Obsah Úvod Prameniště Prameny Podzemní (podpovrchová) voda Pitná voda Pitná voda Dusičnany Chlor...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obsah... 1. Úvod... 3. Prameniště... 5. Prameny... 5. Podzemní (podpovrchová) voda... 6. Pitná voda... 7. Pitná voda... 7. Dusičnany... 8. Chlor..."

Transkript

1 Obsah 1 Obsah Obsah... 1 Úvod... 3 Prameniště... 5 Prameny... 5 Podzemní (podpovrchová) voda... 6 Pitná voda... 7 Pitná voda... 7 Dusičnany... 8 Chlor... 8 Vody rekreační... 9 Na závěr... 9 Voda jako zdroj energie Vodní energie Výhody vodních elektráren Nevýhody vodních elektráren Typy malých vodních elektráren Vegetace jako klimatizační zařízení Osud sluneční energie Rostliny a klima Význam vody v krajině Mokřady Zadržování vody mokřady Vodní cyklus v krajině Voda jako krajinotvorný prvek Rybníky Řeky... 17

2 Obsah 2 Niva Závěr Příklady k výpočtu Doporučená literatura... 22

3 Úvod 3 Úvod Publikace, která se Vám dostává do rukou, je určena jako doplňkový materiál ke stejnojmennému programu pro studenty středních škol. Předpokládáme, že by měla navazovat na studenty absolvovaný program v terénu a obohatit jej o podrobnější informace. Naším záměrem bylo zpracovat jednotlivá témata vycházky. Každé z témat je umístěno na samostatném listu a uvedeno otázkami, na které lze najít odpovědi v dalším textu, případně by měly vést k hlubšímu zamyšlení. Na závěr jsme přidali pár početních příkladů postavených na reálných základech. Je pouze na úvaze pedagogů, jak chtějí s tímto materiálem naložit. Předkládanou publikaci lze studovat individuálně nebo ji využít pro přípravu referátů studenty, jednotlivé kapitoly mohou být námětem pro další práci v hodině. Z důvodu snadné manipulace a umožnění jednoduchého kopírování pro potřeby školy (využití jako pracovní listy) je volena forma nesešitých listů. Těšíme se na další společná setkávání v přírodě. Autoři

4 Úvod 4

5 Prameniště 5 Prameniště Popište příklad prameniště? Odkud se bere voda v prameništi? Jaký je rozdíl mezi vodou povrchovou a artézskou? Myslíte, že jsou zdroje pitné vody neomezené? Kdy je voda obnovitelným a kdy vyčerpatelným zdrojem. Veškerou vodu na zemi, s výjimkou té, která je vázána v chemických sloučeninách, nazýváme hydrosférou. Hydrosféru můžeme zhruba rozdělit na vodu atmosférickou, která je v ovzduší, vodu povrchovou, obsaženou v povrchových tocích, jezerech, přehradních nádržích, rybnících, oceánech, sněhu a ledovcích a vodu podzemní, která vyplňuje pukliny, skuliny a dutiny v horninách a póry v půdě. Prameny Pramen je místo, kudy se podzemní voda dostává na zemský povrch. Prameny jsou různě vydatné, tj. voda z nich vytéká v různých objemech za jednotku času. Nachází-li se víc pramenů poblíž sebe, hovoříme o prameništi. V místě prameniště vzniká vodní tok. Připojením dalších vodních toků se postupně vytváří vodní síť. Celá oblast, z níž se prostřednictvím drobných vodních toků napájí hlavní vodní tok, se nazývá povodí tohoto toku. Stav krajiny, způsob hospodaření v celé oblasti povodí a nakládání s povrchovými toky se odráží v kvalitě vody hlavního toku. Na prameny lze nahlížet z mnoha hledisek. Podle toho, zda prameny vyvěrají trvale, jsou prameny trvalé, občasné a periodické. Podle teploty vody mohou být studené (do 20 C) nebo teplé (vlažné, termální a vřídla). Pokud pramen vyvěrá v nejnižším bodu vodního sloupce (tj. volně vytéká například ve svahu mezi sutí), mluvíme o pramenu sestupném. Prameny, z nichž se voda dostává na povrch díky vyššímu tlaku přitékající vody, a tudíž vyvěrají nad úrovní vodního sloupce, se nazývají výstupné. Přetékavé (přelivné) prameny se objevují ve chvíli, kdy rezervoár podzemní vody přesáhne svou kapacitu a přetéká. Prameny se také často vyskytují na dně vodního toku, jezera moře či rybníku. Potom mluvíme o utajeném prameni. Podzemní voda se může na povrch dostávat mimo prameniště také prosakováním (vzlínáním).

6 Prameniště 6 Podzemní (podpovrchová) voda Jakmile vodu nemůžeme vidět, protože je skryta pod povrchem, jedná se o vodu podzemní. Podzemní voda tvoří asi 20 % světových zásob pitné vody. Podzemní voda je součástí vodního cyklu. Nejčastějším zdrojem podzemní vody jsou srážky a povrchová voda z toků, jezer, rybníků, která se vsakuje do země (vadózní voda). K tomu, aby se voda vsakovala a zůstávala v krajině, je zapotřebí mnoha podmínek. Nejlépe vsakuje vodu paradoxně půda zamokřená s vegetací. * Odvodněnou krajinu s narovnanými a zatrubněnými toky naopak srážková voda opouští velmi rychle, aniž by doplnila chybějící zásoby podzemní vody. Zároveň přitom krajinu zbavuje cenných živin, které v nižších částech povodí fungují jako organické znečištění dochází k vodní erozi. *Jako jednoduchý důkaz nám může sloužit pozorování, kdy zaléváme květiny. Do květináče s vyschlou zeminou se bude voda vsakovat delší dobu než do květináče se zeminou provlhčenou. Rovněž vylitá voda na podlaze půjde snáze vytřít s vlhkým hadrem než s přesušeným. Malá část podzemní vody se může doplňovat i z nitra Země (voda magmatická nebo též juvenilní), což se děje hlavně ve vulkanických oblastech. Pod zemským povrchem se voda nachází vázaná mezi částicemi půdy a v puklinách a průlinách hornin o průměru až 0,5 mm jako kapilární voda. Je to voda jednak ze vsakujících se srážek a jednak vzlínající z větší hloubky. Pak je voda samozřejmě i puklinách a skulinách větších rozměrů. Tu nazýváme voda průlinová (mezi zrny hornin) a voda puklinová. Jakmile začne pod povrchem voda tvořit souvislý celek, vzniká tzv. zvodeň (zvodnělá vrstva). Horní povrch zvodně označujeme jako hladinu podzemní vody. Podzemní voda s volnou hladinou** (zvodeň freatická) se nachází v relativně malé hloubce a je snadno dosažitelná studnami. Zásoby této vody jsou doplňovány ze srážek. Podzemní voda s napjatou hladinou** se nazývá také někdy artézská podle hrabství Artois ve Francii, kde byla prvně popsána. Název fosilní zvodeň nejlépe vystihuje její historii. Tato voda je v zemi celé věky uzavřena ze shora horninou jako nepropustným stropem. Její zásoby je možné vyčerpat, protože její obnova probíhá velice pomalu dala by se najít analogie mezi ní a fosilními palivy. Užívat by se proto měla velmi uvážlivě. ** Pojem napjatá nebo volná hladina označuje, zda po navrtání voda z podzemí vytéká pouze vlivem gravitace (volná hladina) nebo vystřikuje vlivem zvýšeného tlaku (napjatá hladina).

7 Pitná voda 7 Pitná voda Znáte zdroje pitné vody ve vašem městě dnes a v minulosti? Jaký je původ znečištění zdrojů pitné vody, co ho tvoří? S jakými problémy se potýkají rekreační nádrže? Užíváte pitnou vodu tam, kde to není potřeba? Zdrojem znečištění vody je zemědělství, průmysl a odpadní vody z běžné kanalizace. Pitná voda V současné době je v České republice napojeno na veřejný vodovod více než 90 % obyvatel (v roce 2007 to bylo 92%). Voda z veřejných vodovodů podléhá přísné kontrole kvality z důvodu ochrany veřejného zdraví. Voda přivedená až do domácnosti začala být běžná až v 50. a 60. létech minulého století. I před tím se stavěly domy s vodovodem na chodbě, často přiváděly pouze vodu užitkovou a pro pitnou se chodilo do studně nebo ke zvláštnímu hydrantu. Jako zdroj pitné vody v minulosti sloužily hlavně studny, vodovod lidé neměli. Užitkovou brali z řek, rybníků, sbírala se také voda dešťová. Pro přiblížení se k vodě lidé využívali místní vodovody a kašny. Jako zdroj vody na vaření sloužily dříve i různé rybníky, u Jindřichova Hradce konkrétně rybniční soustava nazvaná trefně Polívky. Tento název odráží skutečnost, že Polívky napájely od 16. století do 50. let minulého století svou vodou městské kašny, ze kterých se odebírala voda na vaření*. * Dnes nikoho ani nenapadne uvařit si z úživné vody současných Polívek oběd. Hladina bývá koncem léta hustě pokryta vodním květem. Důvodem této skutečnosti je změna hospodaření v krajině. Současné Polívky jsou totiž obklopeny odvodněnými poli. Dříve byly v okolí rybníčků a jejich přítoků mokřady. Tyto mokřady fungují stejným způsobem jako dnešní kořenové čističky, očišťují protékající vodu od živin, které se v mokřadech hromadí. Vysušením mokřin dochází k rozkladu organických látek v půdě, uvolňování živin a jejich rychlému odplavování vodou dál do povodí. Na kvalitu pitné vody jsou kladeny hygienické požadavky týkajícími se mikrobiologické, fyzikální, chemické a biologické nezávadnosti. Voda je rovněž hodnocena z hlediska bravy, chuti a zápachu. Jakost vody může být ohrožena kdekoli na své cestě od zdroje ke spotřebiteli. Kontaminace pitné vody bakteriemi, viry, prvoky a jinými organismy vede ke vzniku epidemií, zvláště se jedná o průjmová onemocnění, tyfus, žloutenku typu A, úplavici. Zdrojem bývá kanalizace a splachy z polí hnojených statkovými hnojivy. Proto se okolo zdrojů pitné vody vytváří ochranná pásma. Chemicky může být voda znečištěna jak látkami přirozeně se vyskytujícími v podloží, tak látkami cizorodými. Ve vodě se sleduje obsah železa, manganu, hliníku, síranů, amonných iontů, chloridů i volného chloru, chloroformu. Dále může být voda kontaminována těžkými kovy, např. olovem, arzénem, rtutí. Toxické látky obsažené v pitné vodě obvykle nebývají přítomny v tak vysokých koncentracích, aby byly schopny vyvolat akutní otravu. Dlouhodobá expozice těmto látkám však může mít vážné zdravotní následky také v důsledku kumulace v organismu. Jedná se nejčastěji o pesticidy (hubení

8 Pitná voda 8 plevelu, hmyzu, moření obilí), jež obsahují rtuť a další těžké kovy, polychlorované bifenyly, organofosfáty. Tyto sloučeniny se do vody dostanou buď z kanalizace, prosakováním ze skládek nebo splachem deštěm z polí. K akutním otravám může ovšem dojít, když se do vodního zdroje dostanou toxické látky havárií nebo z nedbalosti. Léky bývají problémem ve velkých přehradách, zdrojem jsou jednak exkrementy léčených pacientů, jednak nevhodně zlikvidované léky. Antibiotika vyvolávají rezistenci patogenních mikroorganismů, hormony působí na endokrinní systém vodních živočichů, cytostatika jsou toxická. Z ropných produktů jsou nebezpečné ty s řetězcem nad 40 uhlíků, jedná se o oleje včetně nafty. Ovlivňují chuť, jsou toxické, zvláště pro játra. Radioaktivní znečištění vody způsobují přírodní i umělé radioizotopy, sleduje se zejména obsah radonu, což je radioaktivní plyn uvolňovaný z radia. V pitné vodě je vhodné sledovat také obsah iontů. Vyšší obsah Ca 2+, K +, Mg 2+ iontů je pozitivní, nízký by měl být obsah Na + iontů, dusičnanů, dusitanů. Obsah biogenního vápníku ve vodě je celosvětově nedostatečný. U aniontů je prospěšné menší zastoupení chloridů a síranů. Přiměřená alkalita (kyselinová neutralizační kapacita) závisí na podílu uhličitanů a hydrogenuhličitanů. Dusičnany Dusičnany vznikají při oxidaci půdy, zdrojem nemusí být pouze hnojení. V zavlažené půdě je dusík vázaný v amonné formě na organické látky, při odvodnění se oxiduje na dusičnany. Do podzemních vod se dostávají především průsakem z odvodněných a přehnojených polí, do povrchových vod se dostávají z výpustí přečištěných odpadních vod a splachy z polí. Dusičnany jsou vodními a půdními mikroorganismy nebo přímo v trávicím traktu redukovány na dusitany. Pro kojence do 3 měsíců a některé rizikové skupiny lidí jsou nebezpečné již v nižších koncentracích. V přítomnosti dusitanů je dvojmocné železo obsažené v hemoglobinu červených krvinek oxidováno na trojmocné a tím ztrácí schopnost přenosu kyslíku. Reakcí dusitanů v žaludku s některými součástmi potravy a s léky mohou vznikat rakovinotvorné nitrosaminy. Chlor Pitná voda se z důvodu vysokého rizika mikrobiální kontaminace v konečné fázi úpravy musí nějakým způsobem desinfikovat, nejčastěji plynným chlorem. Problém je v obtížném dávkování a jeho unikání z vody, proto nejvyšší obsah chloru bývá ve vodě na začátku potrubí. V důsledku chlorování vody vznikají některé nežádoucí vedlejší produkty. V našich podmínkách se nejčastěji jedná o chloroform, který se do těla dostává pitím vody, vdechováním par a vstřebáváním kůží. Jedná se o látku podezřelou z rakovinotvorného účinku.

9 Pitná voda 9 Vody rekreační Také voda ke koupání, zavlažování a jinému nepotravinářskému účelu se může stát zdrojem zdravotních rizik, například článkem v přenosu chorob. Největší pozornost se věnuje vodám využívaným k rekreaci koupající se dostává do přímého kontaktu s ní. Nicméně riziko ohrožení chemickými látkami je s výjimkou havárií v tomto případě malé. Zdroje kontaminace jsou stejné jako u vod pitných, zdrojem infekčního znečištění může být i samotný koupající se člověk většinou se takto přenáší žaludeční a střevní infekce, onemocnění uší, nosu, hrtanu a kůže. V našich podmínkách bývá popisována i epidemie kožního onemocnění (naposledy 2009 na Českolipsku), kdy larvální stadia ptačích motolic pronikají do kůže a působí až puchýře. Největším problémem je masový rozvoj sinic ve vodních nádržích způsobený nadbytkem živin ve vodě, zvláště fosforu. Kromě estetického znehodnocení vody produkují sinice toxiny, které vedou k okamžitým kožním a zažívacím potížím i chronickému orgánovému poškození. Na závěr Kvalita vody ve zdrojích a v síti je sledována a je většinou velmi dobrá, protože si lidé jsou vědomi ceny vody i nebezpečí, které kontaminace vody přináší. Povrchové vody mají vysokou ale nikoli nekonečnou schopnost tzv. samočištění. Například: řasy produkují kyslík, drobní živočichové (zooplankton) filtrují vodu a odstraňují i drobné organické látky. Přirozeně oživená a okysličená voda má nesrovnatelně vyšší schopnost samočištění nežli voda bazénu*. * New York prodal část lesů v povodí, odkud bral vodu. Na prodaných pozemcích se začalo stavět a kvalita vody se následně zhoršila. Protože výstavba úpravny vody a její následující provoz by byl několikrát dražší, město vykoupilo pozemky za vyšší cenu zpět. Po opětovném zalesnění se kvalita vody opět zlepšila.

10 Pitná voda 10

11 Voda jako zdroj energie 11 Voda jako zdroj energie V čem vidíte přínos malých vodních elektráren? Jaké problémy malé vodní elektrárny přináší? Vodní energie Vodní energie je spojena s vodním cyklem a je tedy těsně spojená s energií sluneční. Díky energii slunce se voda vypařuje, ve vyšších vrstvách se vodní pára sráží a padá zpět ve formě srážek. Srážky jsou zdrojem vody pro prameny a sytí vodou celé povodí. Základním principem všech vodních elektráren je přeměna gravitační energie vody na energii mechanickou (roztočení turbíny), která se dále převádí na generátor a vzniká energie elektrická. Většina z těchto elektráren pracuje hlavně v době zvýšené denní spotřeby. Vodní energie je jeden z nejdéle využívaných zdrojů energie. Již ve středověku tvořila vodní kola důležitý zdroj mechanické energie při pohonu mlýnů, pil a později i manufaktur. Hydroenergetika získala na významu hlavně na přelomu 19. a 20. století. Na jedné straně rostla cena uhlí a zároveň se objevily první účinné vodní turbíny. Mlýny určené původně k mletí mouky zastarávaly, stavěly se nové, velkokapacitní a zároveň se dovážela levnější mouka ze zahraničí. Bývalé mlýny se proto postupně začaly přestavovat na malé vodní elektrárny. Rozmach energetiky je spojen s budováním rozvodných sítí a přenosem energie na velké vzdálenosti. Zatímco v předválečném období se mohly využívat pouze místní zdroje, mezi válkami docházelo k zásobování větších oblastí z jednoho zdroje. Poválečné období přineslo možnost přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti, takže získala na významu stavba větších vodních děl na úkor malých vodních elektráren, jejichž počet prudce klesal. Uznání soustavné elektrizace zákonem jako veřejný zájem tomuto rozvoji jistě napomohl, a to často prostřednictvím nepopulárních opatření (automatické vyvlastnění pozemků pro elektrické vedení, monopolní dodávky energie). Výhody vodních elektráren Malé vodní elektrárny řadíme k obnovitelným zdrojům energie příliš neznečišťujícím své okolí. Pro svůj provoz navíc vyžadují pouze minimální obsluhu a údržbu. Na rozdíl od energie slunečné a větrné jsou schopny okamžitého startu a dodání energie v době energetické špičky. Elektrárny s přehradní hrází mohou zabránit menším povodním, velkým nejsou schopny zabránit. Přehradní nádrže mohou mít ale i jiné využití jako zdroj pitné či užitkové vody, mohou se využívat k rekreaci, rybolovu.

12 Voda jako zdroj energie 12 Nevýhody vodních elektráren Nevýhodou vodních elektráren je jejich vysoká pořizovací cena a čas potřebný k výstavbě. U větších děl je potřeba zatopit větší území, což má přímý dopad na krajinu. Všeobecně se dá říct, že u velkých vodních děl (v našich podmínkách nad 10 MW instalovaného výkonu) již převažují negativní ekologické dopady nad přínosem. Vodní elektrárny vyžadují stabilní průtok a zachování alespoň minimálního průtoku, což může být problém v době sucha. Současný trend celkového vysušování krajiny samozřejmě přináší také menší průtoky ve vodních tocích. V létě tak často ubývá celoroční výkon vodní elektrárny. Navíc není možné spotřebovat veškerou kapacitu řečiště pouze pro pohon elektrárny, část průtoku je vždy třeba ponechat rybám a dalším vodním organismům. Vodní elektrárny tvoří na toku překážku pro lodní provoz, což lze řešit soustavou zdymadel a plavebních komor. Stejný problém jako lodě mají tažné ryby (pstruh, losos), pro něž je nutné budovat tzv. rybí přechody neboli rybochody. Jeden je například možno spatřit v Jindřišském údolí na Hamerském potoce kousek nad obcí Jindřiš. Proti nasátí vodních živočichů do turbín je navíc třeba přítok do elektrárny opatřit spolehlivými zábranami. Turbíny vodních elektráren provzdušňují (okysličují) pomalu tekoucí vody a tím zlepšují jejich kvalitu. Na druhé straně mohou působit nepříznivě na vodní organismy odběrem vody z původního koryta. Typy malých vodních elektráren Malé vodní elektrárny jsou takové, jejichž maximální instalovaný výkon nepřesahuje 10 MW. Domácí malé vodní elektrárny obvykle nemívají větší výkon než 35 kw. Dnešní malé vodní elektrárny se staví především v místech bývalých mlýnů a jezů. Malé vodní elektrárny mají různé uspořádání. Buď využívají pouze přirozený průtok, pak jim říkáme průtočné, nebo využívají přehrazení vodního toku (může být i přirozené), což jsou elektrárny akumulační. U akumulačních elektráren lze řídit odběr dle aktuální potřeby energie. Některé mohou fungovat i jako přečerpávací. To znamená, že je-li v síti nadbytek energie, využívá se tato k přečerpání vody do horní nádrže. Při nedostatku energie naopak voda z horní nádrže teče do dolní a tím vyrábí elektrický proud v době jeho zvýšené potřeby. Je několik dalších způsobů členění vodních elektráren, jako hledisko se používá také například výška vodního spádu, typ turbíny, způsob zapojení generátoru, náročnost na obsluhu.

13 Vegetace jako klimatizační zařízení 13 Vegetace jako klimatizační zařízení Liší se nějak teplota povrchu vozovky, písku, louky a pole ve slunečném letním dni? Proč? Jaký osud má sluneční energie po dopadu na zem? Proč je možné rostlinu přirovnat k destilačnímu přístroji? Osud sluneční energie Na 1 m 2 vnější hranice atmosféry přichází přibližně 1400 W sluneční energie. Při průchodu atmosférou se část sluneční energie rozptyluje a absorbuje zejména na ohřev vodní páry. Za jasného dne přichází na 1 m 2 zemského povrchu až 1000 W (to je energie srovnatelná s výkonem menšího vařiče). Tato energie má různý osud v závislosti na povrchu, na který dopadne. Každý si dokáže představit rozdíl mezi rozpálenou vozovkou, horkým chodníkem či pískem, teplou půdou pole a chladným trávníkem ačkoli všechny tyto povrchy nalezneme poblíž sebe. Část dopadající energie se spotřebuje na ohřev půdy, vozovky a podobně. Část se odrazí zpět do atmosféry. Část se spotřebuje na výpar vody a část se uvolní ve formě tepla. Pouze velmi malá část z celkového slunečního záření (asi 1 %) se využije na fotosyntézu. Je samozřejmé, že v případě ploch úplně zbavených vegetace a ještě navíc pokrytých asfaltem či dlažbou zcela odpadá možnost využít energii slunečního záření na odpar vody. Takové plochy se pouze rozpálí a ohřívá se od nich vzduch, část energie se vyzáří jako dlouhovlnné záření Fungují proto jako spolehlivé vytápění právě v nejparnějších letních dnech. To je důvod, proč je v létě ve městech vždy větší horko a je obtížné zde vydržet. Určité řešení přináší kombinace zástavby s bohatou městskou zelení, trávníky, parky, stromy na parkovištích. Pokud sluneční energie dopadá na místa nasycená vodou, spotřebovává se na výpar. K tomu, aby se voda přeměnila na vodní páru, je totiž potřeba dodat tzv. skupenské teplo, které se získá právě ze slunečního záření (nespotřebuje se proto na ohřev okolí). Vodní pára se rozptyluje. Pokud dorazí na chladnější místo nebo pokud se večer ochladí, dochází k opětovné přeměně páry na vodu a tím se uvolní i vázané skupenské teplo okolí se ohřívá. Tím se zmírňuje rozdíl mezi teplotami ve dne a v noci.

14 Vegetace jako klimatizační zařízení 14 Rostliny a klima Voda se z porostů vypařuje jednak přímo z povrchu půdy (evaporace), jednak přes rostliny (transpirace). Obojí probíhá současně a tento proces se potom nazývá evapotranspirací. Ta je ovlivněna jak množstvím dopadající sluneční energie a obsahem vodní páry ve vzduchu, tak zásobením půdy vodou. Vysokou schopnost transpirace mají mokřadní rostliny, menší listnaté stromy, ještě menší stromy jehličnaté, velmi nízkou sukulenty. Schopnost transpirace však výrazně závisí na zásobení půdy vodou. Rostliny evapotranspirací ovlivňují místní klima způsobem, jak bylo popsáno výše. Výsledkem není jenom vyrovnávání rozdílu v teplotách v čase i prostoru, ale následně také rozdílu v atmosférickém tlaku a potažmo v proudění vzduchu. Vysoké teploty nad suchým územím naopak vedou k velkým tepelným rozdílům v krajině, které mají za následek zvyšováni rychlosti vzdušného proudění, intenzivní srážky počasí získává subtropický ráz. To s sebou přináší změnu charakteru srážek na přívalové deště. Vznikající záplavy ovšem není schopna zadržet odvodněná, vegetace zbavená krajina s regulovanými toky. Voda rychle odtéká a zaplavuje místa níže položená. Odvodňováním velkých ploch a snižováním množství zeleně se zbavujeme nejúčinnějšího (a také nejlevnějšího) klimatického zařízení bez ohledu na obsah emisí CO 2 v ovzduší!

15 Význam vody v krajině 15 Význam vody v krajině Co víte o mokřadech? Jaký je rozdíl mezi krátkým a dlouhým vodním cyklem? Jaký má krátký vodní cyklus význam pro mikroklima? Uveďte příklady desertifikace v naší krajině? Mokřady Mokřad je sezónně nebo trvale mělce zatopená nebo podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených k životu ve vodě (jedna z mnoha definic). Mokřady dokážou osidlovat pouze rostliny snášející dlouhodobé zaplavení kořenů, tedy nedostatek kyslíku v půdě. Rozlišujeme mokřadní rostliny s ponořenými listy (šídlatka, vodní mor), s listy plovoucími (leknín, stulík) a s listy vzpřímenými (rákos, orobinec, ostřice). K mokřadům na našem území náleží pobřeží rybníků (litorály), nivy, prameniště, zaplavované louky, lužní lesy, rašeliniště a podmáčené smrčiny. V širším slova smyslu patří k mokřadům podle některých definic i rybníky, pískovny a podobně. Mokřady mají v krajině nezastupitelnou úlohu zadržují vodu, slouží jako významný klimatizační prvek, váží oxid uhličitý do půdy, zadržují živiny a tím příznivě ovlivňují kvalitu vody v povodí, mohou mít hospodářské využití díky produkci biomasy a ryb, jsou útočištěm pro mnoho ohrožených rostlinných i živočišných druhů, dají se využít k rekreaci. Problematickými se stávají jako líhně obtížného hmyzu (například komárů), nelze je využít pro pěstování většiny kulturních plodin. Zadržování vody mokřady Mokřady dokážou v krajině zadržet vodu několika způsoby jednak nad povrchem půdy, jednak v půdě a také v rostlinách. Nad povrchem půdy mokřady, konkrétně říční a potoční nivy zadržují vodu při zvýšeném průtoku povodni. O tom bude pojednáno dále v samostatné kapitole o nivě. V zaplavené půdě jsou živiny, které se při nedostatku kyslíku hromadí společně s organickými látkami, jejichž akumulace převládá nad rozkladem. Právě organické látky zvyšují schopnost vázat vodu, na rozdíl od látek anorganických. Skrz odvodněné půdy voda buď rychle proteče, nebo po nich steče, jsou-li utužené. Navíc půda trvale zatopená vodou uvolňuje mnohem méně rozpuštěných živin (fosfor, dusík, látky organické i anorganické) nežli půdy střídavě zaplavované a vysoušené. Organické látky v půdě nasycené vodou se rozkládají jen velmi pomalu a jsou dlouhodobě zadržovány. Značnou část vody zadržují také mokřadní rostliny, které ji navíc uvádí do oběhu a tím fungují jako účinné klimatizační zařízení. Vytváření nových mokřadů může být vhodný způsob pro obnovu krajiny například po těžbě uhlí, je to cesta jak rychleji vytvořit půdu bohatou na organické látky. Zároveň se tím vrátí voda do krajiny poškozené těžbou a příznivě se ovlivní místní mikroklima.

16 Význam vody v krajině 16 Vodní cyklus v krajině Povrchová i podzemní voda v důsledku působení sluneční energie a zemské gravitace neustále mění své skupenství a putuje nad zemským povrchem na kratší i dlouhé vzdálenosti. Všeobecně je velmi dobře znám princip tzv. velkého (dlouhého) vodního cyklu, při kterém voda odtéká z pevniny potoky, řekami a podzemním odtokem pramenů do moře a oceánů. Nad velkou plochou oceánské a mořské hladiny dochází k mohutnému výparu. Proudění vzduchu zanese tuto vodu zpět nad pevninu vzdálenou stovky kilometrů, kam dopadá ve formě dešťových a sněhových srážek. Tato voda se může hromadit ve vodních nádržích, vsakovat do podzemních vod a stávat se součástí malého vodního cyklu. Malý (krátký) vodní cyklus má význam pro místní klima a probíhá na menším území nad pevninou i nad oceány. Voda, která se přes den odpaří, se opět v noci sráží ve formě mlhy a rosy nebo jako místní déšť. Tento cyklus má velký význam, ačkoli je málo doceňován jeho klimatotvorný efekt. Využitím znalostí o malém vodním cyklu je možné udržet vodu v krajině, a tím zajistit úrodnost krajiny a optimální mikroklima. Za optimální se považuje, aby voda cestou z pevniny do moře několikrát absolvovala malý vodní cyklus. Snižováním frekvence těchto koloběhů vody v krajině dochází k vysychání krajiny, stupňují se hospodářské problémy a vzniká poušť. Tehdy voda krajinou pouze rychle protéká bez dalšího využití, rovněž klesají zásoby podzemní vody.

17 Voda jako krajinotvorný prvek Voda jako krajinotvorný prvek Kdy, proč a jak vznikaly rybníky? Co je zdrojem vody ve vodních tocích? Jak vypadá přirozené koryto? Jak řeky mění krajinu a jak člověk mění řeky? Co vše víte o nivě? Rybníky Jistě bude pro mnohé překvapením, že rybník Vajgar v Jindřichově Hradci vznikl již asi v 10. století přehrazením úzké soutěsky. Ve středověku a raném novověku plnil Vajgar funkci obrannou byl důležitou součástí opevnění hradu a města, funkci hospodářskou sloužil jako zdroj ryb, jež byly důležitým postním jídlem, poháněl mlýny a pilu, sloužil k praní látek, k ledování, jako zdroj užitkové vody, ale též jako stoka. Od 19. stol. se přidala funkce společenská, sportovní a rekreační. Je velmi pravděpodobné, že většina rybníků v povodí Hamerského potoka je středověkého původu. Již od 14. století tvořily rybníky na Jindřichohradecku významnou složku panského hospodářství. V jeho okolí se nalézá řada vesnic zakládaných od 13. století pány z Hradce a jejich dvořany. Mezi nejstarší umělé vodní nádrže na Jindřichohradecku patří Ratmírovský rybník. V písemných pramenech je výslovně uveden poprvé k roku Spolu s rybníky Mutyněvským, Hejtmanem, Komorníkem, Krvavým a Vajgarem byl po svém zdokonalení (zvýšení hráze) kolem poloviny 16. století zapojen do důmyslné rybniční soustavy, zbudované hejtmanem hradeckého panství Jakubem Šťastným (Pušperským) z Pleší (+1562), jehož dílo v oboru rybníkářství je srovnatelné se slavnými rožmberskými odborníky Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan. Soustava v této podobě přetrvává a je využívána až dodnes. Řeky V průběhu 19. a 20. století se lidé snažili toky napřímit a jejich koryta prohloubit tzv. regulace. Důvodem byla snaha o získání úrodné půdy niv, zabránění zaplavování a ničení polních plodin a zároveň měly řeky ustoupit nové zástavbě. 17

18 Voda jako krajinotvorný prvek 18 Narovnáním koryta se zvýšil spád, snížilo tření a turbulence a tím se urychlil průtok vody. Napřímeným a zahloubeným korytem voda z krajiny rychle odtéká. Při vydatných deštích se do vodního toku splavuje i ornice (eroze), je odnášena vodou rychle dál a zanáší vodní nádrže. V dolním toku se navíc zvyšuje množství živin (tzv. eutrofizace vody), což vede mj. také ke vzniku vodního květu. Velké množství vody v povodňové vlně může zaplavit lidská sídla a působit škody. Naopak přirozené říční (potoční) koryto je mělké, má menší spád, je delší, má drsnější dno a nepravidelný tvar. V takovém korytě voda proudí pomalu, s turbulencemi a snadno se z něho rozlévá do okolní krajiny. Rozliv vody do šířky umožňuje tzv. niva, přirozená záplavová oblast (viz. dále). Tvar toku protékajícího krajinou se vlivem vodní eroze neustále mění, vytváří se nové meandry, staré zanikají, na jejich místech vznikají slepá ramena a tůně, která mají význam jako útočiště vodních organismů. Niva Niva je záplavové území, kam se může vodní tok přirozeně rozlévat při zvýšeném průtoku. Hlavní funkce nivy je možno shrnout do následujících bodů: zadržování vody - prevence povodní zadržení uhlíku v půdě - snížení obsahu skleníkových plynů biodiverzita - prostředí vhodné pro mnoho rostlin a živočichů vhodná i pro růst hospodářsky hodnotných dřevin - dub, jasan zadržení živin - nesplaví se dál, méně vodního květu lze využít k produkci biomasy - krmivo, zdroj energie odpar vody - vliv na místní klima V nivních půdách je nedostatek kyslíku, proto rozklad organických látek probíhá pomalu. Organické látky (zbytky kořenů, rostlin, bakterie, houby) se v těchto půdách hromadí - vytváří se úrodné, tmavé půdy bohaté na humus. Obdobným způsobem probíhá rašelinní. Vegetace v této části toku je přizpůsobená občasnému zaplavování povrchu půdy. Na nedostatek kyslíku jsou adaptovány - jejich vzdušná pletiva přivedou vzduch ke kořenům a naopak odvětrají jedovaté produkty vznikající za nepřítomnosti kyslíku. Pokud však bylo koryto napřímeno, dochází k půdní erozi. Odvodněním nivy dojde k provzdušnění, dokonalejším rozkladným procesům a uvolnění CO 2 do vzduchu. Rostliny snášející zaplavení vrby, olše, duby, jasany, chrastice, rákos, ostřice, bazanovec, štírovník, kopřiva Rostliny nesnášející zaplavení zemědělské plodiny - obiloviny, brambory, kukuřice; ovocné stromy, jehličnany

19 Závěr 19 Závěr Historický vývoj sebou přináší změny krajiny. Krajina odráží lidskou snahu získat prostor pro zajištění obživy, obydlí a cest. Pokud bychom porovnali změny v krajině za uplynulých 100 let, došli bychom asi k tomuto zjištění: mizí cesty, ubývá rybníků, zeleninových a ovocných zahrad, ovocných sadů, vlhkých luk, vysouší se krajina, přibývá lesů. Krajina odráží posun od topení dřevem směrem k uhlí a zemnímu plynu. Lesy mají bohužel obvykle charakter stejnověkých monokultur a jsou odvodněné. Současný les hůře odolává polomům, napadení škůdců, vyznačuje se nízkým zastoupením rostlinných i živočišných druhů (biodiverzitou), takže druhy vázané na přirozené lesní biotopy jsou i přes vzrůstající rozlohu lesa ohroženy vyhynutím. Spojením mnoha malých políček v jedno velké pole se rozloha polí několikanásobně zvýšila. Zmizely malé cesty a meze, čímž mnohé, dříve četné, druhy přišly o svůj biotop. Zemědělská půda o rozloze asi milionu hektarů byla odvodněna, zmizela prameniště a drobné potoky. Z krajiny také mizí člověk hospodář, lidé se přesunuli do měst. Zmizela drobná hospodářská zvířata, lidé nechovají kozy, králíky, kterým vysekávali trávu z mezí. Probíhá tzv. ruderalizace krajiny (rozšiřování plevelných rostlin), sečení nezbytné pro uchování některých rostlinných a živočišných druhů je potřeba dotovat. Současné klimatické změny vyžadují i nové, promyšlené zásahy. Je třeba vrátit vodu do krajiny, všude kde je to možné. Voda potřebuje nivy, které ji budou zadržovat, ovlivňovat příznivě kvalitu vody a život v celém povodí, mírnit povodňové vlny a působit příznivě na mikroklima.

20 Závěr 20

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné zapis_energeticke_stroje_vodni08/2012 STR Ga 1 z 5 Energetické stroje Rozdělení energetických strojů: #1 mění pohyb na #2 dynamo, alternátor, čerpadlo, kompresor #3 mění energii na #4 27. Vodní elektrárna

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.

1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č. 1. Z celkového množství vody na zemi zaujímá sladká voda jenom asi 5 %. Většina z toho je ve formě ledovců. SPRÁVNĚ jdi na č.2 ŠPATNĚ jdi na č.3 2. Sladké vody je ještě méně okolo 2,5%. To že je většina

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014 Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava 2 VŠB TU Ostrava 3 Dle zdroje:

Více

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí - ochrana vod voda jako zdroj. Voda jako zdroj

J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí - ochrana vod voda jako zdroj. Voda jako zdroj Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké vody 2,6 % množstvídostupnésladkévody 0,3 % (= 3,6 x 106 km3) množstvískutečněpoužitelné

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Elektrárny vodní, větrné

Elektrárny vodní, větrné Elektrárny vodní, větrné Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.07 Vzdělávací oblast: Přírodověda elektrická energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Název: Potřebujeme horkou vodu

Název: Potřebujeme horkou vodu Tradiční a nové způsoby využití energie Název: Potřebujeme horkou vodu Seznam příloh Obrázky k rozlosování žáků do náhodných skupin Motivační texty 1 až 5 Pracovní list Potřebujeme horkou vodu Graf naměřených

Více

www.nature.cz Poznámky k uplatnění rybníků v ochraně před suchem a povodněmi Ing. Tomáš Just

www.nature.cz Poznámky k uplatnění rybníků v ochraně před suchem a povodněmi Ing. Tomáš Just www.nature.cz Ing. Tomáš Just Krajské středisko Praha a Střední Čechy a správa CHKO Blaník Medlov, 6/2014 Poznámky k uplatnění rybníků v ochraně před suchem a povodněmi Hlavní cíle podpory výstavby, obnovy

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Cape Verde Kapverdská republika

Cape Verde Kapverdská republika Cape Verde Kapverdská republika 1975 získání nezávislosti 1990 vyhlášení pluralismu 2006 parlamentní volby Vyhrává vládní strana - Africká strana za nezávislost Kapverd (PAICV) Jejím hlavním cílem je přiblížení

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Využití energie slunce Na zemský povrch dopadá průměrně 0,2 kw/m 2 V ČR dopadne na 1 m 2 přibližně 1000 kwh energie ročně Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního

Více

SSOS_ZE_3.05 Přírodní zdroje

SSOS_ZE_3.05 Přírodní zdroje Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.05

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Digitální učební materiály

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Význam vody: chemická sloučenina podmiňující život na Zemi (všechny formy života závisejí na vodě např. má vliv na klima krajiny) koloběh

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

SSOS_ZE_2.08 Opakování hydrosféry (kvíz)

SSOS_ZE_2.08 Opakování hydrosféry (kvíz) Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.08

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz VŠB-TU OSTRAVA Energetika Bc. Lukáš Titz Energetika Je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie Energii získáváme z : Primárních energetických zdrojů Obnovitelných

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí Petr Kohout, Forsapi s.r.o. Praha 3.12.2014 Podzemní vody jsou cenným přírodním bohatstvím a právem jsou považovány za nejdůležitější zdroj

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině RNDr. Josef V. Datel, Ph.D. Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Ing. Adam Vizina, Ph.D. Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině Co je to retence vody v krajině Přirozené

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Třída: sekunda osmiletého gymnázia Počet žáků: 28 Počet skupin zpracovávajících projekt: 5 Časové rozvržení projektu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

8. Vodní dílo STANOVICE

8. Vodní dílo STANOVICE 8. Vodní dílo STANOVICE POLOHA Tok Lomnický potok říční km 3,2 hydrologické pořadí 1-13-02-030 Obec Stanovice Okres Karlovy Vary Kraj Karlovarský Vodní dílo (VD) je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více