Jsou ženy v České republice mzdově diskriminovány? Závěry z vybraného podniku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jsou ženy v České republice mzdově diskriminovány? Závěry z vybraného podniku"

Transkript

1 Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku Veronika HEDIJA, Petr MUSIL, College o Polytechnics Jihlava i Abstract The paper exaines the aount o gender pay gap (GPG) in the selected copany to ind out i the copany wage discriinates woen or not. To estiate the discriinatory coponent o gender pay gap, authors have used two ethods: the Oaxaca-Blinder decoposition and the ethod o pair-wise coparison. The authors conclude that in selected copanies the gender pay gap is about 19%. This pay gap cannot be explained by dierent perorance characteristics o en and woen in this copany. By contrast, woen have better characteristics copared to en. Their wages should be higher than the wage o en. Using the Oaxaca-Blinder decoposition, it was ound that the eect o discriination akes up ore than 100% o GPG. The existence o wage discriination against woen in the copany has been conired using ethod o pair-wise coparison too. Keywords Gender, gender pay gap, wage dierences, wage discriination. JEL Classiication: J16, J24 i Departent o Econoic Studies, College o Polytechnics Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, Czech Republic vhedija@sezna.cz (corresponding author) This article is a part o the results o the project no. 402/09/2057 Measureent and anageent o the intangible assets ipact on enterprise perorance inanced by the Czech Science Foundation. 1. Úvod Rozdílná výše ezd užů a žen patří ke stále aktuální a hojně diskutovaný téatů. Probleatika rovného postavení užů a žen a nediskriinace dle pohlaví je ukotvena v právu Evropské unie. Diskriinaci, založenou io jiné na pohlaví, přío zakazuje Listina základních práv Evropské unie. Rovné zacházení pro uže a ženy je deklarováno také ve Slouvě o ungování Evropské unie. Dle článku 8 této slouvy usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro uže a ženy. Dle článku 153 Slouvy o ungování Evropské unie poto Unie podporuje činnost členských států v oblasti rovných příležitostí ezi uži a ženai na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti. Článek 157 zíněné slouvy upravuje otázky zdové diskriinace na pracovní trhu. Dle tohoto článku je úkole každého členského státu zajistit uplatnění zásady stejné oděny užů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Nabízí se otázka, zda jsou tato legislativní opatření účinná. Dochází v České republice, která je jednou z členských zeí EU, ke zdové diskriinaci, či nikoli? Pokud ano, tak v jaké íře? Dle údajů Českého statistického úřadu v roce 2009 dosahovala průěrná hrubá ěsíční zda žen cca 75 % průěrné hrubé ěsíční zdy užů (ČSÚ, 2010). Tento údaj ovše ještě nic nevypovídá o existenci zdové diskriinace na české pracovní trhu. Ne každý existující zdový rozdíl lze označit za diskriinační. Co lze vůbec považovat za diskriinaci na trhu práce? Kdy lze zdový rozdíl užů a žen označit za diskriinační a kdy tou tak není? 2012 Published by VŠB-TU Ostrava. All rights reserved. ER-CEREI, Volue 15: (2012). ISSN doi: /cerei

2 28 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012 Dle Ehrenberga a Sitha (2003) lze o diskriinaci na pracovní trhu hovořit, i individual workers who have identical productive characteristics are treated dierently because o the deographic groups to which they belong. Volně přeloženo za diskriinaci na trhu práce lze označit situaci, kdy jedinci patřící k různé deograické skupině jsou bez objektivních příčin rozdílně hodnoceni. Za zdovou diskriinaci žen lze tedy považovat situaci, kdy ženy pobírají bez objektivních příčin jinou zdu než uži. Z hlediska tradiční ikroekonoické teorie je výše zdy závislá na produktivitě práce. Jedinec, který vykazuje vyšší produktivitu práce, tak z objektivních příčin pobírá vyšší hodinovou zdu a naopak. Takto vzniklý zdový rozdíl nelze označit za diskriinaci a je přirozený a oprávněný. Jako jedna z ožných příčin popsaných zdových dierencí se tak nabízí právě rozdílná produktivita práce užů a žen. Tato poto úzce souvisí s rozdílnýi výkonnostníi charakteristikai pracovníků. Tradičně jsou zdové rozdíly vysvětlovány rozdílný věke, vzdělání a zkušenosti, které přío ovlivňují produktivitu jednotlivců (Becker, 1957). Pokud by tedy ženy v průěru dosahovaly nižšího vzdělání, vykazovaly nižší zkušenosti a byly v průěru ladší, pobíraly by oprávněně v průěru nižší zdu než uži. Vzhlede k tou, že průěrný věk užů a žen v produktivní věku se v České republice draaticky neliší a výrazně se neliší ani dosažené vzdělání či léta praxe, nelze ve většině případů těito aktory vysvětlit celý existující zdový rozdíl. Závěry epirických studií ukazují, že význaný aktore, který lze do značné íry vysvětlit existující zdové rozdíly, je segregace trhu práce. Tedy akt, že ženy jsou koncentrovány v éně výdělečných odvětvích či na pracovních pozicích s nižší odpovědností, a tedy hůře placených (např. European Coission, 2002). Jurajda (2003) uvádí, že v České republice lze koncentrací žen do nízkopříjových povolání a ire vysvětlit přibližně jednu třetinu genderové zdové ezery. Význanost horizontální a vertikální segregace pro vysvětlení zdových rozdílů potvrzuje také Křížková a kol. (2008). Cíle článku je popsat výši genderové zdové ezery ve vytipované podniku a zjistit, zda v toto podniku dochází ke zdové diskriinaci žen či nikoli. K odhadu diskriinační složky zdové ezery jsou v článku užity dvě etody. Jednou z nich je dekopozice zdové ezery poocí Oaxaca-Blinderova rozkladu, druhá etoda je založena na tzv. párové srovnání. Ke kvantiikaci zdových dierencí užů a žen je užíván ukazatel genderová zdová ezera (GPG). Tato bývá vyjadřována různýi způsoby. Jednou z ožností je vyjádření GPG jako podílu průěrné zdy žen ku průěrné zdě užů. Druhý způsobe je stanovení rozdílu zdy užů a žen jako procenta zdy užů či žen. Převážná část odborných studií, které se touto probleatikou zabývají, vyezuje GPG jako rozdíl logaritů průěrné zdy užů a průěrné zdy žen. Pokud není uvedeno jinak, genderovou zdovou ezerou je v článku rozuěn rozdíl logaritů průěrné zdy užů a průěrné zdy žen. 1 Úvodní část článku stručně apuje současný stav poznání v oblasti odhadu diskriinační složky genderové zdové ezery. V druhé části článku je popsán standardní přístup k analýze genderových zdových nerovností a vyezen vlastní postup zkouání. Genderové zdové rozdíly jsou zkouány ve vybrané podniku. K analýze genderové zdové ezery jsou užity dva přístupy. Genderová zdová ezera je nejdříve zkouána s užití Oaxaca-Blinderova rozkladu, následně je užita tzv. etoda párového srovnání. Výsledky zjištěné s užití obou etod jsou v závěru shrnuty a vzájeně srovnány. 2. Genderová zdová ezera a zdová diskriinace žen K průkopnický prací v oblasti odhadu íry zdové diskriinace žen patří práce autorů Oaxacy (1973) a Blindera (1973), kteří odhadují nezávisle na sobě výši diskriinační složky zdové ezery ve Spojených státech aerických. Autoři pracují s rozdílný panele dat a také s rozdílnýi charakteristikai, kterýi se snaží vysvětlit existující zdový rozdíl ezi uži a ženai. Oaxacovi (1973) se rozdílností charakteristik užů a žen nepodařilo vysvětlit 52,9 % zdové ezery a Blinderovi (1973) 65,7 %. Oba autoři dospívají k závěru, že rozdílnýi charakteristikai užů a žen lze vysvětlit více než polovinu existující genderové zdové ezery. Zbylou část lze poto považovat za diskriinační. Na zíněné práce navazuje řada autorů, kteří užívají Oaxaca-Blinderův rozklad či jeho odiikace. Přehled vybraných studií a jejich závěrů lze najít například v práci Hedija a Musil (2010). Odhad diskriinační složky GPG v Evropské unii a vybraných členských zeích lze najít ve studii autorů Grishawa a Ruberyho (2002) či Beblo a kol. (2003). Řada studií je věnována také odhadu eektu íry zdové diskriinace v transoračních ekonoikách. Například Adachik a Bedi (2001) zkouají existenci zdové diskriinace v Polsku, Jollie a Capos (2005) v Maďarsku, Jurajda (2003) na Slovensku. 1 GPG lnw lnw, kde W je průěrná zda užů a W je průěrná zda žen.

3 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku 29 Odhad diskriinační složky GPG v České republice lze poto najít například v pracích Jurajdy (2003, 2005) či Mysíkové (2007). Jurajda (2003) s užití dat z roku 1998 dospívá k závěru, že v České republice nelze vysvětlit rozdílnýi charakteristikai užů a žen ani rozdílnýi charakteristikai jejich zaěstnavatelů dvě třetiny existující zdové ezery. Dle závěrů autora (Jurajda, 2005) neělo ani přijetí antidiskriinační legislativy v České republice význanější vliv na pokles diskriinace žen na trhu práce. Ve prospěch existence zdové diskriinace na české trhu práce hovoří také závěry Mysíkové (2007). Autorka užívá Oaxaca-Blinderův rozklad na dekopozici genderové zdové ezery v České republice v roce Eekt diskriinace poto dle autorky představuje 100,7 % zjištěné genderové zdové ezery. Pokud by tedy byli uži a ženy za své charakteristiky stejně oděňováni, byla by zda žen dokonce vyšší než zda užů. 3. Metodika K odhalení potenciální zdové diskriinace ve vybrané podniku jsou použity dvě etody. První spočívá v rozkladu zdové ezery na část přičítanou rozdílný charakteristiká užů a žen a část, kterou rozdíly v charakteristikách nelze vysvětlit a kterou lze s trochou opatrnosti přičítat diskriinaci. K rozkladu GPG je zde užito Oaxaca-Blinderova rozkladu. Druhá etoda je založena na tzv. párové srovnání. V ráci podniku jsou vytipovány páry (už a žena), které ají v ideální případě zcela identické charakteristiky. Existující zdový rozdíl u takto vytipovaných párů je poto odraze zdové diskriinace. 3.1 Dekopozice genderové zdové ezery Jak již bylo zíněno, k dekopozici genderové zdové ezery je využit Oaxaca-Blinderův rozklad (Oaxaca, 1973; Blinder, 1973), který patří k nejčastěji užívaný etodá odhadu diskriinační složky genderové zdové ezery. Tento uožňuje rozložit existující genderovou zdovou ezeru na část, kterou lze vysvětlit rozdílnýi charakteristikai užů a žen, a nelze ji tedy považovat za diskriinační, a na část, která zůstává nevysvětlena. Nevysvětlenou část zdové ezery lze poto označit za potenciálně diskriinační. K aplikaci Oaxaca-Blinderova rozkladu je nejdříve nutno odhadnout zdové unkce užů a žen. Ty jsou odhadnuty následovně: ln W X u pro i = 1,, n, (1), i i i W X u, ln i pro i = 1,, n. (2) i i Kde W i je zda i-tého uže, X i je vektor vybraných charakteristik užů pro i-tého uže, W i je zda i-té ženy, X i je vektor vybraných charakteristik žen pro i-tou ženu,, jsou vektory koeicientů zdových unkcí užů a žen a u i je náhodná složka. Studie, které aplikují Oaxaca-Blinderův rozklad, pracují s rozdílný počte vysvětlujících proěnných, kterýi se snaží vysvětlit rozdílnou výši zdy užů a žen. Blinder (1973) i Oaxaca (1973) pracují s dvanácti vysvětlujícíi proěnnýi. Oaxaca (1973) užívá jako vysvětlující proěnnou zkušenosti, vzdělání, typ zaěstnance, odvětví, pracovní zařazení, zdravotní stav, výši úvazku, igraci, rodinný stav, děti, velikost sídla a region. Blinder (1973) užívá věk, region, vzdělání, zaěstnání, odborný výcvik, členství v odborech, veteránství, zdraví, podínky na ístní trhu práce, igraci, sezónnost zaěstnání a léta ve irě. Grishaw a Rubery (2002) do zdových unkcí zařazují čtrnáct vysvětlujících proěnných: věk, vzdělání, rodinný stav a děti, přerušení zaěstnání, praxi, pracovní úvazek, pracovní slouvu, veřejný či soukroý sektor, velikost iry, odvětví, zaěstnání, pracovní roli a genderovou koncentraci. Jollie a Capos (2005) a Mysíková (2007) pracují pouze s pěti vysvětlujícíi proěnnýi, a to vzdělání, zkušenosti, regione; v případě Mysíkové poto type úvazku a zaěstnání a v případě dvojice autorů Jollie a Capos velikostí iry a odvětví. Vysvětlovanou proěnnou je v naše případě hrubá hodinová zda, která je vypočítána tak, že roční hrubá zda zaěstnance je vydělena počte odpracovaných hodin (zahrnující i počet hodin čerpané dovolené). Takto upravená hrubá zda zajistí očištění od zkreslení, které by ohl způsobit různý počet odpracovaných hodin jednotlivých pracovníků. Na druhou stranu je nutno vzít v úvahu, že pracovníci, kteří odpracují více hodin, ohou být pro podnik přínosnější, a tedy ohou pobírat vyšší hodinovou zdu. Tento akt nelze považovat za diskriinaci. Vyšší přínos pro iru lze jednak vysvětlit lepšíi znalosti a zkušenosti těchto pracovníků díky většíu počtu odpracovaných hodin, a tedy jejich vyšší produktivitou, jednak akte, že pracovníci ohli odpracovat více přesčasových hodin, které jsou lépe placeny, a v neposlední řadě také tí, že zaěstnavatel si takových pracovníků váží více díky jejich spolehlivosti, nechce o ně přijít, a proto ji vyplácí vyšší zdu. Toto pak ůže pro ostatní pracovníky být otivační. Z tohoto pohledu se tedy jeví vhodné do zdové unkce jako vysvětlující proěnnou zařadit počet odpracovaných hodin a počet přesčasových hodin. Počet odpracovaných hodin uožňuje zohlednit absence pracovníků, kdy pracovníci, kteří odpracovali éně hodin, ohou pobírat nižší hodinovou zdu. Zohlednění počtu odpracovaných přesčasových

4 30 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012 hodin zase postihuje akt, že tyto ohou být lépe placeny. My jse do odelu zíněné vysvětlující proěnné nezahrnuli. Důvode je akt, že v nái zvolené podniku je vykonáváno iniu práce přesčas. Pokud k této dochází, není tato pracovníků přío proplácena, ale je řešena náhradní volne pracovníka. Výrazně se neliší ani počet odpracovaných hodin pracovníků ve zkouané vzorku. Absence ať již z důvodu neoci, či jiných jsou iniální a pracovníci toto řeší čerpání řádné dovolené, případně (pokud je to ožné) doluvou s jiný pracovníke, který je dočasně zastoupí. Po návratu do práce poto příslušný počet hodin za tohoto pracovníka odpracují. Jako vysvětlující proěnné jsou ve zdových unkcích užity vzdělání, zkušenosti, léta ve irě, pracovní pozice, počet dětí a rodinný stav. Všechny tyto aktory ají úzkou vazbu na produktivitu práce pracovníků, a tedy i výši jejich zdy. Mzdové rozdíly jsou zkouány v podniku, který ůžee zařadit do sektoru služeb. Předěte činnosti podniku je velkoobchod a zásobování elektroateriále. Produktivita práce jednotlivých pracovníků je v toto podniku veli obtížně ěřitelná a vedení podniku neá stanovena jasná kritéria, podle kterých výkonnost konkrétních pracovníků posuzuje. Zahrnutí takových kritérií do zdových unkcí není proto ožné. Mzdové rozdíly užů a žen jsou v článku zkouány v ráci jedné iry. Zahrnutí velikosti iry, regionu, velikosti sídla iry či oboru, ve které ira působí, je tedy v toto případě zbytečné. Vzdělání a zkušenosti jsou tradiční aktory, které deterinují výši zdy. Vyšší dosažené vzdělání uožňuje jedinců vykonávat práci, která je lépe ohodnocena. Obdobně roste zdové ohodnocení s nabytýi zkušenosti, kdy léty praxe získává pracovník další znalosti a schopnosti, které poto vedou k lepšíu pracovníu výkonu, vyšší produktivitě, a tedy lepšíu ohodnocení. Vztah ezi výší zdy a výší zkušeností neusí být ovše čistě lineární, ale tepo růstu se ůže s věke zpoalovat. Důvode je akt, že zaěstnanci v předdůchodové věku ají horší uplatnění na trhu práce, což ůže být důvode zdových dierencí. My jse do zdové unkce, jak již bylo řečeno, dále zahrnuli další čtyři aktory, které ají či do jisté íry ohou ít vliv na produktivitu jedinců, a tedy i výši zdy a zároveň jsou relativně dobře zjistitelné. Těito jsou léta ve irě, pracovní pozice, počet dětí a rodinný stav. Léta strávená ve irě jsou obdobou zkušeností pracovníka. Tato ovše lépe vypovídají o zkušenostech, které jsou relevantní vzhlede k vykonávanéu zaěstnání. Pokud á například jedinec 10 let praxe jako řidič a začne vykonávat práci jinou, praxí nabyté znalosti a dovednosti ohou být v nové zaěstnání jen álo využitelné, a tyto tak patrně výkon ani výši zdy pozitivně neovlivní. Pro zahrnutí počtu dětí a rodinného stavu hovoří arguent, že lidé, kteří ají rodinu (jsou vdaní či ženatí) a starají se o děti, nevěnují práci tolik času a yšlenek jako lidé, kteří jsou svobodní a bezdětní. Starost o děti s sebou ůže nést také více absencí v práci a tí také nižší zkušenosti pracovníka ve srovnání s ostatníi. Konkrétní zdové unkce pro uže a ženy v naše případě nabývají tohoto tvaru: ln W VZDELANI ln i 0 1 i 2 2 ZKUSENOSTIi 3ZKUSENOSTI i 4 LETA_ VE _ FIRMEi 5 POZICE_ 2 i POZICE_3 POZICE_ 4 6 i 7 i 8DETIi 9 RODINNY_ STAV _ 2i 3 10 RODINNY STAV i ui, W VZDELANI i 0 1 i 2 ZKUSENOSTI ZKUSENOSTI 2 i 3 i LETA_ VE_ FIRME POZICE_ 2 4 i 5 i POZICE_3 POZICE_ 4 6 i 7 i DETI RODINNY_ STAV_ 2 8 i 9 i RODINNY_ STAV_3 u. 10 i i (3) (4) Zde W i je hrubá hodinová zda. Tato je vypočítána jako roční hrubá zda zaěstnance vydělená počte odpracovaných hodin ve sledované roce zvýšené o počet dnů čerpané řádné dovolené. Vysvětlující proěnná VZDELANI je vyjádřena v letech strávených při dané stupni dosaženého vzdělání standardně ve vzdělávací zařízení. Pokud dosáhl jedinec základního vzdělání, nabývá proěnná hodnoty 8, při střední 11, v případě úplného středního ho vzdělání dosahuje hodnoty 12, při bakalářské vysokoškolské vzdělání 15 a v případě agisterského vysokoškolského vzdělání 17. ZKUSENOSTI vyjadřují léta zkušeností daného pracovníka. Proěnná je vypočítána tak, že od věku pracovníka je odečten počet let vzdělání a hodnota 6 (věk nástupu na základní školu). U žen je navíc odečtena pravděpodobná doba strávená na ateřské a rodičovské dovolené (počet dětí vynásobený třei), kdy přesné údaje nejsou bohužel znáy. Tento postup postihuje to, že ženy ve stejné věku a se stejný vzdělání ohou ít nižší zkušenosti než uži, a to z důvodu péče o dítě. Díky touto zjednodušení se nelze bohužel vyhnout určitéu zkreslení. Do zdové unkce je zahrnuta také druhá ocnina zkušeností, která odráží akt, že vztah ezi zkušenosti a výší zdy neusí být čistě lineární, ale jejich vliv na výši zdy ůže s rostoucí věke slábnout.

5 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku 31 LETA_VE_FIRME vyjadřují počet let, po která je pracovník ve irě zaěstnaný. Zde již není počet let u žen snížen o dobu strávenou na ateřské či rodičovské dovolené a to z důvodu nedostupnosti inorací, kdy ženy tuto dovelenou čerpaly. POZICE je uělá proěnná, která reprezentuje pracovní pozici, kterou pracovník zastává. Pracovní pozice jsou rozčleněny do 4 kategorií dle odpovědnosti a stupně řízení. POZICE_1 zahrnuje v naše případě řidiče, prodavače a skladníky. Jedná se o pozici bez podřízených osob s relativně nízkou odpovědností. POZICE_2 zahrnuje pracovní pozice účetní, odborný technik, reerent a obchodní zástupce. Jedná se taktéž o pozici bez podřízených osob, ale s vyšší odpovědností. POZICE_3 zahrnuje pracovní pozici vedoucí účetní a vedoucí skladu. Tito pracovníci již ají určitý počet podřízených osob. POZICE_4 je pozicí, kterou zastává vrcholové vedení podniku. Patří se jednotliví ředitelé. Proěnná POZICE je uělou proěnnou, která nabývá hodnoty 0 či 1. Hodnoty 0 nabývá tehdy, pokud pracovník nevykonává danou práci, hodnoty 1 nabývá pro pozici, kterou pracovník zastává. Vysvětlující proěnná DETI odráží počet dětí, které daná osoba á, a to bez ohledu na jejich věk. Vyšší vypovídací schopnost by patrně ělo zahrnutí jen dětí do věku cca 10 let, kdy péče o dítě klade zvýšené nároky na rodiče. Nicéně údaje o stáří dětí jse neěli bohužel k dispozici. Tento akt tedy ůže vést k určitéu zkreslení závěrů odelu a při jejich interpretaci je toto nutno zohlednit. RODINNY_STAV je opět uělou proěnnou. Tento je rozčleněn do tří kategorií: RODINNY_STAV_1, RODINNY_STAV_2 a RODINNY_STAV_3, které znaenají, že už či žena je svobodný/á, ženatý/vdaná, respektive rozvedený/á či vdovec/vdova. Tato proěnná nabývá hodnoty 0 či 1. Hodnoty 0 tehdy, pokud pracovník nesplňuje danou charakteristiku, hodnoty 1 v případě, kdy pracovník charakteristiku splňuje. K odhadu výše diskriinační části zdové ezery je užito rozšířené ory Oaxaca-Blinderova rozkladu. Tento á tvar: * lnw ln W X X (5) ˆ * * X ˆ X. W je průěrná hodinová hrubá zda užů, W je průěrná hodinová hrubá zda žen, X jsou vybrané charakteristiky užů, X značí vybrané charakteristiky žen, ˆ, ˆ jsou koeicienty zdových unkcí * užů a žen a značí vektor koeicientů zdové unkce v případě neexistence diskriinace (rovnovážné zdy). Výraz W ln ln W je zdová ezera, vyjádřená jako rozdíl logaritů průěrné zdy užů a žen. Výraz X * je část zdové ezery X vysvětlená rozdílnýi charakteristikai užů a žen. Tato vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu neexistence diskriinace. Tuto část budee nazývat eekte vybavení. Výraz ˆ * * X ˆ X je nevysvětlená část zdové ezery. První část výrazu značí diskriinaci ve prospěch užů. Tato část odráží rozdíl ezi zdou, kterou uži pobírají, a zdou, kterou by pobírali v případě neexistence diskriinace. Druhá část značí diskriinaci v neprospěch žen. Zachycuje rozdíl ezi zdou, kterou by ženy pobíraly za předpokladu neexistence diskriinace, a zdou, kterou skutečně pobírají. Součet těchto dvou složek budee, po vzoru Oaxacy (1973) a Blindera (1973), označovat eekte diskriinace, i když toto označení ůže být do značné íry zavádějící. 2 Výsledky odelu je vždy nutno interpretovat opatrně. Eekte diskriinace je zde totiž označována ta část zdové ezery, kterou nelze vysvětlit zvolenýi charakteristikai (vysvětlujícíi proěnnýi). Nelze se tak vyhnout zkreslení, které plyne z toho, že do odelu nebyly zahrnuty veškeré relevantní vysvětlující proěnné, a to ať už z důvodu nedostupnosti dat, či obtížné kvantiikace veškerých relevantních charakteristik. Průěrná hodinová hrubá zda užů a žen je ve vzorci (5) odhadnuta ze zdových unkcí užů a žen: ln ln W X, W X. (6) (7) W je průěrná hodinová hrubá zda užů, W je průěrná hodinová hrubá zda žen, X je vektor průěrných charakteristik užů, X značí vektor průěrných charakteristik žen a ˆ, ˆ jsou vektory odhadnutých koeicientů zdových unkcí užů a žen. 2 Oaxaca (1973) první část ezery označuje eekte rozdílných charakteristik (eects o dierences in individual characteristics) druhou část eekte diskriinace (eects o discriination). Blinder (1973) hovoří o části rozdílů přičítané rozdílnéu vybavení (portion o dierential attributable to diering endowents) a části vyvolané diskriinací (portion o the dierential attributable to discriination). Beblo et al. (2003) rozlišuje ezi eekte vybavení (endowent eect) a eekte oděny (reuneration eect). Jacobsen (2007) hovoří o vysvětlené a nevysvětlené části zdových rozdílů.

6 32 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012 Při saotné rozkladu jsou použity dvě varianty rovnovážné zdy. Jako rovnovážná zda je použita jednak zda užů, jednak zda žen. Tento postup volí ve své práci Oaxaca (1973). V případě, že za rovnovážnou zdu považujee zdu užů, nabývá rozklad následující podoby: W lnw X X ˆ ˆ ˆ X. diskriinace. Výraz ln (8) Výraz X X ˆ je eekte vybavení a vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu neexistence ˆ ˆ X je eekte diskriinace a vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu, že by uži a ženy ěli stejné charakteristiky (charakteristiky žen). V případě, že za rovnovážnou zdu považujee naopak zdu žen, lze rozklad zapsat takto: lnw ln ˆ ˆ ˆ W X X X. (9) Výraz X X ˆ je eekte vybavení a výraz X ˆ ˆ je eekte diskriinace a vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu, že by uži a ženy ěli stejné charakteristiky (charakteristiky užů). 3.2 Párové srovnání Další ožností, jak odhadnout výši diskriinační zdové ezery, je etoda tzv. párového srovnání. V ráci párového srovnání je hledána dvojice pracovníků (vždy už a žena), kteří ají v ideální případě totožné, nebo alespoň co nejvíce podobné charakteristiky věk, praxi, vzdělání, počet let ve irě, pracovní pozice atd. Pokud je či jsou takové dvojice nalezeny, poto z případného zdového rozdílu ůžee usuzovat, že tento nelze vysvětlit rozdílnou hodnotou lidského kapitálu poěřovaných pracovníků. Lze jej přičítat diskriinaci. Závěry o výši takto zjištěné diskriinační složky zdové ezery je ovše nutno vykládat opatrně. Většinou je nelze zobecnit a vztáhnout na podnik jako celek. Důvode je ve většině případů veli alý počet takto nalezených dvojic. Abycho závěry zjištěné výše uvedený postupe podepřeli o další důkazy, je výše GPG dále zkouána v ráci zvolených párových skupin pracovníků. Pracovníci jsou přiřazováni do skupin na základě alespoň jedné shodné charakteristiky. Jako rozhodující charakteristika je vybrána ta, kterou lze považovat při vysvětlování zdových rozdílů za nejvýznanější. Mzdová ezera je pak vypočítána v ráci každé skupiny, a to z průěrných ezd užů a žen, kteří do této skupiny spadnou. V práci bude postupováno tak, že jako rozhodující třídicí charakteristika pro utváření skupin poslouží ta, která nabývá nejvyššího význau při vysvětlení zdových rozdílů užů a žen při užití Oaxaca-Blinderova rozkladu. I zde je nutno závěry vykládat opatrně. Musíe vzít v úvahu akt, že při vysvětlování neusely být zohledněny veškeré relevantní vysvětlující proěnné, a to ať již z důvodu jejich nedostupnosti, obtížné zjistitelnosti, či kvantiikace. 4. Data Mzdová ezera je v článku odhadnuta pro konkrétní iru. Jedná se o iru, která působí na české trhu od roku 1991 a předěte jejího podnikání je velkoobchod a zásobování elektroateriále. Při sběru dat jse se ovše zavázali, že veškeré údaje, které by ohly iru identiikovat, zůstanou v anonyitě. Pro představu však ůžee uvést, že ezi největší konkurenty této iry patří iry Eletex, Qestel či Elkov. Fira á 82 zaěstnanců. Podíl užů a žen je téěř shodný, což se jeví jako veli příhodné pro analyzování genderové zdové ezery. Genderová zdová ezera je odhadnuta na základě dat za rok Zjišťovány byly následující údaje: výše roční hrubé zdy, počet odpracovaných hodin za daný rok, počet hodin čerpané dovolené, typ vztahu se zaěstnavatele (pracovní poěr, dohoda o pracovní činnosti či provedení práce), věk, vzdělání, typ vykonávané práce, léta, která zaěstnanec působí ve irě, počet dětí a rodinný stav. Na základě zjištěných údajů byli někteří pracovníci ze zkouaného vzorku vyřazeni. Jednalo se o pracovníky, kteří ve irě pracovali nárazově na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. U těchto nebylo ožno přesně vypočíst hodinovou hrubou zdu. Ze vzorku byli také vyloučeni pracovníci, kteří se type prováděné práce a svou charakteristikou zcela vyykali ostatní pracovníků. Jednalo se o jednu zaěstnankyni na pozici uklízečka. Tento post zastávala důchodkyně, která práci vykonávala za více éně sybolickou částku. Dále jde o pracovnice, které čerpaly či nastoupily ateřskou či rodičovskou dovolenou, a zaěstnance, kteří byli dlouhodobě neocní. Těchto zaěstnanců nebylo noho (3 osoby) a jejich výrazné absence byly oprávněný důvode (jak již bylo uvedeno výše), proč se jejich zda ohla odlišovat od zbytku pracovníků. Zbylí pracovníci absence z důvodu neoci či jiných nevykazovali. Nakonec tak byl zkouaný vzorek zúžen na 29 žen a 33 užů. Průěrné charakteristiky zkouaného vzorku užů a žen jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 2 zachycuje průěrnou hodinovou hrubou zdu zvoleného vzorku užů a žen a zdový edián užů a žen. Průěrná hodinová hrubá zda je vypočítána tak, že roční hrubá zda zaěstnance je vydělena počte odpracovaných hodin a hodin řádné

7 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku 33 dovolené. V tabulce lze vidět, že hodinová hrubá zda užů, vypočítaná jako prostý aritetický průěr i zjištěná poocí ediánu, byla vyšší než v případě žen. Genderová zdová ezera činila v případě užití průěru 19 %, v případě užití zdového ediánu poto cca 15 %. Tabulka 1 Průěrné charakteristiky užitých dat Proěnná Muži Ženy Zaěstnanci Hodinová hrubá zda (v Kč) 118,39 97,93 108,82 Vzdělání (v letech) 12,00 11,86 11,95 Věk (v letech) 37,21 40,86 38,92 Zkušenosti 19,18 19,48 19,32 Léta ve irě 6,61 6,21 6,42 Pracovní pozice 1 0,52 0,31 0,42 Pracovní pozice 2 0,33 0,59 0,45 Pracovní pozice 3 0,09 0,10 0,10 Pracovní pozice 4 0,06 0,00 0,03 Děti 1,00 1,17 1,08 Rodinný stav 1 0,33 0,24 0,29 Rodinný stav 2 0,58 0,66 0,61 Rodinný stav 3 0,09 0,10 0,10 Počet osob ve zkouané vzorku Tabulka 2 Průěrná zda a zdový edián Průěrná hodinová hrubá zda Mzdový edián Muži 118,39 Kč 116,11 Kč Ženy 97,93 Kč 99,84 Kč GPG (%) 18,99 % 15,09 % Tabulka 3 Mzdová unkce 1 Paraetry zdové unkce 5. Výsledky a jejich interpretace V následující kapitole je odhadována výše diskriinační složky genderové zdové ezery v nái vybrané podniku. V první části kapitoly je k odhadu potenciální zdové diskriinace žen užit Oaxaca- Blinderův rozklad, v druhé části etoda párového srovnání. 5.1 Dekopozice genderové zdové ezery První kroke v dekopozici zdové ezery s užití Oaxaca-Blinderova rozkladu je odhad zdových unkcí užů (3) a žen (4) ve zvolené irě. Při odhadu zdových unkcí se ne všechny zvolené vysvětlující proěnné ukázaly jako statisticky význané. Poocí postupného vypouštění irelevantních vysvětlujících proěnných jse nakonec dospěli ke dvěa ožný podobá zdových unkcí. V první případě jsou jako vysvětlující proěnné použita léta ve irě a pracovní pozice, ve druhé případě zkušenosti a pracovní pozice. Paraetry obou zdových unkcí zachycují tabulky 3 a 4. Při odhadu zdových unkcí se jako nevýznané vysvětlující proěnné ukázaly vzdělání, počet dětí a rodinný stav. Nevýznanost počtu dětí a rodinného stavu není až takový překvapení. U počtu dětí bohužel nebyly k dispozici údaje o jejich věku. Většina pracovníků tak ohla ít (a dle svého věku taky patrně ěla) děti starší 10 let, které se o sebe dokážou postarat v noha oblastech say a nevyžadují zvýšenou péči. V případě neoci dětí tak většinou není třeba, aby některý z rodičů z důvodu péče o neocné dítě absentoval v zaěstnání. Stejně tak péče o tyto děti není tak časově náročná. Další aktore, který svědčí o nevýznanosti počtu dětí, je ožná péče o tyto děti ze strany prarodičů jak v případě neoci dítěte, tak zvýšené pracovní vytíženosti rodičů. Počet Průěrné charakteristiky lnw uži ženy ženy uži konstanta LETA VE FIRMĚ POZICE_2 POZICE_3 POZICE_4 4,588 64*** (0, ) 0, (0, ) 0, *** (0, ) 0, * (0, ) 0, *** (0, ) 4,380 63*** (0, ) 0, * (0, ) 0, ** (0, ) 0, *** (0, ) R 2 0, , W ln 0, , , , , , , , , , , , , , , ,060 6 ln W 0, Poznáka: * značí význanost na 10% hladině, ** na 5% hladině a *** na 1% hladině význanosti. V závorce jsou uvedeny sěrodatné chyby odhadu paraetrů.

8 34 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012 dětí tak díky těto aktorů neusí ít vliv na pracovní výkon užů, a dokonce ani žen, a tedy ani na zdu jii pobíranou. Nicéně akt, že nebyly k dispozici údaje o věku dětí, ohl vést ke zkreslení význau této proěnné. V případě rodinného stavu lze nevýznanost vysvětlit povahou vykonávané práce. Ve zkouané irě je práce, kterou převážná část pracovníků vykonává, dobře slučitelná s osihodinovou pracovní dobou. Nejedná se o činnosti, který by bylo nutno věnovat více času, než je běžná pracovní doba. Práce tak do soukroého života pracovníků ve většině případů nezasahovala. Proto svobodní bezdětní jedinci nepodávali lepší pracovní výkony či nevěnovali práci více času než jedinci ženatí/vdaní. Na výši oděny tak rodinný stav neěl žádný vliv. Relativní překvapení je skutečnost, že k nevýznaný vysvětlující proěnný patří v naše případě také vzdělání. To lze vysvětlit tí, že ve zkouané podniku á většina zaěstnanců vzdělání. Jen dva pracovníci ají vzdělání vysokoškolské. Výše pobírané zdy se ovše ezi pracovníky se stejný dosažený stupně vzdělání i výrazně liší. Dosažený stupně vzdělání tak tyto rozdíly vysvětlit nelze. Genderová zdová ezera vypočítaná s poocí obou odhadnutých zdových unkcí (dle vzorce 6 a 7) dosahovala hodnoty 0,181. Ženy ve zkouané podniku pobíraly 83,4 % hrubé hodinové zdy užů. S poocí Oaxaca-Blinderova rozkladu jse rozložili genderovou zdovou ezeru na eekt vybavení a eekt diskriinace. Jako rovnovážnou zdu jse užili zdu užů (8) a následně zdu žen (9). Výsledky rozkladu zachycuje tabulka 5. Při užití zdové unkce 1 je ožno vysvětlit při aplikaci rovnovážné zdy užů 0,2 p. b. a při užití rovnovážné zdy žen 3,5 p. b. zdového rozdílu rozdílnýi charakteristikai užů a žen. V toto Tabulka 4 Mzdová unkce 2 Paraetry zdové unkce případě rozdílný počte let ve irě a pracovní pozicí. Záporné hodnoty eektu vybavení lze interpretovat tak, že ženy ají v průěru lepší charakteristiky než uži, a ěly by tak pobírat v první případě o 0,2 % a v druhé o 3,5 % vyšší zdu než uži. Eekt diskriinace představoval v první případě 18,4 p. b. a v druhé 21,7 p. b. GPG. Díky diskriinaci žen (či rozdílný charakteristiká užů a žen, které ovše nejsou znáy) pobíraly ženy v první případě o 18,4 % a v druhé o 21,7 % nižší zdu než uži. Tabulka 5 Genderová zdová ezera ln W ln W Rovnovážná zda Eekt vybavení Eekt diskriinace Mzdová unkce 1 0,181 uži 0,002 0,184 ženy 0,035 0,217 Mzdová unkce 2 0,181 uži 0,007 0,188 ženy 0,053 0,234 S poocí zdové unkce 2 dospějee k obdobný závěrů. Rozdílné zkušenosti a pracovní pozice vysvětlují při použití rovnovážné zdy užů 0,7 p. b. a při použití rovnovážné zdy žen 5,3 p. b. zdového rozdílu. Eekt diskriinace představoval v první případě 18,8 p. b. a v druhé 23,4 p. b. GPG. Je ožno si povšinout, že při použití zdy žen jako zdy nediskriinační je eekt zdové diskriinace v neprospěch žen v obou případech vyšší. Při užití zdové unkce 2, kde je jednou z vysvětlujících proěnných výše zkušeností jedinců, je nutno vzít v úvahu, že díky zjednodušení, se který bylo pracováno při odhadu íry zkušeností užů a žen, ohlo dojít k určitéu zkreslení diskriinační složky GPG. Při vyčíslení výše zkušeností užů a žen bylo vycházeno z předpokladu, že každá žena strávila na Průěrné charakteristiky lnw uži ženy ženy uži konstanta ZKUSENOSTI POZICE_2 POZICE_3 POZICE_4 4,612 80*** (0, ) 0, (0, ) 0, *** (0, ) 0, ** (0, ) 0, *** (0, ) 4,188 94*** (0, ) 0, *** (0, ) 0, *** (0, ) 0, *** (0, ) R 2 0, , W ln 0, , , , , , , , , , , , , , , ,060 6 ln W 0, Poznáka: * značí význanost na 10% hladině, ** na 5% hladině a *** na 1% hladině význanosti. V závorce jsou uvedeny sěrodatné chyby odhadu paraetrů.

9 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku LETA VE FIRME POZICE_2 POZICE_3 POZICE_4 POZICE eekt vybavení ZKUSENOSTI POZICE_2 POZICE_3 POZICE_4 POZICE eekt vybavení uži ženy uži ženy Obrázek 1 Podíl jednotlivých charakteristik na GPG (v %) ateřské dovolené s každýi dítěte právě tři roky a uži rodičovskou dovolenou nečerpali. Vezee-li v úvahu akt, že ženy na ateřské a rodičovské dovolené nestrávily počet let rovný trojnásobku počtu dětí, ale pravděpodobně dobu kratší (děti ají s enší věkový odstupe než 3 roky), ohlo zde dojít k určitéu podhodnocení eektu diskriinace. Nezohlednění ožnosti, že rodičovskou dovolenou ohou čerpat i uži k výraznéu zkreslení patrně nevedlo, a to díky aktu, že případy, kdy na rodičovskou dovolenou nastoupí už, jsou relativně vzácné. K určitéu zkreslení ohlo dojít i u první zdové unkce, která pracuje s léty strávenýi ve irě, a to díky ignorování absencí jednotlivých zaěstnanců. Jedinci, kteří více absentovali či čerpali ateřskou či rodičovskou dovolenou, ve irě odpracovali éně. Vezee-li v úvahu, že rodičovskou dovolenou čerpají ve většině případů ženy, ohlo zde dojít naopak k určitéu nadhodnocení eektu diskriinace. Nyní se pojďe podívat na to, jakou část existující GPG v naše případě vysvětlují rozdílné charakteristiky užů a žen a která ze zkouaných charakteristik hraje při vysvětlení zdových rozdílů největší roli. Míru vysvětlení zdových rozdílů zvolenýi charakteristikai pracovníků zachycuje obrázek 1. Vlevo je zachycen podíl jednotlivých charakteristik na vysvětlení GPG při užití zdové unkce 1, vpravo s užití zdové unkce 2. V případě zdové unkce 1 lze rozdílnýi léty ve irě vysvětlit cca 1,7 % GPG a rozdílnou pracovní pozicí poto 2,9 % GPG (v případě rovnovážné zdy užů) nebo cca 2,4 % a 21,9 % GPG (v případě rovnovážné zdy žen). Ženy by tedy ěly při neexistenci diskriinace pobírat vyšší zdu než uži, a to zejéna díky pracovní pozicí, které zastávají. K obdobný závěrů bycho dospěli při použití zdové unkce 2. I zde je nejvýznanější aktore vysvětlující zdové rozdíly pracovní pozice. Pro větší přehlednost zachycuje obrázek 2 procentní podíl eektu vybavení a diskriinace na GPG. Vlevo je zachycen procentní podíl obou eektů na GPG v případě užití zdové unkce 1, vpravo poto s užití zdové unkce 2. Eekt diskriinace se v případě obou zdových unkcí při užití rovnovážné zdy užů pohyboval slabě přes 100 % GPG. Rozdílnýi charakteristikai tak bylo ožno vysvětlit jen nepatrnou část existující zdové ezery, a to navíc ve prospěch žen. V případě užití rovnovážné zdy žen eekt diskriinace představoval % GPG. Zjištěné výsledky tak hovoří ve prospěch aktu, že v podniku dochází ke zdové diskriinaci žen. Absolutní výši tohoto eektu je ovše nutno brát s rezervou. Odhadnutá výše eektu diskriinace ůže být nadhodnocena či podhodnocena a to díky zjednodušení, se kterýi je v užité odelu pracováno. 5.2 Párové srovnání V ráci párového srovnání jse ve zkouané vzorku pracovníků hledali jedince různých pohlaví, kteří ají (v ideální případě) zcela totožné výkonnostní charakteristiky. Tedy jedince, kteří zastávají stejnou pracovní pozici, dosahují stejného věku, zkušeností, vzdělání, působí ve irě stejný počet let, ají stejný rodinný stav a počet dětí. Ve zkouané vzorku pracovníků jse zaěstnance s nejvíce shodnýi charakteristikai nalezli na pozici skladník/skladnice. Charakteristiky zvolených pracovníků zachycuje tabulka 6. Z tabulky je patrné, že oba pracovníci se shodují prakticky ve všech charakteristikách, které ovlivňují kvalitu lidského kapitálu. Jediný rozdíl je v rodinné stavu a počtu dětí. Pokud připustíe obecný náhled na

10 36 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, uži eekt diskriinace (% GPG) ženy eekt vybavení (% GPG) uži eekt diskriinace (% GPG) ženy eekt vybavení (% GPG) Obrázek 2 Eekt vybavení a diskriinace (jako % GPG) rodinný stav a počet dětí u žen jako na aktory, které ženy na pracovní trhu handicapují, pak ůžee konstatovat, že ve výše uvedené případě by tyto aktory neěly zdu ženy negativně ovlivnit. Žena je na rozdíl od uže svobodná a bezdětná. Genderová zdová ezera této dvojice dosahovala 7 %. Skladnice s téěř shodnýi charakteristikai pobírala v roce 2009 cca 93 % zdy skladníka. Jelikož nelze tento zdový rozdíl vysvětlit žádný relevantní aktore (nebo žádný není zná), ůžee zjištěnou zdovou ezeru přičíst eektu diskriinace. Nyní se zaěříe na jednotlivé skupiny pracovníků, a to podle vybraných pracovních pozic. Ze zvolených charakteristik právě tyto vysvětlovaly nejvýznanější část zdových rozdílů. Nejdříve je třeba ze zkouaného vzorku vybrat takové pracovní pozice, na kterých je srovnatelné zastoupení užů a žen. Vedle pozice skladník/skladnice, která již byla analyzována výše, se jako relevantní pracovní pozice pro párové srovnání nabízí pozice vedoucí skladu, prodavač/prodavačka a skladový/skladová účetní. Počet užů a žen na každé ze jenovaných pozic a jejich charakteristiky zachycují tabulky 7, 8 a 9. Pozici vedoucí skladu ve irě zastávali 3 uži a 2 ženy. Genderová zdová ezera vypočítaná jako rozdíl logaritů průěrné zdy užů a žen na pozici vedoucí skladu činila v roce ,86 %. Byla tedy pod úrovní GPG podniku jako celku, kde GPG dosahovala 18,99 %. Podíváe-li se blíže na charakteristiky jednotlivých pracovníků, pak si ůžee všinout, že uži na uvedené pozici ají v průěru vyšší vzdělání. Také průěrný počet let strávených ve sledované irě je u užů vyšší. Muži strávili ve irě v průěru 11,33 let, ženy poto 9,5 roku. Ve prospěch žen hovoří vyšší průěrný věk, který ukazuje na v průěru vyšší zkušenosti žen ve srovnání s uži. Díky těto aktorů je tak pravděpodobné, že určitá diskriinační složka bude v naěřené zdové ezeře obsažena, ale bude zřejě enší než celých 12,86 %. Pracovní pozici prodavač/prodavačka zastávali ve irě 3 uži a 4 ženy. Genderová zdová ezera u této pracovní pozice dosahovala 20,37 %, což je o 1,38 p. b. více než GPG iry jako celku. Ženy na pozici prodavačky pobíraly v průěru 81,6 % zdy užů vykonávajících stejnou práci. Nyní se opět podíváe blíže na charakteristiky jednotlivých pracovníků a pokusíe se alespoň část zdového rozdílu jii vysvětlit. Z tabulky 8 lze vyčíst, že vzdělání užů a žen je veli podobné, ženy dosahují v průěru vyššího vzdělání. Ženy jsou také v průěru starší než uži, což ukazuje na jejich vyšší zkušenosti ve srovnání s uži, a to i v případě, kdy zohledníe dosažené vzdělání a odhadnutou dobu strávenou na ateřské a rodičovské dovolené u žen. Zkušenosti užů dosahují v průěru cca 19 let, žen 25 let. Na druhou stranu uži ve irě strávili v průěru více let (8 let na rozdíl od 6,5 roku, které ve irě v průěru strávily ženy). Tento rozdíl není ovše nijak draatický. Také počet dětí a rodinný stav je v případě užů a žen veli podobný. S výjikou jednoho svobodného bezdětného uže ají všichni pracovníci 2 děti a jsou ženatí či vdané. Mzdovou ezeru ve výši více než 20 % tak lze rozdílnýi charakteristikai jen těžko vysvětlit. Větší část z ní lze tak opět přičítat diskriinaci. Poslední porovnávaný pracovní zařazení je pozice skladových účetních. Zde je situace odlišná. Mzdy užů a žen jsou v zásadě shodné a GPG u této skupiny pracovníků činí jen 0,26 %. Pokud se zaěříe na charakteristiky pracovníků, dojdee k zajíavý závěrů. Rodinný stav i vzdělání užů a žen jsou téěř totožné. Ovše už je ve srovnání s ženai starší a v podniku také pracuje déle, než je průěr žen. Dle těchto charakteristik by u ěla náležet vyšší zda. Ve srovnání s ženou 1

11 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku 37 Tabulka 6 Párové srovnání jednotliví pracovníci Průěrná hodinová hrubá zda (v Kč) Skladník 90, Skladnice 84, GPG (%) 7 % Tabulka 7 Párové srovnání skupina pracovníků, vedoucí skladu Průěrná hodinová hrubá zda (v Kč) Zkušenosti Věk Léta ve irě Vzdělání Rodinný stav Počet dětí Muž1 151, střední střední ženatý 2 svobodná 0 Zkušenosti Věk Léta ve irě Vzdělání Rodinný stav Počet dětí ženatý 1 Muž2 139, vysokoškolské ženatý 1 Muž3 98, Žena1 105, Žena2 123, GPG (%) 12,86 % Tabulka 8 Párové srovnání skupina pracovníků, prodavač/prodavačka Průěrná hodinová hrubá zda (v Kč) Muž1 90, Muž2 89, Muž3 136, Žena1 94, Žena2 90, Žena3 81, Žena4 78, GPG (%) 20,37 % Tabulka 9 Párové srovnání skupina pracovníků, skladoví účetní Průěrná hodinová hrubá zda (v Kč) ženatý 1 rozvedená 1 vdaná 2 Zkušenosti Věk Léta ve irě Vzdělání Rodinný stav Počet dětí střední střední svobodný 0 ženatý 2 ženatý 2 vdaná 2 vdaná 2 vdaná 2 vdaná 2 Zkušenosti Věk Léta ve irě Vzdělání Rodinný stav Počet dětí Muž 108, Žena1 99, Žena2 116, GPG (%) 0,26 % ženatý 2 vdaná 1 vdaná 2

12 38 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012 tou tak skutečně je. Mzda druhé skladové účetní (žena 2), je ovše ve srovnání se zbylýi dvěa pracovníky vyšší, a to přesto, že tato pracuje ve irě teprve 3 roky a vykazuje také nižší zkušenosti. Dá se však poěrně úspěšně předpokládat, že tato vzhlede ke svéu věku disponuje určitý počte let praxe v oboru účetnictví a ůže být také ve srovnání s ostatníi dvěa pracovníky výkonnější či preciznější při práci. V toto případě tedy lze s vysokou pravděpodobností říci, že v této skupině žádná diskriinační složka (a to ani ve prospěch žen) nebyla nalezena. 6. Závěr Článek si kladl za cíl určit výši genderové zdové ezery ve vybrané podniku a zjistit, zda v toto podniku dochází ke zdové diskriinaci žen či nikoli. K odhadu diskriinační složky zdové ezery byly v článku užity dvě etody: dekopozice zdové ezery poocí Oaxaca-Blinderova rozkladu a etoda párového srovnání. Genderová zdová ezera vypočítaná jako rozdíl logaritů průěrné hrubé zdy užů a žen dosahovala ve vybrané podniku 19 %. Ženy v podniku pobíraly v průěru 82,7 % průěrné hrubé zdy užů. S užití Oaxaca-Blinderova rozkladu jse dospěli k závěru, že existující genderovou zdovou ezeru, a dokonce ani její část, nelze vysvětlit rozdílný charakteristikai užů a žen v podniku (rozdílnýi zkušenosti, léty strávenýi ve irě, zaěstnání, počte dětí a rodinnou situací), případně takové charakteristiky nebyly znáy. Naopak, ženy vykazovaly v průěru lepší charakteristiky než uži, jejich zda by tak ěla být vyšší. K odhadu výše eektu diskriinace byly užity dvě varianty Oaxaca- Blinderova rozkladu. Dle užité varianty se eekt diskriinace pohyboval v rozezí % genderové zdové ezery. Tyto závěry tak hovoří ve prospěch aktu, že v podniku dochází ke zdové diskriinaci žen. Existenci zdové diskriinace v podniku potvrzuje také etoda párového srovnání. Ve sledované vzorku jse nalezli uže a ženu, jejichž sledované charakteristiky (pracovní pozice, věk, léta ve irě, vzdělání, rodinný stav a počet dětí) se jen nepatrně lišily. Odlišnost bylo ožno najít jen v rodinné stavu a počtu dětí. Tyto charakteristiky se ovše neukázaly při vysvětlování zdových rozdílů význané, proto lze jejich vliv zanedbat. Genderová zdová ezera této dvojice dosáhla 7 %. Tento zdový rozdíl lze tedy celý přičítat eektu diskriinace. Existence diskriinace se potvrdila i při další srovnávání v ráci skupin pracovníků. Literatura ADAMCHIK, V. A., BEDI, A. S. (2001). Persistence o the gender pay dierential in a transition econoy. ISS Working Paper No Hague: Institute o Social Studies. BEBLO, M., BENINGER, D., HEINZE, A., LAISNEY, F. (2003). Methodological Issues Related to the Analysis o Gender Gaps in Eployent, Earnings and Career Prograssion. Project carried out or the European Coission eployent and social aairs DG. Mannhei: Centre or European Econoic Research. BECKER, S. G. (1957). The Econoics o Discriination. Chicago: University o Chicago Press. BLINDER, A. (1973). Wage discriination: reduced or and structural estiates. Journal o Huan Resources 8: EHRENBERG, R. G., SMITH, R. S. (2003). Modern Labour Econoics. London: Addison-Wesley. EUROPEAN COMMISSION (2002). Eployent in Europe in Lucebourg: European Coission. GRIMSHAW, D., RUBERY, J. (2002). The Adjusted Gender Pay Gap: a Critical Appraisal o Standard Decoposition Techniques. Manchester: EWERC Manchester School o Manageent. HEDIJA, V., MUSIL, P. (2010). Genderová zdová ezera. Working Paper CVKS, 12/2010. Brno: Masarykova univerzita. JACOBSEN, J. P. (2007). The Econoics o Gender. Oxord: Blackwell Publishers. JOLLIFFE, D., CAMPOS, N. F. (2005). Does arket liberalization reduce gender discriination? Econoetric evidence ro Hungary, Labour Econoics 12: JURAJDA, Š. (2003). Gender wage gap and segregation in enterprises and the public sector in late transition countries. Journal o Coparative Econoics 31: JURAJDA, Š. (2005). Gender segregation and wage gap: an east-west coparison. Journal o the European Econoic Association 3: KŘÍŽKOVÁ, A., PENNER, A. M., PETERSEN, T. (2008). Genderové nerovnosti v oděňování na stejné pracovní pozici: jeden z aktorů sociálního vyloučení žen. Gender, rovné příležitosti, výzku 9: MYSÍKOVÁ, M. (2007). Trh práce žen: Gender Pay Gap a jeho deterinanty. IES Working Paper, No. 13/2007. Praha: IES Charles University.

13 V. Hedija, P. Musil Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku 39 OAXACA, R. (1973). Male-eale wage dierentials in urban labour arkets. International Econoic Review 14: Další zdroje ČSÚ (2010). Zaostřeno na ženy a uže [Online], [cit ]. Dostupné z: edicniplan.ns/publ/ #archiv. Konsolidované znění Slouvy o ungování Evropské unie. [Online], [cit ]. Dostupné z: 010:083:0047:0200:CS:PDF. Listina základních práv Evropské unie. [Online], [cit ]. Dostupné z: LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0389: 0403:CS:PDF.

14 40 Ekonoická revue Central European Review o Econoic Issues 15, 2012

Genderová mzdová mezera

Genderová mzdová mezera WORKING PAPER č. 12/2010 Genderová zdová ezera Veronika Hedija, Petr Musil prosinec 2010 Řada studií Working Papers Centra výzkuu konkurenční schopnosti české ekonoiky je vydávána s podporou projektu MŠMT

Více

Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku

Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku Habilitační práce 2018 Veronika Hedija 1 Obsah 1 Integrující komentář k odborným publikacím Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

MĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY

MĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY LABORATORNÍ PRÁCE Č. 3 MĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY TEORETICKÉ ZÁKLADY CO JE POVRCHOVÉ NAPĚTÍ Jednotlivé olekuly vody na sebe působí přitažlivýi silai, lepí se k sobě. Důsledke je například to, že se

Více

5. Sociální zabezpečení

5. Sociální zabezpečení 5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1.

Řešení: Odmocninu lze vždy vyjádřit jako mocninu se zlomkovým exponentem. A pro práci s mocninami = = = 2 0 = 1. Varianta A Př.. Zloek 3 3 je roven číslu: a), b) 3, c), d), e) žádná z předchozích odpovědí není Řešení: Odocninu lze vždy vyjádřit jako ocninu se zlokový exponente. A pro práci s ocninai již áe jednoduchá

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

Finanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Přímka kapitálového trhu

Finanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Přímka kapitálového trhu Finanční anageent Příka kapitálového trhu, odel CAPM, systeatické a nesysteatické riziko Příka kapitálového trhu Čí vyšší e sklon křivky, tí vyšší e nechuť investora riskovat. očekávaný výnos Množina všech

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění Společnost Společnost Transfery k rodině Transfery ke společnosti Zdravotní péče Důchody (S, I, V) Pojistné na zdravotní pojištění Dávky nemocenského pojištění Pojistné na důchodové pojištění Peněžitá

Více

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré

Více

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 1 Pracovní úkoly 1. Zěřte tuost k pěti pružin etodou statickou. 2. Sestrojte raf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 3. Zěřte tuost k pěti pružin etodou dynaickou. 4. Z doby kitu

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA BENEFITY Výsledky průzkumu - dotazníkové šetření Praha, říjen 2016 Tato zpráva byla vytvořena pro potřebu jednání sociálních partnerů s vazbou na koncepční novelu zákoníku práce v souladu

Více

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR Tomáš Löster, Jana Langhamrová Abstrakt Nezaměstnanost je jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí ekonomiku. Nejen z tohoto důvodu je nezaměstnanosti a její míře věnována

Více

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důležitých faktorů

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

WIDA Standard. Česká republika. 1. Září 2011. Knihovník(-ice) Oblast povolání Cizí jazyky, knihovny, archívy, muzea

WIDA Standard. Česká republika. 1. Září 2011. Knihovník(-ice) Oblast povolání Cizí jazyky, knihovny, archívy, muzea Analýza mezd na jedné pracovní pozici WIDA Standard Knihovník(-ice) Oblast povolání Cizí jazyky, knihovny, archívy, muzea 1. Září 2011 Česká republika Koupí tohoto produktu podporujete transparentnost

Více

( ) ( ) Newtonův zákon II. Předpoklady:

( ) ( ) Newtonův zákon II. Předpoklady: 6 Newtonův zákon II Předpoklady: 0005 Př : Autoobil zrychlí z 0 k/h na 00 k/h za 8 s Urči velikost síly, která auto uvádí do pohybu, pokud autoobil váží,6 tuny Předpokládej rovnoěrně zrychlený pohybu auta

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Samovysvětlující pozemní komunikace

Samovysvětlující pozemní komunikace Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem

Více

Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice. Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO

Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice. Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. Czech RE Agency, o. p. s. Leden 2010 Zaměstnanost

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

RENTABILITA UCELENÝCH NÁKLADNÍCH VLAKŮ PROFITABILITY OF CARGO SHUTTLE TRAINS

RENTABILITA UCELENÝCH NÁKLADNÍCH VLAKŮ PROFITABILITY OF CARGO SHUTTLE TRAINS ENTABILITA UELENÝH NÁKLADNÍH VLAKŮ POFITABILITY OF AGO SHUTTLE TAINS Petr Nachtigall 1 Anotace: V toto článku je popsán nový způsob výpočtu rentability ucelených vlaků pro různé koodity, na jehož základě

Více

Struktura rozdílů ve výdělcích mužů a žen v managementu. Oleksandr Stupnytskyy

Struktura rozdílů ve výdělcích mužů a žen v managementu. Oleksandr Stupnytskyy Struktura rozdílů ve výdělcích mužů a žen v managementu Oleksandr Stupnytskyy VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2006,

Více

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD

TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD Umělé (dummy) proměnné se používají, pokud chceme do modelu zahrnout proměnné, které mají kvalitativní či diskrétní charakter,

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu

Praktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktiku 1 Úloha č...xvi... Název: Studiu Brownova pohybu Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 7.3.2012 Odevzdal dne:... ožný počet

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

METODIKA VÝPOČTU DOPADŮ ZAVEDENÍ KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ A ELEKTRONICKÉ EVIDENCE TRŽEB

METODIKA VÝPOČTU DOPADŮ ZAVEDENÍ KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ A ELEKTRONICKÉ EVIDENCE TRŽEB METODIKA VÝPOČTU DOPADŮ ZAVEDENÍ KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ A ELEKTRONICKÉ EVIDENCE TRŽEB Metodika výpočtu dopadů zavedení kontrolního hlášení Výpočet přínosu kontrolního hlášení v Konvergenčním programu ČR 2017

Více

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic

Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic Aktuální situace mezi novináři v České Republice Present situation of journalism in the Czech Republic Odborový svaz novinářů a pracovníků médií v České republice ve spolupráci s Evropskou federací novinářů

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let v Kraji

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7 2.8.25 Potraty ve Středočeském kraji v roce 24 Abortions in the Středočeský Region in

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu 3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf

Více

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Metodologie řízení projektů

Metodologie řízení projektů Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10. 11. 2014 13 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří

Více

ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC - PŮVODNÍ ZÁMĚR A SOUČASNÁ PRAXE 1

ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC - PŮVODNÍ ZÁMĚR A SOUČASNÁ PRAXE 1 ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC - PŮVODNÍ ZÁMĚR A SOUČASNÁ PRAXE 1 Zuzana Truhlářová, Jana Levická, Jana Machová Anotace: Zařízení p děti vyžadující okažitou pooc jsou specifická tí, že jejich

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

Analýza vývoje hodnot ukazatelů průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby u vybraných poplatníků v ČR v letech 2001-2010

Analýza vývoje hodnot ukazatelů průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby u vybraných poplatníků v ČR v letech 2001-2010 VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 Analýza vývoje hodnot ukazatelů průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby u vybraných poplatníků v ČR v letech 21-21 Iveta

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3. 12. 2014 10 Souhrn Činnost dětských domovů pro děti do 3 let věku a dětských center v Kraji

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Náklady a přínosy firemní diverzity

Náklady a přínosy firemní diverzity Náklady a přínosy firemní diverzity Filip Pertold filip.pertold@cerge-ei.cz Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2018 dosáhly tržby v běžných cenách

Více

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 josef.krause@vse.cz,

Více

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 26. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let ve Zlínském

Více

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1 Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní

Více

Popis fyzikálního chování látek

Popis fyzikálního chování látek Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Úvod Analýza postojů české veřejnosti Srovnání s Norskem

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Základy podnikání II. Vytváření zaměstnaneckých družstev na venkově jako nástroj boje proti hospodářské krizi

Základy podnikání II. Vytváření zaměstnaneckých družstev na venkově jako nástroj boje proti hospodářské krizi Základy podniká II. Vytváře zaěstnaneckých družstev na venkově jako nástroj boje proti hospodářské krizi Obsah Osob a exter analýzy: 1. Forulace vize cílů 2. WOT analýza 3. Vision board 4. LEPT/PET analýza

Více

3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU

3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU 3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU Vývrty jsou válcová zkušební tělesa, získaná z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty získané jádrový vrtáke jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny

Více

Informační systém řešící rozvrhování

Informační systém řešící rozvrhování AIP Scholaris 1(1), 2012, 15 21, ISSN 1805-613X Online: scholaris.vse.cz Informační systém řešící rozvrhování Petra Procházková 1 1 Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze nám.

Více