Distanční vzdělávání na střední škole

Transkript

1

2 Marta Suchá Alena Varhanová Ivo Georgiev Distanční vzdělávání na střední škole Zkušenosti, rady a postřehy Střední školy ekonomicko-podnikatelské Spektrum v Mladé Boleslavi MOTTO: Skutečná síla e-learningu není v poskytování informací kdykoliv, odkudkoliv a komukoliv, ale v jeho možnostech poskytovat správné informace správným lidem ve správném čase a na správném místě. (B. W. Ruttenbur)

3 Publikace byla vydána v rámci projektu OPVK: Vytváření a rozšiřování podnikatelských kompetencí (CZ.1.07/1.1.06/ ) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zpracovali: řešitelé projektu a učitelé SŠEP Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Autorský tým ve složení: Mgr. Marta Suchá, PhDr. Alena Varhanová, Mgr. Ivo Georgiev 1. vydání, 2009 Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav 2

4 OBSAH ÚVODEM, ANEB KOMU JE URČENA TATO METODIKA? DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍPRAVA VZDĚLÁVACÍHO PROJEKTU Zadání vzdělávacího projektu Tvorba řešitelského týmu Tvorba distančního vzdělávacího programu a její východiska Zajištění životního cyklu projektu DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDOŠKOLSKÉ ÚROVNI ZÁZEMÍ PRO ORGANIZOVÁNÍ A VEDENÍ VZDĚLÁVÁNÍ KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ? ŽÁK Pro úspěšné vzdělávání žáků je nutné Materiálně-technické vybavení žáka Povinnosti žáka Žák ocení při studiu následující možnosti UČITEL Materiálně-technické vybavení učitelů, resp. ředitele školy Povinnosti učitelů TUTOR Materiálně-technické vybavení tutora Povinnosti tutora (průvodce studiem) Informace o studiu ve výukovém systému ŘEDITEL ŠKOLY/MANAŽER DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Povinnosti ředitele nebo jiného zástupce školy: ADMINISTRÁTOR, SPRÁVCE SYSTÉMU ICT PODPORA Povinnosti (možnosti) správce systému KURZY PŘEDMĚTŮ Tvorba kurzu Testy Úkoly ZNÁMKOVÁNÍ TUTORIÁL Co udělat na zahajovacím tutoriálu?

5 15 POLOLETNÍ ZKOUŠKY ÚSKALÍ A OBTÍŽE DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...33 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...35 PŘIPRAVUJEME...35 PŘÍLOHA: NÁVRH ŠKOLNÍHO ŘÁDU PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

6 ÚVODEM, ANEB KOMU JE URČENA TATO METODIKA? O distančním vzdělávání (dále jen DiV) toho již bylo řečeno a napsáno mnoho. Vyšla řada publikací, které se jím zabývají, takřka nekonečné množství informací lze nalézt také na internetu. Tak proč k nim přidávat další metodiku distančního vzdělávání pro střední školy? Odpověď je nasnadě: protože naprostá většina se věnuje buď studiu vysokoškolskému či jinému druhu celoživotního vzdělávání. A tento druh studia se ze své samotné podstaty liší od studia středoškolského. Co se týká vysokoškolského distančního vzdělávání, tak je tato problematika velmi kvalitně a konkrétně zpracovaná Centrem DiV UP Olomouc, stejně např. e-learning zpracovaný Slezskou univerzitou v Opavě atd. Druhým problémem veškerých, nám dostupných metodik, je jejich povšechnost a teoretičnost. Nalezneme v nich málo konkrétních rad ohledně tvorby a organizace distančního studia na středoškolské úrovni. Když jsme v minulých letech sami zahajovali distanční studium na Střední ekonomicko-podnikatelské škole Spektrum, potřebovali jsme právě konkrétní rady a postřehy, kterých jsme našli pomálu. Ambicí této metodiky je tedy poskytnout bez širokého teoretizování konkrétní rady a návody, kterak zorganizovat distanční vzdělávání, tutoriály, pololetní zkoušky. Najdete v ní, jaké jsou povinnosti žáků, učitelů a dalších účastníků vzdělávacího procesu, jaké vybavení je třeba a proč je potřeba míti tutora průvodce studiem. Určitě naše metodika nebude úplná a bezchybná, ale i přesto si myslíme, že již dnes máme řadu poznatků, které možná právě v této chvíli někdo jiný potřebuje a hledá. Obsahuje řadu konkrétních nápadů a návrhů, o které se můžete opřít. Naší nespornou výhodou je, že naše škola Spektrum, má mnohaletou pedagogickou zkušenost (byla založena již v roce 1994) v denním i dálkovém vyučování a disponuje týmem zkušených a zároveň kreativních pedagogů. Jen díky nim jsme se mohli vydat na dosud neprošlapanou cestu distančního vzdělávání na středoškolské úrovni. V této publikaci se odráží naše zkušenosti, které bychom rádi předali všem, kteří se chtějí vydat stejnou cestou. Věnujeme pozornost především tomu, co je odlišné od jiných typů studia (denní, dálkové), ostatní pedagogické zásady a povinnosti účastníků vzdělávacího procesu lze bez obtíží najít v mnoha jiných metodikách a ve školském zákoně. 5

7 1 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE Distanční vzdělávání je řízené samostudium. K tomuto účelu využívá všechny dostupné didaktické prvky a technické prostředky, kterými lze prezentovat učivo, komunikovat se studujícími, prověřovat studijní pokroky a případně i hodnotit studijní výsledky. Právě k podpoře distanční části lze vhodně využít e-learning. Studující a vyučující jsou v distančním studiu trvale nebo převážně fyzicky odděleni. Studujícímu musí vzdělávací instituce vytvořit takové zázemí, které tento nedostatek vyrovnává. Instituce poskytuje komplexní systém podpory studia (Hrtoňová, 2006). A proč se distančním studiem zabýváme? Metodika e-learningu má velmi mnoho společného právě s metodikou distančního vzdělávání. Další významný důvod je ten, že dle vysokoškolského zákona je kombinované studium kombinací prezenční a distanční formy výuky. Přestože jistě mohou existovat čistě distanční, čistě on-line kurzy, nejefektivnější je právě kombinace prezenční a distanční výuky. Proto jsou (a podle našeho názoru a zkušenosti musí být) i v distančním studiu zařazeny prezenční prvky. 6

8 2 VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Přístup k materiálům odkudkoliv LMS podpora je na webu a žáci tudíž mohou studovat kdekoliv, kde je připojení k internetu. To je samozřejmě vhodné i pro žáky, žijící dlouhodobě v zahraničí či ve velké vzdálenosti od školní instituce, která vzdělání organizuje. 2. Přístup k materiálům kdykoliv Stejně tak je LMS podpora žákům přístupná kdykoliv. Toto zapojuje do studia i velmi zaměstnané lidi, či ty, kteří pracují nepravidelně a jiné formy studia jsou pro ně tudíž nevhodné. 3. Vyšší efektivnost výuky Žáci si sami v rámci daných mantinelů rozhodují, kdy budou co studovat, kdy budou vykonávat úkoly a testy apod. To vede k vysoké efektivnosti jejich studia. 4. Zapamatovatelnější forma informací Krom učebnic, které mají i žáci jiných forem studia, mají k dispozici ještě rozsáhlou internetovou podporu. A jak známo, člověk si zapamatuje více informací, pokud je čte, než pokud je slyší při výkladu. Žáci se samozřejmě mohou také k látce vracet. 5. Aktuálnost informací Oproti klasickým učebnicím mají materiály, zařazené do kurzů distančního vzdělávání tu výhodu, že jsou údaje v nich průběžně aktualizovány. 6. Interaktivita výuky Internetová podpora umožňuje vkládat krom klasických textových studijních materiálů, obrázků, grafů a map i např. náslechy v jazykové výuce, videosekvence, odkazy na web apod. 7. Překonání zdravotních bariér Distanční vzdělávání založeno na samostudiu ze zvoleného místa. Proto je mimořádně vhodné pro osoby s fyzickým handicapem. Žák musí fyzicky do školy jen párkrát za školní rok, kdy mu lze organizaci tutoriálů, zkoušení apod. přizpůsobit. 8. Nižší náklady na vzdělávání Při distančním vzdělávání jsou oproti jiným formám studia výrazně nižší náklady na dopravu za vzděláváním (do školy jezdí jen několikrát do roka). V některých kurzech také není třeba učebnic, pracuje se pouze s připravenou internetovou podporou. Dalšími uspořenými položkami jsou dále kancelářské potřeby, sešity, papíry apod., které jinak žák potřebuje (Centrum distančního vzdělávání UPOL, 2009). 7

9 3 PŘÍPRAVA VZDĚLÁVACÍHO PROJEKTU 3.1 Zadání vzdělávacího projektu Škola se musí rozhodnout, jaké obory bude učit, které rekvalifikační vzdělávací program připraví akreditaci, jaké kurzy vypíše podle společenské objednávky trhu práce. Na základě výše uvedených rozhodnutí zadá tvorbu vzdělávacího projektu řešitelskému týmu. 3.2 Tvorba řešitelského týmu Na základě rozhodnutí vytvořit určitý vzdělávací program, škola jmenuje vedoucího týmu a další jeho členy. Tým si musí rozdělit na základě schopností a znalostí role a úkoly, které bude každý člen týmu plnit při tvorbě vzdělávacího programu. 3.3 Tvorba distančního vzdělávacího programu a její východiska Vzdělávací program distančního studia na úrovni střední školy může vycházet z: 1. Rámcového vzdělávacího programu v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, na jehož základě je vytvořen školní vzdělávací program 2. Zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v souladu s ustanovení 85 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu. 3. Akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu v souladu s vyhláškou č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 4. Přípravných kurzů uchazečů kvalifikačních zkoušek úplných a dílčích kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. 5. Přípravy dalších kurzů podpory podnikání. 3.4 Zajištění životního cyklu projektu Pro to, aby projekt distančního vzdělávání byl životaschopný, je nutné zajistit následující: 1. příprava učitelů na specifické podmínky distančního vzdělávání (školení), 2. pravidelná aktualizace studijních opor, 3. zdokonalování organizace vzdělávacího procesu na základě získaných zkušeností, 4. průběžná modernizace technických prostředků (počítačové vybavení, programové vybavení, multimediální prostředky atd.), 5. v případě odchodu (výměny) člena řešitelského týmu doplnění novým a jeho proškolení, 6. průběžné proškolování řešitelského týmu. 8

10 4 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDOŠKOLSKÉ ÚROVNI Tento typ vzdělávání probíhá na dálku přes internet pomocí speciálních výukových programů LMS (v metodice používáme oba pojmy). LMS jsou komplexní systémy, nabízející svým uživatelům rozmanité možnosti. Je důležité důsledně promyslet kriteria, na jejichž základě volíme optimální LMS pro naše účely. Skutečně stěžejními požadavky při výběru mohou být zdánlivě na okraji stojící autorské nástroje pro tvorbu studijních textů, obsah systému a náročnost prostředí pro běžného uživatele jeho tvář. V našem případě používáme Moodle. Ten je v současné době v české kotlině nejpoužívanějším programem pro e-learning a distanční vzdělávání. Vypadá nějak takto: Moodle je softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky prostřednictvím online kurzů dostupných na WWW. Je vyvíjen jako nástroj umožňující realizovat výukové metody navržené v souladu s principy konstruktivisticky orientované výuky. Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr 9

11 a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky. Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému, který podporuje PHP. Takto vypadá naše úvodní stránka s možností jediného kliknutí pro vstup do systému MOODLE. Za běžných okolností se žáci se svými učiteli setkávají pouze třikrát během školního roku. Na začátku školního roku při zahajovacím soustředění, tzv. tutoriálu, v pololetí a na konci školního roku při pololetních zkouškách. Pokud mají žáci zájem o osobní setkání s učitelem, či potřebují konzultaci, umožňujeme jim vstup do příslušné výuky dálkového studia. Některé školy pořádají během školního roku konzultace zpravidla dvoudenní 2 až 3 za pololetí. Připraví rozpis konzultací podle jednotlivých předmětů, podobně jako je tomu v dálkovém studiu. Najdeme ale i takové střední školy, které neposkytují distančním studentům naprosto žádnou internetovou podporu. 10

12 Takto vypadá prostředí našeho LMS systému Žáci jsou většinou místně značně rozptýleni (z našich zkušeností vyplývá, že tento typ studia využívají často žáci žijící dlouhodobě v zahraničí). Stejně tak mohou být místně rozptýleni i ti, kteří studium organizují a vedou. Ti si mohou domluvit určité termíny porad pomocí komunikátoru (ty jsou vhodné pro menší počet osob a řešení pouze dílčích problémů), či se mohou v případě potřeby scházet osobně (při větším počtu osob a řešení složitějších záležitostí). 11

13 12

14 5 ZÁZEMÍ PRO ORGANIZOVÁNÍ A VEDENÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1. Registrace příslušné školy na MŠMT a zaregistrování tohoto typu studia vyžaduje poměrně dlouhý a náročný proces, na jehož konci je zápis uvedené formy vzdělávání do Rejstříku škol ČR 2. Organizátor musí mít k dispozici příslušný výukový program LMS, pomocí kterého povede žáky v distančním vzdělávání (v našem případě využíváme systému Moodle) a program k hodnocení žáků (využíváme programu Bakaláři). 3. Organizátor distančního vzdělávání musí mít k dispozici dostatek zkušených pedagogů (v této metodice je nazýváme učiteli), kteří musí mít nejenom výbornou znalost svého oboru, ale musí i zvládat práci s PC a s internetem: Dále také musí být ochotní pracovat i mimo tradiční pracovní dobu např. zkoušky a tutoriály se často odehrávají o víkendech. 4. Je třeba mít dostatečné vybavení technikou PC nebo notebook pro každého učitele, ředitele školy a tutora. 5. Prostory pro pořádání porad, tutoriálů a pololetních zkoušek. 6. Prostory (místnost s větším počtem PC a dataprojektorem (např. počítačová učebna) pro společnou práci se žáky (registrace do systémů výuky, vysvětlování práce s programy, řešení problémů žáků s prací v konkrétních programech apod.) 7. Veškeré dokumenty, zákony a vyhlášky, vztahující se k distančnímu vzdělávání. 13

15 6 KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ? 1. Žák základní uživatel systému. Vyžaduje uživatelsky vstřícné prostředí pro studium, přístup k potřebným informacím, možnost plánování studia a komunikaci s ostatními účastníky studijního procesu. 2. Učitel, tj. pedagog, spravuje přidělené kurzy a žáky, sleduje a řídí aktivitu ve studijních procesech. 3. Tutor, tj. prostředník a průvodce studiem, plnící rovněž funkci třídního učitele. 4. Administrátor, tj. správce systému, který vytváří ICT podporu pro všechny účastníky distančního vzdělávání 5. Ředitel školy či manažer distančního vzdělávání řídí studium obdobně jako každou jinou formu vzdělávání. Jednotlivé LMS mají pochopitelně odlišný přístup k výše zmíněným rolím. Dá se ovšem prohlásit, že všechny současně existující systémy obsahují dostatečně jednoznačně definované role administrátorů a žáků. Různorodá jsou potom pravomoci autorů, tutorů, manažerů, nazývaných také například tvůrci kurzů, učiteli nebo pedagogy. Všechny tyto pozice se pochopitelně mohou personálně prolínat, tzn. tutor či ředitel může být zároveň učitelem určitých předmětů apod. O činnosti a úkolech zde zmíněných účastníků vzdělávacího procesu budeme psát podrobně dále. Pro přehlednost uvádíme nákres toho, jak probíhá komunikace mezi účastníky v distančním vzdělávání. 14

16 7 ŽÁK V distančním vzdělávání, stejně jako v každém pedagogickém procesu, jsou cílovou skupinou žáci. V tomto případě žáci, kteří studují samostatně, pouze za vedení a podpory svých učitelů. Připravit se v distančním vzdělávání k maturitě (či jiné závěrečné zkoušce) vyžaduje od žáků neobyčejnou dávku píle a cílevědomosti. Všichni, kteří žáky vzdělávají (učitelé) i vytvářejí jim podporu (tutor), si nelehkého úkolu svých svěřenců musí být vědomi. Zároveň jim ale musí nastavovat jasná pravidla studia, aby vzdělávací proces byl dostatečně efektivní a dobře připravil žáky k závěrečné zkoušce (v našem případě maturitě). 7.1 Pro úspěšné vzdělávání žáků je nutné: 1. žákova dobrá znalost práce s PC a internetem, 2. cílevědomost žáka, schopnost samostatného studia a překonávání dílčích neúspěchů a obtíží, 3. komunikativnost žáka ve smyslu schopnosti požádat v případě potřeby o pomoc učitele či tutora. 7.2 Materiálně-technické vybavení žáka: 1. dostatečně výkonný PC, 2. kvalitní připojení na internet, 3. pro použití komunikátoru je dále třeba mít mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru nebo další zařízení pro přenos zvuku (např. skypekomunikátor Polycom), 4. učebnice, které učitelé doporučí ke studiu. 7.3 Povinnosti žáka 1. Po přihlášení ke studiu dodat organizátorovi distančního vzdělávání veškeré potřebné dokumenty (předchozí vysvědčení, výuční list, osobní doklady atd.), podepsat smlouvu o distančním vzdělávání a zaplatit školné. 2. Zúčastňovat se tutoriálu, který se odehrává na počátku každého školního roku a pololetních zkoušek na konci prvního a druhého pololetí, případně konzultací, viz výše. 15

17 3. Samostatně studovat. 4. Pravidelně sledovat výukový program. Podle našich zkušeností je optimální, aby žák navštívil tento program nejméně 2 týdně (aby měl přehled o novinkách v jednotlivých kurzech i o nadcházejících úkolech a testech a včas se na ně stihl připravit/vypracovat je). 5. Dle pokynů učitelů vykonávat všechny úkoly a testy z předmětů, které má žák v daném roce zapsané. 6. Komunikovat s učiteli a tutorem a včas odpovídat na jejich maily (např. při potvrzování účasti na zkouškách, tutoriálech apod.) 7. Pokud to organizátor vzdělávání požaduje, nalogovat se do některého komunikátoru (osvědčil se nám Skype) a být na něm dostupný (on-line) tak často, jak to jde. 8. Udržovat aktuální svůj profil ve výukovém systému. Jakékoli změny v osobních datech (změna adresy, telefonu, mailové adresy, nicku v komunikátoru) nahlásit neprodleně tutorovi. 7.4 Žák ocení při studiu následující možnosti: 1. Možnost přihlásit se nebo požádat o nahlédnutí do dalších kurzů, které by mu pomohly ve výuce. 2. Žák má mít možnost sledovat informace o svém postupu jak daleko se nachází ve studovaném kurzu, kolik učiva mu ještě zbývá k dokončení pololetí či školního roku. Tato skutečnost může být vyjádřena údaji v konkrétním kurzu, procentuální hodnotou nebo graficky. 3. Přehled o dosažených výsledcích a známkách. Některé LMS systémy udržuji například přehled o počtu pokusů v každém testu a nejlepším skóre, dosaženým žákem. Dále je možno využívat klasifikačního programu, do kterého mají žáci přístup on-line. 4. Kvalitní komunikace s ostatními účastníky vzdělávacího procesu. Mohou být podporovány jak synchronní (chat, komunikátor, videokonference sdílené aplikace), tak asynchronní (interní zprávy, diskusní fóra, veřejné nástěnky) formy komunikace. Minimálním požadavkem je možnost komunikace s tutorem a s učiteli. Pokud probíhá dialog uvnitř studijní skupiny daného kurzu, snižuje se pocit izolovanosti žáka. 5. Pomoc žákovi v nesnázích. Je třeba mít dobře strukturované a přehledné kurzy a dále žák musí vždy vědět, na koho se má obrátit v případě těžkostí (tutor, učitel kurzu apod.) 16

18 8 UČITEL Jak již bylo výše zmíněno, učiteli by měli být pedagogové s dostatečnou odbornou erudicí. Dále musí dobře zvládat práci na PC, být ochotní pomoci žákům, kteří se ocitnou v nesnázích, a kvalifikovaně a odpovědně vést žáky k závěrečné zkoušce (maturitě) v tomto náročném typu studia. Musí být ochotní pracovat i o víkendech, kdy se většinou odehrávají tutoriály a pololetní zkoušky a pracovat nárazově (při tvorbě kurzů apod.). Je třeba, aby měli dobré komunikační schopnosti, byli schopni efektivně spolupracovat s kolegy, tutorem či ICT správcem. Dále je třeba, aby byli schopni i unést kritiku své činnosti, které je občas v rámci zlepšování procesu výuky vystaven každý učitel. Je nutno ještě zmínit i takovou zdánlivou samozřejmost, jakou je plnění termínů a včasné odpovídání na y. 8.1 Materiálně-technické vybavení učitelů, resp. ředitele školy: 1. Učitelé mohou pracovat na vzdálených pracovištích. Musí mít ovšem k dispozici osobní počítač a kvalitní připojení na internet. 2. Musí mít přístup do klasifikačního programu, aby mohli zapisovat známky (buď on-line spojením nebo fyzicky ve škole). 3. Pro použití komunikátoru je dále třeba mít alespoň mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru. Zatím nejvíce se nám osvědčil Skype-komunikátor od firmy Polycom. 4. Potřebují veškeré učebnice, které mají ke studiu doporučeny žáci, aby mohli organizovat výuku svého předmětu. 8.2 Povinnosti učitelů 1. Vytvořit kurz svého předmětu podle vzdělávacího programu dané školy. 2. Připravit pro žáky úkoly a testy, vycházející z učiva konkrétního kurzu (viz dále v kapitolách Testy a Úkoly). 3. Rozhodnout se, jakým způsobem budou úkoly a testy hodnoceny a určit, jakou má která známka váhu ve výsledném pololetním hodnocení (viz dále kapitolu Známkování). 17

19 4. Nastavit postupné otevírání a uzavírání domácích úkolů a testů. 5. Být pravidelně k dispozici žákům na smluveném komunikačním systému. To platí zejména pro učitele cizích jazyků, kteří by se svými žáky měli pravidelně komunikovat v daném jazyce, aby žáci slyšeli správou výslovnost a přízvuk. 6. Spolupracovat s tutorem při tutoriálech a pololetních zkouškách. 7. Včas reagovat na maily žáků i svých kolegů (osvědčilo se nám, že je třeba odpovídat do 3 dnů či dotaz předat dále (tutorovi, řediteli školy apod.), pokud odpověď neznají či nemají k danému úkonu oprávnění). 8. Včas opravovat úkoly a testy a nejpozději do 7 dnů od jejich ukončení zapsat známky do klasifikačního programu. 9. Pokud učitel odjíždí na více než dva dny (či pokud je nemocný a nemůže pracovat apod.), je nutno, aby do automatické odpovědi na mailu i do komunikátoru vložil, do kdy nebude k dispozici. Zároveň je vhodné i uvést, na koho se mají žáci či kolegové v případě nutnosti obracet (např. na tutora). 18

20 9 TUTOR Tutor je slovo latinského původu. Ve starém Římě se tímto slovem označoval opatrovník dětí (Wikipedie, 2009). V současné době se v českém prostředí slovo tutor užívá pro vzdělavatele v distančním vzdělávání, zejména v e-learningu. Tutor v našem pojetí je nejbližší spolupracovník studujícího, vyškolený pracovník pověřený vzdělávací institucí. Pomáhá žákům při studijních obtížích a provádí je studiem nikoli po obsahové, ale po technické stránce studia. Tutor v on-line kurzu plní čtyři základní role: roli řídicí, roli pedagogickou, roli sociální a roli technickou. Sám je monitorován a hodnocen manažerem kurzu, kterému indikuje případné nedostatky. Stává se tak jakými prostředníkem mezi jednotlivými složkami vzdělávacího procesu, kdy předává informace (např. od ředitele školy či správce LMS serveru ostatním učitelům či žákům, od žáků konkrétním učitelům pokud mají např. problémy se studiem, náročností či zadáním úkolů apod.) Zároveň pravidelně monitoruje stav výukového programu a pokud odhalí nedostatky, zajistí jejich nápravu. 9.1 Materiálně-technické vybavení tutora: 1. Tutor může, stejně jako učitelé, pracovat na vzdáleném pracovišti. Musí mít ovšem k dispozici osobní počítač a kvalitní připojení na internet. 2. Musí mít přístup k potřebným interním dokumentům školy (učební plány, seznamy učebnic, které sestavují učitelé apod.). 3. Musí mít přístup do klasifikačního programu. 4. Musí mít k dispozici potřebné státní dokumenty, vztahující se k distančnímu vzdělávání (školský zákon, různé vyhlášky apod.). 5. Telefon nebo mobilní telefon pro rychlou komunikaci s kolegy a žáky. 6. Pro použití komunikátoru je dále třeba mít mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru. 7. Veškerou evidenci třídního učitele, kontakty na žáky apod. 9.2 Povinnosti tutora (průvodce studiem) 1. Plní funkci třídního učitele, tzn., že vede evidenci žáků, stará se o jejich třídní knihy, vydává studentské průkazy apod. 2. Organizuje tutoriály a pololetní zkoušky viz dále. 3. Pravidelně kontroluje výukový systém, zdali v něm nejsou nedostatky z hlediska zadávání úkolů a testů, značení kurzů. Dbá také, aby to, co je vyvěšeno na nástěnce LMS programu, bylo opravdu aktuální. 4. Pomáhá žákům s logováním do studijního systému buď osobně na tutoriálu nebo později přes y či komunikátor. 19

21 5. Stejně tak organizuje zápis do jednotlivých předmětů. Přiděluje žákům hesla, vysvětluje přihlašování, určuje a nastavuje termíny, dokdy se žáci mohou zapisovat. 6. Pravidelně (nejméně obden, spíše denně) sleduje maily i komunikátor a zodpovídá dotazy žáků, případně je předává dále. Vždy je třeba žákovi, který potřebuje pomoc odpovědět, i kdyby to mělo být jen: Vaši žádost vyřídím zítra odpoledne. či Váš dotaz předávám ředitelce školy a ona Vám odpoví. apod. Žák potřebuje pomoci a musí vědět, že jeho obtíže s ním někdo řeší. Právě v tomto případě je velmi vhodné využívat komunikátoru. Sami žáci přiznávají, že mají menší ostych či strach, že obtěžují, když vidí, že tutor je on-line, a spíše mu napíší krátkou chatovou zprávu než Sleduje, jak často chodí žáci do výukového systému. Pokud ho někdo nenavštíví déle než cca tři týdny až měsíc, je vhodné mu napsat dotaz, zdali nemá nějaké obtíže a nepotřebuje pomoci a jeho studijní nesnáze se s ním tutor následně pokusí vyřešit. 8. Rozesílá žákům i ostatním učitelům informace od ředitele školy či manažera studia. 9. Informuje učitele, pokud si žáci stěžují na některé záležitosti z jejich kurzů (např. nesrozumitelnost zadání úkolů, nesprávné pořadí učiva, nefunkční testy ). 10. Pokud některý učitel soustavně neplní své povinnosti (viz výše), podává manažerovi projektu návrh na finanční sankce či výměnu učitele. 11. Po dohodě s učitelem může žákovi znovu zpřístupnit již ukončený test či úkol. Stejně tak může v případě potřeby umožnit žákovi opožděný zápis do studia. 12. Podává žákům veškeré informace o studiu (studijní plány, pozvánky na tutoriály a pololetní zkoušky, rozvrhy pololetních zkoušek apod.) K tomuto účelu lze používat vyvěšování na nástěnku LMS systému či ve výukovém programu zřídit sekci Informace o studiu (viz dále). 13. Rozesílá učitelům informace o nových žácích, kteří se zapsali do studia, o žácích ze studia vyřazených i o těch, kdo přerušili studium. 14. Navrhuje a rozesílá termíny porad fyzických či on-line pomocí komunikátoru 9.3 Informace o studiu ve výukovém systému Pro lepší informovanost žáků je vhodné zřídit ve výukovém programu sekci Informace o studiu. Zde žáci najdou stálé i aktuální informace o studiu. Do této sekce mají přístup všichni žáci i učitelé. Mezi stálé položky a informace o studiu by měly patřit učební plány jednotlivých oborů, seznamy potřebných učebnic, seznam předmětů a kdo je vyučuje, kontakty na tutora, návody k přihlašování do předmětu apod. Proměnlivé položky budou různé pozvánky na tutoriály, pololetní zkoušky, 20

22 rozvrhy pololetních zkoušek, atd. Dále je vhodné zřídit složku Časté dotazy, v nichž tutor uveřejňuje nejčastěji kladené otázky a odpovědi na ně. Dále je vhodné, aby zde byly kompletní a aktuální seznamy žáků, rozdělených dle tříd a oborů. Mohou do nich nahlížet jak učitelé, pokud si potřebují udělat jasno, kdo kde studuje (v distančním studiu se počty žáků proměňují častěji, než v jiných typech studia). Seznamy jsou prospěšné i pro žáky, pokud např. potřebují kontaktovat někoho ze své skupiny apod. Tutor sekci Informace o studiu spravuje, vkládá do ní materiály (či je odebírá) a udržuje ji aktuální. Zároveň je vhodné vytvořit návod pro vstup do LMS systému, který bude zároveň obsahovat i rady k orientaci v systému, k zápisům do předmětů apod. Dále by měl obsahovat návod na vstup do klasifikačního sytému a základní informace o škole a distančním studiu. Tento návod může mít buď formu textu s obrázky, nebo videa. Obdrží ho žáci na CD při vstupu do studia a dále by měl být k dispozici ve složce Informace o studiu. Ukázka sekce informací o studiu, která je vytvořena na platformě kurzu v LMS Moodle. 21

23 10 ŘEDITEL ŠKOLY/MANAŽER DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ředitel školy zasahuje do distančního vzdělávání pouze okrajově, ale přesto je třeba jej zahrnout do skupiny lidí, kteří spoluvytváří distanční vzdělávání. Ředitel vykonává veškeré činnosti, které mu ukládá školský zákon, a jeho práce s distančními žáky se příliš neliší od práce se žáky jiných typů studia (denní, dálkové) Povinnosti ředitele nebo jiného zástupce školy: 1. Podepisuje se žáky smlouvu distančním vzdělávání. 2. Vydává rozhodnutí o přijetí žáka ke studiu / vyloučení studena ze studia. 3. Stará se o propagaci distančního studia mezi potencionálními žáky. 4. Protože fyzicky pobývá ve vzdělávací instituci, zajišťuje nezbytný kontakt mezi ní a externími pracovníky distančního vzdělávání. 5. Zodpovídá za pracovně-právní záležitosti ve smyslu pracovních smluv apod. 6. Vyhledává v případě potřeby nové učitele či další pracovníky vzdělávacího procesu. 7. Na podnět účetní upozorňuje žáky na nedoplatky školného (může dělat i tutor). 8. Organizuje spolupráci mezi všemi, kteří se na DiV podílejí. 22

24 11 ADMINISTRÁTOR, SPRÁVCE SYSTÉMU ICT PODPORA 11.1 Povinnosti (možnosti) správce systému 1. Jeho primárním úkolem je zajišťovat chod celého systému a jeho maximální užitečnost uživatelům. 2. Úplná správa uživatelů systému a nastavení práv uživatelů a skupin uživatelů. Případně tvorba, editace a odstranění skupin uživatelů. 3. Úplná správa kurzů v systému: zařazování a export nových, editace a odstranění existujících. Případně tvorba, editace a odstranění skupin kurzů. Některé systémy umožňuji nastavovat například vstupní podmínky pro studium kurzu nebo konkrétní datum, do kdy se lze do kurzů zapisovat, či hodiny, kdy lze kurz studovat. 4. Pravidelná revize instalace a konfigurace serveru: Administrátor se musí orientovat v možnostech nastavení LMS serveru, uvědomovat si souvislosti mezi jednotlivými parametry. 5. Musí být schopen vyhledávat informace v (anglické) dokumentaci ke správě systému. 6. Musí být schopen navrhovat systémově správná řešení požadavků uživatelů. 7. Pravidelná aktualizace softwarového vybavení serveru: Administrátor sleduje pokroky ve vývoji LMS serveru, pravidelně převádí systém na nové verze a aplikuje vydané bezpečnostní aktualizace (záplaty). To se přitom netýká jen samotného LMS serveru, ale též celého serverového zázemí (operační systém, webový server, databázový server apod.) 8. Vyjednávání s poskytovatelem webhostingu za účelem zajištění provozu serveru. Administrátor se stará o korektní nastavení doménových názvů a další technické detaily provozu LMS. 9. Zajištění pravidelného zálohování dat serveru: Administrátor je zodpovědný za pravidelné zálohování všech dat LMS potřebných ke znovuobnovení provozu v případě technické závady. 10. Realizace bezpečnostního auditu nastavení serveru a rolí uživatelů. 11. Zřízení a správcování složky pro komunikaci učitelů mezi sebou (žáci je nevidí a tudíž do ní ani nemohou zasahovat). V ní si mohou učitelé vyměňovat zkušenosti, pokládat do diskuse otázky a číst si na ně odpovědi. 23

25 12 KURZY PŘEDMĚTŮ Jejich obsah se musí shodovat se vzdělávacím programem dané školy. Kurz musí obsahovat veškeré informace o předmětu (pro které ročníky nebo skupiny je určen, co je jeho obsahem, kdo jej učí, jak je koncipován, které učebnice jsou případně potřeba při jeho studiu tohoto předmětu, jaké jsou požadavky učitela k pololetním zkouškám apod. Obsah kurzů musí být přehledně rozdělen na jednotlivé ročníky studia, v nich je třeba vyznačit jednotlivá pololetí ročníku. Případně je možno kurzy dělit podle ročníků, tzn. že jeden kurz je pouze pro jediný ročník. Toto dělení má smysl, pokud jde o obsáhlejší předměty s velkým množstvím vloženého učiva, úkolů i testů. V případě, že se kurz odkazuje k učebnici, kterou žáci mají doporučenou coby studijní materiál od učitele, musí být u každého učiva přesně určeno, kde se v dané učebnici nachází Tvorba kurzu Každý kurz musí obsahovat následující položky, které umožňují dobrou orientaci v kurzu. Globální údaje o kurzu Většina autorských nástrojů umožňuje zadat některé globální údaje o kurzu. Mezi takové patří například autor dokumentu, autor elektronické podoby, kategorie kurzu, úvodní slovo a pokyny pro žáka, cíle kurzu, literatura apod. Základní prvky kurzu Učivo v kurzu je obvykle rozděleno dle ročníků, pololetí a do kapitol.kapitola je dále dělena do stránek, jejichž obsahem mohou být studijní texty, odkazy na webové stránky, úkoly, cvičení, testy atd. Více viz níže. Testy a úkoly Samostatnou část kurzu tvoří testy a úkoly. Testy jsou tvořeny otázkami. Otázky bývají následujících typů: ano/ne, výběr jedné možnosti z mnoha, výběr více možnosti z mnoha, přiřazení, určení pořadí, volná odpověď. Některé systémy umožňují například nastavit časový limit pro zvládnut testu, počet povolených pokusů, náhodný výběr otázek a vyžadovanou úspěšnost. 24

26 Jak vložit kurz do systému Je pochopitelně důležité mít možnost nahrát vytvořený kurz do systému. V některých systémech se tvoří kurzy přímo v LMS programu, jiné autorské nástroje umožňují následné nahraní, další potom komprimují vytvořený kurz do souboru, následně nahrávaného samotným uživatelem v prostředí manažera nebo posílaném administrátorům systému. Ukázka jazykového kurzu s výkladem, úkoly, testy i náslechy. Kurz je určen jedinému oboru v konkrétním ročníku. 25

27 A takto je možno kombinovat učivo v jediném kurzu pro různé ročníky a třídy Testy Testy slouží v distančním vzdělávání k průběžnému prověřování znalosti učiva. Při jejich tvorbě je třeba dbát osnov (vzdělávacího programu). Měly by v nich být otázky všech typů, tzn. přiřazovací, i se vpisovanou krátkou či dlouhou odpovědí. U vpisované odpovědi je vhodné, aby bylo uvedeno, v jakém tvaru má být odpověď. Program totiž neuzná odpovědi v jiném pádu apod. (Např. Napište, ze kterého panovnického rodu pocházel Přemysl Otakar II? odpověď se nabízí: Z Přemyslovců. nebo Přemyslovci. Právě v tomto případě je vhodné za otázku připsat: Odpověď uveďte v 1. pádu množného čísla. ). V kurzu musí být jasně uvedeno, zdali bude test vycházet z učebnice, učiva ve vzdělávacím programu nebo z obojího. Test by měl mít jasný název, aby bylo jasné, kterého předmětu, třídy a látky se týká (např. CJL 1 Starověká literatura). Ve výukovém programu lze také zpravidla zvolit čas, určený na vykonání testu. Učitel se při jeho učení musí řádně zamyslet, kolik času je re 26

28 álně třeba k vyplnění úloh. Při krátkém časovém limitu hrozí, že žákův výkon nebudeme moci dobře zhodnotit, protože test nestihne. Pokud se ovšem časový limit nastaví příliš dlouhý, žák odpovědi vyhledá na internetu či v učebnici. Při určování časového limitu je třeba brát ohled na to, jsou-li odpovědi z větší části přiřazovacího rázu (potřebují méně času), či jsou-li vpisované krátké (více) či dlouhé (nejvíce času). Osvědčilo se nám nechat několika osobám test zkušebně vykonat a pozorovat je při vyplňování a podle nich určit časový limit. U testu (stejně jako u úkolů) ve výukovém programu lze nastavit termín otevření nebo uzavření testu. Osvědčilo se nechat všechny otevřené od začátku školního roku (či začátku 2. pololetí) a nastavit postupné uzavírání podle toho, jak mají žáci postupovat ve studiu. Toto žáky donutí studovat postupně a pravidelně oproti modelu, kdy se nechávají testy otevřené po celé pololetí a končí pak všechny najednou před koncem pololetí. Toto vytváří velký tlak na žáky, kteří si vše nechali na poslední chvíli, a především na učitele, kteří musí v krátkém časovém období vyhodnotit velké množství testů a zapsat jejich známky do klasifikačního programu. Ukázka testu s jednoduchým výběrem jediné možnosti. 27

29 Ukázka testu s rozmanitějšími typy otázek: s krátkou tvořenou odpovědí, s vybíráním pravdivé varianty a složitějšími přiřazovacími otázkami. Pozdější odevzdávání testů umožňuje učitel či zprostředkovává tutor po svolení učitele příslušného předmětu. Děje se tak ve zcela výjimečných případech Úkoly Úkoly slouží v distančním vzdělávání především k procvičování a upevňování znalostí. Učitelé se mohou rozhodnout, zdali je budou či nebudou hodnotit známkou, případně jakou váhu budou mít při tvorbě pololetní a závěrečné klasifikace. Úkoly mohou mít mnoho podob. Musí ovšem vycházet z již probraného učiva. Zároveň by měly splňovat podmínku, že jejich řešení by se nemělo dát snadno vyhledat na internetu. Toto se týká především humanitních oborů. Např. místo Zpracujte životopis Karla IV. a Václava IV., který nalezne každý žák během pár vteřin a pouze ho překopíruje bez jakéhokoliv užitku 28