ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV

Transkript

1 J UNDROV ROČNÍK 22/ Č.3 / ZDARMA ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV O âem SE MLUVÍ. Potfiebuje Jundrov achov klub? achy. Královská hra. Pravidla hry znám, to ov em je tû neznamená, Ïe je umím hrát. Neumím. Znát pravidla prostû nestaãí. Musíte umût dobfie kombinovat, a to mnoho tahû dopfiedu. Zdá se, Ïe majitel ãásti pozemkû v lokalitû Záplety (za domy ve Veslafiské ulici naproti nákupnímu stfiedisku) pfii dosaïení svého cíle tûchto schopností vyuïil. Prostû se jednoho dne rozhodl, Ïe si po sta - ví ubytovnu, kterou ikovnû nazval Sportovní achov klub Jundrov a v e si velmi dobfie dopfiedu spoãítal. Proã ne? achy jsou tichá hra hráãi mlãí a pfiem lí, diváci mlãí a dívají se. I prostorovû velmi nenároãn sport. Rozhodnû lep í soused neï hluãná restaurace, hudební klub nebo tenisové kurty. Proã by se tedy mûli boufiit obyvatelé domû, za kter mi bude zdánlivû ne kodn klub stát? Dalo by se fiíci jak sobecké. Koukat do klidné zelenû je pfiepych, kter jim kdekdo mohl závidût, a to i pfiesto, Ïe jejich domy stojí v nej - ru nûj í ulici v Jundrovû. Dnes by v ak s nimi nikdo nemûnil. Vedle zahrádek jim roste budova obludn ch rozmûrû. Tento pfiíbûh pro nás zaãal na Stavebním odboru jundrovského ÚMâ v r ve chvíli, kdy si stavebník zaïádal o zahájení územního fiízení na stavbu zmínûného klubu a byl mu vydán územní souhlas. Dotãení obãané vyuïili v ech moïností, jak stavbû zabránit, poslední nadûjí tehdy bylo odvolání proti územnímu souhlasu k vefiejnému ochránci práv JUDr. Motejlovi. Jejich nadûje se s jeho zamítavou odpovûdí vypafiily jako pára nad hrncem. Kde se tedy stala chyba? Kamenem úrazu je územní plán. Jedná se o základní dokument, kter urãuje úãel vyuïití jednotliv ch ploch. To znamená, Ïe by se dnes v Jundrovû nestavûl achov klub, kdyby dotãená lokalita Záplety nespadala do funkãní plochy R zvlá tní plochy pro rekreaci. Navíc u tûchto ploch nejsou urãeny indexy zastavûné plochy a podlaïnosti. Za takov ch podmínek mûïeme b t tedy rádi, Ïe se investor nerozhodl postavit mrakodrap.. Co je R zvlá tní plocha pro rekreaci? Jedná se o stavební plochy urãené pro hromadnou rekreaci, sport, zábavu, a soustfiedûné formy rekreaãního bydlení a ubytování. Jde zejména o sportovní a zábavní komplexy, sportovi tû orga - nizované tûlov chovy a rekreaãní stfie - diska. Pfiípustn je pfievaïující podíl zastavûní objekty, sportovi ti, komu - nikacemi apod. nad plochami voln mi. Kromû Záplet jsou v Jundrovû takto vymezeny je tû dal í dvû plochy sportovní areál SK Jundrov a lokalita Kouty, která se nachází ihned pfies silnici naproti areálu SK jedná se o pozemky ve vlastnictví statutárního mûsta Brna a v souãasné dobû se zde nacházejí zahrádky. achov klub s ubytovnou je tedy plnû v souladu s územním plánem. Debata Foto: Ladislav Jelínek o tom, zda nejsou achy pouze zástupn úãel uïívání, aby byla naplnûna litera stavebního zákona, je jiï pouze akademická. Vhodné alternativy vyuïití podobného území stanoveny územním plánem plochy nestavební volné: ZR plochy rekreaãní zelenû zahrnují zejména rekreaãní areály, hfii tû, koupali tû, pláïe, kempinky (napfi. ãást Îabovfiesk ch a Komínsk ch luk rozsáhlé pozemky podél levého bfiehu fieky Svratky), ZP plochy parkû slouïí jako zázemí pro odpoãinek a rekreaci (na území Jundrova se takové plochy nenacházejí), ZO plochy ostatní mûstské zelenû zahrnují zejména parkovû upravená vefiejná prostranství, liniovou zeleà a uliãní stromo - fiadí a v znamnou izolaãní a ochrannou zeleà (napfi. park pfied jundrovskou knihovnou). Nezb vá neï vzít si z této kauzy ponauãení a dobfie se zamyslet nad celkovou kon cepcí a potfiebami Jundrova. V minulém roce jsme jiï takové zamy lení pfii besedách o návrzích konceptu nového územního plánu uãinili spolu s vámi, obãany, a promítli jej do námitek, které jsme odeslali na Magistrát mûsta Brna na Odbor územního plánování a rozvoje. Spoleãn boj o krásn Jundrov se rozhodnû vyplatí Ivana Fajnorová, starostka Mâ Z OBSAHU âísla 3 VYBÍRÁME: 2 Setkání jubilantů 3 Obecní byty 4 Kam za přírodou z Jundrova 5 Zprávy z úřadu 6 Společenská kronika / Škola 9 Napsali jste nám 9 Z historie Jundrova 11 Sport

2 2 J UNDROV ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 Nov web Jundrova Jundrov spou tí nové oficiální webové stránky mûstské ãásti postavené nejenom na novém redakãním systému wordpress, ale i s nov m designem a nov mi funkcemi. Nové webové stránky naleznete na adrese MoÏná nûkdo namítne, proã nové webové stránky nejsou na stávající adrese brno.cz jak jsme byli zvyklí? Je tomu tak proto, Ïe stará doménová adresa je pod správou Odboru mûstské informatiky Magistrátu mûsta Brna a tento odbor jiï do budoucna nebude podporovat webhosting (prostor, kde jsou webové stránky uloïeny) mûstsk m ãástem. V prûbûhu mûsícû ãervence a srpna tak bude probíhat testovací provoz nov ch webov ch stránek na v e uvedené nové adrese. V prûbûhu prázdnin pak budou zároveà je tû funkãní stávající staré webové stránky, a to proto, aby bylo moïno dûkladnû zkontrolovat, Ïe se nám podafiilo pfievést v echny dokumenty ze star ch webov ch stránek na nové. Webové stránky nyní mají ãtyfii hlavní bloky. Samospráva obsahuje v e, co se t ká zvolen ch zastupitelû, rady mûstské ãásti a komisí rady. V bloku Úfiad Mâ naleznete ve keré informace a formuláfie obsahující agendu obstarávanou úfiadem. Úfiední deska je novû rozãlenûna dle témat oproti dfiívûj ímu matoucímu ãasovému rozdûlení. V posledním bloku zpravodaje Jundrov se pak budete setkávat s aktualitami o Ïivotû v Jundrovû. Své poznatky a pfiipomínky o novém webu nám mûïete rovnou napsat pfies webové stránky v rubrice Napi te nám v sekci Samospráva. Marek Toman, místostarosta Mâ Setkání jubilantû Stárnutí je otrava, ale je to jedin zpûsob, jak se doïít vysokého vûku. George Bernard Shaw ampaàské, chlebíãek, odpolední káviãka a k ní dobr zákusek roztanãené dûtiãky z matefiské koly a písniãky mládí v podání zpûvaãky Katky Hlavní role: jundrov tí jubilanti. Vedlej í role: starostka Jundrova. To by mohl b t struãn scénáfi jednoho pfiíjemného kvûtnového odpo ledne na jundrovské radnici. První díl neko neãného seriálu s dal ím pokra ãováním v mûsíci záfií. Stalo se tak v úter 15. kvûtna. S velkou radostí jsem na jundrovské radnici pfiivítala seniory, ktefií se v tomto roce v mûsících leden duben doïili svého Ïivotního jubilea. Osobnû jsem stiskla ruku patnácti jundrovákûm, ktefií oslavili sv ch 70, 75 nebo 80 let. Byli pozváni i star í, ov em o setkání buì neprojevili zájem, anebo se kvûli podlomenému zdraví omluvili. V em dûkuji za milé seznámení, bylo mi velk m potû ením, váïení jubilanti, se s vámi potkat, pfiipít si na zdraví, zazpívat si a popovídat. Doufám, Ïe i vám udûlalo toto úterní posezení radost a Ïe jste s dáreãkem a kytiãkou domû odcházeli v dobré náladû. Ivana Fajnorová, starostka Mâ Vefiejná beseda Seniofii v Jundrovû aneb Stárnutím nic nekonãí 26. dubna probûhla dal í z besed pro vefiejnost, pofiádaná jundrovskou radnicí, tentokrát na téma Seniofii v Jundrovû aneb Stárnutím nic nekonãí Cestu na radnici na lo témûfi 40 seniorû, ktefií se zájmem poslouchali prezentaci o chystaném projektu, jehoï hlavním cílem je vytvofiit zázemí pro aktivity na ich star ích spoluobãanû, a to v oblasti vzdûlávání, poradenství, kultury a sportu. Vzdûlávání jsme jiï v tomto kolním roce odstartovali kurzem poãítaãû, kter se setkal s velk m zájmem a v pfiípravách je i cyklus zábavného semináfie zamûfieného na trénování pamûti. TaktéÏ chystáme i cyklus pfied ná ek na zajímavá témata, cesto vatelské pfiedná ky apod. Vûfiíme, Ïe se nám podafií projekt úspû nû rozjet a Ïe jundrov tí seniofii ukáïou svûtu, Ïe stárnutím skuteãnû nic nekonãí Ivana Fajnorová, starostka Mâ

3 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 J UNDROV 3 Vítání obãánkû V sobotu bylo na jundrovské radnici pfiivítáno jedenáct nov ch obãánkû. AÈ je pro nû Ïivot v Jundrovû krásnou vzpomínkou na jejich dûtství a krásné dûtství motivací k zapu tûní kofienû. Foto: Ladislav Jelínek Otevfiení nové tfiídy v M Dubová se o mûsíc posouvá JiÏ v únoru jsme vypsali v bûrové fiízení na dodavatele stavby nové tfiídy v M Dubová 2. Ukonãení stavby bylo naplá - nováno na ãerven, coï je dostatek ãasu pro otevfiení tfiídy 3. záfií. Vybrali jsme nejlevnûj í nabídku, ov em pfii následn ch jednáních byly nalezeny znaãné nedo - statky v projektové dokumentaci. Díky Jak jiï bylo nûkolikrát zmiàováno v tomto listû, dojde od tohoto roku k masivní rekonstrukci obecních bytû v Jundrovû. ProtoÏe jde o v razn a vícelet projekt, jeï zfiejmû s dosavadními rekonstrukcemi nemá srovnání, dovolte nûkolik základních informací. Obecní byty byly v prûbûhu historie opravovány na základû buì jednorázov ch potfieb u konkrétních bytû (havárie, porucha funkãnosti apod.), nebo v rámci jednotliv ch investiãních akcí typu zateplení ãi v mûna pûvodních oken za nová. Mâ dosud nefie ila opravy svûfien ch bytû jako koncept, tj. ustanovením urãitého generelu koncepãního plánu oprav v ech bytû. DÛleÏitost tohoto dokumentu si uvûdomila stávající rada Mâ nejpozdûji v momentu debaty o dokonãení deregulace nájmû. Vzhledem k tomu, Ïe podle Statutu mûsta Brna mohou brnûnské mûstské ãásti od roku 2011 pouïívat aï 10 % z obecních nájmû pro jiné obecní úãely neï pouze reinvestice zpût do bytû, bylo vhodné vyfie it i stav bytû, které pronajímá obãanûm. Zastupitelstvo Mâ proto na svém 5. fiádném chybám projektanta tak do lo k nav ení nabídkové ceny stavby o více neï 500 tisíc Kã. Abychom zachovali ve financování tohoto zámûru maximální transparentnost, nezb valo nám tedy nic jiného, neï s velkou lítostí nad promarnûn m ãasem v bûrové fiízení zru it a vypsat nové. Tento krok bohuïel oddálil otevfiení nové tfiídy Obecní byty rekonstrukce bytového fondu Mâ Brno-Jundrov zasedání 14. prosince 2011 schválilo plán rekonstrukce bytového fondu. Tím byl vytvofien základní rámec oprav, vãetnû jeho rozlo- Ïení v ãase. Mâ také mohla vyuïít dosud nevyãerpané dotaãní prostfiedky na opravy v tahû od mûsta. Rekonstrukce budou tedy provádûny bez vnûj ího zadluïení. Pro rok 2012 jsou naplánovány opravy: Jasanová 4, 6, 8 v tahy Sosnová 2 elektroinstalace spoleãn ch postor a bytov ch jader Pro rok 2013 a dále jsou naplánovány opravy: Dubová 1, 3, 5 rekonstrukce bytov ch jader Jasanová 4, 6, 8 rekonstrukce bytov ch jader V souãasné dobû je jiï pfiipravena projektová dokumentace na rekonstrukci bytov ch jader v Sosnové 2 a pfiipravuje se zadávací dokumentace pro v bûrové fiízení na dodavatele stavebních prací. Cel prûbûh této nároãné akce bude s nájemníky dopfiedu diskutován. Co se t ãe v tahû na Jasanové 4, minimálnû o mûsíc. Vûfiíme, Ïe nám rodiãe odpustí a budeme se tak moci tû it na podzimní setkání v matefiské kole pfii slavnostním otevfiení nov ch prostor. Za RMâ Brno-Jundrov Ivana Fajnorová, starostka Mâ 6, 8 po uzávûrce tohoto ãísla bude jiï znám vítûz v bûrového fiízení na jejich dodavatele a samotná rekonstrukce by mûla probûhnout v mûsících záfií listopad. Rada Mâ se pfiedem omlouvá nájemníkûm za sníïené pohodlí v prûbûhu rekonstrukcí. Zámûrem je co nejvíce sníïit dobu oprav tak, aby obãané, ktefií budou bûhem oprav ve sv ch bytech bydlet, byli dotãeni co nejménû. V pfiípadû bytov ch jader hledá Mâ optimální model definice minimálního standardu a zároveà moïnosti individuálních úprav, respektive volby napfi. draï ích materiálû a zafiizovacích pfiedmûtû. Toto je docela ofií ek, neboè pro úãely obce by byla nejlep- í maximální standardizace, obãané naopak vût inou vítají velkou míru individualizace. Rada Mâ vnímá tento rozpor a snaïí se jej co nejvíce omezit v rámci nastavení projektu. I zde prosíme obãany o pochopení a spolupráci, cílem radnice jsou opravené byty v ramci úrovnû 21. století a spokojení nájemníci. Ondfiej Èastník T.J. Sokol Jundrov, Sbor dobrovoln ch hasiãû a jundrovská chasa Vás srdeãnû zvou na leto ní Slovácké hody v Jundrovû které se budou konat ve dnech 25. a 26. srpna 2012 Místem konání bude hfii tû T.J. Sokol Jundrov, Stromovka 6. Pfiijìte se potû it, pobavit, zatancovat si i zazpívat za doprovodu dechové hudby Dambofianky. Krojovan prûvod vyjde po oba dva dny od sokolovny ve 13,00 hodin. Nácvik taneãkû bude zahájen od , vïdy kaïdé úter a pátek od 20,00 hod.

4 4 J UNDROV Kam za pfiírodou z Jundrova aneb za Stromem Jundrova ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 Znáte zajímavé stromy v Jundro vû a jeho okolí? K vidûní je jich mnoho. Ovocn, ãesk i kanadsk národní strom, i ten nejpomaleji rostoucí. Pojìme hledat krásu jundrovsk ch stromû. Pátrání po zajímavém, pro dûti po kouzelném stromu mûïe b t neobvykl m zpestfiením nejen nedûlní procházky, ale i v edního dne. Pro pátrání postaãí fotoaparát (ãi jiné zafiízení s obdobnou funkcí), trocha orientaãního smyslu, bystr zrak, trpûlivost a dobrá nálada. Po prvních krocích oko malého prûzkumníka objeví stromy témûfi v ude, kam se podívá. U fieky vrby, v lese duby, v ulici ofiech, u pomníku lípa, v zahradû jabloà. KdyÏ víme, kde stromy hledat, staãí rozpoznat ten prav. Nikde není dán pfiesn popis místa, druhu ani tvaru koruny, ale hledaãi kouzeln ch stromû jej poznají hned. Po objevení stromu s velk m S má mal prûzkumník závûreãnou povinnost provést fotodokumentaci. Chceme mít Jundrov krásnûj í? Na tuto otázku jistû kaïd odpoví kladnû. V posledních t dnech se podafiilo zrenovovat nátûrem více neï stovku laviãek, obnovil se nátûr u nûkter ch dûtsk ch prvkû a oplocení kolem dûtsk ch pískovi È. Natfieno bylo i nûkolik desítek metrû zábradlí podél chodníkû a venkovních schodû. JiÏ opotfiebované a zrezivûlé litinové ko e dostaly nov barevn vzhled. Na sloupech vefiejného osvûtlení jsou zavû eny nádoby s kvûtinovou v sadbou, záhon na pomníku Gellnerova byl vysázen voskovkami a vysázeny letniãkami byly i dva záhony v parãíku Sv. Josefa v ulici Lelkova. Staãilo v ak jen nûkolik dnû na to, aby vût ina v sadby v parãíku byla zcela zniãena. Samozfiejmû, nikdo nikoho nevidûl a pachatel je neznám. MÛÏeme se jenom domnívat, zda neukáznûn pejskafi venãil svého miláãka jen tak volnû uprostfied obce v parãíku a vlastnû v ãerstvé v sadbû Ïlut ch letniãek, nebo se záhonem pro- el neukáznûn obãan. Nepomohl ani vãasn dé È k jejich zá - chranû, letniãky jsou zcela ulámané. Po kozené kvûtiny budou nahrazeny novou v sadbou, záhony budou opakovanû upravené a mûïeme jenom doufat, Ïe nedojde k dal ímu zniãení a vzniku kody. Tyto opakovanû vynaloïené finanãní prostfiedky bychom mohli investovat na jin ch místech. Pejskafii, nevenãeme psy v místech, kde mûïe vzniknout i neúmyslnû koda, a kde, chodci, vyuïívejme k pohybu jenom cesty a pû iny. Marta Trávníãková, ÎP Po návratu domû zb vá jen nalezen strom pfiihlásit do ankety Strom Jundrova a v fiíjnu se dozvíte, zda byl objeven i jin mi prûzkumníky. K pfiihlá ení stromu staãí zaslat: - upfiesnûní místa, kde strom roste (ulice, ãíslo popisné, pfiípadnû GPS soufiadnice) - druh stromu - fotografii (ilustraci) - pfiípadnû i povûst ãi skuteãn pfiíbûh stromu. Své hlasy zasílejte do v elektronické podobû na rozmarynek@lipka.cz nebo tradiãnû na Rozmar nek, Rozmar nová 6, Brno-Jundrov. PrÛzkumníci, jejichï strom se umístí na nejvy í pfiíãce, se mohou tû it na slosování o dárky z Rozma r nku, které probûhne souãasnû s vyhlá ením ankety. Vydejme se pátrat po stromu Jundrova! Helena Malíková, kolské zafiízení Lipka Foto: Ladislav Jelínek a Petr Francán

5 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 J UNDROV 5 Z Ú ADU BLOKOVÉ âi TùNÍ KOMUNIKACÍ v roce 2012 BLOK ã. I ãi tûní probûhne dne Bfiezová, Dubová, Lelkova (ãást od koneã - né MHD po kfiiïovatku s ulicí Dubovou) Stromovka, Smrãková, Tyr ovo návr í, Optátova (ãást od kfiiïovatky Lelkova x Optátova x Bfiezová), Nálepkova (ãást od kfiiïovatky Nálepkova x Lelkova její horní ãást), PrÛhon. BLOK ã. II ãi tûní probûhne dne Osiková, Sosnová, efiíková, Modfiínová, Ol ová, Rozmar nová, Gellnerova. BLOK ã. III. ãi tûní probûhne dne Jedlová, PivoÀkova, pojezdov chodník do Komína, Nálepkova (ãást od kfiiïovatky Nálepkova x Optátova po kfiiïovatku Nálepkova x Veslafiská), Jasanová, V Luzích, Kopretinová po ã. o. 37, V ina, komunikace za K centrem. âi TùNÍ VOZOVEK ZÁKOS probûhne Provozní doba sbûrn ch stfiedisek SSO Sochorova, Mâ Îabovfiesky tel Po Út Pá , So SSO Korejská, Mâ Îabovfiesky, tel Po Út Pá , So Procházka podél fieky âi tûní bude vïdy probíhat vãetnû parko - SSO Pastviny, Mâ Komín tel Po Pá So SSO U ZOO, Mâ Bystrc tel Po Út Pá , So Na území Mâ Brno-Jundrov se nachází velké mnoïství cest a pû inek, po kter ch je moïné naplánovat si buì pûknou procházku, jít na v let, nebo si dojít na svoji zahrádku. Jednou z nejvyuïívanûj ích cest je procházka podél pravého bfiehu fieky Svratky po vefiejnû pfiístupné úãelové komunikaci od ulice Optátova k fotbalovému hfii ti FC Svratka Brno v Komínû. Tato úãelová komunikace slouïí ke spojení jednotliv ch nemovitostí pro potfieby jejich vlastníkû nebo ke spojení tûchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Dopravní znaãkou B 11 s dodatkovou tabulkou E 13 (MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU) je provoz na této komunikaci omezen. Vzhledem k oblíbenosti pfiedmûtného úseku k procházkám, pfiístupu k zahradám a sportovi tím je komunikace vyuïívána v souladu s pfiedpisy pû ími turisty, motorov mi vozidly, cyklisty, maminkami s koãárky a mal mi dûtmi a v neposlední fiadû pejskafii. Jde o to, aby kaïd úãastník provozu na této komunikaci respektoval a dodrïoval pravidla motoristé dodrïovali tu nejniï í moïnou rychlost, stejnû tak i cyklisté, aby jezdili ohleduplnû, maminky vedly své ratolesti spí e na stranû zahrad u plotu neï na bfiehu fieky, pejskafii aby nenechávali volnû pobíhat své miláãky, aby nedo lo k ohroïení pejska ãi cyklisty a motoristy. V e je zaloïeno právû na toleranci, ukáznûnosti a ohleduplnosti. Nezne pfií - jemàujme si pobyt na tomto velice pûkném úseku Jundrova schválnostmi a bezohledností, vnímejme krásu kolem sebe, poslouchejme zpûv ptactva, pozorujme, jak v e kolem roste a kvete a buìme k sobû pozorní, milí a laskaví. Kurz poãítaãû pro seniory 2012 zaãáteãníci i pokroãilí Jundrovská radnice znovu pfiipravuje kurzy poãítaãû, které budou probíhat v poãítaãové uãebnû na Z Jasanová 2. Tyto kurzy jsou urãeny v hradnû pro seniory. Délka kurzu je 10 vyuãovacích hodin podle poãtu zájemcû buì jednou t dnû po dvou vyuãovacích hodinách po dobu 5 t dnû, anebo po jedné vyuãovací hodinû t dnû po dobu 10 t dnû. Vyuãovací hodinou se myslí 45 min. bûïného ãasu. Cena kurzu je 750 Kã. DÛchodci s trval m bydli tûm v Jundrovû a ti z nich, ktefií Ïádn z poãítaãov ch kurzû pofiádan ch mûstskou ãástí je tû nenav tûvovali, dostanou od Mâ pfiíspûvek na kurz ve v i 250 Kã. Ostatní seniofii si hradí plnou cenu. Poãet míst je omezen. vi È, zálivû, odstavn ch stání a koneãné linky MHD 67. Îádáme fiidiãe, aby po dobu blokového ãi tûní respektovali dopravní znaãení a na uvedenou dobu svá vozidla pfieparkovali. Odtahy vozidel zaji Èuje firma âern s hlídanou odtahovou plochou a parko - vi tûm pfiímo naproti fakultní nemocnice v Jihlavské ulici tel Marta Trávníãková, ÎP SSO Pátefiní, Mâ Brno-Bystrc tel Po Út Pá , So Ne UmoÏnûme prûjezd vozidlu, jehoï majitel si veze na zahradu tûïk a objemn materiál, zásobovacímu vozidlu, které pfiiváïí nápoje do nedaleké restaurace, sportovcûm, ktefií vracejí svoje lodû do lodûnice, fotbalistûm, ktefií vezou dresy na fotbalov zápas apod. Chodci, buìme na sebe opatrní, protoïe jsme mnohem více zranitelní neï ten, kter se veze v autû ãi jede na kole. Maminky budou pfiedvídavé a vãas zavolají dítû k sobû, kdyï zahlédnou v dálce cyklistu ãi vozidlo a stejnû tak i pejskafii zkrátí vodítko svého miláãka na minimum. Pfii dodrïení pravidel v emi úãastníky provozu v pfiedmûtném úseku komunikace, bude pohyb za dan ch okolností bezpeãnûj í a pfiíjemn pro v echny. Marta Trávníãková, ÎP Kurzy zapoãnou v fiíjnu, termín konání a den v t dnu bude je tû upfiesnûn. Pfiihlá ky najdete na webov ch stránkách Mâ ( nebo si je mûïete vyzvednout v ti tûné podobû na sociálním odboru ÚMâ Brno-Jundrov, Veslafiská 56. Vyplnûné pfiihlá ky odevzdejte tamtéï nejpozdûji do S úãinností od dochází ke zmûnû lhûty pro povinnou v mûnu fiidiãsk ch prûkazû zákonem ã. 119/2012 Sb., kter m byl novelizován zákon ã. 361/2000 Sb., o silniãním provozu, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû s tím, Ïe drïitelé fiidiãsk ch prûkazû vydan ch od do jsou povinni je vymûnit do konce roku Oddûlení agend fiidiãû MMB

6 6 J UNDROV ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 SPOLEâENSKÁ KRONIKA A KULTURA V âervnu OSLAVILI SVÁ JUBILEA TITO JUNDROV TÍ OBâANÉ: Kováã Michal, 81 let Hochmanová Jifiinka, 88 let touraãová BoÏena, 82 let Vla ánková Libu e, 90 let Pavézková Dobromila, 87 let V EM OSLAVENCÒM P EJEME P EDEV ÍM MNOHO ZDRAVÍ, TùSTÍ A SPOKOJENOSTI! Mladí hasiãi Dne ní kolektiv mlad ch hasiãû funguje od malí hasiãi mají více teorie. Hrají rûzné hry na 1. místû. Na memoriálu Leopolda roma záfií V souãasné dobû má 10 star ích na procviãování postfiehu, pamûti, orientace v Chrlicích mlad í Ïáci obsadili 6. místo, star- ÏákÛ, 13 mlad ích ÏákÛ a 4 dorostence. v prostoru a rychlého rozhodování. í Ïáci 4. místo a dorost získal 1. místo. Na SchÛzky probíhají kaïd pátek od 17 do 19 Na schûzkách se také pofiádají rûzné besedy, Poháru starosty Bohunic se mlad í Ïáci hod a to nejen ve kolním roce, ale i o prázdninách. kter ch se zúãastàují i rodiãe, jako tfieba umístili na 6. místû a star í na 5. místû. beseda s Policií âr. Spolupracujeme se Z V celoroãním hodnocení závodû okresu Na tréninku se secviãují malí hasiãi v poïárním v Jundrovû, chodíme na v lety, kulturní akce, Brno-mûsto skonãila druïstva mlad ích útoku, plhu, tafetách a stfielbû. Dále v stavy, poznáváme Jundrov i svoje mûsto. i star ích ÏákÛ na 6. místû z 12 hodnocen ch trénují rychlé starty a krátké bûhy, posilují Leto ní rok jsme se zúãastnili nûkolika soutûïí. druïstev. a vylep ují si fyzickou kondici. Na soutûïi Mlad hasiã-záchranáfi, Za kolektiv mal ch hasiãû V zimním období je schûzka v hasiãce, smuteãní kde skonãili mlad í na krásném oznámení 3. místû a star í vedoucí mlad ch hasiãû Ode el první jundrovsk starosta Pan Ervín Hanák se zapsal do dûjin Jundrova jako historicky první jundrovsk starosta. Tento nelehk úkol vzal na svá bedra i pfiesto, Ïe nebyl zcela zdráv a v novû vzniklé funkci úfiadoval pouze nûkolik mûsícû. Byl od mládí zapálen m ãlenem místního Sokola, po revoluci v roce 1990 zastával v této organizaci funkci vzdûlavatele. Nemocné srdíãko ho pozdûji vyfiadilo z aktivního Ïivota a dva dny pfied jeho 86. narozeninami v nedûli selhalo navïdy. Blízk m pana Ervína Hanáka si dovolujeme vyslovit upfiímnou soustrast jménem celé mûstské ãásti. Ivana Fajnorová, starostka Mâ Ervín Hanák byl srdcem i du í sokolem. Za svoje pfiesvûdãení byl minul m reïimem pronásledován a vûznûn. I pfies tyto neblahé zku enosti se ujal iniciativy a podílel se na obnovení ãinnosti tûlocviãné jednoty Sokol Jundrov. Byl dlouholet m ãlenem v boru, zastával funkci vzdûlavatele. AÏ zdravotní problémy pfieru ily jeho aktivní ãinnost, ale vûrn m sokolem zûstal aï do konce svého Ïivota. Renata Èastná RÒZNÉ Zumba o prázdninách T.J. Sokol Jundrov, Stromovka 6, zveme v echny sportuchtivé zumbistky na cviãení o prázdninách. Cviãení bude probíhat v tûlo - cviãnû ve dnech: , , kolní rok 2011/2012 na Z Jasanová 2 Mám pocit, jako by kaïd rok utíkal ãím dál tím rychleji. Je tû nezaschlo razítko na loàsk ch vysvûdãeních a uï chystáme nové. A opût se pfiiblíïil ãas dovolen ch a letních prázdnin. Co se v echno událo? Byl to zajímav a pestr rok. Jako jedna ze dvou brnûn sk ch kol jsme se stali pilotními ovûfiovateli celonárodního projektu o smlouvách mezi rodiãi a kolou, vysadili jsme spoleãnû s ostatními kolsk mi subjekty a radnicí Drozdí strom pfied jundrovskou knihovnou, otevfieli jsme PC kurzy pro seniory, pfiivítali jsme nové ãtenáfie pfii Slabikáfiové slavnosti, , , , vïdy od 19,00 do 20,00 hod. Cviãení je urãeno pro irokou vefiejnost a cena za hodinu je 60 Kã. Pokud nám to poãasí dovolí, budeme cviãit spoleãnû s betlém sk m svûtlem jsme pfii adventním veãeru zaïehli jundrov sk vánoãní strom, zapsali jsme pfies 60 ÏákÛ a pfií tí rok jich nastoupí kolem 50 takïe budeme mít tfii první tfiídy, vyrazili jsme na lyïafisk v cvikov kurz do JeseníkÛ, pokraãovali jsme v na ich kolních projektech: Jak se Ïije, Hospic, Ten dûlá to a ten zas tohle, Stuttgart, Rab, Comenius, spolupráce s handicapovan mi z Koci ánky. Mûli jsme Noc s Andersenem, otestovali jsme velmi úspû nû páèáky a deváèáky, byli jsme zastoupeni v krajském kole mlad ch cyklistû, na pfiilehlém venkovním hfii ti. Pfiijìte si zpfiíjemnit léto pohybem. Renata Èastná, Starostka T. J. Sokol Jundrov Smutná zpráva: Závod horsk ch kol Jundrovsk kopeãek se letos nepojede! VáÏení ãtenáfii a pfiíznivci cyklistiky, s politováním vám musíme oznámit, Ïe se na emu oddílu CK Horokolo Jundrov letos nepodafií uspofiádat tradiãní závody horsk ch kol Jundrovsk kopeãek. Díky nov m bezpeãnostním pravidlûm, nastaven m od leto ního roku policií âr, by bylo nutné zcela uzavfiít ulice, po kter ch závodníci projíïdûjí. KOLA JelikoÏ nám dosud Lesy mûsta Brna ne - umoïnily v znamnûj í vstup do obory Holedná, nemáme jak propojit traè zãásti vedenou lesem ke Kohoutovicím a zãásti ke Komínu. ZvaÏovali jsme vést trasu pouze mezi ulicí Jasanovou a Jurankou a pfii - lehl mi lesními cestami. BohuÏel by v této variantû atraktivita závodu v raznû degradovala. Po dûkladné úvaze, nûkolika jednáních a marném hledání moïn ch fie ení, jsme se proto rozhodli minimálnû leto ní roãník závodu zru it. Omlouváme se v em, kdo se na tuto tradiãní akci tû ili, a dûkujeme za pochopení i pfiislíbenou pomoc. Za CK Horokolo Jundrov Martin Vy insk vyráïíme na koly v pfiírodû a etick kurz, získali jsme certifikát Rodiãe vítáni, nûkolik sportovních ocenûní a je tû by se dalo pokraãovat. Bylo toho opravdu hodnû, ale bez nápadû a obûtavosti v ech pracovníkû koly, va í spolupráce, podpory, snahy na ich ÏákÛ a podpory zfiizovatele by se nám to tak nepovedlo a za to v e Vám v em patfií ná dík. To, jaká je jundrovská kola, je zásluhou nás v ech spoleãnû. S pozdravem Pfiemysl Jefiábek, fieditel koly Jasanová 2

7 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 J UNDROV 7 Tfii roky s projektem Jak se Ïije Jundrováci byli ve vodním pólu druzí kolní bazén na Z Jasanová slouïí dobfie svému úãelu. Po pûkn ch v sledcích v plaveck ch závodech brnûnsk ch kol uspûlo druïstvo Jasanová i v Lize brnûnsk ch kol ve minipólu. SoutûÏe se zúãastnilo 8 druïstev z osmi brnûnsk ch kolních bazénû, která se utkala ve dvou kolech rozfiaìovacím a finálovém. kola v Jasanové mûla handicap oproti ostatním úãastníkûm, protoïe je co do poãtu Dámy a pánové, Ïivot zaãíná Nedávno nám pfii lo pozvání na slavnostní stolování k ukonãení projektu Dámy a pánové, Ïivot zaãíná, jehoï jsme se zúãastàovali uï od osmé tfiídy. Toto slavnostní ukonãení projektu bylo zahájeno vystoupením ÏákÛ Stfiední koly Charbulova, poté následoval vynikající raut. Pfii vystoupení jednotliv ch oborû jsme si zavzpomínali na kurzy, které jsme mûli moïnost absolvovat. JakoÏto tfiída s pfievahou dívek jsme se shodli, Ïe na nás nejvût í dojem udûlaly kosmetiãky Tfii je ãíslo pohádkové. Tfii hádanky, tfii princezny, tfii sudiãky, tfii roky. Zrovna tak dlouho trvá projekt Jak se Ïije Na zaãátku byly tfii uãitelky, které si povídaly o sv ch znám ch a pfiátelích. O tom, co umí a znají, co proïili. Pfiipomnûly si, jak zajímavé jsou lidské osudy a jak vyslechnutím cizího pfiíbûhu obohatíme ten svûj. Tohle se ve kole neuãí, ale dûti by to jistû zajímalo. A nápad uï byl na svûtû. Dostal podobu projektu s názvem Jak se Ïije Na ím úplnû prvním hostem byl Jakub JasaÀ, letec. To bylo ve kolním roce 2009/2010. Dûti v besedû reagovaly velmi nesmûle. Pfiesto ale bylo zfiejmé, Ïe forma projektu byla zvolena správnû. Zpoãátku byl projekt zamûfien na dûti z druhého stupnû. V prvním roce trvání projektu jsme mûli vïdy jednoho hosta za mûsíc. Postupnû se dûti uãily, jak se na besedu nachystat, jak se ptát, uãily se respektu k pfiedná ejícímu, kter není profesionálním fieãníkem. V tomto kolním roce nás nav tívila fiada zajímav ch osobností. Jmenujme jen nûkteré z nich. Jan pilar, jáhen a kadefiník, Milan Nytra, hudebník ze skupiny BUTY, fiádové sestry z Polynésie, Stanislav Juránek. Ve kolním roce 2010/2011 dostal projekt trochu jinou podobu. K probíhajícím besedám s dûtmi z druhého stupnû se pfiidaly i besedy na prvním stupni pod názvem Ten umí to a ten zas tohle. Opfieli jsme se zde o podporu ze strany rodiãû na ich ÏákÛ. Na v zvu k úãasti na projektu jich fiada reagovala vstfiícnû. Projekt se tak rozrostl o dal í rozmûr. Rodiãe na ich ÏákÛ se stali sami pfiedná ejícími a men í dûti seznamovali se svojí profesí. Sami mûli moïnost pracovat s kolektivem tfiídy, kam chodí jejich dítû. Pro mnohé to byl jistû nev ední záïitek. V em odváïn m patfií velké podûkování. Dûti se seznámily s prací ve stavebnictví, na leti ti, v kvûtináfiství, s prací v chovné stanici, ve v robnû uzenin. Je koda, Ïe se tato podoba projektu neudrïela déle. Na druhou v zvu ke spolupráci byla odezva velmi malá. kolní rok 2011/2012 pfiinesl do projektu opût nové pohledy a pfiístupy. Vytvofiili jsme tfii vûkové skupiny a besedy se stfiídají v rámci tûchto skupin. Do projektu jsou zapojeny dûti z celé koly. Díky ochotû pfiátel a znám ch, jejich pfiátel a znám ch, lidí neznám ch, na které se obracíme, díky v em tûm, ktefií nezi tnû pfii li a podûlili se o své záïitky, projekt Ïije velmi bohat m Ïivotem a pfiiná í i neãekané ovoce. Mnozí z tûch, ktefií pfiedná eli, získali ke kole bliï í vztah a nadále s ní spolupracují. Za mnohé, ktefií u nás ÏákÛ nejmen í, a tím byla zúïena moïnost v bûru na 2 tfiídy. Projevila se dobrá práce jundrovsk ch tûlocvikáfiû, kde se na plavání specializuje Mgr. ojatová a rovnûï ãinnost krouïku vodních záchranáfiû a krouïku vodního póla na kole. Jundrovské druïstvo, skládající se ze Ïaãek a ÏákÛ 4.a tfiídy, postoupilo do finálové skupiny, kde obsadilo druhé místo za plaveckou kolou Arménská. To lze pova- a kadefinice, které nás zkrá lily, Ïe jsme v ichni vypadali jako lidé. Na druhém místû na eho Ïebfiíãku popularity povolání se umístili barmani se sv m kurzem studen ch míchan ch nápojû. Zaujali nás i ostatní kurzy, napfi. vykrajování ovoce, zdobení perníãkû atd. Zpût ke slavnostnímu stolování! Ná zájem upoutalo vystoupení barmanû a ohàová show. Ov em není nic lep ího neï jídlo, které se poté podávalo zdarma. Mûli jsme moïnost ochutnat exotické ovoce a plno specialit, napfi. Brno ãte dûtem (Celé âesko ãte dûtem) Kniha, nejlep í pfiítel ãlovûka, stará, ale stále platná moudrost. A jsem rád, kdyï v dobû elektronick ch náhrad jsou stále lidé, ktefií berou knihu do ruky. A je tû lep í, kdyï se o to chtûjí podûlit i s jin mi. Ve ãtvrtek se jundrovská knihovna pfiipojila k ostatním knihovnám v Brnû a spoleãnû s na imi Ïáky se pfiipojila do akce Celé âesko ãte dûtem. Na i Ïáci si pod vedením paní uãitelky Floriánové pfiipravili pfiíjemné a veselé pásmo písniãek a fiíkadel, paní starostka Fajnorová si pfiipravila ukázku z knihy Astrid Lindrgrenové Dûti z Bullerbynu a já z knihy od francouzského autora René Goscinyho Mikulá ovy patálie. letos byli, jmenujme Michaela Svobo - du, trenéra lidí s tûlesn m postiïením, pana Dvofiáka, vûnujícího se v cviku vodících psû, pana Zvonka, kter nás seznámil se svûtem a komunikací nesly ících, starostku Jundrova paní Fajnorovou, Petra ikulu faráfie, fieditele Armády Spásy Pavla Kosorina. Projekt jsme obohatili o zpûtnou reakci dûtí. Po besedû dûti pí í nebo malují vzkazy pfiedná ejícím. Nûkdy jde o vzkazy velmi osobní. Od na ich nov ch pfiátel pfiedná ejících víme, jak je tato forma podûkování tû í. Tfii roky zrání pfiiná í své ovoce. Projekt se stal pfiirozenou souãástí koly, dûti se sami ptají, kdo pfiijde, zajímají se o téma a dokáïou klást smysluplné otázky kultivovanou formou. Pfiedná ející odcházejí obohaceni o novou zku enost a obdarováni potleskem a mnohdy neskr van m obdivem. Vyuãující získávají nové podnûty do své v uky. Pro v echny ty, ktefií tvrdí, Ïe zadarmo ani kufie nehrabe, je projekt Jak se Ïije... jasnou odpovûdí. Lidské zdroje ãerpající z pramene nezi tnosti a vzá - jemnosti, nemohou vyschnout. Jindra Wojtková, uãitelka a vedoucí projektu Jak se Ïije Ïovat za pûkn úspûch. Jundrováci pfiedãili soupefie ve skóre a ve vzájemném utkání. kole dûkujeme za vstfiícnost ke sportu a plavání, Mgr. ojatové zejména za silné nervy pfii kouãování a hráãkám a hráãûm za nasazení, zvlá tû tûm, ktefií chodili celoroãnû v 7.00 ráno do krouïkû trénovat. Josef Beránek, cviãitel krouïku zdokonalovacího plavání a vodního póla kaviár, su i, neky, krevety a ústfiice. K osvûïení se podávaly skvûlé míchané nápoje a jako dezert zmrzlina se lehaãkou a kuliãkami. Poznali jsme zde i Ïáky z ostatních kol, ktefií tento projekt absolvovali s námi. Z tohoto projektu si v ichni odná íme jen dobré vzpomínky a hlavnû zku enosti, které nám pomohly i pfii rozhodování o stfiední kole. Îáci 9. tfiídy Z Jasanová 2 Obû ukázky slavily ohlas a myslím si, Ïe nároãné dûtské publikum pobavily a pfiilákaly ke knihám. Díky v em za podíl na této akci a tû ím se na dal í setkání nad knihou. Pfiemysl Jefiábek, fieditel Z Jasanová 2

8 8 J UNDROV ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 M Dubová má staronovou fieditelku Novelou kolského zákona úãinného od 1. ledna 2012 byla zavedena nová pravidla pro jmenování fieditelû vefiejn ch kol a kolsk ch zafiízení do pracovního pomûru na dobu urãitou 6 let. V roce zavedení tohoto pravidla to v praxi znamená, Ïe na fieditele, pûsobícího k tomuto datu ve své funkci více neï 6 let, mûïe zfiizovatel koly vypsat Zprávy z M Dubová BlíÏí se konec kolního roku a dûti mají pfied sebou je tû nûkolik akcí pfied prázdninami. Velkou radost udûlal dûtem tradiãní Den dûtí na kolní zahradû, kter se konal I kdyï nezaãal zrovna nejlépe, protoïe ne el proud a zaãalo pr et, za pûl hodiny bylo v e v pofiádku a mohlo se zaãít slavit. Nechybûl skákací hrad, rûzné sportovní atrakce, opékání pekáãkû, ale nejvût í úspûch mûli dva poníci z Ïebûtínského klubu Eliot, ktefií celé odpoledne trpûlivû vozili v echny zájemce. Pfií tí t den odjíïdí Martinka jde do koly Matefiská kolka na Dubové je zdrojem vzpomínek pro pfieváïnou ãást Jun - drovákû. kolka Ïije vesel m Ïivotem, jehoï souãástí se v leto ním roce stala integrace handicapovaného dítûte. To dítû je na e dcera. Na e Martinka se narodila s Downo v m syndromem (DS). V zimû oslavila sedmé narozeniny. Od necel ch ãtyfi let chodí do matefiské kolky, do bûïné tfiídy s 25 dûtmi. Doslova s otevfienou náruãí ji nejprve pfiijali v Îidenicích v M Na Osadû. Po na em pfiestûhování se do rodného Jundrova zaãala loni díky vstfiícnosti paní fieditelky nav tûvovat v M Dubová tfiídu Veverek. Její ãásteãn mentální a pohybov handicap vzhledem k ostatním dûtem pomáhá vyrovnávat pedagogická asistentka. Na e dcerka je platn m ãlenem dûtského kolektivu, dûti ji mají rády, pomohou, kdyï je potfieba, a hlavnû jsou jí obrovsk m vzorem. KdyÏ jsme se ve kolce Na Osadû louãili, bylo to poprvé, co jsem kvûli Martince breãela pfied cizími lidmi. A uvûdomila jsem si, jako uï asi tisíckrát, jaké mûla moje dcerka tûstí, Ïe se narodila v dne ní dobû. V dobû, kdy se i v na í zemi zaãínáme chovat pfiirozenû k lidem s handicapem a slova integrace a inkluze zaãínají b t více sly et. Pí u zaãínají, protoïe stále je tû hodnû lidí pfiistupuje k lidem s postiïením, a zejména s mentálním postiïením, s pfiedsudky, které si vytvofiili na základû toho, co nûkde vidûli a od nûkoho sly eli, pfiípadnû nûkde ãetli. v bûrové fiízení, anebo ho ve funkci potvrdit, a to na dal í estileté období. Rada mûstské ãásti Brno-Jundrov na své 2. mimofiádné schûzi konané dne po dlouhé diskusi rozhodla pomûrem 3 : 2 o vyhlá ení v bûro - vého fiízení na fieditelku M Dubová 2 a jednohlasnû potvrdila ve funkci fieditele Z Jasanová 2 Mgr. Pfiemysla 30 dûtí a 4ãlenn doprovod uãitelek na kolu v pfiírodû do Jedovnic a my jim pfiejeme hlavnû hezké poãasí. âekají nás je tû v lety, rozlouãení pfied kolákû se kolkou a budou tu opût prázdniny. O prázdninách nebude na e koliãka odpoãívat, brzy se zaãnou odtud oz vat zvuky sbíjeãek, kladiv a jin ch zvukû, abychom mohli v novû vznikl ch prostorách pfiivítat dal ích 20 dûtí. Prosíme rodiãe, aby sledovali na e stránky, kde se dozvûdí o v bûrovém fiízení, které probûhne jakmile bude stavba dokonãena. Zúãastní se A to se na tûstí nestalo ve kolce Na Osadû ani na Dubové. Proã integrace? Dûti s DS se nejlépe uãí nové vûci napodobováním svého okolí. Jsou velmi vnímavé a mají silnû vyvinutou citovou stránku osobnosti. Proto je pro nû tak dûleïitá spoleãnost zdrav ch kamarádû, zaãlenûní do jejich kolektivu a pozitivní pfiístup. Na druhou stranu, zdravé dûti se takto v pfiirozeném prostfiedí seznamují s handicapovan m dítûtem, povaïují ho za souãást bûïné spoleãnosti. Chovají se k nûmu bezprostfiednû, pfiijímají ho i s jeho nedostatky a dokáïou ocenit jeho klady. Pomoc postiïenému dítûti se pro nû stává samozfiejmostí. Tohle v echno jsou principy, které v dne ní dobû fungují ve svûtû a zaãínají fungovat i u nás. âesk stát integraci právnû podporuje, je zakotvena v mnoha zákonech, a proto si nesmírnû váïím vstfiícného pfiístupu fieditelek kolek, které se popraly s administrativou i s financemi a umoïnily na í dcerce zaãlenit se do dûtského kolektivu. V této souvislosti zaãínám psát uï i o Z Jasanová, kam Martinka od záfií nastoupí do první tfiídy! Do stejné koly, jako její máma pfied tfiiceti lety! Máme opût velké tûstí pan fieditel integraci také podporuje. Nejprve ve kole vznikla logopedická první tfiída, která pomáhá dûtem s pomalej ím v vojem fieãi dohnat jejich spoluïáky v bûïn ch tfiídách. V této tfiídû pak integroval chlapce s DS. Domluvili jsme se, Ïe s Martinkou pûjdeme je tû dál bude zaãlenûna do bûïné tfiídy, aby mohla logicky pokraãovat ve vzdûlávání tak, jak zaãala uï v matefiské kolce se sv mi kamarády, s dûtmi, které zná a které znají také ji. S dûtmi, které vïdy, kdyï ji potkají na ulici nebo na hfii ti, radostnû zavolají ahóóój, Martííí a usmûjí se na ni. A ona je samozfiejmû bûïí radostnû obejmout... Martinka se nebude uãit úplnû v echno, co její spoluïáci. Bude mít uãivo upravené Jefiábka. Do v bûrového fiízení se nakonec pfiihlásila pouze jedna uchazeãka, a sice souãasná fieditelka M Dubová 2 Mgr. Anna Bal ínková paní Bal ínková svoji pozici pfied v bûrovou komisí obhájila a bude tak M Dubová 2 vést po dal ích 6 let. RMâ Brno-Jundrov ho dûti, které neuspûly v prvním kole. Pfiipomínám v em rodiãûm, Ïe budou pou- Ïity pfiihlá ky z pfiedchozího zápisu a opût budou platit i stejná kritéria pro pfiijetí. Prázdninov provoz bude od do a bude omezen z dûvodu ãerpání dovolen ch zamûstnancû koly a z dûvodu stavebních prací. Pfiejeme v em dûtem krásné prázdniny, hodnû záïitkû a aè se ve zdraví setkáme 3. záfií v novém kolním roce 2012/2013. Anna Bal ínková, fieditelka individuálním vzdûlávacím plánem, kter se pfiizpûsobí jejímu pomalej ímu tempu. UÏ dlouho se na kolu pfiipravuje. Zná písmena, ãísla, uãí se ãíst, psát a poãítat. Chodí na rûzné terapie, abychom co nejvíc podpofiili její fieãov a pohybov v voj. Paní uãitelka bude mít stejnû jako ve kolce k dispozici asistentku, která pomûïe s v ukou dûtí ve tfiídû, kam bude Martinka chodit. Budou tam tedy vlastnû dvû paní uãitelky. Napsala jsem, Ïe Martinka mûla tûstí, co se t ãe doby, do které se narodila. Nejen doby. Také místo bylo dûleïité. PfiestoÏe ze zaãátku jsme bydleli jinde, v Jundrovû jsme stále doma a nacházíme zde u lidí uklidàující pochopení. Napfiíklad v dobû, kdy Martinka byla rok a pûl stará, jsem zaloïila v rámci obãanského sdruïení Úsmûvy (sdruïuje rodiny s dûtmi s DS) Klub Nejmen ích a setkala se s velkou empatií paní Kellnerové, tehdej í fieditelky Rozmar nku. âtyfii roky jsme pak s rodinami dûtí s DS mûli moïnost jednou za mûsíc vyuïívat pfiíjemné prostory Jundrovského SEV Rozmar nek a krásné permakulturní zahrady. Poté jsem vedení klubeãku pfiedala sluïebnû mlad í mamince, která pro tyto úãely zaãala z pochopiteln ch dûvodû vyuïívat matefiské centrum v místû svého bydli tû. Na závûr chci napsat jednu dûleïitou a neopomenutelnou vûc podûkování rodiãûm Jundrovsk ch dûtí, které Martinku pfiijímají mezi sebe. Vím, Ïe dûti mají spoustu otázek, napfiíklad: proã Martinka patnû mluví, proã bûïí tak pomalu, proã si neumí zapnout knoflík, zavázat tkaniãku? Vysvûtlovat, co je to svalová hypotonie nebo fieãové centrum se dûtem nedá, ale fiíct, Ïe takto se narodila, potfiebuje pomoct a není to její vina, to uï jde lépe. Dûkuji vám za va e pochopení. Karla Trusková

9 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 J UNDROV 9 Navazuji na pfiede lé ãlánky z na eho SdruÏení umûlcû Moravy a Slez ska, SUMS. Kromû do jed nan ch v stav, které se uskuteãní v ãervenci a srpnu v Hustopeãích, Kyjovû, v ãajovnû, kde bude mimo v tvarné exponáty i v stava ãínsk ch hrníãkû, álkû a rûzn ch okrasn ch vûcí z keramiky, uskuteãní se v záfií v stava v Leto vicích. Bylo jednáno s kulturním stfiediskem Rakouska v Brnû o spolupráci s Vídní. Dal í jednání s velvyslanectvím Rakouska bude v Praze. Dal í zámûr realizace kulturního stfiediska jiïní Moravy v Bfiezí. Ve Veltrusích stálá expozice historick ch koãárû, spoleãnû s na imi autory (malífii více v tvarn ch technik, originální keramiky, skla, kovu, perkû dfievofiezby, práce pasífiû). Srdeãnû zveme v echny obãany Jundrova do na í galerie v ulici Starobrnûnská ã. 14, kde má sdruïení své stálé sídlo galerii a sekretariát (dvorní trakt). ZájemcÛm o dobré umûní se nabízí iroká kála umûleck ch dûl. Tû íme se na va i náv tûvu, a i kdyï si u nás nic nevyberete, jistû se potû íte alespoà pohledem. Otevfieno je dennû od do hod. Prohlídka je bezplatná! Kvûtoslava Tomková, ãlenka v boru SUMS NAPSALI JSTE NÁM Nemohu mlãet... V minulém zpravodaji byly zvefiejnûny ãlánky paní Ing. Skoupé a paní Ing. Èastné zab vající se soukromou kolou v Rozmar nové ulici (SZM ). Tyto ãlánky vyvolaly reakce koaliãních dopisovatelû pánû Továrka a Èastníka. Souhlasím s jejich názorem, Ïe uzavfiení nájemní smlouvy se SZM na 15 let mûïe b t z pohledu rady Mâ povaïováno za standardní. I minulá nájemní smlouva se SZM byla uzavfiena na 15 let. Nevidím ani nic mimofiádného na dohodû rady Mâ a SZM o spoluúãasti koly pfii rekonstrukãních a udrïovacích pracích na pronajatém objektu, coï neb vá u dlouhodob ch komerãních pronájmû neobvyklé. Podobnou nabídku na spoluúãast na udrïovacích a rekonstrukãních pracech s prodlouïením doby nájmu do r pfiedloïila vedení SZM i minulá samospráva zhruba pfied pûti lety. To bylo tehdy ze strany SZM jednoznaãnû odmítnuto. Smluvní vztah mezi radou Mâ a SZM je stvrzen a je zbyteãné jej zpochybàovat. Co mû v ak pfiekvapilo, byly nûkteré argumenty pana Továrka a pana radního Èastníka ve v e zmínûn ch ãláncích, kde srovnávají nadstandardní délku pronájmu SZM (coï je názor zastupitelky Ing. Èastné) s dobou pronájmu pozemkû, na nichï je vybudován areál SK Jundrov. Zfiejmû jim není známo, Ïe v tomto areálu jsou vybudována zafiízení za prostfiedky a pfieváïnû i silami b val ch a souãasn ch ãlenû SK a jeho pfiedchûdcû v pofiizovací hodnotû cca 25 mil. Kã. Zfiejmû jim není známa skuteãnost, Ïe pozemky celého areálu byly v minulosti v trvalém uïívání SK Jundrov a jeho zákonn ch pfiedchûdcû a ze zákona tedy mûly b t tyto pozemky pfievedeny do uïívání formou v pûjãky ãi dokonce do vlastnictví uïivatele SK Jundrov. To nebylo bohuïel z nûjak ch dûvodû ze strany mûsta provedeno. Zfiejmû jim není známa ani ta skuteãnost, Ïe cel areál vãetnû udrïovaného dûtského hfii tû je volnû pfiístupn a asfaltové hfii tû, zrekonstruované za více neï 150 tis. Kã z prostfiedkû SK s pomocí dotace odb. kolství, slouïí bezplatnû iroké vefiejnosti. Pane radní Èastníku, Va e dal í my lenka o pestrosti kolství v Jundrovû (ve stejném ãlánku) je zaráïející. Pí ete, Ïe právû moïnost rozhodnutí, do jakého typu koly dát své dûti státní ãi soukromé je opravdovou svobodou a benefitem pro jundrovské obãany. Které obãany máte na mysli? Tûch nûkolik horních desítek nadstandardnû situovan ch, nebo ty v raznû pfievaïující, pro které spí e neï typ koly rozhodují finanãní náklady a nûkolik desítek tisíc korun roãnû na kolné v soukromé kole si nemohou dovolit? Také se v minulém zpravodaji zmiàujete o nekoncepãním prodeji majetku pod taktovkou ODS, napfi. prodej objektu STING. Znáte i jiné pfiíklady? Nebo je to jen dal í pokus o klamání obãanû pfiesvûdãováním, Ïe minulá samospráva bûïnû rozprodávala obecní majetek? Kromû doprodeje bytû v bytovkách v Sosnové, jejichï prodej byl nastartován uï v devadesát ch letech, k jin m prodejûm podobného majetku nedo- lo. Znal jste skuteãn technick stav objektu Stromovka 1, do kterého se za poslední desítky let Ïádná vût í investice nevloïila? Nechci dûlat advokáta dirigentovi ODS, ale dobfie si proãtûte prodejní smlouvu, abyste vidûl, Ïe prodej kolní budovy kolskému subjektu byl zfiejmû nejefektivnûj ím poãinem ke zlep ení vzhledu a celkového technického stavu objektu i dlouhodobému zachování jak této jundrovské dominanty, tak i jejího vyuïití pro kolství. Mimochodem, vysoké roãní náklady na nájemné a údrïbu (rekonstrukãní práce) vlastníka SZM mohou vyvolat z jeho strany snahu o odkoupení tohoto objektu, coï by bylo pfii propoãtu tûchto nákladû na 15 let logickou reakcí. Jak by se k tomu postavila stávající jundrovská samosprávná vût ina? Miroslav Koláfi, zastupitel Mâ a pfiedseda SK Jundrov VáÏení Jundrováci, v uplynul ch mûsících se zv il poãet pfiíspûvkû a reakcí, které nám do Jundrovského zpravodaje posíláte. BohuÏel poãet ãísel i rozsah zpravodaje je omezen. Proto nemûïeme v echny pfiíspûvky otisknout. Va e názory budeme novû zvefiejàovat také na nov ch webov ch stránkách mûstské ãásti, a to zejména v pfiípadech, kdy pûjde o reakce na texty oti tûné v pfiedchozích ãíslech zpravodaje. redakce Z HISTORIE JUNDROVA Stalo se pfied 81 lety V nedûli 19. ãervence 1931 pofiádal jundrovsk hasiãsk sbor rûzné ukázky záchrann ch prací pfii povodni na fiece Svratce spojené s plaveck m závodem. Nedûlní odpoledne pfiitáhlo mnoho obãanû i z okolí. Most a bfiehy byly hustû obsazeny, obecenstvo pfiihlíïelo jednotliv m v konûm. Zajímavou i pouãnou byla ukázka, jak hasiã uchopiv tonoucího pod païí ploval s ním k lodi. Na lodi vykonány první pokusy oïivovací, zavedeno umûlé d chání a tfiení tûla. Stejné pozornosti tû ily se závody v plavání na 60 metrû s pfiekáïkou. Z osmi závodníkû plavalo bezvadnû est. Tfiem bratfiím byly pak udûleny ceny za nejlep í ãasov v kon. První cenu obdrïel dorostenec Antonín Vyzina. Obecenstvo sv m trval m úãastenstvím a potleskem dalo najevo, Ïe se zajímá i o spor tovní v kony hasiãské. Jsou zároveà potfiebn m, jímï zdokonaluje se ãlenstvo pro skuteãné pfiípady v moïném ne tûstí. Z ãasopisu âesk hasiã, roãník 12, ã. 31 a 32 Foto: Archiv Mâ

10 10 J UNDROV ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 V znamné jundrovské stavby VILA HERMINY RIPKOVÉ VON RECHTHOFEN Rozhovor o památkách Nûkdej í letohrádek Hermíny Ripkové ve Veslafiské ulici od poloviny 50. let minulého století patfií dne nímu Diagnostickému ústavu pro mládeï. Jaké má vila dnes vyu- Ïití, jsme se zeptali fieditelky ústavu Soni Cpinové. V jakém je historická budova stavu? Dnes uï je to lep í neï v polovinû devadesát ch let, kdy byl stav v nûkter ch místech havarijní. Tehdy se opravovala fasáda. Daleko hor í byla ale situace se statikou. Vila zaãala padat. Jedním z dûvodû byl fakt, Ïe zaãátkem osmdesát ch let pfii- la o historické schodi tû a ztratila stabilitu. Tento zásah vile rozhodnû neprospûl. Budova zaãala padat také proto, Ïe nebyla podsklepená. Jaká je budoucnost objektu a k ãemu slouïí? Vilu jsme vyuïívali do loàského roku hlavnû k ubytování dûtí. Ubytovací kapacity byly ale nedostateãné a nevyhovovaly normám. Po vybudování nového pavilonu nad historickou vilou se tato situace zmûnila. Jaké jsou tedy zámûry s historickou vilou? Máme napsan investiãní zámûr, kter bude nyní posuzovat ministerstvo kolství. Problémem jsou ale peníze. Potfiebovali bychom asi devût milionû korun na úpravy dvou nadzemních podlaïí. V prvním patfie by mûla b t velká kuchynû s jídelnou, v druhém patfie kanceláfie pro odborné pracovníky a technick personál. Pak by na rekonstrukci zbyl uï pouze suterén. Vila má za sebou nûkolik desetiletí úprav. Co zbylo z pûvodního vybavení? Je toho opravdu málo. Zmínit se dá urãitû v malba kufiáckého salonku, kde spávaly o samotû nemocné dûti. V jin ch místnostech totiï byly dohromady tfieba po osmi. Hezké by bylo vrátit vile pûvodní historické Vila patfií nejen k nejromantiãtûj ím objektûm letoviska ve svahu pod jundrovsk m lesem, kde tvofií jiï z dálky patrnou dominantu. Dal ji ve Veslafiské ulici 244 postavit v letech Adolf Josef Ripka von Rechthofen pro svou Ïenu Herminu. Rod stavebníka patfiil k pfiedním brnûnsk m prûmyslníkûm, obchodníkûm a majitelûm realit. Za architekta zvolili Ripkové Augusta Prokopa ( ), jenï v sledné dílo publikoval v renomovaném V eobecném stavitelském ãasopise s vyobrazeními pro architekty a inïen ry, kde uvedl, Ïe stavebník urãil pomûrnû omezené finanãní prostfiedky a souãasnû nárokoval pojetí ve stylu nûmecké renesance. Tento poïadavek nebyl v rozporu s celkovou dobovou tendencí, jeï ze stylov ch, ale i nacionálních dûvodû opou tûla kosmopolitní italizující neorenesanci a nahrazovala ji inspirací severskou renesancí nebo man rismem. Dominantní efekt vily docílil architekt jejím proãlenûním, Ïivou siluetou a barevností, coï se na prvním místû t kalo v chodního prûãelí, jímï se objekt obracel k fiece Svratce. Dispozice byla rozvrïena do dvou podlaïí: piano nobile ve zv eném pfiízemí obsahovalo hlavní prostor jídelny s pfiedloïenou terasou, vpravo kufiáck pokoj ve vûïi, terasovou verandu, na opaãné stranû místnost k posezení s pfiiléhajícím skleníkem, loïnici, dûtské pokoje, koupelnu a schodi tû na pûdu, zãásti vyplnûnou dal- ími tfiemi pokoji. Suterén zaujímal byt zahradníka, pokoj pro sluïebnou a hospodáfiské zázemí. Pozdûj ími adaptacemi, zejména pro Diagnostick ústav pro mládeï a Stfiedisko v chovné péãe pro dûti a mládeï Brno, autentická dispozice prakticky zanikla a z interiérové v zdoby zûstala jedinû malba na stropû kufiáckého pokoje. Díky milosrdné zeleni kolemjdoucí nepostfiehne necitelné zásahy do exteriéru suterénu. Jihlavsk rodák August Prokop studoval na niï í reálce v Olomouci a vy í reálce v Brnû, kde maturoval v roce Poté se vzdûlával na Polytechnickém institutu a na Akademii v tvarn ch umûní ve Vídni, kde byli jeho uãiteli Eduard van der Nüll, August Siccard von Siccardsburg, Heinrich von Ferstel a Friedrich von Schmidt. Po praktikování v Nûmecku a Rakousku pfii el jako osmatfiicetilet (1867) do Brna, kde si zfiídil privátní architektonick ateliér. Záhy byl jmenován diecézním stavebním radou a pfiedev ím pfiedná el na Nûmecké vysoké kole technické, kde byl dvakrát zvolen dûkanem a jednou rektorem. Souãasnû stál v ãele Moravského prûmyslového muzea, kde zaloïil ãasopis Zprávy Moravského prûmyslového muzea v Brnû a pûsobil jako konzervátor památkové péãe. Po ãtvrtstoletí Brno opustil a v závûru Ïivota pfiedná- el na Vysoké kole technické ve Vídni, kde spolu se sv mi Ïáky dokonãil monumentální ãtyfisvazkové dílo Moravské markrabství v umûleckohistorick ch souvislostech, první a po více jak sto letech zatím stále jediné souhrnné dílo o dûjinách umûní na Moravû. V prvním roce své brnûnské kariéry navrhl tûlocviãnu nûmeckého Tûlocviãného spolku (Turnverein) v Údolní ulici, která pfiedstavovala spolkovou ba tu brnûnsk ch NûmcÛ, jejíï nacionální protiváhu tvofiil naproti stojící, o nûco mlad í ãesk Besední dûm. Právû z národnostních dûvodû zvolil Prokop severskou cihelnou neogotiku, k níï se inspiroval v nûmeck ch hansovních mûstech. U brnûnské katedrály sv. Petra a Pavla purizoval presbytáfi, av ak brnûnské biskupství odmítlo jeho zámûr dostavby, kterou zam lel korunovat monumentální západní vûïí. Vût í ãást Prokopov ch staveb byla koncipována neogoticky, av ak inspiraci ãerpal rovnûï ze severské renesance a man rismu, jak dokládá napfiíklad blok nájemních, tzv. Bare ov ch domû v Mare ovû ulici. Realizace plodného architekta se nacházejí i za hranicemi Brna. Více neï ony zaslouïí zmínku jeho plány na regotizaci hradu Pern tejna, k níï nakonec nedo lo. Díky tomu patfií Pern tejn k v jimeãn m památkám se zachovanou stfiedovûkou podobou. Jan Sedlák Foto: Ladislav Jelínek schodi tû. Toho se uï ale asi nedoãkám. Ostatnû památkovû chránûn je pouze exteriér vily. Závûrem Vás poprosím o struãnou informaci o Diagnostickém ústavu a jeho funkci. Diagnostick ústav pro mládeï kolské zafiízení pracuje s dûtmi ve vûku let, které jsou nûjak m zpûsobem ohroïeny. Pfiijímá dûti na základû soudního rozhodnutí. Cílem je snaha o rehabilitaci vztahû k dospûl m a k návratu do biologické rodiny. V pfiípadû, Ïe návrat není moïn, dítûti je nabídnuta moïnost dal ího vzdûlávání v následn ch zafiízeních. Filip Vrána Foto: Archiv mûsta Brna

11 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 J UNDROV 11 SPORT âesk veslafisk klub v Brnû má sto let Brno se mûïe pochlubit bezmála 145letou tradicí organizovaného veslování. U jeho zaãátkû stály dva nûmecké veslafiské kluby: Brünner Ruder verein (zaloïen v r. 1869) a Brünner Rudeclub Bruna (zalo- Ïen v r. 1881), které sídlily v Kamenném ml nû, tedy na území dne ní mûstské ãásti Jundrov, na pravém bfiehu fieky Svratky aï do roku 1945, kdy stejnû jako ostatní nûmecké spolky zanikly ex lege. âe tí veslafii pfiicházejí s osamostatnûním a se zalo- Ïením ryze ãeského klubu aï v roce 1912, kdy byla dne 4. ãervna svolána do Úprkovy dvorany hotelu Slavia valná hromada, na které byl zvolen i první v bor âeského veslafiského klubu Brno (âvk Brno). Bûhem své stoleté existence vystfiídal âvk Brno celkem ãtyfii pûsobi tû. Na krátkou dobu sídlil klub v Obfianech, ale kvûli nevyhovujícím podmínkám fieky Svitavy pro veslování se uï v roce 1913 klub stûhoval do Jundrova. V blízkosti jundrovského mostu, kter pfiedstavoval aï do konce roku 1918 mlãky uznávanou hranici mezi nûmeck mi a ãesk mi veslafii, byla po - stavena jednopatrová dfievûná budova s lodûnicí a klubovnou (na snímku). První veslafiské závody âvk Brno zorganizoval aï v ãervenci 1919, na nû se údajnû pfii lo podívat více neï divákû. Ve stejn rok podstoupil klub i dal í stûhování, tentokrát smûrem k Pisárkám, a sice do prostor mezi dva nûmecké kluby na pozemek s pfiíznaãn m názvem Nov svût, kde klub na adrese Veslafiská 179 sídlí dodnes. Pod hlaviãkou âvk Brno se od 20. let provozovaly i jiné sporty, ve kter ch se dafiilo klub dobfie reprezentovat. Postupnû zde vznikl plaveck, lyïafisk, volejbalov, kajakáfisk, turistick, tenisov odbor ãi oddíl kanoistiky. Ve 20. letech si klub vybudoval nedaleko svého areálu letovisko s tenisov m kurtem a fiíãními láznûmi. Mezi vyznavaãi veslování ale i jin ch sportû bychom na li ve 20. letech mnoho znám ch brnûnsk ch osob té doby, ãleny âvk Brno byli napfiíklad cukráfi Emanuel Toman, kter se stal pfiedsedou klubu, advokát Hynek Bulín, knihkupec Arno t Pí a, hoteliér Karel Moravec, obchodník Karel Bundálek, profesor ãeské techniky Franti ek Ducháãek, stavitel Vincenc Kolbinger, architekt Jaroslav Grunt a Vilém Kluba ãi akademick malífi Franti ek Hlavica. Z fiad brnûnsk ch atletû to pak byli napfiíklad Bohu Fleischer a prûkopník brnûnské atletiky Vladimír Valenta ãi v estrann sportovec Karel Diví ek. Areál klubu v dne ní Veslafiské ulici prodûlal v znamné stavební úpravy v roce 1936, kdy do lo ke zbourání staré nevyhovující rotundy a na jejím místû byla postavena moderní úãelová budova která mûla b t pro klub jak msi dárkem k 25. narozeninám. V témïe roce reprezentovala brnûnská ãtyfika ve sloïení Matou ek, Lerbretiér, MaloÀ, Mysliveãek a kormidelník Jabor na i zem na OH v Berlínû, kde skonãila na 12. místû. V roce 1940 vyhrála brnûnská osma ve sloïení Zapletal, míd, Dvofiáãek, Binar, Polcar, Mysliveãek, Pokorn, upa a kormidelník Proks praïské Primátorky, coï se do té doby nepodafiilo Ïádnému moravskému klubu. Dávn m pfiáním brnûnsk ch veslafiû bylo vybudovat nové veslafiské stfiedisko na Kníniãské pfiehradû, jejíï moïnosti zaãali zástupci âvk Brno prozkoumávat jiï bûhem II. svûtové války. V stavba probíhala v letech 1946 aï Areál byl pak slavnostnû otevfien v kvûtnu 1948 a pfiesunula se do nûj vût ina sportovních aktivit. Klub ale dodnes sídlí v Jundrovû ve Veslafiské ulici a má zde lodûnici. V 50. a 60. letech se v bornû dafiilo pfie dev ím brnûnsk m veslafikám v ãele s RÛÏenou Beinhauerovou, mj. na í nejlep í prvorepublikovou lyïafikou, která se pozdûji vûnovala i práci trenérky. Jako trenér v té dobû pûsobil i Jaroslav Mysliveãek, vynikající veslafi 30. a 40. let. Pod jeho vedením se dafiilo dvojce s kormidelníkem Milu ka Kolesa, která se v roce 1968 zúãastnila OH v Mexiku. Klub mûl pozdûji své zastoupení na OH v Moskvû 1980, díky Pavlu Pevnému a Lubomíru Jankovi. Odchovanec klubu Petr Oufiedníãek, kter aktuálnû hájí barvy Dukly Praha, je úfiadujícím vicemistrem svûta do tfiiadvaceti let na párové ãtyfice a dvojnásobn m vítûzem praïsk ch Primátorek. Tomá Nahodil, pfiedseda klubu Foto: Archiv âvk a ZdeÀka Pekárka Draãí lodû na Svratce v Jundrovû Asi vût ina obãanû Jundrova uï na vlastní u i sly ela pravidelné rytmické dunûní, které se ãas od ãasu oz vá od fieky Svratky. Od roku 2005 ji totiï kromû veslafiû a kajakáfiû brázdí draãí lodû. Celkem je tûchto posádek uï kolem deseti. Vût ina z nich se pravidelnû vydává na cestu mezi dvûma splavy, která je 2,5 kilometru dlouhá. My veteráni si ji dáme tak dvakrát tam a zpût dvakrát t dnû, fiíká k tréninkûm Zdenûk Pekárek, kapitán posádky z Dragon boat teamu Veteráni Brno (vûkov prûmûr posádky 68 rokû). Veteráni nastoupili do draãích lodí na Svratce jako jedni z prvních. VÛbec první draãí loì byla na Svratce v roce Mûli ji tehdy veslafii z Lodních sportû Brno. Loì pak na závodech v Par - dubicích shofiela a byla to velká aféra. Mûsto pak koupilo veslafiûm novou, vzpomíná Pekárek. Nákup lodi je pro nad ence velkou investicí. Nová loì stojí ãtvrt milionu a vozí z Nûmecka nebo dokonce z âíny. Skládají se na ni jednotlivci, kluby i sponzofii. Podle Pekárka dnes vody Svratky v Jundrovû brázdí asi deset brnûnsk ch posádek, pfiiãemï posádku tvofií dvacítka pádlujících. Ti nejlep- í jsou vpfiedu a táhnou ostatní, uvedl Pekárek. V pfiední ãásti a zadní ãásti draãí lodû jsou bubeník a kormidelník, ktefií posádce udávají tempo a smûr. Pekárek odhaduje, Ïe draãí lodû okouzlily asi tfii stovky BrÀanÛ. Trénují na Svratce i Brnûnské pfiehradû, kde se konají závody. V dobû závodû v regionu poãet zájemcû o draãí loìû roste, uvedl Pekárek. Velk kolektiv je kladem i záporem disciplíny. Síla více rukou táhne loì vpfied. Na druhou stranu si ale ne vïdy v ichni sednou, myslí si Pekárek. Dragonboating pochází z âíny, kde má tradici let a závody jsou zde symbolem vlastenectví a morální jednoty. Drak sám je v âínû v znamn m symbolem tûlesnû opl vá v hodami celého spektra Ïivoãi né fií e a díky své síle a moci mûïe létat v oblacích a mlze, porouãet povûtrnostním podmínkám. První moderní draãí festival se uskuteãnil v Hongkongu v roce V 50 zemích svûta se v souãasnosti vûnuje dragonboatingu asi 50 milionû lidí. Od roku 1995 pofiádá Mezinárodní federace draãích lodí oficiální mistrovství svûta i Evropy. Závodí se na tratích 200 m, 500 m, m. Do âeské republiky se tento sport dostal v roce 1998 díky Sebastianu Pawlovskému (pûvodem v car) a Liboru Hajovi (pûvodem Nûmec), zakladatelûm âeské asociace draãích lodí. Draãí lodû jsou dlouhé 12,5 metru a váïí asi 250 kilogramû. Loì je typická sv m vzhledem draãí hlavou na pici a ocasem na zádi. Posádku tvofií pádlujících osob (10 napravo, 10 nalevo), bubeník a kormi - delník. Filip Vrána Foto: Ladislav Jelínek

12 J UNDROV 12 ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012 INZERCE Vodoinstalatér Tel: Úspora el. energie!! montáï pohybov ch ãidel do spol. prostor a chodeb domû. kompletní el. servis. Tel.: , Koupím garáï v Jundrovû v blízkosti ul. efiíková. Prosím nabídnûte. Tel.: Dûtské tábory sportovní, taneãní, v tvarné, s flétnou, pro nejmen í. Minitábory pro rodiãe s dûtmi 1-7 let KfiiÏanov. Tel.: , Malby 14 Kã/m 2, nátûry dvefií 350 Kã/ks, radiátorû, oken, fasád, aj. Tel.: , Jundrov a okolí, platba hotovû = sleva 250 Kã! Prodej bytu OV, 3+1, ulice Jasanová, po rekonstrukci, zdûné jádro, plast. okna, zateplení. KL se spotfiebiãi. Velké parkovi tû pfied domem. WC koupelna oddûlenû. Cena ,- Kontakt RK VITOM Koupím byt v Jundrovû do ,- nebo RD do ,- V e dohodou. Kontakt: Pronajmu garáï v Jundrovû M.: V ROBA SK ÍNùK NA MÍRU Vyrobíme vám jakoukoliv skfiíàku dle va eho zadání. Nyní akce 30% sleva na: ohranûné zapracované dílce dle va eho poïadavku, v bûr z 300 dekorû, v bûr z 11 druhû materiálu, cena je bez montáïe a navrtání, které v ak lze provést. Domestav, pitálka 23, Brno, Mobil: JUNDROV, roãník 22, ãíslo 3 Vydává: Statutární mûsto Brno-Mûstská ãást Brno-Jundrov, Iâ Vychází 4x roãnû (jarní mûsíce roz ífieny o dal í ãíslo) Místo vydávání: Brno Den vydání: Náklad tohoto ãísla je v tiskû Registrováno pod ãíslem: MK âr E Administrace ÚMâ Brno-Jundrov, Veslafiská 56, Brno, tel Mediální komise: Pfiedseda: Anna Dudková, ãlenové: Mgr. Radana Dungelová, Ladislav Jelínek, Ing. Miroslav Koláfi, Jarmila Nováková, Ing. Renata Èastná, Miroslav TÛma. Jazyková korekce Vendula Pavlíãková. Redakãní po ta a inzerce poplatky@jundrov.brno.cz. Tisk: Tiskárna DIDOT, spol.s.r.o.