Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin
|
|
- Bohumila Hájková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
2 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
3 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
4 Voda (H 2 O) - polární látka (volný pár elektronů O + polarita O-H vazby) - kapalné skupenství C, pevné sk. <0 C (led, sníh), plynné sk. >100 C (pára) -nejvyšší hustota při +4 C, led má větší objem než kapalná voda (viz zamrzlé potrubí, pivo v ledničce ) -> krystaly ledu ničí buňky! - vysoké povrchové napětí koheze vody (proto voda tvoří kapky) - adheze vody = přilnavost důvod proč voda drží v půdě, cévách apod., kapilarita (viz dále) adheze->kap. jev polarita
5 Voda (H 2 O) - voda má vysokou měrnou tepelnou kapacitu (důsledek vodíkových můstků) ca 4,2 kj.kg -1.K -1 ; pomáhá udržet stálou teplotu buněk - voda má vysoké měrné výparné teplo (důsledek vodíkových můstků a tedy vysokého povrchového napětí) ca 2,44 MJ.kg -1 význam při (evapo)transpiraci (transpirace také pomáhá udržet teplotu listu - tlak nasycené vodní páry: gradient koncentrace v. páry pohání transpiraci (v listu 100 % vlhkost) za vysokých teplot (vysoký tlak) může rostlina uschnout, i když má dost vody
6 Kapilarita Jsou-li oba konce kapiláry otevřené a jeden z nich je zanořen do takové kapaliny, že molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější, než interakce mezi molekulami kapaliny (kapalina dobře smáčející materiál kapiláry), je výsledkem silové působení, které vede ke vzlínání kapaliny kapilárou. povrchové napětí (ca 0,07275 J.m -2 ) hustota (ca 998,2 kg.m -3 ) - stykový úhel r poloměr kapiláry g tíhové zrychlení (9,807 m.s -2 )
7 Kapilární tlak Může být vodní sloupec v cévách držen kapilárním jevem? -celulózní stěny xylému můžeme považovat za dokonale smáčivé poloměr r se rovná poloměru kapiláry - povrchové napětí vody při teplotě 20 C je 0,07275 J.m -2 - hustota vody při téže teplotě 998,2 kg.m -3 - tíhové zrychlení 9,807 m.s -2 : = - poloměr kapiláry bývá 50 až 100 μm 15 až 30 cm V ČEM JE ZÁDRHEL? Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren) max. 150 m, běžně 100 m 1) Cévy jsou zakončeny a obklopeny mikrokapilárami o průměru 10-1 až 10-2 μm => m 2) Voda nestoupá systémem prázdných xylémových cév do korun stromů, ale sloupce vody rostou se stromem. Platí ale jen tehdy, pokud se sloupec vody v kapiláře nepřetrhne (embolie).
8 [kg s -1 ] [m 3 s -1 Pa -1 ] [m s -1 ] [m 3 s -1 ] Tok roztoků vodivými drahami Pouseuillova rovnice popisuje laminární tok kapalin trubicemi (platí pro xylém i floém): r 4 J V Připomenutí minulé přednášky J v objemový průtok P rozdíl tlaku na vstupu a výstupu r- poloměr trubice η viskozita (pro vodu 1x10-3 Pa.s=kg.m -1.s -1 ) v rychlost toku L hydraulická vodivost F - hmotnostní tok asimilátů υ - rychlost hromadného toku A - plocha otvorů v sítku C - koncentrace asimilátů v L F 8 r r 4 A dp dx x C dp dx
9 Jak široké cévy? hydraulická vodivost L vzrůstá se čtvrtou mocninou r cévy lepší méně širších cév než hodně úzkých (menší stavební náklady, větší L, větší rychlost růstu - liány) ALE širší cévy náchylnější ke kavitaci a embólii více se uplatňuje v teplých u rychle rostoucích druhů (např. trop. liány) šířka cév je výsledek fyziologického trade-off mezi rychlostí růstu (ta roste se zvětšujícím se r) a pravděpodobností přežití
10 Pohyb a přenos atomů a molekul připomenutí 1. přednášky Difúse Fickův zákon J hustota toku c koncentrace D Difúsní koeficient x - vzdálenost Typické fyziologické děje : přenos plynů (např. dýchání, fotosyntéza) Difúse je účinná jen na krátké vzdálenosti! Plazmatická membrána brání difúzy celé řady látek (facilitovaná difúse, aktivní transport). Výsledkem je rozdíl v koncentraci a tedy i osmotický tlak.
11 Osmóza přip. 1. př. tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta T - termodynamická teplota Osmotický tlak Přetlak, kterým je nutno působit na straně roztoku, odděleného od čistého rozpouštědla membránou, propustnou pouze pro molekuly rozpouštědla, aby byl zastaven průtok rozpouštědla membránou do roztoku. Typy roztoků dle osmotického tlaku izotonický hypotonicky hypertonický plazmoptýza
12 Plazmolýza, plazmoptýza Plazmolýza hypertonické prostředí (např. 20 % roztok sacharózy) vodu z b. odebírá tonoplast se smršťuje hraniční plazmolýza takový tlak, kdy dojde k odtržení plasmalemy od b. stěny Plazmoptýza hypotonické prostředí (např. dest. voda) čerpá vodu do buňky tonoplast je natlakovaný (r.b. má buněčnou stěnu + vakulou x živočišné, která praská)
13 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
14 Vodní potenciál je to ukazatel zdravotního stavu rostliny ( je ukazatelem zásobenosti vodou) určuje odkud kam voda poteče (z míst s bližším nule do míst se zápornějším ) určuje jak moc voda poteče (tok je úměrný gradientu ) popisuje tlak ( se vyjadřuje v Pa, resp. MPa)
15 Vodní potenciál Co všechno ovlivňuje pohyb vody v rostlině? gradient hydrostatického tlaku (viz např. tlak vody v hadici+koheze+adheze) gradient koncentrace - difuse a osmóza + gradient teploty (tepelná osmóza) gradient polohové energie gravitace (voda teče shora dolů) Jednotlivé síly se sčítají Výsledkem je celkový tlak VODNÍ POTENCIÁL (Ψ) Ψ = Ψ π + Ψ P + Ψ g [Pa] osmotická složka tlaková složka gravitační složka
16 Vodní potenciál osmotická složka vodního potenciálu (Ψ π ) = záporná hodnota osmotického tlaku (-π) π = crt tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta (8,314 J.mol -1.K -1 ) T - termodynamická teplota všechny látky, které se ve vodě rozpouštějí snižují vodní potenciál! modifikace výpočtu za užití aktivity osmoticky aktivní látky: aktivita (a)- je veličina, která popisuje míru interakce molekul reálného plynu nebo roztoku s okolím c = ln a j π = RT ln a j Ψ = - π + Ψ P + Ψ g [Pa]
17 Vodní potenciál tlakový potenciál (Ψ P ) tlak (P) =rozdíl oproti atmosférickému tlaku měříme kladné i záporné hodnoty např. turgorový tlak b. kolem 0,5 MPa; v xylému 0 až -8 MPa gravitační potenciál (Ψ g ) Ψ g = hρg h výška nad referenční hladinou (např. nad zemí) ρ hustota rostloku g tíhové zrychlení je poměrně malý ca 0,01 MPa na každý metr výšky často se zanedbává Ψ = Ψ P - π [Pa]
18 Vodní potenciál Ψ S = Ψ π
19 Vodní potenciál
20 Měření vodního potenciálu - Scholanderova tlaková bomba po uříznutí nejsou tkáně pod tlakem - voda může do tkání přetlakem v tlakové komoře opět dostaneme vodu do vodivých pletiv (kapka vody). Tlak v tlakové komoře odpovídá vodnímu potenciálu.
21 Vodní potenciál zdravé, dobře zavlažované rostliny rostliny trpící suchem Ψ = -0,2 až -0,6 MPa Ψ = -2 až -5 MPa při vadnutí Ψ P = 0 - spouští obranné mechanismy (viz dále) udržování turgoru (viz dále) polní kapacita permanentní sucho
22 Vodní režim rostlin Fyziologické změny při dehydrataci
23 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
24 Význam vody pro rostliny krev rostlin zprostředkovává přenos min. látek, metabolitů, hormonů aj. látek po těle rostliny nemají srdce pohyb vody je zajištěn transpiračním proudem a kořenovým vztlakem směna vody za CO 2 rostliny se nemůžou přesunout do stínu zajišťuje chlazení listu zajišťuje přenos signálů
25 Typy rostlin dle vztahu k vodě poikilohydrické chybí jim vakuola, přežijí vyschnutí (bakterie, sinice, některé zel. řasy, některé mechy, sleziník routička, pylové zrno) homoihydrické - nepřežijí vyschnutí. Není problém ve vodě, ale na suchu nutné vyřešit.
26 Příjem vody rostlinou aquaporin
27 Kořenový vztlak kořenový vztlak osmotický jev -> objemový tok (J v ) je úměrný rozdílu koncentrací osmoticky aktivních látek (změna tlaku Δπ) a hydraulické vodivosti kořene (L) J v = L Δπ přesněji: J v = L σδπ + Ф σ reflexní koeficient Ф aktivní transport vody s listy: J v = L (σδπ + ΔP) + Ф ΔP gradient hydrost. tlaku v cévách
28 Tok vody rostlinou
29 Transpirace je tažena vodním potenciálem
30 Měření toku xyl. šťávy stonkem v = h/t v rychlost h vzdálenost topného tělesa a teplotního čidla t = čas než dojde k max. zvýšení teploty dá se také zjistit objemový průtok na základě: a) konstantní E na ohřev; b) energie je přidávána tak, aby ohřev čidla byl konstantní (nepřehřeje stonek)
31 Usměrňování toku floémem Ψ =-0,8 MPa P=-0,7 MPA π=0,1 MPa aktivním plněním sítkovice vzrůstá osmotický tlak > voda dovnitř -> výsledkem je vysoký turgor Ψ = -1,1 MPa P=0,6 MPA π=1,7mpa Ψ =-0,6 MPa P=-0,5 MPA π=0,1 MPa aktivním vyprazdňováním sítkovice klesá osmotický tlak -> voda ven > výsledkem je nižší turgor Ψ =-0,4 MPa P=0,3 MPA π=0,7 MPa
32 Pohyb vody v listu Připomenutí minulé přednášky - voda v listu putuje v kapalném i plynném stavu - hl. místem výparu je spodní strana listu skrze průduchy, ale 5 až 20 % pokožkou - většina vody putuje apoplastem
33 Voda v listech musí překonat odpory celkový odpor odpovídá součtu reciprokých hodnot vodivostí pro přenos vodní páry(g) to má vztah k výpočtu celkové transpirace (viz dále) atmosféry hraniční v. průduchu mesofylu
34 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
35 Rychlost transpirace Nejvyšší rychlosti transpirace naměřené u různých typů rostlin na jejich přirozených stanovištích. Podle Larchera z různých zdrojů, přebráno od J. Šantrůčka. SKUPINA ROSTLIN RYCHLOST TRANSPIRACE mmol(h 2 O).m 2.s 1 Dvouděložné byliny - na slunných a suchých stanovištích 5,2-7,5 - na stinných stanovištích 1,5-3,0 Trávy, ostřice a sítiny - na lukách 3,0-4,5 - rákosiny 5,0-10,0 Opadavé lesní stromy mírného pásma - přizpůsobené slunným stanovištím 2,5-3,7 Stálezelené jehličnany 1,4-1,7 Listnaté sukulenty a kaktusy 0,6-1,8 Vodní rostliny s listy nad hladinou 5,0-12,0
36 Transpirační koeficient transpirační koeficient množství vody spotřebované rostlinou na produkci 1 g sušiny. Průměrné transpirační koeficienty různých typů rostlin podle Larchera (1994) nebo Curtise a Clarka (1950), převzato od J. Šantrůčka Rostlina Transpirační koeficient kg (H 2 O)/kg(sušina) C 3 - byliny tykev 830 * - vojtěška 830 * - obilniny brambory a řepa slunečnice Dřeviny - tropické listnaté stromy (kulturní) listnaté stromy mírného pásma jehličnaté stromy C 4 -rostliny CAM rostliny
37 Vodní bilance stanoviště Průměrná evapotranspirace porostu podle Larchera (1995) Společenstvo Evapotranspirace mm.rok -1 % ročních srážek Les - opadavý stř. E jehl. stř. E horský stř. E Luční porosty - rákosina stř. E. 800 >150 - pastvina stř. E východoevr. step Pouště/polopouště - subtrop. polopoušť subtrop. poušť 50 >100 - S.Am. tundra
38 Rychlost transpirace společenstev je popsána Penmanovo-Monteithovo rovnicí pro výpočet potenciální evapotranspirace:
39 Měření a výpočty transpirace listová plocha mmol.h 2 O porometr - změna koncentrací (parciálních tlaků) plynů v uzavřené komoře potometr lyzimetr eddy covariance
40 Bowenův poměr ß = H/LE H pocitové teplo LE evapotranspirace dopočítává se z radiační bilance vypovídá o zásobenosti porostu vodou R = H + G + LE R čistá radiace (bez albeda) G tok tepla do půdy ß mezi 0,1 (oceán) a 5,8 (poušť)
41 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
42 Život na suchu hlavní evoluční přizpůsobení životu na souši: kořeny + vodivá pletiva + zpevňovací pletiva kutikula průduchy chlupy vakuola
43 Sucho není sucho jako sucho, závisí na: distribuci (srážek) v průběhu roku (období sucha, zima ) množství srážek (polopouště, pouště) charakteru srážek (vertikální x horizontální např. mlžné lesy, přívalové, ) substrátu (písčité x jílovité půdy, hloubce půdy) podzemní vodě (oáza, stromy na savaně ) mezo- a mikroreliéfu (návětrná x závětrná strana) dalších limitujících faktorech (např. výkyvy teplot na poušti, nadměrná ozářenost, vítr) v zásadě je možné: sucho přežít anatomická, morfologická a fyziologická přizpůsobení suchu utéct růst jen za příznivých podm. (jednoletky, podzemní org.)
44 Krátkodobé nepravidelné sucho setká se skoro každá rostl. (s výjimkou mokřadů, vlhkých tropů, mlžných ekosystémů apod.) omezení míry a délky otevření průduchů trade-off s vyhladověním (CO 2 ) průduchy ot. hl. ráno nebo večer krátkodobě rostlina stahuje přes den vodu z dobře zásobených míst a v noci ji doplňuje při delším suchu však rostl. klesá vodní potenciál (je však výhodnější, protože snižuje výpar, umožňuje získat vodu ze suché půdy, zároveň adaptace na nízké teploty), klesá rychlost a účinnost fotosyntézy -> zpomaluje/zastavuje se růst, v extr. případě smrt
45 Osmotický potenciál u ekol. skupin rostl.
46 Vodní režim rostlin
47 Časté, pravidelné sucho NAPŘ. OBDOBÍ SUCHA, ZIMA růst a rozmnožování časovány do příznivého období (jaro, období dešťů, arktické léto apod.) životní strategie (efemery, jednoletky, geofyty) asimiláty na nepříznivé období do podzemních částí (kořeny, hlízy, cibule apod.) vytváření velkého množství zásobních látek (mobilizují se v příhodném období) shození nepotřebných listů (podzim, suché období v mediteránu apod.) mělký, ale do dálky rozprostřený kořenový systém, který se rychle dokáže rozvinout častá dormance semen (nutná např. jarovizace) pokud navíc zima snížení rychlosti životních pochodů, antifreeze látky
48 Vysoká ozářenost morfologická uzpůsobení (chlupy, trny, zanořené průduchy, silná kutikula, idioblasty, málo průduchů) změna barvy (např. aloe) fotosyntéza za rozbřesku nebo za soumraku C4 rostliny (např. kukuřice) CAM rostliny více viz přednášky týkající se fotosyntézy
49 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření
50 Vodní prostředí, mokřady není mokro jako mokro: vodní rostliny x mokřadní rostliny x periodické zaplavení sladkovodní x brakické x slaniska oligotrofní x mesotrofní x eutrofní stanoviště u vodních rostlin stojaté x proudící vody mikrostanoviště (např. bulty x šlenky)
51 Některé typické adaptace řeší problémy s nedostatkem kyslíku + aktivně mění p. podmínky oxidují a tedy zpřístupňují některé živiny (např. Juncus) aerenchym aktivní transport kyslíku do kořenů (např. rákos) vzdušné kořeny (např. mangrove) mělké kořeny (např. smrk)
52 Některé typické adaptace sekundární vodní: - jak nebýt zaplaven - silná kutikula, průduchy na svrchní straně listu -zakrnělé cévní svazky, málo vyvinutá mechanická pletiva, často vnitřní prostory zaplněné vzduchem - hodně plastidů (méně záření) - časté vegetativní rozmn. a specifické adaptace na rozmnožování - nepříznivé podmínky např. klesnou ke dnu, přežijí jako pupeny, v kořenech mokřadní rostl. řeší často problémy s nedostatkem živin terestrické N, vodní P viz také přednáška k minerální výživě r.
53 Děkuji Vám za pozornost Alena Dostálová
Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Longitudinální transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního
VíceVODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
VíceŽivot rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceVlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.
Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceVodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu
VíceBiologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:
Více3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU
3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3.4 VODA 3.4.1. VLASTNOSTI VODY VODA Voda dva významy: - chemická sloučenina 2 O - přírodní roztok plynné kapalné pevné Skupenství Voda jako chemická sloučenina 1 δ+ Základní fyzikální
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceBiologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
Více7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
Více13. Fyziologie rostlin - vodní provoz
13. Fyziologie rostlin - vodní provoz VODA, VODNÍ PROVOZ Obsah vody: v % čerstvé, okamžité hmotnosti zdřevnatělé části max. 50 % (běl) bylinné stonky, listy 70-80 % vodní rostliny až 98 % plody, semena
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceLaboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Voda v půděp a transport vody v rostlinách [kap 3] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Corn yield as a function of water availability
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceFyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin
Fyziologie rostlin Letní semestr 2013 Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Stav a funkce vody v rostlinách Příjem + vedení + výdej vody Vlastnosti vody významné pro rostliny (1) Průhlednost: propustnost
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
Více2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu
FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou
VíceVodní režim rostlin. Transport kapalné vody
Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu
VíceVAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceFaktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
VíceIlya Prigogine * 1917
Přednášky z lékařské biofyziky pro obor: Nutriční terapeut Ilya Prigogine * 1917 Aplikace termodynamiky Příklady termodynamického přístupu k řešení problémů: Rovnovážná termodynamika: Osmóza a osmotický
VíceFyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu
Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Doc. Roman Gebauer; Ing. Roman Plichta, Ph.D.; Doc. Josef Urban Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav lesnické botaniky,
Více2. Otázky k zamyšlení
Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceProudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceMetody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceÚvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
VíceTřífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková
Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková 3-fázové reakce Autoklávy (diskontinuální) Trubkové reaktory (kontinuální) Probublávané
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceFUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
VíceRostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
VíceFunkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody
VíceToky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.
Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.2. Vodní režim půd (33) Vodní režim lesních půd = koloběh vody v
VíceŠablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci
Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceVodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního potentiálu, transport
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceFYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci
VíceNázev: Voda a její vlastnosti
Název: Voda a její vlastnosti Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceZáklady vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
VíceVodní provoz rostlin. Příjem + vedení + výdej vody Stav a funkce vody v rostlinách. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74
Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody xylémem výdej
Více7. MECHANIKA TEKUTIN - statika
7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceRegulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceEkologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
VíceVybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3
Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
VícePedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška.
Pedogeochemie 4. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceÚvod. K141 HYAR Úvod 0
Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K141) Přednáškové slidy předmětu 1141 HYA (Hydraulika) verze: 09/2008 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
Více