Obsah Úvod Prameniště Prameny Podzemní (podpovrchová) voda Pitná voda Pitná voda Dusičnany Chlor...

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obsah... 1. Úvod... 3. Prameniště... 5. Prameny... 5. Podzemní (podpovrchová) voda... 6. Pitná voda... 7. Pitná voda... 7. Dusičnany... 8. Chlor..."

Transkript

1 Obsah 1 Obsah Obsah... 1 Úvod... 3 Prameniště... 5 Prameny... 5 Podzemní (podpovrchová) voda... 6 Pitná voda... 7 Pitná voda... 7 Dusičnany... 8 Chlor... 8 Vody rekreační... 9 Na závěr... 9 Voda jako zdroj energie Vodní energie Výhody vodních elektráren Nevýhody vodních elektráren Typy malých vodních elektráren Vegetace jako klimatizační zařízení Osud sluneční energie Rostliny a klima Význam vody v krajině Mokřady Zadržování vody mokřady Vodní cyklus v krajině Voda jako krajinotvorný prvek Rybníky Řeky... 17

2 Obsah 2 Niva Závěr Příklady k výpočtu Doporučená literatura... 22

3 Úvod 3 Úvod Publikace, která se Vám dostává do rukou, je určena jako doplňkový materiál ke stejnojmennému programu pro studenty středních škol. Předpokládáme, že by měla navazovat na studenty absolvovaný program v terénu a obohatit jej o podrobnější informace. Naším záměrem bylo zpracovat jednotlivá témata vycházky. Každé z témat je umístěno na samostatném listu a uvedeno otázkami, na které lze najít odpovědi v dalším textu, případně by měly vést k hlubšímu zamyšlení. Na závěr jsme přidali pár početních příkladů postavených na reálných základech. Je pouze na úvaze pedagogů, jak chtějí s tímto materiálem naložit. Předkládanou publikaci lze studovat individuálně nebo ji využít pro přípravu referátů studenty, jednotlivé kapitoly mohou být námětem pro další práci v hodině. Z důvodu snadné manipulace a umožnění jednoduchého kopírování pro potřeby školy (využití jako pracovní listy) je volena forma nesešitých listů. Těšíme se na další společná setkávání v přírodě. Autoři

4 Úvod 4

5 Prameniště 5 Prameniště Popište příklad prameniště? Odkud se bere voda v prameništi? Jaký je rozdíl mezi vodou povrchovou a artézskou? Myslíte, že jsou zdroje pitné vody neomezené? Kdy je voda obnovitelným a kdy vyčerpatelným zdrojem. Veškerou vodu na zemi, s výjimkou té, která je vázána v chemických sloučeninách, nazýváme hydrosférou. Hydrosféru můžeme zhruba rozdělit na vodu atmosférickou, která je v ovzduší, vodu povrchovou, obsaženou v povrchových tocích, jezerech, přehradních nádržích, rybnících, oceánech, sněhu a ledovcích a vodu podzemní, která vyplňuje pukliny, skuliny a dutiny v horninách a póry v půdě. Prameny Pramen je místo, kudy se podzemní voda dostává na zemský povrch. Prameny jsou různě vydatné, tj. voda z nich vytéká v různých objemech za jednotku času. Nachází-li se víc pramenů poblíž sebe, hovoříme o prameništi. V místě prameniště vzniká vodní tok. Připojením dalších vodních toků se postupně vytváří vodní síť. Celá oblast, z níž se prostřednictvím drobných vodních toků napájí hlavní vodní tok, se nazývá povodí tohoto toku. Stav krajiny, způsob hospodaření v celé oblasti povodí a nakládání s povrchovými toky se odráží v kvalitě vody hlavního toku. Na prameny lze nahlížet z mnoha hledisek. Podle toho, zda prameny vyvěrají trvale, jsou prameny trvalé, občasné a periodické. Podle teploty vody mohou být studené (do 20 C) nebo teplé (vlažné, termální a vřídla). Pokud pramen vyvěrá v nejnižším bodu vodního sloupce (tj. volně vytéká například ve svahu mezi sutí), mluvíme o pramenu sestupném. Prameny, z nichž se voda dostává na povrch díky vyššímu tlaku přitékající vody, a tudíž vyvěrají nad úrovní vodního sloupce, se nazývají výstupné. Přetékavé (přelivné) prameny se objevují ve chvíli, kdy rezervoár podzemní vody přesáhne svou kapacitu a přetéká. Prameny se také často vyskytují na dně vodního toku, jezera moře či rybníku. Potom mluvíme o utajeném prameni. Podzemní voda se může na povrch dostávat mimo prameniště také prosakováním (vzlínáním).

6 Prameniště 6 Podzemní (podpovrchová) voda Jakmile vodu nemůžeme vidět, protože je skryta pod povrchem, jedná se o vodu podzemní. Podzemní voda tvoří asi 20 % světových zásob pitné vody. Podzemní voda je součástí vodního cyklu. Nejčastějším zdrojem podzemní vody jsou srážky a povrchová voda z toků, jezer, rybníků, která se vsakuje do země (vadózní voda). K tomu, aby se voda vsakovala a zůstávala v krajině, je zapotřebí mnoha podmínek. Nejlépe vsakuje vodu paradoxně půda zamokřená s vegetací. * Odvodněnou krajinu s narovnanými a zatrubněnými toky naopak srážková voda opouští velmi rychle, aniž by doplnila chybějící zásoby podzemní vody. Zároveň přitom krajinu zbavuje cenných živin, které v nižších částech povodí fungují jako organické znečištění dochází k vodní erozi. *Jako jednoduchý důkaz nám může sloužit pozorování, kdy zaléváme květiny. Do květináče s vyschlou zeminou se bude voda vsakovat delší dobu než do květináče se zeminou provlhčenou. Rovněž vylitá voda na podlaze půjde snáze vytřít s vlhkým hadrem než s přesušeným. Malá část podzemní vody se může doplňovat i z nitra Země (voda magmatická nebo též juvenilní), což se děje hlavně ve vulkanických oblastech. Pod zemským povrchem se voda nachází vázaná mezi částicemi půdy a v puklinách a průlinách hornin o průměru až 0,5 mm jako kapilární voda. Je to voda jednak ze vsakujících se srážek a jednak vzlínající z větší hloubky. Pak je voda samozřejmě i puklinách a skulinách větších rozměrů. Tu nazýváme voda průlinová (mezi zrny hornin) a voda puklinová. Jakmile začne pod povrchem voda tvořit souvislý celek, vzniká tzv. zvodeň (zvodnělá vrstva). Horní povrch zvodně označujeme jako hladinu podzemní vody. Podzemní voda s volnou hladinou** (zvodeň freatická) se nachází v relativně malé hloubce a je snadno dosažitelná studnami. Zásoby této vody jsou doplňovány ze srážek. Podzemní voda s napjatou hladinou** se nazývá také někdy artézská podle hrabství Artois ve Francii, kde byla prvně popsána. Název fosilní zvodeň nejlépe vystihuje její historii. Tato voda je v zemi celé věky uzavřena ze shora horninou jako nepropustným stropem. Její zásoby je možné vyčerpat, protože její obnova probíhá velice pomalu dala by se najít analogie mezi ní a fosilními palivy. Užívat by se proto měla velmi uvážlivě. ** Pojem napjatá nebo volná hladina označuje, zda po navrtání voda z podzemí vytéká pouze vlivem gravitace (volná hladina) nebo vystřikuje vlivem zvýšeného tlaku (napjatá hladina).

7 Pitná voda 7 Pitná voda Znáte zdroje pitné vody ve vašem městě dnes a v minulosti? Jaký je původ znečištění zdrojů pitné vody, co ho tvoří? S jakými problémy se potýkají rekreační nádrže? Užíváte pitnou vodu tam, kde to není potřeba? Zdrojem znečištění vody je zemědělství, průmysl a odpadní vody z běžné kanalizace. Pitná voda V současné době je v České republice napojeno na veřejný vodovod více než 90 % obyvatel (v roce 2007 to bylo 92%). Voda z veřejných vodovodů podléhá přísné kontrole kvality z důvodu ochrany veřejného zdraví. Voda přivedená až do domácnosti začala být běžná až v 50. a 60. létech minulého století. I před tím se stavěly domy s vodovodem na chodbě, často přiváděly pouze vodu užitkovou a pro pitnou se chodilo do studně nebo ke zvláštnímu hydrantu. Jako zdroj pitné vody v minulosti sloužily hlavně studny, vodovod lidé neměli. Užitkovou brali z řek, rybníků, sbírala se také voda dešťová. Pro přiblížení se k vodě lidé využívali místní vodovody a kašny. Jako zdroj vody na vaření sloužily dříve i různé rybníky, u Jindřichova Hradce konkrétně rybniční soustava nazvaná trefně Polívky. Tento název odráží skutečnost, že Polívky napájely od 16. století do 50. let minulého století svou vodou městské kašny, ze kterých se odebírala voda na vaření*. * Dnes nikoho ani nenapadne uvařit si z úživné vody současných Polívek oběd. Hladina bývá koncem léta hustě pokryta vodním květem. Důvodem této skutečnosti je změna hospodaření v krajině. Současné Polívky jsou totiž obklopeny odvodněnými poli. Dříve byly v okolí rybníčků a jejich přítoků mokřady. Tyto mokřady fungují stejným způsobem jako dnešní kořenové čističky, očišťují protékající vodu od živin, které se v mokřadech hromadí. Vysušením mokřin dochází k rozkladu organických látek v půdě, uvolňování živin a jejich rychlému odplavování vodou dál do povodí. Na kvalitu pitné vody jsou kladeny hygienické požadavky týkajícími se mikrobiologické, fyzikální, chemické a biologické nezávadnosti. Voda je rovněž hodnocena z hlediska bravy, chuti a zápachu. Jakost vody může být ohrožena kdekoli na své cestě od zdroje ke spotřebiteli. Kontaminace pitné vody bakteriemi, viry, prvoky a jinými organismy vede ke vzniku epidemií, zvláště se jedná o průjmová onemocnění, tyfus, žloutenku typu A, úplavici. Zdrojem bývá kanalizace a splachy z polí hnojených statkovými hnojivy. Proto se okolo zdrojů pitné vody vytváří ochranná pásma. Chemicky může být voda znečištěna jak látkami přirozeně se vyskytujícími v podloží, tak látkami cizorodými. Ve vodě se sleduje obsah železa, manganu, hliníku, síranů, amonných iontů, chloridů i volného chloru, chloroformu. Dále může být voda kontaminována těžkými kovy, např. olovem, arzénem, rtutí. Toxické látky obsažené v pitné vodě obvykle nebývají přítomny v tak vysokých koncentracích, aby byly schopny vyvolat akutní otravu. Dlouhodobá expozice těmto látkám však může mít vážné zdravotní následky také v důsledku kumulace v organismu. Jedná se nejčastěji o pesticidy (hubení

8 Pitná voda 8 plevelu, hmyzu, moření obilí), jež obsahují rtuť a další těžké kovy, polychlorované bifenyly, organofosfáty. Tyto sloučeniny se do vody dostanou buď z kanalizace, prosakováním ze skládek nebo splachem deštěm z polí. K akutním otravám může ovšem dojít, když se do vodního zdroje dostanou toxické látky havárií nebo z nedbalosti. Léky bývají problémem ve velkých přehradách, zdrojem jsou jednak exkrementy léčených pacientů, jednak nevhodně zlikvidované léky. Antibiotika vyvolávají rezistenci patogenních mikroorganismů, hormony působí na endokrinní systém vodních živočichů, cytostatika jsou toxická. Z ropných produktů jsou nebezpečné ty s řetězcem nad 40 uhlíků, jedná se o oleje včetně nafty. Ovlivňují chuť, jsou toxické, zvláště pro játra. Radioaktivní znečištění vody způsobují přírodní i umělé radioizotopy, sleduje se zejména obsah radonu, což je radioaktivní plyn uvolňovaný z radia. V pitné vodě je vhodné sledovat také obsah iontů. Vyšší obsah Ca 2+, K +, Mg 2+ iontů je pozitivní, nízký by měl být obsah Na + iontů, dusičnanů, dusitanů. Obsah biogenního vápníku ve vodě je celosvětově nedostatečný. U aniontů je prospěšné menší zastoupení chloridů a síranů. Přiměřená alkalita (kyselinová neutralizační kapacita) závisí na podílu uhličitanů a hydrogenuhličitanů. Dusičnany Dusičnany vznikají při oxidaci půdy, zdrojem nemusí být pouze hnojení. V zavlažené půdě je dusík vázaný v amonné formě na organické látky, při odvodnění se oxiduje na dusičnany. Do podzemních vod se dostávají především průsakem z odvodněných a přehnojených polí, do povrchových vod se dostávají z výpustí přečištěných odpadních vod a splachy z polí. Dusičnany jsou vodními a půdními mikroorganismy nebo přímo v trávicím traktu redukovány na dusitany. Pro kojence do 3 měsíců a některé rizikové skupiny lidí jsou nebezpečné již v nižších koncentracích. V přítomnosti dusitanů je dvojmocné železo obsažené v hemoglobinu červených krvinek oxidováno na trojmocné a tím ztrácí schopnost přenosu kyslíku. Reakcí dusitanů v žaludku s některými součástmi potravy a s léky mohou vznikat rakovinotvorné nitrosaminy. Chlor Pitná voda se z důvodu vysokého rizika mikrobiální kontaminace v konečné fázi úpravy musí nějakým způsobem desinfikovat, nejčastěji plynným chlorem. Problém je v obtížném dávkování a jeho unikání z vody, proto nejvyšší obsah chloru bývá ve vodě na začátku potrubí. V důsledku chlorování vody vznikají některé nežádoucí vedlejší produkty. V našich podmínkách se nejčastěji jedná o chloroform, který se do těla dostává pitím vody, vdechováním par a vstřebáváním kůží. Jedná se o látku podezřelou z rakovinotvorného účinku.

9 Pitná voda 9 Vody rekreační Také voda ke koupání, zavlažování a jinému nepotravinářskému účelu se může stát zdrojem zdravotních rizik, například článkem v přenosu chorob. Největší pozornost se věnuje vodám využívaným k rekreaci koupající se dostává do přímého kontaktu s ní. Nicméně riziko ohrožení chemickými látkami je s výjimkou havárií v tomto případě malé. Zdroje kontaminace jsou stejné jako u vod pitných, zdrojem infekčního znečištění může být i samotný koupající se člověk většinou se takto přenáší žaludeční a střevní infekce, onemocnění uší, nosu, hrtanu a kůže. V našich podmínkách bývá popisována i epidemie kožního onemocnění (naposledy 2009 na Českolipsku), kdy larvální stadia ptačích motolic pronikají do kůže a působí až puchýře. Největším problémem je masový rozvoj sinic ve vodních nádržích způsobený nadbytkem živin ve vodě, zvláště fosforu. Kromě estetického znehodnocení vody produkují sinice toxiny, které vedou k okamžitým kožním a zažívacím potížím i chronickému orgánovému poškození. Na závěr Kvalita vody ve zdrojích a v síti je sledována a je většinou velmi dobrá, protože si lidé jsou vědomi ceny vody i nebezpečí, které kontaminace vody přináší. Povrchové vody mají vysokou ale nikoli nekonečnou schopnost tzv. samočištění. Například: řasy produkují kyslík, drobní živočichové (zooplankton) filtrují vodu a odstraňují i drobné organické látky. Přirozeně oživená a okysličená voda má nesrovnatelně vyšší schopnost samočištění nežli voda bazénu*. * New York prodal část lesů v povodí, odkud bral vodu. Na prodaných pozemcích se začalo stavět a kvalita vody se následně zhoršila. Protože výstavba úpravny vody a její následující provoz by byl několikrát dražší, město vykoupilo pozemky za vyšší cenu zpět. Po opětovném zalesnění se kvalita vody opět zlepšila.

10 Pitná voda 10

11 Voda jako zdroj energie 11 Voda jako zdroj energie V čem vidíte přínos malých vodních elektráren? Jaké problémy malé vodní elektrárny přináší? Vodní energie Vodní energie je spojena s vodním cyklem a je tedy těsně spojená s energií sluneční. Díky energii slunce se voda vypařuje, ve vyšších vrstvách se vodní pára sráží a padá zpět ve formě srážek. Srážky jsou zdrojem vody pro prameny a sytí vodou celé povodí. Základním principem všech vodních elektráren je přeměna gravitační energie vody na energii mechanickou (roztočení turbíny), která se dále převádí na generátor a vzniká energie elektrická. Většina z těchto elektráren pracuje hlavně v době zvýšené denní spotřeby. Vodní energie je jeden z nejdéle využívaných zdrojů energie. Již ve středověku tvořila vodní kola důležitý zdroj mechanické energie při pohonu mlýnů, pil a později i manufaktur. Hydroenergetika získala na významu hlavně na přelomu 19. a 20. století. Na jedné straně rostla cena uhlí a zároveň se objevily první účinné vodní turbíny. Mlýny určené původně k mletí mouky zastarávaly, stavěly se nové, velkokapacitní a zároveň se dovážela levnější mouka ze zahraničí. Bývalé mlýny se proto postupně začaly přestavovat na malé vodní elektrárny. Rozmach energetiky je spojen s budováním rozvodných sítí a přenosem energie na velké vzdálenosti. Zatímco v předválečném období se mohly využívat pouze místní zdroje, mezi válkami docházelo k zásobování větších oblastí z jednoho zdroje. Poválečné období přineslo možnost přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti, takže získala na významu stavba větších vodních děl na úkor malých vodních elektráren, jejichž počet prudce klesal. Uznání soustavné elektrizace zákonem jako veřejný zájem tomuto rozvoji jistě napomohl, a to často prostřednictvím nepopulárních opatření (automatické vyvlastnění pozemků pro elektrické vedení, monopolní dodávky energie). Výhody vodních elektráren Malé vodní elektrárny řadíme k obnovitelným zdrojům energie příliš neznečišťujícím své okolí. Pro svůj provoz navíc vyžadují pouze minimální obsluhu a údržbu. Na rozdíl od energie slunečné a větrné jsou schopny okamžitého startu a dodání energie v době energetické špičky. Elektrárny s přehradní hrází mohou zabránit menším povodním, velkým nejsou schopny zabránit. Přehradní nádrže mohou mít ale i jiné využití jako zdroj pitné či užitkové vody, mohou se využívat k rekreaci, rybolovu.

12 Voda jako zdroj energie 12 Nevýhody vodních elektráren Nevýhodou vodních elektráren je jejich vysoká pořizovací cena a čas potřebný k výstavbě. U větších děl je potřeba zatopit větší území, což má přímý dopad na krajinu. Všeobecně se dá říct, že u velkých vodních děl (v našich podmínkách nad 10 MW instalovaného výkonu) již převažují negativní ekologické dopady nad přínosem. Vodní elektrárny vyžadují stabilní průtok a zachování alespoň minimálního průtoku, což může být problém v době sucha. Současný trend celkového vysušování krajiny samozřejmě přináší také menší průtoky ve vodních tocích. V létě tak často ubývá celoroční výkon vodní elektrárny. Navíc není možné spotřebovat veškerou kapacitu řečiště pouze pro pohon elektrárny, část průtoku je vždy třeba ponechat rybám a dalším vodním organismům. Vodní elektrárny tvoří na toku překážku pro lodní provoz, což lze řešit soustavou zdymadel a plavebních komor. Stejný problém jako lodě mají tažné ryby (pstruh, losos), pro něž je nutné budovat tzv. rybí přechody neboli rybochody. Jeden je například možno spatřit v Jindřišském údolí na Hamerském potoce kousek nad obcí Jindřiš. Proti nasátí vodních živočichů do turbín je navíc třeba přítok do elektrárny opatřit spolehlivými zábranami. Turbíny vodních elektráren provzdušňují (okysličují) pomalu tekoucí vody a tím zlepšují jejich kvalitu. Na druhé straně mohou působit nepříznivě na vodní organismy odběrem vody z původního koryta. Typy malých vodních elektráren Malé vodní elektrárny jsou takové, jejichž maximální instalovaný výkon nepřesahuje 10 MW. Domácí malé vodní elektrárny obvykle nemívají větší výkon než 35 kw. Dnešní malé vodní elektrárny se staví především v místech bývalých mlýnů a jezů. Malé vodní elektrárny mají různé uspořádání. Buď využívají pouze přirozený průtok, pak jim říkáme průtočné, nebo využívají přehrazení vodního toku (může být i přirozené), což jsou elektrárny akumulační. U akumulačních elektráren lze řídit odběr dle aktuální potřeby energie. Některé mohou fungovat i jako přečerpávací. To znamená, že je-li v síti nadbytek energie, využívá se tato k přečerpání vody do horní nádrže. Při nedostatku energie naopak voda z horní nádrže teče do dolní a tím vyrábí elektrický proud v době jeho zvýšené potřeby. Je několik dalších způsobů členění vodních elektráren, jako hledisko se používá také například výška vodního spádu, typ turbíny, způsob zapojení generátoru, náročnost na obsluhu.

13 Vegetace jako klimatizační zařízení 13 Vegetace jako klimatizační zařízení Liší se nějak teplota povrchu vozovky, písku, louky a pole ve slunečném letním dni? Proč? Jaký osud má sluneční energie po dopadu na zem? Proč je možné rostlinu přirovnat k destilačnímu přístroji? Osud sluneční energie Na 1 m 2 vnější hranice atmosféry přichází přibližně 1400 W sluneční energie. Při průchodu atmosférou se část sluneční energie rozptyluje a absorbuje zejména na ohřev vodní páry. Za jasného dne přichází na 1 m 2 zemského povrchu až 1000 W (to je energie srovnatelná s výkonem menšího vařiče). Tato energie má různý osud v závislosti na povrchu, na který dopadne. Každý si dokáže představit rozdíl mezi rozpálenou vozovkou, horkým chodníkem či pískem, teplou půdou pole a chladným trávníkem ačkoli všechny tyto povrchy nalezneme poblíž sebe. Část dopadající energie se spotřebuje na ohřev půdy, vozovky a podobně. Část se odrazí zpět do atmosféry. Část se spotřebuje na výpar vody a část se uvolní ve formě tepla. Pouze velmi malá část z celkového slunečního záření (asi 1 %) se využije na fotosyntézu. Je samozřejmé, že v případě ploch úplně zbavených vegetace a ještě navíc pokrytých asfaltem či dlažbou zcela odpadá možnost využít energii slunečního záření na odpar vody. Takové plochy se pouze rozpálí a ohřívá se od nich vzduch, část energie se vyzáří jako dlouhovlnné záření Fungují proto jako spolehlivé vytápění právě v nejparnějších letních dnech. To je důvod, proč je v létě ve městech vždy větší horko a je obtížné zde vydržet. Určité řešení přináší kombinace zástavby s bohatou městskou zelení, trávníky, parky, stromy na parkovištích. Pokud sluneční energie dopadá na místa nasycená vodou, spotřebovává se na výpar. K tomu, aby se voda přeměnila na vodní páru, je totiž potřeba dodat tzv. skupenské teplo, které se získá právě ze slunečního záření (nespotřebuje se proto na ohřev okolí). Vodní pára se rozptyluje. Pokud dorazí na chladnější místo nebo pokud se večer ochladí, dochází k opětovné přeměně páry na vodu a tím se uvolní i vázané skupenské teplo okolí se ohřívá. Tím se zmírňuje rozdíl mezi teplotami ve dne a v noci.

14 Vegetace jako klimatizační zařízení 14 Rostliny a klima Voda se z porostů vypařuje jednak přímo z povrchu půdy (evaporace), jednak přes rostliny (transpirace). Obojí probíhá současně a tento proces se potom nazývá evapotranspirací. Ta je ovlivněna jak množstvím dopadající sluneční energie a obsahem vodní páry ve vzduchu, tak zásobením půdy vodou. Vysokou schopnost transpirace mají mokřadní rostliny, menší listnaté stromy, ještě menší stromy jehličnaté, velmi nízkou sukulenty. Schopnost transpirace však výrazně závisí na zásobení půdy vodou. Rostliny evapotranspirací ovlivňují místní klima způsobem, jak bylo popsáno výše. Výsledkem není jenom vyrovnávání rozdílu v teplotách v čase i prostoru, ale následně také rozdílu v atmosférickém tlaku a potažmo v proudění vzduchu. Vysoké teploty nad suchým územím naopak vedou k velkým tepelným rozdílům v krajině, které mají za následek zvyšováni rychlosti vzdušného proudění, intenzivní srážky počasí získává subtropický ráz. To s sebou přináší změnu charakteru srážek na přívalové deště. Vznikající záplavy ovšem není schopna zadržet odvodněná, vegetace zbavená krajina s regulovanými toky. Voda rychle odtéká a zaplavuje místa níže položená. Odvodňováním velkých ploch a snižováním množství zeleně se zbavujeme nejúčinnějšího (a také nejlevnějšího) klimatického zařízení bez ohledu na obsah emisí CO 2 v ovzduší!

15 Význam vody v krajině 15 Význam vody v krajině Co víte o mokřadech? Jaký je rozdíl mezi krátkým a dlouhým vodním cyklem? Jaký má krátký vodní cyklus význam pro mikroklima? Uveďte příklady desertifikace v naší krajině? Mokřady Mokřad je sezónně nebo trvale mělce zatopená nebo podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených k životu ve vodě (jedna z mnoha definic). Mokřady dokážou osidlovat pouze rostliny snášející dlouhodobé zaplavení kořenů, tedy nedostatek kyslíku v půdě. Rozlišujeme mokřadní rostliny s ponořenými listy (šídlatka, vodní mor), s listy plovoucími (leknín, stulík) a s listy vzpřímenými (rákos, orobinec, ostřice). K mokřadům na našem území náleží pobřeží rybníků (litorály), nivy, prameniště, zaplavované louky, lužní lesy, rašeliniště a podmáčené smrčiny. V širším slova smyslu patří k mokřadům podle některých definic i rybníky, pískovny a podobně. Mokřady mají v krajině nezastupitelnou úlohu zadržují vodu, slouží jako významný klimatizační prvek, váží oxid uhličitý do půdy, zadržují živiny a tím příznivě ovlivňují kvalitu vody v povodí, mohou mít hospodářské využití díky produkci biomasy a ryb, jsou útočištěm pro mnoho ohrožených rostlinných i živočišných druhů, dají se využít k rekreaci. Problematickými se stávají jako líhně obtížného hmyzu (například komárů), nelze je využít pro pěstování většiny kulturních plodin. Zadržování vody mokřady Mokřady dokážou v krajině zadržet vodu několika způsoby jednak nad povrchem půdy, jednak v půdě a také v rostlinách. Nad povrchem půdy mokřady, konkrétně říční a potoční nivy zadržují vodu při zvýšeném průtoku povodni. O tom bude pojednáno dále v samostatné kapitole o nivě. V zaplavené půdě jsou živiny, které se při nedostatku kyslíku hromadí společně s organickými látkami, jejichž akumulace převládá nad rozkladem. Právě organické látky zvyšují schopnost vázat vodu, na rozdíl od látek anorganických. Skrz odvodněné půdy voda buď rychle proteče, nebo po nich steče, jsou-li utužené. Navíc půda trvale zatopená vodou uvolňuje mnohem méně rozpuštěných živin (fosfor, dusík, látky organické i anorganické) nežli půdy střídavě zaplavované a vysoušené. Organické látky v půdě nasycené vodou se rozkládají jen velmi pomalu a jsou dlouhodobě zadržovány. Značnou část vody zadržují také mokřadní rostliny, které ji navíc uvádí do oběhu a tím fungují jako účinné klimatizační zařízení. Vytváření nových mokřadů může být vhodný způsob pro obnovu krajiny například po těžbě uhlí, je to cesta jak rychleji vytvořit půdu bohatou na organické látky. Zároveň se tím vrátí voda do krajiny poškozené těžbou a příznivě se ovlivní místní mikroklima.

16 Význam vody v krajině 16 Vodní cyklus v krajině Povrchová i podzemní voda v důsledku působení sluneční energie a zemské gravitace neustále mění své skupenství a putuje nad zemským povrchem na kratší i dlouhé vzdálenosti. Všeobecně je velmi dobře znám princip tzv. velkého (dlouhého) vodního cyklu, při kterém voda odtéká z pevniny potoky, řekami a podzemním odtokem pramenů do moře a oceánů. Nad velkou plochou oceánské a mořské hladiny dochází k mohutnému výparu. Proudění vzduchu zanese tuto vodu zpět nad pevninu vzdálenou stovky kilometrů, kam dopadá ve formě dešťových a sněhových srážek. Tato voda se může hromadit ve vodních nádržích, vsakovat do podzemních vod a stávat se součástí malého vodního cyklu. Malý (krátký) vodní cyklus má význam pro místní klima a probíhá na menším území nad pevninou i nad oceány. Voda, která se přes den odpaří, se opět v noci sráží ve formě mlhy a rosy nebo jako místní déšť. Tento cyklus má velký význam, ačkoli je málo doceňován jeho klimatotvorný efekt. Využitím znalostí o malém vodním cyklu je možné udržet vodu v krajině, a tím zajistit úrodnost krajiny a optimální mikroklima. Za optimální se považuje, aby voda cestou z pevniny do moře několikrát absolvovala malý vodní cyklus. Snižováním frekvence těchto koloběhů vody v krajině dochází k vysychání krajiny, stupňují se hospodářské problémy a vzniká poušť. Tehdy voda krajinou pouze rychle protéká bez dalšího využití, rovněž klesají zásoby podzemní vody.

17 Voda jako krajinotvorný prvek Voda jako krajinotvorný prvek Kdy, proč a jak vznikaly rybníky? Co je zdrojem vody ve vodních tocích? Jak vypadá přirozené koryto? Jak řeky mění krajinu a jak člověk mění řeky? Co vše víte o nivě? Rybníky Jistě bude pro mnohé překvapením, že rybník Vajgar v Jindřichově Hradci vznikl již asi v 10. století přehrazením úzké soutěsky. Ve středověku a raném novověku plnil Vajgar funkci obrannou byl důležitou součástí opevnění hradu a města, funkci hospodářskou sloužil jako zdroj ryb, jež byly důležitým postním jídlem, poháněl mlýny a pilu, sloužil k praní látek, k ledování, jako zdroj užitkové vody, ale též jako stoka. Od 19. stol. se přidala funkce společenská, sportovní a rekreační. Je velmi pravděpodobné, že většina rybníků v povodí Hamerského potoka je středověkého původu. Již od 14. století tvořily rybníky na Jindřichohradecku významnou složku panského hospodářství. V jeho okolí se nalézá řada vesnic zakládaných od 13. století pány z Hradce a jejich dvořany. Mezi nejstarší umělé vodní nádrže na Jindřichohradecku patří Ratmírovský rybník. V písemných pramenech je výslovně uveden poprvé k roku Spolu s rybníky Mutyněvským, Hejtmanem, Komorníkem, Krvavým a Vajgarem byl po svém zdokonalení (zvýšení hráze) kolem poloviny 16. století zapojen do důmyslné rybniční soustavy, zbudované hejtmanem hradeckého panství Jakubem Šťastným (Pušperským) z Pleší (+1562), jehož dílo v oboru rybníkářství je srovnatelné se slavnými rožmberskými odborníky Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan. Soustava v této podobě přetrvává a je využívána až dodnes. Řeky V průběhu 19. a 20. století se lidé snažili toky napřímit a jejich koryta prohloubit tzv. regulace. Důvodem byla snaha o získání úrodné půdy niv, zabránění zaplavování a ničení polních plodin a zároveň měly řeky ustoupit nové zástavbě. 17

18 Voda jako krajinotvorný prvek 18 Narovnáním koryta se zvýšil spád, snížilo tření a turbulence a tím se urychlil průtok vody. Napřímeným a zahloubeným korytem voda z krajiny rychle odtéká. Při vydatných deštích se do vodního toku splavuje i ornice (eroze), je odnášena vodou rychle dál a zanáší vodní nádrže. V dolním toku se navíc zvyšuje množství živin (tzv. eutrofizace vody), což vede mj. také ke vzniku vodního květu. Velké množství vody v povodňové vlně může zaplavit lidská sídla a působit škody. Naopak přirozené říční (potoční) koryto je mělké, má menší spád, je delší, má drsnější dno a nepravidelný tvar. V takovém korytě voda proudí pomalu, s turbulencemi a snadno se z něho rozlévá do okolní krajiny. Rozliv vody do šířky umožňuje tzv. niva, přirozená záplavová oblast (viz. dále). Tvar toku protékajícího krajinou se vlivem vodní eroze neustále mění, vytváří se nové meandry, staré zanikají, na jejich místech vznikají slepá ramena a tůně, která mají význam jako útočiště vodních organismů. Niva Niva je záplavové území, kam se může vodní tok přirozeně rozlévat při zvýšeném průtoku. Hlavní funkce nivy je možno shrnout do následujících bodů: zadržování vody - prevence povodní zadržení uhlíku v půdě - snížení obsahu skleníkových plynů biodiverzita - prostředí vhodné pro mnoho rostlin a živočichů vhodná i pro růst hospodářsky hodnotných dřevin - dub, jasan zadržení živin - nesplaví se dál, méně vodního květu lze využít k produkci biomasy - krmivo, zdroj energie odpar vody - vliv na místní klima V nivních půdách je nedostatek kyslíku, proto rozklad organických látek probíhá pomalu. Organické látky (zbytky kořenů, rostlin, bakterie, houby) se v těchto půdách hromadí - vytváří se úrodné, tmavé půdy bohaté na humus. Obdobným způsobem probíhá rašelinní. Vegetace v této části toku je přizpůsobená občasnému zaplavování povrchu půdy. Na nedostatek kyslíku jsou adaptovány - jejich vzdušná pletiva přivedou vzduch ke kořenům a naopak odvětrají jedovaté produkty vznikající za nepřítomnosti kyslíku. Pokud však bylo koryto napřímeno, dochází k půdní erozi. Odvodněním nivy dojde k provzdušnění, dokonalejším rozkladným procesům a uvolnění CO 2 do vzduchu. Rostliny snášející zaplavení vrby, olše, duby, jasany, chrastice, rákos, ostřice, bazanovec, štírovník, kopřiva Rostliny nesnášející zaplavení zemědělské plodiny - obiloviny, brambory, kukuřice; ovocné stromy, jehličnany

19 Závěr 19 Závěr Historický vývoj sebou přináší změny krajiny. Krajina odráží lidskou snahu získat prostor pro zajištění obživy, obydlí a cest. Pokud bychom porovnali změny v krajině za uplynulých 100 let, došli bychom asi k tomuto zjištění: mizí cesty, ubývá rybníků, zeleninových a ovocných zahrad, ovocných sadů, vlhkých luk, vysouší se krajina, přibývá lesů. Krajina odráží posun od topení dřevem směrem k uhlí a zemnímu plynu. Lesy mají bohužel obvykle charakter stejnověkých monokultur a jsou odvodněné. Současný les hůře odolává polomům, napadení škůdců, vyznačuje se nízkým zastoupením rostlinných i živočišných druhů (biodiverzitou), takže druhy vázané na přirozené lesní biotopy jsou i přes vzrůstající rozlohu lesa ohroženy vyhynutím. Spojením mnoha malých políček v jedno velké pole se rozloha polí několikanásobně zvýšila. Zmizely malé cesty a meze, čímž mnohé, dříve četné, druhy přišly o svůj biotop. Zemědělská půda o rozloze asi milionu hektarů byla odvodněna, zmizela prameniště a drobné potoky. Z krajiny také mizí člověk hospodář, lidé se přesunuli do měst. Zmizela drobná hospodářská zvířata, lidé nechovají kozy, králíky, kterým vysekávali trávu z mezí. Probíhá tzv. ruderalizace krajiny (rozšiřování plevelných rostlin), sečení nezbytné pro uchování některých rostlinných a živočišných druhů je potřeba dotovat. Současné klimatické změny vyžadují i nové, promyšlené zásahy. Je třeba vrátit vodu do krajiny, všude kde je to možné. Voda potřebuje nivy, které ji budou zadržovat, ovlivňovat příznivě kvalitu vody a život v celém povodí, mírnit povodňové vlny a působit příznivě na mikroklima.

20 Závěr 20

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá? Často kladené otázky Co je to půda? Půda je tenká vrstva matérie na povrchu Země. Je to přírodní zdroj, který se skládá ze zvětralých hornin, organických materiálů, vzduchu a vody. Vzhledem k tomu, že

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru.

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru. VZNIK UHLÍ Uhlí vzniklo z pravěkých rostlin a přesliček v údolích, deltách řek a jiných nízko položených územích. Po odumření těchto rostlin klesaly až na dno bažin a za nepřístupu vzduchu jim nebylo umožněno

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Luleč. význam v krajině/využití lidmi ohrožení navrhované opatření fotografie ostatní poznámky mapovatel(é)

Luleč. význam v krajině/využití lidmi ohrožení navrhované opatření fotografie ostatní poznámky mapovatel(é) 1 studánky evidenční číslo 24 typ lokality: studánka, nyní studna místní název: Libuša zaměření N 49 15 27,0 EO 16 55 20,1 325 m n.m. katastr Luleč lokalizace - 100 m JZ od koupaliště U Libuše - studna

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

LISTY. Pracovní NAUČÍME SE ŠETRIT ENERGIÍ ENERGIE VĚTRU ENERGIE SLUNCE ENERGIE GEOTERMÁLNÍ ENERGIE VODY ENERGIE PŮDY ENERGIE VZDUCHU ENERGIE BIOMASY

LISTY. Pracovní NAUČÍME SE ŠETRIT ENERGIÍ ENERGIE VĚTRU ENERGIE SLUNCE ENERGIE GEOTERMÁLNÍ ENERGIE VODY ENERGIE PŮDY ENERGIE VZDUCHU ENERGIE BIOMASY Pracovní LISTY ENERGIE VĚTRU ENERGIE SLUNCE ENERGIE GEOTERMÁLNÍ ENERGIE VODY ENERGIE PŮDY ENERGIE VZDUCHU ENERGIE BIOMASY ENERGIE SKLÁDKOVÉHO VZDUCHU ENERGIE KALOVÉHO PLYNU ENERGIE BIOPLYNU TENTO MIKROPROJEKT

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

10. Energeticky úsporné stavby

10. Energeticky úsporné stavby 10. Energeticky úsporné stavby Klíčová slova: Nízkoenergetický dům, pasivní dům, nulový dům, aktivní dům, solární panely, fotovoltaické články, tepelné ztráty objektu, součinitel prostupu tepla. Anotace

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

HYDROSFÉRA. Moře a oceány. - 71% povrchu Země - jednotlivý celek - Tichý oceán o 180 000 000 km 2 - Atlantský oceán.

HYDROSFÉRA. Moře a oceány. - 71% povrchu Země - jednotlivý celek - Tichý oceán o 180 000 000 km 2 - Atlantský oceán. HYDROSFÉRA - vodní obal Země - tvořena povrchovou vodou, podpovrchovou vodou, vodou v atmosféře a vodou v živých organismech - světový oceán 96,5 % veškeré vody - vědy: hydrologie, hydrogeografie, oceánografie,

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Nemojany. studánka. ostatní poznámky mapovatel(é) M. Zouharová, D. Zouharová, P. Tomanová dne6. 8. 2004

Nemojany. studánka. ostatní poznámky mapovatel(é) M. Zouharová, D. Zouharová, P. Tomanová dne6. 8. 2004 1 studánka evidenční číslo 25 typ lokality: studánka místní název: U Trati zaměření N 49 14 34,6 EO 16 54 46,0 277 m n.m. katastr Nemojany lokalizace - v obci Nemojany, u zahrádek cca 200 m J od obecního

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

ročník 6. č. 14 název

ročník 6. č. 14 název č. 14 název Význam vody anotace V pracovních listech se žáci seznámí se základními podmínkami života na zemi. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze ZDROJE A PŘEMĚNY ENERGIE JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze Formy energie Energie rozdělení podle působící síly omechanická energie Kinetická (Pohybová) Potenciální

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí Mgr. Lukáš Rambousek GIO Semily Člověk a životní prostředí Člověk jako biologický druh je stejnou součástí přírody jako ostatní biologické druhy. Na rozdíl

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO. Pracovní list ke kapitole PITNÁ A ODPADNÍ VODA

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO. Pracovní list ke kapitole PITNÁ A ODPADNÍ VODA Pracovní list ke kapitole PITNÁ A ODPADNÍ VODA 1/ V tabulce je zaznamenám vývoj cen vodného a stočného v Brně. Sestrojte graf do kterého zanesete hodnoty s tabulky. rok vodné v Kč/1000 l stočné v Kč/1000

Více

Baumit Zdravé bydlení

Baumit Zdravé bydlení Zdravé bydlení Řada výrobků Baumit Klima Výrazně regulují vlhkost vzduchu Neobsahují škodlivé látky Jsou vysoce prodyšné Nápady s budoucností. Zdravé bydlení POKOJOVÉ KLIMA PRO TĚLO I DUCHA Dýcháte zdravě?

Více

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Ing. Jaromír Horák, jaromir.horak@equica.cz Prof. Ing. Petr Grau, DrSc, grau08@aquanova.cz léto

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Geologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015 Název miniprojektu: Povrchová voda Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2014 / 2015 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Povrchová voda Obsah 1. Úvod....... 2 2. Rybníky... 3 2.1

Více

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková 2010 Voda živá 5. etapa Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková organizace 30.11.2010 Obsah 1. Úvod...

Více

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Třída: sekunda osmiletého gymnázia Počet žáků: 28 Počet skupin zpracovávajících projekt: 5 Časové rozvržení projektu

Více

Š K O L E N Í P L A V Č Í K Ů

Š K O L E N Í P L A V Č Í K Ů Š K O L E N Í P L A V Č Í K Ů Seminární práce Hygienické zásady bazénů a koupališť Autor: Romana Andrysíková Datum: 20. 4. 2011 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Legislativa vztahující se ke koupalištím..4 2.1. 2.1.

Více

Předmluva... 7. 1 Úvod... 9

Předmluva... 7. 1 Úvod... 9 Obsah Předmluva... 7 1 Úvod... 9 2 Voda všeobecně... 11 2.1 Spotřeba vody a potřeba vody... 11 2.2 Jakost vody... 13 2.2.1 Podzemní voda... 13 2.2.2 Infiltrovaná voda... 13 2.2.3 Povrchová voda... 13 2.2.4

Více

Hydroenergetika (malé vodní elektrárny)

Hydroenergetika (malé vodní elektrárny) Hydroenergetika (malé vodní elektrárny) Hydroenergetický potenciál ve světě evaporizace vody (¼ solární energie) maximální potenciál: roční srážky 10 17 kg prum výška kontinetálního povrchu nad mořem =

Více

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů V+K stavební sdružení Dodavatel solárních kolektorů Představení společnosti dodavatelem solárních kolektorů Belgicko-slovenského výrobce Teamidustries a Ultraplast. V roce 2002 firmy Teamindustries a Ultraplast

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání.

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání. Návaznost na RVP: Všechny hlavní cíle a navazující dílčí cíle se týkají průřezového tématu Člověk a životní prostředí a vzdělávací oblasti Biologické a ekologické vzdělávání. Průřezové téma má návaznost

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více