Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin"

Transkript

1 Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

2 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

3 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

4 Voda (H 2 O) - polární látka (volný pár elektronů O + polarita O-H vazby) - kapalné skupenství C, pevné sk. <0 C (led, sníh), plynné sk. >100 C (pára) -nejvyšší hustota při +4 C, led má větší objem než kapalná voda (viz zamrzlé potrubí, pivo v ledničce ) -> krystaly ledu ničí buňky! - vysoké povrchové napětí koheze vody (proto voda tvoří kapky) - adheze vody = přilnavost důvod proč voda drží v půdě, cévách apod., kapilarita (viz dále) adheze->kap. jev polarita

5 Voda (H 2 O) - voda má vysokou měrnou tepelnou kapacitu (důsledek vodíkových můstků) ca 4,2 kj.kg -1.K -1 ; pomáhá udržet stálou teplotu buněk - voda má vysoké měrné výparné teplo (důsledek vodíkových můstků a tedy vysokého povrchového napětí) ca 2,44 MJ.kg -1 význam při (evapo)transpiraci (transpirace také pomáhá udržet teplotu listu - tlak nasycené vodní páry: gradient koncentrace v. páry pohání transpiraci (v listu 100 % vlhkost) za vysokých teplot (vysoký tlak) může rostlina uschnout, i když má dost vody

6 Kapilarita Jsou-li oba konce kapiláry otevřené a jeden z nich je zanořen do takové kapaliny, že molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější, než interakce mezi molekulami kapaliny (kapalina dobře smáčející materiál kapiláry), je výsledkem silové působení, které vede ke vzlínání kapaliny kapilárou. povrchové napětí (ca 0,07275 J.m -2 ) hustota (ca 998,2 kg.m -3 ) - stykový úhel r poloměr kapiláry g tíhové zrychlení (9,807 m.s -2 )

7 Kapilární tlak Může být vodní sloupec v cévách držen kapilárním jevem? -celulózní stěny xylému můžeme považovat za dokonale smáčivé poloměr r se rovná poloměru kapiláry - povrchové napětí vody při teplotě 20 C je 0,07275 J.m -2 - hustota vody při téže teplotě 998,2 kg.m -3 - tíhové zrychlení 9,807 m.s -2 : = - poloměr kapiláry bývá 50 až 100 μm 15 až 30 cm V ČEM JE ZÁDRHEL? Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren) max. 150 m, běžně 100 m 1) Cévy jsou zakončeny a obklopeny mikrokapilárami o průměru 10-1 až 10-2 μm => m 2) Voda nestoupá systémem prázdných xylémových cév do korun stromů, ale sloupce vody rostou se stromem. Platí ale jen tehdy, pokud se sloupec vody v kapiláře nepřetrhne (embolie).

8 [kg s -1 ] [m 3 s -1 Pa -1 ] [m s -1 ] [m 3 s -1 ] Tok roztoků vodivými drahami Pouseuillova rovnice popisuje laminární tok kapalin trubicemi (platí pro xylém i floém): r 4 J V Připomenutí minulé přednášky J v objemový průtok P rozdíl tlaku na vstupu a výstupu r- poloměr trubice η viskozita (pro vodu 1x10-3 Pa.s=kg.m -1.s -1 ) v rychlost toku L hydraulická vodivost F - hmotnostní tok asimilátů υ - rychlost hromadného toku A - plocha otvorů v sítku C - koncentrace asimilátů v L F 8 r r 4 A dp dx x C dp dx

9 Jak široké cévy? hydraulická vodivost L vzrůstá se čtvrtou mocninou r cévy lepší méně širších cév než hodně úzkých (menší stavební náklady, větší L, větší rychlost růstu - liány) ALE širší cévy náchylnější ke kavitaci a embólii více se uplatňuje v teplých u rychle rostoucích druhů (např. trop. liány) šířka cév je výsledek fyziologického trade-off mezi rychlostí růstu (ta roste se zvětšujícím se r) a pravděpodobností přežití

10 Pohyb a přenos atomů a molekul připomenutí 1. přednášky Difúse Fickův zákon J hustota toku c koncentrace D Difúsní koeficient x - vzdálenost Typické fyziologické děje : přenos plynů (např. dýchání, fotosyntéza) Difúse je účinná jen na krátké vzdálenosti! Plazmatická membrána brání difúzy celé řady látek (facilitovaná difúse, aktivní transport). Výsledkem je rozdíl v koncentraci a tedy i osmotický tlak.

11 Osmóza přip. 1. př. tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta T - termodynamická teplota Osmotický tlak Přetlak, kterým je nutno působit na straně roztoku, odděleného od čistého rozpouštědla membránou, propustnou pouze pro molekuly rozpouštědla, aby byl zastaven průtok rozpouštědla membránou do roztoku. Typy roztoků dle osmotického tlaku izotonický hypotonicky hypertonický plazmoptýza

12 Plazmolýza, plazmoptýza Plazmolýza hypertonické prostředí (např. 20 % roztok sacharózy) vodu z b. odebírá tonoplast se smršťuje hraniční plazmolýza takový tlak, kdy dojde k odtržení plasmalemy od b. stěny Plazmoptýza hypotonické prostředí (např. dest. voda) čerpá vodu do buňky tonoplast je natlakovaný (r.b. má buněčnou stěnu + vakulou x živočišné, která praská)

13 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

14 Vodní potenciál je to ukazatel zdravotního stavu rostliny ( je ukazatelem zásobenosti vodou) určuje odkud kam voda poteče (z míst s bližším nule do míst se zápornějším ) určuje jak moc voda poteče (tok je úměrný gradientu ) popisuje tlak ( se vyjadřuje v Pa, resp. MPa)

15 Vodní potenciál Co všechno ovlivňuje pohyb vody v rostlině? gradient hydrostatického tlaku (viz např. tlak vody v hadici+koheze+adheze) gradient koncentrace - difuse a osmóza + gradient teploty (tepelná osmóza) gradient polohové energie gravitace (voda teče shora dolů) Jednotlivé síly se sčítají Výsledkem je celkový tlak VODNÍ POTENCIÁL (Ψ) Ψ = Ψ π + Ψ P + Ψ g [Pa] osmotická složka tlaková složka gravitační složka

16 Vodní potenciál osmotická složka vodního potenciálu (Ψ π ) = záporná hodnota osmotického tlaku (-π) π = crt tlak c koncentrace R - univerzální plynová konstanta (8,314 J.mol -1.K -1 ) T - termodynamická teplota všechny látky, které se ve vodě rozpouštějí snižují vodní potenciál! modifikace výpočtu za užití aktivity osmoticky aktivní látky: aktivita (a)- je veličina, která popisuje míru interakce molekul reálného plynu nebo roztoku s okolím c = ln a j π = RT ln a j Ψ = - π + Ψ P + Ψ g [Pa]

17 Vodní potenciál tlakový potenciál (Ψ P ) tlak (P) =rozdíl oproti atmosférickému tlaku měříme kladné i záporné hodnoty např. turgorový tlak b. kolem 0,5 MPa; v xylému 0 až -8 MPa gravitační potenciál (Ψ g ) Ψ g = hρg h výška nad referenční hladinou (např. nad zemí) ρ hustota rostloku g tíhové zrychlení je poměrně malý ca 0,01 MPa na každý metr výšky často se zanedbává Ψ = Ψ P - π [Pa]

18 Vodní potenciál Ψ S = Ψ π

19 Vodní potenciál

20 Měření vodního potenciálu - Scholanderova tlaková bomba po uříznutí nejsou tkáně pod tlakem - voda může do tkání přetlakem v tlakové komoře opět dostaneme vodu do vodivých pletiv (kapka vody). Tlak v tlakové komoře odpovídá vodnímu potenciálu.

21 Vodní potenciál zdravé, dobře zavlažované rostliny rostliny trpící suchem Ψ = -0,2 až -0,6 MPa Ψ = -2 až -5 MPa při vadnutí Ψ P = 0 - spouští obranné mechanismy (viz dále) udržování turgoru (viz dále) polní kapacita permanentní sucho

22 Vodní režim rostlin Fyziologické změny při dehydrataci

23 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

24 Význam vody pro rostliny krev rostlin zprostředkovává přenos min. látek, metabolitů, hormonů aj. látek po těle rostliny nemají srdce pohyb vody je zajištěn transpiračním proudem a kořenovým vztlakem směna vody za CO 2 rostliny se nemůžou přesunout do stínu zajišťuje chlazení listu zajišťuje přenos signálů

25 Typy rostlin dle vztahu k vodě poikilohydrické chybí jim vakuola, přežijí vyschnutí (bakterie, sinice, některé zel. řasy, některé mechy, sleziník routička, pylové zrno) homoihydrické - nepřežijí vyschnutí. Není problém ve vodě, ale na suchu nutné vyřešit.

26 Příjem vody rostlinou aquaporin

27 Kořenový vztlak kořenový vztlak osmotický jev -> objemový tok (J v ) je úměrný rozdílu koncentrací osmoticky aktivních látek (změna tlaku Δπ) a hydraulické vodivosti kořene (L) J v = L Δπ přesněji: J v = L σδπ + Ф σ reflexní koeficient Ф aktivní transport vody s listy: J v = L (σδπ + ΔP) + Ф ΔP gradient hydrost. tlaku v cévách

28 Tok vody rostlinou

29 Transpirace je tažena vodním potenciálem

30 Měření toku xyl. šťávy stonkem v = h/t v rychlost h vzdálenost topného tělesa a teplotního čidla t = čas než dojde k max. zvýšení teploty dá se také zjistit objemový průtok na základě: a) konstantní E na ohřev; b) energie je přidávána tak, aby ohřev čidla byl konstantní (nepřehřeje stonek)

31 Usměrňování toku floémem Ψ =-0,8 MPa P=-0,7 MPA π=0,1 MPa aktivním plněním sítkovice vzrůstá osmotický tlak > voda dovnitř -> výsledkem je vysoký turgor Ψ = -1,1 MPa P=0,6 MPA π=1,7mpa Ψ =-0,6 MPa P=-0,5 MPA π=0,1 MPa aktivním vyprazdňováním sítkovice klesá osmotický tlak -> voda ven > výsledkem je nižší turgor Ψ =-0,4 MPa P=0,3 MPA π=0,7 MPa

32 Pohyb vody v listu Připomenutí minulé přednášky - voda v listu putuje v kapalném i plynném stavu - hl. místem výparu je spodní strana listu skrze průduchy, ale 5 až 20 % pokožkou - většina vody putuje apoplastem

33 Voda v listech musí překonat odpory celkový odpor odpovídá součtu reciprokých hodnot vodivostí pro přenos vodní páry(g) to má vztah k výpočtu celkové transpirace (viz dále) atmosféry hraniční v. průduchu mesofylu

34 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

35 Rychlost transpirace Nejvyšší rychlosti transpirace naměřené u různých typů rostlin na jejich přirozených stanovištích. Podle Larchera z různých zdrojů, přebráno od J. Šantrůčka. SKUPINA ROSTLIN RYCHLOST TRANSPIRACE mmol(h 2 O).m 2.s 1 Dvouděložné byliny - na slunných a suchých stanovištích 5,2-7,5 - na stinných stanovištích 1,5-3,0 Trávy, ostřice a sítiny - na lukách 3,0-4,5 - rákosiny 5,0-10,0 Opadavé lesní stromy mírného pásma - přizpůsobené slunným stanovištím 2,5-3,7 Stálezelené jehličnany 1,4-1,7 Listnaté sukulenty a kaktusy 0,6-1,8 Vodní rostliny s listy nad hladinou 5,0-12,0

36 Transpirační koeficient transpirační koeficient množství vody spotřebované rostlinou na produkci 1 g sušiny. Průměrné transpirační koeficienty různých typů rostlin podle Larchera (1994) nebo Curtise a Clarka (1950), převzato od J. Šantrůčka Rostlina Transpirační koeficient kg (H 2 O)/kg(sušina) C 3 - byliny tykev 830 * - vojtěška 830 * - obilniny brambory a řepa slunečnice Dřeviny - tropické listnaté stromy (kulturní) listnaté stromy mírného pásma jehličnaté stromy C 4 -rostliny CAM rostliny

37 Vodní bilance stanoviště Průměrná evapotranspirace porostu podle Larchera (1995) Společenstvo Evapotranspirace mm.rok -1 % ročních srážek Les - opadavý stř. E jehl. stř. E horský stř. E Luční porosty - rákosina stř. E. 800 >150 - pastvina stř. E východoevr. step Pouště/polopouště - subtrop. polopoušť subtrop. poušť 50 >100 - S.Am. tundra

38 Rychlost transpirace společenstev je popsána Penmanovo-Monteithovo rovnicí pro výpočet potenciální evapotranspirace:

39 Měření a výpočty transpirace listová plocha mmol.h 2 O porometr - změna koncentrací (parciálních tlaků) plynů v uzavřené komoře potometr lyzimetr eddy covariance

40 Bowenův poměr ß = H/LE H pocitové teplo LE evapotranspirace dopočítává se z radiační bilance vypovídá o zásobenosti porostu vodou R = H + G + LE R čistá radiace (bez albeda) G tok tepla do půdy ß mezi 0,1 (oceán) a 5,8 (poušť)

41 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

42 Život na suchu hlavní evoluční přizpůsobení životu na souši: kořeny + vodivá pletiva + zpevňovací pletiva kutikula průduchy chlupy vakuola

43 Sucho není sucho jako sucho, závisí na: distribuci (srážek) v průběhu roku (období sucha, zima ) množství srážek (polopouště, pouště) charakteru srážek (vertikální x horizontální např. mlžné lesy, přívalové, ) substrátu (písčité x jílovité půdy, hloubce půdy) podzemní vodě (oáza, stromy na savaně ) mezo- a mikroreliéfu (návětrná x závětrná strana) dalších limitujících faktorech (např. výkyvy teplot na poušti, nadměrná ozářenost, vítr) v zásadě je možné: sucho přežít anatomická, morfologická a fyziologická přizpůsobení suchu utéct růst jen za příznivých podm. (jednoletky, podzemní org.)

44 Krátkodobé nepravidelné sucho setká se skoro každá rostl. (s výjimkou mokřadů, vlhkých tropů, mlžných ekosystémů apod.) omezení míry a délky otevření průduchů trade-off s vyhladověním (CO 2 ) průduchy ot. hl. ráno nebo večer krátkodobě rostlina stahuje přes den vodu z dobře zásobených míst a v noci ji doplňuje při delším suchu však rostl. klesá vodní potenciál (je však výhodnější, protože snižuje výpar, umožňuje získat vodu ze suché půdy, zároveň adaptace na nízké teploty), klesá rychlost a účinnost fotosyntézy -> zpomaluje/zastavuje se růst, v extr. případě smrt

45 Osmotický potenciál u ekol. skupin rostl.

46 Vodní režim rostlin

47 Časté, pravidelné sucho NAPŘ. OBDOBÍ SUCHA, ZIMA růst a rozmnožování časovány do příznivého období (jaro, období dešťů, arktické léto apod.) životní strategie (efemery, jednoletky, geofyty) asimiláty na nepříznivé období do podzemních částí (kořeny, hlízy, cibule apod.) vytváření velkého množství zásobních látek (mobilizují se v příhodném období) shození nepotřebných listů (podzim, suché období v mediteránu apod.) mělký, ale do dálky rozprostřený kořenový systém, který se rychle dokáže rozvinout častá dormance semen (nutná např. jarovizace) pokud navíc zima snížení rychlosti životních pochodů, antifreeze látky

48 Vysoká ozářenost morfologická uzpůsobení (chlupy, trny, zanořené průduchy, silná kutikula, idioblasty, málo průduchů) změna barvy (např. aloe) fotosyntéza za rozbřesku nebo za soumraku C4 rostliny (např. kukuřice) CAM rostliny více viz přednášky týkající se fotosyntézy

49 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody, příjem a vedení vody rostlinnou - vodní bilance rostliny, společenstev - přizpůsobení suchu - přizpůsobení přemokření

50 Vodní prostředí, mokřady není mokro jako mokro: vodní rostliny x mokřadní rostliny x periodické zaplavení sladkovodní x brakické x slaniska oligotrofní x mesotrofní x eutrofní stanoviště u vodních rostlin stojaté x proudící vody mikrostanoviště (např. bulty x šlenky)

51 Některé typické adaptace řeší problémy s nedostatkem kyslíku + aktivně mění p. podmínky oxidují a tedy zpřístupňují některé živiny (např. Juncus) aerenchym aktivní transport kyslíku do kořenů (např. rákos) vzdušné kořeny (např. mangrove) mělké kořeny (např. smrk)

52 Některé typické adaptace sekundární vodní: - jak nebýt zaplaven - silná kutikula, průduchy na svrchní straně listu -zakrnělé cévní svazky, málo vyvinutá mechanická pletiva, často vnitřní prostory zaplněné vzduchem - hodně plastidů (méně záření) - časté vegetativní rozmn. a specifické adaptace na rozmnožování - nepříznivé podmínky např. klesnou ke dnu, přežijí jako pupeny, v kořenech mokřadní rostl. řeší často problémy s nedostatkem živin terestrické N, vodní P viz také přednáška k minerální výživě r.

53 Děkuji Vám za pozornost Alena Dostálová

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Longitudinální transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;

Více

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3) Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA

Více

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,

Více

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter. Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+

Více

Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace

Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný

Více

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport

Více

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách

Více

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho

Více

Obsah vody v rostlinách

Obsah vody v rostlinách Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

Vodní provoz rostlin

Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu

Více

Biologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost

Biologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:

Více

3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU

3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3.4 VODA 3.4.1. VLASTNOSTI VODY VODA Voda dva významy: - chemická sloučenina 2 O - přírodní roztok plynné kapalné pevné Skupenství Voda jako chemická sloučenina 1 δ+ Základní fyzikální

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové

Více

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar 7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním

Více

13. Fyziologie rostlin - vodní provoz

13. Fyziologie rostlin - vodní provoz 13. Fyziologie rostlin - vodní provoz VODA, VODNÍ PROVOZ Obsah vody: v % čerstvé, okamžité hmotnosti zdřevnatělé části max. 50 % (běl) bylinné stonky, listy 70-80 % vodní rostliny až 98 % plody, semena

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Voda v půděp a transport vody v rostlinách [kap 3] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Corn yield as a function of water availability

Více

Meteorologické faktory transpirace

Meteorologické faktory transpirace Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních

Více

Fyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin

Fyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin Fyziologie rostlin Letní semestr 2013 Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Stav a funkce vody v rostlinách Příjem + vedení + výdej vody Vlastnosti vody významné pro rostliny (1) Průhlednost: propustnost

Více

Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová

Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody

Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Faktory počasí v ekologii - úvod

Faktory počasí v ekologii - úvod Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto

Více

Ilya Prigogine * 1917

Ilya Prigogine * 1917 Přednášky z lékařské biofyziky pro obor: Nutriční terapeut Ilya Prigogine * 1917 Aplikace termodynamiky Příklady termodynamického přístupu k řešení problémů: Rovnovážná termodynamika: Osmóza a osmotický

Více

Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu

Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Doc. Roman Gebauer; Ing. Roman Plichta, Ph.D.; Doc. Josef Urban Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav lesnické botaniky,

Více

2. Otázky k zamyšlení

2. Otázky k zamyšlení Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.

Více

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná

Více

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo. PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann

Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,

Více

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková 3-fázové reakce Autoklávy (diskontinuální) Trubkové reaktory (kontinuální) Probublávané

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je

Více

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Rostlinná buňka jako osmotický systém Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál

Více

Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda

Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody

Více

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární

Více

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . 3. PEDOLOGIE "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.2. Vodní režim půd (33) Vodní režim lesních půd = koloběh vody v

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy

Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované

Více

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako 1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti

Více

Protimrazová ochrana rostlin

Protimrazová ochrana rostlin Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ

Více

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního potentiálu, transport

Více

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Rostlinná pletiva. Milan Dundr Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny

Více

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je

Více

FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN

FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci

Více

Název: Voda a její vlastnosti

Název: Voda a její vlastnosti Název: Voda a její vlastnosti Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:

Více

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází

Více

Průduchy regulace příjmu CO 2

Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Základy vakuové techniky

Základy vakuové techniky Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní

Více

Vodní provoz rostlin. Příjem + vedení + výdej vody Stav a funkce vody v rostlinách. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74

Vodní provoz rostlin. Příjem + vedení + výdej vody Stav a funkce vody v rostlinách. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody xylémem výdej

Více

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika 7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.

Více

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

Regulace růstu a vývoje

Regulace růstu a vývoje Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání

Více

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických

Více

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce. Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová

Více

Mechanika kapalin a plynů

Mechanika kapalin a plynů Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný

Více

6. Mechanika kapalin a plynů

6. Mechanika kapalin a plynů 6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich

Více

Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů

Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se

Více

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova

Více

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení... 34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška.

Pedogeochemie VODA V PŮDĚ. Bilance vody v půdě. Bilancevodyv půdě. Půdní vlhkost. Retenční schopnost půdy. 4. přednáška. Pedogeochemie 4. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci hybná síla všech

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

Úvod. K141 HYAR Úvod 0 Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje

Více

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32) "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost

Více

1141 HYA (Hydraulika)

1141 HYA (Hydraulika) ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K141) Přednáškové slidy předmětu 1141 HYA (Hydraulika) verze: 09/2008 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek

Více

Vodní provoz rostlin

Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až

Více