Integrace zrakově postižených do společnosti prostřednictvím kompenzačních pomůcek

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Integrace zrakově postižených do společnosti prostřednictvím kompenzačních pomůcek Sociální práce Vedoucí práce: PhDr.Martina Muknšnáblová Vypracovala: Jana Šmejkalová Čelákovice 2015

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Čelákovice, Jana Šmejkalová 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat pracovníkům a především klientům z Pobytového, rehabilitačního a rekvalifikačního zařízení pro nevidomé v Praze a především PhDr. Martině Muknšnáblové za její trpělivost a pomoc, kterou mi poskytla během zpracování mé absolventské práce. 3

4 Obsah Úvod Cíl absolventské práce Hlavní cíl Dílčí cíl Teoretická část Zrakové postižení Kdo je zrakově postižený Klasifikace zrakových vad Dělení zrakových vad Etiologie zrakových vad Kompenzační pomůcky Druhy a typy kompenzačních pomůcek Způsob získávání kompenzačních pomůcek Integrace Definice integrace Podmínky úspěšné integrace Integrace zdravotně postižených Integrace zrakově postižených Školní integrace Bydlení zrakově postižených Legislativa týkající se zrakově postižených Praktická část Úvod Kazuistika č Kazuistika č Kazuistika č Kazuistika č Shrnutí Diskuse...45 Závěr...48 Zusammenfassung...49 Bibliografie...50 Seznam příloh...52 Přílohy

5 Úvod Práce bude pojednávat o integraci zrakově postižených do společnosti. Tato problematika mne zajímá, neboť si myslím, že zrakově postiženým není věnována taková pozornost, jako např. mentálně postiženým, týraným, zanedbávaným a opuštěným dětem či seniorům. V teoretické části se zaměřím na pojetí termínu zrakové postižení, na charakteristiku a etiologii zrakových vad, dále na klasifikaci zrakového postižení dle jeho druhů a typů a v neposlední řadě se budu věnovat též druhům a typům kompenzačních pomůcek, na které stát přispívá a na způsob jejich získávání. Samostatná kapitola bude věnována integraci zrakově postižených, zejména pak podmínkám úspěšné integrace. Výstupem práce v praktické části budou kazuistiky vybraných klientů, ve kterých vždy popíši, jaké má klient postižení, zda je vrozené či získané, zda navštěvuje speciální centra pro zrakově postižené, ale především jaké kompenzační pomůcky používá, kde se o nich dozvěděl, jakou důležitost hrají v jeho životě a jak mu pomáhají v běžných situacích. Těžištěm mé práce bude dozvědět se, jak se zrakově postiženým lidem v dnešním světě žije, co jim ztěžuje život a co naopak ulehčuje, co by jim mohlo pomoci zlepšit kvalitu jejich života. Jakou roli v jejich životě vlastně začlenění se mezi zdravé lidi a komunikace s nimi hraje. Hlavními zdroji, ze kterých budu čerpat potřebné informace, bude především odborná literatura zabývající se problematikou zrakového postižení a integrace, dále též internetové zdroje, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, a příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kde je obsažen seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku. 5

6 1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl: Popsat integraci zrakově postižených do společnosti prostřednictvím kompenzačních pomůcek. 1.2 Dílčí cíl: Zjistit nejčastěji používané kompenzační pomůcky. 6

7 2 Teoretická část 2.1 Zrakové postižení Kdo je zrakově postižený Zrak je dominantním smyslem, pomocí kterého člověk přijímá většinu informací z okolního světa. Jeho úplná nefunkčnost nebo značné omezení je provázeno ztrátou nebo určitým omezením mnoha základních schopností, které člověk ke svému životu potřebuje (orientace a pohyb v prostoru, činnosti týkající se péče o sebe, svou domácnost a blízké, čtení, psaní, zpracování informací, komunikace, studium, záliby, zaměstnání). [BUBENÍČKOVÁ, KARÁSEK, PAVLÍČEK, 2012] Zrakový orgán je složen ze 3 částí: receptor (zevní oko), dráha spojující oko s centrem (oční nerv), zrakové centrum v mozku. V každé z těchto 3 částí může dojít k poškození. Zrakově postižení, neboli osoby se zrakovým postižením, jsou lidé s různými druhy a stupni snížení zrakových schopností. Zrakově postižení jsou lidé, jimž při poškození zraku nepostačuje běžná optická korekce. Mezi zrakově postižené nezahrnujeme člověka, který nosí běžné dioptrické brýle. Takový člověk má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi bez obtíží zvládá běžné každodenní činnosti. Nemá omezení v přístupu k informacím, v prostorové orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění. Zrakově postižené, jejichž zraková vada vážně zasahuje do běžného života, a jimž běžná korekce brýlemi nepostačuje, označujeme jako těžce zrakově postižené. Těžce zrakově postižené dále dělíme na nevidomé a slabozraké. Při očním vyšetření se zkoumá zraková ostrost, která je vyjádřena tzv. vizem, který je udáván ve zlomku, kde první číslo označuje vzdálenost v metrech, ze které dotyčný čte, a druhé číslo označuje vzdálenost, ze které čte tu samou velikost písmene člověk s nepostiženým zrakem. Vizus zdravého oka tedy je 6/6. Vyšetření zrakové ostrosti se provádí Snellenovým optotypem. Jedná se o tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. Dále se zkoumá velikost zorného pole, které může být v důsledku zrakové vady zúženo, omezeno, nebo v něm může docházet k výpadkům. [SCHINDLER, PEŠÁK, 2015] 7

8 Podle výsledků oftalmologického vyšetření je možné zrakově postiženého člověka zařadit do některé z 5 kategorií zrakového postižení: Klasifikace zrakově postiženého podle WHO: 1.střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí maximum menší než 6/18, minimum rovno nebo lepší než 6/60. 2.silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí maximum menší než 6/60, minimum rovné nebo lepší než 3/60. 3.těžce slabý zrak zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí maximum menší než 3/60, minimum rovné nebo lepší než 1/60. 4.praktická slepota zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 až světlocit nebo omezení zorného pole. 5.úplná slepota ztráta zraku, která zahrnuje stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí. [SJEDNOCENNÁ ORGANIZACE NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH ČR, 2015] Klasifikace zrakových vad Zraková vada znamená nedostatek zrakové percepce různé etiologie a rozsahu. Rozlišuje se 5 stupňů zrakových vad: ztráta zrakové ostrosti, postižení šíře zorného pole, okulomotorické problémy, obtíže se zpracováním zrakových informací a poruchy barvocitu. Zrakově postižený mívá problémy současně v několika z těchto oblastí. 1.ztráta zrakové ostrosti jedinec nevidí zřetelně. Má potíže s rozlišováním detailů, nemusí však mít potíže s identifikací velkých předmětů. 2.postižení šíře zorného pole jde o omezení prostoru, který jedinec vidí. Může se zde, ale také nemusí, projevit omezení zrakové ostrosti. 3.okulomotorické problémy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Jedinec může mít potíže při používání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu, nebo při jeho prohlížení, kdy předmět sleduje nejprve jedním okem, pak druhým. Při této poruše se objevují potíže při uchopování předmětu. Při pohledu na blízký předmět se jedno oko může stáčet dovnitř, druhé zevně, anebo se obě asymetricky stáčejí dovnitř. 4.obtíže se zpracováním zrakových informací vznikají u jedinců s poškozením zrakových center v kůře mozku. Objevují se problémy s interpretací zrakové informace a jejím spojením s ostatními smyslovými vjemy při vytváření zrakového obrazu. 8

9 5.poruchy barvocitu neboli barvoslepost (daltonismus - název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky jí popsal), jde o poruchu rozeznávání barev. Ne všichni jedinci mají potíže se stejnými barvami. Většina neumí rozlišit červenou od zelené v šeru. Jiní nerozpoznají modrou od žluté. Jen velmi malá skupina má vadu monochromatismus, kdy vidí jen černobíle. [KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, 2000] Dělení zrakových vad Mezi základní kritéria dělení zrakových vad patří doba vzniku a příčina vzniku (etiologie). Na základě tohoto se zrakové vady dále dělí na vrozené a získané. Zraková vada získaná během života představuje pro jedince větší zátěž, působí jako trauma, které situaci mění k horší variantě. Naproti tomu vada vrozená pro jedince neznamená sice žádnou ztrátu, nicméně představuje větší zátěž pro psychický vývoj dítěte. Dítěti totiž mohou chybět určité zkušenosti, jeho rozvoj je pak pomalejší. Z hlediska příčiny vzniku můžeme zrakové vady rozdělit na orgánové a funkční. Znamená to, že zraková vada zasahuje zrakový orgán buď jako celek, anebo jen jeho jednotlivé části (orgánová vada), či oslabuje jeho výkon (funkční vada). Nejčastějším kritériem rozdělení zrakových vad, je dělení dle stupně zrakové vady. Při rozdělení dle stupně zrakové vady se vychází z vizuálních potenciálů člověka, především ze stavu jeho vizu (zrakové ostrosti) a zachovaného rozsahu zorného pole. Zrakové vady: Afakie - Vyskytuje se po chirurgickém zákroku, při kterém se odstraňuje čočka, např. při šedém zákalu. Mezi symptomy patří ztráta schopnosti akomodace, světloplachost. Jedná se o silnou refrakční vadu. Albinismus - Jedná se o dědičnou poruchu (týkající se lidí se světlu pletí, světlými vlasy, s nedostatkem pigmentu, narůžovělým odstínem světle modré duhovky), kdy duhovka propouští světlo. Existuje i forma albinismu, kdy se porucha pigmentace dotýká pouze očí (člověk může mít i tmavé oči). Mezi symptomy patří nystagmus, snížená zraková ostrost, silná refrakční vada spojená s astigmatismem. Amauróza - Jde o slepotu. Míní se tím trvalá, úplná, nevyléčitelná ztráta zraku bez světlocitu. 9

10 Aniridie - Jde o dědičnou, vrozenou vadu. Jedná se o absenci či anomálii duhovky. Mezi symptomy patří extrémní světloplachost, špatná schopnost adaptace na světelné podmínky. Binokulární vidění - neboli vidění oběma očima. Poruchy binokulárního vidění mají za následek šilhavost, změny ve zrakovém vnímání. Dochází ke snížení zrakové ostrosti a k poruchám ve vnímání prostoru. Je-li jedno oko slabší, nebo úplně chybí, je omezeno i zorné pole. Degenerace sítnice (pigmentová degenerace sítnice, degenerace žluté skvrny) - Jde o řadu degenerativních onemocnění nezánětlivého původu, které mají společné poškození nervových elementů sítnice. Dle zasažené části je lez rozdělit na centrální a periferní. Mezi symptomy patří šeroslepost, ztráta centrálního vidění, zužování zorného pole, světloplachost. Glaukom (zelený zákal) - Jde o jedno z nejzávažnějších onemocnění, kterým trpí 1-2 % lidí starších 40 let, 10% případů končí slepotou. Existují 2 hlavní typy, glaukom otevřeného úhlu a glaukom zavřeného úhlu. Glaukom otevřeného úhlu je nebezpečnější, neboť probíhá nenápadně a může skončit nenávratnými úbytky v zorném poli. Glaukom zavřeného úhlu je charakterizován zvýšeným nitroočním tlakem, bolestí. Mezi symptomy patří úbytky zorného pole (kdy centrální vidění bývá postiženo až ve finálním stadiu), světloplachost (dělají se kruhy okolo světlených zdrojů), snížená zraková ostrost (vidění jako v mlze), bolest hlavy. Katarakta (šedý zákal) - Jde o zakalení čočky. Dle doby vzniku hovoříme o vrozené, poúrazové nebo spojené se stářím. Mezi symptomy patří především snížená zraková ostrost, problémy s oslněním, vidění jako přes špinavé sklo. Léčí se chirurgickým odstraněním zakalené čočky a brýlemi či kontaktními čočkami. Keratokonus - Jedná se o vyklenutí, zašpičatění duhovky, kdy ztenčení duhovky může vést k prasknutí. Mezi symptomy patří změny refrakce oka, kruhy kolem světelných zdrojů. Kolobom - Jedná se o vrozenou vadu živnatky (uvea), kdy chybí část duhovky nebo sítnice. Je-li postižena pouze duhovka, nedochází k výpadkům zorného pole, je-li zasažena sítnice, pak je zasažená oblast slepá. Mezi symptomy patří nepravidelný tvar duhovky, světloplachost, oslnění, nystagmus. 10

11 Mikroftalmie - Jde o nevyvinuté, malé oko, které bývá obvykle krátkozraké, neboť rohovka je více zakřivená a lomí tak více paprsky. Často se objevuje jako sekundární postižení, kdy nejsou specifikovány žádné symptomy. Nystagmus - Jde o bezděčné rytmické pohyby většinou obou očí zároveň v několika nebo ve všech pohledových směrech. Může být vrozený i získaný. Bývá průvodním jevem řady onemocnění např. při hrubé poruše centrálního vidění v raném dětství. Nystagmus zhoršuje zrakovou ostrost, ztěžuje fixaci. Odchlípení sítnice - Jde o to, že se sítnice odchlípne od podpůrných vrstev, následkem úrazu, výlevem tekutiny pod sítnici, vysokou myopií, afakií, degenerativními změnami sítnice při diabetu, a odchlípená část postupně odumírá pro nedostatek živin. Mezi symptomy patří světelné záblesky, snížená zraková ostrost, výpadky zorného pole, sklivcový zákal. Poruchy barvocitu - Jde o neschopnost vidění barev v celém spektru. Jedná se o dědičnou poruchu. Dochází k porušení čípků a jejich funkcí (čípky, kromě vnímání barev, zajišťují také zrakovou ostrost). Mezi anomálie poruchy barvocitu patří: úplná barvoslepost (monochromazie) velmi řídká, jde o neschopnost vidění barev v celém spektru protanomálie hůře je vnímána červená barva deuteranomálie hůře je vnímána zelená barva dichromazie zcela chybí jedna skupina pigmentů protanopie nevidí červenou barvu deuteranopie nevidí zelenou barvu tritanopie nevidí modrou barvu Mezi symptomy patří snížená zraková ostrost, světloplachost, nystagmus. Refrakční vady (myopie, hypermetropie, astigmatismus) - Myopie, neboli krátkozrakost, jedna z nejvíce zastoupených zrakových vad. Mezi symptomy patří neostré vidění do dálky, problémy s vnímáním hloubky, problémy s oslněním, výpadky zorného pole až slepota. Opakem myopie je hypermetropie (dalekozrakost), kdy oko samo koriguje akomodaci zvýšením optické mohutnosti oka. Astigmatismus vzniká nepravidelným zakřivením rohovky, může vyvolat rozostřený obraz (jako zadní strana čajové lžičky). Kompenzace cylindrickými skly v brýlích. 11

12 Retinopatie - Jedná se o patologické změny sítnice a jejích cév. Mezi nejčastější příčiny vzniku patří oběhové poruchy, cukrovka, koncentrace kyslíku v inkubátorech (retinopatie nedonošených). Mezi symptomy patří citlivost na oslnění, zúžení zorného pole, snížení zrakové ostrosti až slepota, postupné zhoršování zraku, proměnlivé vidění. Slabozrakost - Jedná se o výrazné snížení zrakových schopností (snížení rychlosti a přesnosti vnímání), rozostření či zúžení zrakového pole. Tupozrakost - Jedná se o poruchu, která postihuje i mozek, kdy obraz není vnímán ostře, ale často jen u jednoho oka. Záněty sítnice - Často se objevují jako průvodní jev některých onemocnění. Mohou mít celou řadu příčin (zanesení infekce do sítnice krví, infekce virem, infekce způsobená parazity). Mezi symptomy patří zkalení sítnice, žlutobělavá zánětlivá ložiska na sítnici. Zvláštní skupinu tvoří záněty způsobené parazity toxokaróza (člověk je mezihostitelem psí tasemnice) a onchocercosis (příčina slepoty v Africe, larvy parazita se přenášejí bodnutím mouchy). Změny terče zrakového nervu - Jedná se o výpadky zorného pole až slepotu. Některé formy jsou dědičné, jiné jsou spojené s diabetem, mohou být způsobeny jedy (metylalkohol), poraněním. Hodnocení vizu - Vizus = zraková ostrost. Jde o schopnost oka akomodovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty. Vizus do dálky se vyšetřuje pomocí Snellenových optotypů. Vizus do blízka se testuje z cca 30cm pomocí Jaegerových tabulek. [SCHINDLER, 1999] Etiologie zrakových vad Příčiny zrakových vad lze rozdělit dle prenatálních, perinatálních a postnatálních vlivů. Další skupinu pak tvoří zrakové vady získané během života. U prenatálních příčin výskytu zrakového postižení hraje velkou roli dědičnost, a to např. u diagnóz degenerativního onemocnění sítnice, vrozeného šedého a zeleného zákalu, těžké krátkozrakosti nebo při zákalu rohovky. Působením různých vnějších příčin, a to jak v průběhu těhotenství, při porodu, nebo v časném období po něm, může u nedonošených dětí dojít ke vzniku retinopatie nedonošených (ROP). V případě získaných zrakových vad jsou uváděny příčiny v celkových chorobách, jakými jsou např. 12

13 revmatická onemocnění, anginy, tuberkulóza. Zhoršování zraku může být zapříčiněno též onemocněním diabetu, kde se hovoří o diabetické retinopatii. Po 45. roce věku začíná klesat zraková ostrost, jejíž příčinou bývá skleróza oční čočky, hovoříme o presbyopii. Během života jsme pak vystaveni nebezpečí různých úrazů, které mohou vést ke ztrátě zraku. [PIPEKOVÁ, 2006] 13

14 2.2 Kompenzační pomůcky Kompenzační pomůcky představují v životě lidí s těžkým zrakovým postižením velmi významnou roli a bez mnoha z nich se v dnešní době neobejdou. Především díky rozvoji informačních a komunikačních technologií zaznamenává oblast kompenzačních pomůcek rozvoj. Kompenzační pomůckou pro těžce zrakově postižené se rozumí nástroj, přístroj, nebo zařízení, které je speciálně vyrobené či upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití alespoň částečně kompenzovalo nedostatečnost, která je způsobena těžkým zrakovým postižením. Oblastmi, ve kterých se negativně projevují důsledky těžkého zrakového postižení, jsou všechny oblasti života člověka (oblast uspokojování základních životních potřeb, oblast orientace a schopnost samostatného pohybu v prostoru, oblast získávání a zpracování informací). Všechna tato omezení způsobují neschopnost nebo omezenou schopnost získat potřebnou informaci. Proto všechny kompenzační pomůcky určené pro těžce zrakově postižené slouží ke zpřístupnění nebo poskytnutí informace. Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené mají umožňovat zvětšení předlohy, zlepšení kontrastu, nastavení barev. Mají poskytovat požadované informace alternativním způsobem s využitím dalších smyslů hmatu a sluchu. Pomůcky pro zrakově postižené lze rozdělit na pomůcky optické, optoelektronické, pomůcky poskytující hmatový, hlasový, zvukový, akustický vjem. Dle konstrukce je dělíme na mechanické a elektronické. Dle způsobu použití rozlišujeme pomůcky samostatné či přídavné, přenosné a nepřenosné, jednoúčelové, víceúčelové. Kompenzační pomůcky však samy o sobě nemohou dobře sloužit, pokud se jejich uživatelé nenaučí plně využívat všechny funkce, které pomůcky nabízejí a umožňují. [BUBENÍČKOVÁ, KARÁSEK, PAVLÍČEK, 2012] Druhy a typy kompenzačních pomůcek Kompenzační pomůcka je pomůcka, která podporuje či nahrazuje ztracenou funkci. Přispívá k podpoře funkčních schopností, zmírnění či kompenzaci postižení a zapojení postiženého jedince do běžného denního života. Kompenzační pomůcka slouží 14

15 jako prevence úrazů, k zjednodušení každodenních úkonů (mobilita, výkon fyziologické potřeby, hygiena apod.). Kompenzační pomůcky jsou nejčastěji vybírány podle určitých kritérií, především z hlediska uživatele dané pomůcky (věk, mentální úroveň, mobilita, samostatnost, dopomoc), a z hlediska samotné kompenzační pomůcky. Při výběru vhodné kompenzační pomůcky je důležité mít na paměti, že výběr kompenzační pomůcky se vždy musí přizpůsobit potřebám a možnostem postiženého jedince, nikoliv naopak. Při výběru kompenzační pomůcky je tedy nutné zohlednit následující kritéria: funkčnost pomůcky, zda je volně prodejná či na zakázku, cena pomůcky (hrazená, nehrazená, částečně hrazená), vzhled pomůcky, snadnost údržby pomůcky, dostupnost pomůcky a její servis. V současné době je na trhu velmi široký sortiment kompenzačních pomůcek a firem, které tyto pomůcky vyrábějí a prodávají. Důležité však je, aby si postižený jedinec vybranou pomůcku před jejím pořízením vždy sám vyzkoušel a ověřil si její dostupnost, servis a náhradu. Mnoho firem umožňuje vyzkoušení si kompenzační pomůcky v místě sídla firmy či na sjednaném místě (nejčastěji doma u klienta). Doporučuje se, aby si klient vyzkoušel více typů pomůcek, od různých firem, na základě čehož si vybere tu pomůcku, která mu bude nejvíce vyhovovat. Vhodné je též poradit se se svým odborným lékařem, popř. pracovníkem ve specializovaných prodejnách. Výběru vhodné kompenzační pomůcky je zapotřebí věnovat dostatečnou pozornost a čas i z toho důvodu, že vybraná pomůcka má tzv. užitnou dobu, po kterou bude klientovi sloužit a ne vždy lze kompenzační pomůcku vyměnit či vrátit. [KOCOUROVÁ, 2014] Dle vyhlášky č. 388/2011 Sb., se kompenzační pomůcky dělí dle typu postižení na pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, osobám s těžkým zrakovým postižením a osobám těžkým sluchovým postiženým. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám: Kalkulátor s hlasovým výstupem - Samostatný kalkulátor má význam jen pro občany, kteří potřebují kalkulátor osazený složitějšími matematickými operacemi. Pomůcka je určena zrakově postiženým bez ohledu na věk, zejména dětem na ZŠ, studentům, pracujícím. Princip ovládání: integrovaný hlasový výstup, displej s velkými znaky a číslicemi, velká tlačítka. 15

16 Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem - Jde o náročnou elektronickou pomůcku na bázi výpočetní techniky určenou k psaní, editaci a čtení textů, ke zpracování, třídění a uchovávání informací, k písemné i digitální komunikaci s nejširší i odbornou veřejností, ke zpřístupnění informací na internetu. Pomůcka je určena pro nevidomé a prakticky nevidomé, kteří nejsou schopní na obrazovce monitoru rozpoznat jednotlivá písmena jakkoli zvětšená nebo barevně přizpůsobená. Jedná se o vhodnou pomůcku i pro tzv. později osleplé, kteří se již nenaučí dostatečně rychle číst slepecké bodové písmo a kteří jsou odkázáni jen na hlasový výstup. Na pomůcku má nárok také člověk slabozraký. Slabozrakým lidem umožní hlasový výstup čtení rozsáhlejších textů (čtení zrakem je pro ně namáhavé, zdlouhavé, brzy dochází ke zrakové únavě, ve zvětšeném písmu mohou číst jen stručnější informace, zrak jim pomáhá zorientovat se zejména ve struktuře textu najít si příslušnou kapitolu, podkapitolu, odstavec apod.). Nedílnou součástí pomůcky může být stolní počítač, případně další komponenty. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní znalost psaní bez zrakové kontroly na PC klávesnici. Digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem - Pomůcka je důležitá tam, kde se musí pracovat pohotovostně s informacemi. Umožňuje jednoduchým způsobem zaznamenávat data, zpracovávat texty, provádět matematické výpočty, ve spojení s tiskárnou tisknout dopisy, díky připojení na internet umožňuje vyhledávání informací, zpřístupňuje e-komunikaci, e- slovníky, jízdní řády a další e-služby. Pomůcka je určena těžce zrakově postiženým. Pomůcka je vhodná pro žáky a studenty všech typů škol, dnes najde uplatnění při výkonu většiny zaměstnání, na cestách, má význam i pro volný čas. Pomůcka je vždy v přenosné verzi, je vybavena hlasovým výstupem, programovým vybavením pro zpracování a uchovávání informací, v odůvodněných případech i braillským displejem. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní znalost čtení a psaní slepeckého Braillova písma, a aktivní znalost psaní bez zrakové kontroly na PC klávesnici. Speciální programové vybavení pro zrakově postižené - Jde o náročnou pomůcku, která je určena ke čtení, prohlížení a zpracovávání informací. Pomůcka je určena pouze zrakově postiženým občanům, kteří jsou vybaveni digitálním čtecím 16

17 přístrojem pro nevidomé, digitální zvětšovací lupou nebo digitálním zápisníkem pro zrakově postižené, případně jinými pomůckami, které lze pomocí speciálního programového vybavení dále zdokonalovat a funkčně rozšiřovat jejich výbavu. Do této kategorie řadíme všechny pomůcky pro snímání a zpracovávání informací, které jsou vybaveny speciálním programovým vybavením pro čtení, zvětšování nebo prohlížení textu a obrazu nevidomými a slabozrakými. V případě potřeby je možné zvýšit instalací nového speciálního programového vybavení využitelnost stávající pomůcky a případně ji doplnit o další přídavná zařízení. Tím se rozšiřuje funkční výbava, avšak při nižších dodatečných nákladech, než by se pořizovala pomůcka nová. Základní skupiny programů jsou mluvící programy, čtecí programy, odečítače obrazovky, prohlížecí programy, zvětšovací programy, speciální programové komplety pro zrakově postižené, uživatelské programové vybavení v úpravě pro nevidomé a slabozraké, konverzní programy pro nevidomé, speciální programy pro pozemní a satelitní navigaci. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní ovládání některé z náročných pomůcek a aktivní znalost psaní bez zrakové kontroly na PC klávesnici. Vodicí pes - Vodicí pes výrazným způsobem přispívá k usnadnění samostatného pohybu nevidomých a prakticky nevidomých osob. Vodicí pes je určen osobám nevidomým a prakticky nevidomým občanům starších 15 let. Dovednosti vodicího psa, které musí splňovat, uvádí příloha č. 2 vyhlášky MPSV č. 388/2011 Sb. Středisko pro výcvik vodicích psů SONS (SVVP) nabízí služby soudního znalce. Je vhodné, aby postižený člověk zvládl základy prostorové orientace a samostatného pohybu bez zrakové kontroly a chůze s bílou holí. Slepecký psací stroj - Slepecký psací stroj je zcela základní pomůckou pro rozvíjení a uchování úplné gramotnosti nevidomých občanů. Usnadňuje komunikaci a možnost psaní textu v reliéfním slepeckém Braillově písmu. Pomůcka je určena všem nevidomým a prakticky nevidomým občanům, kteří jsou schopni číst a psát slepecké Braillovo písmo, též pro slabozraké občany s progresivní zrakovou vadou. DYMO kleště - Pomůcka přispívá k rozvíjení gramotnosti a samostatnosti nevidomých občanů. Je určena pro každodenní používání v domácnosti a v zaměstnání. Umožňuje pomocí krátkých hmatových poznámek popsat a následně rozpoznat či odlišit předměty každodenního použití (nejrůznější potraviny, dokumenty, CD a další). 17

18 Pomůcka je určena všem nevidomým a prakticky nevidomým občanům, kteří jsou schopni číst slepecké Braillovo písmo. Pomocí kleští jsou na dymopásku vytlačeny krátké poznámky ve slepeckém Braillově písmu, které se nalepují na různé předměty. Klasické Dymokleště jsou spíše pomůckou pro blízké okolí nevidomých lidí a další pečovatele, kteří pomocí nich pro ně vytvářejí bezbariérové prostředí dle popisu výše. Elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé - Elektronické orientační pomůcky výrazným způsobem přispívají k usnadnění orientace a samostatného pohybu nevidomých a hluchoslepých osob. Akustické orientační majáky jsou dnes rozšířeny v dopravě, na veřejných budovách, v místech větší koncentrace zrakově postižených a v soukromí. Pro aktivaci majáků však musí být zrakově postižení vybaveni příslušným dálkovým ovladačem. Vedle toho nabývají na významu pozemní a satelitní navigační pomůcky. Pro určitou skupinu nevidomých mají význam i pomůcky, které pomocí vibrace signalizují tzv. "vysoké překážky". Pomůcka má význam pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb nevidomých a hluchoslepých osob. Může se jednat o vhodný doplněk bílé slepecké hole nebo vodicího psa. Principy ovládání: mechanický, digitální, akustický. Způsoby signalizace: zvuková, hlasová, vibrační. Elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé - Tato pomůcka usnadňuje běžnou komunikaci nevidomých a hluchoslepých osob s nejširším okolím. Pomůcka je určena všem nevidomým, prakticky nevidomým a hluchoslepým, kteří prokáží schopnost ovládání takto složité pomůcky. Mobilní telefony pomáhají v orientaci a navázání kontaktu, když je postižený sám, resp. se ocitne v neznámém prostředí. Jsou nezbytným pomocníkem pro vyřizování běžných záležitostí. Speciální komunikační pomůcka pro hluchoslepé je zpravidla vybavena dvojí klávesnicí (braillskou a PC, resp. klávesnicí mobilního telefonu) a dvojím displejem (braillským a vizuálním). Nejrozšířenější jsou dnes mobilní telefony s hlasovým výstupem v kombinaci s bezdrátovou braillskou klávesnicí s integrovaným braillským displejem. Indikátor barev pro nevidomé - Pomůcka významným způsobem snižuje informační deficit. Je určena pro každodenní použití, nevidomým, prakticky nevidomým občanům. Měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem - Pomůcky umožňují samostatné měření (času, hmotnosti, vzdálenosti, tělesných funkcí apod.) v domácnosti. Pomůcka je určena všem nevidomým a prakticky nevidomým 18

19 občanům bez jakéhokoli omezení. Základní typy a provedení: kuchyňské a osobní váhy, vodováha, pásmo, rýsovací souprava, hodinky a tonometr. Braillský displej pro nevidomé - Tato náročná pomůcka pracuje jako terminál digitálního čtecího přístroje pro nevidomé nebo digitálního zápisníku pro zrakově postižené. Pomůcka je založena na využití přirozeného a většinou značně rozvinutého smyslu nevidomých - hmatu. S jeho pomocí čte nevidomý na braillském displeji (= braillském řádku, = braillském zobrazovači) informace zobrazené na monitoru osobního počítače. Pomůcka je určena nevidomým občanům a prakticky nevidomým občanům, kteří aktivně čtou slepecké Braillovo písmo. Pomůcka je nepostradatelná jednak pro ty, kteří pracují s cizojazyčnými, odbornými nebo rozsáhlými texty (studenti, intelektuálně pracující, právníci, překladatelé apod.), jednak pro nevidomé děti a studenty, kteří samostatně zvládají práci s náročnými elektronickými pomůckami na bázi výpočetní techniky (přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, digitální zápisník s hlasovým výstupem). Nutnou podmínkou je aktivní znalost čtení slepeckého Braillova písma. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní znalost čtení slepeckého Braillova písma. Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé - Pomůcka je určena k tisku slepeckého Braillova písma, zhotovování reliéfních obrázků, grafů a schémat. Je to důležitý pomocník pro rozvíjení a uchovávání gramotnosti a pro zvyšování grafického cítění nevidomých. Pomůcka pracuje v kombinaci se čtecím přístrojem či zápisníkem, ale i bez něj. V tomto případě se může jednat např. o Fuser nebo jinou podobu zařízení, které tiskne reliéfně. Pomůcka je určena jen nevidomým a prakticky nevidomým občanům, kteří jsou schopni aktivně číst slepecké Braillovo písmo. Má značný význam pro nevidomé děti a studenty v integraci, učitele hudby, překladatele, právníky, spisovatele apod. Pro využití fuseru a podobných zařízení není nezbytně nutné aktivně číst Braillovo písmo. Zařízení pracuje na mechanickém nebo reliéfním tepelném principu. Používá se speciální kusový nebo perforovaný papír, termopapír nebo plastové fólie. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní znalost čtení slepeckého Braillova písma. Hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé - Jedná se o pomůcky pro každodenní používání v domácnosti a v zaměstnání, které umožňují pomocí krátkých hlasových frází ozvučeného čárového kódu popsat a následně rozpoznat či odlišit 19

20 předměty každodenního použití (nejrůznější zboží, potraviny, různobarevné oblečení, dokumenty, CD a další). Pomůcka je určena všem nevidomým a prakticky nevidomým občanům bez jakéhokoli omezení, zrakově postiženým občanům s poškozeným barvocitem a hluchoslepým občanům s dostatečnou sluchovou adaptací. Pomůcka je vybavena hlasovým průvodcem a elektronickou pamětí pro mnohačetné hlasové záznamy nebo hlasovým výstupem pro zpřístupnění čárových kódů. Srovnatelnou pomůckou je čtečka čárových kódů s hlasovým výstupem. Diktafon - Diktafon patří mezi základní pomůcky těžce zrakově postižených občanů. Pomůcka je určena k překonávání informačního deficitu, pro studium, práci i běžný život. Slouží k zaznamenání informací pomocí hlasu, umožňují ale také stahovat z počítače texty převedené do formátu MP3, třídit je ve složkách a poslouchat je. Je to nezbytný pomocník pro poslech zvukových knih. Pomůcka je určena všem zrakově postiženým občanům bez ohledu na věk, vzdělání či jejich aktivitu. Srovnatelnou pomůckou je digitální záznamník. Mezi základní příslušenství těchto přístrojů patří mikrofon a sluchátka. Kamerová zvětšovací lupa - Zcela základní pomůcka k odstranění informačního deficitu umožňující číst nejrůznější texty a prohlížet obrázky. Děti a studenti mohou díky přídavné kameře sledovat na monitoru kamerové lupy i tabuli a výklad učitele. Pomůcka je určena pro slabozraké a některé skupiny prakticky nevidomých, kteří jsou schopni číst pouze velmi zvětšené písmo v černobílé nebo barevné kombinaci (popředí, pozadí). Pro výběr konkrétního typu a provedení pomůcky jsou rozhodující zrakové schopnosti žadatele, jeho věk, vzdělání či aktivity. Pomůcka se skládá z monitoru, pevné nebo ručně vedené kamery, kamery na dálku (jen některé typy), čtecího stolku (jen některé typy) a elektronické části. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí odborné předvedení a stanovisko odborného konzultanta. Digitální zvětšovací lupa - Jde o náročnou elektronickou pomůcku umožňující číst, psát, zpracovávat a uchovávat informace. Pomůcka je vhodná pro slabozraké a prakticky nevidomé, kteří jsou schopni v reálném čase číst zvětšené písmo a kteří dokáží pomocí zvětšovacího softwaru se dobře orientovat po textu či obrazu. Protože se jedná o náročnou elektronickou pomůcku s vyšší pořizovací cenou, je žádoucí aktivní znalost psaní bez zrakové kontroly na PC klávesnici (není nutné u slabozrakých občanů, 20