01/32. Námtrky proti kont rolním protokolůmpodalo pět kcntrolovan ých osob a byly vy pořád á ny vedoucími skupin kontrolujících.

Transkript

1 ( 'ástka 4 Vhtnik ;liejvyhlbo kontrolniho uhdu 2001 Strana J28 01/32 Finanční prostředky státu vynakládané na zlepšení čistoty vod v povodí Odry Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnos ti Nejvyššiho kontrolního ú řadu (dále jen " NKÚ" ) na rok 2001 pod číslem Kontrolní akci fídil a kontrolní z ávěr vypracoval č len NK Ú Ing. Zdenčk Smčlfk. Cilem kontroly bylo prověřit hos podaření s finan čními prostředky vynaloženými na opatření ke zlepše ní č i s toty povrchov ých vod v povodí Od ry a posoudit vliv realizace opatření na celkové zneč i štěn í Odry: na odt oku zcr Kontrolu provedly v období od č e rv na 200 I do října 200 I skupiny kontrolujících NKÚ z odboru životního prostředí a z e m ě dě ls t ví. územního odboru severní Morava a územního odboru st řední Morava. Kont rolované osoby: Ministerstvo životního prostředí (dále j en.,mžp") ; Ministerstvo zemědělství (dále jen " MZe"); Státní fond životního prostředí Če ské repub liky (dále jen "S FŽP-'): Č e ská inspekce životního pro středí : Povod í Odl)', s. p.; Agentura ochrany př írody a krajiny Če ské republiky (dále jen..aopk") ; statutární město Ostrava: m ě sto B řidličná, okres Brunt ál; obec Bernartice nad Odrou. okres Nový J i č í n : obec Kunín, okres Nov ý Jičín : obec Písek, okres Frýdek- Místek; obec Šenov u Nového Ji čína ; Severomoravské vodovody a kanalizace Ostra va a. s., Ostrava, 28. října 169 (dále jen..smvak ). Námtrky proti kont rolním protokolůmpodalo pět kcntrolovan ých osob a byly vy pořád á ny vedoucími skupin kontrolujících. Odvolání proti rozhodnutí o námitkách podané MZe, bylo vypořá dá no usnesením senátu NKÚ, (S přihlédnutím k doporučení senátu NKÚ při kázal prezident NKU dne ,. souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. e) zákona Č. 166/ 1993 Sb., o Nejvy ššim kontrolním úřadu. kontrolní zá věr ke sch válení Kolegiu NKÚ.) K o leg i u m NKÚ na svém XXII. zasedání, konaném dne , s c h v á I i I o usnesením Č, 8/XX1I/ 200 I k o n t r o l n í z áv ě r v tomto z ně ní: Zařazen í kont rolní akce do plánu kontrolní či nnos tí NKU mj. navazuje na dohodu o spolupráci mezí NKÚ a Nejvy šší kontrolní komorou (dále jen "NIK") Polské republiky v oblasti životní ho p rostř e dí. Po zd ěji se do této spol uprá ce připojil i Nejvyšší kontrolní ú řad Slovenské republik')' v rámci troj stranné mezinárodní dohody o spolupr áci vnitrozemsk ých států při ochra ně Balti ckého mote. Program kontrolní akce zohledňuje požadavky na paralelní kontroly dle doporučení pra covní skupiny pro životní prost řed í EURO SAI. Pracovní skupina pro životní prost řed í EUROSAI na jednání v tijnu 2000 ve Varšavě vznesla požadavek. aby se do prováděné kontroly imp lementace Helsinské konvence o ochraně Baltického moře zapojily i vnitrozemské státy, které nejsou signatáři Helsinské konvence, avšak najejichž území pramení nebo jim protékaj í řeky vlévající se do Baltického moře. V ČR se jedná o řeku Odru. resp. o povodí řeky Odry. Povodí ře k.. ryodry zabírá cca 7 % území ČR aje nejmenším povod ím s rozlohou g 127 km', při čemž česká čá s t tvo ří z celého povodí ř e ky Odry jen cca 5 %. Délka řeky Odl)' j e celkem 861 km. I. toho na české m území j e to 135 km. Území v působnosti Povodí Odl)', s. p. (do 31. L Povod í Odry, a. s.), zahrnující okresy Ost rava, Opava. Frýdek-Místek. Karviná. Nov ý Jičín. Bruntál. Jeseník a Olomouc, resp. jejich části. se vyzna č uje jedine čným gecgrafíck ým uspo řádáním. Různé druhy krajiny a ohnarodé geologické složení předst avují mozaiku ekosystému Svelkou biodiverzitou, z načné jsou i rozdíly nadmořské výšky ( I metrů nad m ořem ). Vyskytuje se zde i nčkollk druhu ros tlin a ž ivoč ic hů. pro které je toto území nejsevernější hranicí j ejich te ritoria. Rozloha úz e mí v působnosti Povodí Odry, s. p., je6 252 kru', celková délka t oků ve spr á vě Povedl Odry, s, p. je I 328 km. Dál e Povodí Odry, s. p.. spravuje mj. 8 údolních nádrží. Čá s t tohoto území j e charakterizována vysokou hus totou osídlení a vysokou koncentrací průmy slu. To se projevuje ve z nač né m zatížení toku průmyslov ými i komunálními odpadními vodami. V posledních cca deseti letech zde probíhá útlum a restrukturalizace mnoha tradičnich výrob, včet ně těžby, Státem podporované aktivity" letech 1995 až 2000 byly posuzovány z hlediska jejich výsledn ého účin ku na čís tot u hrani ční řeky odv ádčji ci povrchové vody do Polska. Pti kontrolní akcí byl uplatňován přístup zaměřen }' na koordinací vybraných kritérií v návaznosti na spolupráci s NIK Polské republiky ve smys lu 16 zákona Č. 166/1993 Sb., o Nejvyšširn kontrolním úřadu. Jednalo se zejména o zj iš ťováni účinků realizace programů na kvalitu životní ho prostředí, u kterých nelze s ohledem na čas to jedinečné místní podmínky dokumentovat přímou vazbu mezi objemem finančních prostředků a j ednotlivými stupni dosaženého zlepšen í čistoty vod. Kontrolní závě r proto dál e uvádí v část í II obja snění problematiky stávájícího rámce zlepšová ní č is toty vod z hlediska mezinárodního i vnitrostátního, v č ást i III jsou shrnuty sk u t eč nosti zj i š těné při kontrole ho spod a ření u jednotlivých kontrolovan ých osob zapoj ených do programu a kone č -

2 Čht"'" -I Vhlník N ~jv~'uího kontrolního úřadu 2001 Strana 329 ně v část i IV jsou sumarizován)' uváděné údaje o z m ě nách čistot), vody dosažených realizací programů. Poznámka : Sez nam sy m b o l ů a z kra te k po u žtva n ýc h v souvisl osti s jakosti vod je uveden v přile ze II. Stávající rámec pro \-YDll.kIádání státních prostředků na alepšení č isto_,' vod v po\'odí Odl")' 1. Me-J:inárodní spolupráce 1.1 Úmluva oochranč a \"Y'JŽÍ\'ání hraničníchvodních toků a mezinárodních jezer Úm luva o ochraně a vyu žívání hraničních vodních toků a mezinárodníchjezerbyla v ČR ratifikována v kv ět nu 2000 a v platnost vstoupila Jejím cílem je prevence, kontrola a ome zováni nežádoucího p řeshrani čnlho působeni, podpora únosného hospodaření s vod ními zdroji, monitorování a vyhodnocování stavu hra ničních vod, spolupráce pti p rováděn í výzkumu a v ývoje, nájemná vým ěna informaci aj. Po žadavky formulované uvedenou úmluvou jsou j íž " právním řádu ČR zakotveny. ČR ratifikovala Dohodu o Mezinárod ní komisi pro ochranu Odl)' pted zneč ištěním. Dvoustrannou dohodu o spolupráci na hraničních vod ách má ČR v součas nos t i uzav řenu se všemi sousedními stá ty. 1.2 Mezinárodní komise pro ochranu Odl1' před znečištěním Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odl)' před z ne č i š t ě n ím byla podepsána v dubnu Komise za čala pracovat jako prozatímní a p řipravila základni dokumenty důležité pro zaj i šťová ní do hody. Po ratifikaci dohody dne 28. ~ získala komise definitivní stat ut. Ú častníky dohody se staly ČR, Polská republika, Spolková republika N ěmecko a Evropské spo lečen stv í. Smluvni strany se v dohod ě zaváza ly, že budou spolupracovat v oblasti ochrany vod Odry vče t ně jejího povodí a S t ě tínské zá toky před znc č lš tč ní m. Komi se tvotená delegáty smluvních stran vyhodnotila stav realizace investic provedenýchv letech 1997 až 1999 v rámci "Programu nal éhavýchopatřeni zam ěřen ých na ochranu řel")' Odl)' před zneč i š těn í m na léta 1997 až 2002"', s p ředpokládaným cílem dosa žení zlepšeni jakosti vod v ř ece Odře a jejích přítocícha omezení negativního vlivu vod Odl)' na stav č i s t o ty vod Baltického mote cestou omezení množství znečištění odváděn ého z hlavních m ěstskýchaglomeraci a průmyslových zá vod ů nachá zejících se na území povodí. Z celkové ho počtu 278 inventarizovan ých subjektů uva žuje program se 138 z n e čišťo vateli rea lizujícími a plánujícími invest i ční akce do roku 200 2, z toho je 86 m ěs tský ch aglomerací a 52 průmyslevýc h závodů. V Č R má být vyn aloženo 58.4 mil. EUR na výstavbu m ěst ský ch č is t íre n odpadních vod (dále j en " ČOV " ) s uveden ím do provozu do roku Do roku 1999 byly posta veny nebo rekonstruovány ČOV,, Opavě a v Ostravě, ve výstavb ě byly ČOV ve Frýdku-Místku, v Českém T ě šm č, v Orlové, v Bohumín ě. " T řinci, v Karviné a kanaliza čn í sběrač v Ostravě. V době kontroly byly sta vby uvedeny do provozu s výjimkou ČOV Český T ě šin a ČOV Karviná, které jsou ve zku šebním provo zu. Komise se také usnesla, že do konce roku 2002 zpracuje,.akč ní program ochrany řeky Odl)' p řed znečiš těním na léta 2003 až 2010"', 1.3 Dvoustranná spolupráce na hraničních vod ách Spolupráce na hraničních vod ách mezi ČR a Polskou republikouje upravena Úmluvou mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hran ičních vodách (dálejen..úmluva"), podepsanou dne Smluvní strany se dohodly na snižování z n eč iš ť ov á n í hrani čn ích vod s přihlédnutímk potřebám a hospodářsk ým a technickým mi?žnostem. K plnění dohodnutých úkolu vyplývajlcich z Úmluvy každá smluvní strana ustanovila vládního zmocněnce, jejichž spo leč ná jednání se m ěla kon at jednou ročně. Od roku 1997 se jednání nekonají. neboť za po lskou stranu vládní zmocněnecneni jmenován. Spolupráce tedy probíh á pouze na úro vni čtyř pra covních skupin, kte ré prováděj í pravidelná společná sledování h rani čních tok ů " sedmi ř íč níc h profilech na severní Mora vě; u jcdncrlivých toku specifikuji pod le míl)' z ne č iš t ě n i počty odběrů vzorků. druhovou skladbu sledova ných z neč i št'uj l cíc h látek (v průměru je sledováno deset ukazatelů, u Odl)' a Zlatého potoka se sleduje 16 uka z atel ů) aj. 2.Právni úprava,. oblasti "od z pohledu vstupu do Evropské unie Současná právní úprava v oblasti vod není ještě v plném souladu s právn ími p ř edpi sy Evropské unie (dále j en..eu"), avšak průb ě žn ě probíhá její novelizace i z hlediska transpozice směrni c EU. V kontrolovaném obdobl byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo životn ího prostřed í účelové prost ředky v celkové výši tis. Kč na v ýzkumn éúkoly.,projekt Odra" (1995 až 1998) a na "Projekt Odra II" (od roku 1998 nava zující na výsle dky..projektu Odra"). Ře šitelem j e Výz kumný ů s t a v vodoho spod á ř sk ý TGM (dále jen.,vúv") - pobočka Ostrava. Vedl e metodologických otá zek byly v r ámci programu zj i šťová ny bodo vé zdroje zneč i š t ě n í a úd aje o nich. výslcdkcmjc vypracovaný a kč ní plán s navržcnýmí opatře nim í ke zlepšení nedostatků. Cílem.Projektu Odra II" j e vypracování vodohospodářského pl ánu po vodí se zohledněním požadavků EU. Území povodí řeky Od rl je sledováno i v úko lu.,v)' skyt a pohyb n ebezpečný ch látek v hydro s fé ř e Č R ", řc -

3 Část ka ~ Věst ník :"O ~jyy Híh o kont r o lního úřadu 2001 Strana J J O šc n ém Č esk ým hydrometeorologick ým ů stavern od roku 2000 s předpokládaný m ukončen í m v roce 2002 ; na tento úkol bylo do doby kont roly vynaloženo tis. Kč. Řešen í j e mj. zam ě řeno na monitoring a sledování obsahu nebe zpe čných láte k v hydrosféře, identifikaci problémov ých oblastí a mo žnýc h zd roj ů z n eč iš t ě n í vče t ně náv rhů op a t ře n í k n á pr a vě. 4. Infonnační systém \'C vodním hospod ářství I nformační systém MŽP ve vodním hospodá řstv í, tzv. Hydrockologický i n fo rmač n í systé m ČR (dále jen,.he IS ČR" ), od ro ku 1993 shromažďuje, zpracovává. uchovává a zpř ístupňuj e informace pro státní správu ve vod ním hospodářství a odbornou sp rávu vod. Funkc i koord inačního pracovi š tě HElS ČR z pověře ní MŽP vykonává VÚV HEIS Č R se skládá ze t ří nadrcgionálnic h a osmi regio nálních i nfo rm a č n í c h systémů (dále jen,.rheis""). Ří d icí komise HEIS ČR zřízená MŽP pro zavád ční, provoz a kontrolu systému, se od dubna 1997 nesešla, i když pod le stat utu se má scházet minimálně jednou roč ně. RHEIS zaj išťuj i jednotlivé státní podniky Povodí. RHE IS vede ný Povodím Odry, s. p.i je nejméně rozvinu t}'. V kontrolovaném obdob i nebyla z RHElS povodí Odry poskytována žádná data do HEl S ČR. V Ictech 1995 až 1998 bylo ze systémové dotace na HEIS ČR vynaloženo u Povedl Odry, s. p.. I L8 mil. Kč na po ří z e ni ha rdwaru a standardního softwaru. V rutinním provozu je vyu žíván mod ul.evidence poze mků" (od listopadu 2000) a modul..evide nce odběrů a vypouštění vod", který slou ží k evidencí odběratelů povrchov ých a pod zemníc h vod, k ev ide ncí zd roj ů x n c č t š t č n t, dál e k evidencí hlášení vodohospod á ř sk ých rozh odnu tí, zahrnuje agendu týkaj ící se úplat za odbě r podzemní vody a slo uží i k archivaci a vyhodnocování ko ntrolníc h rozb orů odpadních vod u jednotlivýc h zdroj ů z n eči š tě n i. Po d le usta noven í nové ho vodní ho záko na se s ú či n nos t í od roku 2002 bude správa informačn ích systémů veřej né správy ve vodním hos podá řst ví dělit mezi MŽP a MZe podle p ředmět u evidence. U]. Sku tcčnos ti zj ištěné při ko ntrole A. U příjemců státních prostředků SmVaK vla stní a provozuj í ČOV Opava, na jej íž rozšíření a rekonstrukci bylo če rpá no ze stát níc h prostřed k ů ce lkem I U 200 tis. Kč (dotace tis, Kč, návratná finan č ní výpomoc tis. Kč a ze SFZP tis. Kč.). Akce byla zahájena v roce 1995 a ČOV byla uvede na do provozu v plánovaném termínu v roce ČOV po dokončen í odbourává ročně 2 155,5 t BSK5 s účinnos t í 99,1 % a za chycuj e I 210, I t NL s úč in no stí 96,0 %, postup ně je zdokonalováno i odstra ňovaní fos foru. Podle dosažené účinno st i ČOV neby l od roku 2000 provozovatel již zpop l a t něn. Rekonstrukce ČOV se projevila zlepšením kyslí kového režim u na řec e O pavě, snížením koncentrace slc dovaných forem dusíku a pod městem Opava výra z n ě poklesl počet koliformních bakterii. V ř íčním profitu pod ČOV došlo v období let 1995 až 2000 ke zlepšení o dvě jakostní tř ídy (z V. na III.) v ukazatelích BSK5 a CHSK. Měs to Břidlič ná na rozšíře ni a rekonstrukci ČOVa dále na kanalizaci obdrželo dotaci ze SFZP ve výši tis. Kč a bez úroč nou půj čku l.t 80.t tis. Kč. Inve stor zat ím čerpal prostředky ve v ýší tis. Kč. Kontrolou bylo zji št ěno. že příjemce podpory nedodržel pod mínky sm louvy o podpoře tím, že nedodržel v ý š í podílu vlastn ích prostředků v průbě hu výstavby. V roce 1996 se ncpodílel na fin ancování akce vlastními zdroj i v ta kové výši, j ak hy lo p řede psá n o smlouvou o podpo ře. Nerealizoval tak é vý stavbu ka nali zace v souladu s dokumentací odsouhlase nou SFZ P. Dále nedodržel podmí nky zástavní smlouvy se SFZP tím, že nevi nk u lova l poj istné pl ně ní ve p rospěch SFZP. Stavba byla zahájena v roce 1996 a v plánova ném termínu v roce 1999 uvede na do trvalé ho provozu, Závě rečné vyhodnocení akce, pod m i ňuj í ci definitivní při zná ni dotace s dopla tkem její č á s ti, je v součas né době posuzováno SFZP. ČOV Břidličná dosahuje účinnost, kte rá provozovatele vyjímá z povin nosti platit poplatky. ČOV dosa huje čisticí efekt v ukazatelích BSK5 96,6 % a NL 9..J..3 %. čí mž byl do d ržen č i s t í c í efe kt pod le pod mínek sm lo uvy o pod poř e a realizací stavby, došlo ke snížení vypoušt ění ne č i stot o 70 t BSK5 ročně a o 60 t NL roč ně. Jakost vody v řece Moravicí podvyústěním ČOV se zlepšila zejména v ukazateli CHSK (o jednu t říd u) a dusíkaté z n eč iš t ě n í dokonce pokles lo ze III. tří dy na I. t řídu č i s t o ty, tedy nejvy šší jakost. Obec Kunín získa la na rozšíření a rekonstrukci tov a na ka nalizaci ze SFŽP dotaci ve vý ši 1..J. 908 tis. Kč a bezúroč nou půj čku l.t 90 8 tis. Kč. Stavba byla za hájena v roce 1995 a v roce 1998 byla uved ena do trvalého provoz u. Ko ntrolou bylo zjištěno, že p říjemce podpory nespl nil podmínky smlouvy o podpoře tím, že nedodržel výši podí lu vlastních pro středků v p růbě hu výstavby - ve 2. č tvrt l e t í 1995 nesplnil podll vlastních pros tředků pod le plat ebn ího ka l end áře. Dá le nedodržel pod mínky sm louvy se SFZP tím, že nedod ržel termíny za hájení akce, dokončení a uvedení dila do trvalého provozu. Na základě zji š těných nedostatků byla podpora d efin itivně př i znána pouze ve v ýší K č (do platek byl sn ížen 0.t2 287 Kč). Uvedením vodohospodářského dila (v celkové hodnotě.to 676 ti s. Kč) do provozu bylo sní že no množství z neč išt ě n í vypoušt ěného do to ku Jíčínka v c h rá něn é kraji nné oblasti Poodřt o 37 t/rok u BSK5 a o 22 tlrok unl. Obel: Bernartice nad Odrouje vlastníkem ČOv, na její ž rozšíře ní a rekonstrukci získala dotaci ze SFŽPve v ýši 2.t95 tis. Kč a p ůj čku tis. Kč úročenou 3% úrokem. Ve sm louvě o podpo ře byly tyto částky sní ženy s ohle dem na smluvní cenu reali zace tak, aby byl za chován.to% podíl vlastních prostředků. Stavba byla zahájena v roce 1996 a v roce 1999 uvedena do trval é-

4 Částka... \' ~stnlk :'iej"yhiho kontrolního ůhdll 2001 Strana JJI ho provozu. Kontrolou bylo zj išt ě no, že příjemce podpory nesplnil stanoven}' ukazatel BSK5. Dále nedodržel te rm iny dokončení akce (o tři měsíce) a uvedení do trvalého provozu (o šest měsíců). Z důvodu zj iš tě nýc h nedostatků byla podpora definitivně ptiznána pouze ve vý ši Kč (doplatek byl snížen Kč, tj. o 2 % dotace). Uveden ím vodohospodářského díla (v ce lkové hodnotě lís. K č) do provozu byl snížen obsah znečištění vypouštěného do Odry v centru chr á n ě né kraj inné oblasti Poodří o 9,2 tlrok u BSK5 a o 8,3 tlrok u NL. Obec Šenov II N cvěhe Jičína získala ze SFZP dotaci na vybudov ání kanalizace ve vý ší tis. Kč a půj čku -I. 500 lis. Kč úročenou 3 %; podíl vlastních prostředků č m il -m %. Stavba byla zahájena v lednu 1998 a v č e rv nu 1999 uvedena do provozu. Vodohospodářské dílo mělo celkovou hodnotu tis. Kč. Při dokončení akce nebylo dosaženo 80 % účinku v uka zatel i NL, a le pouze 78%, a to z to ho důvodu, že na kanalizací nebyl napoje n p řtslu šn ý počet objektů podle smlouvy, Na základě to hoto nedostatku byla d efiniti vn ě ptiznána podpora pouze ve výši lis. Kč (doplatek byl snížen o -t5 000 Kč, tj. o I % dotace). Rea lizací ak ce byly získány kapacity, které snížily za tižení toku Ji č inka o 10,7 tlrok u BSK5 a o 9.5 tlrok u NL. Obec Písek získa la ze SFŽP na vybudování ČOV a ka nalizace dotací ve výši tis. Kč a bezúročnou půjčku 6 38-t tis. K č ; podíl vl astn ích prostředků činil 20 %. Stavba byla za háje na \' roce 1996 a v roce 1999 uvedena do trvalého provo zu. Vodohospodářské dílo mělo celkovou hodnotu tis. Kč. Podpora byla definit ivně přiznánav plné výši. Realizací a kce byly získ á ny kapacity, které snížily zat ížení řeky Ol še o 15 tlro k u BSK5 a 0 15,2 t/rok u NL, Rozsáhlá investičn í akce.roz š í řcn í Ú střcdni ČOV Ostrava" (dále jen..účov") byla realizována 703 podpory SFZP (resp. Státního fond u vodn ího hospodářstv í); 2. stavba ziska la dotaci ve v ýši ís. Kč na zák ladě ro zhodnutí ministra z roku stavba byla podporována ze stát ního rozpočtu dotací ve výši tis. Kč a návratnou finanční výpomocí ve v ýši tis. Kč. Bylo zj i š t ě no prodlužování terminů realizace akce (nap ř. 2. stavba o -t,5 roku). Projektovaný průtok odpadních vod není do sa žen z důvodu hydraulického nevyt ížení. Statutární město Ostrava dosud nevypořádalomajetková práva k pozemkům, na kterých stojí stavba. Kontrolou bylo zjištěno, že pozemky k investici. jej ížjednotlivé č ást i byly podporovány jak ze státního rozpočtu, ta k i z pro st ředk ů SFŽP, nejsou ve vla stn ictví investora. Nemovitosti v hodno t ě téměř 105 mil. Kč tak už ívá be z právního důvodu. Z á v ě rečné vyhodnocení části akce, kt erá byla podporována ze SFŽ P, je v souča sné dobč projednáváno SFZP. Kontrola z aměřená na kanali zační sběra č, jehož investoremje rovně ž statutární měs to O stra va, zj ist ila, že na ak ci byla poskytnuta dotace ze SFZP ve v ýši tis. Kč. Akce byla za hájena 23, a dokončena s mě síčním zpoždě ním. Kon trola zjistila nedodržování po dmínek smlouvy o podpote se SFZP - nedodržení ročního ekologického p řínosu v uka zateli BSKS (místo 128,7 t odstran ěno pouze 38,-t t) a NL (místo t zachyceno 35,8 t l. Závěrečné vyhodnocení akce je v souča s n é dob ě projednáváno SFŽ P. B. Další zjištění 1. Prostředky státníbo rozp oč t u a) MZe v kontrolovaném období podporovalo v rámci programu " Výs tav ba a technická obnova kanalizací a č ist í ren odpadních vod" výstavb u šesti ČOV a kanalizací v povodí Odry. Z realizovaného celkového objemu finančních prostředk ů ve v}'ši tis. Kč čini l podíl státního rozpočtucelke m I tis. Kč. Nejvýznamnčjší akcí byla úcov v Ostravě s celkovými náklady I 055 -tdd tis. Kč a podílem stá tního rozpočtu 90-t 800 tís. Kč (další stavby této ak ce byly podporová ny ze SFŽP). dále rozšíření ČOV Frýdek-Místek ( tis. Kč. resp. -t tis. K č) a Č OV Karviná ( tis. Kč, resp tis. K č ). Jednalo se vět šínou o rozsáhlé akce za háje né p řed rokem 1995, kt eré byly dokončeny v průběhu období 1995 a ž 2000, nebo ak ce za háje né v tomto obd obi, přiče m ž jedna ak ce nebyla do sud ukončena. MZe se ne zab ývalo celkovým přínosem fi nan ční ch podpor na zlepšení č i s t o ty vod. Vyhod noce ní programu nebylo do doby kontroly provedeno. b) Program "výstavba a technická obnova vod ov od u a úpraven vod " p řispívá předevš ím k reg ulova ném u na kl ádáni s odpadními vodami v obcích. V rámci programu byly realizovány akce v povod í Odry v celkové výši t03 tis. Kč (5-t akci nad 5 mí l. Kč a celkem 93 akcí do 5 mil. Kč). Jednalo se většinou o stavbu, prodloužení, oprav u po povodni nebo roz šíření vodovodů. Příjemci podpor po žádali v termínu sta novené m pro závěrečné vyhodnocení projektu o kontrolu projektu a j eho ukončen í. Do doby kontroly nebyl cel ý program M Ze vyhodnocen. c} Krom ě v ýše uvedených dvou programůmze uvolňovalo finanční prostředky na ná sledující prog ram)' související s vod ním hospodář stvím : " Po ř íze n í a technická obnova investičního majetku ve správě Minísterstva zemědělství"..protipovodňova opatření", "Povodně 1997" a..povodn ě 1998'. Povodím Odry. s. p., byly v rámci programu "Povod ně 1997" čerpá ny pros t ředky v kontrolovaném období ve v ýší us. Kč. Odstraňováut povodň ových škod zaj išťova né Povodím Od ry, s. p., si vyžáda lo souhrnnou částku 2 9-t tis. Kč. d) F inanční pro středky na zatravnění orn é pudy poskytovan éz kapitoly M inisterstvo zemědě lství p řispívaj í ke zlepše ní sta vu krajiny, v č e tn ě hospoda ření s vodou. V kontrolovaném období bylo v povodí ř eky Odry zat ravněno cca 42 7 ha půdy a do ta ce byly če rpá ny ve výši Kč. Z 18 p ř íjemc ů dota ce v roce 2000

5 \ 'htnlk :'ie j"yhiho kontrolnlbo úhdu 2001 Strana JJ2 byla provedena kontrola MZe pouze u jednoho příjemce, u kterého nebyly zj iš tě ny nedostatky, c) Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen "ZVHS") jako správce drobn ýchvodních toků vyna loži la finanční pros t ředky státniho rozpočtuve výši tis. Kč v rámci programu " Po ř í ze n i a technická obnova invest ič n í ho majetku ve správě Ministerstva zem ědělství",.protípovodňov á opatření " a.povodn ě 1997". Do doby kontroly nebyly programy ukončeny a vyhodnoceny. Ke zlepšení č i stoty vod p ř isp ě la ZVHS údržbou vodních t ok ů, kdy zejména bylo prováděno čištěni, údržba b řehov ých porostů, sečení, likvidace bolševníku a oprav y objektů. V roce 1999 se rea lizovalo č iš tě n í na 32 1 km vodníc h toků z celkem asi km drobných vodních t o ků v povodí řeky Od ry. f) Poskytováni finančních prostředků státu do lesního hospodá řství Mezi další podpory ovliv ňujte! vodní režim patří mj. finanční podpory a pomoci na zales ňová ní zcm ě d č l ských pozemků, Ze stá tního rozpočtu byly \' letec h 1998 až 2000 ve vybran ých okresech poskyt nuty podpory ve v ýši tis. Kč. Přestož e zalesňován í obtížnč zemědělsky využitelných pozemků má republikově vzestupn ý trend, u vybran ých okre sů do šlo v roce 2000 k výrazn ému poklesu zalesňování zem ě dělských pozemků. Fina ncová ní hrazení bystřin prost řednictvím správce drobn ých vod níc h toků v lesích je narokov é. Kontrolou byl zís kán přehled o uka zatelích les ního hospodářství, kte ré výrazn ým zp ů so b e m ovlivňuj í vodní režim ve vybraných okresech. a jejich porovnání s republikovým průměrem v letech 1995 až Sledov aná oblast má cca 3-1-% lesnatost, což od povídá celo rep ublikovém u průměru. g)..program revitalizace říčních systémů" (dálejen,,prř$"), zajiš ťova ný MŽP s po l ečn ě s AOPK, vytv á ř í podmínky pro obnovu přírodního p rostředí i využ íva ných zdrojů a optimalizaci vodního režimu krajiny. Jedná se o opatření nap ř, na revitalizaci přirozené funk ce vodnich t o k ů, zakládání a revit ali zaci p rvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim, revitalizaci r e t e nční schopnosti krajin)', rekonstrukci technických prvků a odbahňování produkčních rybníků, na výstavbu nový ch ko řenovýc h či stí ren a zakládá ní umělých mok řad ů. Tato opatření přispivaji nep ř ímo k lepšt j a kosti vodních toků. V období let 1996 až 2000 bylo \' povodí ře ky Odl)' dotováno 35 a kcí s celkovou v ýš i dotace tis. Kč, Nejvíce akcí - celkem 13 - zajišťovaly obce nebo města, u devlu akcí byla investorem ZVHS. která byla správcem p ří slu šných toků. Závěrečné vyhodnocení akce bylo prováděno v rámci definitivního p ři zn án í dotace, kdy bylo posuzováno splnění všech daných podmínek, včet ně podmínek kolauda čního rozhodnutí. V rámci kontroly bylo vybr áno osm akcí v povodí řekl' Od ry zahájen ých v letech 1999 až h) "Program drobných vodohospod á řských ekologických akci" (dá le jen "PDVEA") je rovněž zabezpe čován a ř ízen MŽP a AOPK ve spo lupráci s Ministerstvem financí. Finančn í příspěvek má cha rakter systémov é datace a návratné finanční pomoci. P ředm ětem podpory je v ýstavba, p řípadn ě rekonstrukce Č OV a ka nali zaci. V rámci PDVEA. zahájeného v roce 1998, bylo proinvestov áno u osm í akcí rea lizovaných v povodí ř eky Odry (ve dvou případech se jedná o výstavbu ČOV, ostatní j sou kanalizace) celkem tis. Kč, z toho podpora státního rozpočtu formou dotací i návra tn é finančn í v ýpomocí představovala tis. Kč. Všem žádostem bylo vyhověno, V současné době je pět akcí ukončeno. Přestože PDVEA je zaměře n na výstavbu kanalizací a ČOV, tedy staveb s konkretními parametr)' od st raněného zneč iště n í, není p ředpokládaný a skut e č ně dosažený ekologický efekt souhrnně vy hodnocován. 2. Prostředky St átního fondu ží\'otního prostředí České republiky V povodí řeky Odry podporova l SFŽP v kontrolovaném období celkem 45 akcí na ochranu vod celkovou částkou cca 752 mil. Kč. Příjemci podpor byly v -1-0 případech obce nebo města, dále dva podnikatel ské subjekt)'. státní p řisp ě v kov á organizace (nem ocnice), rozpoč tová organizace (ústav sociální péče) a církevní subjekt. Jednalo se p ředev ším o opatřen i v agl omeracich v kat egorii do to000 ekv ivalentních obyva tel. SFŽP POSk)11v tomto období cca mil. Kč dotací a cca 266 mil. Kč zvýhodn ě ných půj ček (podpora celkem do vý še 80 % z a poč í t á vaných n á k ladů ). Rozdíl prostředků byli příjemci podpory povinni vynaložit z vlast ních z d rojů, Z uveden ých 45 akcí bylo 29 do doby kontroly stavebně ukončeno. Skutečné náklady již ukon čen ýc h akcí či n ily cca mil K č. zatímco podpory ze SFŽP byly poskytnuty ve v ýši cca 63 9 mil. Kč (dotace cca *08 mil. Kč a půj čky cca 231 mil. Kč). U akcí s taveb ně ukončených proběh lo ncbo prob íh á závě re č né vyhodnocení a kce s definitivním přiznáním podpory. Ko ntrolou bylo zjištěno, že SFŽP, který má podle 5 odst. -I- zá kona Č. 58/ 1998 Sb. hradit náklad y spojené s prováděním rozborů a kontrol znečištěni odpadních vod pro ú če l y výkonu stá tní sp rávy, uzavíral smlouvy v letech 1999 až 200 1s akreditovan ými labora toře mi opožděně. 3. Sum arizo\'ané prostředky stá tu Ze státního roz p očtu bylo MZe vynaloženo na podpory souvisej icí s vod ním hospodářstvímv let ech 1996 až 2000 celkem míl. Kč. Jednal o se především o dotace a návratné finanční v ýpomocí v rámci programu ; V)' stavba a technická obnova kanalizací a či s tíre n odpadních vod". Hodnocení programu jako celku zatí m neby lo provedeno, dosa žen)' ekolo gický přínos vynaložených p rostředků MZe su m á rně nevyčís l uj e,

6 Vhtnik =,"lejv)-ulho kontrolní ho _fadq Strana JJJ Investičníprogramy Mžp (celkem 82 mil. Kč v povodí řeky Odry) byly zaměte ny na podporu více akcí o niž ším finančním objem u. Byly vyu žív ány zejména obcemi, př í čemž obce byly povi nny se na realizaci akce fi nančn ě podílet. Prosttedky SFZP ve výši 752 mil. Kč by lo v povodí řeky Od ry podporováno cel kem 45 akcí. Příjemci dotací a půjček byly opět p ředev ším obce, které se na výsta vb ě ČOV a kanalizací podílely vlastními p ro s t ředky U 29 dokon čených akcí byl vyčís len jej ic h ekologick ýpt ínos od straněné znečištěn í ve vazbě na vynaložené prostt edky státu i cel kové náklady akce. Ze státního roz počtu bylo vynaloženo na t nve s t t č n í akce v souvislosti se snížením negativruho působeni důlních Hx1369 mil. Kč. V povod í řeky Odry byly v letech 1996 až 2000 vydány státní p ro st ředk-y v celkové v ýší mi l. Kč. Tyto pros t ředky prokazatelně přispě ly ke zlepšení č i s toty toků v rozhodujíc ích řičnic h profitech. Přet rvávaj íc í zvýšené zatížení Zn a Hg vykazují všechny' profity. novým zjištěnímjsou až rizikové obsahy Hg v profilu Odra - Jak ubčovice a zej ména pak riz ikové zatíž ení Cd pře trvává v profilu Odra - Bohumín (skut./lim it Mžp - 29/20 mglkg) a v profilu Ostravice - Ostrava. ostatní profity jsou zatíženy m í rně, což odpovídá zařazen ím do kategorií A (pod hranicí znečištěni) a B (tole rovan ýstupeň zneči štění). V roce 2000 bylo zj i š t ěn o sn iže ní zatížení Cr. Pb a Ni v profilu Odra - Bohumín, ale zá važným zj i š t ě n í m j sou 2-3 násobně vy šší hodnot)' obsahu Cd v tomto profilu (86 mglkg v roce 2000-limit 20 mg/kg). Všec hny sedimenty sledované v ř í č n í c h profitech v roce 2000 byly nezatíže né As, Cr, Cu. Hg, Ní, Pb. Zn a P - jejich obsahy byly pod hrani ci z neč iště n í (ka tegorie A). Pouze v profilu Odra - Bohumín bylo zatížení Cd na úrovn í tole rovaného znečiště ní. Zatížení sedi men tů specíňckými organickými látkami pří porovnání s kritérii uvedený mi v Metodickém pok-ynu MŽP odpovídá u vě tšiny sledova ných l átek zařaz e n í do kategorie A Výjimku tvoří rizikové znečiš t ěn i be nzopy rencm, kte ré profity Opava - Děhylov a Odra - Bohumín za řazuj e do ka tegorie B a profil Olše - V ě ř ňovíce do kategorie C. IV. Údaje uváděnéo změnách čistot), vod (zdroje: Povodí řek~' Odry, s. p., Česká inspekce žívemfho prostředía VÚV) 1.Jakostptavenín a říčn ích sedimentů v povodí řeky Odl)' Sedimenty a plavcniny jsou citlivým indikátorem kontaminace povrchových "od, váží se na ně mn ohé polutanty, kte ré zde mohou být detekovány i tehdy, když j sou jej ich koncentrace ve vodní fázi pod mezí detekce. Zatímco sedimenty poskytuj í informace o akumulací znc č í šťujictch látek v toku v de lším ča sovém horizontu, plaveniny indikují okamžitý stav j eho z neči štěn í. Ruti nn í sledování vybraných ukazatelůj akosti ř íčních sedimen tů a plavcnín provádělo pro Česk ý hydrome teorologick ý ústav od roku 1999 Povodí Odry, s. p. V povodí řeky Odry byly sledovány říční profily Odra Bohumín. Olše- Vě řňovice, Opava - Děhy lov. Ostravice - Os trava a Odra - J a kubčovic e (sledová ní až od roku 2000), a to v n ásledujlclch ukazatelí ch: u sedimentů ve frakcí < 0,02 mm celkem 17 kovů v celkovém vzorku specifické organické lát ky; u plaveni n v celkovém vzo rku celkem 17 kovů. Hodnocení zahrnovalo vý sledky analýz sledovaných uka za te l ů vzorků plavenín (četnost odběrů l x mě síčně) a analýz sledovaných uka zat el ů vzor ků sedimentů (četnost odběrů žx roč ně) a porovn ání let 1999 a Všec hny plaveníny ve sledovaných říč níc h profitech vykazovaly v roce 2000 oprotí limitům stanoveným pro znečiš t ě n i ze min v Metodickém pokynu Mžp mírně Z\)' šcnéobsahy Cu. Cr. As a Ni. Pouze ojed i něle se vyskytly hodnoty pro vyšší stupeň. zneč i štěn í. a to u As v promu Odra - Ja kubčov i c e (skut./limit MŽP - 82/70 mg/ kg) a v pro filu Odra - Bohumín (skut./limit Mžp - 71/70 mg/ /kg). a tím za řaze n í do kategorie C - rizikové zneč i š t ě n i. 2. Přehradní nádrie- \'odní díla Povodí řeky Odry, s. p. spravuje a provozuje celkem os m přehr a dn í ch nádrží, z toho tři vod árensk é. Jedn otlivá vodohospodářská d ila tvoř í propojený vodohospod ářsk ý soubor. Č istota vody v pře h ra d n íc h nádržích se sleduje v ukazatelích a s č e t nos t í, která je stanovena podle významu nádrže. U vodárenských nádrží (dá le jen " VN") j e monito ring vyhod nocov án dle ČSN Jakost vod. Surová voda pro úpravu na pitnou vodu. (Dop l ňkově se zís ka né údaje srovn ávají se Smě rnicí Rady 75/440IEHS.) Kontrole byly předloženy zej ména materiály, které obsahovaly srovnání jakosti vod y ve VN v povodí řeky Odry s českými normativy a normativy EU. srov n ání j a kosti vod ve VN a nevod árenských nádržích v časové řadě 1995 až 2000, resp. porovnáni let 1995 a a to u vybraných ukazatelů: rovněž je vyhodnocena kvalita vody \' přítocíc h VN v roce 2000 ve stej ných uka zatelích. U VN došlo ke zlepšeni v pět iletém porovnání u všech vybran ých ukaza telů, Tak např. u VN Ša nce a VN Kružberk došlo k výrazn ěj š ím u zlepšení u uka za t el ů N- NH 4 a N-NO},což umožnil o přeřad it tyto vodní nádrže do I. třídy a v ukazatelich BSK5, CHSK a Pceík. do II. t řídy. Kvalita vody byla kla dně ovliv něna v ýstavbou p ředřa zené nádrže Slezská Harta, což se projevilo zv l á š tě snížením obsa hu du síku a fosforu. U VN nastalo v pos led ních letech zlepšení zej ména II u ka za tel ů dusíku. Např. u VN Těr lic ko bylo zaznamenáno snížení v uka za teli N-NH t 0 65 % a v ukazateli N-NO, o 53 %. 3. Důlní,'ody Dů lní vody trvale zn eč išťuj í povrchové vody, zej mé na v uka zatelích RL. CI, 50 ~ v pra vobřežn í čá s t i povod í

7 (:ástka 4 Vhlnlk :-;,.jvyulh o ko ntr o ln íh o.. řa d ře ky Od l)' ve vzdálenosti cca 22,8 km od hranice s Polskem. Pro dodržování Úmluvy o oc h ra ně a využíváni hran iční c h vodníc h toků a mezi ná rodních jezer j sou 1).10 vody vypou ště ny regulova ně dle technologických možnos tí se zohledněním požadavků vodohospod á řsk ý ch o rgánů. D ůlní vody se na celkové m objemu vy po u š t ě n ýc h odp adníc h vod v povodí řek)' Odry na seve rní Moravě pod ílejí 5-6 %, avšak do povrchov ých vod vn ášejí tem ě ř polovinu ve škerého množství rozpu št ě n ý ch látek (46 %) z evidovaných bodo vých zd roj ů zne či š t ě ní. Zasolení těc hto vod se poh ybuje v roz mezí 4-15 g/l a celkov}' objem vypušt ě ných důlních vod je v rozm ezí 13 do 20 mil. ml ročně, což p ředstavuj e tis. tun rczpu š tčných anorganických solí. Bylo zjištěno, že k výrazn ému zho ršení dochá zi na řece Olši po p ř ítoku polské Szotkó wky (nav ýšen í o I 216 mg/i RL. resp. o 694 mg/i CI). Česká stra na nemě la k di spozici potřebné údaje o příno su znečiš tě n i Sznt kówko u do Olše. Změ na nastane po rozhodnutí česko-po lské pracovn í sku piny ze září Od počátku roku bude p rovádět po lská strana monitoring a výsledky budou k dispozici obě ma stranám. V souvislosti s požadavkem na snížení negativního p ůsoben i důl n í c h vod byla realizována i nves t ičn í a kce.,vodní jáma Jercmcnko" s vynaložením tis. K č do konce kont rolované ho obdo bí. Tyto fi na nč n í prostředky byly poskytnuty ze stá tniho rozpoč tu z i nve st i č n í dotace na financování útl umu uh elného a rud ného horníctví. V hran ič ním profilu Odra - Bohumín nedošlo za posle dn íc h šes t let k porušení Úmluv)' a sledované ukaza tele CI a SO~ maj i neu stále klesající trend ajsou výra zn ě pod stanovenými limity. 4. Stal' povrchových vod v páteřn ích tocích povodí ř'ek~' Od..,., Jakost povrchov ých vod v povodí ře k}' Odry byla posuzována dle ČSN v.z á vě mýc h proň lecb" ře k Moravíce, Opavy, Ost ravice. Olše a Odry Porovnání hod not znečiš tě n í bylo provedeno jed notně v ukazatelích KR, ZCHU. DCH U a BU. a to v časové řadě 1995 až Moravice - Branka: v souboru u ka z at el ů KR tok zařa zen do III. třídy j akosti, v souboru ukazatelů ZCHU do šlo k podstatném u zlepšení a je ve II. třídě,. roce 2000 oproti IV. třídě v roce v DCHU je trva le v I. ttidě a v BU ve ll. t ř í dě. d ř íve ve IV. tř idě. Celkové hodnocení za rok 2000 bylo př íz n ivé a řeka Moravice byla přeřa zena do III. třídy jakosti, tj. o j ednu třídu lépe. Opava - Třebovice, úst í: v souboru ukazate lů KR byl tok zařazen do III. t řtdy j akosti, v soubo ru ukazat e lů ZCHU došlo ke zlepšení z V. třídy v roce 1995 do IV. tř ídy v roce 2000, v DCHU je trvale v I. třídě a v BU ve III. tř ídě. dříve ve třídě V. Nastalo zlepšeni j akosti vod y a so u ča s n ě celkové hodnoceni toku bylo o třídu lepší, tj. IV. t řída jakosti, Ostravice - Muglino\-': v souboru ukazate lů KR byl tok zařazeno třídu lépe do IV, tudy jakosti, v souboru ukazatelůzchu je trval e zařazen do IV.jakostní třídy, v souboru ukazatelů DCHU došlo ke zlepšeni o jednu t ř ídu, tj. ze III. do ll tří dy ; v souboru uka zatel ů BU došlo ke zlepšenizmě na z V, tř í dy do III. tří dy jakosti vody, I zde vyznív á porovnán í let 1995 a příznivě a tok byl p řeřazen z dřívěj š í V. třídy do so učasné IV. t ř íd y. Olše- v ěřňovi ce r \' souboru ukaza telů KR nastalo v posled nich dvou letech mlm ézle pšení a tí m přeřazen i toku do IV, třídy, V souboru uka za te l ů ZC HU byl tok zařazen trva le do V. t řídy jakosti vod, totéž platí o souboru ukazate lů DC HU; v souboru BU na stalo mírné zlepšení a přeřaze ní do IV. tří dy, Celkově byl tok za řaze n do v, třídy j akosti vod a byl podle znečištěni nejzatíženějším p ř ít o kem řeky Odry. Ře ka Olše je řekou h ran i ční s Polskou republi kou, tudí ž je současnč zatěžová na pravostrannými p řítoky z polské strany. z nichžje nejv ý znamn ějš í Szotk ówka, protékající p rů myslovou aglomerací a do níž se vypou š těj í slané důlní vody. Zá\'ě rnj' hra ni čn í profit Odra - Boh umín, z hlediska hodnocení celé české části povodí ř'eky Odl)' nejvýznamnějš í : v souboru ukaz a telů KR došlo ke zlepšení z V. t řídy v roce 1995 do IV. t řídy v roce Vp řcdchozich letech 1999 a 1998 byl tok zařaze n do III. třídy. ke změně zařazení \' roce 2000 došlo jen z důvodů mírného zvýšení BSK5. U souboru ukazatelů ZCHUdošlov porovnávaném období rovněž k zlepšeni a k přeřazeni z V. t ř í dy do IV. tří dy, při tom ale z os mi ukazatelů této kategor ie byly jen tři (NL, Fe, Pcetk.} zařazeny do IV. t ř íd y, ostatni sp l ň ují kritéria pro zařazení do II. resp, III. t ř ídy jakos ti vod, V souboru ukazatelů DCHU došlo ke zlepšeni ojednu tříd u, tj. z III. t řídy do ll. t říd)', a to je n u ukaza tele SO ~, ostatní tři uka zatele jsou,. l. t ř í dě. U soubo ru uka zate l ů BU došlo rovněž k výraznému zlepšeni a zrn ěně v za řazení toku z V. t ř íd y do III. třídy. Ce lkové hodnocení vyznívá při znivě, jelikož h ran i č ni profil zaznamenal zlepšení v ukazatelích jakosti zejména v posledníc h dvo u až třech sledovaných letech. což se projevilo v p ř e řazen í z V. t ř ídy jakosti do IV. t ří dy j a kos ti vod. Průb ě h změ n (z p řevzat ýc h sra rísuckých údajů) obsahu jednotlivých z ne či šťujících látek v profilu Odra Boh umí n v letech 1980 až 2000 ukazuje j ej ic h klesají cí trend přede v š í m v posled ní m období. Tak napří k la d u BSK5 byla roce 1980 koncentra ce 12 mg/i, v roce 2000 j ižjen 4 mg/l, při čemž limit dle ČSNje 8 mgll (konce ntrace v roce 1995 byla 6 mg/l ). U Zn byla v roce 1980 koncentrace l.3 mg/i. v roce 2000 j ižjen 0,08 mg/i, přičemž limit dle ČSNjeO.2 mgll (koncentrace v roce 1995 byla 0,2 mg/l). Obdob ně se vyv íjely ukazatele CHSK. RL a feno ly, Na změ n ách se podílejí komunální a průmyslové ČOv, které odst raňuji nejv ětší m nožství neči sto t. Pro komu nálni ČOVjsou charakter istické zejména ukazatele BSK5, NL, N-NH,. N.NO). CHSK a P"clk. U prů mys lo v ý ch ČOV jsou základní uka zatele vo leny podle charakteru výroby, nap ř, RL a NEL,

8 Člhtkll.. \'htnlk N ~jv"niho kontrolnlho úhdu 2001 St rana lj5 Vypouštěn é odpadni vody nejvý znamn ěj š ích zneč iš ťovatelů povrchových toků se v posle dních pěti letech významně zlepš ily v kvalitativních i kvantitativních ukazatelích, Zatížení řek)' Odry se snížilo zejména di ky čisticímu úč i nku ÚČOV v Ostravě, kde byl nejvýznamněj š í pokles o 63 % u ukazatele BSK5, o 78 % u ukazatele NL a o 96 % u ukaza tele N-NH, 4 Rovněž chemický podnik Borsodchem-MCHZ Ostrava vy pouš t! do Odry v celkovém objemu méně látek znečišťují cí c h povrchov ýtok. V ukazatelích kvantitativních došlo ke zlepšení ve všech ukazatelích (průtok v roce 2000 byl však téměř o jednu t řet i nu nižší), Nejvýznamn ěj š í škodlivinou jsou v tomto případě RL.jejichž vypouštěníse snížilo o 19 %. V kval ita tivních ukazate lích došlo ke zlepšení jen u ukazatele N-NH 4 Pro řeku Odru je též významné. že i zne č iš ťovatel é, kteří vypouštěj í odpadní vody do přítoků Ostravice a Olše, vykazuj í zlepšení kval ity, Na této situaci se podílí ČOV Třinec ('10k do Olše) -v roce 2000 dosahovala lepší hodnoty ve všech sledovaných ukazatelích; zejména ukazatel N-NH. byl snížen na 0.9 mgfl. tj, o 85 %, Rovn ěž kvantitativní ukazatele se sní žily. ačkoliv došlo k mírnému sní žení průtoku. U ukaza tele NL byl zj ištěn pokles o 58 %, V průmyslovém komplexu Energetika Třinec, a, s" a Třinecké železá rny, a, s" (vtok do Olše) docházelo postupnými opa t ře n í mi ke zlepšení na nejvýznamn ěj š í ch z celkem 14 výpusti. např. na koksovn č jc ncjvýznamn ějši snížení NL o 74 %, na elektrárně II, byly NEL sníženy o 77 %. na provozech aglomerace a slévárna byly NL sní ženy o 77 %. Dosah ované hodnoty splňova ly požadavky rozhodnutí vodohospod á řsk é ho orgánu, V průběhu roku 2000 bylo provedeno svedeni jednot livých v ýpustí do dvou koncových ČOV za účelem dalšího Z\)' šen í čisticího efektu. ČOV Biocel Paskov (vtok do Ostravice) v kvalitativních i kvantitativních uka zate lích vykazuje v průměru dvojnásobné zlepšeni jakosti vy po uš tě n ýc h odpadních vod při plnění roz hodnutí vodohospodářského orgánu. ČOV Frýdek-Místek (vtok do Ostravice) v porovnávaném období vykazuje zlepšeni v kvalitativních i kvantitativních ukazatelích - např. BSK5 se sniž ilo 084% anlo8l %, V, Vyhodnocení Cílem kontrol)' bylo prověřit hospodaření s finan ě nimi prostředky vynaloženými na opatření ke zlepšení čistoty povrchových vod v povodí řek)' Odry a posoudit vliv realizace opatřenína celkov ě znečištění Odry na odtoku z ČR, nebot' naplnění dohod souvisejících s ochranou Baltíckého moře vyžaduje ve smfuvnich státech značné finanční prostředky. Dvoustranná spolupráce s Polskou republikou probíhala na základě Úmlu,')' z roku 1958 pouze na ůrovui pracovmch skupin. Při kontroleb)'i): prově řov ány a shrnut)' státem podporované aktivity vyvtjeu ě na celém území pm'odí řek)' Od.." ke sniio"ání znečiš těn í odváděnéhoodrou do Polska v období let 1995 až T)10 akthity podporoval)' realizací akcí evlívňujicřch čistotu vod přímo (bodové zdroje znečištění. ČOV. kanalizace, údržba II obnova toků) nebo nepřímo(revitalizace, opatření na ochranu půd)' a zadržovací schopnosti lesů, "j'zkum. monitoring apod.). V kontrolovaném období bylo pro zlepšeni č i stot)' vod v povodí Odry použito mil. Kč ze státních prostředků a se zahrnutím dalších zdrojů celkem mil, Kč vykazovaných \'C statistické jednotce Severomoravsk ýkraj. V důsledku zmenšen í p rodukce odpadních "od však došlo k poklesu hydraulického zatížení vybudovan ýchkapacit V průběhu kont rol)' b)'i)' v souvislostí s hospodařením s finančními prostředky zjištěn)' některé uedostatky, a to zejména: - neb)'ly dodr:iovány zá vaz nétenníny realizace a smluvní podíly vlastních prostředkůpři spoluňnancovámakci; - nesoulad provedených prací s projektem odsouhlasen"msfžp., - u n ěkterých staveb neb)-i)' dodrženy technické parametry stanovené projektovou dokumentací; - smlouvy mezi SFŽP a ak reditova ným i laboratořemí b)'i)' v letech 1999 a 2001 uzav ír ány opožděn ě; - chyběl program na omezován! plošných zdrojů znečištění '" dotčeném území řeky Odr,.'. V)'naložené prostředk)' se projevily na zlepknídech ukazatelů v nejdůležitějších sledovaných říčních profilech. Rozhodující vlív na to. že posuzované říční profil)' neh)'i)' zařazeny do,, yšší výsledn é třídy, měla nj'šená hodnota ukazatele Pc: ~l'" Nejvice profilů je z ařazeno,. třídách III. (32,,5 %) a IV, (33.7 %).dále pak ve třídě II. (22,5 % ) a ve třídě v: (nejhorší jakost - 10 %), Přetrvávajídak nedostatky souvisejíct s vysokým obsahem ukazatele Pc:e1k. N ej" ýznamnější je zlepšení sledcvaných ukazatelů a z toho plynoucího zatříděníjakosti vod v hraničním profilu Odra - Bohumín.

9 Čas.ka.. Vhlnik ;"O ~j " y lš iho kontrolního ú.řad u 2001 St rana JJ6 Příloha ke kontrolnímu závěru : Seznam symbolu a zkratek používaných v souvlsjcstl s jakostí vcd : I. BSK5 - biochemická spot řeba kysltku pětidenní s potlače ním nitrifikace 2. CHSK - chemická spotteba ky slíku 3. NL - ne rozpuštěné látl,' 4. RL - rozpuště né látky 5. NEL - polární neextrahovateln élátl')' 6. Ncetk. - celkový dusík 7. N-NH 4 - amoniakální dusili. 8. N- NO)- dusi čnanov ý dusík 9. Pce jk. - celkový fosfor 10. SO, - síran)' l l. KR - soubo r u ka z ate l ů. jcysltkový režim" 12. ZCHU - základní chemické ukaza tele 13. DCHU - doplňuj ící chemické ukaza tele 14. BU - biologické ukazatele 15. Fe- železo. Cu - měď, Cr-chrom, As - arzén. Ni - nikl. Zn - zinek. Hg - rtuť, Pb -olovo. Cd - kadmium. Cl - chlor