Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin"

Transkript

1 Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

2 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

3 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

4 Voda (H 2 O) - polární látka (volný pár elektronů O + polarita O-H vazby) - kapalné skupenství C, pevné sk. <0 C (led, sníh), plynné sk. >100 C (pára) -nejvyšší hustota při +4 C, led má větší objem než kapalná voda (viz zamrzlé potrubí, pivo v ledničce ) -> krystaly ledu ničí buňky! - vysoké povrchové napětí koheze vody (proto voda tvoří kapky) - adheze vody = přilnavost důvod proč voda drží v půdě, cévách apod., kapilarita (viz dále) adheze->kap. jev polarita

5 Voda (H 2 O) - voda má vysokou měrnou tepelnou kapacitu (důsledek vodíkových můstků) ca 4,2 kj.kg -1.K -1 ; pomáhá udržet stálou teplotu buněk - voda má vysoké měrné výparné teplo (důsledek vodíkových můstků a tedy vysokého povrchového napětí) ca 2,44 MJ.kg -1 význam při (evapo)transpiraci (transpirace také pomáhá udržet teplotu listu - tlak nasycené vodní páry: gradient koncentrace v. páry pohání transpiraci (v listu 100 % vlhkost) za vysokých teplot (vysoký tlak) může rostlina uschnout, i když má dost vody

6 Kapilarita Jsou-li oba konce kapiláry otevřené a jeden z nich je zanořen do takové kapaliny, že molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější, než interakce mezi molekulami kapaliny (kapalina dobře smáčející materiál kapiláry), je výsledkem silové působení, které vede ke vzlínání kapaliny kapilárou. povrchové napětí (ca 0,07275 J.m -2 ) hustota (ca 998,2 kg.m -3 ) - stykový úhel r poloměr kapiláry g tíhové zrychlení (9,807 m.s -2 )

7 Kapilární tlak Může být vodní sloupec v cévách držen kapilárním jevem? -celulózní stěny xylému můžeme považovat za dokonale smáčivé poloměr r se rovná poloměru kapiláry - povrchové napětí vody při teplotě 20 C je 0,07275 J.m -2 - hustota vody při téže teplotě 998,2 kg.m -3 - tíhové zrychlení 9,807 m.s -2 : = - poloměr kapiláry bývá 50 až 100 μm 15 až 30 cm V ČEM JE ZÁDRHEL? Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren) max. 150 m, běžně 100 m 1) Cévy jsou zakončeny a obklopeny mikrokapilárami o průměru 10-1 až 10-2 μm => m 2) Voda nestoupá systémem prázdných xylémových cév do korun stromů, ale sloupce vody rostou se stromem. Platí ale jen tehdy, pokud se sloupec vody v kapiláře nepřetrhne (embolie).

8 [kg s -1 ] [m 3 s -1 Pa -1 ] [m s -1 ] [m 3 s -1 ] Tok roztoků vodivými drahami Pouseuillova rovnice popisuje laminární tok kapalin trubicemi (platí pro xylém i floém): r 4 J V Připomenutí minulé přednášky J v objemový průtok P rozdíl tlaku na vstupu a výstupu r- poloměr trubice η viskozita (pro vodu 1x10-3 Pa.s=kg.m -1.s -1 ) v rychlost toku L hydraulická vodivost F - hmotnostní tok asimilátů υ - rychlost hromadného toku A - plocha otvorů v sítku C - koncentrace asimilátů v L F 8 r r 4 A dp dx x C dp dx

9 Jak široké cévy? hydraulická vodivost L vzrůstá se čtvrtou mocninou r cévy lepší méně širších cév než hodně úzkých (menší stavební náklady, větší L, větší rychlost růstu - liány) ALE širší cévy náchylnější ke kavitaci a embólii více se uplatňuje v teplých u rychle rostoucích druhů (např. trop. liány) šířka cév je výsledek fyziologického trade-off mezi rychlostí růstu (ta roste se zvětšujícím se r) a pravděpodobností přežití

10 Pohyb a přenos atomů a molekul připomenutí 1. přednášky Difúse Fickův zákon J hustota toku c koncentrace D Difúsní koeficient x - vzdálenost Typické fyziologické děje : přenos plynů (např. dýchání, fotosyntéza) Difúse je účinná jen na krátké vzdálenosti! Plazmatická membrána brání difúzy celé řady látek (facilitovaná difúse, aktivní transport). Výsledkem je rozdíl v koncentraci a tedy i osmotický tlak.

11 Osmóza přip. 1. př. tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta T - termodynamická teplota Osmotický tlak Přetlak, kterým je nutno působit na straně roztoku, odděleného od čistého rozpouštědla membránou, propustnou pouze pro molekuly rozpouštědla, aby byl zastaven průtok rozpouštědla membránou do roztoku. Typy roztoků dle osmotického tlaku izotonický hypotonicky hypertonický plazmoptýza

12 Plazmolýza, plazmoptýza Plazmolýza hypertonické prostředí (např. 20 % roztok sacharózy) vodu z b. odebírá tonoplast se smršťuje hraniční plazmolýza takový tlak, kdy dojde k odtržení plasmalemy od b. stěny Plazmoptýza hypotonické prostředí (např. dest. voda) čerpá vodu do buňky tonoplast je natlakovaný (r.b. má buněčnou stěnu + vakulou x živočišné, která praská)

13 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

14 Vodní potenciál je to ukazatel zdravotního stavu rostliny ( je ukazatelem zásobenosti vodou) určuje odkud kam voda poteče (z míst s bližším nule do míst se zápornějším ) určuje jak moc voda poteče (tok je úměrný gradientu ) popisuje tlak ( se vyjadřuje v Pa, resp. MPa)

15 Vodní potenciál Co všechno ovlivňuje pohyb vody v rostlině? gradient hydrostatického tlaku (viz např. tlak vody v hadici+koheze+adheze) gradient koncentrace - difuse a osmóza + gradient teploty (tepelná osmóza) gradient polohové energie gravitace (voda teče shora dolů) Jednotlivé síly se sčítají Výsledkem je celkový tlak VODNÍ POTENCIÁL (Ψ) Ψ = Ψ π + Ψ P + Ψ g [Pa] osmotická složka tlaková složka gravitační složka

16 Vodní potenciál osmotická složka vodního potenciálu (Ψ π ) = záporná hodnota osmotického tlaku (-π) π = crt tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta (8,314 J.mol -1.K -1 ) T - termodynamická teplota všechny látky, které se ve vodě rozpouštějí snižují vodní potenciál! modifikace výpočtu za užití aktivity osmoticky aktivní látky: aktivita (a)- je veličina, která popisuje míru interakce molekul reálného plynu nebo roztoku s okolím c = ln a j π = RT ln a j Ψ = - π + Ψ P + Ψ g [Pa]

17 Vodní potenciál tlakový potenciál (Ψ P ) tlak (P) =rozdíl oproti atmosférickému tlaku měříme kladné i záporné hodnoty např. turgorový tlak b. kolem 0,5 MPa; v xylému 0 až -8 MPa gravitační potenciál (Ψ g ) Ψ g = hρg h výška nad referenční hladinou (např. nad zemí) ρ hustota rostloku g tíhové zrychlení je poměrně malý ca 0,01 MPa na každý metr výšky často se zanedbává Ψ = Ψ P - π [Pa]

18 Vodní potenciál Ψ S = Ψ π

19 Vodní potenciál

20 Měření vodního potenciálu - Scholanderova tlaková bomba po uříznutí nejsou tkáně pod tlakem - voda může do tkání přetlakem v tlakové komoře opět dostaneme vodu do vodivých pletiv (kapka vody). Tlak v tlakové komoře odpovídá vodnímu potenciálu.

21 Vodní potenciál zdravé, dobře zavlažované rostliny rostliny trpící suchem Ψ = -0,2 až -0,6 MPa Ψ = -2 až -5 MPa při vadnutí Ψ P = 0 - spouští obranné mechanismy (viz dále) udržování turgoru (viz dále) polní kapacita permanentní sucho

22 Vodní režim rostlin Fyziologické změny při dehydrataci

23 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

24 Význam vody pro rostliny krev rostlin zprostředkovává přenos min. látek, metabolitů, hormonů aj. látek po těle rostliny nemají srdce pohyb vody je zajištěn transpiračním proudem a kořenovým vztlakem směna vody za CO 2 rostliny se nemůžou přesunout do stínu zajišťuje chlazení listu zajišťuje přenos signálů

25 Typy rostlin dle vztahu k vodě poikilohydrické chybí jim vakuola, přežijí vyschnutí (bakterie, sinice, některé zel. řasy, některé mechy, sleziník routička, pylové zrno) homoihydrické - nepřežijí vyschnutí. Není problém ve vodě, ale na suchu nutné vyřešit.

26 Příjem vody rostlinou aquaporin

27 Kořenový vztlak kořenový vztlak osmotický jev -> objemový tok (J v ) je úměrný rozdílu koncentrací osmoticky aktivních látek (změna tlaku Δπ) a hydraulické vodivosti kořene (L) J v = L Δπ přesněji: J v = L σδπ + Ф σ reflexní koeficient Ф aktivní transport vody s listy: J v = L (σδπ + ΔP) + Ф ΔP gradient hydrost. tlaku v cévách

28 Tok vody rostlinou

29 Transpirace je tažena vodním potenciálem

30 Měření toku xyl. šťávy stonkem v = h/t v rychlost h vzdálenost topného tělesa a teplotního čidla t = čas než dojde k max. zvýšení teploty dá se také zjistit objemový průtok na základě: a) konstantní E na ohřev; b) energie je přidávána tak, aby ohřev čidla byl konstantní (nepřehřeje stonek)

31 Usměrňování toku floémem Ψ =-0,8 MPa P=-0,7 MPA π=0,1 MPa aktivním plněním sítkovice vzrůstá osmotický tlak > voda dovnitř -> výsledkem je vysoký turgor Ψ = -1,1 MPa P=0,6 MPA π=1,7mpa Ψ =-0,6 MPa P=-0,5 MPA π=0,1 MPa aktivním vyprazdňováním sítkovice klesá osmotický tlak -> voda ven > výsledkem je nižší turgor Ψ =-0,4 MPa P=0,3 MPA π=0,7 MPa

32 Pohyb vody v listu Připomenutí minulé přednášky - voda v listu putuje v kapalném i plynném stavu - hl. místem výparu je spodní strana listu skrze průduchy, ale 5 až 20 % pokožkou - většina vody putuje apoplastem

33 Voda v listech musí překonat odpory celkový odpor odpovídá součtu reciprokých hodnot vodivostí pro přenos vodní páry(g) to má vztah k výpočtu celkové transpirace (viz dále) atmosféry hraniční v. průduchu mesofylu

34 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

35 Rychlost transpirace Nejvyšší rychlosti transpirace naměřené u různých typů rostlin na jejich přirozených stanovištích. Podle Larchera z různých zdrojů, přebráno od J. Šantrůčka. SKUPINA ROSTLIN RYCHLOST TRANSPIRACE mmol(h 2 O).m 2.s 1 Dvouděložné byliny - na slunných a suchých stanovištích 5,2-7,5 - na stinných stanovištích 1,5-3,0 Trávy, ostřice a sítiny - na lukách 3,0-4,5 - rákosiny 5,0-10,0 Opadavé lesní stromy mírného pásma - přizpůsobené slunným stanovištím 2,5-3,7 Stálezelené jehličnany 1,4-1,7 Listnaté sukulenty a kaktusy 0,6-1,8 Vodní rostliny s listy nad hladinou 5,0-12,0

36 Transpirační koeficient transpirační koeficient množství vody spotřebované rostlinou na produkci 1 g sušiny. Průměrné transpirační koeficienty různých typů rostlin podle Larchera (1994) nebo Curtise a Clarka (1950), převzato od J. Šantrůčka Rostlina Transpirační koeficient kg (H 2 O)/kg(sušina) C 3 - byliny tykev 830 * - vojtěška 830 * - obilniny brambory a řepa slunečnice Dřeviny - tropické listnaté stromy (kulturní) listnaté stromy mírného pásma jehličnaté stromy C 4 -rostliny CAM rostliny

37 Vodní bilance stanoviště Průměrná evapotranspirace porostu podle Larchera (1995) Společenstvo Evapotranspirace mm.rok -1 % ročních srážek Les - opadavý stř. E jehl. stř. E horský stř. E Luční porosty - rákosina stř. E. 800 >150 - pastvina stř. E východoevr. step Pouště/polopouště - subtrop. polopoušť subtrop. poušť 50 >100 - S.Am. tundra

38 Rychlost transpirace společenstev je popsána Penmanovo-Monteithovo rovnicí pro výpočet potenciální evapotranspirace:

39 Měření a výpočty transpirace listová plocha mmol.h 2 O porometr - změna koncentrací (parciálních tlaků) plynů v uzavřené komoře potometr lyzimetr eddy covariance

40 Bowenův poměr ß = H/LE H pocitové teplo LE evapotranspirace dopočítává se z radiační bilance vypovídá o zásobenosti porostu vodou R = H + G + LE R čistá radiace (bez albeda) G tok tepla do půdy ß mezi 0,1 (oceán) a 5,8 (poušť)

41 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

42 Život na suchu hlavní evoluční přizpůsobení životu na souši: kořeny + vodivá pletiva + zpevňovací pletiva kutikula průduchy chlupy vakuola

43 Sucho není sucho jako sucho, závisí na: distribuci (srážek) v průběhu roku (období sucha, zima ) množství srážek (polopouště, pouště) charakteru srážek (vertikální x horizontální např. mlžné lesy, přívalové, ) substrátu (písčité x jílovité půdy, hloubce půdy) podzemní vodě (oáza, stromy na savaně ) mezo- a mikroreliéfu (návětrná x závětrná strana) dalších limitujících faktorech (např. výkyvy teplot na poušti, nadměrná ozářenost, vítr) v zásadě je možné: sucho přežít anatomická, morfologická a fyziologická přizpůsobení suchu utéct růst jen za příznivých podm. (jednoletky, podzemní org.)

44 Krátkodobé nepravidelné sucho setká se skoro každá rostl. (s výjimkou mokřadů, vlhkých tropů, mlžných ekosystémů apod.) omezení míry a délky otevření průduchů trade-off s vyhladověním (CO 2 ) průduchy ot. hl. ráno nebo večer krátkodobě rostlina stahuje přes den vodu z dobře zásobených míst a v noci ji doplňuje při delším suchu však rostl. klesá vodní potenciál (je však výhodnější, protože snižuje výpar, umožňuje získat vodu ze suché půdy, zároveň adaptace na nízké teploty), klesá rychlost a účinnost fotosyntézy -> zpomaluje/zastavuje se růst, v extr. případě smrt

45 Osmotický potenciál u ekol. skupin rostl.

46 Vodní režim rostlin

47 Časté, pravidelné sucho NAPŘ. OBDOBÍ SUCHA, ZIMA růst a rozmnožování časovány do příznivého období (jaro, období dešťů, arktické léto apod.) životní strategie (efemery, jednoletky, geofyty) asimiláty na nepříznivé období do podzemních částí (kořeny, hlízy, cibule apod.) vytváření velkého množství zásobních látek (mobilizují se v příhodném období) shození nepotřebných listů (podzim, suché období v mediteránu apod.) mělký, ale do dálky rozprostřený kořenový systém, který se rychle dokáže rozvinout častá dormance semen (nutná např. jarovizace) pokud navíc zima snížení rychlosti životních pochodů, antifreeze látky

48 Vysoká ozářenost morfologická uzpůsobení (chlupy, trny, zanořené průduchy, silná kutikula, idioblasty, málo průduchů) změna barvy (např. aloe) fotosyntéza za rozbřesku nebo za soumraku C4 rostliny (např. kukuřice) CAM rostliny více viz přednášky týkající se fotosyntézy

49 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

50 Vodní prostředí, mokřady není mokro jako mokro: vodní rostliny x mokřadní rostliny x periodické zaplavení sladkovodní x brakické x slaniska oligotrofní x mesotrofní x eutrofní stanoviště u vodních rostlin stojaté x proudící vody mikrostanoviště (např. bulty x šlenky)

51 Některé typické adaptace řeší problémy s nedostatkem kyslíku + aktivně mění p. podmínky oxidují a tedy zpřístupňují některé živiny (např. Juncus) aerenchym aktivní transport kyslíku do kořenů (např. rákos) vzdušné kořeny (např. mangrove) mělké kořeny (např. smrk)

52 Některé typické adaptace sekundární vodní: - jak nebýt zaplaven - silná kutikula, průduchy na svrchní straně listu -zakrnělé cévní svazky, málo vyvinutá mechanická pletiva, často vnitřní prostory zaplněné vzduchem - hodně plastidů (méně záření) - časté vegetativní rozmn. a specifické adaptace na rozmnožování - nepříznivé podmínky např. klesnou ke dnu, přežijí jako pupeny, v kořenech mokřadní rostl. řeší často problémy s nedostatkem živin terestrické N, vodní P viz také přednáška k minerální výživě r.

53 Děkuji Vám za pozornost Alena Dostálová

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;

Více

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter. Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+

Více

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách

Více

Obsah vody v rostlinách

Obsah vody v rostlinách Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné

Více

3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU

3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3.4 VODA 3.4.1. VLASTNOSTI VODY VODA Voda dva významy: - chemická sloučenina 2 O - přírodní roztok plynné kapalné pevné Skupenství Voda jako chemická sloučenina 1 δ+ Základní fyzikální

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

2. Otázky k zamyšlení

2. Otázky k zamyšlení Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo. PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Rostlinná buňka jako osmotický systém Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál

Více

Faktory počasí v ekologii - úvod

Faktory počasí v ekologii - úvod Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda

Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Název: Voda a její vlastnosti

Název: Voda a její vlastnosti Název: Voda a její vlastnosti Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.

Více

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je

Více

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Ing. Jaromír Horák, jaromir.horak@equica.cz Prof. Ing. Petr Grau, DrSc, grau08@aquanova.cz léto

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

1141 HYA (Hydraulika)

1141 HYA (Hydraulika) ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K141) Přednáškové slidy předmětu 1141 HYA (Hydraulika) verze: 09/2008 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Jak to, že v mrkvovém salátě je voda, když ji tam kuchařka při přípravě nedala?

Jak to, že v mrkvovém salátě je voda, když ji tam kuchařka při přípravě nedala? Mrkvový salát aneb Fyziologie rostlin v kuchyni Shrnutí V průběhu úlohy žáci pochopí princip příjmu a výdeje látek rostlinnou buňkou. Seznámí se s pojmem osmóza. Pochopí chování buňky v hypertonickém a

Více

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška.

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška. Pedogeochemie 4. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.1.07/1.5.00/34.0370

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1. Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté

Více

STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY

STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY Úloha č. 2 Stanovení osmotického potenciálu metodou hraniční plazmolýzy - 1 - STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY OSMOTICKÉ JEVY V ROSTLINNÉ BUŇCE Předpokladem uskutečňování normálních

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

Závlahové režimy Řízení závlahového režimu = stanovení optimální velikosti závlahové dávky a termínu jejího dodání Kvalifikované řízení závlahových režimů plodin - jeden ze základních předpokladů rentability

Více

Příklady z hydrostatiky

Příklady z hydrostatiky Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

Název: Brčka v rostlinném těle

Název: Brčka v rostlinném těle Název: Brčka v rostlinném těle Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

Přednáška 2. Martin Kormunda

Přednáška 2. Martin Kormunda Přednáška 2 Objemové procesy Difuze Tepelná transpirace (efuze) Přenos energie Proudění plynů : proud plynu, vakuová vodivost, vodivost otvoru, potrubí. Proudění plynu netěsnostmi Difuze plynu Veškeré

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

Voda koloběh vody a vodní bilance

Voda koloběh vody a vodní bilance Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Výpar. = změna skupenství l,s g závisí na T a p. Probíhá. z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu.

Výpar. = změna skupenství l,s g závisí na T a p. Probíhá. z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu. VÝPAR H S H V H O R Výpar = změna skupenství l,s g závisí na T a p Ročně se odpaří cca 518.10 3 km 3 vody Probíhá z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu evaporace transport rostlinami

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5 Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4

Více

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela

Více

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší

Více

nafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ

nafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ HYDRODYNAMIKA 5.37 Jaké objemové nmožství nafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ. d 0mm v 0.3ms.850kgm

Více

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením). 10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani

Více

Struktura a vlastnosti kapalin

Struktura a vlastnosti kapalin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin

Více

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých

Více

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.

Více

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Elektrická impedanční tomografie

Elektrická impedanční tomografie Biofyzikální ústav LF MU Projekt FRVŠ 911/2013 Je neinvazivní lékařská technika využívající nízkofrekvenční elektrické proudy pro zobrazení elektrických vlastností tkaní a vnitřních struktur těla. Různé

Více

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů 19. dubna 2011 Úvod List fixuje ve fotosyntéze CO 2, který proudí z vnější atmosféry. Současně ale uvolňuje CO 2 při respiračních pochodech. Na

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

Tepelně vlhkostní posouzení

Tepelně vlhkostní posouzení Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více