Co je specifické pro filosofické poradenství?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co je specifické pro filosofické poradenství?"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE Co je specifické pro filosofické poradenství? DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Bc. Iveta Kopťová Vedoucí práce: doc. Mgr. Marek Petrů, Ph.D. 2014

2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF ARTS DEPARTMENT OF PHILOSOPHY What is unique about philosophical counseling? MASTER THESIS Author: Supervisor: Bc. Iveta Kopťová doc. Mgr. Marek Petrů, Ph.D. 2014

3 ABSTRAKT Tato diplomová práce navazuje na mou bakalářskou práci a jejím hlavním cílem je čtenáři objasnit společné aspekty a rozdíly mezi filosofickým poradenstvím a různými druhy psychologické terapie. Zkoumám zde jednotlivé rysy filosofického poradenství a to, zdali z filosofického poradenství opravdu činí specifický obor, odlišný od psychoterapie. Nakonec zde objasňuji současnou situaci filosofického poradenství a snažím se navrhnout řešení, které by tomuto oboru poskytlo legitimní postavení vedle ostatních pomáhajících profesí, aniž by se filosofické poradenství muselo podřazovat pod rozsáhlou oblast psychoterapie. Klíčová slova: filosofické poradenství, psychoterapie, psychologické poradenství, terapie, terapeutické účinky, filosofie, diagnostika ABSTRACT This master thesis is a continuation of my bachelor thesis. The aim of this work is to clarify similarities and differences between philosophical counseling and various forms of psychological therapy to the reader. In this thesis I examine particular features of philosophical counseling and if these features in fact make philosophical counseling a unique discipline, different from psychotherapy. In conclusion I clarify current situation of philosophical counseling and try to propose a solution, which could make it possible for philosophical counseling to stand beside other helping professions, without subsuming under the broad domain of psychotherapy. Keywords: philosophical counseling, psychotherapy, psychological counseling, therapy, therapeutic effects, philosophy, diagnosis

4 OBSAH ÚVOD FILOSOFICKÉ PORADENSTVÍ A PSYCHOTERAPIE Filosofické poradenství a psychoanalýza Filosofické poradenství a racionálně emoční behaviorální terapie Filosofické poradenství a terapie založená na logice Filosofické poradenství a existenciální psychoterapie Filosofické poradenství a humanistická psychoterapie Carla Rogerse Filosofické poradenství a další přístupy CO JE VLASTNÍ FILOSOFICKÉMU PORADENSTVÍ? Světonázorová interpretace Filosofické schopnosti a vzdělání Filosofické poradenství není terapií Achenbachova metoda mimo-metodu a role filosofické kritiky ve filosofickém poradenství LIMITY FILOSOFICKÉHO PORADENSTVÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 81

5 ÚVOD Filosofické poradenství či filosofická praxe je nový profesní obor, který v roce 1981 založil německý filosof Gerd B. Achenbach. Od té doby se tato profese rozšířila do mnoha zemí světa, mezi něž patří např. Holandsko, Británie, USA nebo Izrael. Tato disciplína však zatím postrádá jednoznačně vymezené přístupy a metody ve své praxi. To je dáno z velké části tím, že neexistuje jasná shoda mezi filosofickými poradci v tom, co filosofické poradenství je a co je jeho cílem. Ačkoli je tato situace značně kritizována jinými odborníky a také samotnými filosofickými poradci, můžeme přeci jenom nalézt určité podstatné rysy, které mohou sloužit jako charakterizace filosofického poradenství. Tímto jsem se zabývala především ve své bakalářské práci, která byla jakýmsi úvodem do problematiky filosofického poradenství a jejíž účel byl spíše deskriptivní. 1 V této práci se pak snažím řešit otázku, jestli je filosofické poradenství odlišné od psychoterapie, a pokud ano, čím. První kapitola je proto zasvěcena hledáním společných rysů a odlišností filosofického poradenství a jednotlivých druhů psychoterapie. Filosofické poradenství zde srovnávám s psychoanalýzou, kognitivními psychoterapiemi, logoterapií a daseinsanalýzou, ale také s humanistickými a alternativními přístupy, či psychologickým poradenstvím. Čtenář tak má možnost získat náhled na to, co filosofické poradenství sdílí s určitými formami psychoterapie, a také zjišťuje, že filosofie, se svými přístupy a metodami, je v dnešní době nedílnou součástí psychologických terapií. Následkem tohoto značného překrývání se objevují četné otázky, zdali není filosofické poradenství zbytečnou praxí, jestliže zde již existuje mnoho druhů terapie, které do velké míry funkci filosofického poradenství zastávají. V druhé kapitole proto zkoumám, zdali jednotlivé rysy, které jsou mnoha poradci chápány jako výlučně vlastní filosofickému poradenství, mohou legitimně odlišovat filosofickou praxi od psychoterapie. Zabývám se zde takovými aspekty, jako jsou světonázorová interpretace, filosofické schopnosti a vzdělání, tím, zdali je filosofické poradenství terapií, a metodou mimo metodu, která také zahrnuje filosofickou kritiku. Nakonec se snažím obhájit, že určité rysy filosofického poradenství opravdu mohou sloužit k účelu odlišení filosofické praxe od psychoterapie. 1 Kopťová, Iveta. Filosofické poradenství. Ostrava: Bakalářská práce. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Katedra filozofie,

6 S filosofickým poradenstvím se však pojí ještě jeden význačný problém. Jak může být filosofické poradenství legitimní praxí, která se zabývá i psychickými problémy člověka, jestliže po filosofických poradcích není vyžadováno žádné vzdělání v psychologii? Tato otázka a její řešení, které navrhuji, se objevuje v průběhu celé mé práce, ale hlavní pozornost jí věnuji ve třetí kapitole. Zde navrhuji několik možných způsobů, jak vyřešit tuto stávající situaci. Prosazuji zde myšlenku, že spolupráce s psychologickým poradenstvím by filosofickému poradenství umožnila stát se legitimním oborem, jenž je široce uznáván a akceptován mezi ostatními odborníky pomáhajících profesí. Zároveň však tvrdím, že by tímto činem filosofické poradenství neztratilo to, čím je opravdu specifické. 6

7 1 FILOSOFICKÉ PORADENSTVÍ A PSYCHOTERAPIE Peter Raabe, kanadský filosofický poradce, na začátku své knihy Issues in Philosophical Counseling 2 píše, že pokud by nebylo filosofického poradenství, antická koncepce filosofie jakožto něčeho, co má být praktickou péčí o lidskou duši, by dnes byla zcela bez významu. To proto, že zatímco filosofové po mnoho staletí vyučovali filosofii, za tuto dobu se jim podařilo systematicky rozdat ostatním disciplínám, jako je biologie, astronomie, a medicína, všechny praktické záležitosti svého oboru. Nejnedávnějším příkladem této bláhové štědrosti bylo, když filosofové darovali svou praxi psychoterapeutům. Co má ale co dělat psychoterapie s filosofií? 3 Jak to máme chápat? Od doby antiky, kdy filosofie byla nejenom vyučovaná, ale mnohými filosofy také praktikovaná, ať už epikurejci, stoiky, kyniky nebo pythagorejci, se s tímto obrázkem setkáváme čím dál méně, a v současnosti dokonce vůbec. S filosofií se dostáváme do kontaktu především na univerzitách a říci, že to je praktikování filosofie, by bylo hodně zavádějící. Z tohoto důvodu Raabe tvrdí, že současná filosofie disponuje širokou paletou různých teorií, ale praxe jí, tak nějak, chybí. 4 Bertrand Russell se vyjadřuje v podobném duchu, když říká, že filosofie se vzdala jakýchkoli praktických a řešitelných otázek, aby je mohla dát empirickým disciplínám. Z tohoto úhlu pohledu jsou potom otázky rozděleny na dva typy na ty praktické či řešitelné, a na ty filosofické (teoretické), tedy neřešitelné. Filosofie by se tak podle Russella měla zabývat pouze těmito neřešitelnými otázkami, osamělému rozjímání a věděním pro sebe samo, které je zbaveno veškeré užitečnosti pro praktický lidský život. 5 V tomto období, kdy byla filosofie chápána jako čistě akademické úsilí, Freud založil svou psychoanalýzu. Někteří jeho žáci důsledně pokračovali v jeho linii, někteří však na něj navázali kriticky, odmítli či pozměnili některá jeho tvrzení a založili nové přístupy, především psychoterapii. Psychoterapeutové následně začali používat filosofické přístupy, protože odhalili značný terapeutický potenciál filosofie, a označili své specifické metody názvy jako existenciální terapie, kognitivní terapie, logoterapie a racionálně 2 Raabe, Peter. B. Issues in Philosophical Counseling. Westport: Praeger Publishers, s Tamtéž, s Tamtéž, kapitola 1. 5 Russell, Bertrand. Contingency, Irony, and Solidarity. Cambridge: Cambridge University Press, Převzato z tamtéž, s. 6. 7

8 emoční behaviorální terapie. Zatímco však většina filosofů tento vývoj pouze sledovala ze svého akademického povzdálí a jednoduše nečinně seděla, dovolila, aby psychoterapeuti vyučovali filosofickou praxi v klinické a poradenské psychologii, i když mnoho z nich mělo malé nebo žádné vzdělání ve filosofii. Toto je i současná situace. Filosofická praxe, jež má pomoci lidem s jejich životními problémy, a jež má za vzor antickou představu filosofické péče o duši, je nyní majetkem psychologicko-poradenské oblasti. 6 Sókratés trval na tom, že pochopení lidského já a zlepšování lidské situace by mělo být cílem filosofické praxe, ale s příchodem psychoterapie se filosofové vzdali nejvlastnějšího srdce filosofie, když dovolili psychoterapeutům tvrdit, že je jejich vlastní. Akademická filosofie umístila dnešní filosofické poradce do nezáviděníhodné situace, kdy musí vysvětlit, proč nabízejí to, co již do velké míry dělají psychoterapeuti. 7 Objevuje se tak potřeba po vyjasnění vzájemných odborných kompetencí. To ale, jak uvidíme, rozhodně není lehkým úkolem. V současné době je totiž psychoterapie chápána jako disciplína, která vzdoruje jakémukoli širšímu konsensu. 8 Představuje širokou škálu přístupů, které zahrnují ať už tradiční psychoanalytickou terapii, Adlerovu či Jungovu psychoterapii, tak i gestalt terapii, racionálně emoční behaviorální terapii, kognitivní a behaviorální terapii, logoterapii, existenciální a humanistickou psychoterapii, terapii zaměřenou na klienta, atd. 9 Profesorka psychologie, Barbara Held 10, na svém výzkumu ukazuje, že jedna třetina až polovina současných klinických lékařů popírá jakékoli přidružení ke konkrétní terapeutické škole, přičemž preferují místo toho označení 'eklektický'. 11 Gerd Achenbach, zakladatel oboru filosofického poradenství, na tento problém reaguje a zdůrazňuje, že zatímco nemůžeme zatím mluvit o jednoznačném konceptu filosofické praxe či filosofického poradenství protože ještě není dostatečně rozvinut a stále postrádá jasnou definici člověk již nemůže mluvit o jasném, jednotném konceptu 6 Raabe (2002), s Tamtéž. 8 ( ) a discipline that resists any broad consensus. Viz Held, Barbara S. Back to Reality: A Critique of Postmodern Theory in Psychotherapy. New York: W. W. Norton, s. 13. Citováno podle Raabe, Peter B. Philosophical Counseling: Theory and Practice. Westport: Praeger Publishers, s. 80. Upozorňuji, že veškeré překlady citací z anglického jazyka, které v této práci uvádím, jsou mým vlastním počinem. 9 Raabe (2001), s Upozorňuji, že vědomě v této práci ženská jména nepřechyluji do české podoby. 11 ( ) one-third to one-half of present-day clinicians disawov any affiliation with a particular therapeutic school, preferring instead the label of 'eclectic.' Viz Held (1995). s. 30. Citováno podle Raabe (2001), s

9 psychoterapie. Oblast psychoterapie se totiž v posledních letech rozšířila do takové míry, že její hranice jsou natolik rozmazané, že jsou již nerozpoznatelné. 12 V roce 1959 existovalo na trhu pomáhajících profesí celkem 36 různých psychoterapeutických škol, v roce 1976 počet vzrostl na 130 systémů 13, a v roce 1986 to bylo již přes 400 odlišných, různorodých a soupeřících psychoterapií. 14 Takto si můžeme lehce představit onu rychle rostoucí křivku počtu vznikajících terapií. Podle amerických psychoterapeutů J. O. Prochasky a J. C. Norcrosse se však zdravá různorodost zvrhla v nezdravý chaos. 15 Z toho je tedy zřejmé, jak obtížným úkolem je poté rozlišit filosofické poradenství od psychologických terapií. Psychoterapie dnes prostupuje napříč tolika různými obory, a to především filosofií, do takové míry, že se hranice mezi filosofií a psychologií pomalu rozplývají. Můžeme říci, že psychoterapie jsou bohatě nasyceny filosofií a využívají mnoho nástrojů, které jsou filosofickému poradenství vlastní, jako např. sókratovský dialog, hermeneutika, sylogistika, odhalování nekriticky přijatých předpokladů, pátrání po pravdě, atd. Cílem této kapitoly bude tedy do jisté míry vyjasnit společné rysy a rozdíly mezi filosofickým poradenstvím a jednotlivými druhy psychoterapií. Nejprve se budu zabývat klasickou Freudovou psychoanalýzou (1.1), Ellisovou racionálně emoční behaviorální terapií (1.2) a Cohenovou logickou terapií (1.3), poté přejdu k existenciálním psychoterapiím, jako je logoterapie a daseinsanalýza (1.4), až k humanistické terapii Carla Rogerse (1.5) a nakonec uvedu psychologické poradenství, alternativní psychoterapie a eklektické směry (1.6). Půjde zde především o kritiku psychologických terapií, vůči kterým se snaží filosofické poradenství vymezit, a zamyšlení se nad tím, jestli se mu to vůbec daří. 1.1 Filosofické poradenství a psychoanalýza Jak jsem již v úvodu této kapitoly dala najevo, není vůbec jednoduché vyznat se v nespočtu různých druhů psychoterapií, které v současné době na trhu pomáhajících profesí existují. Nejenom, že je těžké nalézt jasné rozlišení mezi různými obory a přístupy psychoterapie, dokonce v samotné psychoanalýze, jednou z odnoží psychoterapie, není lehké nalézt 12 Achenbach, Gerd B. Philosophy, Philosophical Practice, and Psychotherapy. In Lahav, Ran, Da Venza Tillmanns, Maria. Essays on Philosophical Counseling. Lanham: University Press of America, s Prochaska, James O., Norcross, John C. Psychoterapeutické systémy. Praha: Grada Publishing, s Karasu, T. B. The Specificity Versus Nonspecificity Dilemma: Toward Identifying Therapeutic Change Agents. In American Journal of Psychiatry s Převzato z Raabe (2001), s Prochaska, Norcross (1999), s

10 jednotný koncept, který by sdíleli všichni. Psychoanalytici Morton Aronson a Melvin Scharfman píšou, že s odstupem od Freuda a generace jeho přímých následovníků, již neexistuje uniformita v přístupech týkajících se toho, co je psychoanalýza. Také tvrdí, že při mnoha příležitostech Americká psychoanalytická asociace (American Psychoanalytic Association) vytvořila samostatnou porotu, která měla vyjasnit rozdíl mezi psychoanalýzou a psychoanalytickou psychoterapií, avšak v diskusi nedošlo k žádnému jednotnému souhlasu. Tyto problémy odrážejí rozdíly, které mezi analytiky existují, co se týče povahy psychoanalytického procesu. 16 Nezanedbatelný počet Freudových žáků nesouhlasí s jeho přístupem, o kterém jsou přesvědčeni, že je klinicky chladný a pseudo-vědecký. Užívajíc této lékařské analogie, tvrdí, že se jeho terapie podobá chirurgické operaci lékař operuje pacienta v nevědomí, zatímco doktor Freud operuje v nevědomí pacienta. Mnoho psychoanalytiků přitom věřilo, že ne všichni duševně trpící lidé vyžadují takovou závažnou operaci. Proto se rozhodli vytvořit množství přístupů, které jsou od těch Freudových odlišné, tedy méně chirurgické a možná více podobné fyzioterapii. To se považuje za vznik psychoterapie. 17 I když je ale Freudova psychoanalýza kritizována za svůj medicínský přístup a většina současných psychoterapeutů ji považuje za dávno překonanou, určitě stojí za zmínku, že dokonce i Freud vychází z určitých filosofických východisek. Podle Jána Šulavíka je totiž důležité si uvědomit, že žádná psychoterapie nemůže vzniknout v tzv. filosofickém vakuu. Všechny druhy psychologické terapie mají tedy společné to, že vycházejí z filosofie, ať už explicitně nebo implicitně. Šulavík to vyjadřuje následovně: Sigmund Freud v čase vytváření základů psychoanalýzy popíral jakýkoli vliv filosofie na psychoterapii a zachovával si od ní odstup. I ostatní psychoanalytici v tomto duchu usilovali filosofii a filosofování vyloučit z psychoanalýzy i z psychoterapeutického procesu, filosofii chápou jako formu úniku před konkrétními osobními problémy, případně jako způsob 16 Aronson, Morton J., Melvin A. Scharfman. Psychotherapy: The Analytic Approach. Northvale, NJ: Jason Aronson Inc., ss. xv, xvi. Převzato z Raabe (2001), s Je třeba objasnit, že psychoanalýza je psychoterapeutickou školou (je tzv. hlubinnou psychoterapií), proto patří pod hlavičku psychoterapie. Tento odstavec dává najevo spíše vznik psychoterapie, která je odlišná především od tradiční Freudovy analytické psychoterapie, tedy vznik psychoterapie, jak ji známe dnes, a ne vznik psychoterapie jako takové. 17 Raabe (2002), s

11 racionalizace často nevědomých motivů a spontánních generalizací, které je třeba odhalit analýzou konkrétních osobních podmínek jejich vzniku. 18 Freud, ačkoli dává najevo, že se snaží filosofii vyhnout a chápe ji jako neužitečnou nebo dokonce pro pacienty škodlivou, z filosofie, podle Šulavíka, nevědomě vychází. Co se však týče Junga a Adlera, ti si byli dobře vědomi terapeutického potenciálu filosofie a zanedlouho se toto povědomí rozšířilo i do jiných psychoterapeutických směrů, jako jsou kognitivní terapie, existenciální psychoterapie nebo logoterapie: podobně jako Jung anebo Adler, i Frankl a další si dobře uvědomovali dominantní vliv filosofických názorů na život svých pacientů. 19 Nicméně mnoho druhů psychoterapie, i když užívají filosofických východisek, si později vytvoří svou vlastní teorii osobnosti, patologii a terapeutický proces. 20 Šulavík však nepředpokládá, že by se z terapie po vytvoření této samostatné psychologické koncepce filosofie vytratila. 21 Filosofii tedy zřejmě nemůžeme úplně odtrhnout od psychoterapie, dokonce i psychoanalýza implicitně z filosofie vychází. Avšak, jak uvidíme, psychoanalýza je filosofickým přístupům a především koncepci filosofického poradenství nejvíce vzdálená. Z tohoto důvodu se filosofové snaží své poradenství vymezit především vůči ní, protože zde jsou rozdíly nejvíce patrné. Nyní se proto pokusím uvést obecné principy klasické psychoanalýzy, které jsou považovány za nejvýznamnější. Gerald Corey ve své knize Theory and Practice of Counseling and Psychotherapy 22 popisuje jako předmět psychoanalytické terapie nevědomí nebo potlačené aspekty duševního života. Většina z nich se vytvořila během prvních šesti let pacientova života, a následně formuje jeho osobnost a ovlivňuje jeho chování. Psychoanalýza se zaměřuje na odchylky od normálního vývoje osobnosti, ve kterém hraje důležitou roli libido či sexuální pud. Id, ego a superego konstituují základnu osobnostní struktury. Nevědomé procesy jsou centrálně vztaženy k aktuálnímu chování, a oslovováním těchto nevědomých procesů můžeme pozměnit chování tak, aby vyhovovalo příslušným normám. 23 Právě tento přístup 18 Šulavík, Ján. Metafilozofické implikácie psychoterapie. Bratislava: Album, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Corey, Gerald. Theory and Practice of Counseling and Psychotherapy. 8th ed. New York: Brooks/Cole, Tamtéž, s

12 v psychoterapii se často užívá jako onen nežádoucí příklad, vůči kterému se filosofické poradenství vymezuje. Filosofičtí poradci dělají často ale tu chybu, že psychoterapii ztotožňují s psychoanalýzou. I když psychoanalýza je rodem, pod který spadají různé druhy, jako je psychoanalýza, existenciální psychoterapie, kognitivní a behaviorální terapie, atd., filosofičtí poradci, když kritizují psychoterapii a její přístupy, ve skutečnosti kritizují klasickou psychoanalýzu. Na to upozorňuje Eckart Ruschmann a zdůrazňuje, že spisovatelé v oboru filosofického poradenství si musí vyjasnit svá názvosloví a psát s uvědoměním, že psychoanalýza je mnohem více vztažena k lékařským diagnózám a medicínské léčbě, než je psychoterapie. Tvrdí, že existuje mnoho psychologicky zaměřených metod poradenství či terapie, které ve skutečnosti existují jako alternativa k psychoanalytické terapii. 24 Nyní se obraťme ke kritickému zhodnocení přístupů, které se pojí výlučně s psychoanalýzou, načež tyto přístupy srovnám s těmi, které užívá filosofické poradenství. 25 Mnoho psychoanalytiků věří, že lidské nevědomí obsahuje zážitky z dětství, které určují osobnost člověka a jeho jednání. Je předpokládáno, že nad těmito vlivy nemáme kontrolu, a pokud se v našem dětství nebo minulosti nachází nějaké traumatické zážitky, kdy nedošlo ke správnému vývoji v průběhu jednotlivých psychosexuálních stádií, vznikají stavy, jako jsou frustrace, úzkost, deprese, atd. Podle Rana Lahava Freud chápal lidské problémy jako vyjádření nevědomých přesvědčení, konfliktů, tužeb, strachů, a jiných mentálních událostí. 26 Psychoanalytik se tak snaží dešifrovat skutečný (nevědomý) význam, který je pacientovi skryt pod vědomými fenomény toho, co pacient sděluje terapeutovi. 27 To činí skrze techniky psychoanalytického procesu, jakými jsou interpretace, snová analýza, volná asociace, analýza odporu a přenosu, atd. Tímto se nevědomé skutečnosti stávají vědomými, což osvobozuje klienta od jejich vlivu. Poté může započít proces změny osobnosti pacienta a navrácení do normálního stavu. 24 Ruschmann, Eckart. Foundations of Philosophical Counseling. In Inquiry Vol. 17, No. 3, Spring s. 28. Převzato z Raabe (2001), s Vycházím zde především z výčtu rozdílů mezi psychoterapií a filosofickým poradenstvím Petera Raaba, který se nachází ve 3. kapitole a dodatku B, viz tamtéž, (2001), s , ( ) expressions of unconscious beliefs, conflicts, desires, fears, and other mental events. Viz Lahav, Ran. A Conceptual Framework for Philosophical Counseling: Worldview Interpretation. In Lahav, Tillmanns (1995), s Cohen, Hans W. Existential Through and Therapeutic Practice. London: Sage, s Převzato z Raabe (2001), s

13 Filosofičtí poradci obdobně věří, že existují neprozkoumaná (spíše než nevědomá nebo potlačená) přesvědčení, hodnoty a předpoklady, které se každý člověk naučil jako dítě, a které poté formují (ale neurčují) jeho osobnost a ovlivňují (ale nezapříčiňují) jeho jednání. Elliot Cohen tvrdí, že zatímco klient může cítit emoce vztahující se k problému, který se zdá plynout z nevědomí, musíme si pamatovat, že pocity jsou často založeny na našich přesvědčeních. Přesto přezkoumání těchto emocí může odhalit, že jsou ve skutečnosti založeny na určitých přesvědčeních a předpokladech, kterých si klient nemusí být vůbec vědom. Cohen ukazuje, že filosofický poradce může pomoci klientovi uvědomit si a artikulovat takováto nevědomá přesvědčení a předpoklady, aby tak mohlo dojít k jejich dalšímu prozkoumání. Jinými slovy nevědomí je považováno pouze za to neprozkoumané či zapomenuté. Filosofický poradce tak podobně jako psychoanalytik pracuje s nevědomím, ale děje se tak nepřímo, protože především klient zkoumá, čemu věří a jaká má přesvědčení. Tímto způsobem je nevědomí prozkoumáno s větším zapojením klienta, než jak je tomu v psychoanalýze. 28 Zatímco psychoanalytik sám vysvětluje nevědomé fenomény a ono neúmyslné, což může zbavovat pacienta zodpovědnosti za jeho problémy, filosofický poradce, společně s klientem, pomáhá klientovi poznat sebe sama a důvody, proč se cítí, tak jak se cítí, a zkoumat úmysly jeho myšlenek a jednání. 29 Psychoanalytický přístup je navíc chápán filosofickými poradci tak, že zbavuje problémy jejich sociálních, politických, ekonomických, historických a filosofických kontextů a kořenů. 30 Psychoanalýza totiž tvrdí, že některé události, o kterých klient věří, že se dějí, nejsou vůbec vnějšími událostmi, ale nachází se pouze uvnitř psýchy. Jinými slovy, klientovy každodenní zážitky mohou, podle tohoto modelu, být jednoduše událostmi zapříčiněnými a zažívanými pouze uvnitř, v jeho nevědomí. 31 Pokud ale problémy nepramení z nevědomí, ale z objektivních situací nebo kulturních kontextů, psychoanalýza je chápána jako zamezování tomu, čelit skutečným příčinám emoční strasti. 32 Život totiž 28 Cohen, Elliot D. Philosophical Counseling: Some Roles of Critical Thinking. In Lahav, Tillmanns (1995), s Více k tématu filosofického poradenství a nevědomí viz Raabe, Peter B. Philosophical Counseling and the Unconscious. New York: Trivium Publications, ( ) deprives problems of their social, political, economic, historical, and philosophical contexts and roots. Viz Schuster, Shlomit C. Philosophy As If It Matters: The Practice Of Philosophical Counseling. In Critical Review, Vol. 6, No. 4, s Raabe (2001), s Schuster (1992), s

14 v sobě nese významné filosofické, kulturní, sociální a politické aspekty, které nemohou být redukovány na psychologické mechanismy a procesy. Filosofické poradenství tak odmítá klasickou Freudovu teorii, která tvrdí, že nevědomí, nacházející se v lidské psychice, je jediným determinujícím činitelem motivace a pocitů člověka. Rachel Blass tvrdí, že pokud začneme s tím přesvědčením, že klient není kontrolován svým neměnným nevědomím, ale je schopen se rozhodnout podle sebe, filosofický poradce může svému klientovi umožnit přesáhnout jakékoli psychologické předsudky, tendence, potřeby, touhy nebo jiné procesy a mechanismy jej mohou motivovat. 33 Také Colin Clayton a Nick Dianuzzo vysvětlují, že filosofický přístup nechápe člověka jako determinovaného psychologickými či biologickými silami. Namísto toho je chápán jako svobodná a sebe-tvořící bytost. 34 Emoční problémy člověka mají podle mnoha psychoanalytiků biologickou příčinu, z toho důvodu se je snaží diagnostikovat a posléze léčit psychotropními léčivy. Jednou ze základních schopností psychoanalytika je schopnost vytvořit diagnózu, založenou na symptomatologii, kterou můžeme najít v Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch (DSM-5), 35 jež byl publikován Americkou psychiatrickou společností v roce Od psychoanalytika se poté předpokládá, že je schopen diagnostikovat např. těžkou depresi podle symptomů, jako jsou sebevražedné sklony, pocity beznaděje, bezvýznamnosti, atd. V souladu s tímto medicínským modelem, může své pacienty označit jako panické, schizofrenické, depresivní, atd., a určit příslušnou psychoterapeutickou nebo farmakologickou léčbu. Terapeut poté může určit, jestli je daný člověk normální či duševně zdravý, nebo jestli má duševní poruchu. Filosofičtí poradci ale odmítají představu, že by lidský projev či chování mimo společenské normy byly nutně symptomem skutečné nemoci nebo lékařskou abnormalitou. Neřídí se žádnými oficiálně schválenými, kodifikovanými, diagnostickými kritérii, které by jim diktovaly, co 33 ( ) transcend whatever psychological preconceptions, tendencies, needs, desires, or other processes and mechanisms may motivate the individual. Viz Blass, Rachel B. The 'Person' in Philosophical Counseling vs. Psychotherapy and the Possibility of Interchange between the Fields. In Journal of Applied Philosophy. Vol. 13, No. 3, s Citováno podle Raabe (2001), s Clayton, Colin, Nick Dianuzzo. The Community of Enquiry vs. Psychotherapy: The Process of Thinking in the Struggle to Free Ideas and Imagination and the Process of Rehabilitation and Preventing of Drug Abuse. (Článek prezentován na Das Philosophishe Denken von Kinden Proceedings of the 5th International Conference Academia Verlag, 1992), s. 10. Převzato z tamtéž, s Mezinárodně používaná příručka Americké psychiatrické společnosti (APA) pro klasifikaci a statistiku mentálních poruch. V Česku je užívána tzv. MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů). 14

15 mají považovat za psychopatologii, a které by určovaly, jak mají léčit daný případ. Filosofičtí praktici se tak nedrží žádných pevných koncepcí, které by definovaly, co je normální, a z tohoto důvodu nepotřebují mít schopnosti ani kvalifikaci k tomu, aby mohli rozeznat danou nemoc a následovat doporučené způsoby léčení. Tento přístup je však některými odborníky značně kritizován a považován za potenciálně nebezpečný pro klienta. 36 Tímto problémem se budu blíže zabývat ve třetí kapitole. Někteří filosofičtí poradci zdůrazňují, že pro ně není neobvyklé setkat se s klientem, který předtím, než navštívil filosofické poradenství, podstoupil nějakou psychoterapeutickou léčbu, během které byl označen diagnózou. Klienti se pak často identifikují s danou diagnózou a chápou sami sebe v jejích termínech. Podle filosofické poradkyně Shlomit Schuster, je tedy nutností od-analyzovat či od-diagnostikovat 37 klienty, kteří k ní přijdou. V tomto smyslu se potom zdá, že filosofický poradce musí mít schopnost reinterpretovat klientovy otázky nebo znepokojení z jazyka a vnímání psychoterapie do jazyka a vnímání filosofie. 38 Důležité také je, že ve skutečnosti někteří psychiatři chápou diagnostický manuál Americké psychiatrické společnosti jako velmi málo užitečný pro psychoterapii, protože pouze klasifikuje poruchy fenomenologicky tedy podle toho, co je pozorovatelné a měřitelné. 39 Podle nich neoslovuje sekundární jevy, jako jsou významy, které pacienti přidělují svým symptomům, postoje v pozadí jejich symptomatického chování, a co je možná nejdůležitější, sociální a historické příčiny jejich emocionální strasti. 40 Zde si můžeme všimnout podobnosti s již zmíněnou kritikou, kterou vznáší filosofické poradenství vůči psychoanalýze, v tom, že oslovuje pouze nevědomé procesy a naprosto opomíjí sociální, ekonomický či historický kontext problému klienta. To, že již delší dobu 36 Viz Horák, Otakar. Filozofické poradenstvo kritika. In Filosofie dnes, Vol. 5, No. 2, s Srovnej s Zinaich, Samuel, Jr. Diagnosis, Philosophical Counseling, and Culturally Recognizable Mental Illnesses. In Cohen, Elliot D, Zinaich, Samuel, Jr. Philosophy, Counseling and Psychotherapy. Newcastle: Cambridge Scholars Publishing, s De-analyze, de-diagnose viz Schuster, Shlomit C. Sartre s Words: A Paradigm for Self-Description in Philosophical Counseling. In Wim van der Vlist, ed. Groningen, Holland: Vereniging voor Filosofische Practijk, s. 24. Citováno podle Raabe (2001), s Tento přístup také zastává Raabe, přičemž upozorňuje, že je důležité rozeznávat tři druhy příčin vzniku duševních potíží, než někoho označíme za psychicky nemocného, viz třetí kapitola, s ( ) classifies disorders phenomenologically-that is, according to what can be observed and measured. Viz Frank, Jerome D. and Julia B. Frank. Persuasion and Healing. Baltimore: Johns Hopkins University Press, s. 10, 11. Citováno podle Raabe (2001), s Tamtéž. 15

16 nacházíme podobné rysy psychoanalýzy, kriticky vycházející z Freudovy terapie, a filosofického poradenství, ukážu na dalších řádcích. Většina psychoanalytiků ve své terapii zastává paternalistický postoj, ve kterém vystupují ve vztahu k pacientům jako autorita, která ví, co je pro ně nejlepší. V psychoanalytické terapii je analytik chápán jako odborník na emoční či duševní problémy pacienta, a proto přebírá zodpovědnost za vyřešení klientova problému. Pomocí volné asociace terapeut analyzuje a interpretuje nevědomé konflikty, které určují klientovo chování. Jürgen Habermas to vysvětluje následovně: Alespoň některá tvrzení pacienta nejsou chápána jako platná tvrzení a nejsou zkoumána pro svou pravdivost či správnost, ale je na ně spíše pohlíženo jako na patologické symptomy v pozadí. Pacient a terapeut nemají být nevázanými a rovnocennými partnery v dialogu; pacient je spíše částečně objektivizován: jeho nebo její platná tvrzení nejsou rozumově zkoumána; ale jsou spíše vysvětlena jako kauzální důsledky nebo symptomy událostí z raného dětství. 41 Vztah pacienta a terapeuta v psychoanalýze, ve které se předpokládá, že pacient je pod kontrolou svých symptomů, je protikladný vůči vztahu klienta a poradce ve filosofickém poradenství, ve kterém se spíše zkoumají klientovy myšlenky, přesvědčení a znepokojení, na které není důvod pohlížet jako na symptomy. Klient je ve filosofickém poradenství chápán jako aktivní činitel, jež stejnou měrou filosofuje, a jež má v rukou větší moc, než jakékoli jednotlivé přesvědčení, které může zastávat. 42 Filosofičtí poradci jsou opatrní v tom, nepřijímat paternalistický postoj. Povzbuzují klienta, aby s nimi nesouhlasil nebo pochyboval o tom, co se děje v poradenském procesu, jestliže se k tomu cítí nakloněn. Filosofické poradenství je oboustranný přístup, 43 který pomáhá klientovi samotnému získat lepší kontrolu nad svými myšlenkami, svým životem, a dokonce 41 At least some of the patient s claims are not taken as validity claims and examined for their truth or rightness but are rather regarded as symptoms of an underlying pathology. Patient and therapist are thus not meant to be free and equal dialogue partners; rather, the patient is partially objectified: his or her validity claims are not to be understood as claims tested discursively; they are rather explained as the causal results or symptoms of early childhood events. Viz Jürgen Habermas. Knowledge and Human Interests. Jeremy Shapiro. trans. Boston: Beacon Press, Citováno podle Raabe (2001), s ( ) who is more powerful that any particular belief she may happen to hold. Viz Mijuskovic, Ben. Some Reflections on Philosophical Counseling and Psychotherapy. In Lahav, Tillmanns (1995), s Srovnej s Kübler-Ross, Elisabeth. O smrti a umírání. Překlad Jiří Královec. Praha: Arica Turnov & Nadace Klíček,

17 poradenským procesem. 44 V tomto posledním bodě vidím jeden z významných rozdílů mezi psychoterapií a filosofickým poradenstvím. 45 Drew Westen, americký profesor psychologie a psychiatrie, však upozorňuje na to, že moderní psychoanalytické terapie pomáhají klientovi vnést do vědomí dříve nevědomé kognitivně-emoční motivační struktury ovlivňující chování, aby tak člověk mohl mít větší kontrolu nad svými myšlenkami, pocity a chováním. 46 To zajisté nenaznačuje, že by psychoanalýza byla jednoznačně zaměřena na léčbu nemoci, ale že se také pokouší povzbudit klienta, aby svůj problém oslovil sám cíl, který je všeobecně uznávaný jako centrální pro všechny formy filosofického poradenství. Nacházíme také zmínky, které poukazují na to, že psychoanalytikové podporují pacientovo porozumění jeho vědomých a nevědomých motivací, které ovlivňují jeho chování, skrze práci na přenosu a odporu. Jde tedy o to, aby pacient došel sebe-porozumění ze svého vlastního úhlu pohledu, což je zároveň prostředkem ke zvýšení jeho sebe-jistoty. 47 Vidíme zde tedy určité tendence zvýšit aktivní podíl pacienta v terapeutickém procesu, což je blízké filosofickému poradenství, ale zároveň si můžeme všimnout, že se zde opět opakují termíny jako nevědomí, motivační struktury, přenos a odpor, které se pojí s tradiční psychoanalytickou koncepcí, jenž, jak jsme již ukázali, je docela vzdálená koncepci filosofického poradenství. Navíc je zde ustáleným zvykem označovat jedince, kteří tento druh terapie navštíví, spíše jako pacienta, než jako klienta, což naznačuje formu paternalismu. Filosofické poradenství však zastává nepaternalistický postoj, kdy většinu lidí chápe jako v podstatě duševně zdravou, prostou psychologických patologií, a schopnou účastnit se a těžit z racionálního usuzování. 48 Avšak častým problémem je, že i když klient a poradce mají být rovnými partnery v dialogu, ve skutečnosti klient většinou 44 ( ) that helps the client herself gain better control of her thoughts, her life, and even the counseling process. Viz Raabe (2001), s Tématem klientovy kritické reflexe procesu filosofického poradenství se budu více zabývat v kapitole 2.4 Achenbachova metoda mimo-metodu a role filosofické kritiky ve filosofickém poradenství. 46 Westen, Drew. Cultural, Emotional, and Unconscious Aspects of Self. The Relational Self: Theoretical Convergences in Psychoanalysis and Social Psychology. Rebecca C. Curtis, ed. New York: Guilford Press, s Převzato z Raabe (2001), s McCall, Catherine. Jobs for Philosophers: Philosophical Inquiry-Origin and Development. In Wim van der Vlist, s. 86. Převzato z tamtéž, s ( ) basically sane, free of psychological pathologies, and capable of engaging in and benefiting from reasoning. Viz Pfeifer, Karl. Philosophy Outside the Academy: The Role of Philosophy in People-Oriented Professions and the Prospects for Philosophical Counseling. In Inquiry: Critical Thinking Across the Disciplines. Vol. 14, No. 2, Autumn, s. 67. Citováno podle tamtéž, s

18 předpokládá, že filosofický poradce je nenapadnutelným odborníkem. Je obvykle chápán jako mnohem lépe filosoficky zdatnější a klient věří, že je vybaven dokonalou schopností v jasném logickém uvažování. Poradce si je vědom, že plně autonomní lidé pravděpodobně nemají důvod navštívit filosofické poradenství ani psychologickou terapii. Současnou situací tedy je, že spíše než by si poradce nárokoval autoritu nad klientem, často se stává, že klient poradci tuto autoritu přiděluje, a dokonce ji často i od něj vyžaduje. Navíc David Jopling na výsledcích výzkumu ukazuje, že klientovo vnímání poradce jakožto odborníka často funguje jako pozitivní faktor během poradenského sezení a během klientova zotavení, 49 a proto nemusíme autoritu poradce chápat jako jednostranně škodlivou pro klienta. Je důležité si uvědomit, že poradce nemůže vnucovat rovnostářský přístup klientovi, pokud si to nepřeje. Filosofický poradce by totiž ve své praxi měl odlišovat mezi vlastními očekáváními a mezi těmi klientovými, a respektovat jeho rozhodnutí, což je vlastně předpoklad autonomie a nepaternalistického postoje. 50 Nadto, abychom se vyhnuli možnosti vytvoření dlouhodobé závislosti klienta na filosofickém poradenství, zdá se, že poradce opravdu musí vynaložit určité úsilí a určitým způsobem naučil klienta ty schopnosti, které přispějí jeho autonomii. Jde o schopnosti kritického a kreativního myšlení, díky kterým jsou pak jejich klienti schopni lépe nejenom vyřešit dané problémy, když se vynoří, ale také jsou schopni jim v prvé řadě předcházet. 51 To samozřejmě nutně vyžaduje předchozí předpoklad, že poradce není ve stejném postavení jako klient, ale spíše v postavení odborníka, který má znalosti faktů a technik, které klient jednoduše nemá, a které mu může předat prostřednictvím nějaké formy vyučování. Obdobný předpoklad do jisté míry existuje i v psychoterapii. 52 I když jsme v této podkapitole viděli, že se psychoanalýza od filosofického poradenství v podstatných bodech nepochybně liší, také jsme mohli získat určitý náhled v tom, že objevujeme v současné psychoanalýze určité aspekty, které se těm filosofickým 49 Jopling, David A. First Do No Harm: Over-Philosophizing and Pseudo-Philosophizing in Philosophical Counseling. Článek prezentovaný na Třetí mezinárodní konferenci filosofické praxe v New Yorku, července Převzato z Raabe (2001), s Podobný přístup zastává také Lydia B. Amir viz Amir, Lydia B. Three Questionable Assumptions of Philosophical Counseling. In International Journal of Philosophical Practice. Vol. 2, No. 1, Spring s Tímto tématem se také zabývám v kapitole 1.4 Filosofické poradenství a existenciální psychoterapie. 50 Amir (2004), s. 6. Výjimkou jsou situace, ve kterých klient porušuje nebo se chystá porušit zákon, či je nebo může nějak vážně ubližovat sám sobě nebo jiným. 51 Raabe (2001), s Tamtéž, s. 95. Na to poukážu v dalších podkapitolách. 18

19 podobají. Nejprve jsem zde ukázala, že filosofické poradenství, podobně jako psychoanalýza, zkoumá nevědomá přesvědčení, načež je filosofičtí poradci označují spíše jako neprozkoumaná či zapomenutá přesvědčení. Tato přesvědčení se následně snaží poradce artikulovat, ale s mnohem větším zapojením klienta, než jak je tomu v klasické psychoanalýze. Také jsem poukázala na to, že filosofičtí poradci nechápou nevědomí jako určující princip člověkova jednání, klienta nediagnostikují, a takto jej vlastně jaksi osvobozují, přisuzují mu autonomii. Nakonec jsem zde řešila otázku paternalismu v psychoanalýze, přičemž si v současnosti můžeme všimnout postupného zvyšování aktivního zapojení klienta v psychoanalytických terapiích. Uvedla jsem však, že do jisté míry nemusí být autorita poradce chápána vůbec jako škodlivá pro klienta. Především nesmíme zapomínat na to, že pokud si klient výslovně přeje, aby jej poradce vedl a radil mu, co má dělat, je to třeba respektovat. Navíc pro klienta je důležité, aby se od poradce naučil ty schopnosti, díky kterým bude do budoucna schopen řešit své problémy sám, což samo o sobě autonomii zakládá. Nyní se však pokusím blíže podívat na koncept racionálně emoční behaviorální terapie a kriticky jej zhodnotit srovnáním s filosofickým poradenstvím. 1.2 Filosofické poradenství a racionálně emoční behaviorální terapie Americký psychoanalytik a filosof vědy Albert Ellis vytvořil v 50. letech 20. století formu kognitivní psychoterapie, kterou nazval racionálně emoční terapie (RET), později ji však přejmenoval na racionálně emoční behaviorální terapii (dále jen REBT). Tato terapie byla v podstatě zamýšlena jako filosofická praxe u klientů se zaměřuje na odhalování iracionálních přesvědčení a nesprávného uvažování skrze relativně neformální diskusi. 53 Podle Ellise totiž klientova emoční znepokojení pramení z nelogického a iracionálního myšlení. Této duševní strasti se pak můžeme zbavit tím, že se naučíme maximalizovat své racionální myšlení. 54 Vychází z přesvědčení, že lidské myšlení a emoce nejsou dva 53 Robertson, D. Philosophical and Counter-Philosophical Practice. In Practical Philosophy, Vol. 1.3 December s Ellis, Albert. Reason And Emotion In Psychotherapy. New York: Lyle Stuart, s. 36. Převzato z Raabe (2001), s

20 oddělené procesy, ale že naše emoce jsou výsledkem toho, jaké přesvědčení máme o dané situaci. 55 Ellis chtěl původně svou terapii založit na psychoanalýze. Když si ale uvědomil, že psychoanalytické koncepce nejsou účinné tak, jak by chtěl, došel k závěru, že psychoanalýza je v podstatě pseudo-vědecká. 56 REBT se tak, v protikladu k psychoanalýze, nezaměřuje na minulost a nevědomí, ale na přítomnost na současně zastávaná přesvědčení, bolestivé emoce a špatně se adaptující chování, které může sabotovat klientovo bohatší prožívání života. 57 REBT poté pomáhá lidem reformulovat jejich dysfunkční přesvědčení na ty rozumnější, více realistické a užitečné pomocí diskuze sókratovského typu. Nakonec klientům umožňuje vytvořit si filosofii a způsob života, který zvyšuje jejich efektivitu a štěstí v práci, zlepšuje mezilidské vztahy a obohacuje jejich osobní pohled na svět. 58 Tyto rysy s REBT obecně sdílí do jisté míry také filosofické poradenství. Co mají také společné je, že REBT často užívá pojmy jako filosofie a logika, ačkoli mnohdy nereferuje k žádné specifické filosofické teorii nebo mysliteli. Nicméně Ellis uvádí, že jeho myšlení bylo ovlivněno filosofy, jako byli Marcus Aurelius, Epiktétos, Immanuel Kant, Karl Popper, Bertrand Russell, Martin Heidegger a Paul Tillich. Základní schéma, se kterým Ellis ve své terapii pracuje, je tzv. ABC model, který poskytuje kauzální vysvětlení patologických emocí a iracionálního chování. Proces tohoto schématu je následovný: Následuje-li po určitém vnějším podnětu A ('activating event') emočně nabitý důsledek C ('consequence'), vypadá to zdánlivě tak, jako by podnět či událost označená jako A byla příčinou důsledku C. Ve skutečnosti však jsou emoční důsledky do značné míry způsobeny systémem názorů, postojů a přesvědčení jedince, který Ellis označuje jako B ('belief system'). 59 V tomto modelu je tedy důležité, že klientova emocionální strast (C) není následkem situace (A), ale jeho hodnotící přesvědčení, týkající se situace (B). Dále je 55 Srovnej s přístupem Marthy Nussbaumové, viz např. Nussbaum, Martha C. Upheveals of Thought. Cambridge: Cambridge University Press, Robertson, Donald. REBT, Philosophy and Philosophical Counselling. In Practical Philosophy, Vol. 3.3, November, s Tamtéž, s Tamtéž. Jak definuje REBT Ellisův institut viz 59 Kratochvíl, Stanislav. Základy psychoterapie. 5. vydání. Praha: Portál, s

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž

KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž ÚVOD DO TEORIE KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž Základní předpoklady behaviorální terapie 1. Většina lidského chování, s výjimkou základních reflexů a

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Několik obecných úvah o poradenství a koučování. www.andragogos.cz

Několik obecných úvah o poradenství a koučování. www.andragogos.cz Několik obecných úvah o poradenství a koučování www.andragogos.cz Život a svět kolem nás Tempo, jakým se vyvíjí a mění společnost i svět kolem nás se zrychluje! Změny kladou velké nároky na každého jednotlivce

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům.

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. Co je pozitivní psychologie? Pozitivní psychologie je nový obor v rámci akademické psychologie,

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno

Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno Co je a co není psychoterapie? PhDr. Jaroslava Dosedlová,, Ph.D. Psychologický ústav FF MU Brno Psychoterapie je záměrnz rné a plánovit novité léčebné působení psychologickými prostředky s cílem c dosáhnout

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB PRACOVNÍ REHABILITACE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM

ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB PRACOVNÍ REHABILITACE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM ANALÝZA VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB PRACOVNÍ REHABILITACE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM THE ANALYSIS OF OCCUPATIONAL REHABILITATION SERVICES USAGE BY PEOPLE WITH MENTAL HEALTH DISORDERS RŮŽIČKOVÁ Pavlína Abstrakt

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Čím se psychologie může zabývat Historie psychologie Základní psychologické směry. Jak dosáhnout cíle v předmětu psychologie 1/Docházka na přednášky-nepovinná.

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Účinná filosofie: Snoubení filosofické a psychologické praxe. Elliot D. Cohen

Účinná filosofie: Snoubení filosofické a psychologické praxe. Elliot D. Cohen Účinná filosofie: Snoubení filosofické a psychologické praxe Elliot D. Cohen Elliot D. Cohen je ředitelem Institutu Kritického Myšlení (Institute of Critical Thinking) v Port Saint Lucie, na Floridě; zakladatelem

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika Převod a možnosti využití britské diagnostické metody Nottingham adjustment scale v psychologické praxi pro klienty se zrakovým postižením v České republice Tereza Kimplová Katedra pedagogické a školní

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Poradenská psychologie a psychoterapie

Poradenská psychologie a psychoterapie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Poradenská psychologie a psychoterapie NMgr. obor Psychologie 1 a Vymezení psychoterapie, její indikace,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Kognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný

Kognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný Kognitivní restrukturalizace MUDr. Petr Možný Edukace klienta Co jsou to emoce Pojmenování emocí Vztah mezi emocemi a myšlenkami Myšlenky automatické a volní Myšlenky primární a sekundární Myšlenky chladné

Více

Výběr z nových knih 4/2014 psychologie

Výběr z nových knih 4/2014 psychologie Výběr z nových knih 4/2014 psychologie 1. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj / Lawrence E. Shapiro ; [z anglického originálu... přeložila Hana Kašparovská] -- Vyd. 3. Praha : Portál, 2009 -- 267 s.

Více

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Osnova Život Práce Operační výzkumy Systémové myšlení Myšlenky Život Narozen 12. února 1919 ve Philadelphii Jackovi a Fannie Ackoff Zemřel 29. října 2009 Americký

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

Nové knihy. Možný, P., Praško, J.: KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE. ÚVOD DO TEORIE A PRAXE. Praha: Triton 1999, 304 s. (ISBN 80-7254-0389-6)

Nové knihy. Možný, P., Praško, J.: KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE. ÚVOD DO TEORIE A PRAXE. Praha: Triton 1999, 304 s. (ISBN 80-7254-0389-6) Nové knihy Rubrika přináší informace o nových knihách,které by mohly psychiatrickou veřejnost zajímat. Namísto RNDr. Zdeněk subjektivních recenzí se snažíme nabídnout krátké ukázky z textů publikací, které

Více

Výzkum v paliativní péči Co nám dává a co nám bere?

Výzkum v paliativní péči Co nám dává a co nám bere? Výzkum v paliativní péči Co nám dává a co nám bere? PhDr. Martin Loučka International Observatory on End-of-Life Care Faculty of Health and Medicine, Lancaster University, UK 19.9.2013, V. československá

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V

ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V MÉDIÍCH STATISTICKÁ ANALÝZA DAT, PSY 117 Petra Janků 333070, SPP-PSY Postačující, dobře se věnujete problémům interpretace zjištění. Ale ten pravopis!!! 10 b JS

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči. Autonomie v činnostech každodenního života

Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči. Autonomie v činnostech každodenního života Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči Autonomie v činnostech každodenního života Logika dlouhodobé péče vysoká míra závislosti nízká míra soběstačnosti prostor možností a příležitost jednat a nejednat

Více

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz

Psychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatika v gynekologii Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatická medicína Z řečtiny: psyché (duše) a soma (tělo) Hledá souvislosti mezi: Tělem, tělesnem Psychikou, duší, vědomými

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Gestalt Academy. školní rok 2016

Gestalt Academy. školní rok 2016 Gestalt Academy školní rok 2016 Organizační informace Místo: není-li uvedeno jinak pak Centrum Alivio, Praze 6, Badeniho 1, nedaleko metra Hradčanská zvonek skupinová místnost. Čas: od 9 17 (6 8 výukových

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci.

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Filozofické pozadí nové genetiky a její sociální dopady. Paternalismus versus partnerství v medicíně a genetice zvlášť. Nedirektivní genetické

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více