Malé zdroje elektrické energie Vodní energie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Malé zdroje elektrické energie Vodní energie"

Transkript

1 1 Vodní energie Vodní energie je považována za energii obnovitelnou. Jejím zdrojem jsou déšť a sníh v koloběhu, udržovaným sluneční energií. Vodní energie se projevuje jako energie potenciální, tlaková a kinetická. Měrná energie vodního toku je dána vztahem 2 p c w = g H + + (J.kg -1 ) (1.1) ρ Hlavní znaky vodní energie nevyčerpatelnost a kolísavost příkonu, přirozená koncentrace nositele z povodí do hlavních toků, značné investiční náklady pro výstavbu vodních děl, nízké provozní náklady vodních elektráren, poměrně malá energie w v nositeli. 1.2 Význam vodních elektráren pro energetiku ČR Význam vodních elektráren v hydrologických podmínkách ČR nespočívá v objemu výroby elektrické energie, jaký poskytuje např. jaderná energetika, tj. JE Dukovany a JE Temelín, ale ve specifických vlastnostech jejich provozu. Vodní elektrárny dokáží velmi pohotově reagovat na okamžitou potřebu elektrické energie v energetické soustavě, nezatěžují životní prostředí odpady, jako je např. vyhořelé palivo, není třeba budovat úložiště odpadu apod. Vodní elektrárny představují levný zdroj elektrické energie, který se využívá zejména v období špičkové spotřeby. Přečerpávací vodní elektrárny navíc umožňují i účelné využití elektřiny produkované méně flexibilními energetickými zdroji v období nízké spotřeby. Vodní elektrárny mají i vodohospodářský význam. Kromě průtokových vodních elektráren patří mezi nejznámější typy vodních elektráren elektrárny akumulační. Jsou součástí vodních děl - nádrží. Tato vodní díla kromě akumulace vody pro výrobu elektrické energie stabilizují průtoky říčním korytem, chrání před povodňovými vlnami a podporují ekonomicky výhodné plavební možnosti vodních toků. Břehy nádrží mohou sloužit jako rekreační oblasti. Mnohdy jsou nádrže také zdrojem pitné vody pro vodárny, zdrojem technologické vody pro průmysl a závlahové vody pro zemědělství. V neposlední řadě je třeba připomenout, že v Evropě má své významné a uznávané místo i architektura českých vodních elektráren. Využití vodních elektráren a především vodních děl z hlediska vodohospodářského významu se projevilo v období katastrofických záplat v roce Těm se sice v povodí Vltavy nepodařilo zcela zabránit; jejich důsledky by však bez schopnosti operativně a plánovitě příval vodní masy zadržet byly daleko ničivější. Vodní elektrárny mají řadu specifických vlastností. Jednou z nich je schopnost tzv. přečerpávacích vodních elektráren operativně řešit zvýšenou potřebu elektrické energie v období energetických špiček. Strana 1 / 16

2 Elektrizační soustava státu musí v každém okamžiku vyrobit přesně tolik elektrické energie, kolik jí je právě třeba. Spotřeba elektrické energie přitom jak během dne, tak i v delších obdobích kolísá. Elektrickou energii sice nelze v čistém stavu skladovat, situaci však účinně pomáhají řešit přečerpávací vodní elektrárny. Přečerpávací vodní elektrárna je v principu soustava dvou výškově rozdílně položených vodních nádrží spojených tlakovým potrubím, na němž je v jeho dolní části umístěna turbína s elektrickým generátorem. Ta vyrábí elektřinu pro elektrizační soustavu v době energetické špičky; v době útlumu se voda z dolní nádrže přečerpává "levnou elektřinou" do nádrže horní, kde její potenciální energie čeká na své optimální využití v "pravou chvíli". Na každou akumulovanou kwh, kterou z přečerpávací vodní elektrárny odebíráme, je nutné k načerpání vody do horní nádrže vynaložit asi 1,4 kwh. Ke stabilizaci elektrizační sítě jsou však tyto elektrárny nezastupitelné - na potřebu elektrického výkonu v síti, popř. na eventuální výpadek výkonu některé z uhelných elektráren, dokáží reagovat okamžitě. Stejně jako u ostatních typů vodních elektráren přitom využívají své schopnosti rychlého najetí při velkém výkonu. Technologie využívající principu přečerpávacích vodních elektráren je perspektivní především z hlediska možnosti akumulace elektrické energie. Posláním vodních elektráren v ČR je pracovat jako doplňkové zdroje primárních zdrojů (klasických elektráren, JE Dukovany, JE Temelín). 1.3 Princip vodní elektrárny Ve vodních elektrárnách voda roztáčí turbínu; ta je na společné hřídeli s elektrickým generátorem (dohromady tvoří tzv. turbogenerátor). Mechanická energie proudící vody se tak mění na energii elektrickou, která se transformuje a odvádí do míst spotřeby. Obdobný princip využívá i uhelná nebo jaderná elektrárna. Výběr turbíny závisí na účelu a podmínkách celého vodního díla. Nejčastěji se osazují turbíny reakčního typu (Francisova nebo Kaplanova turbína), a to v řadě modifikací. Pro vysoké spády (někdy až 500 m) se používá akční Peltonova turbína. V přečerpávacích vodních elektrárnách se používá turbín s reverzním chodem a s přestavitelnými lopatkami. V malých vodních elektrárnách se převážně zabydlela malá horizontální turbína Bánkiho spolu s upravenou jednoduchou turbínou Francisovou. Vůbec nejvyšší účinnost pro velké spády vykazuje Dériazova turbína z roku Jde o diagonální verzi Kaplanovy turbíny. Podle způsobu práce se moderní turbíny dělí na rovnotlaké a přetlakové. V rovnotlakých turbínách zůstává tlak vody stále stejný, to znamená, že voda vychází z turbíny pod stejným tlakem, pod jakým do ní vstupuje. U přetlakových turbín vstupuje voda do oběžného kola s určitým přetlakem, který při průtoku klesá. Při výstupu z turbíny má tedy voda nižší tlak než při vstupu do ní. Tak pracují např. Francisovy turbíny, vhodné pro střední spády. Pro malé výkony na malých spádech jsou vhodné horizontální turbíny, pro malé spády a velké výkony se stavějí turbíny vertikální. Vývoj Francisových turbín ještě není ukončen. Dosahují výkonů až 250 MW, jsou však schopny i 1000MW výkonu a výkonů vyšších. Vodní turbíny jsou technicky nejdokonalejší mechanické motory vůbec - dosahují 95% účinnosti. Umístění vlastní elektrárny může být různé podle tvaru terénu, výškových a spádových možností a na množství vody. Existují elektrárny zabudované přímo do tělesa hráze, jinde je elektrárna vystavěna hluboko v podzemí. Voda se k ní přivádí tlakovým potrubím a odvádí se podzemním kanálem. Strana 2 / 16

3 1.4 Malé vodní elektrárny V principu jsou malé vodní elektrárny (MVE) velmi jednoduchá zařízení. Na vodní tok navazuje vtokový objekt (jez, přehrada), který soustřeďuje průtok a zvyšuje spád vodního toku. Voda je přivedena přivaděčem přes česle (hrubé a jemné), které zadržují mechanické nečistoty, do strojovny. Tam se hydraulická energie vody v turbíně mění na mechanickou. Mechanická energie z turbíny je přes hřídel přenášena do generátoru, kde se mění na elektrickou energii. MVE se skládají z několika základních částí: vzdouvací zařízení (hráze, jezy) - slouží ke vzdutí vodní hladiny (zvětšení spádu) a k usměrnění průtoku do přivaděče, přivaděče - přivádějí vodu k vodní turbíně, česle - slouží k odstranění mechanických nečistot a zabraňují jejich vniknutí do turbíny, technologická zařízení turbíny slouží k přeměně hydraulické energie vody na mechanickou, generátory přeměňují mechanickou energii na elektrickou, odpadní kanály - vrací vodu do původního koryta MVE skupiny ČEZ Malé vodní elektrárny ČEZ a.s. Instalovaný výkon (MW) Uvedení do provozu Lipno II 1 x 1, Hněvkovice 2 x 4, Kořensko I 2 x 1, Mohelno 1 x 1,2; 1 x 0, Dlouhé stráně II 1 x 0, Kořensko II 1 x 0, Želina 2 x 0, tabulka Dělení malých vodních elektráren Obecně můžeme MVE dělit podle několika hledisek: podle systému soustředění vodní energie (průtoku a spádu) podle dosažitelného výkonu podle jednotkového výkonu soustrojí podle velikosti spádu podle způsobu zapojení MVE podle sytému soustředění vodní energie přehradní a jezové, které využívají vzdouvacího zařízení (jez, přehrada), derivační, které odvádí vodu z původního koryta přivaděčem a opětně ji přivádí do koryta, přehradně derivační, kde je vzdouvacím zařízením přehrada, která soustřeďuje spád i průtok, voda je přivaděčem vedena k turbínám, Strana 3 / 16

4 přečerpávací, která má horní a dolní nádrž. V době nedostatku elektrické energie je voda pouštěna z horní nádrže do spodní a dodává elektrickou energii do rozvodné sítě. V době přebytku elektrické energie přečerpává zpět vodu z dolní nádrže do horní, k tomu využívá elektrickou energii odebranou ze sítě MVE podle dosažitelného výkonu Kategorie MVE výkon MVE (kw) I a nad 1000 I b nad 500 do 1000 II nad 100 do 500 III nad 35 do 100 IV do 35 tabulka 1-2 Dělení MVE podle výkonu MVE podle jednotkového výkonu soustrojí MVE podle velikosti spádu MVE podle zapojení Třída Jednotkový výkon soustrojí (kw) A nad 520 B nad 100 do 520 C do 100 tabulka 1-3 Dělení MVE podle výkonu soustrojí Třída Velikost spádu (m) Nízkotlaké do 20 Středotlaké nad 20 do 100 Vysokotlaké nad 100 tabulka 1-4 Dělení MVE podle velikosti spádu malé vodní elektrárny, které jsou zapojené do energetické soustavy. Jsou vybaveny asynchronními alternátory, nemají regulaci výkonu a frekvence. Jsou tvořeny jednoduchými vodními systémy bez akumulačních nádrží. malé vodní elektrárny, které jsou schopné pracovat odděleně od elektrizační soustavy, mají synchronní alternátory. Jsou vybaveny automatickým ovládáním, regulací frekvence i výkonu. Používají se jako záložní zdroje elektrické energie v případě přerušení dodávky elektrické energie z rozvodné sítě. mikrozdroje a mobilní zdroje, které pracují i s nenormalizovaným napětím, i se stejnosměrným proudem. Používají se pro spotřebiče na ohřev vody, vytápění rodinných domků, rekreačních objektů atd. Strana 4 / 16

5 1.5 Hydroenergetický potenciál Teoretická využitelnost vodních zdrojů je hodnocena očekávaným výkonem elektráren za předpokladu, že průtok je po celý rok konstantní, rovný střednímu a při transformaci na elektrickou energii nedochází k rozptylu energie Hrubý hydroenergetický potenciál Hrubý hydroenergetický potenciál P A (TW), W A (GWr) je definován jako součet všech výkonů jednotlivých úseků toku pro střední průtok kde: m s H dh P A = g H 0 & (W), (1.2) m s dh střední průtok v elementárním úseku trasy jako aritmetický průměr průtoku za delší období hrubý geodetický spád mezi pramenem a ústím hrubý spád elementárního úseku toku při středním průtoku Grafické zpracování hrubého potenciálu mezi úseky 1 a 2 je naznačeno na XX, takže P A m& = g 1 + m& 2 2 H 12 (W), (1.3) Hrubý potenciál není ovlivněn technikou a ekonomikou, které se mění s dobou i plochou, celosvětově je odhadován na P A = 3,75 TW (W A = 3,75 TWr), při plném využití středních průtoků V 50. Světadíl P A (TW) (%) (kw.km -2 ) Evropa 0,24 6,4 25 Asie 1,34 35,7 30 Afrika 0,70 18,7 23 Severní Amerika 0,70 18,7 34 Jižní Amerika 0,60 16,0 33 Austrálie 0,17 4,5 19 tabulka 1-5 Rozdělení světového potenciálu P A S uplatněním energetických i objemových ztrát a po vyloučení oblastí nevhodných k energetickému využití je teoretický potenciál využitelný jen z části. Jde o tzv. technicky využitelný potenciál P T (kw). Technický potenciál počítá s možností výstavby vodních elektráren jen ve vhodných lokalitách, nevylučuje odběr vody pro další účely a zvažuje ztráty vznikající při transformaci energie. Vyhodnocuje se pomocí střední roční výroby všech vodních elektráren. V ČR je vodní energie velmi cenným zdrojem pro krytí spotřeby elektrické energie. Její dosud stanovený energetický potenciál je P T = 385 MW. Využívání Strana 5 / 16

6 technického potenciálu v našich podmínkách je hodnoceno dosahovaným celoročním průměrným výkonem vodních elektráren P CR = 190 MW, který kryje spotřebu energie ze 3%. Perspektivu vývoje v naší lokalitě mají malé vodní elektrárny, neboť z hlediska rozložení zdrojů vodní energie se zde nachází téměř 70% nevyužitého hrubého potenciálu Teoretický hydroenergetický potenciál Teoretický hydroenergetický potenciál se určuje podle vzorce P T při účinnosti přeměny η = 1, tj. 100%. = g Q H (kw), (1.4) Nejobvyklejším způsobem výpočtu je rozdělení uvažovaného toku pomocí profilů na úseky, ve kterých lze umístit jednotlivé stupně (jezy, přehrady) k soustředění spádu. Jejich výšky se volí tak, aby v podélném profilu vznikla nepřerušovaná kaskáda s vodorovnými hladinami v jednotlivých úsecích. Potenciální výkon toku mezi dvěma zvolenými profily 1 a 2 (Obr. 1.1) s průtokem na začátku a na konci úseku Q 1 a Q 2 a spádem H 1 2 se určí ze vzorce ( Q + Q ) 1 2 P 1 2 = g H1 2 (kw), (1.5) 2 Počítá se s průměrným průtokem ve zvoleném úseku 1 2. Obr. 1.1 Výpočet teoretického výkonu toku Teoretický potenciální výkon toku se počítá pro dvě hodnoty průtoku, které se určují z hydrologických podkladů (křivky překročení průměrných toků): Q 50 střední průtok s 50% pravděpodobností překročení Q 95 minimální průtok s 95% pravděpodobností překročení Specifický výkon toku v úseku 1 2 s délkou L 1 2 se určí podle vzorce 1 2 p 1 2 (kw. km -1 ), (1.6) 1 2 = L P Strana 6 / 16

7 Součet výkonů n P i i= 1 jednotlivých n úseků toku je teoretický hydroenergetický potenciál. Představuje teoretické zásoby vodní energie při 100% využití celkového spádu toku a při 100% využití středních průtoků. Reálně využitelný hydroenergetický potenciál vodního toku je menší než teoretický hydroenergetický potenciál, jelikož plné využití celkového spádu a průtoku není prakticky možné. Reálná není také úplná přeměna vodní energie na elektrickou. Vznikají ztráty, které můžeme rozdělit do tří skupin: ztráty na spádu důsledek nevhodných geologických a topografických podmínek ztráty třením místní ztráty ztráty průtočného množství průsak výpar omezená kapacita vodních elektráren ztráty při převodech potenciální energie toku na mechanickou energii ve vodních strojích, ztráty v přenosových sítích Technicky využitelný hydroenergetický potenciál představuje přibližně 40 50% potenciálu teoretického. Celosvětový technicky využitelný hydroenergetický potenciál je asi TWh za rok. Technicky využitelný hydroenergetický potenciál České republiky je přibližně 3,5 TWh za rok. 1.6 Základní parametry hydroenergetického díla Základní parametry charakterizující hydroenergetické dílo: průtok Q spád H účinnost η výkon P výroba elektrické energie E Při definování základních parametrů hydroenergetického díla vycházíme z ČSN (STN) Názvosloví využití vodní energie Průtok Průtok turbínou je definovaný jako celkové množství vody protékající turbínou za jednotku času. Základní jednotkou je m 3.s -1. U hydroenergetických děl můžeme rozlišovat následující průtoky: nejmenší a největší využitelný průtok průtok, který byl v daném období k dispozici k využití ve vodní elektrárně nejmenší a největší využitý průtok Strana 7 / 16

8 průtok vodní elektrárnou, který byl v daném období energeticky využitý průměrný roční využitelný průtok úhrnné množství vody, které mohlo být v jednom roce celkem využité, podělené počtem sekund v roce průměrný roční využitý průtok celkové množství vody v jednom roce skutečně využité ve vodní elektrárně, podělené počtem sekund v roce jalový průtok vodní elektrárny průměrný průtok vodní elektrárny, který nebyl v daném energetickém období využitý provozní průtok vodní elektrárny dosažitelný průtok, který je k dispozici vodní elektrárně při daném spádu v daném časovém okamžiku Z hlediska průtoku vody vodní turbínou rozeznáváme: průtok turbínou hltnost turbíny jmenovitou hltnost návrhový průtok turbínou využitelný průtok turbínou jednotkový průtok turbínou průtok turbínou při chodu naprázdno Spád Spád vodní elektrárny je výškový rozdíl hladin před vtokem a před vyústěním do odpadu vodní elektrárny. Rozlišujeme dva druhy spádu: spád odpovídající nulovému průtoku hydraulickým systémem spád dynamického režimu práce vodní elektrárny Celkový spád vodní elektrárny H c H c je statický spád mezi dvěma posuzovanými úseky toku, který chceme energeticky využít. Je určen výškovým rozdílem horní a dolní hladiny při nulovém průtoku vodní elektrárnou. Představuje potenciální energii vody, která je k dispozici pro energetickou přeměnu ve vodní turbíně mezi jejím vstupním a výstupním profilem Čistý spád vodní elektrárny Čistý (provozní) spád vodní elektrárny je celkový spád zmenšený o hydraulické ztráty kromě ztráty v hydraulickém obvodu. Po odečtení hydraulických ztrát v hydraulickém obvodu dostaneme užitečný spád (H u ) vodní elektrárny. Užitečný spád lze definovat jako výškový rozdíl mezi čárami měrné energie těsně před vstupem do vodního stroje a na jeho výstupu. Pro turbíny se uvádějí následující užitečné spády: návrhový spád (H n ) maximální spád (H max ) jmenovitý spád (H m ) Strana 8 / 16

9 Spád je určen topografickými a hydraulickými poměry, schématy a typem hydroenergetického díla, stavebním a hydraulickým řešení objektů. Vztah mezi celkovým spádem a užitečným spádem, rychlostními výškami a hydraulickými ztrátami v hydraulickém obvodu vodní elektrárny i ztrátami ve využívaném úseku toku je dán řešením Bernoulliho rovnice Výpočet výkonu a výroby elektrické energie v MVE Vodní elektrárna zpracovává v turbínách průtočný objem Q t, který může být podle typu elektrárny buď menší nebo větší než průtok vodním tokem. Spád, který se v turbíně využije je však jednoznačně menší než hrubý spád H, který vznikl vzdutím hladiny a je dán rozdílem horní a dolní hladiny. Turbína zpracovává tzv. užitečný spád H u, což je hrubý spád zmenšený o hydraulické ztráty vznikající přívodem vody k turbíně. Další ztráty vznikají při přeměně energie ve vodní turbíně a v generátoru, takže užitečný výkon vodní elektrárny na svorkách generátoru potom bude P a vyrobená energie E g g = 9, 81 Q H η η (kw; m 3.s -1, m), (1.7) t u t g = 9, 81 Q H η η t (kwh; m 3.s -1, m, h), (1.8) t u t g Účinnost vodních turbín η t je poměrně vysoká - od 0,8 až 0,96. Její odnota závisí na typu turbíny, její velikosti i řadě dalších faktorů. Účinnost hydroalternátorů η g dosahuje hodnot od 0,95 do 0,98. Při provozu vodní elektrárny kolísá hladina v horní akumulační nádrži v rozmezí několika metrů, proto se výkon turbíny P n na spojce počítá z návrhového spádu H n, návrhového průtoku Q n a návrhových otáček n n. Tento výkon se označuje jako návrhový. Návrhový spád H n bývá obvykle nejčastěji se vyskytující užitečný spád nebo střední užitečný spád stanovený z nejvyšší a nejnižší provozní hladiny. Návrhový průtok bývá obvykle shodný s hltností turbín. Instalovaný výkon elektrárny P i je dán součtem jmenovitých výkonů hydroalternátorů instalovaných v elektrárně. Součet elektrické energie měřené na svorkách jednotlivých hydroalternátorů udává celkovou hrubou roční výrobu elektrárny E c. Jednou ze základních technickoekonomických otázek opodstatněnosti výstavby vodní elektrárny je velikost doby ročního využití instalovaného výkonu T i. Její velikost je určena volbou instalovaného výkonu elektrárny při daných hydrologických poměrech. Doba ročního využití instalovaného výkonu se stanoví: E c T i = (h; kwh, kw), (1.9) Pi Doba ročního využití instalovaného výkonu pro jednotlivé typy vodních elektráren bývá: - průtočné T i = až h, - akumulační T i = až h, Strana 9 / 16

10 - přečerpávací T i = až h. Pro výrobu elektrické energie je určena část objemu vody v nádrži (Obr. 1.2), kterou jsme si označili jako užitný (užitečný) objem V u. E Obr. 1.2 Rozdělení objemu nádrže Tento objem je v dané nádrži zásobou potenciální energie, která představuje jakousi akumulovanou elektrickou energii, jež lze v případě potřeby použít pro rychlé krytí zvýšeného zatížení soustavy. Výroba elektrické energie za určitý čas t je dána objemem vody, který za tento čas proteče turbínami, užitečným spádem a ostatními parametry strojního vybavení elektrárny (viz rovnice 1.8). V případě, že necháme nějakou fiktivní turbínou protéct během jedné hodiny (t = 1 h = 3600s) celý užitný objem V u bude vteřinová hltnost turbíny Vu V Q = = u (m 3.s -1 ; m 3, s), (1.10) t 3600 Za tuto hodinu se vyrobí elektrická energie ekvivalentní potenciální energii v nádrži. Dosadíme-li do vztahu pro energii vodní elektrárny vypočítanou hltnost fiktivní vodní turbíny hodin (rovnice 1.10) dostáváme tzv. energetický ekvivalent nádrže E n, což je hodnota akumulované elektrické energie v užitném objemu nádrže, takže n Vu = 9,81 Q Hu ηt ηg t = 9,81 Hu ηt ηg t (kwh), (1.11) 3600 Po dosazení za čas t = 1 h a úpravě dostáváme pro energetický ekvivalent praktický vztah E V H u u n = ηt ηg (kwh), (1.12) 367 z tohoto praktického vztahu můžeme po úpravě určit např. i objem vody potřebný na výrobu 1kWh (E n =1) nebo jakou elektrickou energii získáme z 1 m 3 vody (V u = 1 m 3 ). Z uvedeného vyplývá, že výroba a výkon vodní elektrárny při konstantním spádu jednoznačně závisí na průtoku vody turbínami. 1.7 Elektrotechnické zařízení MVE Základní prvky elektrického systému MVE jsou: generátor vývody z generátoru Strana 10 / 16

11 rozvodna generátorových vývodů blokový transformátor vývody z transformátoru venkovní rozvodna (může i nemusí být) transformátor vlastní spotřeby elektrické motory různých zařízení (jeřáb, čerpadla) budiče generátorů a pomocná zařízení (odpojovače, vypínače, jističe...) Možné hlavní elektrické schéma MVE je vidět na obrázku Obr Obr. 1.3 Možné hlavní schéma elektrického zařízení MVE Začlenění MVE do energetického systému Česká elektrizační soustava pracuje se střídavým elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. Napěťové úrovně se dělí následovně: vvn (110 až 400 kv) dlouhá přenosová vedení vn (10, 20 a 35 kv) distribuční sítě nn (do 1000 V) místní sítě, domovní a průmyslové rozvody MVE pracují paralelně s elektrizační sít. Nejmenší výkony jsou připojovány k síti nn v rámci objektu a vyrobená elektrická energie je určena pro vlastní spotřebu objektu. Případný přebytek výkonu se dodává do místní distribuční sítě. I MVE s vyššími výkony (od 300 do 1000 kw) lze připojit k distribuční síti nn. Vyšší výkony se zpravidla připojují k síti vn Elektrická zařízení MVE Přeměnu elektrické mechanické energie zajišťuje elektrický generátor. Generátor je připojen prostřednictvím přenosového a transformačního zařízení k místu spotřeby. Strana 11 / 16

12 Vyrobenou elektrickou energii je třeba okamžitě spotřebovat (minimální možnosti akumulace). Přenosovou cestu tvoří elektrický obvod se spínacími a jistícími přístroji, řídícími, měřícími a zabezpečovacími obvody. Samotné uspořádání MVE závisí na použitém hydrogenerátoru. Pro většinu provozovaných MVE jsou vhodné generátory na střídavý proud. Využívají se jak synchronní tak asynchronní generátory. Volba mezi uvedenými typy generátorů je podmíněna požadavky provozovatele distribuční sítě, k níž je MVE připojena. Na vybraném typu závisí také skladby elektrického zařízení MVE Synchronní generátor Synchronní generátor má stator se střídavým trojfázovým vinutím a rotor s jednosměrným budícím vinutím. Konstrukční provedení vychází z velikosti generátoru a počtu pólů. Počet pólů spolu s frekvencí určuje synchronní otáčky generátoru: f n =, resp. n = (ot. -1 ), (1.13) p p kde n synchronní otáčky generátoru f frekvence sítě p počet pólových dvojic Synchronní generátor má možnost regulovat napětí a frekvenci, kterou vyjadřuje vztah Napětí je možno ovlivnit změnou budícího proudu. Uvedené způsoby regulace platí pro případ samostatného provozu synchronního generátoru do autonomní sítě. Provoz MVE v samostatném chodu je ale spíše výjimkou. Může být požadován v případě výpadku sítě jako náhradní zdroj nebo pro napájení objektů ve vzdálené oblasti. Častější jsou případy chodu synchronního generátoru paralelně s elektrizační sítí. Strana 12 / 16

13 Obr. 1.4 Schéma zapojení synchronního generátoru na síť Síť je považována za výkonově silnou, tj. s pevným napětím a frekvencí, které se nedají malým výkonem uvažovaného generátoru ovlivnit. Generátor dodává do sítě jalový a činný výkon. Činný výkon je dán mechanickým výkonem vodního stroje a souvisí se zátěžovým úhlem generátoru. Jalový výkon je dán velikostí budícího proudu. k dodávce do sítě se používá regulace na konstantní jalový výkon nebo na konstantní účiník. Paralelní provoz se sítí při nízkém budícím proudu skrývá nebezpečí v podobě vypadnutí generátoru ze synchronizmu. Připojení generátoru k síti (fázování) je jemné při synchronizaci napětí, frekvence a fáze nebo samosynchronizací, tj. připojením generátoru k síti v přibližně synchronních otáčkách v nenabuzeném stavu a následném nabuzení. Samosynchronizací vzniká proudový ráz 2,5 3krát větší, než jmenovitý proud Asynchronní generátor Používá se především v režimu výroby a dodávky elektrické energie MVE do pevné sítě. U samostatného provozu do autonomní sítě se asynchronní generátor nepoužívá. Stator asynchronního generátoru má trojfázové střídavé vinutí, stejně jako synchronní stroje. Rotor může být vinutý s kroužky nebo se dá použít rotor s klecovým vinutím. Při přivedení trojfázového napětí na svorky statoru vznikne točivé magnetické pole, které v rotorovém vinutí indukuje proudy, jejichž silovými účinky se rotor otáčí ve směru točení magnetického pole a stroj se chová jako motor. Když rotor dosáhne synchronních otáček s magnetickým polem, nic se neindukuje. Proto se rotor v motorovém chodu otáčí s otáčkami o něco nižšími, než jsou otáčky synchronní pracuje se skluzem. Při zvýšení otáček rotoru nad otáčky magnetického pole bude rotor do sítě dodávat činný výkon. Ze sítě však bude odebírat jalový výkon pro svou magnetizaci. Strana 13 / 16

14 Odběr jalového výkonu ze sítě má za následek zvýšení proudu v síti. Pro potlačení tohoto jevu se využívá kompenzace pomocí kondenzátorů, ale to přináší nebezpečí vzniku přepětí na svorkách paralelní kombinace kondenzátor generátor, samobuzením při výpadku sítě a následném zvýšení otáček hydrogenerátoru. Fázování generátoru se provede jednoduchým připojením generátoru k síti při dosažení přibližně synchronních otáček. Použitím asynchronního generátoru se zjednoduší ostatní elektrická zařízení, zmenšuje se jejich hmotnost, a tím se snižuje i cena. Nevýhodou je odběr jalového výkonu, neschopnost samostatného chodu a nižší účinnost při částečném výkonovém zatížení. Asynchronní stroje se zpravidla dimenzují výkonově co nejblíže k maximálnímu výkonu turbíny. Obr. 1.5 Schéma zapojení asynchronního generátoru na síť Silnoproudá zařízení MVE Silnoproudá zařízení jsou určena k přenosu, transformaci, spínání a jištění vyrobené elektrické energie a také k zásobování pohonů a jiných elektrických spotřebičů zahrnutých do vlastní spotřeby MVE. K přenosu výkonu z objektu MVE je určena přípojka venkovním nebo kabelovým vedením, která je na úrovni nn (3 x 400 V) nebo při vyšších výkonech a větší vzdálenosti vn (22 a 35 kv). Elektrická přípojka končí v hlavní skříni nebo v případě přípojky vn v rozvodně vysokého napětí. V případě, že se pro MVE použije více napěťových úrovní, musí se použít transformátor. Pro MVE se používají jednofázové nebo trojfázové transformátory. Generátory jsou k transformátoru připojeny blokově nebo je transformátor společný pro více generátorů. Uspořádání obou způsobů připojení je vidět na obrázku Obr. 1.6 a Obr Blokové zapojení se používá pro případ připojení vn generátorů 6,3 kv k síti 22 kv. Zapojení se společným transformátorem je vhodnější ke spolupráci generátorů nn s vn sítí. Strana 14 / 16

15 Obr. 1.6 Blokové schéma propojení generátorů s transformátory Obr. 1.7 Propojení generátorů s transformátory se společným transformátorem Pomocná elektrická zařízení MVE Silové obvody MVE doplňují měřící, jistící a regulační obvody. Ukázkové schéma řídícího systému je na obrázku Obr Ekonomika provozu MVE Obr. 1.8 Blokové schéma řídícího systému Základem pro výpočet ekonomické efektivnosti provozu MVE je vypracování peněžního toku cash-flow. Jde o bilanci příjmů a nákladů. Z finančního plánu vyplývá tvorba kumulativního výsledku na konci jednotlivých let. Když se tento stav dostane na nulovou hodnotu, je investice splacena. Časový rozdíl mezi touto dobou a dobou, kdy bylo započato s výstavbou MVE, je možno považovat za dobu splatnosti. Určení výše příjmů z provozu MVE je možno provést s velkou přesností. Příjmy u MVE korespondují s množstvím vyrobené elektrické energie, které je možné spolehlivě Strana 15 / 16

16 určit na základě znalosti průtokových poměrů v dané lokalitě pomocí čáry překročení průtoků a závislosti spádu na průtocích. Při výpočtu příjmů z výroby elektrické energie není možné uvažovat nepřetržitý provoz vodní elektrárny (revize, opravy). Pro hodnocení rentability MVE se převážně využívá metoda čisté současné hodnoty, tj. rozdíl diskontovaných příjmů a nákladů k datu rozhodování a výpočet doby návratnosti investice. V současných podmínkách je možno hodnotit investici výstavby MVE takto: velmi dobrá návratnost do 5 let dobrá návratnost 5 až 10 let Vyšší doby návratnosti znamenají, že je potřeba zvážit vhodnost výstavby. Stanovování ekonomické efektivnosti MVE je spojeno v mnoha případech s velkými problémy. Ty se týkají především nízkých výkupních cen elektrické energie z produkce MVE. Zatímco v podmínkách po roce 1990 výstavba a provoz MVE reálně značně rostly a rostou, cena vyrobené elektrické energie podléhá cenové regulaci. Pro ilustraci je v následující tabulce uveden vývoj výkupních cen elektrické energie z MVE. Strana 16 / 16

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny Vodní elektrárny Využití vodního toku Využití potenciální (polohové a tlakové) a čátečně i kinetické energie vodního toku Využití hydroenergetického potenciálu vodních toků má výhody oproti jiným zdrojům

Více

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ SZ_20.7. Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vytvoření: 13. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Hydroenergetika (malé vodní elektrárny)

Hydroenergetika (malé vodní elektrárny) Hydroenergetika (malé vodní elektrárny) Hydroenergetický potenciál ve světě evaporizace vody (¼ solární energie) maximální potenciál: roční srážky 10 17 kg prum výška kontinetálního povrchu nad mořem =

Více

Pro rozlišování různých typů hydraulických turbín se vžilo odvozené kritérium tzv. hydraulické podobnosti měrné otáčky

Pro rozlišování různých typů hydraulických turbín se vžilo odvozené kritérium tzv. hydraulické podobnosti měrné otáčky Hydroenergetika Rozvoj prvních civilizací byl spojen s využíváním vodní energie. Stagnující vývoj vodních strojů výrazně urychlila první průmyslová revoluce. V 19. století se začala prosazovat Francisova

Více

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing. Jan Šritr ing. Jan Šritr 2 1 Vodní

Více

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné zapis_energeticke_stroje_vodni08/2012 STR Ga 1 z 5 Energetické stroje Rozdělení energetických strojů: #1 mění pohyb na #2 dynamo, alternátor, čerpadlo, kompresor #3 mění energii na #4 27. Vodní elektrárna

Více

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli. Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 51/2006 Sb. NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ 1. Obchodní firma - vyplňuje žadatel podnikatel zapsaný Část B - údaje o zařízení

Více

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 51/2006 Sb. NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ 1. Obchodní firma (vyplňuje žadatel - podnikatel zapsaný v obchodním

Více

Víte, jak funguje malá vodní elektrárna?

Víte, jak funguje malá vodní elektrárna? Víte, jak funguje malá vodní elektrárna? Malými vodními elektrárnami rozumíme vodní elektrárny o výkonu menším než 10 MW. Používají se k výrobě elektřiny pro osobní potřebu, pro průmyslové účely i k dodávkám

Více

Malé vodní elektrárny - proč, kde a jak? ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Libor Šamánek, Česká asociace pro obnovitelné energie, o.p.s.

Malé vodní elektrárny - proč, kde a jak? ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Libor Šamánek, Česká asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. Malé vodní elektrárny - proč, kde a jak? ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Libor Šamánek, Česká asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. Brno Česká republika je svou geografickou polohou (leží na rozvodí tří

Více

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektroenergetika 1 Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační

Více

pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na celém obvodě, nazývá se rozváděcí kolo,

pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na celém obvodě, nazývá se rozváděcí kolo, 1 VODNÍ TURBÍNY Zařízení měnící energii vody v energii pohybovou a následně v mechanickou práci. Hlavními částmi turbín jsou : rozváděcí ústrojí oběžné kolo. pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Využití energie slunce Na zemský povrch dopadá průměrně 0,2 kw/m 2 V ČR dopadne na 1 m 2 přibližně 1000 kwh energie ročně Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního

Více

Využití vodní energie Pracovní list

Využití vodní energie Pracovní list Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Ročník 2. Autor Datum výroby

Více

Elektrárny. Malé vodní elektrárny ve vodárenských provozech

Elektrárny. Malé vodní elektrárny ve vodárenských provozech Elektrárny Malé vodní elektrárny ve vodárenských provozech Malé vodní elektrárny Výhody MVE jednoduchost, spolehlivost, dlouhá životnost nízké provozní náklady plně automatizované rozptýlenost - omezení

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Větrná elektrárna (větrná turbína) využívá k výrobě elektrické energie kinetickou energii větru. Větrné elektrárny řadíme mezi obnovitelné zdroje energie.

Více

DLOUHÉ STRÁNĚ PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA

DLOUHÉ STRÁNĚ PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA Obr. 1: Letecký pohled na nádrže 3 Obsah POLOHA... 5 HISTORIE... 5 NÁDRŽE... 6 ELEKTRÁRNA... 7 DODAVATELÉ... 9 NÁKLADY A OPRAVY... 9 MÉ FOTO Z NÁVŠTĚVY VODNÍ

Více

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní

Více

2. Vodní dílo HORKA. MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města. Příl. č.1k části B4.10 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-17/BR/09 Počet listů: 3

2. Vodní dílo HORKA. MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města. Příl. č.1k části B4.10 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-17/BR/09 Počet listů: 3 2. Vodní dílo HORKA POLOHA Tok Libocký potok říční km 10,4 hydrologické pořadí 1-13-01-080 Obec Krajková, Habartov, Nový Kostel Okres Cheb, Sokolov Kraj Karlovarský Vodní dílo (VD) je vybudováno jako samostatné

Více

Přečerpávací vodní elektrárny. Roman Portužák

Přečerpávací vodní elektrárny. Roman Portužák Přečerpávací vodní elektrárny Roman Portužák Obsah 1. Úvod 2. Základní principy PVE 3. Vyhledávání vhodných lokalit principy 4. Vyhledávací studie 5. Shrnutí a závěr 1 2 3 4 5 2 1 Úvod Akumulace a PVE,

Více

17. 10. 2014 Pavel Kraják

17. 10. 2014 Pavel Kraják ZÁKONY A DALŠÍ PŘEDPISY PRO ELEKTROENERGETIKU A JEJICH VZTAH K TECHNICKÝM NORMÁM 17. 10. 2014 Pavel Kraják LEGISLATIVA - PŘEHLED Zákon č. 458/2000 Sb. Vyhláška č. 51/2006 Sb. Vyhláška č. 82/2011 Sb. Vyhláška

Více

SYSTÉMY A VYBAVENÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

SYSTÉMY A VYBAVENÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN SYSTÉMY A VYBAVENÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Jak již bylo v předchozích kapitolách zmíněno, větrné elektrárny je možné dělit dle různých hledisek a kritérií. Jedním z kritérií je například konstrukce větrného

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing.

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: synchronní

Více

Calculation of the short-circuit currents and power in three-phase electrification system

Calculation of the short-circuit currents and power in three-phase electrification system ČESKOSLOVENSKÁ NORMA MDT 621.3.014.3.001.24 Září 1992 Elektrotechnické předpisy ČSN 33 3020 VÝPOČET POMĚRU PŘI ZKRATECH V TROJFÁZOVÉ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVĚ Calculation of the short-circuit currents and

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Osnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 27.140; 93.160 Listopad 2010 ČSN 75 2601 Malé vodní elektrárny Základní požadavky Small hydro-power plants Basic requirements Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti

Více

Výroba a přenos el. energie

Výroba a přenos el. energie Výroba a přenos el. energie Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala únor 2007 Průmyslová výroba elektrické energie Elektrárny a zdroje Uhelné Jaderné Sluneční

Více

Stejnosměrné stroje Konstrukce

Stejnosměrné stroje Konstrukce Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)

Více

Střídavý proud, trojfázový proud, transformátory

Střídavý proud, trojfázový proud, transformátory Variace 1 Střídavý proud, trojfázový proud, transformátory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1.

Více

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.

Více

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES)

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES) První paralelní připojení Pavel Kraják (ČENES) Možnosti připojení po novele EZ Standardní připojení licencovaného subjektu (žádost o připojení, smlouva o připojení) Standardní připojení nelicencovaného

Více

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STROJÍRENSTVÍ ČTVRTÝ BIROŠČÁKOVÁ I. 22. 11. 2013 Název zpracovaného celku: LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE Lopatkové stroje jsou taková zařízení, ve kterých dochází

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního

Více

475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Změna: 364/2007 Sb. Změna: 409/2009 Sb. Změna: 300/2010 Sb. Změna:

Více

Míra vjemu flikru: flikr (blikání): pocit nestálého zrakového vnímání vyvolaný světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální rozložení kolísá v čase

Míra vjemu flikru: flikr (blikání): pocit nestálého zrakového vnímání vyvolaný světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální rozložení kolísá v čase . KVLIT NPĚTÍ.. Odchylky napájecího napětí n ± % (v intervalu deseti minut 95% průměrných efektivních hodnot během každého týdne) spínání velkých zátěží jako např. pohony s motory, obloukové pece, bojlery,

Více

Elektřina a magnetizmus rozvod elektrické energie

Elektřina a magnetizmus rozvod elektrické energie DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-19 Téma: rozvod elektrické energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník VÝKLAD Elektřina a magnetizmus rozvod

Více

X14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el.

X14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el. Předmět: Katedra: X14POH Elektrické POHony K13114 Elektrických pohonů a trakce Přednášející: Prof. Jiří PAVELKA, DrSc. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika podíl K13114 na výuce technická zařízení elektráren

Více

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE aneb: z elektrárny ke spotřebiči prof. Úsporný 2 3 Z ELEKTRÁRNY KE SPOTŘEBIČI Abychom mohli využívat pohodlí, které nám nabízí elektřina, potřebujeme ji dostat z elektráren

Více

21. Výroba, rozvod a užití elektrické energie

21. Výroba, rozvod a užití elektrické energie 21. Výroba, rozvod a užití elektrické energie a) Výroba střídavého proudu (trojfázový generátor střídavého proudu, třífázová soustava napětí, spotřebitelská elektrická rozvodná síť, různé typy elektráren)

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE - průtočné, přílivové a přečerpávací elektrárny, vodíkový palivový článek (interaktivní tabule)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE - průtočné, přílivové a přečerpávací elektrárny, vodíkový palivový článek (interaktivní tabule) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE - průtočné, přílivové a přečerpávací elektrárny, vodíkový palivový článek (interaktivní tabule)

Více

Technická fakulta ČZU Praha. Vodní elektrárna. Autor: Martin Herčík. Semestr: letní 2009. Konstrukční schéma:

Technická fakulta ČZU Praha. Vodní elektrárna. Autor: Martin Herčík. Semestr: letní 2009. Konstrukční schéma: Technická fakulta ČZU Praha Autor: Martin Herčík Semestr: letní 2009 Vodní elektrárna Srdcem malé vodní elektrárny DVE je odvalovací bezlopatkový tekutinový motor Setur, pracující na základě hydrodynamického

Více

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru: Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku

Více

Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren

Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Václav Sládeček VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektroniky, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba Abstract: Příspěvek se zabývá možnostmi využití

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - energie V této kapitole se dozvíte: Čím se zabývá energetika. Jaké jsou trvalé a vyčerpatelné zdroje

Více

Energetická bilance elektrických strojů

Energetická bilance elektrických strojů Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie Název oboru: profilová - povinná ústní zkouška 1. Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic 2. Druhy prostředí

Více

Malá vodní elektrárna

Malá vodní elektrárna Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Malá vodní elektrárna Tomáš Bubeníček Vyšší odborný škola a střední průmyslová škola stavební Praha Dušní 17 Praha

Více

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby Technologie výroby elektrárnách Základní schémata výroby Kotle pro výroby elektřiny Získávání tepelné energie chemickou reakcí fosilních paliv: C + O CO + 33910kJ / kg H + O H 0 + 10580kJ / kg S O SO 10470kJ

Více

2.6. Vedení pro střídavý proud

2.6. Vedení pro střídavý proud 2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých

Více

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II Vltavská kaskáda Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Všechny elektrárny jsou majetkem firmy ČEZ. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím

Více

21 HYDROENERGETICKÉ VYUŽITÍ VELMI MALÝCH SPÁDŮ V ZÁVISLOSTI NA EKONOMICKÉ EFEKTIVITĚ

21 HYDROENERGETICKÉ VYUŽITÍ VELMI MALÝCH SPÁDŮ V ZÁVISLOSTI NA EKONOMICKÉ EFEKTIVITĚ 21 HYDROENERGETICKÉ VYUŽITÍ VELMI MALÝCH SPÁDŮ V ZÁVISLOSTI NA EKONOMICKÉ EFEKTIVITĚ Stanislav Hes ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky 1. Úvod do problematiky V dnešní době

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,

Více

13. VÝROBA A ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE. 13.1. Úvod 13.2. Rozvod elektrické energie 13.3. Energetická soustava 13.4. Výroba elektrické energie

13. VÝROBA A ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE. 13.1. Úvod 13.2. Rozvod elektrické energie 13.3. Energetická soustava 13.4. Výroba elektrické energie 13. VÝROBA A ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE 13.1. Úvod 13.2. Rozvod elektrické energie 13.3. Energetická soustava 13.4. Výroba elektrické energie Ing. Václav Kolář Květen 2000, poslední úprava - červenec 2005

Více

Využití vodní energie Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Využití vodní energie Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Využití vodní energie Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Historie využití vodní energie Starověk čerpání vody do závlahových kanálů pomocí vodního kola. 6. století vodní kola ve Francii 1027 mlýnský náhon vytesaný

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie 1. Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic 2. Druhy prostředí rozdělení, značení prostředí; rozvodné

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Bilance nároků na příkon el. energie připojovaného objektu:

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Bilance nároků na příkon el. energie připojovaného objektu: TECHNICKÁ ZPRÁVA Předmětem tohoto projektu je elektropřípojka nn ČOV Cerhovice. Veškerá vyjádření a projednání zajišťuje dle dohody investor. Základní technické údaje: Napěťová soustava: 3x230/400V ~50Hz,

Více

Návrh akumulačního systému

Návrh akumulačního systému Návrh akumulačního systému Charakter výroby hybridního zdroje elektrické energie s využitím větrné a fotovoltaické elektrárny vyžaduje pro zajištění ostrovního provozu doplnění celého napájecího systému

Více

Rozdělení transformátorů

Rozdělení transformátorů Rozdělení transformátorů Druh transformátoru Spojovací Pojízdné Ohřívací Pecové Svařovací Obloukové Rozmrazovací Natáčivé Spouštěcí Nevýbušné Oddělovací/Izolační Bezpečnostní Usměrňovačové Trakční Lokomotivní

Více

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce SYNCHRONNÍ MOTOR Konstrukce A. stator synchronního motoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytvoření točivého

Více

1. Dělení a provoz výroben elektrické energie (elektráren)

1. Dělení a provoz výroben elektrické energie (elektráren) Elektrárny 2 (Elektrická zařízení elektráren) Přednášející: Karel Noháč, nohac@kee.zcu.cz, klapka 4343, kancelář EK314 Cvičící: Miloslava Tesařová, tesarova@kee.zcu.cz, klapka 4313, kancelář EK302 Literatura:

Více

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní Elektrická přípojka nn Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Elektrická přípojka

Více

rozdělení napětí značka napětí napěťové hladiny v ČR

rozdělení napětí značka napětí napěťové hladiny v ČR Trojfázové napětí: Střídavé elektrické napětí se získává za využití principu elektromagnetické indukce v generátorech nazývaných alternátory (většinou synchronní), které obsahují tři cívky uložené na pevné

Více

Rozvod elektrické energie v průmyslových a administrativních budovách. Sítě se zálohovaným a nepřetržitým napájením. A 5 M 14 RPI Min.

Rozvod elektrické energie v průmyslových a administrativních budovách. Sítě se zálohovaným a nepřetržitým napájením. A 5 M 14 RPI Min. Rozvod elektrické energie v průmyslových a administrativních budovách Sítě se zálohovaným a nepřetržitým napájením Topologie a uspořádání rozvodu elektrické energie v průmyslových objektech a administrativních

Více

Synchronní stroje 1FC4

Synchronní stroje 1FC4 Synchronní stroje 1FC4 Typové označování generátorů 1F. 4... -..... -. Točivý elektrický stroj 1 Synchronní stroj F Základní provedení C Provedení s vodním chladičem J Osová výška 560 mm 56 630 mm 63 710

Více

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Cenové rozhodnutí ERÚ č. 14/2005 ze dne 30. listopadu 2005, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České

Více

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava Přenosová a distribuční soustava Přenosová soustava Soubor vedení a zařízení 400 kv, 220 kv a vybraných vedení a zařízení 110 kv sloužící pro přenos elektřiny pro celé území ČR a k propojení s elektrizačními

Více

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová

ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 příspěvková organizace ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová Elektrické stroje uskutečňují přeměnu mechanické energie na elektrickou, elektrické energie

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

PŘÍPOJKY NN. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky

PŘÍPOJKY NN. VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky PŘÍPOJKY NN 1. Všeobecné podmínky 2. Druhy přípojek 3. Dodávka elektrické energie 4. Skladba ceny za elektrickou energii

Více

KOMFORT. Ceník elektřiny pro domácnosti

KOMFORT. Ceník elektřiny pro domácnosti Ceník elektřiny pro domácnosti Platí od 1. 1. 2014 OBSAH Ceny za dodávku a distribuci elektřiny...4 KOMFORT KLASIK 24 + D01d, D02d...6-7 KOMFORT AKU 8 + D25d, D26d...8-9 KOMFORT EMOBILITA + D27d...10-11

Více

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost

Více

Zdroje napětí - usměrňovače

Zdroje napětí - usměrňovače ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového

Více

Vydal: nám. Přemysla Otakara II. 87/25, 370 01 České Budějovice Autor textů: Ing. Josef Šťastný Fotografie poskytli: Ing. Otakar Chlouba, Ing.

Vydal: nám. Přemysla Otakara II. 87/25, 370 01 České Budějovice Autor textů: Ing. Josef Šťastný Fotografie poskytli: Ing. Otakar Chlouba, Ing. Vydal: nám. Přemysla Otakara II. 87/25, 370 01 České Budějovice Autor textů: Ing. Josef Šťastný Fotografie poskytli: Ing. Otakar Chlouba, Ing. Martin Halama a Ing. Edvard Sequens ze Sdružení Calla, OÖ

Více

Proč funguje Clemův motor

Proč funguje Clemův motor - 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout

Více

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost

Více

Transformátory. Teorie - přehled

Transformátory. Teorie - přehled Transformátory Teorie - přehled Transformátory...... jsou elektrické stroje, které mění napětí při přenosu elektrické energie při stejné frekvenci. Používají se především při rozvodu elektrické energie.

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_52_INOVACE_ SZ_20. 8 Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vytvoření: 14. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 17. 4. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 5 Pořadové číslo žáka: 24

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),

Více

Transformátor trojfázový

Transformátor trojfázový Transformátor trojfázový distribuční transformátory přenášejí elektricky výkon ve všech 3 fázích v praxi lze použít: a) 3 jednofázové transformátory větší spotřeba materiálu v záloze stačí jeden transformátor

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ. Katedra hydrotechniky

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ. Katedra hydrotechniky ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra hydrotechniky VIN - Vodohospodářské inženýrství Vodní dílo Dalešice Seminární práce Vypracoval: Lukáš Slavíček, S-35 23. května 2007 1 Historie

Více

Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace

Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace Nedotýkej se přetržených drátů elektrického vedení, mohou

Více

8. Vodní dílo STANOVICE

8. Vodní dílo STANOVICE 8. Vodní dílo STANOVICE POLOHA Tok Lomnický potok říční km 3,2 hydrologické pořadí 1-13-02-030 Obec Stanovice Okres Karlovy Vary Kraj Karlovarský Vodní dílo (VD) je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice

Více

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ke dni 26. října 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a

Více

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ TROJE TOČIVÉ Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů F ynchronní stroje Ing. Vítězslav týskala h.d. únor 00 říklad 8. Základy napětí a proudy Řešené příklady Třífázový synchronní

Více

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem Praktické příklady z Elektrotechniky. Střídavé obvody.. Základní pojmy.. Jednoduché obvody se střídavým proudem Příklad : Stanovte napětí na ideálním kondenzátoru s kapacitou 0 µf, kterým prochází proud

Více