Geologie a pedologie
|
|
- Natálie Urbanová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Geologie a pedologie
2
3 Schematická geologická mapa Svalbardu
4 Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké teploty a krátké vegetační období limitují vývoj polárních půd. Teploty, jež umožňují rozvoj půdního života, trvají 4 až 8 týdnů a jsou omezeny jen na mikroklima aktivní vrstvy. V polárních oblastech - fenomén přenosu látek a genomů větrem.
5 Klima Mikroklima je klima povrchu půdy (studijního objektu) Mikroprostředí (microenvironment) prostředí obklopující organismus.
6 Matečná hornina Zvětrávání matečné horniny - velmi pomalé nedostatečné zásobení polárních půd minerálními živinami. Vrchní rozmrzající aktivní vrstva podíl na půdotvorných procesech. Spodní horizonty permafrostu jsou permanentně zmrzlé. Ve vysokých zeměpisných šířkách dosahuje aktivní vrstva mocnosti méně než 10 cm, v nízké Arktidě či Antarktidě 50 až 100 cm. Ve vysokých zeměpisných šířkách dosahuje hloubka permafrostu několik stovek metrů.
7 Zóna permafrostu v Arktidě (celá Antarktida má permafrost)
8 Zóna permafrostu v Arktidě
9 Permafrost Permafrost odebírá permanentně tepelnou energii aktivní vrstvě. Zmrzlý horizont brání výměně minerálních živin, vody, plynů mezi zmrzlými horizonty a aktivní vrstvou. Příkrý teplotní gradient mezi aktivní vrstvou půdy a permafrostem způsobuje fyziologickou ariditu. Rostliny žijící v aktivní vrstvě jsou vystaveny vodnímu stresu (rychlé evaporaci). Současně v pouštních oblastech dochází k zasolování aktivní vrstvy.
10 Na severní polokouli je hranice kontinuálního permafrostu přibližně shodná s 1 C isotermou. V jižnějších polohách nacházíme výskyt tzv. čočkovitého permafrostu. Pod vrstvami organické hmoty, které působí teplotně izolačně, se nacházejí čočky zmrzlé půdy. Diskontinuální permafrost je většinou rozšířen pod hranicí lesa. Kontinuální a diskontinuální permafrost pokrývá cca 20% povrchu naší planety.
11 Díky zasolení nebo vyšším tlakům mohou mezi vrstvami permafrostu existovat nezmrzlé části matečné horniny.
12 Na některých lokalitách existuje permafrost i pod mořem (mořské šelfy s prochlazenou vodou). Na severní polokouli je nejhlubší permafrost na Sibiři cca 600 m, v centrální Antarktidě až 800 m. Hloubku permafrostu ovlivňuje celá řada faktorů - množství energie dopadající na povrch půdy - množství geotermální energie - termální vlastnosti matečné horniny - obsah vody, atd. Nejhlubší permafrost existuje v místech s minimálním pokrytím vegetace, s krátkým a chladným létem s minimální sněhovou pokrývkou.
13 Permafrost má stabilní teplotu. Pouze jeho vrchní vrstva se v letním období mění v závislosti na ročním období (s časovým posunem).
14 Roční teplotní profil permafrostu ukazuje, do jaké hloubky se mění teplota permafrostu v závislosti na střídání ročních období.
15 Aktivní vrstva Tavná voda ze sněžníků a ledovců rychle stéká do údolí. Dochází k dezertifikaci prostředí. Na dně údolí dochází k akumulaci vody a vytváření různých typů mokřadů. Na zamokřených svazích za současného vytváření aktivní vrstvy a tání permafrostu dochází k uvolnění zvodnělé půdy a k následným sesuvům. Tento proces se označuje soliflukce.
16
17 Nemožnost vsakování tavné vody ze sněžníků a ledovců způsobuje zamokření půd (vznik tzv. hydromorfických půd). Množství organické hmoty, která se jen těžko mineralizuje, zůstává v aktivní vrstvě, dochází k postupnému okyselování půd a ke glejotvorným procesům.
18 Biotické aktivity půdy Vysoké zeměpisné šířky jsou tvořeny - polárními pouštěmi a polopouštěmi - s minimálně vyvinutými půdami - s minimálním vegetačním krytem. Subarktické a subantarktické oblasti mohou na druhé straně dosahovat stoprocentního vegetačního krytu se značným oživením půdního profilu.
19 Čas Vegetační sezóna a s ní spojené biologické procesy probíhající v půdě jsou omezeny 2 až 3 měsíci. Dlouhé období vegetačního klidu zpomaluje proces tvorby půd a působí podobně jako ledová období. V polárních oblastech dochází jen k omezenému zvětrávání hornin, vymývání, dekompozici a přemisťování.
20 V polárních oblastech rozlišujeme tři typy půd: hnědá, tundrová a močálová půda. Tundrový a močálový typ půd převládá v polárních oblastech.
21 Vztah vývoje půd ve třech klimatických zónách
22
23 Zamokřená půda tundrový a močálový typ půdy V subarktické a subantarktické oblasti. Tvoří asi 85% rozlohy tunder. Zůstává nasycený vodou po celou vegetační sezónu. Přítomnost permafrostu zabraňuje vsakování vody ho hlubších vrstev. Vegetace zde působí jako ochrana proti letnímu prohřívání a vysušování. Mrazové procesy zabezpečují pohyb půdy a tím její stálé narušování tvorba mrazových půd polygonů.
24 Kopečková tundra napomáhá vytvářet příznivější mikroklimatické podmínky pro rostliny. V letním období zadržuje vláhu, v zimě působí tepelně izolačně. Izolace permafrostu vegetací a následné přirůstání permafrostu vede ke vzniku různých mrazových jevů, vznik ping (Pingo má jádro z čistého ledu), rašelinných kopečků a mohyl (Palsa střed tvořen zmrzlou organickou hmotou.)
25
26
27
28 Nezamokřené hnědé polání půdy Na stanovištích, která jsou dobře odvodněna. Aktivní vrstva bývá mocnější s možností vzniku vrstevnatosti. Rozlohou - malou částí (cca 1%) polárních půd. Vegetační kryt těchto půd je řídký díky nedostatku vláhy a větrné erozi. Půda polárních pouští Pokryvnost cévnatých rostlin je nižší než 25%, průměrná červencová teplota je pod 5 C a průměrné roční srážky jsou nižší než 8 cm. U těchto půd dochází k akumulaci solí na povrchu, ph jsou většinou neutrální až alkalické. Jsou poškozovány větrnou erozí. Na povrchu se vytváří minerální a biologické krusty.
29
30
31
32
33 Biologické krusty polárních pouští Na povrchu půd polárních pouští - tzv. biologické krusty (nižší houby, sinice, řasy, bakterie a lišejníky). Tyto krusty jsou jedinými primárními producenty na těchto stanovištích - zpevňují povrch půdy a tím omezují větrnou erozi.
34
35 Diverzita a četnost sinic a řas půdních krust polární pouště na ostrově Ellesmere
36
37 Fyzikálně-chemická charakteristika půd na ostrově Ellesmere Pouze pískovcové typy půd měly nižší ph, ostatní typy byly neutrální až alkalické.
38 Obsah vody byl velmi nízký a během vegetační sezóny se snižoval
39 Obsah fotosyntetických pigmentů a diverzita sinic a řas. Říční terasa, granitový substrát a odledněná moréna měly vyšší koncentrace než dolomitický substrát a dno údolí. Dolomitický substrát měl vyšší poměr chlorofyl a : b něž u říční terasy, granitového substrátu a morény. Zelené řasy byly přítomny především na těchto třech typech lokalit.
40 Druhové složení sinic a řas Celkem bylo nalezeno 136 druhů sinic a řas. - z toho 52 druhů sinic a 84 druhů řas. Zelené řasy byly skupinou s největší druhovou diverzitou. Nadmořská výška negativně ovlivňovala počet nalezených druhů. V granitovém substrátu bylo nalezeno více druhů než v dolomitickém. Půdní krusty obsahovaly především sinice.
41 Vertikální distribuce sinic a řas v granitovém substrátu
42 Vertikální distribuce sinic a řas v dolomitickém substrátu
43 Granitový substrát byl bohatší jak z hlediska diverzity, tak četnosti sinic a řas než dolomitický substrát. V granitovém substrátu Oscillatoriales a Chroococcales převažovaly. Jejich počet byl největší v hloubce 3 až 5 cm. Dolomitický substrát byl chudý jak z hlediska diverzity, tak četnosti. Oscillatoriales byly zastoupeny nejvíce a byly přítomny pouze v horní vrstvě půdy (do 4 cm).
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VícePolární biologie rostlin. 1. přednáška Biomy, Arktida vs. Antarktida
Polární biologie rostlin 1. přednáška Biomy, Arktida vs. Antarktida Kontakty na přednášející prof. Ing. Miloš Barták, CSc. mbartak@sci.muni.cz Mgr. Kateřina Trnková 184745@mail.muni.cz K. Tomanová Osnova
Víceseverská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské
Tundra a alpinské vysokohoří severská tundra v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec výskyt: severně od 65 alpinská tundra vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VíceVY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců
1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceŽivot ve vyšších nadmořských výškách. Charakteristika horského prostředí. Alpinská zóna (alpine life zone) Ekologie horských ekosystémů
Charakteristika horského prostředí Alpínská, alpínský, alpínské druhy/ vegetace, prostředí, pásmo, Charakteristika prostředí Společné rysy prostředí/ klimatu Arktická vs. alpínská tundra alpinský z lat.
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceMartin Svoboda, IV. B
Martin Svoboda, IV. B Obecné vymezení Regiony v blízkosti zeměpisného pólu Místa za polárním kruhem (vymezen rovnoběžkami 66 33 severní a jižní zeměpisné šířky) Severní polární oblast = Arktida Jižní polární
Více38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 38.Biosféra Biosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními
VíceSložky půdy. Nejdůležitější funkce půdy. minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch
Složky půdy minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch Nejdůležitější funkce půdy produkce potravin a biomasy růst rostlin zadržování, filtrace, transformace látek prostředí pro organismy
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceVegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze
Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze 12. 1. 2019 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Průběh polární hranice lesa Vymezení a zonace arktické
VíceIntegrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ANTARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním
VíceArktida je nejrychleji se měnící částí naší planety
Arktida je nejrychleji se měnící částí naší planety Arktická oblast a vývoj její neživé i živé přírody jsou ukazatelem a indikátorem intenzity a rychlosti globálních změn probíhajících na naší planetě.
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceFyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka
Fyzická geografie Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka Kategorie (typy) klimatu MARITIMNÍ X KONTINENTÁLNÍ ARIDNÍ < 200 mm X HUMIDNÍ > 700 mm NÍŽINNÉ < 200 m X HORSKÉ > 1500 m The Huronian glaciation ex tended
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VícePROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
VíceKlima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha Vítězslav Vlček, Jan Hladký, Eduard Pokorný, Martin Brtnický Mendelova univerzita v
VíceTundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
VíceIntertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Vícemolekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VíceŠablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci
Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceCo je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VícePůdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceŠablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
VíceATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceZákladní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní
VíceLITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
VíceArktida je severní polární oblast ohraničená přibližně izotermou 10 C průměrné teploty v nejteplejším měsíci. Zahrnuje Severní ledový oceán a část
Arktida je severní polární oblast ohraničená přibližně izotermou 10 C průměrné teploty v nejteplejším měsíci. Zahrnuje Severní ledový oceán a část severního pobřeží Evropy, Asie a Severní Ameriky o rozloze
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013
VíceJEZERA CHILE, BOLÍVIE A PERU
JEZERA CHILE, BOLÍVIE A PERU 24.02.2009 NÁRODNÍ PARK SAJAMA byl založen už v roce 1939, což z něj činí nejstarší bolivijský národní park. Dnes se rozkládá na 10 023 km 2 při hranicích s Chile, kde na něj
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
VíceKARTOGRAFIE. 6. Polohopisný a výškopisný obsah map
KARTOGRAFIE 6. Polohopisný a výškopisný obsah map Vodstvo Základní orientační prvek na mapách. Zahrnuje veškerou stojatou a tekoucí vodu na zemském povrchu i pod povrchem. Na topografických mapách lze
VíceKrajinná sféra 50.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra 50.TEST k ověření znalostí Krajinná sféra - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: 5. 6. 8. 7. 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VícePředmět: Aplikovaná bioklimatologie
Předmět: Aplikovaná bioklimatologie Vyučující a spolupracující učitelé: Ing. Eva Kocmánková Ing. Petr Hlavinka Dr. Miroslav Trnka M.Trnka: garant, přednášky, semináře Z. Žalud: Přednášky 2 a 8 M. Dubrovský
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceČeská arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody
3 Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zonální rozdělení úhrnů slunečního záření na
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VíceSAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?
SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,
VícePC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
VíceDálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra
Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy
VíceEkosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích
Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA KLIMA, BIOMY USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze,
VíceBIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceKrajinná sféra 39.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra 39.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
Více(Člověk a příroda) Učební plán předmětu
Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceMotivační texty. Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy. Text 2. Druhy sesuvů a jejich hodnocení
Motivační texty Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy Sesuvy vznikají v důsledku účinků zemské přitažlivosti (gravitace), která působí na materiál svahu. Tento materiál můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin,
VícePedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.
Pedologie Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky http://enviregion.pf.ujep.cz Pedologie Pedologie (řecky pedon = půda, logos = slovo, nauka, věda). Latinsky
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Více