DUHOVKA NEWS BŘEZEN/2011 OBSAH ÚVODEM

Transkript

1 DUHOVKA NEWS BŘEZEN/2011 OBSAH ÚVODEM Struktura Duhovka Group 2 Rozhovor s RNDr. Kitzbergerem 3 Co se děje v Duhovce? 5 Projekty našich-vašich dětí 6 Mediální šrumec 7 i Sorry, co že je to vlastně to Montessori? 7 Kreativní dílna 8 Kulinářský koutek zapálené Lenky Požárové 9 Milí rodiče, žáci, studenti, učitelé a přátelé Duhovky, přicházíme za vámi poprvé v tomto roce, který, věříme, bude rokem dobrým, povzbudivým a plným zajímavého dění. Duhovka se stále rozvíjí a roste díky spolupráci mnoha lidí. V tomto čísle News vám představíme, kdo stojí za Duhovkou, a nabídneme rozhovor s novým generálním ředitelem Duhovka Group RNDr. Jindřichem Kitzbergerem. Před několika týdny jsme v rámci dní otevřených dveří uvítali zájemce o studium na gymnáziu. S potěšením jsme jim oznámili, že v nadcházejícím školním roce zahájíme dvojjazyčnou výuku s využitím metody Montessori v budově gymnázia Duhovka v Praze 4. Začátkem února se konal také zápis do Školy Hrou, která letos v září poprvé otevře smíšené třídy. Duhovky pro nejmenší, mateřské školky v Kozlovské a Cihelné, se připravují na návštěvu rodičů s dětmi spojené se zápisem v polovině dubna. Do březnového vydání Duhovka News jsme zařadili také nové kategorie. Budeme mluvit více o Montessori, ukážeme vám, jaké báječné projekty tvoří vaše děti, nabídneme nápady v Kreativní dílně a také se necháme inspirovat kuchařským umem zapálené Lenky Požárové, která nám prozradí své recepty v Kulinářském koutku. S přicházejícím jarem vám přejeme sílu, energii a radost ze života. Tým Duhovka Okénko lékaře 10 Tip na výlet 11 Duhovka školka Duhovka základní škola Duhovka gymnázium 1

2 STRUKTURA DUHOVKA GROUP Naše duhovková rodina se rozrostla a my bychom vám rádi představili její strukturu. Můžeme slíbit, že v následujících vydáních Duhovka News se dozvíte o každém členu mnohem více zajímavých informací. 2

3 JINDŘICHA KITZBERGERA ZPOVÍDALO SEDM ŽEN... Kdo je Jindřich Kitzberger? RNDr. Jindřich Kitzberger generální ředitel Duhovka Group a ředitel Školy Hrou. J. Kitzberger vystudoval přírodovědeckou fakultu UK. Řadu let působil jako ředitel základní školy, vedl několik občanských sdružení pedagogů a organizací zaměřených na vzdělávání, kde se zabýval zejména vzdělávací politikou, problémy škol a učitelů a také alternativními vzdělávacími koncepty. J. Kitzberger byl poradcem ministryně školství a náměstkem ministrů školství. Zájem o alternativní a méně tradiční způsoby vzdělávání ho přivedl ke vzdělávacímu projektu Duhovka Group a Škole Hrou, jejichž ředitelem je od ledna tohoto roku. J.Š.: Přijal jsi zajímavou a zároveň náročnou práci. Co tě motivovalo pracovat v soukromém školství? Rozhodoval jsem se delší dobu, ale prakticky ihned mne silně oslovil koncept Duhovky. Uvědomil jsem si jeho výjimečnost a také svoji mimořádnou příležitost být u zrodu něčeho hodně zajímavého a inspirativního. Něčeho, čemu důvěřuji i z hlediska obsahu, myšlenek, lidského náboje, étosu. A samozřejmě z odborného hlediska. Pracuji ve školství řadu let, prožil jsem v něm prakticky celý dosavadní život (jenom do mateřské školky jsem chodil málo, tam se mi totiž nelíbilo!), a když jsem přemýšlel, co bych zkusil nového, dosud nepoznaného, nevyzkoušeného, tak jsem se setkal s Tomášem Janečkem a jeho představami o vzdělávání od školky až k maturitě. To, že jde o soukromé školství, pro mne nehrálo zase tak velkou roli, ale v podstatě i za to jsem rád, protože si tak hodně mohu rozšiřovat obzory. J.Š.: Vnímáš nějaké rozdíly mezi státní a soukromou školou? Vnímám samozřejmě to, že soukromá škola je v řadě ohledů o něco svobodnější. Ale i to, že je pro ni daleko těžší uhájit si své místo na slunci. Když ale odhlédnu od těch spíše administrativních, právních, organizačních aspektů, tak musím konstatovat, že po všech svých zkušenostech nevnímám ani tak tu linii mezi soukromou a veřejnou školou, ale spíše mezi dobrou a špatnou školou. A tyhle všechny skupiny jsou hodně promíchané. Z.P.: Máš nějak rozděleno, kdy jsi ředitelem Školy Hrou a kdy Duhovka Group nebo funguješ v obou rolích zároveň? Máš pravdu, že je v tom nepochybně určitá schizofrenie a odděluje se to v zásadě těžko. Říci si, že v pondělí dopoledne jsem ředitel Školy Hrou a ve středu odpoledne ředitelem Duhovka Group, to by bylo kontraproduktivní. Střídá se to někdy v minutách, protože musím reagovat každý den v mnoha případech v obou rolích. Někdy je to výhodou, protože se ty role vzájemně podporují, někdy nevýhodou, protože se v nich musím pohybovat třeba bez ohledu na potřebu setrvat v některé z nich déle a soustředěněji. Ale je samozřejmě hodně činností, kdy je to jasně oddělené jednání, porady J.Š.: Máš osobní zkušenosti s pedagogickou činností? Myslíš, jestli jsem si někdy sám zkusil učit? Nějaké pokusy za sebou mám! Učil jsem přes 20 let, nejprve jako učitel, později jako ředitel školy. Celou tu dobu jsem učil moc rád, bavilo mě to, a zdálo se mi, že ani žákům to není proti mysli. Můžeme tedy mluvit řádově o stovkách dětí, které jsem se pokoušel přivést k tomu, že matematika a biologie jsou obory, které stojí za prozkoumání. L.K.: Změnil se nějak tvůj pohled na Montessori pedagogiku poté, co jsi začal pracovat pro Duhovku? Hodně. Předtím jsem jen velmi povrchně věděl, co to znamená, viděl jsem některé zahraniční školy, ale neměl jsem jinak větší příležitost zabývat se tímto vzdělávacím konceptem do hloubky. Byla to pro mne zkrátka jedna z minoritních alternativ ve vzdělávání. Než jsem ale defi nitivně přijal svoji současnou roli, prozkoumal jsem Montessori fi lozofi i i zásady podrobněji a alespoň rámcově se seznámil s tím, jak fungují prakticky. A byl jsem skoro překvapen, jak je tam vše dobře promyšleno, jak je to přirozené, logické, didakticky zpracované, jak do sebe vše zapadá. A hlavně, jak to pěkně zapadá do mých dosavadních zkušeností se vzděláváním, se školou, s dětmi. D.P.P.: Co považuješ na Motessori za nejinspirativnější? Organizaci vyučování a způsob, jakým se dítě učí, jak získává nové poznatky a dovednosti. Po celou svou pedagogickou dráhu jsem přemýšlel nad tím, jak co nejlépe a nejefektivněji nastavit výuku ve škole, aby z ní děti získaly maximum. O tom zřejmě uvažuje každý učitel, ale často dochází k poněkud neuspokojivému závěru, že ačkoli on ze sebe vydává všechno, děti si z toho odnášejí jen zlomek. Montessori didaktika přináší v tomto směru daleko větší možnosti. L.K.: Jaká je podle tebe výhoda pro děti procházet celým uceleným systémem od předškolního věku až do maturity? Obecně je to složitá otázka pokud totiž takový systém má nějaké nedokonalosti nebo chyby, ty se projevují po celou vzdělávací dráhu dítěte a jejich dopady se prohlubují. A samozřejmě naopak, pozitiva působící delší dobu znamenají, že děti mohou z určitého způsobu vzdělávání vytěžit daleko více. Duhovka bude samozřejmě ten druhý případ. Jestliže se některé dovednosti a schopnosti dětí začnou budovat již v mateřské škole, děti si začnou zvykat na určitý způsob vzdělávání, na samostatnost, na určitý přístup pedagogů, na tvořivost a odpovědnost za své konání, pak je samozřejmě ideální, když to na vyšších stupních vzdělávání mohou dále a dále prohlubovat. Tím optimálně zhodnotí svoji dosavadní investici. Pokud přejdou jinam, na jiný typ vzdělávání, s odlišnými přístupy, původní investice se jim sice neztratí, stále ji budou využívat, ale ztratí se potřebná akcelerace. Kdybych použil příměr nebudou už dále aktivně investovat, ale některé složky jejich dosavadního vzdělání se uloží se standardním úrokem a budou tak trochu spinkat. 3

4 Z.P.: Máš nějaké konkrétní plány na propojení všech stupňů škol? Já vidím to propojení především v rovině idejí. Nastane tehdy, až učitelé ve všech školách budou vyznávat stejné pedagogické hodnoty, stejnou fi lozofi i v přístupu k dětem a jejich vzdělávání. To se samozřejmě snadno řekne, ale je to složitý a dlouhodobý proces. Nebezpečí je zejména v tom, že v obecné rovině se bude zdát, jak krásně se shodujeme, ale v těch konkrétních situacích budeme zjišťovat značně odlišná pojetí. V nejbližší době hodláme předložit pedagogům všech škol první představu naší společné duhovkové vize. Budou tam poměrně konkrétně popsána východiska, se kterými chceme začít ten společný budoucí vzdělávací koncept vytvářet. Potřebujeme se nejprve přesvědčit, že tomuto konceptu rozumíme všichni stejně, že ho chápe každý učitel jako my, že je ochoten jej přijmout, a pak s ním půjdeme dál. D.P.P.: Máš děti? Pokud ano, chodily by do našich škol? Mé děti už jsou ve věku, na který Duhovka nedosáhne (zatím!). Ale kdybych měl teď malé dítě, zcela určitě bych usiloval o to, aby do některé z našich škol chodilo. T.M.: Máš nějaký zážitek nebo zkušenost ze své vlastní školní docházky (od předškolní až po středoškolskou), která tě ovlivnila až do dospělosti? Ať už pozitivní nebo negativní? Spoustu. Souvisí to hodně s tím, že jsem se stal učitelem (což jsem ostatně chtěl od dětství), nechal jsem se ovlivnit mnoha zkušenostmi pozitivními i negativními, protože jsem jako učitel hledal tu optimální cestu. Když to shrnu, tak negativní zážitky ze školy mne donutily přemýšlet více o tom, jestli jako učitelé dostatečně citlivě vnímáme problémy, které dnes děti mají. Jestli si uvědomujeme, kde všude se skrývají dětské strachy, obavy, nejistoty. Každý učitel je přesvědčen, že má děti rád, že se k nim úžasně chová, že jim pomáhá. Ale ne vždy dostatečně chápe, o co vlastně jde. Pokud jde o ta pozitiva zcela zásadně můj život ovlivnil skvělý třídní učitel na gymnáziu. Jak odborně, tak pedagogicky. Jeho mám před očima stále jako učitelský vzor a díky němu mám celoživotně rád biologii a přírodu, ale i vědu jako takovou. Z čehož se mi jen potvrdilo to asi banální poučení, že osobnost učitele dokáže divy. D.P.P.: Jaké je tvoje nejoblíbenější místo na dovolenou? Já ta místa dovolené rád měním, ale takové typické místo pro oblíbenou dovolenou vypadá tak, že je porostlé lesem a jsou na něm přiměřeně vysoké a přiměřeně strmé hory. Myslel jsem dlouho, že nejlepší taková místa jsou u nás, ale předloni jsem jedno takové moc krásné objevil i na jednom řeckém ostrově, takže může být i v takových končinách. B.G.: Jaký byl váš největší dobrodružný zážitek nebo zkušenost. Něco, při čem jste se bál. Dobrodružství může mít mnoho různých podob. Když jsem začínal učit, připadlo mně docela dobrodružné vyrazit s třídou puberťáků na třítýdenní pobyt na východním Slovensku. Bát jsem se začal už noční cestou vlakem tam. Zcela jiný druh strachu jsem zažil, když jsem jako téměř pedagogický holobrádek nastupoval do funkce ředitele školy a měl před sebou velký pedagogický sbor, kde si skoro jistě všichni mysleli něco ve smyslu na tebe jsme tady čekali nebo ten nám tady bude něco vykládat. Tak to mně přišlo také docela dobrodružné. Ale jestli chcete slyšet klasiku docela jsem se bál, když jsem sám chodil po Bronxu, protože jsem si usmyslel, že musím vidět tamní zoologickou zahradu a mí kolegové tohle nadšení vůbec nesdíleli. Takže, když to uzavřu ta dobrodružnost je vlastně vnitřní stav, jak to člověk má zrovna v hlavě. Jindřicha K. zpovídaly: Blanka Godinez, marketing Duhovka Group, Lenka Koukalová, ředitelka školky v Praze 6, Tereza Miles, anglická učitelka (školka), Dorothy Picatagi Paul, ředitelka školky v Praze 1, Zuzana Préma, česká učitelka (ZŠ), Barbora Růžičková, marketing Duhovka Group a Jaroslava Šedivá, zástupkyně ředitele (gymnázium) B.G.: Jaké jsou vaše koníčky? Chodím rád po horách a po lesích, to je úžasný relax, ke kterému se ovšem tak často nedostanu. Od útlého dětství si neumím život představit bez knížek, i když na ně v posledních letech nemám moc času. Něco ale vlastně mám rozečteného kontinuálně, většinou několik knížek najednou a sáhnu po nějaké podle nálady. I když knížky nestíhám číst, miluju jejich kupování. Když jdu kolem knihkupectví, musím se koukat na druhou stranu. A když neuváženě vejdu dovnitř, zpravidla si alespoň jednu musím odnést. Tedy samozřejmě ji zaplatím. No a pak hrozně rád chodím do kina. T.M.: Jaké jsou tvoje 3 oblíbené knížky, ke kterým se rád vracíš? Já musím přiznat, že se ke stejným knížkám moc nevracím, protože mám pořád nějaké nové a nestíhám je zdaleka přečíst, takže mám pořád pocit, že musím číst přednostně ty nové. Připouštím, je to určitý druh čtenářské nezralosti, snad z toho časem vyrostu. Ale přesto je pár výjimek, které jsem četl už v dětství a znovu je rád otevírám například knížky Geralda Durrella ( O mé rodině a jiné zvířeně ) nebo Goscinnyho Mikulášovy patálie, a samozřejmě Jirotkova Saturnina. A vlastně z těch současnějších se vracím ke knížkám Ivana Krause. Takže když to shrnu vracím se k dobrému humoru. B.R.: Víš, kolik měl žen Jindřich VIII. a kolik žen dnes zpovídalo tebe? Já jsem si vždycky říkal, proč Jindřich VIII. nesladil ty číslovky a ještě se trochu nesnažil, aby těch žen bylo také osm. Takhle se to hůř pamatuje. Jenže jeho těch šest žen zpovídalo postupně a mě najednou! B.R.: Na jakou otázku bys chtěl odpovídat, která v tomto rozhovoru nepadla? Ať hloubám, jak hloubám, žádná mě nenapadá. Lépe řečeno, je jich spousta, na které bych i rád odpověděl, ale nemohu se odhodlat k tomu, abych nějakou vybral a položil ji vlastně sám sobě. To bude tím, že se moc dobře znám a vím už dopředu odpověď. 4

5 CO SE DĚJE V DUHOVCE? BŘEZEN PO ÚT ST ČT PÁ SO NE DUBEN PO ÚT ST ČT PÁ SO NE K se Duhovka Group rozhodla ukončit provoz jesliček Pohodička. Důvodem je především skutečnost, že bychom v této fázi rádi soustředili všechny síly a prostředky na budování vzdělávacího systému od mateřské školy po gymnázium. Těmto školám jsme také v tuto chvíli schopni poskytnout perspektivní prostory odpovídající naši záměrům, zatímco Pohodičku bychom museli do budoucna stále více omezovat a nakonec zrušit díky kapacitnímu rozvoji Školy Hrou. Do budoucna nevylučujeme rozšíření systému Duhovka o zařízení typu jeslí, ale v takovém případě bychom hledali nové, perspektivní a konzistentní řešení. Příznivcům a uživatelům Pohodičky se omlouváme a doufáme, že jim dokážeme kompenzovat tento krok kvalitními službami na úrovni předškolního, základního a gymnaziálního vzdělávání spuštění nového školkového webu kde v hlavní roli vystupují tyto postavičky 9.3. Vzdělávací večer pro rodiče - výuka jazyků pro děti ve věku 3-6 let Kdy a kde? od 16 do hod, školka Duhovka, Kozlovská 9, Praha 6. Chcete vědět, jak se podle Montessori osnov učí jazyk? Ukážeme si, jakým způsobem můžete poznatky, které se Vaše dítě učí ve škole, použít a propojit s poznatky a zkušenostmi z domova. Vytvoříme základ k diskuzi o vašich zkušenostech v rodině. Bude to čas vyhrazený pouze pro dospělé. Zájemci se mohou hlásit na u info@duhovkaskolka.cz Pozvánka na vytváření pomůcek Kdy a kde? od 18 hod, Škola Hrou, Nad Kajetánkou 134/9, Praha 6 Zuzka Préma opět pořádá informační seminář pro zájemce, kteří mají chuť vytvořit pro své i ostatní děti pomůcky v oblasti svého zájmu. Zájemci se mohou hlásit přímo u Zuzky na zelena@skola-hrou.cz Sbírka pro Diagnostický ústav Kdy a kde? Školka Duhovka (každý den od 8 do 17 hod), Kozlovská 9, Praha 6. Škola Hrou (družina - každý den 13 do 17 hod), Nad Kajetánkou 134/9, Praha 6 Gymnázium Duhovka (každý den od 7.45 do 14 hod), Na Dlouhém lánu 43, Praha 6 Máte doma dětské i dospělácké oblečení, hračky a jiné věci, které už nepotřebujete a zbytečně vám zabírají ve skříních místo? Pořádáme dobročinnou sbírku pro Diagnostický ústav v Praze 4-Hodkovičkách a Den otevřených dveří spojený se zápisem ve školce Kozlovské (Praha 6) Kdy a kde? V pátek (od 9 do 18 hod) a v sobotu (od 10 do 14 hod) se otevřou brány školky Duhovka v Kozlovské 9, abychom přivítali nové zájemce ve věku 2,5 až 6 let! Maturitní ples gymnázia Duhovka Kdy a kde? od 19,00 hod, Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6. Letošní maturitní ročník gymnázia připravil svůj maturitní ples v netradičním duchu. Pozvánka je toho důkazem :o) Den otevřených dveří spojený se zápisem ve školce Cihelné (Praha 1) Kdy a kde? v úterý (od 8 do 19 hod) i školka v Cihelné 2 umožňuje návštěvníkům nahlédnout do svých prostor Velikonoční soutěž s Duhovkou Co a kam? Poslední termín pro odeslání fotek kuřátkovských rodin na redakce@duhovkagroup.cz 5

6 CO SE DĚJE V DUHOVCE? PROJEKTY NAŠICH-VAŠICH DĚTÍ A co o výstavě napsala jedna z organizátorek a vynálezkyň sedmiletá Nikolka? VÝSTAVA PLAY PODLE PŘEDSTAV DĚTÍ ZE ŽLUTÉ TŘÍDY Návštěva výstavy Play Petra Nikla v Mánesu zaujala děti ze žluté třídy (2.třídy ZŠ Školy Hrou) natolik, že se rozhodly obdobný projekt uskutečnit ve své třídě! Výstava Play vznikla tak, že zme byli na výstavě v Mánesu a řekli sme si, že uděláme výstavu také. Každý sme si vymysleli sví, a jedna výstava byla pro rodiče a jedna pro školu hrou. Je super, že ve třídě se vymýšlí hodně nápadů a nejlepčí byl tento. Od prosince si všichni usilovně lámali hlavy a třídili nápady na vlastní vynálezy (včetně rodičů). Ukázalo se, že kreativita žluté třídy je obrovská - vznikly zde různorodé krabice (každá s jiným obsahem a jinou funkcí), nejroztodivnější stroje, obvody, bomby, chodící květiny, krasohledy, zvonkohry apod. Další součástí byly exponáty zapojující a rozvíjející smysly. Projekt vyvrcholil lednovou výstavou, ze které vám přinášíme tyto fotografi e. Jáchym R. vymyslel hlavolam s názvem H.R.K. 1 aneb dostaň míčky do rohu. Rebeka Š. vynalezla Skákací kytku na provázcích, která se pohybuje jako loutka. Jára Š. vynalezl a vytvořil Vybuchovač (sopku). Autorkou Spirálovníku (přístroje, který kreslí spirály) je Bára Č. Paní učitelka Terezie P. a její Smysly - barevný léčivý vynález se zaměřením na zrak a barevné spektrum 6

7 MEDIÁLNÍ ŠRUMEC Mediální šrumec se točil zejména kolem našeho gymnázia. V příloze Akademie Lidových novin vyšel článek s názvem Chyby si najdi a oprav sám a vy si jej můžete přečíst na webových stránkách gymnázia Další články vyšly v měsíčníku Kladno a magazínu Cvrkot. V březnovém čísle časopisu Rodina a škola se můžete těšit na rozhovor s Tomášem Janečkem, který se pro změnu točil kolem Školy Hrou! SORRY, CO ŽE JE TO VLASTNĚ TO MONTESSORI? i Sorry, co že je to vlastně to Montessori? je nová kapitola Duhovka news, která si klade za cíl poodhalovat svět Montessori. V tomto čísle Vám nabídneme pár zajímavostí o paní Montessori. * Věděli jste, že... Montessori je příjmení italské ženy, velké bojovnice, která aby mohla zrealizovat svůj sen o lékařské dráze, si vyžádala slyšení u samotného papeže? Díky tomu se později stala první promovanou lékařkou Itálie! Věděli jste, že Marie Montessori se narodila poslední prázdninový den roku 1870 v italském městečku Chiaravalle? během II.světové války byla pronásledována a uprchla do Indie, kde založila Indickou společnost Montessori, vzdělávala pedagogy a setkala se s Gándhím? byla během svého života dvakrát navržena na Nobelovu cenu míru (v roce 1949, 1951)? v roce 1950 byla podle ankety New York Times vyhlášena nejpozoruhodnější ženou první poloviny 20.století? 7

8 Postup: Seřízneme oblou stranu piškotu tak, aby byl rovný. Vytvoříme si základnu pro kuřátko (foto 1). Další dva piškoty seřízneme stejně jako základnu a zároveň odkrojíme do rovna dolní i horní část piškotů (foto 2). Tyto dva díly spojíme k sobě bílkem (foto 3 a 4) a poté postavíme na bílkem vymazanou základnu. Chvilku a opatrně přidržíme, aby se všechny díly spojily (foto 5). Tím jsme vytvořili část tělíčka, ke kterému nalepíme křídla (mírně posunutá dozadu) (foto 6). Připravíme si hlavičku dva piškoty seřízneme v dolní části do rovna (foto 7). Z papíru vystřihneme zobáček, vnitřní stranu piškotů vymažeme bílkem a opatrně sem vložíme zobáček tak, aby pěkně vykukoval z hlavičky (foto 8). Přidáme pepř jako oči opatrně vtlačíme do piškotů (foto 9). Poté nasadíme na tělíčko, nezapomeneme bílkem vymazat, jemně přitlačíme, chvíli podržíme a kuřátko je na světě (foto 10). KREATIVNÍ DÍLNA Vyzdobte si byt velikonočními kuřátky aneb Piškotová kuřátka do každé rodiny! 4. Užijte si společné chvíle při výrobě piškotových kuřátek, které jsou ideální dekorací na Velikonoce. Pošlete nám do fotky vašich kuřátkovských rodin na adresu redakce@duhovkagroup.cz. Nejoriginálnější kuřátka odměníme platem BIO vajíček. Jsme zvědavé, kolik rodinek se nám v inboxu urodí :o) A jak kuřátka vytvořit? K výrobě budete potřebovat: Dětské piškoty ( na výrobu jednoho kuřátka vám postačí 7 kulatých piškotů) Dvě kuličky pepře černého Barevný papír nebo bílý papír a pastelky Bílek jako fantastické lepidlo Štětec Kuchyňský nůž 8

9 KULINÁŘSKÝ KOUTEK ZAPÁLENÉ LENKY POŽÁROVÉ Ten, kdo má rád chutné, poctivé, jednoduché a hlavně hravé pokrmy, se může těšit na stránkách našeho Duhovka news na pravidelnou dávku inspirativního vaření. Ve spolupráci s kreativní kuchařkou, odvážnou vydavatelkou, neúnavnou cestovatelkou a vášnivou fotografkou v jednom, Lenkou Požárovou, vám představujeme náš kulinářský koutek! Kdo je Lenka Požárová? Vyzkoušejte premiérový recept, kde v hlavní roli hrají brambory. Lenka Požárová (38) získala s unikátní řadou kuchařek Což takhle dát si... v Londýně mezinárodní ocenění Gourmand Cookbook Award a dále cenu za nejlepší český kuchařkový design. Obě ceny byly uděleny české kuchařce poprvé v historii. Lenka píše pravidelně emotivní sloupky, jedlé články a křupavé reportáže do novin a časopisů. Její poslední knížkou je Jak jsem proje(d)la svět, která je čtivým cestopisem originálně spojujícím fotografi e, konkrétní tipy na restaurace, trhy i obchůdky a recepty zároveň. Více informací na Střapaté brambůrky hezky křupavé pro 4 osoby příprava 25 min. 1,4kg nových malých brambor 250g čerstvého špenátu (lze nahradit mraženým listovým špenátem od Bonduelle) 60g sekaných mandlí hrst mletých vlašských ořechů 2 silné plátky másla 1 lžička pálivé papriky (pro děti použijte sladkou papriku) sůl Brambory uvařte ve slupce téměř doměkka. Slijte z nich vodu a vložte na pánev s rozehřátým máslem. Přisypte mandle, nasekaný, opraný a okapaný špenát a ořechy. Osolte a okořeňte paprikou. Vše opékejte za stálého míchání asi 5 minut, až brambory zezlátnou.

10 OKÉNKO LÉKAŘE Kdo je MUDr. Petr Žáček, MBA? MUDr. Petr Žáček, MBA je dvouatestovaným lékařem pediatrické části Programu H plus s dlouholetou praxí jak v univerzitních lůžkových zařízeních, tak v ambulantní sféře. Dětské oddělení, které MUDr. Žáček vede, ojedinělým způsobem kombinuje primární pediatrickou péči s péčí pediatrických specialistů pracujících v rámci polikliniky (endokrinolog, gastroenterolog, nefrolog, ortoped, gynekolog, pneumolog, neurolog, psycholog a logoped). Co se děje v těle při infekci? Infekční onemocnění neboli infekce je chorobný stav, při kterém dochází k poškození hostitelského organismu prostřednictvím patogenu,který narušuje vnitřní prostředí infi kovaného organismu, aby tak získal prostředí k vlastnímu růstu a množení. Míra závažnosti infekčního onemocnění je pak dána patogenitou, česky choroboplodností, která závisí na mnoha vlastnostech patogenu. Patří mezi ně délka inkubační doby, produkce toxinů, zároveň též míra obranyschopnosti hostitele. Mezi patogeny, tedy vyvolavatele infekčních onemocnění řadíme zejména viry a bakterie.viry jsou vyvolavateli onemocnění jako rýma, chřipka a další, bakterie pak vyvolavately hnisavých onemocnění horních a dolních cest dýchacích jako zánět středního ucha, angina, bronchitida a zápal plic. Vzácněji jde o kvasinky, houby a některé druhy členovců a červů tedy vyvovatele parazitárních onemocnění. Hostitel tedy pacient se infekci brání prostřednictvím imunitního systému. Imunitní systém dělíme na nespecifický, reprezentovaný přirozenými barierami, tedy kůží a sliznicemi a na specifický imunitní systém reprezentovaný částí bílých krvinek lymfocyty. Tyto se pak dělí na B-lymfocyty odpovídající za protibakteriální imunitu a na T-lymfocyty odpovídající za protivirovou imunitu. Průběh infekčního onemocnění lze shrnout do následujících kroků průnik patogenu do organismu a jeho pomnožení / bezpříznaková inkubační doba /- rozvoj klinických příznaků vlastního onemocnění od úvodních jako zvýšená teplota, únava, teplota, třesavka, bolesti, nechutenství, katarální příznaky a další vznik imunologické odpovědi organismu a následný proces hojení a rekonvalescence. Existují různé možnosti, jak proniknout z vnějšího prostředí dovnitř organismu ve většině případů se jedná o sliznice dýchacích cest nebo zažívací trakt. Po úspěšném vstupu do těla bakterie musí najít vhodné útočiště. Na tomto místě se uchytí. Při snaze patogenů žít, přijímat potravu a rozmnožovat se dochází k narušení hostitelského organismu a k rozvoji příznaků onemocnění. Lidské tělo bojuje s bakteriemi pomocí některých složek již zmíněného imunitního systému. Je velký rozdíl, zda se jedná o bakterie žijící uvnitř nebo vně lidských buněk. Proti bakteriím žijícím mimo lidské buňky v těle bojují hlavně buňky bílé krvinky zvané neutrofi ly. K tomu jim pomáhají různé protilátky, které usnadní jejich následné pohlcení fagocytosu. Vnitrobuněčné bakterie jsou cílem skupiny bílých krvinek zvaných T -lymfocyty. Stav imunitního systému každého z nás závisí vždy na našem životním stylu a životosprávě. 10

11 OKÉNKO LÉKAŘE Patří sem kromě posilování imunity pravidelným očkováním a léčením případných poruch imunitního systému také správná výživa obsahující látky posilující náš imunitní sytém. Při jejich výběru je nutno brát v úvahu fakt, že ve střední Evropě, pro nás byly a jsou přirozenými potravinami plodiny jako jablka, borůvky, cibule, česnek, křen nebo tradiční bylinky. Žraločí ploutve či jiné exotické doplňky stravy dnes nabízené mnohdy bez řádných povolení nejsou v našich podmínkách tím správným řešením. O obsahu deklarovaných látek v oněch exotických produktech nemluvě. Je velmi dobré se zamyslet nad každodenním obsahem stravy. Neměly by v ní chybět ryby, čerstvé ovoce, čerstvá zelenina. Zdravou, dostatečně pestrou a racionální stravu je vhodné doplňovat vitaminy C, A, E, B, v chladném období, kdy hrozí větší riziko infekcí, také kombinace vitamínů se zinkem, selenem. Doplňkem jsou pak extrakty z bylin jako např. Echinacea, hlíva ústřičná, mateří kašička nebo přípravky s medem a šalvějí. Vhodné jsou rovněž aromatické oleje (eukalyptový a mentolový) a v neposlední řadě čajové směsi (rakytník, jitrocel, lípa, mateřídouška). Nelze opomenout imunoglukany a probiotika, která výrazně posilují imunitu v zažívacím traktu. Součástí posilování nespecifi cké imunity je nesporně pravidelné otužování, sport a pobyt na čerstvém vzduchu. Určitým problémem je pak otázka dodržování hygienicko-epidemického režimu v kolektivech, a to zejména kolektivech nejmenších dětí v předškolních a následně školních zařízeních. V žádném případě by jedinci trpící příznaky akutního respiračního infektu neměli ohrožovat ostatní členy kolektivu šířením kapénkové infekce. Zařízení musí respektovat potřeby rekonvalescence dětí po akutním infektu tak, že sice s ohledem na potřebu nástupu do kolektivu je zapotřebí ještě určitou dobu zachovávat při plné výuce šetřící režim týkající se fyzické aktivity v rámci např. tělesné výchovy, a plavání. TIP NA VÝLET Předjarním tipem na zajímavý výlet je výprava na hrad Červený Újezd. Hrad Červený Újezd se nachází asi 25 km od Prahy směr Kladno ve vesničce Červený Újezd blízko Unhoště. V interiéru hradu je rozsáhlé muzeum českého venkova. Při prohlídce navštívíte dílny tradičních řemesel (kovář, mlynář, pekař, řezbář, bednář, řezník, kolář, brusič, švec), obytné světničky z různých krajů (Podkrkonoší, Chodsko, Litomyšlsko, Morava, Slovensko, Chebsko) vybavené malovaným nábytkem, selskými kroji a dalšími předměty lidové kultury. Součástí hradního komplexu jsou zahrady, skanzen a také báječná restaurace Krčma. Hrad je otevřen celoročně, ale v zimním období pouze o víkendech. Více informací najdete na Hrad i Krčmu jsme navštívili a obojí stojí za doporučení! 11