Průvodce "Pec pod Sněžkou"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Obří důl Údolí, dolina 50 43'35.36"N 15 43'39.94"E Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny ( ) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r postavena vodárna pro Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Malá Úpa Chodník, naučná stezka 50 43'40.60"N 15 49'23.48"E 10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé zastavení se skládá z panelu s Pohádkou od slavné spisovatelky paní Marie Kubátové, přeloženou do angličtinyj, němčiny a polštiny, a z herního prvku pro malé turisty. Pohádky jsou převzaty z knihy Pohádky z Krkonoš. Na jednotlivých zastaveních jsou zároveň umístěny reliéfové prvky, děti je mohou překreslit do brožurek, zakoupených za malý poplatek v infocetru. Po zakreslení všech 10 ornamentů, tudíž po zdolání celé stezky, získají na informačním centru nebo v penzionu Permoník odměnu - "Maloúpský pohádkový groš". Kromě toho si však rodiče i děti odnesou s sebou nevšední zážitky z nádherných výhledů na kouzelná panoramata východních Krkonoš. Autor článku: Zuzana Semeradova Další informace najdete zde: Dvorský les Kopec 50 38'58.24"N 15 52'1.52"E Dvorský les je zalesněný kopec ve II.zóně KRNAP v lokalitě zvané Rýchory. Místo se nachází mezi Žacléří a Svobodou nad Úpou. Je tak současně označeno i místo na červené tur. značce vedoucí ze severozápadu od Rýchorské boudy a od jihovýchodu od obce Babí a tvrze Stachelberg. Dá se sem dojít i po žluté tur. zn. od Rýchorského kříže. Lokalita je zajímavá Krásnými bučinami s "rodinami" starých buků s pokřivenými kmeny. Pokřivení bylo v mládí stromů způsoveno jednak okusem dobytka (byly zde před II.sv. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 válkou pastviny) a lesní zvěří a jednak také drsnými zimními klimatickými podmínkami. Výška 1000 m/ m je v ČR horní hranicí výskytu buků. V lokalitě je rovněž několik zachovalých objektů nedokončeného předválečného pohraničního opevnění (Řopíky a tvrze). Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: Medvědín Vrchol 50 44'20.94"N 15 34'56.89"E Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Popis lanové dráhy zde: Odkaz na webkameru: Další informace najdete zde: Malý Šišák Vrchol 50 45'33.65"N 15 38'55.15"E Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: Černá hora Vrchol 50 39'6.54"N 15 44'35.46"E Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů. Další informace najdete zde: Černohorská rašelina Rašeliniště 50 39'38.93"N 15 45'16.19"E Krkonošské rašeliniště, které se nachází se v horské proláklině asi 1 km severně od vrcholu Černé hory. Jeho vznik datují odborníci do doby před přibližně 6000 lety. Na okraji rašeliništní louky s rozlohou cca 2,5 ha stojí vyhlídková věž. Okolo rašeliniště vede Naučná stezka. Autor článku: Jan Vaverka Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Údolí Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'20.13"N 15 38'59.24"E Údolí Bílého Labe - horské údolí erozně ledovcového původu, které se nachází mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem, údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Délka údolí je cca 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Další informace najdete zde: Šmídova vyhlídka Vyhlídka 50 44'39.37"N 15 34'8.87"E Šmídova vyhlídka se nalézá nad Strmou strání při cestě mezi Medvědínem a Zlatým návrším. Z vyhlídky se nabízí výhled směrem k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh, Luční horu a Sněžku. K vyhlídce se dostaneme po žluté značce z Medvědína a po červené od Horních Míseček. Vyhlídka je pojmenována po lesmistru Ludvíku Šmídovy. Další informace najdete zde: Kozí hřbety Hřeben 50 43'59.81"N 15 39'37.12"E Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Další informace najdete zde: Modré kameny Skalní útvar 50 38'33.33"N 15 46'43.92"E Sklaní útvar z kvarcitu, což je původně sediment mořského dna. Během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby. K Modrým kamenům se nejlépe dostanete z Janských Lázní po modré a následně po žluté TZ. Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: Důl Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'14.09"N 15 39'44.44"E Důl Bílého Labe - divoké horské údolí ledovcového původu. Délka údolí je 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Další informace najdete zde: Hřeben Kozí hřbety Hřeben 50 44'5.24"N 15 38'37.52"E Kozí hřbety jsou dominantou kotliny Špindlerova Mlýna a součástí Českého hřbetu. Nazývá se tak celý západní, 3 km dlouhý, hřeben vybíhající z Luční hory. Jedná se o strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Sv. Petrem. Hřbet je porostlý klečí a na svazích jsou porosty smrku a kosodřeviny. Nejzápadnější výběžek Kozích hřbetů 2km severovýchodně od Špindlerova Mlýna se nazývá Železný vrch (1321 m n.m. ). Je to svorový hřbet, kromě k východu, na všechny strany strmě spadající do údolí (o výškových metrů). Jsou zde Kamenná moře a sutě. Tento jediný vrchol splňuje kritéria samostatného vrcholu. Vrchol porůstá kleč, níže smrčina, místy rozvolněná. Na vrcholu je geodetický bod. Další dva vrcholy (1318mn.m. a 1387mn.m.) v hřebeni nejsou v mapách přímo pojmenovány a patří kvedlejším vrcholům Luční hory V století v této oblasti probíhala těžba měděných, arsenových a stříbrných rud. Turisticky jsou Kozí hřbety přístupné pouze ve východní části, kde se nachází vyhlídka. Vede zde odbočka červené turistické značky na počátku hřbetu skótou 1422mn.m. a je nazývána Krakonoš. Z vyhlídky je krásný rozhled do západní části Krkonoš a Sedmidolí. Samotná červená tur. vede jižním úbočím tohoto hřebene. Svahy hřbetů jsou lavinové, proto je v zimě i tato trasa uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Vrchlabí Zámek 50 37'44.56"N 15 36'25.21"E Zámek je krásnou památkou města Vrchlabí na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Dvoupatrový zámek má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru je zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami? parkem vede vyznačená stezka. Historie Ve 40. letech 16. století nechal Kryštof Gendorf z Gendorfu postavit renesanční zámek. V roce 1573 zámek vyhořel, obnoven byl pak až v letech 1605? V roce 1624 získal zámek Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti jej dlouhou dobu vlastnili Morzinové, kteří zámek upravili. Ve 30. letech 19. století byl zasypán vodní příkop, který zámek původně obklopoval. V současné době na zámku sídlí Správa Krkonošského národního parku a Městský úřad. Další informace najdete zde: Říčka Bílé Labe Bílé Labe se vlévá do Labe nedaleko Špindlerova Mlýna '46.46"N 15 37'45.13"E Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: HOTEL****HORIZONT Cyklisté vítáni Ubytování, adresa: Velká Pláň 141, Pec pod Sněžkou Telefon: , hotel@hotelhorizont.cz Kapacita: 320 míst 50 41'46.32"N 15 44'8.16"E Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Hotel Horizont se nachází v centru malebného horského střediska Pec pod Sněžkou. Díky své poloze je ideálním výchozím bodem pro cyklistické i pěší výlety, v zimě pak pro lyžování a další zimní aktivity. Cyklisté najdou v hotelu Horizont vše potřebné, včetně půjčovny horských kol. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Ski areál Herlíkovice Ski areál 50 39'32.18"N 15 35'48.91"E Ski areál Herlíkovice se nachází 4 km od Vrchlabí při silnici do Špindlerova Mlýna. 2x čtyřsedačková lanovka a 5x vlek 12,4 km sjezdových tratí různých obtížností 90 % tratí skiareálu zasněžováno Parkování přímo ve skiareálu ZDARMA VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ - 3km osvětlených sjezdovek Občerstvení přímo na sjezdovkách MĚŘENÝ SLALOM - Slalomová trať měřená profesionální časomírou - 12 branek postavených jako při závodech Autobusová doprava do skiareálu - na denní i večerní lyžování, do areálu a zpět (Rezervace a Informace ) O2 EXTRA DĚTSKÝ PARK - Pohyblivý koberec, kolotoč, pohádkový slalom a další LYŽAŘSKÁ ŠKOLA ve skiareálu Herlíkovice - Sjezdové lyžování i Snowboarding, skupinová i individuální výuka pro dospělé i děti PŮJČOVNY LYŽÍ A SNOWBOARDŮ NETRADIČNÍ JÍZDA na SNOWBIKE - OPĚT JINÝ ZÁŽITEK KVALITNÍ A ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ - Restaurace a občerstvaní na několika místech skaireálu; Speciality české kuchyně, zdravá výživa; Zeleninové saláty i dezerty; Příjemné posezení uvniř i venku Informace o provozu areálu: nebo info@herlikovice.cz Na co se můžete v nové sezóně těšit... NOVÁ samoobslužná Restaurace s terasou u dolní stanice lanovky na Žalý Širší a pohodlnější dojezd na sjezdovkách Wi - Fi zdarma Online rezervace skibusů - jednoduše a rychle Aktuální informace do Vašeho mobilu - Mobilní aplikace Snowhill... a mnohé další Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Ski areál Mladé Buky Ski areál 50 36'3.71"N 15 50'50.39"E Areál Mladé Buky leží ve východních Krkonoších, 6 km od Trutnova a je velmi dobře dostupný od hlavní silnice z Trutnova do Pece pod Sněžkou. AREÁL MLADÉ BUKY - areál s celoročním provozem zaměřený především na rodiny s dětmi. V zimě se profiluje jako Skipark, v létě převažuje provoz bobové dráhy a dalších letních atrakcí. Disponuje 3- sedačkovou lanovou dráhou, 7 vleky, KIDparkem s pojízdným pásem a lanovým vlekem, vlastní lyžařskou školou, půjčovnou a SKIservisem Montana. Provozní doba je denně 9-16 hod. a denně také večerní lyžování 18-21hod. TIP NA VÝLET: Čertovská stezka pro děti -Na 500 m dlouhé stezce se na 10 stanovištích děti dozvědí, co místní pekelští čerti všechno dovedou. Stezka se nachází cca 200m od parkoviště u Bobové dráhy Berta. Každé stanoviště má svůj vymyšlený příběh a úkol, jehož splněním se děti učí a baví zároveň. Každá postava čerta symbolizuje nějakou činnost či atrakci, kterou místní areál nabízí. Stezka je přístupná široké veřejnosti a zcela zdarma. Info: , Info@areal-mladebuky.cz Naučná stezka okolo Pekelského vrchu: Naučná stezka v délce 10, 4km vede překrásnou přírodou okolím Mladých Buků přes Hrádeček, místem spojeným se životem a smrtí prezidenta Václava Havla. Na deseti stanovištích se dozvíte zajímavosti o historii zdejšího kraje. Tradičně jsou zde v květnu pořádány turistické pochody. JEDNODUCHÉ INFO O OBCI A AREÁL V LÉTĚ: Bohatá nabídka služeb, dělají z Mladých Buků místo, kam se lidé rádi vracejí. V obci můžete využít: Půjčovnu kol a elektrokol, BikePark, Bobovou dráhu Bertu, Dětský letní a zimní KIDpark, tubingovou dráhu, čertovskou stezku, naučnou stezku, lesní plovárnu, jízdárnu, golfový areál. Mezi turisicky zajímavá místa je Zakletá studánka, místo dalekého výhledu, památný dub, kostel Sv.Kateřiny Alexandrijské,památník padlým 1. světové války, kaple Sv. Antonína, Pekelské rybníky, Hrad Břecštejn, Stachellberg, Hrádeček Václava Havla. Samozřejmostí je parkování zdarma, hotely, penziony, restaurace, autobusové a železniční zastávky, lékař, pošta, fotbalový stadion atd. Bobová dráha Bobová dráha Berta, přes 1.5 km dlouhá, dráha je nejdelší v krkonoších. V horní stanici Vás uchvátí dokonalý výhled na panorama východních Krkonoš. Denní i večerní ježdění, příjemná obsluha a ojedinělý zážitek z jízdy překrásnou přírodou z Vás udělají příznivce tohoto druhu zábavy. Tento typ bobové dráhy umožňuje celoroční provoz a provoz za nepříznivých podmínek. Vůz může dosáhnout rychlosti přes 40 km/hod. Vozy jsou dvoumístné, tudíž není problém svézt menší děti. Děti do 8 let smí jezdit pouze v doprovodu osoby starší 12 let. Dráha splňuje veškeré bezpečnostní předpisy. Děti do 6 let jezdí ZDARMA! Bezplatné parkování hned u nástupní stanice bobové dráhy. Cena za 1 jízdu Dospělí 65Kč Junior/senior 55 Kč Děti 45 Kč Cena za 5 jízd Dospělí 295 Kč Junior/senior 200 Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Děti 200 Kč Dětské hřiště Těm nejmenším nabízíme možnost vyřádit se na velkém dětském hřišti, kde na ně čeká: Bungee trampolína Šestimístné trampolínové pole 16 m dlouhá nafukovací housenka Megi Pérové a pevné houpačky Prolézací hrady a další Používání hřiště, jeho vybavení a zařízení, je určeno pro věkovou hranici od 3 do 15 let (mimo bungee trampolínu). Starší osoby nemají na hřiště přístup, mimo osob vykonávající dozor a dohled nad dětmi (mimo bungee trampolínu). V letní sezóně je na hřišti také menší nafukovací bazének pro osvěžení. Vstupenky na dětské hřiště můžete zakoupit na kterékoliv pokladně v areálu. Součástí hřiště jsou i odpočinkové lavice a stoly, ke kterým si rodiče mohou přinést občerstvení např. z přilehlé Rotundy Nebíčko. V blízkosti hřiště (30m) je WC. Vstup možný i s kočárky. Letní tubing Nejdelší 136 m dlouhá tubingová dráha v ČR Plastové tuby Vás bezpečně provezou několika klopenými zatáčkami až do cíle. Tato letní atrakce je vhodná jak pro děti od 6 let tak pro dospělé. Max. hmotnost 100 kg Čertovská stezka 500m dlouhá stezka s deseti stanovišti, na kterých se děti dozvědí, co všechno místní čerti dovedou. Na každém stanovišti je umístěna postava čertíka s popisem jeho nejoblíbenějších čertovin. Děti si tak mohou zasportovat společně s nimi. Naučná stezka Naučná stezka v délce 10, 4 km vede překrásnou přírodou přes Hrádeček, místem spojeným se životem a smrtí prezidenta Václava Havla. Stezka seznamuje návštěvníky s historií lyžování Mladých Buků, ale také s historií obce a blízkého okolí. Návštěvníci se mohou kochat krásami Přírodního parku Hrádeček a výhledy na Východní Krkonoše. Stezka zavádí turisty na doposud málo navštěvovaná místa. Každoroční pořádání turistických pochodů. Další informace najdete zde: Rýchorská bouda Bouda 50 39'36.68"N 15 50'59.89"E Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř První budovou, která byla, na do té doby zapomenutém hřbetu Rýchor postavena, byla roku 1892 Maxova bouda. Dnes je v místě Maxovy boudy upravené vyhlídkové místo s možností výhledů na panorama východních Krkonoš. Sousední Rýchorskou boudu, jako moderní pohostinské zařízení, postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova, v roce 1926, pro Bertholdu Hampelovou a Josefa Grossmanna. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas bouda patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. V roce 1976 byla Rýchorská bouda převedena pod Správu KRNAP s tím, že Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 zde bude vybudováno, u nás první, školící středisko ochrany přírody internátního typu. V letech byla budova, Správou KRNAP, rekonstruována investicí, která přesahovala 8 milionů Kčs. Činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody byla započata v roce Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Webkamera Medvědín, viz: Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Dolní Maršov - Turistické informační centrum Infocentrum 50 38'1.66"N 15 48'42.31"E Turistické informační centrum "Krkonoše", kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází při hlavní silnici ve směru Trutnov - Pec pod Sněžkou, na tzv. Rýchorském sídlišti čp Kontakt: Turistické informační centrum "Krkonoše" Dolní Maršov I. Rýchorské sídliště Svoboda nad Úpou tel./fax: tel.: info@chatycechy.cz web: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum 50 42'23.80"N 15 43'55.78"E AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- v- obrim-dole/... Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00-12:00 a12:30-15:00 leden - březen po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00-12:00 a 12:30-15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, Pec pod Sněžkou isobridul@krnap.cz tel: web: Další informace najdete zde: Vrchlabí - infocentrum Infocentrum 50 37'38.78"N 15 36'38.66"E Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská Vrchlabí tel: info@krkonose.eu Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Výrovka Ostatní 50 42'55.33"N 15 40'49.33"E Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení zum Geier!, což je jako Naše k čertu! či kýho výra, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: Lánov - infocentrum Infocentrum 50 37'11.13"N 15 39'21.68"E Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt: infocentrum@lanov.cz tel.: web: Další informace najdete zde: Cesta ČS - PL přátelství Turistická trasa 50 45'45.81"N 15 38'19.15"E Asi 9km dlouhý úsek turistické(červené) trasy vedoucí pod hlavním hřebenem od Špindlerovy boudy pod Sněžku nad Obří důl, vedoucí po poském území ale využívaný volně příslušníky obou států a nezbytně doplňující naší turistickou síť. Celá trasa vede v klečovém veg. stupni severním úpatím Malého Šišáku dále kolem skalního útvaru Slonecznik a po horní hraně ledocových kotlů nad Velkým a Malým Stawem k chatě pod Sněžkou. Celou trasu jsou výhledy do Polska. V druhé polovině trasy(od Sloneczniku) je pěkný výhled na Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11