N A D A C E A R B O R V I T A E Z A R O K

Transkript

1 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A N A D A C E A R B O R V I T A E Z A R O K Zprávu vydala: Nadace Arbor Vitae Autor výroční zprávy: Bc. Marie Tomášková

2 Obsah 1. Úvodní slovo 3 2. Představení nadace 4 3. Organizační struktura nadace 5 4. Vyhlášené grantové okruhy 6 5. Projekty podpořené v rámci grantového okruhu č Projekty podpořené v rámci grantového okruhu č Finanční zpráva za rok Stránka 2

3 1. Úvodní slovo Již král Gilgameš, syn člověka a bohyně, hrdina eposu napsaného 3000 let před naším letopočtem, si uvědomoval, že člověk se může stát nesmrtelným pouze činy a díly, které po sobě zanechá. Svou vlastní smrtelnost si začal uvědomovat po smrti svého přítele Enkidu: Enkidu nemocen před Gilgamešem ležel. A jemu po lících proudem stékaly slzy:»bratře můj, bratře můj milý! Proč mne zachránit chtějí na úkor mého bratra?«a mluví dále:»u ducha smrti, mám se snad posadit u jeho dveří? A nemám již nikdy svého milého bratra očima uzřít Epos o Gilgamešovi Každý jedinec se ve svém životě setkal se smrtí. Právě tato setkání se smrtí blízkých či cizích osob ovlivňuje náš pohled na ni. Lidé z jednotlivých kultur si vytvořili vlastní způsoby, jak se vyrovnat se smrtí. Od okázalých pohřebních obřadů s hojností darů zemřelému, staveb majestátních hrobek až po odmítání jakékoli zmínky o smrti. Lidé se po celé dějiny snažili nalézt lék na dlouhověkost, vitalitu i nesmrtelnost. V dnešní postmoderní době věříme na zázraky moderního lékařství. Nemoci, které byly nejen před několika staletími, ale i před několika desetiletími nevyhnutelně smrtelné, jsou dnes léčitelné, nebo lze alespoň zmírnit jejich průběh a oddálit smrt. Právě díky rozmachu lékařské vědy se smrt přesunula z domovů do nemocničních pokojů a pozůstalí jsou o ní většinou informováni nemocničním personálem. Může se tak zdát, že se smrt pomalu vytrácí a pomalu na ní zapomínáme. Ale vědomí vlastní smrtelnosti se přihlásí ve své neodbytnosti a s o to větší silou. Vztah ke smrti se neproměňuje pouze v dějinách, ale náš pohled na ni se mění také v průběhu našeho života. Jako malé děti vůbec nevíme, že něco jako smrt vůbec existuje. Podle psychologa Roberta DiGiulia a jeho stěžejního díla O smrti přibližně okolo třetího až pátého roku života již chápeme, co znamená být moc a moc nemocný nebo rozsekaný na kousíčky, ale teprve okolo devíti let si začneme uvědomovat nezvratnost smrti. Čím jsme starší, tím více si uvědomujeme vlastní smrtelnost. A nejen to. Uvědomujeme si, že zemřou naši rodiče, naši blízcí a přátelé. Přestože životní pouť každého člověka směřuje k jedinému východisku, může se po ní vydat mnoha různými cestami a stejně různé mohou být i postoje ke smrti, které zaujme. Toto rozsáhlejší exposé není nahodilé. Tři z podpořených knih v rámci grantového okruhu In lustro trahere znamená na světlo přivésti aneb ilustrace jako nasvícení textu se shodou okolností fenoménu smrti dotýkají. Nejmarkantnější je to u knihy Kateřiny Suškové Počkej milá smrti, kdy autorka a zároveň matka se snaží svým malým dětem vysvětlit na pozadí moravské lidové písně smrt kocourka, miláčka rodiny. Martin Mulač se v originálním grafickém albu vyrovnává s fenoménem alkoholismu jako předzvěsti apokalypsy. Dostává se na samý práh mezi životem a smrtí. Nejlehčím žánrem je pak pohádková dvoj-kniha Martina Kubáta Před půlnocí neboť ten děti pouze straší. Je zajímavé, jak často má moderní umění potřebu se vyrovnávat s fenoménem konečnosti, smrti. Vysvětlujeme si to, tak, že přes smrt vlastně ukazujeme na život v jeho existenciální tenzi. Programy prvního okruhu jsou naproti tomu programy světla, lidské aktivity, občanské angažovanosti a dobrovolné potřeby předat něco druhým. Stránka 3

4 2. Představení nadace Založení: Prosinec 1992 Hlavní poslání: podpora současného umění, podpora etnických umění, podpora vydávání literatury se vztahem k umění, Pořádání výstav a přehlídek umělecké tvorby. Cíle: organizování výstav podporující etnické umění, podpora uměleckých aktivit etnických skupin obyvatel, do roku 1998 vydávání knih o výtvarném umění, donátorská činnost za účelem podpory uměleckých a společenských aktivit. Programové cíle: Rozdělovat celkové roční výnosy z prostředků svěřených Nadačním Investičním fondem V rámci grantových okruhů neziskovému sektoru. Identifikační údaje nadace: Adresa: Nezabudická 104, web: Řevnice IČ: DIČ: info@nadacearborvitae.cz CZ Stránka 4

5 3. Organizační struktura nadace Správní rada Předseda správní rady Bc. Marie Tomášková Člen správní rady Mgr. Marcel Řimák Člen správní rady Mgr. Antonín Herudek Dozorčí rada Předseda dozorčí rady Hana Hejnicová Člen dozorčí rady Ing. Stanislav Dvořák Člen správní rady Mgr. Radka Seidlová Stránka 5

6 4. Vyhlášené grantové okruhy Nadace Arbor vitae vyhlásila v roce 2012 tyto okruhy: GRANTOVÝ OKRUH č. 1 - Nekulturní venkov?! Podpora kulturních akcí v obcích do 500 obyvatel. Z grantového okruhu bude podporováno: Kulturní projekty směřující k uchovávání a rozvíjení tradic českého venkova vznik a rozvoj kulturních center naučných expozic, míst, kde se odehrává aktivní kulturní činnost v oblasti výtvarného umění, hudby, divadla vydavatelské počiny směřující k uchopení ducha krajiny a života jejich obyvatel Z grantového okruhu nebude podporováno: kulturní projekty obcí nad 500 obyvatel jednorázové akce jako festivaly moderní hudby, zájezdová představení, krátkodobé výstavy Upřednostňovány budou následující projekty: projekty, u kterých žadatel prokáže dlouhodobou a úspěšnou praxi v dané oblasti projekty, které budou mít alespoň 50% finančních prostředků ze zajištěných zdrojů GRANTOVÝ OKRUH č. 2 - In lustro trahere znamená na světlo přivésti aneb ilustrace jako nasvícení textu Podpora vydávání knih spojujících obraz a slovo Z grantového okruhu bude podporováno: vznik originálních ilustrací k textům vymykajícím se svou kvalitou tisk ilustrací v různých grafických technikách vznik drobných literárních útvarů, které budou spojeny s ilustracemi Z grantového okruhu nebude podporováno: vydávání knih s převzatými ilustracemi výroba (tisk a vazba) komerčních titulů Upřednostňovány budou následující projekty: projekty vysoké umělecké úrovně, doložené písemnými vyjádřeními odborníků na tuto oblast tvorby projekty, které budou mít alespoň 50 % finančních prostředků ze zajištěných zdrojů Stránka 6

7 5. Projekty podpořené v rámci grantového okruhu č. 1 Nekulturní venkov?! Sdružení Nahořany - Obnova a udržení tradic na současném venkově Projekt navazuje na předchozí kulturní činnost Sdružení Nahořany a využívá více než desetileté zkušenosti tohoto sdružení s organizací kulturních projektů. Cílem projektu je obnova a udržení starých lidových tradic, rozšíření kulturní nabídky v regionu a zkvalitnění života nejen místních obyvatel. Hlavním cílem projektu je přiblížení těchto starých tradic převážně mladší populaci a udržení pro příští generace. V dnešní době bývá podstata těchto tradic, převážně pro mladou geraci, velmi zkreslená. Cílem je obnova starých zvyků a obyčejů, připomenutí podstaty a významu pohanských i křesťanských svátků. Tradice je z tohoto pohledu kulturním dědictvím, které se předává z generace na generaci. Projekt řeší možnost s pomocí dotace rozšířit kulturní nabídku v letech v obci Nahořany a blízkém okolí. Projekt zároveň řeší možnost ovlivnění kvality života nejen místních obyvatel, ale i obyvatel jak z Jihočeského kraje, tak i z ostatních krajů Cech a Moravy a zahraničí. Sdružení Nahořany již mnoho let úspěšně spolupracuje s řadou umělců tuzemských ale i zahraničních (např. ze Slovenska, Nemecka, Rakouska a Francie). Potřeba realizovat projekt s větší a rozmanitější kulturní nabídkou za pomoci dotace je vnímána organizátory nejméně šest let dozadu. Dalším ohledem je dlouletý vzrůstající zájem a obliba projektů, které sdružení v minulých letech organizovalo. Občanské sdružení Letní dům Draci a andělé, komunitní slavnosti Letního domu Hlavní myšlenkou komunitních slavností je propojovat ústavní prostředí s místní komunitou a rozvíjet kulturní život obcí. Oba dětské domovy se nacházejí v obcích s malým počtem obyvatel (Krompach 155\ Skály ), realizace komunitních aktivit má proto za cíl posilovat vzájemné vztahy, vést k rozvoji občanské solidarity, poskytovat prostor pro poznávání a respektování se. Zároveň komunitní akce umožňují poukázat na tematiku ústavní péče a zvyšovat tak informovanost veřejnosti o této problematice. Slavnosti nabízejí zajímavý kulturní program, do kterého zapojujeme jak místní hudební a divadelní spolky, tak profesionální divadla - často alternativní scény (např. divadlo Já to jsem Víti Marčíka, divadlo Mimotaurus, TyJátr, Divadlo Líšeň apod.). Cílem je rozvíjet kulturní povědomí dětí i místních obyvatel, rozvíjet jejich zájem o umění a kulturu, potažmo je vést k tvořivému přístupu ke svému životu a k vnímavosti vůči světu kolem a sociálním vztahů v něm. Slavnosti jsou nedílnou součástí kulturního programu obou obcí, staly se tradicí pro děti i dospělé. Pro děti a mladé lidi z dětských domovů jsou komunitní slavnosti také možností, jak být více v kontaktu s širším sociálním prostředím a tím získávat nové sociální dovednosti. Děti se často zapojují do příprav a realizace akce a mohou tak zažívat zážitek toho, že se podílejí na přípravě akce pro ostatní děti, dospělé, pro přátele i cizí návštěvníky. Tento prožitek může být důležitým stimulem k pozitivní formě osamostatňování a získávání důvěry ve své vlastní schopnosti. Stránka 7

8 6. Projekty podpořené v rámci grantového okruhu č. 2 In lustro trahere znamená na světlo přivésti aneb ilustrace jako nasvícení textu Kateřina Černá: Sny ve skříni Teze projektu: Malířka, kreslířka, grafička, autorka osobitých asambláží a děl založených na kaligrafické prezentaci vlastních textů Kateřina Černá (1937) patří k nej originálnějším českým výtvarnicím posledního půlstoletí. Její rozmanitá tvorba je v plné šíři poprvé knižně představena právě v této obrazové monografii. V době studií na Akademii výtvarných umění v Praze malovala klasické portréty, zátiší a akty. Po škole se už věnovala výhradně tvorbě obrazů kombinovanou technikou (koláž a asambláž na sololitu). Následovala řada menších obrazů Panenek a od konce šedesátých let i kompozic větších formátů. Do těchto obrazových koláží začala zapojovat písmo, stejně jako do rozměrných obrazů let osmdesátých a devadesátých. Dominantní postavení v obrazové tvorbě Kateřiny Černé má motiv anděla. Kromě malování, kreslení, vytváření asambláží a loutek se už od roku 1962 zaměřila na psaní a kreslení rukopisných autorských knížek. Grafikou se zabývá od roku V průběhu let vznikl mimo jiné cyklus šesti ručně psaných autorských knih, provedených většinou technikou ručně kolorovaných leptů, k nim patří Sny ve skříni neboli ach jak jsem nešťastná miláčku. Martin Kubát: Před půlnocí 1, Před půlnocí 2 Teze projektu: Zažijte v posteli ještě před spánkem dobrodružství. Dobrodružství ve společnosti strachu. Anebo si dejte se zvířecími kamarády dobrou noc. Duokniha, kde se stáváte účastníkem příběhu. Zvířátka vytrhaná z papíru, dva příběhy, které probouzejí fantazii, čekání na další stránku, klidný strach i neklidné dobro, příběh (y). Kateřina Sušková: Počkej, milá smrti Teze projektu: Autorská knížka Kateřiny Suškové Počkej, milá Smrti vznikla pod vedením PhDr. Jana Rouse na VŠUP. Příběh smrti kocourka, který byl členem rodiny, vypráví v knížce malá školačka a je volnou parafrází reakcí autorčiných dětí na situaci, která se před časem skutečně odehrála. Řeší se zde jeho náhlé zmizení, pocit prázdnoty, nevyhnutelnost smrti, návaly smutku, další osudy těla i duše, uchování vzpomínky, a paralely s lidským úmrtím i narozením. Toto téma je zastoupeno textem lidové písně, kterou děti poslouchají s mámou v autě cestou na venkov, kde dříve žily s kocourkem. Vedle výtvarné a literární kvality je cílem knihy pomoci otevřít, prohovořit a uchopit důležité a společností vytěsňované téma smrti. Knížka vychází ze skutečných zážitků autorky a z lidové písně, je doplněna interaktivními úkoly, notovým záznamem a metodickým doporučením pro rodiče a další dospělé, kteří pracují či čtou s dětmi. Hledání koncepce textu i obrazového doprovodu bylo podpořeno konzultacemi s odborníky a rodiči, a také kvalitativní výzkumnou sondou v mateřských školách. Stránka 8

9 Martin Mulač: Autorská kniha grafické album Teze projektu: Vytvoření autorské knihy (grafického alba), která bude součástí diplomové práce na Akademii výtvarných umění v Praze. Téma alkoholismu mě fascinuje už dlouhou dobu. Jeho působení na člověka, změna, kterou vyvolává v chování lidí vůči okolnímu světu i sobě samému, a situace, které pod vlivem alkoholu reálně vznikají nebo by mohly vznikat. Na mých kresbách se objevují lidé, se kterými se potkávám, ké kterým mám určitý vztah, ale i náhodní kolemjdoucí, nebo postavy z cizích vyprávění. Bizární příběhy odehrávající se ve spojení s pitím alkoholu jsou mojí představou deliria. Stavu, v němž na povrch vyplouvá to, co je uvnitř, co by chtělo být ukryto, za normálních okolností neprojeveno, k čemu se nechceme hlásit, to, co nechceme vidět. Bizárnost těchto příběhů je v absurdním propojování jednotlivých výjevů, které spolu nesouvisí, a přesto tvoří konkrétní situaci. Tato celková situace je pro mě důležitější než řešení jednotlivostí. Realistické znázornění námětu mi pomáhá vylíčit výjevy pravdivě, takové jaké jsou, bez líbivého přikrášlení, tak jak je potkávám, v syrovosti okamžiku. V historii byl alkohol užíván zprvu jako rituální nápoj, popř. jako lék. Ve středověku se neschvalovalo pití tvrdého alkoholu, ale doporučovalo pití vína a piva. Postupně se pití alkoholu zesvětštilo, stalo se součástí zábavy i životního stylu. Alkohol nabízí možnost, jak uniknout od tohoto světa jinam, umocňuje emoce a nechává opadnout zábrany co je dobré a co špatné". Dokáže probudit v lidech bestiální živočišnost. Opilý člověk ztrácí představu o místě a čase. Některé aspekty chování jsou upozaděny, jiné se naopak brutálně znásobují. Vizuální podoba opileckých situací" se v některých zobrazeních připodobňuje jednotlivým výjevům Křížové cesty. Vrávorající opilec, který se řítí k zemi, může asociovat vysílení a pád pod tíhou neseného kříže. Lidé táhnoucí bezvládného pijana po špinavé ulici odkazují k Šimonovi, jenž Kristovi pomáhá nést kříž. Každé jednotlivé zastavení Křížové cesty má svůj ekvivalent v situacích spojených s alkoholem, přičemž sám alkohol představuje to břemeno, kříž, který také my neseme. Problematiku alkoholismu v takovýchto souvislostech nevnímám jen prvoplánově, ale jako hlubší zamyšlení nad tím, co se okolo mě děje. Je kritikou společnosti, která před tímto tématem uniká, přestože se dotýká každého z nás. Zajímavé je sledovat reakce lidí. Někteří se v tom poznávají, není jim to cizí, jiní naopak cítí hluboký odpor. Je to v podstatě obdobné jako se stádii alkoholismu, v němž existují dvě krajností, buďto máme k němu naprostou nechuť nebo mu beznadějně propadáme. Kromě reálných i smyšlených obrazů mě inspirovaly mnohá literární díla (Poe, Maupassant, Gogol, Dostojevskij, Gellner, Fallada, Opolský, Lev Blatný, Emilie Carterová, beatnická generace), výtvarná (Munch, Váchal, Brueghel, Rops, Bosch, Rembrandt), filmy (Kanárek, Zvláštní bytosti, Ikarův pád, Tažní ptáci, Dobří holubi se vracejí, Osudový dotek) a hudba (Chopin, Sodoma Gomora, Mozart, Sex Pistols). To vše se spojuje v mozaiku, která představuje můj individuální pohled na dekadenci. V dějinách umění se téma alkoholu objevuje v jednotlivých dílech, ale nikdo se jím systematicky a intenzívně nezabýval. Problematika alkoholu jako drogy je stále zlehčována, přestože je to jedna z mála drog, jež má určitou historickou tradici a dnes představuje (typický) kolorit jednotlivých regionů a kultur. Chci shrnout to, co mě zajímá v jeden celek: Alkohol jako úpadek společnosti, tolerovaná neřest, ale i varování, předzvěst apokalypsy. Stránka 9

10 7. Finanční zpráva za rok 2012 Grantový okruh č. 1 Sdružení Nahořany Občanské sdružení Letní dům ,- Kč ,- Kč Martin Kubát Kateřina Sušková Martin Mulač Kateřina Černá Grantový okruh č ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Celkem rozděleno: ,- Kč Stránka 10