Relaxační místnost v dětském domově

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Relaxační místnost v dětském domově"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta obor: sociální pedagogika Bakalářský projekt Relaxační místnost v dětském domově Zpracovala: Veronika Mačková, DiS. Vedoucí bakalářského projektu: PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D. Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářský projekt vypracovala samostatně a vyznačila jsem veškeré použité prameny a literaturu.. Podpis autorky práce Olomouc

3 Ráda bych poděkovala PhDr. Petře Potměšilové, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování mého bakalářského projektu.

4 - 4 - OBSAH 1 ÚVOD VÝCHOVA, VZDĚLÁVÁNÍ, ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY VÝCHOVY Formy náhradní rodinné péče Adopce (Osvojení) Pěstounská péče SOS dětské vesničky DĚTSKÝ DOMOV Historie dětských domovů Poslání dětských domovů ZAČLENĚNÍ VYBRANÉHO DĚTSKÉHO DOMOVA DO KRAJE Počátky péče o děti a mládež na Valašskoklobucku Okresní dětský domov, Brumovská ulice čp Okresní dětský domov, Potečská ulice č.p Dětský domov a národní škola Smolina č.p Dětský domov Smolina Dětský domov a Zvláštní škola Smolina Dětský domov v současnosti Charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů Historie názvu zařízení: SWOT analýza Komentář ke SWOT analýze: RELAXACE METODA SNOEZELEN Vymezení metody Snoezelen Průvodce Snoezelenu by se měl vyznačovat především:... 33

5 Uživatelé Snoezelenu (relaxační místnosti) Charakteristika nejčastějších poruch u dětí v dětském domově Využitelnost místnosti v zařízení PROJEKT Cíl projektu Působnost projektu Personální zabezpečení projektu Výstavba místnosti Bílý pokoj Vybavení relaxační místnosti Nákres místnosti Finanční rozvaha Nadace Děti Kultura Sport Praktické využití místnosti Realizace lekcí Ukázka jedné lekce pro deprivované dítě Ukázka jedné lekce pro mentálně retardované dítě Ukázka jedné lekce pro dítě s poruchou autistického spektra ZÁVĚR BIBLIOGRAFICKÁ CITACE PŘÍLOHY Pravidla využívání relaxační místnosti Pro využívání místnosti platí následující pravidla: Časový harmonogram relaxační místnosti SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK... 66

6 - 6-1 ÚVOD Problematika Dětského domova ve Valašských Kloboukách mě provázela po celou dobu mého dosavadního studia. Na Vyšší odborné škole sociální a pedagogické v Kroměříži jsem psala absolventskou práci, která se zabývala odchodem dětí z dětského domova. Zaměřila jsem se na osud mladých lidí, kteří po dosažení zletilosti opouští zázemí dětského domova. Tuto práci jsem zdárně obhájila, přesto jsem ale děti v domově nepřestala navštěvovat a později jsem v tomto zařízení dokonce našla své zaměstnání. Během svého působení v dětském domově jsem získala mnoho praktických poznatků, které chci využít v rámci bakalářského projektu. Stěžejní myšlenkou mé práce je pomoc dětem z dětského domova s fyzickým a psychickým uvolněním, rozvojem vnímání, socializací, zvládáním napětí, deprivací, frustrací.. Základním prostředkem této metody je využití konceptu relaxační místnosti s prvky Snoezelenu. Název mého bakalářského projektu Relaxační místnost v dětském domově reflektuje jeho obsah. Primárním cílem práce je pokusit se o teoretickou realizaci relaxační místnosti pro děti, které jsou nejčastějšími obyvateli dětského domova ve Valašských Kloboukách. Tato místnost by sloužila všem dětem v zařízení. Její existence by obohatila zaměstnance o nové poznatky z hlediska terapie, uvolnění, využívání volného času dětí, podpory komunikace s dětmi, socializace a jejich začleněním do sociálních struktur. Bakalářský projekt je rozdělen na pět hlavních částí. V první části se budu zabývat problematikou výchovy a vzděláváním. Dále bych krátce charakterizovala základní formy náhradní rodinné péče. Ve druhé části se budu zabývat samotnými dětskými domovy, jejich historií a posláním. Třetí část lze považovat za průřez bohatou historií Dětského domova ve Valašských Kloboukách až po jeho současnost. V této části se nachází i důsledná SWOT analýza Dětského domova, Základní školy a Praktické školy Valašské Klobouky. V ní jsou zmapovány silné i slabé stránky zařízení, příležitosti a hrozby, které plynou z provozu zařízení a hlavně vize, které by měl domov splnit do jednoho roku.

7 - 7 - Ve čtvrté části se zabývám metodou relaxace a relaxační místností, která bude mít prvky Snoezelenu (multismyslová místnost). Pokusím se vymezit metodu Snoezelenu popsat uživatele a průvodce touto metodou. Krátce bych přiblížila nejčastější poruchy dětí v domově a užitek z relaxační místnosti. Poslední pátá část je již konkrétní realizace projektu relaxační místnosti v Dětském domově, Základní a Praktické škole Valašské Klobouky. Součástí této části je i nákres místnosti, jak by měla vypadat, personální zabezpečení, vybavení místnosti, finanční rozvaha atd.

8 - 8-2 VÝCHOVA, VZDĚLÁVÁNÍ, ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY VÝCHOVY Výchova je činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání duchovního majetku z generace na generaci. Jde o zprostředkování vzorců a norem chování, komunikačních rituálů, hygienických návyků apod., jež se uskutečňuje prostřednictvím rodinné výchovy již od nejrannějšího věku dětí. Výchova je v pedagogickém pojetí považována za záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti. Vzdělávání se obecně v pedagogické teorii chápe jako proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., typicky realizovaný prostřednictvím školního vyučování (Průcha, 2000, s ). Mezi základní způsoby výchovy patří výchova v rodině vlastní, nevlastní čí náhradní. Výchova ve vlastní biologické rodině je pro dítě ideální situací. Nevyrůstá-li dítě u biologických rodičů, je pravděpodobnost komplikací v jeho vývoji vyšší. Pro děti je a vždy bude bolestivé zažít ztrátu rodičů. Stejně tak jejich opuštění či zanechání v nějakém zařízení. Je pro ně těžké zvyknout si na nové prostředí a lidi (nevlastní rodina, zařízení), když většina jejich dosavadních kamarádů žije ve vlastní fungující rodině. Navzdory tomu však tyto děti mohou být stejně šťastné a stejně vybavené pro budoucí život jako děti, které žijí v původních rodinách. Láskyplnou péči mohou dětem poskytnout i lidé v náhradní rodinné péči pěstouni, adoptivní rodiče, vychovatelé a vychovatelky v dětských domovech. Navíc skutečnost, že děti nežijí u svých biologických rodičů, nemusí být vůbec podstatná. Zvykli jsme si povyšovat biologické příbuzenství nad jakýkoliv jiný vztah. Ovšem rodičovská či sourozenecká láska může existovat i mezi lidmi bez společné krve (Smetáčková, Babanová, Miškovci, 2008, s. 28).

9 Formy náhradní rodinné péče Jsou-li preventivně výchovné postupy neúčinné a pobyt v patogenním rodinném prostředí dítě nadále poškozuje, tak je dle Vocilky (1999) zapotřebí pro ně zajistit náhradní rodinu nebo náhradní rodinnou péči. Náhradní péče je určena i pro děti, o něž se rodiče nemohou z vážných důvodů starat. Přestože ne vždy se umístění dítěte v náhradní rodinné péči povede podle představ, pro opuštěné děti je toto řešení optimální. Do náhradní rodinné péče se umisťují děti z rodin, kde došlo ke ztrátě či selhání plnění základních rodinných funkcí, hlavně funkce socializační. Nejvhodnějším způsobem náhradní výchovy rodinného charakteru, a to zejména v útlém věku, je osvojení. Osvojením, o němž rozhoduje s ohledem na zájmy a potřeby dítěte soud, nabývají osvojitelé při výchově dětí práva a povinnosti rodičů. Jestliže péče rodičů není dlouhodobě zajištěna a nelze splnit právní podmínky pro osvojení, je vytvořena možnost pěstounské péče, o které rovněž rozhoduje soud. I zde je prvořadý zájem dítěte (Vocilka, 1999). Výchova dětí v náhradní rodině má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte spojené s pobytem v kojeneckém ústavu nebo v dětském domově. Dítě mohlo být před příchodem do náhradní rodiny vystaveno řadě traumat a frustrací, jejichž následky je třeba citlivě překonávat (Archeová, 2001). Není li účelná nebo možná náhradní péče rodinného charakteru, přistupuje se k náhradní ústavní výchově ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. V České Republice umožňuje zákon o rodině dva druhy náhradní rodinné péče adopci a pěstounskou péči Adopce (Osvojení) Adopce (osvojení) je nejvhodnější forma náhradní rodinné péče. Manželé nebo jednotlivci přijímají opuštěné dítě za vlastní (např. vyživovací povinnost mezi osvojitelem a osvojencem vzniká vztah jako mezi rodičem a dítětem, dědické právo - při osvojení druhého stupně dochází k výmazu biologických rodičů z rodného listu, čímž osvojená osoba pozbývá dědických práv vůči svým biologickým rodičům a stejně tak biologičtí rodiče k osvojenému dítěti). Dítě má příjmení adoptivních rodičů, kteří jsou

10 rovněž zapsáni v rodném listě dítěte, pouze v matrice lze dohledat jména rodičů biologických. Dříve, než soud rozhodne o svěření dítěte do adopce, je zákonnou podmínkou budoucích rodičů minimálně tři měsíce o dítě v rodině pečovat na vlastní náklady. Existují dva druhy adopce: 1. zrušitelná 2. nezrušitelná Zrušitelná je využívaná, jestliže je do rodiny přijímáno dítě mladší než jeden rok. Zákon totiž dovoluje nezrušitelně adoptovat pouze dítě starší jednoho roku. Pro adopci jsou zvláště vhodné děti do tří let věku, u kterých lze předpokládat bezproblémový zdravotní vývoj a u nichž je vyřešen právní vztah s vlastními rodiči (jestliže jsou tzv. právně volné) (Vocilka, 1999, s. 16). Současná právní úprava však umožňuje bezproblémovou adopci i u dětí s postižením, což se v praxi realizuje stále častěji. Rovněž tak věková hranice adopce je omezena pouze věkem zletilosti dítěte Pěstounská péče Umožňuje, aby dítě vyrůstalo v náhradní rodině, ale náhradní rodiče-pěstouni mají k dítěti omezená práva a povinnosti. Pěstounská péče je zřízena a kontrolována státem. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Pěstounská péče tedy vzniká pravomocným rozhodnutím soudu, zaniká zletilostí dítěte nebo ukončením jeho přípravy na povolání. V odůvodněných případech ji soud může zrušit. Pěstouni nejsou zákonnými zástupci dítěte, mají právo o něm rozhodovat pouze v běžných záležitostech. V důležitých otázkách, jako je např. volba povolání nebo vycestování dítěte do zahraničí, rozhodují biologičtí rodiče, pokud nejsou zbaveni rodičovských práv. Rozhodnutí vlastních rodičů může být nahrazeno pouze rozhodnutím soudu. Pěstouni nemají k dítěti vyživovací povinnost, stát zajišťuje dítěti hmotné zabezpečení a pěstounům odměnu (Vocilka, 1999). Rozlišujeme dva druhy pěstounské péče: 1. individuální 2. skupinová Individuální probíhá v rodině pěstounů, skupinová ve zvláštních zařízeních pro výkon pěstounské péče, což jsou rodinné buňky nebo SOS dětské vesničky.

11 Děti vhodné pro pěstounskou péči bývají většinou starší, mívají zdravotní potíže či různé typy postižení, jiný etnický původ, nebo se jedná o více sourozenců. Pokud je dítě ve věku, kdy je již schopno samo posoudit rozdíl mezi životem v dětském domově a v náhradní rodině, mělo by mít možnost se ke svěření do náhradní rodinné péče vyjádřit SOS dětské vesničky Jde o pomoc dětem, které jsou z jakéhokoli důvodu osamělé. Zakladatelem vesniček byl rakouský pedagog Hermann Gmeiner. První vesnička vznikla v roce 1949 v Tyrolském Indru. Tento muž nikdy nepředpokládal, že jeho idea překročí rámec Indru. Myšlenka dětských vesniček však začala být přitažlivá v celé Evropě a postupně se stala celosvětovou záležitostí. Systém SOS vesniček funguje na čtyřech základních bodech: 1. Matka 2. Sourozenci 3. Domek 4. Vesnička Matka tvoří základ rodiny. Na matku -pěstounku jsou kladeny velmi přísné nároky. Každá uchazečka je prověřovaná týmem specialistů (Vocilka, 1999). Sourozenci se navzájem stávají všechny děti, které jsou v rodině bez ohledu na svůj původ, rasu, věk a intelekt. Mají stejná práva a povinnosti. V pěstounské rodině je 6 a více dětí. Domek je obydlen pouze jednou matkou a jí svěřenými dětmi. Cílem je, aby rodina měla své soukromí, mohla uplatňovat vlastní způsob života, atd. Vesnička tvoří jisté společenství jednotlivých domků a jejich obyvatel. Společenství je otevřené celému okolí, není oploceno a je volně průchozí. Mužský prvek je zde zastoupen osobu vedoucího vesničky, který se stará a její chod, taktéž údržbáři, psychologové a speciální pedagogové jsou většinou muži.

12 DĚTSKÝ DOMOV Dětský domov je určen pro výkon ústavní výchovy mládeže, má funkci výchovnou, hmotnou a sociální. Zajišťuje péči o děti, které sem byly umístěny z vážných sociálních nebo výchovných důvodů. Příčinou umístění ze sociálních důvodů je např. úmrtí jednoho z rodičů, dlouhodobá nemoc matky, nepravidelné pracovní směny rodičů aj. K umístění dětí z výchovných důvodů zpravidla dochází na základě soudního rozhodnutí o ústavní výchově nebo na základě předběžného opatření. Děti navštěvují školu v místě dětského domova. Učební plán a učební osnovy jsou dané školou, kterou žáci navštěvují a výnosem MŠMT ČR. Výchovně vzdělávací cíle jsou dosahovány běžnými výchovnými a vyučovacími metodami za použití stávajících učebních pomůcek. Speciálně pedagogická péče je zde uplatňovaná zejména v individuálním přístupu, a to po dobu pobytu dítěte v dětském domově. Počet žáků ve třídě je dán výnosem MŠMŠT ČR pro příslušný typ škol. Individuální péče je dětem poskytovaná zejména v mimoškolní době, v době přípravy na vyučování a během trávení volného času (Vocilka, 1999, s. 11). Hlavním smyslem dětských domovů je dát dětem, které nemohou vyrůstat v dobrém prostředí vlastní rodiny, takovou náhradu, aby všechny jejich potřeby byly náležitě uspokojovány a uspokojeny. Žádné z dětí by nemělo strádat a všechny by měly mít rovné postavení. Ty děti, jež nemají vlastní rodiče by se měly cítit stejně jako jejich kamarádi z úplných a dobře fungujících rodin. 3.1 Historie dětských domovů Během starověku byly nechtěné děti usmrcovány. Péče o odložené děti začíná asi ve 4. století, kdy byl v Cařihradě zřízen útulek pro opuštěné děti. První nalezinec byl založen v Miláně roku 787. Papež Inocenc III. zřídil ve 12. století v Římě při nemocnici otáčecí kolo- torno - schránku ve zdi kláštera. Zde bylo možno vložit dítě a otočením dopravit dovnitř kláštera. Toto fungovalo v některých zemích ještě počátkem 20. století. Ve středověku existovaly dobročinné ústavy zřizované při klášterech, které nepřijímaly pouze opuštěné děti, ale i nemocné a staré lidi. Ke zřizovaní samostatných nalezinců, sirotčinců a dětských ústavů dochází hlavně v období

13 po reformaci. Dlouhou dobu byla hlavním problémem v těchto zařízeních vysoká úmrtnost dětí - většinou vyšší než 50 % umístěných dětí. Péče o sirotky a opuštěné děti byla již v 16. století vedena dvěma směry umisťováním dětí do rodin a zřizováním ústavů. Péče o opuštěné děti příslušela především obcím a vyšší orgány státní správy přispívaly na provoz sociálních zařízení jen v malé míře. Významný podíl však připadal na soukromou dobročinnost. Od konce 18. století poukazovali někteří humanisté na nepřirozenost ústavního prostředí a zdůrazňovali význam výchovy v rodině. Jan Jindřich Pestalozzi založil vychovatelský ústav pro zanedbané a opuštěné děti. Jeho pokus v Neuhofu-Ochraňovna- se stal vzorem péče o mládež opuštěnou, zanedbávanou a mravně kleslou. Ústav měl zajišťovat dětem výchovu a děti svou prací prosperitu ústavu. V roce 1883 bylo v Čechách 21 ústavů pro mládež bez domova s 808 chovanci. Souběžně také sílil zájem o zaopatření starých a nemocných nemajetných lidí. Základ ke zřizování veřejných chudobinců byl položen chudinským zákonem z roku 1868 a sněmovními pravidly o chudobincích. Na našem území je počátek 19. století charakterizován společenskými změnami následkem industrializace, rozvoje měst a zchudnutí širokých vrstev obyvatelstva. Jsou vydávány zákony a činěna opatření k zajišťování výchovy a ochrany mládeže. Dobročinná sociální zařízení se v 19.století ještě nediferencují. Spojení různě postižených dětí vychovávaných mimo vlastní rodinu však naznačuje, že za hlavní (dokonce jedinou) příčinu mravní a sociální narušenosti se považuje zcela jednoznačně nedostatečná péče rodinná. Uvedená zařízení nejsou jednotně řízena, nemají společné normy, každé z nich se řídí vlastním statusem. V polovině 19. století se projevuje zájem veřejnosti, reprezentovaný však spíše jednotlivci než státem, o řešení problémů ve výchovných zařízeních. Začíná se zdůrazňovat péče o propuštěné svěřence z výchovných zařízení. Postupně se hledají hodné formy a organizace výchovné péče. Od poloviny 19. století tedy za dobu 150 let, byla vydána řada norem, zákonů, vyhlášek a výnosů ministerstva školství na ochranu dětí a mladistvých. Šlo o jakási preventivní opatření, z nichž můžeme také usuzovat názor veřejnosti na příčiny sociální a mravní narušenosti dětí a mládeže.

14 V roce 1901 došlo ke zřízení zemského sirotčího fondu, z něhož se přispívá na výchovu a výživu osiřelých, poloosiřelých, opuštěných a zanedbaných dětí do 18 let. Ministerstvo sociální péče se po roce 1918 snaží dobrovolnou sociální péči postavit na jednotný základ, odstranit její roztříštěnost, uplatnit hledisko účelnosti i hospodárnosti, zvláště pokud jde o využívání zemských i státních dotací. Na počátku 20. století vznikají poloúřední orgány péče o mládež. Pro činnost získávají prostředky zvláště ze sirotčích fondů. Orgány péče o mládež vykonávaly veřejné poručenství, ochranný dozor nad dětmi v cizí péči a sociálně právní péči o mladistvé provinilce. Za první republiky měla sociální péče u nás ráz především soukromý, církevní a částečně veřejný. Před druhou světovou válkou byly dětské domovy spravovány okresními odděleními péče o mládež. Kromě nich existovaly ústavy spravované církvemi, dobročinnými organizacemi a jednotlivci. Ústavy měly často rozdílnou kvalitativní úroveň. V první polovině 20. století, zejména po 1. a 2. světové válce, narostl počet dětí, které mohly z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině a přicházely do tzv. veřejné péče. Pro děti bez vlastní rodiny existovala tehdy možnost adopce, pěstounské péče, systém dětských domovů a nápravně výchovných a ochranných ústavů. Pěstounská péče měla již svou tradici. Do roku 1951 u nás existovaly čtyři typy pěstounské péče: 1. Nalezenecká - navazovala na pobyt dětí v nalezinci. Děti byly svěřovány do pěstounské péče cizím osobám za úplatu. 2. Pěstounská péče vytvářená, řízená a kontrolovaná okresními spolky péče o mládež, byla příležitostnou pěstounskou péčí. 3. Rodinná kolonie - pěstounské rodiny byly v jedné obci, kde byly dobré sociální, zdravotní a ekonomické podmínky. Před rokem 1945 existovalo 10 rodinných kolonií. 4. Svěřování dětí na vychování podle soukromé dohody s rodiči, bez soudního řízení. V roce 1952 byla pěstounská péče zrušena a stovky dětí musely přejít do péče ústavní v dětských domovech, které se nově budovaly. Ústavy ochranné a nápravné se rušily. Zařízení se dělila podle věku dětí na kojenecké ústavy, batolecí dětské domovy pro děti od jednoho roku do tří let, předškolní dětské domovy pro kategorii tří až šestiletých dětí, školní domovy, kam spadali šesti až čtrnáctiletí nezletilci, a domovy s tzv. zvýšenou péčí pro děti s predelikventním a delikventním chováním.

15 V roce 1964 byl vydán nový zákon o rodině s jehož byla opět rodina postavena na první místo mezi výchovnými institucemi. Díky tomu bylo opět možno zavést náhradní rodinnou péči, tedy rozšířit adopci a postupně znovuzavádět pěstounskou péči. Ale i samotné dětské domovy prodělávaly změny směrem k humanizaci, zlidštění a přiblížení k formám rodinné výchovy. Nový zákon o rodině, který vstoupil v platnost, situaci v oblasti adopce a pěstounské péče zkomplikoval, protože čekací doba na ni se neúměrně prodloužila (Vocilka, 1999, s ) Poslání dětských domovů Posláním dětských domovů je vytvořit v podmínkách kolektivního výchovného zařízení optimální podmínky pro všestranný rozvoj svěřených dětí a připravit je na samostatný život ve společnosti. Základním cílem je vytvoření trvalého prostředí, kde by se dítěti dostávalo uspokojení citových potřeb a které by zabezpečilo podmínky pro formování vědomostí, dovedností a návyků s ohledem na společenské i osobní potřeby, zájmy a zvláštnosti jedince (Hrdličková, Pávková, 1987, s. 8). Vytvoření takového prostředí, které by co nejúčinněji přispívalo k harmonickému vývoji osobnosti mladého jedince, poskytovalo mu dostatek intimity, jistoty a pocitu pevného zázemí. Dětský domov dále podporuje výchovně vzdělávací činnost školy, zajišťuje dětem hodnotný odpočinek, rekreaci i zábavu, poskytuje jim možnost uplatnit se v různých druzích zájmové činnosti, učí je sebeobsluze a plnění pracovních povinností. Mimo jiné je také seznamuje s organizací každodenního života v domově, zapojuje je do aktivní činnosti mimo dětský domov a pěstuje u nich dobré vztahy k členům výchovné skupiny i celého dětského domova (Hrdličková, Pávková, 1987). Dětské domovy mají podle Švancara před celou společností stejnou odpovědnost za výchovu nezletilých, jakou za jiných okolností nesou rodiče (Švancar, Buriánová, 1988, s. 16).

16 Role, kterou dětské domovy v životě mladého jedince sehrávají je podle něj navíc komplikována skutečností, že v řadě případů nelze jen překlenout a zahladit životní zkušenosti, které si dítě z předchozího negativně působícího nebo nedostatečně podnětného prostředí přineslo. Je třeba také usilovat o odstranění nedostatků v jeho vývoji a citlivě dítě připravovat a vést k překonávání problémů, které plynou z jeho postavení. Někdy je navíc také nutno čelit dalším negativním tendencím ze strany rodičů, jejichž práva jsou sice nařízením ústavní výchovy a umístěním dítěte do dětského domova výrazně omezena, ale nikoliv zrušena. To, jak byla výchova dítěte v dětském domově úspěšná či nikoliv, nelze jednoznačně posoudit. Proces výchovy v kolektivním zařízení je náročný a dlouhodobý. Tato oblast se týká přímo života daného jedince, zůstává pro něj navždy hodně citlivá a šetření, i když v životě zakotvili dobře, nepříliš vítané. Jak tedy zjistit, zda výchova v dětském domově měla smysl a byla úspěšná? Nejpodstatnějším kritériem tedy zůstává otázka, jak mladý člověk zúročí výsledky veškeré vynaložené výchovné péče a jak se dokáže zařadit do života společnosti.

17 ZAČLENĚNÍ VYBRANÉHO DĚTSKÉHO DOMOVA DO KRAJE Zlínský okres se nachází v centrální části Zlínského kraje. Jeho rozloha činí 1030 km 2. Město Zlín vévodí celému kraji. Dalšími významnými průmyslovými a dopravními uzly jsou Otrokovice, Napajedla, Vizovice, Valašské Klobouky a Broumov-Bylnice. Na území okresu působí celkem 235 podniků a obchodních organizací. Průmysl je orientován především na strojírenskou a obuvnickou výrobu. Najdeme zde rovněž několik významných stavebních a projekčních společností. Město Zlín se během posledních let stalo sídlem mnoha firem a navázalo tak na tradici průmyslníka Tomáše Bati. Právě on městu ve 20. a 30. letech 20. století vtiskl jeho neopakovatelnou podobu: funkcionalistickou architekturu a podnikatelského ducha. Zlín je rovněž centrem vzdělanosti. Je sem soustředěn vysoký počet středních škol všeobecného i odborného zaměření. Akademickou půdu představuje nedávno vzniklá Univerzita Tomáše Bati. Zájem o oblast Zlína vykazuje stále víc zahraničních investorů. V posledních pěti letech bylo v sídle kraje a v jeho okolí vybudováno několik velkých nákupních center, z nichž největší čítá přes 50 obchodů a jeho parkoviště má kapacitu pro 1300 automobilů. Okres Zlín není charakteristický jen dynamikou současného vývoje. Také se zde prolínají výrazné národopisné prvky všech tří etnografických oblastí, které se na území kraje setkávají: úrodné Hané, pohostinného Slovácka a svérázného Valašska, typickému malebnou i poněkud drsnou přírodou. Ve Zlíně působí Filharmonie Bohuslava Martinů, Muzeum Jihovýchodní Moravy, Muzeum obuvi. Každoročně se zde koná Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Celý okres skýtá řadu příležitostí k rekreaci a k odpočinku. Doma i v cizině se vynikající pověsti těší lázně Luhačovice, jejichž příznivé klima i léčivé prameny vyhledávají návštěvníci z celé Evropy. Vděčným centrem výletníků se stala zoologická zahrada se zámkem v Lešné. Kopcovitý terén s krásnými scenériemi vybízí k pěší turistice i k cykloturistice. Okres Zlín se rozkládá v jihovýchodní části Moravy od údolí řeky Moravy až po pásmo Bílých Karpat na Moravskoslezském pomezí. Je tvořen národopisnými oblastmi Valašska, Hané a Slovácka. Ve východní části okresu se nachází velkoplošná Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, která představuje přírodní celek s relativně zachovalou krajinou a souborem přirozených rostlinných a živočišných společenstev. Po ekonomické stránce se Zlín řadí mezi průmyslové okresy. Průmysl jako převažující hospodářské

18 odvětví je z větší části soustředěn do zlínské aglomerace (Zlín - Otrokovice - Napajedla), ve které žije více než polovina z celkového počtu 197 tisíc obyvatel okresu. Jihovýchodní část okresu je charakteristická rozptýleným osídlením s několika menšími městy s 5 až 9 tisíci obyvatel. Rekreační možnosti obyvatelstva se soustřeďují do několika lokalit. Je to rekreační zařízení Pahrbek u Napajedel, Štěrkoviště v Otrokovicích, autokempink v Drškové v Hostýnských vrchách, Luhačovice a okolí s přehradní nádrží v Pozlovicích, Všemina s vybudovaným hotelovým zařízením a vodní nádrží, Slušovice s golfovým hřištěm a dostihovou dráhou a oblast Jeleňovská u Valašských Klobouk s možností celoroční rekreace. Zlínský region nepostrádá ani významné kulturně historické památky. Romantické jsou zříceniny středověkých hradů Lukova a Brumova, pozoruhodný je hrad a jeho expozice pravěku v Malenovicích. Zajímavé jsou zámky včetně sbírek, exponátů a parků ve Vizovicích, Zlíně a Lešné. Nejvýznamnější sakrální památkou je pozdně gotický kostelík v Těčovicích. V některých obcích se nachází památky lidové architektury (http://www.zlinskykraj.net). 4.1 Počátky péče o děti a mládež na Valašskoklobucku Celá tato podkapitola je zpracovaná podle materiálů pana Josefa Odehnala, Dětský domov Valašské Klobouky, jehož článek vyšel ve Vlastivědných kapitolách Valašskoklobucka k příležitosti sedmdesátiletého trvání Dětského domova ve Valašských Kloboukách (Odehnal, 2003, s ). Péče o opuštěné děti a mládež má ve Valašských Kloboukách dlouhou tradici. Předchůdci plánovité a cílevědomé péče byly sirotčí spolky, které byly zakládány už před rokem Vedle nich krátce po vzniku samostatné republiky působily místní komité (organizační výbory) československé péče o dítě: v Kloboukách vzniklo místní komité 22. března Toto komité prokázalo svou opodstatněnost a to organizací vaření a podáváním polévky pro chudé děti při povodni z 9. července roku června byla ve městě založena Okresní péče o mládež. Koncem roku 1922 měla Okresní péče o mládež 240 přispívajících členů. Okresní péče o mládež měla v roce 1923 v evidenci 69 úplných sirotků, 126 polosirotků, 20 dětí opuštěných a 18 dětí zanedbaných.

19 Okresní dětský domov, Brumovská ulice čp. 279 Pro období Vysoký počet sirotků, opuštěných a zanedbaných dětí byl silným podnětem pro nově zvoleného starostu Františka Růžičku (dosavadní starosta Okresní péče o mládež), aby tuto situaci s Okresní péčí o mládež řešil. Bylo rozhodnuto o vybudování zařízení pro výše uvedené děti. Byl odkoupen dům pod Dubovcem ve Valaškých Kloboukách, ze kterého se 1. prosince roku 1932 stává Okresní dětský domov, jehož správkyní a současně pěstounkou prvních osmi dětí se stala Julie Kabeláčová. Kapacita nově vzniklého domova byla 15 míst. V roce 1936 bylo ustanoveno Kuratorium okresního dětského domova (osm členů), které zabezpečovalo provoz po provozně-technické i ekonomické stránce. Koncem 30. let byl do dětského domova vybudován vodovod, který řešil dřívější problém v nedostatku pitné vody. V roce 1942 byla provedena částečná přestavba budovy, ve které pak sídlily tyto instituce: Okresní dětský domov, Domov pro dorost, Okresní poradna pro matky a děti a Úřadovna Okresní péče o mládež. Od roku 1932 do konce roku 1946 prošlo okresním dětským domovem 92 dětí, z toho bylo 50 děvčat a 42 chlapců. rok Počet dětí rok Počet dětí rok Počet dětí Tabulka 1 Počet dětí v Okresním dětském domově v letech Okresní dětský domov, Potečská ulice č.p. 301 Pro období Stará budova v Broumovské ulici nebyla i přes prováděné opravy a modernizace zrovna nejvhodnější pro umístění dětského domova. Okresní péče o mládež tedy hledala vhodnější řešení. Naskytla se možnost získat dům č.p. 301 v ulici Potečské. Paní, která tento dům

20 vlastnila měla jednu podmínku, a to získat jako výměnu podobný dům v Prostějově, kde právě ona bydlela. Dne 18. června 1947 byla výměna provedena, ale finanční vyrovnání se uskutečnilo až za rok, proto byla sepsána nájemní smlouva o užívání objektu. Dne 1. prosince 1948 došlo k podepsání kupní smlouvy. Slavnostní otevření nové budovy Okresního dětského domova ve Valašských Kloboukách dne 1. srpna 1948 bylo velkolepé. Otevření se zúčastnili američtí krajané, konal se průvod, byla odhalena pamětní deska od akademického sochaře a malíře Hořavy, hrála hudba, závěr patřil zbojnickému večeru. Na jaře 1949 se do nového domova nastěhovaly děti a přišel také čas na provedení adaptačních prací. Na adaptační práce ale nebyly peníze, kdy pro rok je k dispozici jen málo archivních dokumentů. Podle pamětníků ještě v letech státní bezpečnost vyšetřovala zaměstnance, jak a kam zmizela vkladní knížka, údajně s jedním milionem korun od Čechoameričanů. Adaptace se uskutečnila v době od 3. srpna 1949 do konce prvního pololetí roku 1950 s tím, že domov měl ustanovenou kapacitu 20 míst. Po dobu přestavby byly děti opět umístěny ve staré budově v Broumovské ulici, od 1. ledna 1950 se už ale děti zabydlely v prvním poschodí nového domova Dětský domov a národní škola Smolina č.p. 16 Pro období Podnět k výstavbě současné budovy dětského domova ve Smolině (od roku 1980 je Smolina místní částí města Valašské Klobouky) je možné považovat správce stávající školy ve Smolině z let V roce 1898 přistoupila obec na požadavky okresní školní rady a zahájila stavební práce. Celou dobu se potýkala s nedostatkem financí, historii provázely i věci politické. Zásadní změna v řešení rekonstrukce školní budovy nastala až v roce 1946, kdy bylo rozhodnuto ve Smolině postavit úplně novou budovu: jméno smolinského rodáka Josefa Valčíka a osud jeho rodiny po heydrichiádě v Praze na úřadech zapůsobily. Při jednání zástupců obce příslušná ministerstva velmi ochotně jejich žádost podpořila a stavba nové školy ve Smolině dostala zelenou. Stavba sebou ale nesla od počátku problémy, jak už s pozemkem, špatnou domluvou se staviteli, přes úplné zastavení stavby v roce Až v roce 1954 schválilo ministerstvo školství dokončení stavby budovy školy ve Smolině a v roce 1955 vydává ONV Valašské Klobouky výměr Rozhodnutí o přípustnosti dostavby zvláštní školy ve Smolině.

21 Léta 1955 a 1956 jsou léty konečné dostavby nového objektu školy ve Smolině, v roce 1956 se také ustálil název budovaného objektu Okresní dětský domov s národní školou. Dne 1. ledna 1957 byl zahájen provoz, a to jak prostorách dětského domova, tak i prostorách národní školy, která měla 5 tříd pro 1.-5.postupný ročník. Část domovská měla 12 místností pro spaní (ložnice vždy pro šest dětí), pět denních pokojů, dvě místnosti izolační a umývárny se sociálním zařízením. Školní část měla pět učeben (tříd) se sborovnou. Společnou část tvořila velká jídelna a sál s jevištěm a televizorem, později se zde hrálo i divadlo a kuchyň s příslušným zázemím. Venkovní část tvořilo hřiště a školní pokusné pole s budoucí zahradou. Rozhodnutím MNV bylo nové budově přiděleno popisné číslo 16, číslo, které dříve patřilo domku rodiny Josefa Valčíka, účastníka atentátu na Hendricha. Tímto aktem obec uctila památku celé Valčíkovy rodiny, která byla za heydrichiády popravena. Stavba této budovy trvala s přestávkami 10 let a stavební práce stále nebyly provedeny v nejlepší kvalitě. Ke všemu se ve Smolině 14.srpna 1957 přehnala větrná bouře, která způsobila značné poškození střechy budovy dětského domova a národní školy. O rok později se ukázala další nepříjemnost: projevil se silný nedostatek pitné vody, studna, která byla vybudována pro zařízení byla nedostačující. Při první inspekci, která byla prováděna jak ve škole, tak v domově, byly zjištěny vážné materiální nedostatky zařízení. Nedostatek pitné vody byl zřejmě také důvodem ke snížení kapacity dětského domova z 80 na 70 dětí. Všechny tyto problémy, které provázely zprovoznění budovy školy a domova (stavební nedodělky, vichřice, nedostatek pitné vody) se odrazily i na chování dětí (nekázeň, zlomyslnost mezi dětmi, špatné zacházení se školním i osobním majetkem). Vše se ale nakonec podařilo vyřešit a dětskému domovu byl přidělen i osobní vůz. V roce 1964 byla vybudována studna, která díky vybudovanému vodovodu začala dostatečným způsobem zásobovat dětský domov. Z iniciativy MNV a ředitelství školy bylo před rokem 1967 zahájeno získávání podkladů a následné pak správní řízení k propůjčení čestného názvu pro školu a dětský domov po slavném smolinském rodákovi, účastníkovi atentátu na protektora Hendricha, Josefu Valčíkovi. K udělení došlo 7. srpna 1968, kdy od tohoto dne neslo celé zařízení název: Základní devítiletá škola ročník a dětský domov Josefa Valčíka ve Smolině. V roce 1972 byla provedena nová fasáda, vymalování v budově, byly upraveny pokoje všech tří výchovných skupin, byl pořízen nový nábytek včetně televizorů.

22 Škola se od roku 1958 prostřednictvím žáků a učitelů aktivně podílela na veřejném životě obce. Během let se ale neustále snižoval počet žáků ve škole. Posledním školním rokem malotřídní základní školy byl rok 1984/85, k 30. červnu roku 1985 byla škola zrušena, děti byly převedeny do základní školy ve Valašských Kloboukách. Vzniklé prostory byly využívány jako dívčí internát Odborného učiliště Valašské Klobouky obor šička, později, v roce 1990 by děvčata vystřídána chlapci obor zedník Dětský domov Smolina Pro období Za období nejsou v archivu dětského domova žádné dokumenty, pouze každoroční výkazy stavu pedagogicko výchovných pracovníků. Kronika dětského domova a národní školy z let se ztratila a není k nalezení. Odborné učiliště Valašské Klobouky si v roce 1991 dílem svépomoci vybudovalo vlastní internát, prostory v budově dětského domova ve Smolině se opět uvolnily. Volné prostory po odstěhování učňů, nízký početní stav chovanců domova (bylo zde 10 dětí) a celkový neutěšený stav zařízení byly skutečnostmi, které musel Školský úřad ve Zlíně rychle řešit. Dne 18. září 1991 bylo rozhodnuto o přestěhování Zvláštní školy Valašské Klobouky se sídlem ve Vlachově Lhotě do volných prostor v budově dětského domova ve Smolině a o sloučení těchto prostor v jeden celek pod jedno ředitelství. Zvláštní škola zahájila vyučování ve Smolině 1. listopadu Volné prostory dětského domova vyřešil Školský úřad ve Zlíně tím, že rozhodl o zrušení internátu v Návojné s ponecháním samostatné zvláštní školy a o přemístění dětí do dětského domova ve Smolině. Smolinský dětský domov měl tak již 22 chovanců. Zařízení se od 1. července 1992 jmenuje: Dětský domov a Zvláštní škola Smolina Dětský domov a Zvláštní škola Smolina Pro období Toto období je pro dětský domov charakterizováno jako období rekonstrukce, modernizace a zlepšování prostředí pro život dětí. Rekonstruovaly se umývárny a sociální zařízení (záchody a sprchy v domovské části byly uzavřeny), pořídil se nový nábytek a další vybavení do ložnic dětí a do denních pokojů, vyčistil se bývalý bazén, byla provedena jeho

23 nová izolace, pořízena čistička, a tak byl bazén znovu uveden do provozu. Byly zařízeny odpočinkové kouty, část areálu dostala nové oplocení. K 1. září 1993 byla při škole otevřena Pomocná škola. Výbor dobré vůle Olgy Havlové připravil v tomto roce pro 16 dětí dárek desetidenní ozdravný pobyt v Řecku, u moře. 1. září byla otevřena Praktická škola, od tohoto dne nese zařízení název: Dětský domov, Zvláštní škola a Praktická škola Smolina Na podzim roku 2002 probíhaly oslavy sedmdesáti let dětského domova ve Valašských Kloboukách. Slavnost měla dvě části první bylo zahájení výstavy o historii a současnosti dětského domova ve valašskoklobouckém městském muzeu a přátelské setkání v kulturním domě Klobučan moderované zpěvákem Stanislavem Hložkem. Nadace Terezy Maxové přispěla k oslavám vzácným dárkem: umožnila 18ti dětem ozdravně-socializační pobyt u moře v Chorvatsku Dětský domov v současnosti Cílová kapacita je 32 dětí, momentálně se zde nachází 28 dětí ve 4 samostatných rodinných skupinkách. Kapacita každé rodinné skupiny je osm dětí, kdy je brán zřetel na to, aby sourozenci byli umístěni společně. V každé rodinné skupině jsou 3 4 pokoje s vlastním sociálním zařízením, kuchyňkou a skladem, obývací pokoj, menší prádelna se sušárnou, místnost pro boty a vychovatelna. Pro individuální zájmovou činnost mají děti v bytě k dispozici: počítače, varhany, stolní fotbal, šipky, videa, televize atp. V domově se taktéž nachází izolační místnost pro nemocné děti, které by mohly nakazit ostatní. Pro děti připravující se na život je k dispozici dvoupokojový byt s příslušenstvím tzv. startovací byt. O děti se starají tety vychovatelky, které jim pomáhají jak se sebeobsluhou, tak i s problémy každodenního života. Pracuje jich zde 8 denních a 4 nočních, kdy na každou skupinu připadnou 2 denní a 1 noční vychovatelka, která dbá na klidný spánek ve skupině. Další 2 tety se střídají s péčí o nejmladší 2 autistické děti a ty kteří jsou nemocní, navíc s dětmi nakupují oblečení, obuv a chodí s nimi k lékaři. Děti učí samostatnosti a plánují pro ně různé aktivity. Pravidelnou a teplou stravu zajišťují dětem i dospělým tři kuchařky, kdy organizační stránku má na starosti vedoucí stravování a skladů. Společné prostory v celém zařízení udržují v čistotě dvě uklízečky, z nich jedna pracuje i pro školu - paní školnice.

24 V detašovém pracovišti v Návojné, kde jsou dvě třídy se o pořádek stará taktéž paní školnice. O finanční stránku obou zařízení se stará hospodářka ekonomka. Teplo a současně údržbu zajišťuje údržbář zařízení, který taktéž funguje jako řidič devítimístného vozidla. V centrální prádelně je zaměstnaná pradlena, která pere velké prádlo a ochranné pomůcky. Osobní věci si děti mohou samy vyprat ve svých prádelnách, které jsou součástí každého bytu. Sociální pracovnice zabezpečuje komunikaci s úřady, soudem, policií, rodiči a v neposlední řadě také s dětmi ( Organizační struktura zaměstnanců: Obrázek 1 Struktura zaměstnanců DD Smolina (Chalánková, L. 2006, 21 s.)

25 Charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů Dětský domov: Stěžejním úkolem dětského domova je připravit děti na vstup do života po ukončení přípravy na budoucí povolání tak, aby byly schopny se do něj bez větších problémů začlenit. Poslání dětského domova je vymezeno zák. 383/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 438/2006, zákonem č. 109/2001 Sb., provádějícími předpisy a statutem vydaným ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Poslání dětského domova je podporovat a doplňovat činnost školy, dbát o všestranný rozvoj dětí v době mino vyučování. Umožňuje dětem kvalitní přípravu na vyučování. Dále zajišťuje dětem aktivní odpočinek, sportovní a tělovýchovnou činnost, organizuje zájmovou činnost podle potřeb a přání dětí. Protože dětský domov nahrazuje výchovu dětí v normální rodině, je zvláštní důraz kladen na citovou složku výchovy a na výchovu k rodičovství. Dokonalý odpočinek zabezpečuje domov kvalitním ubytováním, které odpovídá hygienickým požadavkům. Základní škola a Praktická škola: Základní škola a praktická poskytuje základní vzdělávání dětem se zdravotním postižením. Je určena nejen pro děti z dětského domova, ale i pro děti ze spádového okolí města Valašské Klobouky. Praktická škola: Praktická škola dvouletá je určena pro děti absolventy základů vzdělávání a pro absolventy základního vzdělávání. Je zaměřena především na praktické činnosti. Základní škola speciální: Základní škola speciální vzdělává děti s těžším zdravotním postižením a poskytuje základy vzdělávání v deseti ročnících.

26 Školní jídelna: Součástí zařízení je školní jídelna s kuchyní a kapacitou šedesáti jídel. Ve školní jídelně se stravují i děti navštěvující základní školu praktickou, základní školu speciální a školu praktickou. Školní družina a školní klub: Školní družina je určena pro děti prvního stupně základní školy praktické a základní školy speciální k účelovému využití volného času poskočení výuky do 14:00 hodin, tedy do odjezdu autobusů. Školní klub je určen pro žáky druhého stupně základní školy praktické a speciální. Rovněž i toto zařízení je určeno k účelovému využívání volného času po skončení výuky taktéž do 14:00 hodin do odjezdu autobusů (Chalánková, L. 2006, s. 21) Historie názvu zařízení: Dětský domov, zvláštní škola a praktická škola Valašské Klobouky Dětský domov, zvláštní škola, pomocná škola a praktická škola Valašské Klobouky Dětský domov, Zvláštní škola, Pomocná škola a Praktická škola Valašské Klobouky Dětský domov, Zvláštní škola, Pomocná škola a Praktická škola Valašské Klobouky Dětský domov a Speciální školy Valašské Klobouky Dětský domov, Základní škola a Praktická škola Valašské Klobouky Základní škola Praktická škola při Dětském domově Valašské Klobouky Dětský domov, Základní škola a Praktická škola Valašské Klobouky

27 SWOT analýza Vize organizace 1. V každé rodinné skupině by měl pracovat 1 vychovatel (ten by měl být vzorem kluků otec ) a 1 vychovatelka teta, což by mělo dětem přiblížit ideál rodiny 2. Samostatné nákupy surovin pro vaření ve své rodince, naučit se hospodařit s přidělenými penězi a vytvořit jídelníček dle požadavků dětí ve své skupině (co nejvíce se přiblížit životu v rodině) 3. Relaxační místnost, kde by děti pod dohledem zaměstnanců mohly chodit odpočívat, dospělí by pomáhali dětem eliminovat frustraci a deprivaci, sociálně se rozvíjet Silné stránky 1. Výborná spolupráce mezi školou a dětským domovem 2. Kvalifikovaní pracovníci 3. Schránka důvěry 4. Vedení kroužků a školní družiny pedagogy školy při DD 5. Každá rodinka má svou tetu, neprobíhá tedy shlukování dětí v jiných rodinkách 6. Dobré sportovní vyžití, zapojení všech dětí do soutěží 7. Dobrá spolupráce i s jinými organizacemi 8. Domov na vesnici příroda 9. Učení dětí žít jako v opravdové rodině, včetně vaření o víkendech 10. Zařízení má své webové stránky, na kterých se podílí i samy děti 11. Základní škola a praktická škola výhodou pro umístěné děti z dětského domova Slabé stránky 1. Téměř samé ženy organizaci 2. Nachází se zde děti ze soc. slabých rodin, s nízkým IQ a s různým druhem postižení 3. Nedostatek finančních možností pro děti 4. Nezájem rodičů o děti umístěné v tomto zařízení 5. Domov na vesnici slabá dopravní dostupnost 6. Malý kontakt dětí s okolním světem Příležitosti 1. Stále se prosazovat, informovat veřejnost o DD a problémech dětí v něm 2. Více oslovovat sponzory 3. Děti více zapojovat do aktivit ve městě Valašské Klobouky Hrozby 1. Stále menší a menší nařizování ústavní výchovy, vždy se čeká až rodina přestane fungovat úplně 2. Špatná sociální politika státu může zapříčinit menší přísun finančních prostředků a neefektivní přerozdělování 3. Profesionální pěstounská péče, pro některé potencionální pěstouny vidina získání snadných peněz do svého rozpočtu

28 Komentář ke SWOT analýze: SWOT analýzu jsem získala díky pomoci lidí, kteří v této organizaci pracují a také díky dětem, které se moc rády podělí o své zkušenosti, starosti a tužby. V oblasti silných stránek dominuje hlavně to, že všichni pracovníci, jak už v dětském domově, tak i v základní a praktické škole spolu velmi úzce spolupracují. Jsou spolu v neustálém kontaktu, a proto se také nestává, že by se tety vychovatelky něco nedověděly, netušily jak se dítě učí a nebo jaký má problém. Pracují zde velmi kvalifikovaní zaměstnanci, kteří se stále zdokonalují, jezdí na různé semináře, někteří kombinovaně studují. Pan ředitel, který je ve funkci teprve čtyři měsíce schvaluje a ctí činnost schránky důvěry, kterou každý den osobně kontroluje. Do případných problémů či stížností zapojuje jen ty nejpovolanější, zbytečně prohřešek nerozmazává, ale taktéž žádný problém nezůstane bez povšimnutí. Což je pro organizaci pozitivní, nic se neodkládá a řeší se hned. Další výhoda plyne z toho, že dětský domov a škola se nachází ve stejné budově. Většina dětí nemusí do školy dojíždět, opadá tak starost o děti v čase přejíždění do školy. Družinku dětem vedou pracovníci školy ( někdy pomáhají i vychovatelky), takže si děti nemusí zvykat na nikoho nového. Dětský domov, Základní škola a Praktická škola spolupracují (radí se) i s jinými organizacemi, a proto získávají na věci určitý nadhled, což je také velké plus. Mnoha problémům se tak dá snáze předejít a nebo je alespoň eliminovat. Dětský domov se nachází v krásném prostředí, kde mají děti výborné sportovní vyžití. Každá rodinná skupina má své tety, na které jsou všichni členové zvyklí, skupiny se nekumulují. Vždy se o výchovném opatření, plánu na další týden atd. domlouvají jen dva pracovníci tety (vyhraněné pro určitou skupinu), které jsou spolu v úzkém kontaktu a nemusí tak záležitost rodinky řešit více tet, to vede k urychlení řešení problému. Děti se chodí ptát vždy na všechno za svou kmenovou tetou a nebo panem ředitelem, který není v rozporu s tetami a po vzájemné domluvě schvaluje a nebo se snaží najít jiné východisko problému. Výrazné negativum v dětském domově je kolektiv skoro samých žen. Děti potřebují mít i mužské vzory (hlavně chlapci). V dětském domově jsou často umisťovány děti, které zde potom navštěvují základní a praktickou školu, tedy děti, které mají nižší IQ, což není pro děti, které chodí do základní školy ve Valašských Kloboukách pozitivum (moc se s nimi nekamarádí a stěžují si, že si s nimi nemají co říci). Rodiče o své děti umístěné v dětském domově neprojevují dostatečný zájem, což se podepisuje hlavně na dětech, které

29 stále čekají na dopisy od rodičů, telefonáty, návštěvu. Bohužel se zde rodiče vyskytují opravdu pouze ojediněle (většinou na popud OSPODU Organizace sociálně-právní ochrany dětí) a to jen kvůli tomu, aby zjistili, jestli dítě nemá nějaké peníze a nebo se před nimi ukázali jako výborní rodiče, přivezou balík sladkostí a zase se rok neukáží. Domov stojí na vesnici, což je výhoda kvůli krásné přírodě, ale nevýhodou je, že je zde špatné dopravní spojení do města. Z toho plyne špatný kontakt dětí s okolním světem. Rodinné skupiny a nebo starší děti v době vycházky chodí do Valašských Klobouk pěšky, ale pro některé je vidina 2km vzdáleného města výrazným negativem, raději nikam nejdou a zůstávají v domově. Děti, které navštěvují školu, která je součástí domova jsou často separovaní jen ve škole a nebo v domově, znají jen děti ze školy, které zde dojíždí. Nikam jinam se jim nechce, bojí se styku s cizími lidmi. Jako ideál či vizi do dalšího roku vidím v tom, že by se život v domově měl přiblížit životu v opravdové rodině. V každé rodince by měl být otec (vychovatel), matka (vychovatelka) a děti. Nedostatek mužů vychovatelů není ale problém jen v domově ve Valašských Kloboukách, i další zařízení řeší podobné úskalí. V domově je jeden vychovatel a je vidět, že jej děti mají moc rády. Ve škole pracuje jeden učitel a také je zde jeden údržbář, takže děti neztrácejí úplně mužský vzor, jen by bylo ideální mít alespoň v každém bytě jednoho vychovatele. Kluci velmi rádi pomáhají údržbáři, ale ten na ně také nemá pořád čas, musí si vykonat především svou práci. V únoru roku 2012 nastoupil do zařízení nový pan ředitel, takže se procento mužské populace zase trochu zvýšilo, ale bohužel to stále není takové, že by byl naplněn ideál o polovině pracovníků mužských a ženských. Druhá vize, která by se měla do jednoho roku uskutečnit je, že by děti měly chodit samy nakupovat a ze surovin vařit. V současné době si také vaří o víkendech, ale nafasují od kuchařek v košíku suroviny, ze kterých si vytvoří s tetou předem předepsané jídlo. Děti by se měly naučit znát co kolik stojí, zjistit, že když si jeden víkend nakoupí zbytečnosti, tak jim na příště nezůstane nic. To by mělo vést k tomu, aby šetřily, počítaly s výdaji a snažily se situaci řešit nebo alespoň předvídat. Třetí vize, kterou bych chtěla, aby se do jednoho roku uskutečnila, je vybudování relaxační místnosti. V poslední době totiž přibývá do dětského domova dětí s různými poruchami, postižením a nebo problémem. Relaxační místnost by měla alespoň částečně

30 pomoci dětem se zvládáním jejich problémů, k odpočinku, měla by pomoci eliminovat frustraci a deprivaci u dětí, zvýšit sociální rozvoj dětí atd. Jako hrozbu pro domov vidí zaměstnanci v tom, že v poslední době ubývá dětí, které mají nařízenou ústavní výchovu. Dle současných zákonů a pracovníků OSPOD (Organizace sociálně-právní ochrany dětí) je dítě umístěno do dětského domova až všechny formy pomoci rodině selžou. V mnoha případech je už ale pozdě. Děti jsou odebrány sociálními pracovníky mnohokrát z rodiny v takovém stavu, že se odborníkům z odvětví dětské psychiatrie a psychologie při veškerém jejich úsilí nepodaří uvést dítě (malého pacienta) do trvalého, příznivého stavu. Děti trpí různými depresemi, mají hodně léků na zvládání nežádoucího chování a přitom by se všemu dalo předejít, kdyby byla ústavní výchova či předběžné opatření nařízeno dříve. Špatná sociální politika státu může být také jednou z příčin krachu a nebo ztížení péče udělované v dětských domovech. Jakmile bude zůstávat na děti umístěné v ústavní výchově méně financí, tak bude málo peněz jak na péči o děti, tak i na hmotné prostředky, které jsou zárukou kvalitní péče poskytované dětem. Děti budou ještě více vyčleňovány ze společnosti, do které se tak dlouho snaží zařadit. Není totiž jednoduché být dítětem, které vyrůstá v dětském domově. Kvůli tomuto problému by zaměstnanci měli více prosazovat dětský domov, snažit se sehnat sponzory, nebát se oslovovat i nové lidi, předvést všechno, co se děti v domově naučily. To, že děti opravdu umí vyrábět výrobky z různých materiálů svědčí i oblíbenost výrobků dětí ze Smoliny na každoročním jarmarku ve Valašských Kloboukách, Brumově- Bylnici, Lužné. Je velká škoda, že propagace domova neprobíhá celoročně. Děti by se měly více zapojovat do aktivit ve městě Valašské Klobouky, najít si zde přátele a naučit se být začleněni i do jiného kolektivu než toho, co je v dětském domově. Maximalizace předností: Děti by se neměly stydět mluvit, měly by prodávat své výrobky, ukazovat, jak jsou šikovní. Nebát se jít za svým cílem. Tety vychovatelky se snaží prezentovat domov, ale nemělo by jít jen o výrobky, ale také např. uspořádat nějakou soutěž a pozvat ostatní dětské domovy, jak to dělají jiné zařízení. Zaměstnanci by se měli snažit více oslovovat různé organizace a žádat je o finanční či materiální pomoc. Získané peníze by mohly být

31 využity např. pro: exkurze - poznávání ČR, exkurze do firem, lyžařské výcviky, plenéry, tábory, návštěvy muzea, divadla, kina. Získané dary je možné využít pro zkrášlení okolí. Taktéž by bylo ideální, kdyby mohly starší děti chodit na brigády a vydělat si na věci, které potřebují a nejsou tak nutné, aby se nakupovaly ihned. Vedlo by to k určité samostatnosti dětí. V loňském roce některé děti na brigádě byly díky lidem, kteří rádi pomohou dětem v domovech se začleněním. Vyvstal ale problém se samotnými dětmi, protože některé byly líné vstávat každý den. Je tedy nutné děti více motivovat, ukázat jim, že ten, kdo chodí na brigádu si např. může dovolit koupit to, co ostatní ne. Snažit se více prezentovat dětský domov v okolí, kdy spousta lidí ani neví o existenci dětského domova ve Valašských Kloboukách. Využívat všech příležitostí, které domov dostane. Organizovat více mimoškolních aktivit i pro děti z okolí a naopak účastnit se i akcí, které pořádá někdo jiný než domov a škola ve Smolině. Minimalizace nedostatků a hrozeb: Pro minimalizaci hrozby, že děti nebudou mít moc kamarádů: Spolupráce s ostatními domovy, skamarádit děti, aby se necítily vyloučené z kolektivu. Děti ještě více zapojovat do dění ve městě, vesnici. Neustále děti zaměstnávat, aby neměly čas se nudit, chtít aby děti mezi sebou spolupracovaly a ne soupeřily. Základní a Praktická škola, je ohrožena úbytkem dětí a nezájmem ze strany rodičů, proto by měla škola představovat svou činnost alespoň jednou za rok, když probíhá tzv. burza škol. Škola by mohla vytvořit hezkou prezentaci a tu by mohla na burze pouštět, protože okolí školy, p. ředitel, personál a také pedagogové jsou opravdu velmi kvalifikovaní a také manuálně zruční. Jsou to lidé, kteří se nebojí dále vzdělávat, prohlubovat své znalosti a něco nového se naučit. Dětský domov je ohrožen úbytkem dětí taktéž, bohužel s tímto jevem je těžké nějak bojovat, určitě by ale pomohlo, aby se o domově vědělo, prezentace podobně jako ve škole by byla přínosná (Mačková, V. 2009).

32 RELAXACE METODA SNOEZELEN Hlavním stavebním kamenem této metody je vybudování speciálního prostředí, které se dokonale odlišuje od prostředí běžného, ve kterém žijeme svůj každodenní život. Speciální prostředí je prostředí podnětné, které uspokojí naše individuální potřeby, zejména skrze stimulaci našich pěti základních smyslů. Snoezelen je metoda alternativní, speciálně pedagogická, eventuelně terapie, která si již našla své místo v rozvojových činnostech a edukaci osob se speciálními potřebami (Janků, 2010, s. 125). 5.1 Vymezení metody Snoezelen Již v 70. letech vzniká řada multismyslových (relaxačních) místností po celém světě. Jsou to místnosti, které jsou vytvořeny na podporu smyslové percepce, ať už jednotlivých smyslů (podporují hmatovou diferenciaci, sluchovou a zrakovou percepci, jsou vytvořeny balónkové bazény, aroma lázně apod.), nebo jejich kombinací. Koncept místnosti vznikl dle výzkumu dvou amerických psychologů Clelanda a Clarka (1966), kteří založili místnost Sensory cafeteria v překladu ( smyslová sebeobsluha ) a publikovali výzkum provedený v této místnosti. Tito dva odborníci se zaměřili na podporu a rozvoj komunikačních schopností u člověka a změny v chování díky vybraným smyslovým podnětům. Výzkum byl provedený u osob s vývojovými vadami, hyperaktivitou, mentální retardací a u dětí s poruchami autistického spektra. Těmto postiženým jedincům byly poskytovány ve vhodně přizpůsobených místnostech zrakové, sluchové, kinetické, hmatové a další podněty, které by měly být prvním vývojovým krokem k rozvoji osobnosti. Z tohoto výzkumného materiálu prvotně vycházel Ad Verheul a Jan Hulsegge, kteří rozvíjeli senzorickou činnost jako spontánní volnočasovou aktivitu pro osoby s těžším mentálním a kombinovaným postižením (Filatova, Janků, 2010, s. 16). Problematika práce s lidmi s postižením byla inspirací k výstavbě prvních speciálních pokojů, které se globálně lišily od běžného prostředí, ve kterém se tito jedinci permanentně pohybovali a žili.

33 Hlavní myšlenkou a cílem bylo zlepšení komunikačního kanálu, který by umožnil kvalitní spolupráci mezi skupinou lidí s postižením a bez něj (Filatova, Janků, 2010, s. 16). Od svého vzniku zažila metoda Snoezelen mnoho proměn. Aktuálně je svými zástupci na celém světě považována jednak za původní volnočasovou aktivitu, tak je propracována jako podpůrná edukační metoda s primárním důrazem na vzdělávání formou zkušeností a v neposlední řadě je již pojímána jako právoplatná terapeutická metoda, která má svůj řád, systém i pravidla (Filatova, Janků, 2010, s. 18). Nesprávné používání místnosti může vést k zahlcení uživatelů vjemy, pasivitě, chaosu či podnětové desorientaci. Jedinci se stáhnou, začnou být apatičtí, agresivní nebo zaujmou nechtěné postoje. Práce v multismyslových místnostech musí být jasná a smysluplná. Místnost není odkladiště, kde člověka s postižením jen ponecháme (Filatova, Janků, 2010). Největší nespornou výhodou Snozelenu (relaxační místnosti) je multifunkčnost, která se odlišuje od ostatních podobných metod. Místnosti Snoezelenu je možné využívat jako pozitivně laděné prostředí k relaxaci, poznávání a vytváření zkušeností, interakci a dalším cílům podle individuálních potřeb a přání uživatele (Filatova, Janků, 2010, s ) Průvodce Snoezelenu by se měl vyznačovat především: - sympatií a emocionálním teplem, - empatií, - bezmeznou trpělivostí, - kreativitou, - schopností motivovat, - znalostí diagnózy klienta a problémů z ní vyplývajících, - osobním vztahem s klientem. Jednou ze základních zásad práce ve Snoezelenu je to, že klient nic nemusí, není do ničeho nucen a všechno je povoleno. Tato zásada specifikuje hlavně práci

34 terapeutů, kteří nesmí vnášet do Snoezelenu jen své vlastní představy, ale musí přizpůsobit své cíle i metody dítěti/uživateli. Průvodce musí být vysoce sociálně vnímavý (Filatova, Janků, 2010, s ) Uživatelé Snoezelenu (relaxační místnosti) Uživatele můžeme charakterizovat z hlediska tří dimenzí: 1. Diagnóza a kroky z ní vyplývající 2. Věk 3. Možnosti prostředí ve kterém člověk žije (Filatova, Janků, 2010, s. 25). Diagnóza kroky z ní vyplývající: Metoda je určena zvláště klientům s těmito typy diagnóz: - tělesné, mentální, smyslové a kombinované vady, - duševní poruchy, psychózy, deprese, - demence, - poruchy chování a emocí u dětí a mládeže ( agresivita, poruchy emocionální a volní složky, nepřizpůsobivost, a sociální a psychologické problémy dětí atd.), - syndrom ADHD, ADD (poruchy pozornosti, hyperaktivity a impulzivity), - specifické vývojové poruchy učení (Filatova, Janků, 2010, s. 26). Věk a ontogenetické zvláštnosti uživatele: Metoda je využívána u všech věkových skupin, tedy dimenze věku je neomezená. Místnosti, které se budou zařizovat pro děti ve škole budou obsahovat více tvořivých, hravých a didaktických prvků, než místnosti, které budou užívat obyvatelé domova pro seniory (Filatova, Janků, 2010, s. 27).

35 Možnosti prostředí, ve kterém člověk žije: Od doby svého vzniku se metoda Snozelenu a Relaxačních místností rozšířila do zařízení prvotně ústavních, ale také školských a sociálních. Už v roce 2007 se u nás v České republice využívalo této metody 77 zjištěných institucí. Těchto 77 zařízení můžeme rozdělit na 49 škol a školských zařízení, 20 domovů a ústavních zařízení, 6 poradenských zařízení a 2 dětská centra ( bývalé kojenecké ústavy), (Filatova, Janků, 2010, s. 28). Každá místnost je jiná, vytvořena na základě požadavků uživatele a jeho potřeb. Není tudíž možné udělat prototyp místnosti, který by vyhovoval všem klientům s různými poruchami (Filatova, Janků, 2010, s. 26). 5.2 Charakteristika nejčastějších poruch u dětí v dětském domově Vzhledem k zaměření bakalářského projektu je nutné se zmínit o nejčastějších poruchách dětí v dětském domově. Vycházím z aktuální skladby dětí k Dětský autismus Dítě, které trpí touto poruchou, bude mít dle Traina (2000, s. 74) potíže se sociálními vztahy, s komunikací, bude mít omezený a vyhraněný repertoár činností a zájmů. - společenské vztahy: Schopnost neverbální komunikace je omezená. Oční kontakt a výraz obličeje neobvyklý. Držení těla, ani gestikulace není přiměřená. - Komunikace: dítě nemluví tak brzy, jak by mělo, ani nijak jinak nekomunikuje např. pomocí gestikulace. Až bude mluvit, tak je pro něj těžké zahájit komunikaci, mluví monotónně s nesprávnou

36 intonací, opakuje věty, které zaslechlo, ale v současném kontextu nemají smysl. - Vyhraněné opakující se chování a zájmy: dítě může být přetížené jedním zájmem a bude si oněm shromažďovat neuvěřitelné množství informací např. bude umět nazpaměť velké množství sportovních údajů (Train, 2000, s. 75). Porucha se objevuje již před třetím rokem věku dítěte. Symptomy se zjišťují ale velmi obtížně. Vyskytuje se 3 4x častěji u chlapců (Train, 2000). Mentální retardace Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností. Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Mezi hlavní znaky mentální retardace patří: - nízká úroveň rozumových schopností, která se projevuje především obtížnější adaptací na běžné životní podmínky. - defekt je vrozený, dítě se již od počátku svého života nevyvíjí standardním způsobem. - porucha je trvalá, přestože je v závislosti na etiologii možné určité zlepšení. Horní hranice dosažitelného rozvoje je u každého jedince dána jak závažností a příčinou defektu, tak individuálně specifickou vhodností působení prostředí (Fischer, Škoda, 2008, s ). Příčinou mentální retardace je postižení centrální nervové soustavy, které může vzniknout nejrůznějším způsobem např.: - jedná se o dědičně podmíněný mentální defekt, který vzniká na základě poruchy ve struktuře nebo funkci genetického aparátu. - porucha může být podmíněna působením teratogenních vlivů v prenatálním věku(prostřednictvím organismu matky na dítě)

37 např. léky, zneužívání psychoaktivních látek, virové či mikrobiální teratogeny atd. - k poškození může dojít i při porodu, v perinatálním období, nejčastěji vlivem nedostatku kyslíku. - Možné je taktéž postnatální poškození mozku prvních 18 měsíců věku dítěte, jehož následkem je narušení vývoje rozumových schopností (Fischer, Škoda, 2008, s. 93). Lidé s mentálním postižením tvoří jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi handicapovanými a jejich počet u nás a v celosvětovém měřítku stále stoupá (Fischer, Škoda, 2008, s. 92). Členění mentální retardace (Fischer, Škoda, 2008, s ): 1. Lehká mentální retardace - IQ Tito jedinci jsou schopni uvažovat v nejlepším případě na úrovni dětí středního školního věku. Respektují některá pravidla logiky, ale nejsou schopni uvažovat abstraktně. Jsou schopni se učit, zvládnou výuku v praktické neb speciální škole. Hlavní problémy ve škole se projevují při teoretické práci. Často mají specifické problémy se čtením a psaním. V dospělosti mohou dosáhnout určité samostatnosti, potřebují pouze dohled a oporu. 2. Středně těžká mentální retardace IQ Uvažování u těchto jedinců můžeme přirovnat k myšlení předškolního dítěte, kdy jsou schopni zvládnout běžné návyky a jednoduché dovednosti. Někteří žáci se středně těžkou mentální retardací jsou schopni při odborném vedení navštěvovat s rozdílnými úspěchy program speciální školy. Jsou schopní osvojit si osvojit běžné návyky a jednoduché dovednosti, především v oblasti sebeobsluhy. Potřebují trvalý dohled. 3. Těžká mentální retardace IQ Osoby s tímto stupněm handicapu jsou v dospělosti schopni chápat jen základní souvislosti a vztahy, uvažují na úrovni batolete.omezení je zřejmé i v oblasti řeči, kdy se naučí nanejvýš jen několik špatně nepřesně artikulovaných slovních výrazů nebo nemluví vůbec. Jejich učení je značně limitováno a vyžaduje dlouhodobé

38 úsilí, kdy zvládnou pouze základní úkony sebeobsluhy. Jsou závislí na péči jiných lidí. 4. Hluboká mentální retardace IQ je nižší než 20 Ve většině případů jde o lidi s kombinovaným postižením. Poznávací schopnosti se u nich téměř nerozvíjejí, na známé a neznámé podněty reagují libostí či nelibostí. Nevytvoří se ani základy řeči. Jsou komplexně závislí na péči jiných lidí. ADD porucha pozornosti Dítě nedokáže udržet pozornost, je neposedné, vnější podněty jeho pozornost často odvedou, má obtíže s dodržováním instrukcí a s dokončováním úkolů, bývá roztržité, často ztrácí věci, působí dojmem, že neposlouchá, co ostatní říkají, hodně až nadměrně mluví, přechází od nedokončené činnosti k jiné (http://www.pppolomouc.cz/pojmy.html ). ADHD porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou Dle Alana Traina (2010, s. 60) dítě s touto poruchou vykazuje příznaky nesoustředěnosti anebo hyperaktivity či impulzivity: - Nesoustředěnost: Často se může zdát, že dítě neposlouchá, co mu kdo říká a že se nevydrží soustředit na to, co právě dělá nebo o čem mluví. Bude dělat páté přes deváté a u jednoho úkolu vydrží jen tehdy, bude-li ho práce výjimečně bavit a bude-li mít okamžitou zpětnou vazbu. V opačném případě bude vyrušovat, dělat řadu chyb a nebude soustředěné. - Hyperaktivita: Dítě bude plné nevyčerpatelné energie. - Impulzivita: Bude mluvit a jednat impulzivně, bez přemýšlení o důsledcích svého jednání, byť by mohly být nebezpečné. Tuto poruchu je obtížné zjistit dříve než kolem čtvrtého či pátého roku věku dítěte. U mladších dětí obvykle nemůžeme rozlišit na 100% příznaky, protože děti málokdy vydrží u nějaké činnosti dlouhodobě (Train, 2000).

39 Train (2000) se domnívá, že porucha je dědičná, protože řada dětí trpících touto poruchou má otce, kteří jí také trpěli. I ostatní příbuzní mívají často problémy s ADHD. Frustrace, deprivace Frustrace Psychický stav, který vzniká tehdy, je-li jedinci znemožněno: - dosáhnout cíle, na němž mu záleží, protože se mu do cesty postaví překážka, - uspokojit důležité potřeby, - uspokojovat své zájmy, - rozhodovat samotnému o svých záležitostech. Zdroj obtíží může být vůči jedinci vnější (fyzická překážka, velká vzdálenost, rozhodnutí jiných lidí apod.) nebo vnitřní (plachost, úzkost, nedůvěra ve vlastní síly, tělesný či smyslový handicap, nemoc apod.), (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 70). Deprivace Vychází z latinského privatio = zproštění, zbavení, stav bez něčeho, nedostatek něčeho. Na rozdíl od frustrace, kterou může prožívat jedinec, protože poznal nějakou podobu uspokojení určité potřeby, takže je také schopen pocítit a poznat, když se mu jí nedostává, tak příčina deprivace je závažnější. Nastává v případě, kdy dítě nemá určitou potřebu vyvinutu. Dítě nikdy nežilo v podmínkách, kde by došlo k jejímu uspokojování (http://centrumprev.sweb.cz/manual/manualvioddil3.htm). Psychická deprivace je stav, který vzniká, nejsou li po dlouhou dobu dostatečně splňovány základní duševní potřeby člověka. To je zvláště u dětí, které vyrůstají v podnětově chudém prostředí, ať už v rodině nebo v ústavním zařízení. Navenek se

40 projevuje charakteristickým obrazem inteligenční a citové nevyspělosti, vývojových nerovností a poruch chování (Edelsberger a kol., 1978, s. 74). Citová deprivace vzniká neuspokojením citových potřeb dítěte a vede k pocitu k pocitu životní nejistoty. Nezřídka končí asociálním jednáním a delikvencí. Sociální delikvence se projevuje v nedostatku uspokojování těch sociálních potřeb dítěte, které za normálních okolností vedou k vědomí vlastního já, vlastní hodnoty, identity. Do jisté míry se kryje s pojmem sociální a výchovné zanedbanosti (Edelsberger a kol., 1978, s. 75) Využitelnost místnosti v zařízení Vzhledem k výše uvedeným poruchám dětí v dětském domově se metoda Snoezelen, relaxační místnosti uplatňuje jako podpůrná edukační metoda (podpora procesů výchovy a vzdělávání) a místnost pro využití volného času. U jedinců se speciálními potřebami je hlavním cílem celkové uvolnění. Postižení jsou dle Švarcové (2006) často vystaveni značnému napětí a stresu. Uvolnění je protiklad k napětí. V institucích s celodenním a celoročním pobytem jde např. o stálou přítomnost mnoha dalších obyvatel v bytových skupinách a buňkách, jde o omezené prostory a stále stejné prostředí, které může stres vytvářet (Janků, 2010, s. 137). V rámci projektu bude místnost využívána jako: prostředek uvolnění, podpora seberealizace, snížení agresivního a autoagresivního chování, eliminace frustrace a deprivace, podpora vnímání, emocionality, poznávání komunikace, motoriky, ale také socializace a integrace do sociálních struktur. Místnosti jsou v běžných školách využívány jako tzv. neutrální místnosti, naprosto odlišné od typického školního prostředí. Jejich cílem je umožnit dětem i učitelům, popř. vychovatelům, zažít nové situace, vybudovat si nové vazby, vzájemně se více poznat, rozvíjet a stimulovat své smysly, najít místo pro řešení vzájemných problémů nebo jen změnit prostředí konformní školní třídy (Janků, 2010, s. 138).

41 PROJEKT Relaxační místnost by měla sloužit jak dětem v dětském domově, tak i v základní a praktické škole pro celkové uvolnění, zklidnění a snížení deprivace u dětí v ústavní výchově. Navíc by místnost měla podporovat děti v jejich sociálním rozvoji. Dle SWOT analýzy, která vznikla díky pomoci lidí, kteří v zařízení pracují jsem zjistila, co by děti a zaměstnanci uvítali. Velký přínos pro zařízení by měla relaxační místnost s prvky Snoezelenu, kterou jsem uvedla i do jedné ze tří vizí, které by měly být v nadcházejícím roce splněny. 6.1 Cíl projektu Cílem mého projektu bude vybudovat relaxační místnost v Dětském domově, Základní a Praktické škole Valašské Klobouky. Chtěla bych vytvořit místo, kde bude jak dětem tak i dospělým dobře. Děti se budou moci uvolnit, odpočinout si po náročném dnu, lehnout si a nepřemýšlet o problémech, které se jim zdají zásadní. Dospělí se mohou s dětmi v místnosti více poznat a sblížit, zažít společně nové zážitky. V celém zařízení žádná obdobná místnost prozatím není. Projekt by přispěl i ke zviditelnění domova a školy Působnost projektu Místnost bude sloužit hlavně dětem s nařízenou ústavní výchovou. Dětem, které bydlí v dětském domově. Aby místnost nezůstala přes dopoledne nevyužita, tak v těchto hodinách mohou navštěvovat místnost učitelé s žáky základní a praktické školy. Místnost bude vybudována na rozhraní školy a domova, aby zde měli všichni rovnocenný přístup. Časový harmonogram o užívání místnosti viz. příloha 8.3.

42 Personální zabezpečení projektu Personální zabezpečení projektu budou zajišťovat zaměstnanci Dětského domova, Základní školy a Praktické školy Valašské Klobouky. Zaměstnanci ( tety denní a 4 učitelé) budou seznámeni pomocí semináře na míru přímo v domovské organizaci s funkčností místnosti, pomůckami a terapiemi. Semináře pro větší skupiny zaměstnanců pořádají na základě zaslané závazné objednávky PhDr. Hana Stachová psycholožka a Renáta Filatová realizátorka Snoezelen prostředí přímo v domovské organizaci. Výhodou tohoto semináře je, že účastníci mohou konzultovat individuální potřeby zařízení vzhledem k jeho možnostem a cílové skupině klientů (http://www.snoezelen-koncept.cz/formy-skoleni/ /MANUALVIoddil3.htm). Úklid místnosti budou zabezpečovat uklízečky vysávání, větrání, mytí okna, utírání prachu na skříňkách a parapetu, úklid WC,. 6.2 Výstavba místnosti V organizaci je jedna místnost, kterou převážnou většinu roku nikdo nevyužívá. Je to posilovna, která je na ideálním místě (mezi školou a domovem). V posilovně je většina strojů rozpadlých, starých, nezrevidovaných. Prostory jsou tedy nevyužity a není nezbytně nutné mít jej v zařízení. Místnost plní hygienické požadavky dle Zákona 258/2000 Sb. v platném znění ve spojitosti s Vyhláškou č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvých v platném znění. Do místnosti je bezbariérový přístup a WC se sprchou se nachází ve stejné chodbičce jako vchod do místnosti. Nevhodná místnost je taková místnost, která je: - průchozí, - vedle zásobovací rampy, - vedle vstupu do budovy, - bez možnosti větrání nebo možnosti instalace klimatizace, - bez možnosti vytápění,

43 vedle vývařovny, kuchyně. Vhodná místnost splňuje následující požadavky: - má funkční okno, nebo možnost umístění klimatizace, - má dveře (není vhodný závěs), - má elektroinstalaci s několika elektro-okruhy, - dobře regulovatelné topení, - má sociální zařízení v optimální dosahu (Filatova, Janků, 2010, s. 72). Dle skladby dětí je vystavění relaxační místnosti vhodnější a potřebnější než nevyužívaná a nefunkční posilovna. Stará posilovna je navíc prostornější, takže v nově vzniklé relaxační místnosti by vzniklo důležité místo, jak pro ležení, pro polosed, sezení, houpání (umístění houpaček), pro vozík (bezbarierový přístup) a pro další pomůcky. Podlaha může být v podstatě jakákoliv, ovšem vždy by měla být vytápěná: - pokrytá kobercem, - pokrytá linoleem, marmoleem, korkem, - pokrytá plovoucí podlahou atd. (Filatova, Janků, 2010, s ). V místnosti je staré a poškozené linoleum, takže by bylo strženo a zakoupil by se do místnosti koberec, který doladí vizi celé místnosti. Dle rozpisu by zaměstnanci, ale i děti, kteří se nachází v místnosti měli dbát na dodržování pravidel a na udržování pořádku a čistoty v místnosti. Pobyt v relaxační místnosti bude mít své pravidla se kterými budou zaměstnanci i děti seznámeni viz. příloha Bílý pokoj Svým charakterem nejčastěji odpovídá Snoezelenu, využívá se převážně u dětí s těžšími stupni mentálních vad a kombinovaných poruch. Původním cílem je relaxace, základním vybavením jsou bílé zdi a strop. Důležitá je plocha k promítání barevných obrazců, světelné bublinkové válce, světelná optická vlákna, zvukový systém, polštáře. Je pokládán za neutrální pokoj, který lze různě měnit.

44 Vzhledem k velmi různorodému postižení dětí a žáků ve výchovně vzdělávacích institucích je nanejvýš nutné pracovat s klienty pode jejich individuálních potřeb a požadavků (Janků, 2010, s ). Některé prvky z bílého pokoje budeme brát jako základ pro výstavbu nové relaxační místnosti Vybavení relaxační místnosti Vybavení místnosti se odvíjí podle klientů, kteří budou místnost nejčastěji užívat. Jelikož jsem v kapitole 4.2 popsala nejčastější poruchy u dětí v domově, tak nebude problém se základním vybavením místnosti. V relaxační místnosti bude bazén s kuličkami, který byl zakoupen do dětského domova, ale jelikož byl velký, tak nakonec zůstal ve škole na chodbě, kde neslouží k takovému účelu, ke kterému byl právě zakoupen. V bazénku je ale jen polovina kuliček, takže budeme muset zbývající dokoupit. Děti s poruchami autistického spektra se v domově moc rády houpají a kývají, takže bude potřeba alespoň dvou závěsných křesel (na houpání), dvou křesel houpacích (kývání) a dvou valů variabilní polohovací lehátko pro uvolnění svalového napětí. Jako další nezbytnost by se měla v místnosti nacházet nerozbitná zrcadlová stěna a skříň na hry (jednoduché skládačky), pro uvolnění a celkovou pohodu. Do relaxační místnosti patří i okno s žaluzií a topení (umístěno pod oknem). V celé místnosti bude koberec, protože děti budou často i sedět na zemi, skládat hry atd., tak aby jim nebylo zima. Ve středu místnosti by byl oválný koberec s vysokými vlákny, které děti mohou hladit, ležet na nich, odpočívat. Jako další součást místnosti bude odpočinkový kout, který se nachází uvnitř relaxační místnosti, ale je oddělen od samotné místnosti sádrokartonovou příčkou s vlastními dveřmi. V odpočinkovém koutě se může nerušeně odpočívat a nikdo se nemusí bát, že na něj při relaxaci někdo schválně hodí kuličku z bazénku a nebo nějaký jiný předmět. Děti mohou v odpočinkovém koutě pozorovat různé barevné lampičky, světýlka, poslouchat tlumenou hudbu. V odpočinkovém koutě nesmí chybět velká matrace s barevnými polštáři, svítící závěs, bodové světlo, projektor,

45 fosforeskující vlákna a lávové lampy. Pro navození příjemné atmosféry bude v koutě ještě skříňka s vonnými mastmi, oleji a cd přehrávač s příjemnou hudbou. Všechny uvedené věci musí splňovat přísné hygienické a bezpečnostní normy a předpisy Nákres místnosti Obrázek 2 Schéma relaxační místnosti Finanční rozvaha balónky do bazénu kusů 1 800,-Kč 1 800,-Kč polštáře 10 x 250,- Kč 2 500,- Kč matrace 7 000,- Kč 7 000,- Kč závěsná křesla 2 x 2 000,- Kč 4 000,- Kč houpací křesla 2 x 1500,- Kč 3 000,- Kč valy 2 x 8 000,- Kč ,- Kč

46 zrcadlová stěna ,- Kč ,- Kč cd přehrávač 700,- Kč 700,- Kč lávové lampy 2 x 250,- Kč 500,- Kč fosforeskující vlákna 2 x 250,- Kč 500,- Kč svítící závěs a vodící lišta ,- Kč ,- Kč bodové světlo 650,- Kč 650,- Kč koberec s vysok. vlákny 2 500,- Kč 2 500,- Kč skládací hry 4 x 400,- Kč 1 600,- Kč koberec 2 x 900,- Kč 1800,- Kč sádrokartonová včetně montáže příčka 3 000,- Kč 3 000,- Kč barva, natěračské práce a úprava omítek závěsné látky plátna 5 základních barev ( 2m od každé barvy) 600,- Kč + 400,- Kč 500,- Kč 1m = 100,- Kč 2m = 200,- Kč 5 x 2m =10m 1 500,- Kč 1 000,- Kč projektor s tématickými ,-Kč ,- Kč kotoučky 4 x 2 000,-Kč elektroinstalace 5 000,-Kč 5 000,-Kč celoroční režijní náklady 6 000,- Kč 6 000,- Kč (úklid, vytápění, el. energie a údržba) školení pracovníků CELKEM: Tabulka 2 Finanční rozvaha 12 pracovníků snížená cena pro skupinu ,- Kč ,- Kč

47 Jelikož zařízení po celá léta spolupracuje s nadací Děti Kultura Sport, tak budeme žádat o finanční podporu právě tuto nadaci. Na nadaci bude zaslána žádost (viz. přílohy 1-4). Pokud žádost na nadaci nebude vyřízena kladně, tak budeme žádat drobné i větší podnikatele v okolí města Valašských Klobouk, Slavičína a Brumova Bylnice. 6.3 Nadace Děti Kultura Sport Nadace Děti - kultura - sport je první a jedinou nadací svého druhu v regionu Uherského Hradiště a Starého Města. Jak název již tehdy napovídal, Nadace Děti - kultura - sport byla zaměřena na děti a mládež. Její činnost započala 11. července Oficiálně pak zahájila svou činnost Od této doby rozdala stovky milionů korun a zařadila se tak mezi nejštědřejší nadace v České republice. Jejím zakladatelem je pan Ivo Valenta. Vznikla z potřeby pomoci dětem a mládeži v našem regionu. Za dobu trvání nadace pomohla všude tam, kde byla jejich pomoc nejvíce potřebná. Podpora je uskutečňována pomocí grantů, kterých má nadace celkem 5. Grant kulturní Grant sportovní Grant na podporu školství a zájmové činnosti Grant zdravotní a sociální Grant na podporu církve V roce 2011 bylo v grantovém programu pro Zlínský kraj 25 milionů korun, kdy přispění do každé z pěti oblastí bylo 5 milionů korun na rozvoj těchto jednotlivých oblastí (http://www.nadacedks.cz).

48 Po sestavení předběžné kalkulace viz. tabulka 2 Finanční rozvaha, se částka požadovaná po Nadaci pohybuje ve výši ,- Kč. 6.4 Praktické využití místnosti Jak již bylo zmíněno, tak by místnost byla určitým prostředkem uvolnění dětí. Děti jsou v domově, ale i ve škole v neustálém napětí, čekají, kdo jim něco řekne, aby mohly zahájit útok. Vše je spojeno s tím, že rodiče dětem slibují, že bydlení v domově je jen na dobu určitou, kterou stále prodlužují. Po čase si děti vysní své rodiče v ideálních barvách a nedokáží se smířit s tím, že o ně nemají zájem, hledají viníka celé situace vidí jej v tetách, kamarádech, sourozencích. V relaxační místnosti by si mohly odpočinout a zbavit se napětí. Každý jedinec by se mohl seberealizovat, lehnout si, zahrát se s tím, na co má náladu. Tety a učitelky by v místnosti pracovaly s dětmi tak, aby se snížila jejich citová deprivace, kterou trpěly dlouhou dobu. Relaxační místnost může být místem pro řešení vzájemných problémů, může se v ní cvičit sebeovládání, rozvíjet pocit sounáležitosti a zmírňovat stavy fyzického i psychického napětí. Celá místnost bude vytvořena tak, aby byla podpořena vnímavost, emocionalita a kognitivní schopnosti u dětí. V místnosti si mohou děti odpočinout, ale přitom si klidně mohou povídat, komunikovat s okolím, tímto se začlení i méně socializované děti do kolektivu. V neposlední řadě se u dětí rozvíjí motorika. Do místnosti, jelikož jsem zvolila neutrální místnost se mohou časem dokoupit různé pomůcky (závěsy, vůně, hry, gymnastické míče,..), které mohou být barevné a místnost může být často obměňována. Tak dětem vznikají stále nové prožitky a pocity, taktéž se trénuje vnímavost. Dítě nemusí motivovat průvodce učitel, vychovatel, ale motivuje jej prostředí relaxační místnosti. 6.5 Realizace lekcí Pro můj projekt relaxační místnosti je stejně jako pro Filatovou a Janků (2010) nejdůležitější zvolit si následující úkoly či body: a) stanovení cíle hodin stanovení si cíle pro konkrétního člověka

49 b) didakticko-metodický záměr, c) obsah, d) organizace, pomůcky, e) závěr, vyhodnocení, evaluace. Samotná hodina/lekce by tedy měla obsahovat: 1. přivítání (rituál) 2. aktivní část 3. relaxační část 4. závěr (rituál) + zpětná vazba Podíl aktivní a pasivní části nemusí být 50:50. Obě dvě části, jak aktivní, tak pasivní by měly v hodinách být pokaždé. Části se mohou několikrát opakovat, jejich rozložení je individuální (Filatova, Janků, 2010, s. 58). 6.6 Ukázka jedné lekce pro deprivované dítě Název: Na lesní mýtince Cíl: eliminace deprivace, odstranění vnitřních a vnějších frustračních, konfliktních a stresujících faktorů, psychické uvolnění, navození příjemných pocitů, naučení se spolupráci, navození pocitů důvěry k vychovateli Motivace: vyzkoušení si něčeho nového zážitky, předměty, prostředí, uvolnění se Časová dotace: 45 minut Vybavení: Odpočinkový kout

50 CD s uklidňující hudbou ( šumění lesa, zpěv ptáků, ) - matrace, polštáře, deka - projektor s kotoučem lesních zvířat - osvěžovací sprej s vůní lesa - zelené prostěradlo lze jej připnout na zeď - fosforeskující vlákna, lávové lampy Ostatní vybavení relaxační místnosti, dle toho, jak se dítě bude po terapii cítit (houpací křeslo, bazén s kuličkami, val, závěsné houpací křeslo, pytlík s kuličkami, s vatou.). Realizace: Přivítání se s dítětem (rituál) posazení se na oválný koberec, vychovatel se snaží navázat kontakt s dítětem. Dítě si může hladit koberec, držet v ruce pytlík s kuličkami, vatou.povídání si o tom, co se dnes dítěti povedlo a co ne. Vše musí probíhat nenásilně, pokud dítě nechce mluvit, tak jej nenutíme. Sdělíme mu, co budeme v dalších 45ti minutách dělat. Aktivní část dítě přivedeme do odpočinkového koutu Snoezelen. Na zelené plátno pomocí projektoru promítneme obrázky medvědice a jejího mláďátka, dítě si lehne a nebo sedne do polštářů. Pustíme uklidňující hudbu. Vyprávíme příběh o matce medvědici a jejím mláďátku, matka se o dítě krásně stará, pořád s ním všude chodí a hlídá jej, učí jej lovit a dokonce se s mládětem i mazlí. Vychovatel se stylizuje do role medvědice matky, která se o své dítě stará. Dítě je malé zvídavé medvíďátko, které má jeho matka ráda. Vychovatel se začíná dítěte dotýkat, tak jak se medvědice dotýká svého dítěte. Dotýkat se dítěte můžeme různými kožešinami, vlnou, pomocí rukavice s vysokými chlupy a nebo plyšovým medvědem. Dítě musí vychovatele znát a důvěřovat mu, jinak nedovolí, aby se jej někdo dotýkal. Vše musí být dítěti příjemné. Povídáme si přitom o medvědech, rodičích a dětech, co dělají rodiče a zvířátka, když mají své děti rádi. Některé děti z domova neznají své matky, jejich lásku, strádají. Jiné děti matka odmítá, ubližovala dětem. Děti pocity tepla od matky, její blízkost, pohlazení.

51 Relaxační část po aktivní části spojeného s povídáním si o zvířatech, uvědomováním si pocitů a zážitků něčeho nového si dítě může vybrat, jak chce strávit zbytek času. Má na výběr: lehnout si na polštáře, přikrýt se dekou a zůstat ležet jako medvěd v období zimního spánku nebo jít z odpočinkového koutu do relaxační místnosti, kde je možné houpat se v síti, kývat se v křesle, lehnout si do příjemného kuličkového bazénu, uvolnit se, přemýšlet o všem co prožilo. Může si s vychovatelem zahrát nějakou hru, u které si spolu sednou na koberec. Závěr spočívá v rozloučení s dítětem, poděkování mu za to, že hezky spolupracovalo, snažilo se atd. Můžeme se dítěte zeptat, jestli se mu hodina líbila, pokud ale dítě nechce mluvit, tak jej nenutíme. Když dítě vychovatel zná, tak pozná, zda měla hodina pozitivní vliv. Sebehodnocení: Nejkrásnější pocit je vidět u dětí pokrok, začleňování se do kolektivu, sdělení svých pocitů vychovateli, úsměv 6.7 Ukázka jedné lekce pro mentálně retardované dítě Název: Na lesní mýtince Cíl: rozvoj slovní zásoby a komunikace, udržení pozornosti na konkrétní předmět, rozvoj sluchového, zrakového a chuťového vnímání, psychické uvolnění, navození příjemných pocitů, naučení se spolupráci, navození pocitů důvěry k vychovateli Motivace: vyzkoušení si něčeho nového zážitky, předměty, prostředí, uvolnění se Časová dotace: 45 minut Vybavení: Odpočinkový kout - CD s uklidňující hudbou ( šumění lesa, zpěv ptáků, )

52 matrace, polštáře, deka - projektor s kotoučem lesních zvířat - osvěžovací sprej s vůní lesa - zelené prostěradlo lze jej připnout na zeď - fosforeskující vlákna, lávové lampy - přírodniny, obrázky zvířat Ostatní vybavení relaxační místnosti, dle toho, jak se dítě bude po terapii cítit (houpací křeslo, bazén s kuličkami, val, závěsné houpací křeslo, ) Realizace: Přivítání se s dítětem (rituál) posazení se na oválný koberec, vychovatel se snaží navázat kontakt s dítětem. Pokusíme se, aby dítě vydrželo krátkou chvíli na koberci a místnost si jen prohlíželo. Pokud si bude chtít dítě chvilku povídat v závěsném křesle, na vale či v houpacím křesle, tak vychovatel půjde s dítětem (pocity přátelství a blízkosti). Opět vše musí probíhat nenásilně, do ničeho dítě nenutíme. Sdělíme dítěti, co budeme v dalších 45ti minutách dělat. Aktivní část dítě přivedeme do odpočinkového koutu Snoezelen, kde si společně sedneme na matraci a začneme s promítáním obrázků zvířat, na CD navolíme zvuky zvířat v lese. Na začátku postačí 5-8 obrázků zvířat, které si promítneme a učíme se k nim zvuky. Dítě poslouchá zvuky na Cd a říká, jaké zvíře by mohlo vydávat takový zvuk, může hledat na připravených kartičkách určité zvíře. Všechny zvuky si spolu můžeme vyzkoušet ( vychovatel dospělé zvíře, dítě mládě), povídat si jakou má zvíře srst, jestli je nebezpečné, zbarvení atd. Poté si můžeme povídat o tom, co asi zvíře v lese žere. V místnosti je připravena mísa s potravinami, které společně vyzkoušíme a vybíráme, které zvířátko jí určitou plodinu např. veverka - oříšky, mravenec cukr, srnec sůl, medvěd maliny, borůvky. Všechno jídlo společně zkoušíme slané, sladké, chutné,.mluvíme o tom, zda žije zvíře raději ve tmě nebo ve světle. Můžeme v místnosti zhasnout světla, pozorovat lávové lampy a jejich odlesky. Je důležité dítě nezahlcovat zbytečně vjemy, ale věnovat se vždy jednomu vjemu a pozvolna přejít k dalšímu.

53 Relaxační část po aktivní části spojeného s povídáním si o zvířatech, vydáváním zvuků, zkoušení jídla atd. si dítě může vybrat, jestli chce zůstat a prohlížet si znovu lampy, světla, místnost tedy být zvědavý jako veverka a nebo světla zhasnout a zůstat sedět, ležet jako sova ve tmě, jít do bazénku s kuličkami a plavat si jako ryba, zahrát si nějakou hru na koberci a uvolnit se. Závěr spočívá v rozloučení s dítětem, poděkování mu za to, že hezky spolupracovalo, snažilo se a moc se naučilo atd. Můžeme si povídat, které zvíře se dítěti nejvíc líbí a proč. Zeptat se, jestli by se chtělo příště něco zase dozvědět např. o domácích zvířatech, moři a zvířatech v něm atd. Pokud vychovatel dítě zná, tak vidí, jestli se dítěti hodina líbila a má na něj pozitivní vliv. Sebehodnocení: Je vynikající pokud si dítě zapamatuje alespoň některé zvířata a jejich charakteristické zvuky. Poté je vidět, zda se dítěti hodina opravdu líbila a co jej nejvíce zaujalo a je jednodušší naplánovat příští hodinu. Nejkrásnější pocit je vidět u dětí pokrok, zájem, úsměv, potlesk,. 6.8 Ukázka jedné lekce pro dítě s poruchou autistického spektra Název: Na lesní mýtince Cíl: rozvoj dosavadních komunikačních schopností, slovní zásoby, koncentrace pozornosti, uvolnění, navození příjemných pocitů, naučení se spolupráci, důvěra k vychovateli Motivace: vyzkoušení si něčeho nového zážitky, předměty, prostředí, uvolnění se Časová dotace: 45 minut

54 Vybavení: Odpočinkový kout - CD s uklidňující, ale i rychlou a energickou hudbou - matrace, polštáře, deka - projektor s kotoučem lesních zvířat - zelené prostěradlo lze jej připnout na zeď - fosforeskující vlákna, lávové lampy Ostatní vybavení relaxační místnosti, dle toho, jak bude dítě spolupracovat a v dle pocitů dítěte (houpací křeslo, bazén s kuličkami, val, závěsné houpací křeslo). Realizace: Přivítání se s dítětem (rituál) příchod do místnosti dítě se může posadit kam chce a nebo může chodit po místnosti. Děti s poruchami autistického spektra všeobecně špatně reagují na nové prostředí, takže dítě necháme, aby si zvyklo a prozkoumalo celou místnost. Můžeme ukázat dítěti jeho obrázek v zrcadle, má možnost se kývat v křesle naproti zrcadle a zkoumat tak lépe sebe, svou postavu v místnosti. Aktivní část pustíme Cd s rytmickou hudbou a dítě může křičet, zpívat si a válet se v kuličkách. Pokud bude dítě tleskat, smát se atd., tak jeho projevy nekrotíme, je to symbol, že se mu zde líbí všechno si vyzkoušet. Nabídneme dítěti, jestli se chce jít podívat i do odpočinkového koutu Snoezelen. V místnosti necháme rozsvícené světlo, pustíme rytmickou hudbu. Dítě si opět může prohlédnout vybavení místnosti, vychovatel mu předměty, které ho zaujmou ukáže. Můžou si společně sednout a vyzkoušet hlazení svítícími vlákny, přitom poslouchat hudbu a povídat si např. o barvách, které vlákna mají, zvířatech na obrázcích promítání pomocí projektoru, názvech hraček... Tímto můžeme rozvíjet jednoduchou slovní zásobu o nové slova. Můžeme se dítěte dotýkat kůží od lišky, vatou atd., ale musíme dbát na to, aby na dítě nepůsobilo mnoho vjemů. Vychovatel by měl dítě znát a vědět, jak reaguje na nové věci, vědět, jak jej zklidnit, povídat si s ním, dítě by mělo dospělému důvěřovat.

55 Relaxační část ztlumíme hudbu na relaxační a necháme dítě sedět, ležet na matraci, kývat se a nebo si hladit vlákna, dívat se na obrázky zvířat,. Dítě může jít také do druhé místnosti, kde má možnost kývat se znovu v křesle, ležet na valech, atd. Vše by mělo být klidné a uvolněné. Závěr Pokud vychovatel dítě zná, tak ví zda na něj má místnost, zvuky, světla, vůně, pozitivní vliv. Dítěti řekneme, kdy se znovu uvidíme, což je pro dítě s poruchou artistického spektra důležité mělo by vědět, že půjde znovu do místnosti. Sebehodnocení: U dětí s poruchami artistického spektra nejde držet dlouho oční kontakt, proto je důležité sledovat úsměv, potlesk, skákání, zakřičení, zpěv, jako něco pokrokového a důležitého. Při dalších návštěvách si dítě může oblíbit nějakou pomůcku, kterou samo využívá a těší se na ni. Je důležité, abychom nikdy neměli snahu vnucovat klientovi naše pocity, musíme brát v úvahu jeho schopnosti a předpoklady. U těžce postižených klientů můžeme zachytit celou škálu projevů a pocitů, těžce postižený ale neumí a nebo nedokáže nic odmítnout. Empatie je proto nejdůležitější kompetencí vychovatele či učitele (Janků, 2010).

56 ZÁVĚR V projektu, který byl zaměřen na analýzu Dětského domova, Základní školy a Praktické školy ve Valašských Kloboukách jsem se snažila realizovat předběžný návrh relaxační místnosti. Vysvětlila jsem základní typy poruch u dětí v dětském domově a pozitiva, které by relaxační místnost v zařízení měla. Otázka relaxace dětí nebyla v tomto zařízení nikdy dostatečně řešena. Děti neměly k dispozici místnost, kde by mohly hledat útočiště před stávajícími nebo již proběhnuvšími problémy. Na základě SWOT analýzy, která proběhla přímo v zařízení za pomoci pracovníků a dětí bylo zjištěno, že právě takovou místnost by převážná většina zainteresovaných osob uvítala. Vzhledem k dlouholeté a kvalitní spolupráci s Nadací Děti-Kultura-Sport by náklady na uskutečnění tohoto projektu pokryl grant na podporu školství a zájmové činnosti, o který by zařízení požádalo. V případě neúspěchu by byli požádáni o finanční pomoc drobní i větší podnikatelé z Valašských Klobouk a okolí. Zařízení má dlouholetou tradici v rámci okresu a bylo by tedy nanejvýš vhodné do něj implementovat tento prvek, coby zástupce nového trendu v kontextu problematiky alternativních přístupů ke zvládání fyzických a psychických poruch u dětí. Relaxační místnost s prvky Snoezelenu je ideální místo pro uvolnění, odpočinek, snížení agresivního chování, rozvoj vnímavosti, socializace, zdokonalení komunikačních schopností a následný rozvoj dítěte. Práce doložila prostorovou realizovatelnost projektu a jeho pozitivní vliv na děti v zařízení. Koncept by pozitivně ovlivnil děti v oblasti sebeovládání, komunikaci, důvěře k vychovateli, pomoci při začleněním do kolektivu atd. Kvalitní zaškolení zaměstnanců by přispělo k novému řešení problémů se kterými se často potýkají. Cílem této práce byla teoretická realizace relaxační místnosti pro děti, které jsou nejčastějšími obyvateli dětského domova.

57 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE ARCHEROVÁ, C Dítě v náhradní rodině. 1. vyd. Praha. Portál. ISBN EDELSBERGER. L. a kol Defektologický slovník. 1. vyd. Praha. Státní pedagogické nakladatelství. ISBN FILATOVA, R., JANKŮ, K Snoezelen. 1. vyd. Tiskárna Kleinwachter, ISBN FISCHER, S., ŠKODA, J Speciální pedagogika. 1. vyd. Praha. Triton. ISBN HRDLIČKOVÁ, V., PÁVKOVÁ, J Výchovně vzdělávací práce v dětských domovech. 1.vyd. Praha: SPN. ISBN JANKŮ, K Využívání metody Snoezelen u osob s mentálním postižením. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta. ISBN PRŮCHA, J Přehled Pedagogiky. 3. aktualiz. vyd., Praha: Portál. ISBN PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha. Portál. ISBN SMETÁČKOVÁ, I., JÁRA, M., BABANOVÁ, A., MIŠKOLCI, J Na cestě k vlastní rodině. 1. vyd, ISBN TRAIN, A Nejčastější poruchy chování dětí. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN ŠVANCAR, Z., BURIANOVÁ, J Speciálně-pedagogické problémy ústavní a ochranné výchovy. 1. vyd. Praha. SPN. ISBN VOCILKA, M Dětské domovy v České republice. 1. vyd. Praha: MŠMT. ISBN Elektronické zdroje: Centrum preventivního lékařství. Neuspokojené potřeby a jejich projevy u dítěte [online] [cit ]. Dostupné z: Nadace Děti Kultura - Sport. Nadace Děti - Kultura - Sport [online] [cit ]. Dostupné z: Okres Zlín: Členění kraje. Zlínský kraj [online] [cit ]. Dostupné z: Pedagogicko-psychologická poradna Olomouckého kraje. ADD (Attention Deficit Disorders) [online] [cit ]. Dostupné z: Snoezelen koncept. Formy školení [online]. 2010, 2012 [cit ]. Dostupné z: /MANUALVI-oddil3.htm

58 Výroční zprávy a jiné dokumenty: ODEHNAL, J Dětský domov Valašské Klobouky vyd. 4. roč. Vlastivědné kapitoly z Valašskoklobucka. CHALÁNKOVÁ, L Výroční zpráva o činnosti Dětského domova, Základní školy a Praktické školy Valašské Klobouky. Dostupné z: CHALÁNKOVÁ, L Vnitřní řád Dětského domova, Základní školy a Praktické školy Valašské Klobouky MAČKOVÁ, V. Kam po odchodu z dětského domova. Kroměříž, Absolventská práce. Vyšší odborná škola pedagogická a sociální s střední pedagogická škola v Kroměříži. Vedoucí práce Paed.Dr.Věra Millerová. MAČKOVÁ, V. Praxe v řízení volnočasových aktivit. Olomouc, Seminární práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce PhDr. Ing. Ludmila Siarda Trochtová.

59 PŘÍLOHY Obrázek 3 Příloha 1

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Náhradní rodinná péče Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Rodiči

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ 2013 Název projektu: Připraveni pro život Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.39/02.0015 Tato informační brožurka o činnosti školy a Metodického a konzultačního centra byla zpracována

Více

Řád školní družiny. Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22

Řád školní družiny. Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22 Řád školní družiny Základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22 1. Organizace školní družiny a) Školní družina ( dále jen ŠD) je zřízena jako součást základní školy Třebíč, Cyrilometodějská 22 podle zákona

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011 Dětský domov, Jablonné v Podještědí, Zámecká 1, příspěvková organizace a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - Hvězdička Telefon/Fax: 487 762 626, 487 762 451, e mail: vf.24@tiscali.cz ZPRÁVA

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

ŠVP ŠD Barevné korálky

ŠVP ŠD Barevné korálky Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Bruntál 793 83 Jindřichov 457 ŠVP ŠD Barevné korálky Alžběta Vopelková, vychovatelka Blanka Foretková, vychovatelka V Jindřichově 1. 9. 2013.. Mgr. Zlata

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 identifikátor právnické osoby : 600 021 033 IČ : 71197613 Zřizovatel : Diakonie Českobratrské církve evangelické

Více

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině.

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Směrnice č. 2/2012 nahrazuje směrnici č. 2/2003 Organizační řád Základní školy a Mateřské školy, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Praha 10 - Hostivař Kozinova 1000 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 1 ZŠ - OŘ /2005 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada projednala dne 20.6.2005 Mgr. Helena Fučíková,

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků.

1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků. Školní vzdělávací program Základní škola Ječná 2007 1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků. Součástí

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV

ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV 1. Základní ustanovení Organizační řád Dětského domova a Školní jídelny Havířov vychází z platných právních předpisů zejména ze zákona č.561/2004sb.,

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Merklín, okres Karlovy Vary. 362 34 Merklín 31. Identifikátor školy: 600 067 548

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Merklín, okres Karlovy Vary. 362 34 Merklín 31. Identifikátor školy: 600 067 548 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Merklín, okres Karlovy Vary 362 34 Merklín 31 Identifikátor školy: 600 067 548 Termín konání inspekce: 13. a 14. prosince 2006

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální zpracovaný podle RVP pro obor vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Dětský domov a Základní škola Vizovice Masarykovo

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Organizační řád. Obsah: 1 Úvodní ustanovení 2 2 Zaměstnanci 2 3 Organizační schéma školy 3 4 Organizace výchovně vzdělávacího procesu 4

Organizační řád. Obsah: 1 Úvodní ustanovení 2 2 Zaměstnanci 2 3 Organizační schéma školy 3 4 Organizace výchovně vzdělávacího procesu 4 Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace Žitavská 2969 470 01 Česká Lípa tel.: +420 487 829 101 e-mail: info@gym-cl.cz fax: +420 487 829 152 www: www.gym-cl.cz Organizační řád Organizační

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků.

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Rozvíjí specifické nadání dětí, jejich přirozený hudební, výtvarný

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 112 130/99-110 38 Signatura: bk2cs103 Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava Okresní pracoviště Jihlava INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Polná, Poděbradova 79,

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10. Vnitřní řád

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10. Vnitřní řád Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10 Vnitřní řád ŠKOLA 1. Režim dne Vyučování začíná dopoledne v 8.00 hodin v obou budovách školy. Odpolední vyučování začíná ve 12.45

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola. ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29 tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.cz Organizační řád Část I. - Všeobecná ustanovení Článek 1 Úvodní

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 I. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO Nabízené studijní obory pro školní rok 2015/2016 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum 53-41-M/01Zdravotnický asistent 75-41-M/01Sociální činnost 53-41-M/01Zdravotnický asistent večerní studium Adresa školy:

Více

SOS. Česká republika. Sdružení SOS dětských vesniček. Tisková zpráva 28. 7. 2008. SOS dětské vesničky začínají s náborem manželských párů

SOS. Česká republika. Sdružení SOS dětských vesniček. Tisková zpráva 28. 7. 2008. SOS dětské vesničky začínají s náborem manželských párů Tisková zpráva 28. 7. 2008 SOS dětské vesničky začínají s náborem manželských párů V uplynulých dnech udělalo další důležitý krok nezbytný k tomu, aby i nadále reprezentovalo nejvyšší standard kvality

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393

DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393 DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLA a ŠKOLNÍ JÍDELNA Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547, PSČ: 768 61, Tel: 573 380 393 STATUT DĚTSKÉHO DOMOVA SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLY A ŠKOLNÍ JÍDELNY, BYSTŘICE

Více

Organizační řád málotřídní školy

Organizační řád málotřídní školy Základní škola a mateřská škola Božičany, okres Karlovy Vary Organizační řád málotřídní školy 1.1. Úvodní ustanovení 1. Organizační řád Základní školy a mateřské školy Božičany (dále jen škola) upravuje

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Základní škola, Trutnov, V Domcích 488. Školní vzdělávací program pro školní klub

Základní škola, Trutnov, V Domcích 488. Školní vzdělávací program pro školní klub Základní škola, Trutnov, V Domcích 488 Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitelka školy: Ing. Zuzana Horáková Radová Zástupce ředitelky pro I. stupeň : Mgr. Eva Junová Vychovatel školního klubu

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Budíškovice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: 102/14 Vypracoval: Mgr. Ludmila Švarcová, ředitel školy Schválil: Mgr. Ludmila Švarcová, ředitel školy

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Organizační řád. Základní škola, Brno, Kamínky 5. 1. Organizační řád je zpracován na základě platného zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním,

Organizační řád. Základní škola, Brno, Kamínky 5. 1. Organizační řád je zpracován na základě platného zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, Organizační řád Základní škola, Brno, Kamínky 5 I. Základní ustanovení 1. Organizační řád je zpracován na základě platného zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a dalším

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

108/2005 Sb. VYHLÁŠKA

108/2005 Sb. VYHLÁŠKA 108/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2005 o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Změna: 436/2010 Sb. (část) Změna: 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Horní Bradlo ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY Motto: Správně vidíme jen srdcem, co je důležité, je očím neviditelné. Antonie De Saint-Exupéry Zpracovala: Mgr. Jitka Matěnová Dne

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, Liberec 1, 460 01, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 1/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový znak: 1.1 Skartační znak: A 10 Změny: nahrazuje Organizační

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zvyšov ování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných dných předmp edmětů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Modul 3 Školská legislativa RNDr.

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola a Mateřská škola Ostrava - Poruba Ukrajinská19, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Část: ÚPLATA ZA ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Vypracoval: Eva Kahúnová vedoucí vychovatelka

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Vnitřní řád internátu

Vnitřní řád internátu Vnitřní řád internátu I. Základní ustanovení 1.Název zařízení: ZŠ Olešovice Ringhofferova 436 251 68 Kamenice 2.Účel a poslání: Internát je školské zařízení zajišťující výchovnou a sociální péči pro děti

Více

Mateřská škola Sluníčko Olomouc, o.p.s. Mateřská škola. Blahoslavova 2 Olomouc VÝROČNÍ ZPRÁVA. Školní rok 2012/13

Mateřská škola Sluníčko Olomouc, o.p.s. Mateřská škola. Blahoslavova 2 Olomouc VÝROČNÍ ZPRÁVA. Školní rok 2012/13 Mateřská škola Sluníčko Olomouc, o.p.s. Mateřská škola Blahoslavova 2 Olomouc VÝROČNÍ ZPRÁVA Školní rok 2012/13 l Obsah 1. Obecná charakteristika 1.1. Charakteristika zřizovatele 1.2. Základní informace

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Česká Třebová, Nádražní 200, okres Ústí nad Orlicí. Nádražní 200, 560 02 Česká Třebová

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Česká Třebová, Nádražní 200, okres Ústí nad Orlicí. Nádražní 200, 560 02 Česká Třebová Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Česká Třebová, Nádražní 200, okres Ústí nad Orlicí Nádražní 200, 560 02 Česká Třebová Identifikátor školy: 600 104 150 Termín

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 436/2010 Sb. Ministerstvo školství, mládeže

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA POTEČ

MATEŘSKÁ ŠKOLA POTEČ MATEŘSKÁ ŠKOLA POTEČ Základní údaje o zařízení: - název: Mateřská škola Poteč, příspěvková organizace - adresa: Mateřská škola Poteč, Poteč č.12, 766 01 Valašské klobouky - IČO: 71005641 - telefon: 577321702

Více

ŠVP PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZŠ HRADIŠTKO

ŠVP PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZŠ HRADIŠTKO ŠVP PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZŠ HRADIŠTKO okres Praha západ MOTTO: Školní družina místo pro radost 1 OBSAH 1.CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍ DRUŽINY... 3 2.CÍLE ZÁJMOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 Cíle výchovně vzdělávací

Více

DDM ULITA BROUMOV Směrnice 2/2-9-2007. Článek 1 Úvodní ustanovení

DDM ULITA BROUMOV Směrnice 2/2-9-2007. Článek 1 Úvodní ustanovení V N I TŘNÍ Ř Á D Článek 1 Úvodní ustanovení 1.1 Vnitřní řád Domu dětí a mládeže Ulita Broumov, Komenského 245, 550 01 Broumov (dále jen DDM nebo Ulita) vydává ředitel na základě 30 Zákona č. 561/2004 Sb.,

Více

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, PRAHA 4, OHRADNÍ 57 PROVOZNÍ ŘÁD SOU

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, PRAHA 4, OHRADNÍ 57 PROVOZNÍ ŘÁD SOU STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, PRAHA 4, OHRADNÍ 57 PROVOZNÍ ŘÁD SOU Praha, září 2012 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Provozní řád je, podle ust. 28 odst. 1, písm. g) a 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je

Více

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny.

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny. Výroční zpráva Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace tel.: 482 322 095 e-mail: ms.gagarinova@volny.cz www.skolkaliberec.cz Provoz zahájen 15. 2. 2011 Školní rok 2012/2013

Více

Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Sídlo: A. Kučery 1276/20, 700 30 Ostrava-Hrabůvka STANOVY SPOLKU

Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Sídlo: A. Kučery 1276/20, 700 30 Ostrava-Hrabůvka STANOVY SPOLKU STANOVY SPOLKU Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Článek I Základní ustanovení Spolek Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. (dále jen spolek) je dobrovolná společenská organizace sdružující

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 zařízení poskytující školské služby Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax:

Více

Základní škola, Dětský domov, Přípravný stupeň základní školy speciální a Školní jídelna, Přestavlky 1

Základní škola, Dětský domov, Přípravný stupeň základní školy speciální a Školní jídelna, Přestavlky 1 Doplňující informace o činnosti DD 2.Charakteristika DD Vymezení hlavní činnosti: Hlavní účel a předmět činnosti školského zařízení je vymezen 12 zákona č. 109/2002 Sb., a prováděcími předpisy. Do našeho

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720 Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Identifikátor školy: 600 062 112 Termín

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov. Nádražní 7, 664 08 Blažovice. Identifikátor: 600 110 567

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov. Nádražní 7, 664 08 Blažovice. Identifikátor: 600 110 567 Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov Nádražní 7, 664 08 Blažovice Identifikátor: 600 110 567 Termín konání inspekce:

Více

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Domov je držitelem certifikátu Vážka udělovaným Českou alzheimerovskou společností V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Rok 2013 Název organizace: Domov pro seniory

Více

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více