PAŠIJOVÉ ČTENÍ Z BIBLE.

Transkript

1 PAŠIJOVÉ ČTENÍ Z BIBLE. (Vypravěč, Ježíš, Žid 1 a 2, majitel osla, Petr, Jan, farizeus 1, ) Píseň: Byl zde král, tichý král Vypravěč: Ježíš vzal k sobě svých dvanáct a řekl jim: Ježíš: Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj, zbičují jej a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých. Vypravěč: Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili co říkal. Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: Žid 1: Co myslíte? Žid 2: Přijde na svátky? Vypravěč: Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý kdo by věděl, kde se Ježíš zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout. Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých. Velký zástup Židů se dozvěděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale aby viděli vzkříšeného Lazara. Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara; nebo mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše. Druhého dne se dozvědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: Ježíš: Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je přiveďte! Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: Pán je potřebuje. Vypravěč: Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl. Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: Majitel: Proč ho odvazujete? Vypravěč: Oni odpověděli: Petr: Pán je potřebuje. Vypravěč: Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili. A jak jel, mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí. A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: Žid 1: Hosanna! Žid 2: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Žid 1: Požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida! Žid 1 a 2, Petr: Hosanna na výsostech! Vypravěč: Když se blížil ke svahu Olivové hory. Počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. Volali: Jan: Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Petr: Na nebi pokoj a sláva na výsostech! Vypravěč: Tu řekli Ježíšovi někteří farizeové ze zástupu: Farizeus 1: Mistře, napomeň své učedníky! Ježíš: Pravím vám, že budou-li oni mlčet, bude volat kamení! Vypravěč: Když už byl blízko a Ježíš uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: Ježíš: Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

2 Strana 2 (Ježíš, vypravěč, poutník 1a 2, Žid 1 a 2, dítě 1a 2, velekněz, Boží hlas, farizeus 1,) Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil. Vypravěč: Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: Poutník 1 a 2: Kdo to je? (Nevíš kdo to je? ) Vypravěč: A zástupy odpovídaly: Žid 1: To je ten prorok Ježíš Žid 2: Ježíš z Nazaretu v Galileji. Vypravěč: I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí, a on je uzdravil. Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě: Dítě 1:: Hosanna! Dítě 2: Hosanna Synu Davidovu! Vypravěč: Rozhněvali se a řekli mu: Velekněz: Slyšíš, co říkají? Ježíš: Ovšem! Nikdy jste nečetli: Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu? Vypravěč: Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval. Píseň : Pokání čiňte Vypravěč: Opět přišli do Jeruzaléma. Když Ježíš vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů; nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoli procházel nádvořím. A učil je: Ježíš: Což není psáno: Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy? Vy jste však z něho udělali doupě lupičů! Vypravěč: Každý den učil v chrámě; velekněží, zákonící i přední mužové z lidu usilovali jak by jej zahubili, ale nevěděli jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové. Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: Poutník 1: Pane rádi bychom viděli Ježíše. Vypravěč: Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi. Ježíš jim odpověděl: Ježíš: Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. Kdo mne chce sloužit, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce. Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mne od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel, Otče oslav své jméno. Vypravěč: Z nebe zazněl hlas: Boží hlas: Oslavil jsem a ještě oslavím. Vypravěč: Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal že zahřmělo. Jiní tvrdili: Anděl k němu promluvil. Ježíš: Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A já až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě. Vypravěč: To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít. Zástup mu odpověděl.: Farizeus 1: My jsme slyšeli za zákona, že Mesiáš má zůstat na věky; jak ty můžeš říkat, že

3 Strana 3 (Farizeus 1, Ježíš, vypravěč, farizeus 2,) Syn člověka má být vyvýšen? A kdo je ten Syn člověka? Ježíš: Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte na cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla. Vypravěč: Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi. Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší a řekli mu: Farizeus 2: Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal tuto moc, abys to činil? Vypravěč: Ježíš jim řekl: Ježíš: I já vám položím jednu otázku. Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe či od lidí? Odpovězte mi! Vypravěč: Dohadovali se mezi sebou: Řekneme-li z nebe, namítne nám: Proč jste mu neuvěřili? Řekneme-li od lidí? to se zas báli zástupu, protože všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok. Odpověděli tedy: Farizeus 1 a 2: Nevíme. Ježíš: Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím. Píseň: V Písmu svatém čteme, že Ježíš zved svůj hlas Vypravěč: Ježíš jim vyprávěl některá podobenství: Ježíš: Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: Synu, jdi dnes pracovat na vinici! On odpověděl: Nechce se mi. Ale potom toho litoval a šel. Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl : Ano, pane. Ale nešel. Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce? Vypravěč: Oni odpověděli: Farizeus 1: Ten první. Ježíš: Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království. Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli. Ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu. Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval. V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice. Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou. Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a tak zneuctili. Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili. Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal a říkal si: Na mého syna přece budou mít ohled. Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví bude naše. A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. Když přijde pán vinice, co udělá těm vinařům? Farizeus 2: Zlé bez milosti zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas. Ježíš: Což jste nikdy nečetli v Písmech: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích? Proto vám pravím, že vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí. Vypravěč: Když slyšeli velekněží a farizeové toto podobenství, poznali, že mluví o nich. Hleděli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka. Proto

4 Strana 4 (Vypravěč, farizeus 1, Ježíš, farizeus 2,) farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. Poslali k němu své učedníky s herodiány aby mu řekli: Farizeus 1: Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Vypravěč: Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl Ježíš: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. Vypravěč: Podali mu denár. On jim řekl: Ježíš: Čí je tento obraz a nápis? Farizeus 1: Císařův. Ježíš: Odevzdejte tedy co je císařovo, císaři, a co je Boží Bohu. Vypravěč: Když to uslyšeli, podivili se, nechali ho být a odešli V ten den za ním přišli i saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení a předložili mu dotaz: Farizeus 2: Mistře, Mojžíš řekl: Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou ožení podle řádu švagrovství jeho bratr a zplodí mu potomka. U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru. Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm. Naposledy ze všech zemřela ta žena. Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni! Vypravěč: Ježíš jim však odpověděl: Ježíš: Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé. A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil: Já jsem Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův? On přece není Bohem mrtvých, ale živých. Vypravěč: Když to uslyšely zástupy, žasly nad jeho učením. Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se, a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel: Farizeus 1: Mistře, které přikázání je v zákoně největší? Ježíš: První je toto: Slyš Izraeli, Hospodin, Bůh náš, je jediný Pán. Miluj Hospodina, Boha svého, z celého srdce, z celé duše, z celé mysli a z celé své síly! Druhé je toto: Miluj svého bližního jako sám sebe! Většího přikázání nad tato dvě není. Na těchto dvou přikázáních spočívá Zákon i Proroci. Vypravěč: I řekl mu ten zákoník: Farizeus 1: Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho. A milovat jej z celého srdce, z celého rozumu a z celé síly a milovat bližního jako sám sebe, je víc než přinášet Bohu oběti a dary. Vypravěč: Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: Ježíš: Nejsi daleko od Božího království. Vypravěč: Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš: Ježíš: Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn? Farizeus 2: Davidův. Ježíš: Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví: Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele od nohy. Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem? Vypravěč: A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo. Od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat.

5 , (Vypravěč, Ježíš, Jan, Petr, ) Strana 5 Vypravěč: Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i svým učedníkům: Ježíš: Stolici Mojžíšově usedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno co řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte neboť oni mluví, ale nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli. Rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně, mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagogách, líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a říkají jim Mistře. Vy si však nedávejte říkat Mistře; jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno Otec ; jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat Učiteli; váš učitel je jeden Kristus. Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje bude povýšen. Vypravěč: Tehdy také Ježíš řekl: Ježíš: Běda vám zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti. Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Tak i vy se zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost. Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste! Hle váš dům se vám ponechává pustý. Vypravěč: A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: Jan: Pohleď Mistře, jaké to kameny a jaké stavby! Ježíš: Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno. Píseň : Až svatí půjdou v onen den Vypravěč: Když pak seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se Petr, Jakub, Jan a Ondřej: Petr: Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení až se začne všechno schylovat ke konci? Ježíš: Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou v mém jménu a svedou mnohé. Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení a bude hlad. To bude teprve začátek bolesti. Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny. Hle, řekl jsem vám to předem. A tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jednoho konce světa ke druhému. A když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. Mějte se tedy na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Proto buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a abyste mohli stanout před Synem člověka. Víte, že za dva dny budou velikonoce a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.

6 . Strana 6 (Vypravěč, velekněz, Jidáš, Ježíš, Jan, Petr, ) Vypravěč: Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí. Říkali: Velekněz: Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil. Vypravěč: Tu vstoupil Satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu dvanácti. Odešel, aby se domluvil s veleknězi a veliteli stráže, že jim ho zradí, a řekl: Jidáš: Co mi dáte? Já vám ho zradím Vypravěč: Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil. Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek. Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim: Ježíš: Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři. Jan : Kde chceš, abychom ji připravili? Ježíš: Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři: Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka? A on vám ukáže upravenou horní místnost; tam připravte večeři. Píseň. Spolu lámejme chléb na kolenou Vypravěč: Když nastala hodina, usedl Ježíš ke stolu a apoštolé s ním. Před večeří odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; pak nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž bal přepásán. Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: Petr: Pane, ty mi chceš mýt nohy? Ježíš. Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl. Petr : Pane, pak tedy nejen nohy, ale i ruce a hlavu! Ježíš. Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni. Vypravěč: Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí. Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: Ježíš: Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mne Mistrem a Pánem, a máte pravdu. Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel větší než ten, kdo ho poslal. Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte. Vypravěč: Ježíš také řekl: Ježíš: Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu. Říkám vám to již nyní předem, abyste potom až se to stane, uvěřili, že Já jsem. Vypravěč: Před tím než začali večeřet Ježíš řekl: Ježíš: Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět. Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím. Vypravěč: A když jedli, řekl jim: Ježíš: Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí. Vypravěč: Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví. Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: Snad to nejsem já, Mistře? Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval byl u stolu po jeho boku. Na toho se Šimon obrátil a řekl:

7 Strana 7 (Petr, vypravěč, Jan, Ježíš, Jidáš, ) Petr: Zeptej se, o kom to mluví! Vypravěč: Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: Jan: Pane, kdo to je? Ježíš: Je to ten, pro kterého omočím tuto skývu chleba a podám mu ji. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil. Vypravěč: Na to Jidáš řekl: Jidáš: Jsem to snad já, Mistře? Ježíš: Ty sám jsi to řekl. Vypravěč: Ježíš tedy omočil skývu, dal ji Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu. Po té skývě, vstoupil do jeho srdce satan. Ježíš mu řekl: Ježíš: Co chceš učinit, učiň hned Vypravěč: Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl. Ale protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým. Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc. Po večeři vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: Ježíš: Vezměte, jezte, toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku. Vypravěč: Právě tak vzal kalich a řekl: Ježíš: Pijte z něho všichni. Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá. Ta krev zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce. Vypravěč: Šimon Petr mu řekl: Petr: Pane, kam odcházíš? Ježíš: Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později. Petr: Pane proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím. Ježíš: Svůj život za mne položíš? Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout zakokrhá, právě ty mne třikrát zapřeš. Petr: I kdybych měl spolu s tebou zemřít, nezapřu tě. Vypravěč: Tu jim Ježíš řekl: Ježíš: Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda. Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje. Vypravěč: Na to mu řekl Petr: Petr: Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne! Ježíš: Šimone, Šimone, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty až se obrátíš, buď posilou svým bratřím. Píseň: Je noc a z hvězd ni jediná Vypravěč: Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. Na místě zvaném Getsemane řekl Ježíš svým učedníkům: Ježíš: Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil. Vypravěč: Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy. Tu na něho padl zármutek a úzkost. Tehdy jim řekl: Ježíš: Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou! Vypravěč: Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: Ježíš: Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.

8 . Strana 8 (Vypravěč, Ježíš, voják, Jidáš, ) Vypravěč: Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly. Ježíš v úzkostech zápasil ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve. Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Ježíš: To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé. Vypravěč: Opět od nich odešel a modlil se: Ježíš: Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul a musím jej pít, staň se tvá vůle. Vypravěč: Když se k nim zase vrátil, zastihl je opět spící; nemohli udržet oči. Nechal je, odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. Potom přišel k učedníkům a řekl jim: Ježíš: Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přišla hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. Vstaňte, pojďme! Hle přiblížil se ten, kdo mne zrazuje. Vypravěč: Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval. Vzal s sebou oddíl vojáků a k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi. Ježíš, který věděl všechno, co ho má potkat, jim vyšel vstříc a řekl: Ježíš: Koho hledáte? Voják: Ježíše Nazaretského. Ježíš : To jsem já. Vypravěč: Stal s nimi i Jidáš, který ho zradil. Jakmile jim řekl. To jsem já, couvli a padli na zem. Opět se jich otázal: Ježíš: Koho hledáte? Voják: Ježíše Nazaretského. Ježíš: Řekl jsem vám, že to jsem já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít. Vypravěč: Tak se naplnilo slovo, které Ježíš řekl: Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho. Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: Koho políbím, toho zatkněte. Rychle přistoupil k Ježíšovi a řekl: Jidáš: Buď zdráv Mistře. Vypravěč: A políbil ho. Ježíš mu řekl: Ježíš: Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka? Vypravěč: A oni na něj vztáhli ruce. Tu Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos. Ježíš však řekl: Ježíš: Přestaňte s tím! Vypravěč: Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. Petrovi řekl: Ježíš: Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kteří se chápou meče, mečem zajdou. Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi víc než dvanáct legií andělů? Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být? Vypravěč: Tehdy řekl Ježíš vojákům a sluhům: Ježíš: Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a kyji, abyste mne zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil; a nezmocnili jste se mne. Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci. Píseň: Hořká byla noc, kohout zradu zpívá třikrát Vypravěč: Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel s Ježíšem do nádvoří veleknězova domu, promluvil s vrátnou zavedl

9 :. Strana 9 (Vypravěč, služka, Petr, vrátná, voják, sluha, Ježíš, svědek 1 a 2, velekněz, ) Petra dovnitř. Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se.tu přišla jedna z veleknězových služek a řekla Petrovi Služka: Nepatříš i ty k jeho učedníkům? Petr: Nepatřím. Vypravěč: I vrátná když uviděla Petra jak se ohřívá, řekla: Vrátná: I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem. Petr: O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš. Vypravěč: A raději vyšel ven do předního dvora. Ale služka ho zase uviděla a začala říkat těm, co stáli poblíž: Služka: Ten člověk je z nich. Vypravěč: On však opět zapíral. Ale ti, co byli nablízku řekli Petrovi: Voják: Jistě jsi z nich. Vždyť tě prozrazuje i tvé nářečí. Sluha : Což jsem tě s ním neviděl v zahradě? Vypravěč: Petr se však začal zaklínat a přísahat: Petr: Neznám toho člověka, o němž mluvíte. Vypravěč: A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout. Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra ; a on se rozpomenul na slovo, které mu řekl: Dřív, než dnes kohout zakokrhá třikrát mne zapřeš. A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal. Velekněz se Ježíše dotazoval na jeho učedníky a na jeho učení. Ježíš mu řekl: Ježíš: Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagoze a v chrámě, kde se shromažďuji všichni Židé a nic jsem neříkal tajně. Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem řekl. Vypravěč: Po těch slovech jeden ze strážců, kteří stáli poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: Voják: Tak se odpovídá veleknězi? Ježíš: Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mne biješ? Vypravěč: Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali. Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. Přišli i tito dva svědkové a vypovídali: Svědek 1: On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět. Svědek 2: Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný. Vypravěč: Ale ani tato svědectví se neshodovala. Tu se velekněz postavil uprostřed a otázal se Ježíše: Velekněz: Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí? Vypravěč: Ale on mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: Velekněz: Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného? Ježíš: Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými. Vypravěč: Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: Velekněz: Nač ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte? Vypravěč: A oni se všichni rozhodli, že je hoden smrti. Někteří na něj začali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu:

10 Strana 10 (Sluha, vypravěč, velekněz, Ježíš, Jidáš, farizeus 1 a 2, Pilát, ) Sluha: Prorokuj! Vypravěč: A sluhové ho bili do tváře. Jakmile nastal den, shromáždili se starší lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: Velekněz: Jsi-li Mesiáš, pověz nám to. Ježíš: I když vám to řeknu, neuvěříte. Položím-li otázku já vám, neodpovíte. Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha. Vypravěč: Tu mu řekli: Sluha: Jsi tedy Syn Boží? Ježíš: Vy sami říkáte, že Já jsem. Velekněz: Nač ještě potřebujeme svědky? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst. Vypravěč: Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. Spoutali ho a vedli k vydání vladaři Pilátovi. Když Jidáš, který ho zradil viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším a řekl: Jidáš: Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev! Vypravěč: Ale oni odpověděli: Farizeus 2: Co je nám potom? To je tvoje věc! Vypravěč: A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; a šel a oběsil se. Velekněží sebrali peníze a řekli: Velekněz: Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev. Vypravěč: Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. Proto se to pole jmenuje Pole krve až dodnes. Tak se splnilo slovo proroka Jeremiáše: Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin. Píseň: Ježíš před Pilátem Vypravěč: Přední židé odvedli Ježíše do místodržitelského paláce. Sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka. Pilát k nim vyšel ven a řekl: Pilát: Jakou obžalobu vznášíte proti tomuto člověku? Farizeus 1: Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali. Pilát: Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona. Velekněz: Nám není dovoleno nikoho popravit. Vypravěč: Tím se naplnilo slovo Ježíšovo, jakou smrtí má zemřít. Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: Pilát: Ty jsi židovský král? Ježíš: Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní? Pilát: Jsem snad Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil? Ježíš: Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud. Pilát: Jsi tedy přece král? Ježíš: Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Kdo je z pravdy, slyší můj hlas. Pilát: Co je vlastně pravda? Vypravěč: Po těch slovech vyšel k Židům a řekl jim: Pilát: Já na něm žádnou vinu nenalézám.

11 Strana 11 (Velekněz, Pilát, vypravěč, farizeus 2, svědek 1 a 2, voják, ) Velekněz: Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše. Pilát: Nic neodpovídáš? Pohleď, co všechno na tě žalují Vypravěč: Ježíš však nic neodpovídal, takže se Pilát velmi divil. Židé ale na něj naléhali: Farizeus 2: Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem. Vypravěč: Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje. Když se dozvěděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě také v Jeruzalémě. Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel a doufal, že ho uvidí dělat nějaký zázrak. Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. Byli tam přítomní i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali. Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase Pilátovi. Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství. O svátcích Pilát propouštíval Židům jednoho vězně o kterého žádali. Ve vězení byl mezi vzbouřenci kteří se při vzpouře dopustili vraždy muž jménem Barabáš. Zástup přišel Piláta požádat o to, v čem jim obvykle vyhověl. Pilát svolal velekněze, členy rady i lid a řekl jim: Pilát: Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho před vámi vyslechl a neshledal jsem nic, z čeho jej obviňujete. Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt. Každý rok vám propouštím jednoho vězně. Koho vám mám tedy teď propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš? Vypravěč: Věděl totiž, že ho vydali ze zášti. Židé však podnítili zástup, aby volal: Svědek 1: Barabáše! Svědek 2: Propusť Barabáše! Píseň: Hle, jak trpěl ach můj Pán Vypravěč: Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat. Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu, na ramena mu vložili purpurový plášť. Pak před něho předstupovali a říkali: Voják 1: Buď zdráv, králi Židů! Vypravěč: Přitom ho políčkovali, bili holí po hlavě a plivali na něj. Pilát znovu vyšel a řekl Židům: Pilát: Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu. Vypravěč: Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: Pilát: Hle, člověk! Vypravěč: Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: Voják: Ukřižovat! Svědek 1: Nech ho ukřižovat! Svědci 1a2: Ukřižovat! Pilát: Vy sami si ho ukřižujte, já na něm nenalézám vinu! Velekněz: My máme zákon, a podle zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího! Vypravěč. Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl. Vešel do paláce k Ježíšovi a zeptal se: Pilát: Odkud jsi?

12 Strana 12 (Vypravěč, Pilát, Ježíš, svědek 1 a 2, voják, Žid 1 a 2, ) Vypravěč: Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď. Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit a mám moc tě ukřižovat? Ježíš: Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mne tobě vydal má větší vinu. Vypravěč: Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: Svědek 2: Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův! Svědek 1: Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři! Vypravěč: Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném Na dláždění, hebrejsky Gabbatha. Bylo dopoledne v den přípravy před svátky velikonočními. Pilát Židům řekl: Pilát: Hle, váš král! Vypravěč: Oni se dali do křiku: Voják: Pryč s ním! Velekněz: Pryč s ním! Ukřižuj ho! Pilát: Vašeho krále mám ukřižovat? Velekněz: Nemáme krále, jen císaře! Vypravěč: Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale pozdvižení je čím dál větší, omyl si před zástupem ruce a pravil: Pilát: Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc. Vypravěč: A shromážděný zástup mu odpověděl: Žid 1a2, svědek 1a2: Krev jeho na nás s na naše děti! Vypravěč: A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět. Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; a Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli. Když ho odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole a vložili na něho kříž, pod kterým Ježíš padal. Za nimi šel velký zástup lidu; ženy nad nim naříkali a oplakávali ho. Ježíš se k nim obrátil a řekl: Ježíš: Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a svými dětmi; hle přicházejí dny, kdy budou říkat: Blaze neplodným, těm, které nikdy nerodily a nekojily! Tehdy řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás! Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým? Vypravěč: Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. Když přišli na místo zvané Golgota to znamená Lebka, dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když okusil, nechtěl pít. Tam jej ukřižovali i ty dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po jeho levici. Píseň: Byl jsi tam, kde byl křižován můj Pán? Ježíš: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí co činí. Vypravěč: Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten byl beze švů, odshora vcelku utkaný. Řekli si mezi sebou: Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude! To proto, aby se naplnilo Písmo: Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.to tedy vojáci provedli. Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský. ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky. Velekněží řekli Pilátovi:

13 : Strana 13 (Velekněz, vypravěč, Pilát, svědek 1 a 2, farizeus 1 a 2, lotr 1 a 2, voják, ) Velekněz: Neměl jsi psát židovský král, ale - vydával se za židovského krále. Vypravěč: Pilát odpověděl: Pilát: Co jsem napsal, napsal jsem. Vypravěč: Lidé chodící kolem Ježíše uráželi; potřásali hlavami a říkali: Svědek 1: Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho postavit, zachraň sám sebe! Farizeus 1: Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže! Vypravěč: Podobně se mu posmívali velekněží spolu se zákoníky a staršími: Farizeus 2: Podívejte, jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže! Svědek 2: Jsi-li izraelský král, tak sestup z kříže a uvěříme ti! Velekněz: Spoléhal jsi na Boha, ať tě vysvobodí stojí-li o tebe. Vždyť jsi říkal, že jsi Boží Syn! Vypravěč: Jeden z těch z těch zločinců, kteří viseli na kříži se mu také rouhal: Lotr 1: To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás! Vypravěč: Tu ho ten druhý okřikl: Lotr 2: Ani ty se Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen ke stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě a dostáváme zaslouženou odplatu; ale on nic zlého neudělal. Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království! Ježíš: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji! Vypravěč: U Ježíšova kříže staly jeho matka, sestra jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: Ježíš: Hle, tvůj syn. Vypravěč: Potom řekl tomu učedníkovi: Ježíš: Hle, tvoje matka. Vypravěč: Po poledni nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: Ježíš: Eli, Eli, lema sabachthani? Vypravěč: To znamená: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? Když to uslyšeli, říkali někteří z těch kdo tu stáli : Farizeus 1: On volá Eliáše. Vypravěč: Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl Ježíš: Žízním! Vypravěč: Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na tyči mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: Ježíš: Dokonáno jest! Vypravěč: A zvolal mocným hlasem: Ježíš: Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha! Vypravěč: Po těch slovech skonal. A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a to, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: Voják: On byl opravdu Boží syn! Vypravěč: Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži na sobotu totiž připadal velký svátek požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu

14 Strana 14 (Vypravěč, velekněz, Pilát, anděl, ) nelámali, ale jeden z vojáků mu probodl bok; a ihned vyšla krev a voda. A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: Ani kost mu nebude zlomena. A na jiném místě Písmo praví: Uvidí, koho probodli. Potom požádal Piláta Josef z Arimatie byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židůaby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát dal k tomu souhlas, Josef šel a tělo sňal. Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, přinesl asi sto liber směsi myrhy a aloe. Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je spolu s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem. Uložili Ježíšovo tělo do Josefova nového hrobu, který měl vytesán ve skále. Ke vchodu přivalili veliký kámen a odešli. Marie z Magdaly a Marie, matka Josefova se dívaly, kam byl uložen. Potom se vrátily aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. Nazítří, v den po pátku shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: Velekněz: Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: Po třech dnech budu vzkříšen. Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by byl poslední podvod horší než první. Pilát jim řekl: Pilát: Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za vhodné. Vypravěč: Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž. Píseň: Prázdný je hrob, žije Pán Vypravěč: Když uplynula sobota, na úsvitu dalšího dne se Marie z Magdaly, matka Jakubova a Salome vypravily k hrobu, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Tehdy nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: Anděl: Nebojte se! Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Proč hledáte živého mezi mrtvými? Byl vzkříšen, jak to předpověděl. Pojďte a pohleďte na místo, kde ležel Pán. A jděte rychle a oznamte to jeho učedníkům. Vypravěč: Ženy nahlédly do hrobu a běžely s bázní i velkou radostí vyřídit tuto zvěst jeho učedníkům. Když se ženy vzdálily, někteří ze strážců přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem: Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti. Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A tento výklad je rozšířen mezi Židy dodnes. Ženy pak s radostí vyprávěly apoštolům o andělském zjevení a zvěstování, ale těm jejich slova připadala jako blouznění a nevěřili jim. Píseň: Buď Tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal Vypravěč: Téhož dne večer - tedy první den po sobotě když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, stál náhle Ježíš uprostřed nich. Zděsili se a

15 : Strana 15 (Vypravěč, Ježíš, Petr Tomáš, anděl, ) byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Ježíš jim řekl Ježíš. Pokoj vám! Proč jste tak zmateni a vyděšeni? Podívejte se na mé ruce a nohy; vždyť jsem to já! Dotkněte se mne a přesvědčte se; duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně. Vypravěč: To řekl a ukázal jim ruce i nohy. Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit, řekl jim: Ježíš: Máte tu něco k jídlu? Vypravěč: Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a pojedl před nimi. Káral také jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného. Učedníci se ale přesto začali radovat, že opět vidí Pána. Ježíš jim znovu řekl: Ježíš: Pokoj vám! Jako mne poslal Otec, tak i já posílám vás! Vypravěč: Tomáš, zvaný Didymos, jeden z dvanácti nebyl ten večer s nimi, kdy Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu řekli: Petr: Viděli jsme Pána! Tomáš: Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud do nich nevložím svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím! Vypravěč: Za týden potom byli opět spolu a Tomáš s nimi. A ačkoli byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, stál náhle uprostřed nich a řekl: Ježíš: Pokoj vám! Vypravěč: Potom řekl Tomášovi: Ježíš: Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř! Tomáš: Můj Pán a můj Bůh! Ježíš: Tomáši, že jsi mne viděl věříš. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili. Vypravěč: Jedenáct apoštolů se pak odebrali do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil. Tam ho opět spatřili a klaněli se mu; ale někteří pochybovali. Ježíš přistoupil a řekl jim: Ježíš: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A kdo uvěří a přijme křest bude spasen; kdo neuvěří bude odsouzen. A hle já jsem s vámi až do skonání tohoto věku. Vypravěč: Ježíš svým učedníkům mnoha způsoby prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím. Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce, požehnal jim, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe až jim ho zastřel oblak. A když upřeně hleděli k nebi za ním jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a jeden řekl: Anděl: Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet. Píseň: Vím, že Ježíš přijde brzy na zem k nám

16 Osoby : Vypravěč, Ježíš, Petr, Jan, Tomáš, Jidáš, majitel osla, poutník 1, poutník 2, dítě 1, dítě 2, Žid 1, Žid 2. farizeus 1, farizeus 2, voják, svědek 1, svědek 2, lotr 1, lotr 2, velekněz, služka, sluha, vrátná, Boží hlas, anděl. ( celkem 28 ) 1. Sloučit je možné : majitel osla a sluha, poutník 1 a 2 se svědky 1 a 2, Žid 1 a 2 s farizeji 1a 2, Boží hlas s andělem, služka a vrátná, Tomáš a Jidáš. (celkem 20 ) D R: Byl zde Král, chudý král, který neměl chvíli stání. D Byl zde Král, tichý král, který sloužil lidem všem. G e mi Jenom poslouchej co ti chci o Něm v této písni vyprávět: D h mi e mi A7 D G D To přišel ten Král, chudý král, aby spasil celý svět. D 1. Kdykoliv si o Něm čtu v své malé Bibli před sebou jej vidím, D jak On pomáhal všem lidem a já tak nedělám se stydím. G e mi Proto prosím, Pane vůli svou znát dej mi v každou chvíli, v každý nový den.. D h mi e mi A7 D Já už nechci dále zahálet, chci o Tvé lásce vyprávět. A A7 2. Proto vlož svou ruku unavenou do těch probodených dlaní. On tě nikdy neopustí, od zlého ochrání. Jenom Jemu cele důvěřuj, když bude třeba jít i smrti údolím, Vždyť On sám už touto cestou kráčel, by nám spásu vydobil. Mládežnický zpěvníček asi z r.1985

17 a mi d mi a mi d mi Pokání čiňte, blízko je království. Pokání čiňte, blízko je království. a mi F G a mi d mi F G a mi blízko je království Boží, blízko je království Boží. /: Poznáte pravdu, pravda vás osvobodí :/ /: Ježíš vás osvobodí :/ /: Poznáte lásku, láska vás promění :/ /: Ježíš vás láskou promění :/ /: Kdo věří v něho, obdrží život věčný :/ /: Ježíš je život věčný :/ Zpěvník : Svítá D A7 D V Písmu svatém čteme, že Ježíš zveď svůj hlas: A7 D Panství Boží blízko vrať se teď je čas, h mi G D A7 D Panství Boží blízko, vrať se teď je čas. Jako žena lehká nemám vůbec nic. /: S láskou se však setká: jdi a nehřeš víc :/ Pýše výhost dávám, nemám vůbec nic. /: chválu Ti však vzdávám nechci hřešit víc :/ Táborový zpěvníček Chvalte dnes Pána, Dubičná

18 D Až svatí půjdou v onen den, až svatí půjdou v onen den. D D7 G e mi D A7 D Já chtěl bych být s nimi můj Pane, až svatí půjdou v onen den. A7 3. /: Až slunce svítit přestane :/ já chtěl bych být při tom, můj Pane, až slunce svítit přestane. /: Až měsíc svítit přestane :/ já chtěl bych být při tom, můj Pane, až měsíc svítit přestane. /: Až stane vše před trůnem tvým :/ já chtěl bych být při tom můj Pane, až stane vše před trůnem Tvým. Svítá 12 D h mi E7 A7 D G D fis mi E7 A A7 Spolu lámejme chléb na kolenou, spolu lámejme chléb na kolenou, D fis mi D7 G g mi Když já na kolenou zřím jak slunce vychází, D h mi E7 A7 D G D ó smiluj se Pane nade mnou. D G D A7 D e mi fis mi A7 Boha prosme na kolenou, Pána vzývejme na kolenou. fis mi D7 G g mi Když já na kolenou zřím jak slunce vychází, D h mi E7 A7 D G G ó smiluj se Pane nade mnou. /: Spolu víno pijme na kolenou :/ /: Spolu odpouštějme na kolenou :/ Svítá 305

19 A D A E7 A fis mi E7 A h E7 A Je noc a z hvězd ni jediná nezáří s nebe dolů tam, A E7 H H7E E7 A D A E7 A kde těžký zápas začíná náš vykupitel sám a sám. 4. Je noc, Pán všemi opuštěn se potí potem krvavým, vše spí a přítel jediný ho nepodpořil, nebdí s ním. V úzkostech k Bohu volá Pán: Můj Otče zdali možné je ať tento kalich mine mne. Však tvoje vůle jen se staň. Bratrské písně 81 ( text upraven ) C E F a mi d mi E Ježíš před Pilátem stojí tam, zrazený bez bratří sám a sám. F a mi G C G G7 C Otázka zaznívá z dávna i k nám? Co dělat mám s Ježíšem? C F C E7 a mi d mi G7 Co dělat mám s Ježíšem? Odpověz sobě sám. C E F C G7 C Přijde čas budeš se sám ptát: Neodsoudí mne Pán? Vyhneš se? Pilát tak učinil. Přijmeš ho za to že vykoupil? Marně bys otázku umrtvil: Co dělat mám Vyznáváš Jeho že tvůj je Pán? Anebo zapřeš a budeš sám? Svatě a vážně zní znovu k nám: Co dělat mám. Bratrské písně 83 ( český text ) E cis mi A E A H7 Hle, jak hrozně trpěl Pán, hle, jak hrozně trpěl Pán. E cis mi gis E gis mi fis mi Hle jak hrozně trpěl Pán, ó hle, jak hrozně trpěl Pán, H4 E A H7 A7 E trpěl Pán, trpěl Pán, trpěl Pán, trpěl Pán. A vlekli jej v dům Pilátův (3x), ó hle jak hrozně trpěl Pán On korunu měl trnovou (3x), ó hle jak hrozně On snášel trýzeň beze slov (3x), ó hle jak Svítá 68 ( upraven text )

20 E H E A E Byl jsi tam, když byl křižován můj Pán, gis mi cis mi fis H7 byl jsi tam, když byl křižován můj Pán? E E7 A E dim Já se často hrůzou chvěji, hrůzou chvěji, E H7 E A E byl jsi tam, když byl křižován můj Pán? 5. /: Byl jsi tam, když byl Ježíš bičován :/ Já se často když byl bičován můj Pán. /: Byl jsi tam, když klesal pod tíhou ran :/ Já se často když klesal pod tíhou ran. /: Byl jsi tam, když na kříži skonal Pán :/ Já se často když na kříži skonal Pán Svítá 25 ( Rf. upraven podle JASU ) A D A E7 D A Ve skalním hrobě spal Ježíš můj smírce, D A fis H7 E7 slavně však z hrobu vstal, Ježíš můj Pán. A D A Prázdný je hrob žije Pán, z mrtvých vstal a vyšel z hrobu bran E7 A D A D H7 E7 fis E7 Žije Pán a neškodí mu smrti moc, žití Kníže slavně potřel pekla moc! A D A E7 A Žije Pán, žije Pán, 20leluja žije Pán. Svou kořist hrobe vrať, Ježíš můj smírce, tvůj dobyl pevný hrad Ježíš můj Pán. Prázdný je hrob Bratrské písně 97

21 6. D e mi A Buď Tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal, D h D e mi A D smrt již nemá práva, vítěz tys a Král. D A h mi e mi Fis Jasný jako plamen anděl sestoupil, H mi E A E A A7 Odvalen je kámen, prázdný hrob tu zbyl. Buď Tobě sláva.. On Kníže míru na věky je živ, silnou má teď víru ten, kdo bál se dřív. Vítězem se stává, kdo zde trpěl s Ním. Život v Něm i sláva, víc se nebojím. Buď Tobě sláva. Svítá 20 E cis mi fis mi H7 Vím, že Ježíš přijde brzo na zem k nám. E cis mi fis mi H7 A vezme svůj lid s sebou tak, jak kdysi slíbil nám. E E7 A H Věřím, že přijde Pán jako Král, přijde Ježíš s anděly a korunu dá těm, co věrně budu také celým srdcem E cis mi fis mi H7 E vezme svůj lid připravený k sobě tam, náš Ježíš Pán sloužili mu s láskou denně s radostí, ty On poctí. A E zpívat, volat: Ježíš přišel na zem k nám.můj drahý Pán. Mládežnický zpěvníček asi 1990

22