Masarykova univerzita. Lékařská fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita. Lékařská fakulta"

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Olga Vallová Autor: Marie Krábková Brno, březen 2015

2 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Marie Krábková Léčebně - rehabilitační plán a postup po operaci meziobratlové ploténky Tittle of bachelor thesis: Medical rehabilitation plan and proces after intervertebral disc operation Pracoviště: Vedoucí bakalářské práce: Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU Mgr. Olga Vallová Rok obhajoby bakalářské práce: 2015 Souhrn: Bakalářská práce se zabývá problematikou výhřezu meziobratlové ploténky. Je rozdělena na tři části obecnou, speciální a kazuistiku. Obecná část obsahuje anatomické a biomechanické poznatky o páteři a základní informace o výhřezu meziobratlového disku, jeho diagnostice a terapii. Ve speciální části je uvedena užívaná ucelená rehabilitace. Kazuistika popisuje vyšetření a rehabilitaci konkrétního pacienta s hernií disku L5/S1. Summary: The bachelor thesis deals with problems of intervertebral disc prolaps. It is divided into three parts general part, special part and case report. The general part contains anatomical and biomechanical knowledges of the spine and basic informations about intervertebral disc prolaps, its diagnostics and therapy. The special part is about used comprehensive rehabilitation. The case study describes the examination and rehabilitation of specific patient with disc prolaps L5/S1. Klíčová slova: výhřez meziobratlové ploténky, kořenové syndromy, léčebná tělesná výchova, Škola zad Key words: intervertebral disc prolaps, radicular syndroms, medical physical training, Back School Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Olgy Vallové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne... Podpis autora

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Olze Vallové za její profesionální vedení, připomínky a trpělivost. Děkuji také paní fyzioterapeutce Haně Klímové za cenné rady a v neposlední řadě děkuji pacientovi M. D. za ochotu spolupracovat a kladný přístup k rehabilitaci.

5 POUŽITÉ SYMBOLY A ZKRATKY a. tepna (arteria) AA ADL AGR AO BMI atlantoaxiální skloubení běžné denní činnosti (Activities of Daily Living) antigravitační relaxace atlantooccipitální skloubení klasifikace míry obezity (Body Mass Index) C, C1-C7 krční (cervikální), označení krčních obratlů CNS Cp CT DD - DF DD - LP DK, DKK EMG FBSS FT HK, HKK HSSP centrální nervová soustava krční páteř počítačová tomografie (computed tomography) dvoucestně usměrněný diadynamický proud (diaphasé fixe) frekvenčně a amplitudově modulovaný diadynamický proud (courant modulé en longues périodes) dolní končetina, dolní končetiny elektromyografie Failed Back Surgery Syndrom fyzikální terapie horní končetina, horní končetiny hluboký stabilizační systém páteře L, L1-L5 bederní (lumbální), označení bederních obratlů LDK lig., ligg. Lp LTV m., mm. MRI levá dolní končetina vaz, vazy (ligamentum, ligamenta) bederní páteř léčebná tělesná výchova sval, svaly (musculus, musculi) magnetická rezonance n. nerv (nervus) PIR PDK postizometrická relaxace pravá dolní končetina

6 RTG rentgenové vyšetření S, S1-S5 křížová (sakrální), označení sakrálních obratlů SC SI SIAS SIPS SFTR SM systém TENS Th, Th1-Th12 Thp TrP, TrPs sternokostální spojení sakroiliakální skloubení přední horní spina kyčelní (spina iliaca anterior superior) zadní horní spina kyčelní (spina iliaca posterior superior) sagitální, frontální, transverzální a rotační rovina systém stabilizace a mobilizace páteře transkutánní elektroneurostimulace hrudní (thorakální), označení hrudních obratlů hrudní páteř spoušťový bod, spoušťové body Poznámka: V seznamu nejsou uvedeny symboly a zkratky všeobecně známé.

7 OBSAH 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ Obecná část Úvod Anatomie a fyziologie páteře Komponenty páteře Nosné komponenty Fixační komponenty Kinetické komponenty Hydrodynamické komponenty Statika páteře Stabilita a mobilita páteře Biomechanika páteře Míšní nervy Vlastní onemocnění výhřez meziobratlové ploténky Etiopatogeneze onemocnění Rizikové faktory Incidence Typy a stádia herniace Kořenové syndromy Klinické projevy Diagnostické postupy Terapeutické postupy Prognóza Speciální část Komplexní léčebná rehabilitace po operaci výhřezu meziobratlové ploténky Kinezioterapie Měkké a mobilizační techniky Fyzikální terapie Lázeňská léčba 49

8 1.2.6 Sportovní aktivity Ergoterapie Ergonomie Psychologická a sociální problematika Návrh plánu ucelené rehabilitace KAZUISTIKA Základní údaje Osobní údaje Hospitalizace Popis vyšetření autorem Anamnéza Lékařská vyšetření, diagnóza a léčba onemocnění Naordinovaná léčebná rehabilitace Zapojení autora do procesu léčebné rehabilitace Vstupní kineziologický rozbor Krátkodobý rehabilitační program Realizace léčebně - rehabilitačních postupů Výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení stavu pacienta Dlouhodobý rehabilitační program dle předpokládaného vývoje onemocnění Závěr zhodnocení praktických rehabilitačních postupů pro další specializaci autora v oboru fyzioterapie 74 3 LITERATURA PŘÍLOHY. 79

9 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ 1.1 Obecná část Úvod Bolesti zad jsou v dnešní době jednou z nejčastějších příčin návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti, neboť nejvíce postiženi jsou lidé v produktivním věku. Nejvyšší incidence potíží se udává mezi 30. až 55. rokem života. Jedná se o celosvětově významný medicínský a sociálně ekonomický problém (Hart 2014, Kolář 2009). Degenerativní změny páteře jsou nejčastější chorobné procesy způsobující bolest zad. Mezi degenerativní onemocnění páteře řadíme právě výhřez meziobratlové ploténky, který má svoje predilekční místa. Jedná se zejména o kaudální bederní oblast a krční páteř. Jejím hlavním projevem je lokální či radikulární bolest, může však probíhat zcela asymptomaticky (Smrčka 2005) Anatomie a kineziologie páteře Páteř tvoří kostěnou osu trupu, která je nejdůležitější nosnou součástí lidského těla. Pletencem pánevním je páteř spojena s dolními končetinami, kraniálně na páteř nasedá lebka (Rychlíková 2012). Lidská páteř má 3 hlavní funkce: funkce statická, kdy páteř umožňuje vzpřímené držení těla; funkce dynamická podílející se na tvorbě pohybu; funkce ochranná, jež chrání míchu a míšní kořeny (Rychlíková 2012). 9

10 Komponenty páteře Základní funkční jednotkou páteře je pohybový segment. Dle Junghanse se tento segment z anatomického hlediska skládá z poloviny sousedních obratlových těl, páru meziobratlových kloubů, meziobratlové destičky, fixačních vazů a svalů. Na páteři popisujeme celkem 24 pohybových segmentů, z nichž první začíná mezi prvním a druhým krčním obratlem, poslední se nachází mezi pátým bederním a prvním křížovým obratlem (Dylevský 2009a). Z funkčního hlediska najdeme v pohybovém segmentu tyto komponenty: komponenty nosné, jež jsou tvořeny obratli; komponenty pasivně fixační, které zahrnují vazy; komponenty kinetické a aktivně fixační reprezentují klouby a svaly páteře; komponenty hydrodynamické tvořící meziobratlové ploténky (Dylevský 2009) Nosné komponenty Obratle Páteř je složena z obratlů (vertebrae). Obratle jsou vzájemně velmi pevně, avšak pohyblivě spojeny. U člověka obvykle nacházíme obratlů rozdělených do skupin: 7 obratlů krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 obratlů křížových srůstajících v kost křížovou a 4-5 obratlů kostrčních, které srůstají v kostrč (Čihák 2011). Každý obratel je složen ze třech hlavních částí: těla, oblouku a výběžků. Obratlové tělo (corpus vertebrae) je ventrálně uložená nosná část obratle. Tato nejmohutnější část obratle je typicky krátká kost vyplněná spongiozou s červenou kostní dření. S rostoucím zatížením páteře směrem kaudálním roste i výška obratlového těla. Kraniálně i kaudálně je tělo zakončeno téměř rovnou meziobratlovou plochou, se kterou je spojena meziobratlová ploténka (Čihák 2011). Obratlový oblouk (arcus vertebrae) je zezadu připevněn k obratlovému tělu a spolu s ním vytváří obratlový otvor (foramen vertebrae). Obratlové otvory všech obratlů vytváří páteřní kanál (canalis vertebralis), ve kterém je uložena mícha se svými obaly, míšní kořeny a cévy (Čihák 2011). 10

11 Výběžky obratlů (processus vertebrales) odstupují z obratlového oblouku. Jsou k nim připojeny svaly a vazy zajišťující pohyblivost páteře. Rozeznáváme 3 typy výběžků. Výběžek trnový (processus spinosus) vybíhá z obratlového oblouku dorzálně. Výběžky příčné (processus transversi) vybíhají z oblouku laterálně. Na těchto výběžcích se u hrudních obratlů nacházejí kloubní jamky pro skloubení s žebry. Výběžky kloubní (processus articulares) umožňují skloubení dvou sousedních obratlů. Jejich kloubní plošky jsou v každém úseku páteře orientovány do jiné roviny: v krční páteři směřují ventrokraniálně a dorzokaudálně, v hrudní páteři se sklánějí do frontální roviny a v páteři bederní do roviny sagitální (Čihák 2011, Grim 2001). Některé obratle srůstají, což je typické u těchto kostí: Kost křížová (os sacrum) je tvořena 5 osifikovanými křížovými obratli. Tato kost je nepohyblivou součástí páteře a zároveň součástí kostry pánve, se kterou se spojuje v SI skloubení. Pánev a páteř tvoří funkční jednotku, díky které dochází k přenosu zátěže z horní části těla na dolní končetiny a naopak (Čihák 2011, Lewit 2003). Kostrč (os coccygis) vzniká synostózou 4-5 kostrčních obratlů. Mezi kostí křížovou a kostrčí se nachází synchondróza (Čihák 2011, Grim 2001) Fixační komponenty Vazy Vzájemné spojení obratlů vazivovým (ligamentózním) aparátem se nazývá syndesmóza. Toto spojení zpevňuje páteř a díky své bohaté inervaci slouží jako zdroj informací o napětí a pohybu páteře (Grim 2001). Rozlišujeme dva typy vazů: dlouhé vazy spojující celou páteř, krátké vazy poutající sousední obratle (Čihák 2011). 11

12 Dlouhé vazy páteře Ligamentum longitudinale anterius (přední podélný vaz) začíná na předním oblouku atlasu, spojuje obratlová těla všech obratlů a končí na kosti křížové (viz obr. 1). Tento vaz je tedy napnut na přední straně páteře. Napíná se při retroflexi a brání tím vysunutí meziobratlové ploténky směrem ventrálním (Dylevský 2009a, Grim 2001). Ligamentum longitudinale posterius (zadní podélný vaz) spojuje zadní stranu obratlových těl od kosti týlní po kost křížovou. Běží tedy po přední straně páteřního kanálu, kde při anteflexi páteře brání vysunutí meziobratlové ploténky směrem dorzálním, do páteřního kanálu. V úseku bederní páteře je vaz zúžen na několik vazivových proužků a nekryje celou plochu meziobratlové ploténky. Proto ve většině případů dochází k výhřezu ploténky právě v tomto úseku páteře (Dylevský2009a, Grim 2001). Krátké vazy páteře Ligamenta flava (ligamenta interarcualia, žluté vazy) spojují oblouky sousedních obratlů a uzavírají páteřní kanál. Vazy obsahují elastická vlákna, která způsobují žluté zabarvení. V bederním úseku jsou tyto vazy nejpevnější. Stabilizují páteř při anteflexi (Dylevský 2009a). Ligamenta intertransversaria jsou napnuta mezi příčnými výběžky. Vazy jsou opět v bederním úseku nejpevnější, limitují anteflexi páteře a lateroflexi na opačnou stranu (Dylevský 2009a). Ligamenta interspinalia probíhají mezi trnovými výběžky. Tyto vazy jsou velmi pevné, tvořené nepružnými svazky kolagenních vláken. Při anteverzi páteře omezují rozvírání trnových výběžků. V krční páteři na tyto vazy nasedá silnější ligamentum supraspinale, jehož prodloužení v podobě ligamentum nuchae nasedá na týlní kost (Čihák 2011). Obr. 1. Ligamenta páteře (podle: Čihák, R. 2011) 1 lig. longitudinale anterius 2 lig. longitudinale posterius 3 ligg. Interarcualia 4 ligg. Interspinalia 5 ligg. Intertransversaria 6 lig. supraspinale 12

13 Kinetické komponenty Fascie zádových svalů Všechny zádové svaly jsou obaleny vazivovým obalem (fascií). Fascia superficialis dorsi pokrývá povrchové zádové svaly. Tato fascie se v týlní krajině označuje jako fascia nuchae. Dvěma listy je tvořena fascia thoracolumbalis/lumbodorsalis, uložená v bederní krajině. Její povrchový list (lamina superficialis) je aponeurózou m. latissimus dorsi. Hluboký list (lamina profunda) odděluje m. quadratus lumborum od hlubokých svalů zádových (Čihák 2011, Dylevský 2009a). Svaly zad Svaly páteře jsou rozloženy do několika vrstev. Rozlišujeme 2 základní svalové skupiny: 1. svaly autochtonní, které jsou na páteři primárně a označují se jako hluboké svaly zádové. Tyto svaly udržují vzájemnou polohu obratlů (stabilizace pohybových segmentů), extendují a rotují páteř, odlehčují axiální zatížení meziobratlových plotének (Čihák 2011, Dylevský 2009a). 2. svaly heterochtonní, povrchově uložené svaly, které se na trup přesunuly druhotně. Tyto svaly stabilizují páteřní sektory. o Svaly spinohumerální odstupují od páteře a upínají se na humerus nebo na lopatku, patří tedy do svalů HKK. Inervace těchto svalů pochází z velké většiny z plexus brachialis (Čihák 2011). o Svaly spinokostální odstupují od páteře a upínají se na žebra, řadí se tedy ke svalům hrudníku. Jedná se o dýchací svaly (Čihák 2011). 13

14 Klouby páteře Articulationes intervertebrales jsou tvořeny kloubními výběžky sousedních obratlů a zajišťují pohyb mezi nimi. Tvar kloubních ploch není ve všech úsecích páteře stejný. Právě tvar kloubních ploch určuje typ pohybu v daném kloubu a celém úseku páteře (Čihák 2011). Kloubní pouzdro meziobratlových kloubů je poměrně volné. V krční páteři jsou pouzdra nejvolnější, naopak v hrudní páteři se nacházejí pouzdra nejpevnější (Čihák 2011). Synoviální řasy (meniskoidy), které vyrovnávají různé zakřivení kloubních ploch, mohou být uskřinuty a omezovat pohyb v kloubu (Dylevský 2009a). Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) HSSP představuje svalovou souhru, která zabezpečuje stabilizaci páteře během pohybu. Svaly HSSP jsou aktivovány automaticky i při statickém zatížení jako je stoj nebo sed a doprovází každý pohyb končetin. Zapojení svalů HSSP je nezbytné pro ochranu páteře. Poruchy systému jsou častým zdrojem vertebrogenních potíží. Ovlivnění stabilizační funkce páteře je významné v prevenci i v léčbě vertebrogenních poruch (Kolář a Lewit 2005). Tento stabilizační systém zahrnuje funkční stabilizační jednotku, do které řadíme svaly: m. transversus abdominis, mm. multifidi, diaphragma pelvis a diaphragma. Významná je vzájemná souhra hlubokých extenzorů a flexorů páteře. Při stabilizaci páteře se nejprve zapojí hluboké extenzory, které jsou z ventrální strany vyváženy hlubokými flexory, břišními svaly, bránicí a svaly pánevního dna (Palaščáková Špringrová 2010). 14

15 Hydrodynamické komponenty Meziobratlové ploténky Meziobratlové ploténky (disci intervertebrales) tvoří synchondrotické spojení sousedních obratlů. Tyto chrupavčité útvary se nachází na meziobratlových plochách obratlových těl, se kterými jsou tvarově shodné (v krční páteři ploténky nepokrývají celou plochu těla obratle kvůli vyvýšeným bočním okrajům, unci corporis). Meziobratlových disků je 23, je jich tedy o jeden méně než hybných segmentů. První ploténku najdeme mezi obratli C2 a C3, poslední mezi L5 a S1. Výška meziobratlových disků je rozdílná, roste kraniokaudálně, nejvyšší ploténka je tedy v segmentu L5/S1. Ploténky se podílí na celkové výšce člověka, tvoří 1/4 až 1/5 délky páteře. K obratlovým tělům jsou připevněny vrstvou hyalinní chrupavky (Čihák 2011, Grim 2001). Vlastní disk tvoří jádro (nucleus pulposus), které je při obvodu obaleno hustým fibrosním vazivem (anulus fibrosus) (viz obr. 2). Hranice mezi těmito složkami je u zdravé ploténky zřetelná, u degenerovaného disku nikoli (Náhlovský 2006). Obr. 2. Meziobratlová ploténka. 1 anulus fibrosus, 2 nucleus pulposus (podle: Hart, R. 2014) 15

16 Nucleus pulposus je centrální část ploténky. Jádro je uložené blíže dorzálnímu okraji disku a pro svoje složení je nestlačitelné. Hlavní stavební složkou jádra je voda, a to z 85%. Dále obsahuje proteoglykany a kolagen stejně jako anulus fibrosus, liší se ovšem poměrem těchto složek. Jádro obsahuje více proteoglykanů a tvoří gelatinózní tkáň. Na nucleus pulposus můžeme pozorovat tzv. creep fenomén. Tento fenomén se projevuje při zatížení páteře, kdy dochází k vypuzení tekutiny a snížení výšky disku. Během uvolnění dojde ke zpětné absorpci vody a k obnovení výšky disku (viz obr. 3). Selhání tohoto fenoménu urychluje degenerativní procesy na meziobratlové ploténce (Náhlovský 2006, Kasík 2002). Obr. 3. Creep fenomén (podle: Kapandji, A. I. 2009) Anulus fibrosus je fibrózní kruh po obvodu ploténky organizovaný do lamelárně uspořádaných prstenců kolagenních vláken. Kolagenní vlákna jsou propletena vlákny, která jsou skloněna pod úhlem 30, aby se každé sousední vlákno zkřížilo (viz obr. 4). Právě toto uspořádání zvyšuje pevnost prstenců. Směrem k periferii je anulus kompaktnější a pevnější, ventrálně je širší než dorzálně. Anulus fibrosus je pevně spojen s obratlovým tělem, předním a zadním podélným vazem (Náhlovský 2006, Kasík 2002). Obr. 4. Discus intervertebralis. A uspořádání lamel v anulus fibrosus, B směr kolagenních vláken v jednotlivých lamelách anulus fibrosus (podle: Hart, R. 2014) 16

17 Meziobratlové ploténky fungují jako pružné nárazníky a hydrodynamické tlumiče, které pohlcují neustálé statické a dynamické zatížení páteře. Zatížení vyvolává hmotnost těla, svalové a vazivové napětí. V horizontální poloze je zatížení nejmenší, naopak největší je při zvedání břemen v anteflexi páteře. Při statickém zatížení zdravého jedince dochází k rovnoměrnému zatížení a oploštění disku, ploténka není ohrožena. Při zatížení dynamickém je ploténka v ohrožení, jelikož dochází k nerovnoměrnému zatížení disku vlivem naklánějících se obratlů. Největší namáhání disku nastává při kombinaci axiálního tlaku a rotace (Dylevský 2009a). Vrstva hyalinní chrupavky na styčných plochách meziobratlových plotének zajišťuje v dětském věku cévní zásobení ploténky. Po ukončení růstu kostí toto zásobení zaniká a ploténka se stává největším avaskulárním útvarem v lidském těle. Je vyživována difuzí látek přes chrupavku z obratlového těla. Difuze probíhá pouze v odlehčení (Čihák 2011, Dylevský 2009). 17

18 Statika páteře Lidská páteř je v sagitální rovině typicky zakřivena. Díky tomuto uspořádání je páteř velmi pružná, ale zároveň značně pevná. Esovité zakřivení v této rovině je charakteristické střídáním lordózy a kyfózy (Kolář 2009). Lordóza je obloukovité vyklenutí páteře směrem ventrálním. Rozlišujeme lordózu krční, která má vrchol u C4/C5, a lordózu bederní s vrcholem u L3/L4. Na přechodu bederní páteře a kosti křížové se páteř úhlovitě zalamuje. Nazýváme to tzv. předhoří (promontorium), ve kterém meziobratlová ploténka prominuje (Dylevský 2009). Kyfóza je obloukovité zakřivení páteře směrem dorzálním. Hrudní kyfóza vrcholí u Th6/Th7, kyfotická je také kost křížová (Dobeš 2011). Zakřivení páteře se utváří během růstu dítěte. Páteř novorozence je spíše kyfotická (primární zakřivení). Na vzniku krční lordózy (sekundární zakřivení) se podílí tah šíjových svalů, jakmile dítě začne zvedat hlavu. Vývoj bederní páteře můžeme vidět na obr. 5. První dny života (a) je lumbální páteř spíše kyfotická, což mírně přetrvává i v 5 měsících života (b). Ve 13. měsíci věku (c) dochází k napřímení bederní páteře. Od tří let věku (d) se začíná objevovat bederní lordóza, která je zřetelná v 8 letech (e) a stává se definitivní v 10 letech věku (f) (Kapandji 2008). Obr. 5. Vývoj bederní páteře (podle: Kapandji, A. I. 2009) Lidská páteř je mírně zakřivena i v rovině frontální. Jelikož se nejedná o současnou rotaci obratlů, nazýváme toto zakřivení jako tzv. fyziologickou skoliózu (Dylevský 2009). 18

19 Stabilita a mobilita páteře Stabilita páteře znamená schopnost zachovat vzájemné vztahy mezi obratli tak, aby při fyziologickém zatížení nebyly ohroženy nervové struktury uložené v páteři (Lukáš 2005). Rozlišujeme stabilitu statickou a dynamickou. Statická stabilita páteře zachovává optimální vztahy mezi obratli při statickém zatížení díky stabilizačním pilířům. Dynamická stabilita tyto vztahy zajišťuje při zatížení dynamickém a je zajištěna pružností vazivových struktur a svaly. Vazivo je velmi významný zdroj aference, který po zpracování v CNS určuje postavení páteře při pohybu (Dylevský 2009, Lukáš 2005). Mobilita páteře vyplývá z pohybů mezi jednotlivými obratli. Pohyby mezi obratli jsou umožněny stlačováním meziobratlových plotének a rozsah pohybu závisí především na výšce meziobratlového disku, a to výšce relativní, která je vztažena k ploše ploténky. Zároveň je usměrňován tvarem kloubních ploch meziobratlových kloubů. Pohyb je limitován i ostatními strukturami, jako jsou vazy, svaly a kloubní pouzdra. Každá z těchto částí může rozsah pohybu ovlivnit (Čihák 2011). Čtyři základní pohyby páteře jsou: anteflexe, retroflexe, lateroflexe a rotace. Mezi jednotlivými obratli dochází také ke kloubní hře. Jednotlivé úseky páteře mají odlišnou pohyblivost (viz tab. 1). Krční páteř je nejpohyblivější. V hrudní páteři jsou pohyby omezeny kvůli připojeným žebrům a střechovitě naskládaným trnovým výběžkům. V páteři bederní jsou minimální rotační pohyby díky nestejnému sklonu kloubních ploch (Kolář 2009). Tab. 1. Rozsah pohybů páteře v jednotlivých úsecích páteře (podle: Kolář, P. 2009) Úsek páteře Flexe Extenze Lateroflexe Rotace Krční Hrudní Bederní

20 Při anteflexi trupu se k sobě přibližují přední okraje obratlových těl a síla se přenáší na přední plochu meziobratlové destičky, nucleus pulposus se sune dorzálně (viz obr. 6). Zadní okraje těl a trnové výběžky se oddalují, lig. longitudinale posterior se napíná, páteřní kanál se prodlužuje (Rychlíková 2012, Čihák 2011). Při retroflexi trupu se oddálením předních okrajů obratlových těl napíná lig. longitudinale anterior a zvětšuje se tlak na zadní plochu disku, nucleus pulposus se posouvá ventrálně. Trnové výběžky se k sobě přibližují a páteřní kanál se předozadně zužuje (Rychlíková 2012). Obr. 6. Pohyby obratlů a meziobratlové ploténky při retroflexi (a) a anteflexi (b) (podle: Kapandji, A. I. 2009) U lateroflexe se kloubní plochy obratlů k sobě přibližují na straně úklonu, na opačné straně se oddalují. Kloubní plochy na sebe narážejí poměrně brzy a pokračování v úklonu není možné. Proto dochází k současné rotaci obratlů, aby byl výsledný rozsah úklonu větší (Rychlíková 2012). Obratlová těla se naklánějí kolem nucleus pulposus (viz obr. 7), které se současně posunuje ke straně, kde je anulus fibrosus namáhán v tahu (Čihák 2011). Obr.7. Nucleus pulposus při lateroflexi (podle: Čihák, R. 2011) 20

21 Biomechanika páteře Z funkčního hlediska jsou pohybové segmenty seskupeny do páteřních sektorů, které odráží pohybové možnosti páteře lépe než její anatomické dělení. Velmi významné jsou tzv. klíčové oblasti. Jsou to přechodové oblasti mezi jednotlivými úseky páteře. V těchto oblastech se mění tvar obratlů a sklon kloubních ploch, tudíž v nich velmi často dochází ke vzniku funkčních poruch. Mohou ovlivňovat i ostatní pohybové segmenty, někdy i vzdáleně ležící (Rychlíková 2012, Dylevský 2009). Horní krční sektor (kraniocervikální) Sahá od atlantookcipitálního spojení až po C4. Tento sektor je důležitý pro dynamiku celé páteře, zbývající úseky páteře jsou z něho řízeny a ovlivňovány. Iniciační moment pohybu je podráždění proprioreceptorů v kloubních pouzdrech hlavových kloubů. Pohyb axiálního systému začíná pohybem očí, následným pohybem hlavy vycházejícím z atlantooccipitálního kloubu a nakonec se aktivuje zbytek axiálního systému. Uspořádání AO a AA kloubu umožňuje pohyby ve velkém rozsahu ve všech rovinách. Postavení okciputu, atlasu a axisu může ovlivnit i krevní zásobení mozku z a. vertebralis, která prochází meziobratlovými otvory (foramina transversaria) příčných výběžků krčních obratlů. Mohou zde také vznikat potíže označované jako cervikokraniální syndrom (Dobeš 2011, Dylevský 2009). Dolní krční sektor (cervikobrachiální) Dolní krční sektor nacházíme mezi segmentem C3/C4 a Th4/Th5. Tento páteřní sektor má vztah k funkci hrudníku a horních končetin. Prostřednictvím pažní pleteně (plexus brachialis) dochází k inervaci horní končetiny. Z dolního krčního sektoru pochází i inervace dýchacích svalů (mezižeberní svaly a bránice) a autonomní inervace některých orgánů. Při poruše v tomto sektoru může dojít k obtížím zvaným cervikobrachiální syndrom. Místem s největší náchylností ke vzniku poruch je lokalita C3/C4 a C5/C6. Jsou to přechodové segmenty různě pohyblivých oddílů páteře (Dylevský 2009). 21

22 Hrudní sektor Hrudní páteř je nejdelší a zároveň nejméně pohyblivý úsek axiálního systému. Hlavním důvodem je pevné připojení hrudníku a také nízké meziobratlové ploténky. Hrudní páteř je tvořena horním hrudním sektorem (cervikotorakální) v segmentech Th1-Th5 a dolním hrudním sektorem v segmentech Th6-Th12. Sektory plynule přecházejí do sektorů sousedních i do sebe vzájemně. Horní hrudní sektor proto zahrnuje i biomechanicky nejnamáhanější místo celého sektoru, tzv. cervikothorakální přechod (CTh přechod) v oblasti C7-Th1 (Dobeš 2011). Bederní sektor Bederní páteř je nejvíce staticky zatěžovaná část páteře. Díky vysokým meziobratlovým diskům zajišťuje významnou pohyblivost celého trupu v sagitální rovině, rotace omezuje sklon kloubních ploch. Nejnamáhanějším místem sektoru je thorakolumbální přechod (ThL přechod), který je z hlediska funkce a funkčních poruch zvláště důležitý. Uskutečňuje se zde změna pohybu a postavení kloubních ploch v rozmezí jediného obratle, Th12. Uspořádání horních kloubních ploch odpovídá hrudní páteři, zatímco dolní kloubní plochy odpovídají bederním obratlům (Lewit 2003). Bederní sektor pojímá také lumbosakrální přechod v segmentech L4/L5/S1, který má úzký vztah k dolním končetinám. Inervační porucha v tomto sektoru vyvolá bolest vyzařující do dolních končetin s následnými funkčními poruchami svalů, což je známo pod pojmem lumboischiadický syndrom (Dylevský 2009) Míšní nervy 31 párů míšních nervů vystupuje z páteřní míchy, vždy jeden pár z jednoho míšního segmentu. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Přední kořen (radix ventralis) obsahuje vlákna motorická, zadní kořen (radix dorsalis) vlákna senzitivní. Při výhřezu meziobratlové ploténky může dojít k útlaku míšního nervu, což způsobí symptomatologii kořenového syndromu. Podle výšky postiženého kořene se odvíjí příznaky tohoto syndromu (Čihák 2004). 22

23 1.1.3 Vlastní onemocnění - výhřez meziobratlové ploténky Degenerativní změny meziobratlových plotének řadíme do skupiny zvané vertebrogenní algický syndrom degenerativní etiologie. Rozvoj těchto změn na páteři je fyziologický jev v procesu stárnutí organismu. Postihuje všechny části pohybového segmentu v celé páteři. Nejvíce postiženy jsou nejpohyblivější oddíly páteře, tedy krční a bederní úsek (Dungl 2005). Degeneraci meziobratlové ploténky charakterizujeme změnou v architektonice ploténky. Proces stárnutí je doprovázen strukturálními a biochemickými změnami, které následně ovlivňují vlastnosti a funkci meziobratlového disku. Při výhřezu meziobratlové ploténky jsou vždy zjištěny degenerativní změny jakéhokoli stupně. Tyto dva procesy jsou tedy v přímém vztahu a hernie disku je vždy následek degenerativních změn. Výhřez meziobratlové ploténky je definován jako stav, kdy se hmota meziobratlového disku dislokuje mimo fyziologický prostor disku (Hart 2014, Rychlíková 2012, Kasík 2002) Etiopatogeneze onemocnění Teorií, které se snaží objasnit příčiny změn v meziobratlové ploténce, je několik: Vývojová teorie uvádí jako příčinu degenerace poruchu ve vývoji embryonální tkáně a porušený vývoj buněk během nitroděložního života (Náhlovský 2006). Genetická teorie předpokládá poruchu genové transkripce, která kvůli nerovnováze buněčné energie vede k degeneraci (Náhlovský 2006). Nejuznávanější a v dnešní době nejpravděpodobnější teorie předpokládá, že v avaskulární ploténce přirozeně ubývá makromolekul v extracelulární tkáni, které udržují její tvar a funkci, tudíž v průběhu času podléhá degeneraci (Náhlovský 2006). Faktorů podílejících se na degeneraci meziobratlové ploténky je zřejmě několik, přesná příčina však není jednoznačně určena (Náhlovský 2006). Velkou roli v patogenezi degenerace meziobratlové ploténky hraje porucha její výživy. Již ve druhé dekádě věku můžeme pozorovat první známky nedostatečného cévního zásobení ploténky. Dochází ke strukturálním změnám krycích destiček (fibróza, kalcifikace, fraktury), a tím k poruše jejich permeability. Tímto je narušen proces pasivní difuze, tedy i výživa ploténky (Kasík 2002). 23

24 Meziobratlová ploténka ztrácí schopnost vázat vodu. Při poklesu obsahu vody na 70% se mění biomechanické vlastnosti disku a snižuje se jeho výška. V anulus fibrosus klesá množství elastických vláken, ztenčuje se a stává se suchým a neelastickým. Ploténka při takto změněných biomechanických vlastnostech těžko odolává mechanickému násilí. Ztrácí se jasná anatomická hranice mezi jádrem a anulus fibrosus. Nucleus pulposus ztrácí svoji gelatinózní strukturu a stává se bezbarvou fibrózní tkání bez viskoelastických vlastností, které neplní svoji funkci. Anulus fibrosus je narušeno trhlinami (viz obr. 8), kterými následně může vyhřeznout poškozené jádro (Hart 2014, Kolář 2009, Náhlovský 2006). Obr. 8. Trhliny v anulus fibrosus (podle: Kapandji, A. I. 2009) Rozeznáváme tři druhy trhlin. Koncentrické trhliny vznikají rupturou krátkých transverzálních vláken spojujících lamely anulus fibrosus. Radiální trhliny jsou způsobeny rupturou longitudinálních vláken tvořících lamely a zasahují od zevní strany ploténky až k jádru. Jsou považovány za příčinu diskogenních bolestí a dochází jimi k vyhřeznutí zbytků jádra z anulus fibrosus. Transverzální (horizontální) trhliny jsou zapříčiněny rupturou vláken připevňujících meziobratlovou ploténku k obratlovému tělu, popisuje se u nich rotační nestabilita segmentu (Náhlovský 2006). Proces degenerace postihuje celý pohybový segment páteře, tedy dva sousední obratle, mezi kterými je postižená ploténka, a jejich krycí destičky, intervertebrální klouby, kloubní pouzdro, vazy a meziobratlovou ploténku. Dochází také k výrazné subchondrální sklerotizaci a tvorbě různě velkých okrajových osteofytů (Kolář 2009, Dungl 2005). 24

25 Stádia degenerativního procesu Klasifikace dle Kirkaldy a Willise uvádí 3 stádia: První stádium dochází k poruše funkce ligamentózního aparátu, ve kterém se objevují drobné trhlinky. Postiženy jsou i páteřní klouby, ve kterých se objevuje synovitida. Tyto struktury již neodolávají silám působícím na páteř a výsledkem je změna velikosti a směru pohybu v segmentu (Dungl 2005). Druhé stádium obsah vody v ploténce se snižuje, nucleus pulposus ztrácí funkci nárazníku a destička dovoluje abnormální rozsah pohybu. Rozvíjí se nestabilita segmentu, protože se vazy rozvolňují a ztrácí svoji pevnost kvůli přetížení a trhlinám. Kloubní chrupavka podléhá degeneraci a reakcí kloubu je vznik artrózy (Dungl 2005). Třetí stádium výška ploténky se nadále snižuje, vznikají osteofyty, které brání pohyblivosti sousedních obratlů, artróza progreduje a zužuje se průměr páteřního kanálu. Pohyblivost je omezena na minimum, páteř se staví do flekčního postavení (Dungl 2005) Rizikové faktory Degenerativní procesy disku a jeho herniace jsou spojovány s mnoha odlišnými faktory, jak z vnějšího prostředí, tak genetickými. V posledních letech se klade velký důraz na genetické vlivy, kterým se přisuzuje více než 75% rizika na vznik degenerace ploténky (Kepler 2013). Je důležité posoudit ovlivnitelnost rizikových faktorů, abychom se mohli preventivně chránit, případně zahájit adekvátní léčbu. Mezi ovlivnitelné faktory patří nadměrná tělesná hmotnost, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, kouření, vibrace, typ profese. Tyto faktory můžeme změnou způsobu života či zaměstnání eliminovat. Do neovlivnitelných faktorů řadíme rodinnou zátěž, věk, pohlaví, vývojové poruchy páteře s případnou hypermobilitou segmentu, některá metabolická onemocnění a antropometrické parametry, které změnit nemůžeme (Kepler 2013, Kasík 2002). 25

26 Vertebrogenní bolesti mívají lidé s fyzicky náročnou prací, jednostranným zatížením či přetížením, které vzniká při opakovaném zvedání těžkých břemen nebo ohýbáním. Aktivity vyvolávající nárazy a dlouhotrvající řízení auta jsou také nevhodné. Dlouhodobé vibrace narušují výživu meziobratlové ploténky, ve které dochází k mikrotraumatům, což opět vede k její degeneraci (Kasík 2002) Incidence Degenerativní změny na meziobratlové destičce se objevují velmi brzo. Již ve druhé dekádě věku můžeme pozorovat první známky degenerace, kdy přibližně 20% populace do 20 let má mírně degenerované ploténky. Vrchol degenerativních změn nastává v produktivním věku mezi 30. a 50. rokem života. Zhoršováním degenerace v 50 letech zjišťujeme 10% a v 70 letech až 60% těžce degenerovaných disků (Hart 2014, Kolář 2009). Nejčastěji postižené disky bývají v bederní a krční páteři, jelikož se jedná o nejpohyblivější a nejvíce namáhané úseky páteře. V bederní páteři jsou hernie disku lokalizovány v úseku L4/L5 a L5/S1. V krční páteři je to úsek C5/C6 ležící u vrcholu krční lordózy (Smrčka 2005) Typy a stádia herniace Degenerace způsobí vysunutí meziobratlové ploténky z meziobratlového prostoru. Dle směru výhřezu dělíme herniace na (viz příloha 1): Laterální herniace (extraforaminální) je lokalizována laterálně od pediklů, utlačuje míšní kořeny po výstupu z meziobratlového prostoru a projevuje se typickým kořenovým drážděním (Dungl 2005). Paramediální herniace (foraminální) se nachází laterálně od střední čáry a mediálně od pediklů. Příznaky jsou stejné jako u laterální herniace (Dungl 2005). Mediální herniace (centrální) výhřez ve střední čáře utlačuje míchu, klinicky způsobuje oboustranný výpad kořenů v místě herniace a všech ostatních kořenů ležících pod ním. Při útlaku sakrálního plexu může způsobit syndrom kaudy equiny (Dungl 2005). 26

27 Rozlišujeme následující stádia herniace: Bulging ploténky (vyklenutí) anulus fibrosus se symetricky vyklenuje přes okraj těla obratle se současným snížením jednoho místa disku (viz obr. 9). Anulus fibrosus není poškozen (Ambler 2011, Smrčka 2005). Obr. 9. Bulging ploténky (podle: Jedlička, P. 2005) Protruze ploténky nucleus pulposus se vyklenuje do defektu ve vnitřní vrstvě anulus fibrosus, které ale při obvodu porušeno není (viz obr. 10). Dochází k vyklenutí disku přes obvod obratle (Kolář 2009, Dungl 2005). Obr. 10. Protruze ploténky (podle: Jedlička, P. 2005) Extruze ploténky (herniace, prolaps, výhřez) v zevní vrstvě anulus fibrosus se objevuje trhlina, kterou penetruje vyklenující se nucleus pulposus (viz obr. 11). Dislokovaný materiál je ve spojení se zbylým jádrem uvnitř ploténky, zůstává pod lig. longitudinale posterius, které je tímto napínáno a zvedáno (subligamentózní extruze) (Ambler 2011, Dungl 2005). Obr. 11. Extruze ploténky (podle: Jedlička, P. 2005) 27

28 Extruze se sekvestrací ploténky sekvestr disku se zcela oddělil od anulus fibrosus, dochází k perforaci lig. longitudinale posterius a proniknutí extrudované hmoty (epidurální sekvestr) podélným vazem do páteřního kanálu (transligamentózní extruze) (viz obr. 12). Volný sekvestr může cestovat několik milimetrů, většinou kaudálním směrem (Ambler 2011, Kolář 2009, Dungl 2005, Smrčka 2005). Obr. 12. Sekvestrace ploténky (podle: Jedlička, P. 2005) Kořenové syndromy Kořenový syndrom (syndrom radikulární) vzniká při kompresi nebo přímém mechanickém dráždění příslušného nervového kořene. Vyvolává soubor příznaků, které vedou k deformaci a zánětlivé reakci míšního kořene. Kořenové syndromy jsou vyvolány strukturálními změnami, což mohou být osteofyty, infekce, traumata páteře, nádory utlačující míchu a míšní kořeny nebo stenóza páteřního kanálu Nejčastější příčinou jsou však hernie meziobratlových disků různého stupně a různé lokalizace (Rychlíková 2012, Kasík 2002). Podle počtu postižených kořenů mohou být syndromy monoradikulární či polyradikulární. Rozlišujeme krční kořenové syndromy s projevy na HKK a častější bederní kořenové syndromy, které se projevují na DKK. Kořenovou iritaci provokuje určitý pohyb končetin a páteře (u většiny nemocných se jedná o předklon) či zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, smích, tlak na stolici). Iritační momenty jsou však individuální. Klinické příznaky se mohou vyvíjet plíživě a přejít do chronicity nebo naopak mohou začít zcela náhle (Ambler 2011). Radikulární syndromy mají své neurologické nálezy, tedy objektivní projevy. U akutního kořenového syndromu nalézáme antalgické držení těla, svalové spasmy a reflexní změny měkkých tkání. Svaly postiženého dermatomu bývají hypotonické, může se vyskytnout motorický výpadek ve smyslu parézy či plegie. Často nacházíme hyporeflexii až areflexii těchto svalů. Poruchy hlubokého či povrchového čití nejsou výjimkou, a to ve všech svých kvalitách (Rychlíková 2012, Rychlíková 2004). 28

29 Subjektivním projevem radikulárního syndromu je bolest, která je vyvolána utlačením míšního kořene. Tuto bolest nazýváme termínem radikulární bolest. Vyzařuje do končetin do dermatomu odpovídajícímu nervovému zásobení z příslušného nervového kořene. Nemocný tuto oblast dokáže sám lokalizovat. Může také dojít k paresteziím a parézám na končetinách až k poruchám mikce a defekace (Rychlíková 2012). Kořenové syndromy mohou být buď zánikové, kdy se vyskytuje svalový hypotonus, hyporeflexie, paréza a hypestezie v daném dermatomu, anebo iritační vyjádřené radikulární bolestí a paresteziemi. Sdružení příznaků nazýváme radikulární syndrom iritačně-zánikový, který se objevuje nejčastěji (Rychlíková 2012, Smrčka 2005). Kořenové syndromy na horních končetinách Laterální výhřez meziobratlové ploténky v krční páteři způsobí kořenový syndrom na horních končetinách. Při postižení horních krčních nervových kořenů je velmi obtížné je diagnostikovat pro absenci klasického klinického obrazu. Postižení dolních krčních kořenů již vyvolává klasické kořenové syndromy (Kasík 2002). Kořenové syndromy C2, C3 a C4 charakterizuje bolest vyvolaná pohybem krční páteře. Jde o bolest cervikokraniální, temporální či retroorbitální a bolest m. trapezius (Dungl 2005). Kořenový syndrom C5 způsobuje bolest v oblasti m. deltoideus, který je oslaben, a proto vázne abdukce v rameni. Ve stejné oblasti je postižena kvalita čití (Ambler 2011). Kořenový syndrom C6 je častý a bolest i parestezie se propagují po radiální straně končetiny až do palce. Bicipitový reflex je nevýbavný stejně jako reflex brachioradiální. Pro snížení svalové síly m. biceps brachii je oslabena flexe v loketním kloubu, při motorickém postižení m. brachioradialis vázne extenze v zápěstí (Smrčka 2005, Kasík 2002). Kořenový syndrom C7 se projevuje bolestí na dorzální straně končetiny, která končí u 3. prstu. M. triceps brachii je oslaben, tudíž vázne extenze v loketním kloubu. Tricipitový reflex je málo výbavný. Senzitivní porucha odpovídá dermatomu C7 (Ambler 2011). Kořenový syndrom C8 je charakteristický bolestí vyzařující ze zadní strany ramene a přes ulnární stranu končetiny do 4. a 5. prstu. Flexory zápěstí jsou motoricky postiženy, proto vázne flexe zápěstí a prstů. Reflex flexorů prstů je snížen. Dochází také v atrofii drobných svalů ruky. Porucha čití je v celém dermatomu C8 (Ambler 2011). 29

30 Kořenový syndrom Th1 je poměrně vzácný a projevuje se oslabením svalů ruky a bolestí v axille a na vnitřní straně paže. Může být doprovázen očními potížemi z důvodu postižení sympatických vláken. Tento syndrom je velmi těžké diagnostikovat (Kasík 2002). Kořenové syndromy na dolních končetinách Kořenové syndromy na dolních končetinách jsou mnohem častější než na horních končetinách, udává se poměr 100 : 1. Jsou způsobeny hernií disku v oblasti bederní páteře, kdy je bolest vyzařována do dolních končetin. Poškození nervových kořenů způsobuje neurologické poruchy v senzitivních a motorických oblastech příslušných kořenů. Většina hernií je lokalizována na úrovni L4/L5 nebo L5/S1. Tyto hernie způsobují neurologické poruchy nervových kořenů L5 a S1. Většinou je poškozen nervový kořen o jeden segment kaudálněji než je samotný výhřez (Rychlíková 2012, Kolář 2009). Útlak nervového kořene herniací ploténky je možno objektivizovat na základě tzv. napínacích manévrů. Jedná se o manévry, které vyvolají radikulární bolest do dermatomu postiženého kořene, čímž se prokáže postižení míšního kořene. V oblasti bederní páteře vyšetřujeme následující napínací manévry: Laségueův manévr se uvádí jako pozitivní v úhlových stupních podle toho, při kolika stupních začne pacientovi bolest vyzařovat do dermatomu při pasivní elevaci extendované dolní končetiny. Zkřížený Laségueův manévr se provádí stejně jako Laségueův manévr, vyvolá však kořenovou bolest kontralaterálně. Obrácený Laségue se udává jako pozitivní v případě vyvolání kořenové bolesti v dermatomu L4 při pasivní extenzi dolní končetiny flektované v koleni. Thomayerova zkouška prostého předklonu se měří v centimetrech a je to vzdálenost konečku 3. prstu od podložky, kdy pacient opět ucítí radikulární bolest. Snížením stupně flexe v kyčelním kloubu o 10% při pozitivním Laségueově manévru dochází k úlevě, dorzální flexe nohy však opět způsobí radikulární bolest, popisuje Bragardův test (Kolář 2009, Smrčka 2005). Kořenové syndromy L1, L2, L3 jsou velmi vzácné. Bolesti vyzařují na přední stranu stehna distálně od ingvinálního ligamenta, čemuž odpovídá i senzitivní deficit. Při těchto kořenových syndromech bývá postižen m. iliopsoas major a m. quadriceps femoris. Často je nevýbavný kremasterový reflex (Hart 2014). 30

31 Kořenový syndrom L4 je méně častý a je zapříčiněn laterální hernií L3/L4. Bolest se propaguje na přední stranu stehna ke kolenu až na vnitřní stranu bérce k vnitřnímu kotníku. Ve stejném dermatomu zjišťujeme poruchu čití. Zřetelný je snížený tonus m. quadriceps femoris, který může v těžších případech zcela atrofovat. Při jeho snížené svalové síle vázne extenze kolene a chůze do schodů. Patelární reflex je snížený. M. iliacus se dostává do hypertonu. Laségueův manévr je často negativní, při kořenovém syndromu L4 je však pozitivní tzv. obrácený Laségue (Rychlíková 2012, Ambler 2011). Kořenový syndrom L5 je typický při hernii disku ve výši L4/L5. Bolest se šíří po zevní straně stehna a lýtka, přes přední dolní třetinu lýtka (tzv. generálský lampas) a dorsum nohy do palce. Ve stejné oblasti se objevují poruchy čití. Pro hypotonický m. extensor hallucis longus vázne dorzální flexe palce a chůze na patách. M. piriformis je hypertonický. Pro poruchu funkce abduktorů kyčelního kloubu je pozitivní Trendelenburgova zkouška. Nemocný často udává pocit chladu v končetině, který je způsoben poruchou prokrvení. Kořenový syndrom L5 můžeme ozřejmit Laségueovým manévrem, který je pozitivní (Rychlíková 2012, Kasík 2002). Kořenový syndrom S1je způsoben nejčastěji laterální hernií disku L5/S1. Bolest vyzařuje z křížové krajiny po zadní straně hýždě, stehna a lýtka na fibulární hranu chodidla až do malíku. Motoricky je postižen m. triceps surae, který se stává hypotonickým a snižuje se jeho svalová síla. Proto vázne plantární flexe chodidla a chůze po špičkách, reflex Achillovy šlachy je oslaben. Motoricky je postižen také m. gluteus maximus, jehož tonus je snížený. Laségueův manévr je zřetelně pozitivní (Ambler 2011, Jedlička 2005). Subjektivní potíže nejsou mnohdy přísně monoradikulární, ale nemocný udává příznaky z postižení obou sousedních kořenů. Jedná se o kombinované radikulární syndromy. Nejčastěji jde o kombinaci kořenových syndromů L5 a S1. Kombinované kořenové syndromy vyžadují pečlivou anamnézu, podrobné vyšetření a zhodnocení příznaků (Rychlíková 2004). 31

32 Syndrom kaudy equiny Distálně od obratle L2 prochází páteřním kanálem pouze dlouhé kořeny (cauda equina). Při paramediální či mediální herniaci může dojít k jejich útlaku a vzniku syndromu kaudy equiny. Charakterizuje jej motorická a senzitivní dysfunkce pánevních orgánů, pánevního dna a dolních končetin. Klinický obraz závisí na rozsahu a stupni poškození. Typický je rozvoj více kořenových syndromů oboustranně, často asymetricky. Oboustranně jsou pozitivní napínací manévry. Lidé trpí lumbalgiemi, kořenovými bolestmi a chabými parézami v příslušných myotomech, hlavně v akrálních částech končetin. Syndrom kaudy doprovází porucha čití v perianogenitální krajině ve tvaru jezdeckých kalhot a sfinkterové poruchy, které mohou skončit úplnou inkontinencí či sexuální dysfunkcí. Horní hranice poruchy cítivosti určuje nejkraniálnější komprimovaný nervový kořen, a tím i lokalizaci výhřezu. Tato diagnóza je absolutní indikací k operaci (Ambler 2011, Jedlička 2005) Klinické projevy Klinické projevy závisí na velikosti a lokalizaci hernie, na rozsahu útlaku nervových struktur, na vegetativní reakci a neméně důležitá je složka psychická. Hernie disku může končit plnou invaliditou pacienta. Výhřez ploténky však může probíhat asymptomaticky bez jakýchkoli potíží (Rychlíková 2012). Klinický nález je charakterizovaný bolestí a neurologickým nálezem, který vzniká postižením nervových struktur. Po dlouhodobých lumbalgiích může dojít v akutní stav vyvolaný provokačním momentem, jako je prudký pohyb, zakašlání nebo zvedání břemene. V akutní fázi nemoci dominuje silná bolest zad vystřelující do končetin v závislosti na lokalizaci výhřezu, parestezie, motorický deficit, porucha čití a oslabení reflexů. Bolest je zapříčiněna také lokálním zánětem, který je při útlaku nervového kořene přítomen. Dále je přítomen hypertonus paravertebrálních svalů a antalgické držení těla (Hart 2014, Dungl 2005). 32

33 Diagnostické postupy Řádné vyšetření je základem stanovení správné diagnózy a nejvhodnějšího terapeutického postupu. Klinické vyšetření zahrnuje část anamnestickou, objektivní klinické vyšetření a neméně důležité zobrazovací metody (Rychlíková 2012). Anamnéza Důkladně odebraná anamnéza je základem pro ohodnocení pacienta a diagnostiky onemocnění. Tento vstupní rozhovor fyzioterapeuta s pacientem je založen na správně položených otázkách, ve kterých pacient shrne vývoj svých potíží. Cílem je získat potřebné údaje o osobnosti a nemoci pacienta a zároveň vytvořit příjemnou atmosféru a uklidnit pacienta, aby získal naši důvěru nutnou pro účinnou léčbu (Véle 2012). Anamnézu zahajujeme odběrem osobních údajů pacienta. Ptáme se na jeho aktuální potíže, jejich vznik a průběh, co tyto potíže provokuje a co naopak tlumí. Anamnesticky je velmi důležitá bolest, na kterou pacientovi klademe mnoho dotazů ohledně její lokalizace, iradiace, charakter, intenzita, vznik a průběh, závislost na fyzické aktivitě či specifických pohybech, vazba na denní dobu, provokující momenty a úlevové polohy. Zjišťujeme přítomnost senzitivní poruch a jejich kvality. Dále se ptáme na výskyt vertebrogenních potíží v rodině pacienta, jeho sociální zabezpečení, pracovní uplatnění, gynekologické potíže, sportovní činnosti, traumata, operace, dosavadní rehabilitační a farmakologickou léčbu, fyziologické funkce, alergie a případný abusus (Rychlíková 2012, Véle 2012). 33

34 Objektivní klinické vyšetření Pacienta hodnotíme již při příchodu do ordinace, při našem prvním kontaktu. Sledujeme celkový stav a tělesnou konstituci, způsob řeči a dýchání pacienta. Pozorujeme také pohybové stereotypy, chůzi a polohu pacienta. Pacient je při následujícím objektivním vyšetření svlečen pouze do spodního prádla (Ambler 2011, Haladová 2011). Kineziologický rozbor provádíme aspekcí, palpací a měřením. Vyšetřujeme v klidu (staticky) nebo při pohybu (dynamicky). Postupujeme systematicky jedním směrem, kranio-kaudálně či kaudo-kraniálně (Haladová 2011). Aspekcí pacienta hodnotíme zepředu, zezadu i z boku. Při statickém vyšetření si všímáme držení těla v sagitální i frontální rovině, hodnotíme případné rotace. Sledujeme postavení pánve a její symetričnost, a také konfiguraci končetin a hrudníku. Ke statickému měření používáme např. olovnici. Dynamickým vyšetřením hodnotíme rozvíjení páteře, pelvifemorální svaly hodnotíme Trendelenburgovou Duchenovou zkouškou, kdy si pacient stoupne na jednu DK a hodnotíme postavení pánve. Na straně elevované DK by nemělo dojít k jejímu poklesu. Sledujeme respirační pohyby, kvalitu chůze a ostatní pohybové stereotypy (Haladová 2011). Palpací vyšetřujeme přítomnost reflexních změn měkkých tkání, svalový tonus, čití, citlivost periostových bodů, posunlivost jizev. Všímáme si také teploty kůže, potivosti a suchosti nebo vlhkosti (Haladová 2011). Vyšetření dynamiky páteře využívá zkoušky, které se zaměřují na pohyblivost jednotlivých páteřních sektorů a hodnotí změny distancí při pohybu páteře (viz příloha 2) (Kolář 2009). Goniometrické vyšetření zjišťuje rozsah pohybu v kloubech. K měření je využíván goniometr a hodnoty jsou udávány ve stupních, a to ve všech rovinách (metoda SFTR) (Haladová 2011). Antropometrické vyšetření porovnává odvody a délky jednotlivých částí těla a končetin (Haladová 2011). Svalový test dle Jandy je analytická metoda klasifikující svalovou sílu jednotlivých svalů či svalových skupin do šesti stupňů (Kolář 2009). 34

35 Neurologické vyšetření Základním úkolem neurologického vyšetření je získat informace o lokalizaci, stupni a charakteru postižení nervových struktur. Nejprve zjišťujeme stav vědomí pacienta, jeho vzhled a chování. Při vyšetření sledujeme způsob řeči, náladu, spolupráci, psychický stav a kognitivní funkce nemocného (Ambler 2011, Opavský 2003). Hodnocení výbavnosti šlachově okosticových reflexů je součástí vyšetření. Na HKK vyšetřujeme reflex bicipitový (C5 - C6), brachioradiální (C6), tricipitální (C7) a reflex flexorů prstů (C8). Na DKK se jedná o reflex patelární (L2 L4), reflex Achillovy šlachy (L5 S2) a reflex medioplantární (L5 S2). U všech těchto reflexů sledujeme symetrii, kvalitu a intenzitu reflexní odpovědi (Ambler 2011, Haladová 2011). Kvalitu čití vyšetřujeme orientačně na celém těle a cíleně dle anamnézy. Zaměřujeme se na kvalitu čití povrchového i hlubokého. Vyšetření se zásadně provádí oboustranně, aby se daly zachytit i nepatrné rozdíly v kvalitě senzitivní aferentace (Opavský 2003). Napínací manévry pomáhají ozřejmit radikulární postižení, jelikož vyvolávají radikulární bolest (viz kapitola ) (Smrčka 2005). Zobrazovací metody Skiagrafie (RTG vyšetření) je základní vyšetření zobrazující skelet. Rentgenový snímek ukáže změny obratlů a kloubů, osteofyty, snížení výšky ploténky či zúžení meziobratlových prostor. Přínosné je i funkční vyšetření např. ve flexi a extenzi (Hart 2014, Navrátil 2012). Počítačová tomografie (CT) doplňuje informace o skeletu. CT zároveň spolehlivě zobrazí změny páteřního kanálu, přesnou lokalizaci výhřezu či osteofytu. Kvůli radiační zátěži je CT vyšetření vždy cílené dle RTG snímků a neurologického nálezu (Náhlovský 2006). Magnetická rezonance (MR) je pro svoji neinvazivitu a množství informací zlatým standardem pro posouzení stavu meziobratlové ploténky. Kromě přesné lokalizace výhřezu a stupně degenerace ploténky zobrazí i míchu a její změny (Navrátil 2012, Smrčka 2005). Elektromyografie (EMG) je elektrodiagnostická metoda hodnotící aktivitu a funkci svalů a periferních nervů. Napomáhá k určení stupně postižení nervového systému a dokáže rozlišit postižení míšních kořenů od postižení periferních nervů (Náhlovský 2006). 35

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta 6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas

Více

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

6 Přílohy Seznam příloh

6 Přílohy Seznam příloh 6 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 Návrh informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 Seznam vložených obrázků

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č.

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č. 6 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č.3 seznam zkratek Příloha č.4 seznam tabulek Příloha č.5 seznam obrázků

Více

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK 6 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č. 2 - Návrh informovaného souhlasu Příloha č. 3 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 - Seznam tabulek Příloha č. 5 - Seznam

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh 6 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek Ilustrace

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH

6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH 6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 - vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 - seznam obrázků Příloha č. 4 - seznam tabulek Příloha č. 5 - seznam

Více

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta 6. Přílohy Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3: Fotodokumentace terapie cvičení na Redcordu cvik č. 1 Příloha č. 4: Fotodokumentace terapie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Osový skelet, spojení na páteři

Osový skelet, spojení na páteři Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: bakalářské obory společný kmen Kostru trupu představuje osový skelet, ke kterému

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh 6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Informovaného souhlasu pacienta, vzor Seznam použitých zkratek

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu . CERVIKOKRANIÁLNÍ PŘECHOD POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu POHYB: bradu tlačí ke krku, tím provádí vyrovnání extenčního postavení CC přechodu a flekčního

Více

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů 8. Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Základy funkční anatomie bederní páteře Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur Fotodokumentace pacientů Vyplněné vstupní

Více

PŘÍLOHY. Příloha č. 1: Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS. Příloha č. 2: Informovaný souhlas. Příloha č. 3: Předpis fyzikální terapie

PŘÍLOHY. Příloha č. 1: Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS. Příloha č. 2: Informovaný souhlas. Příloha č. 3: Předpis fyzikální terapie PŘÍLOHY Příloha č. 1: Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2: Informovaný souhlas Příloha č. 3: Předpis fyzikální terapie Příloha č. 4: Předpis balneologie Příloha č. 5: Srovnání změněných

Více

Epidemiologie bolestí páteře

Epidemiologie bolestí páteře Epidemiologie bolestí páteře Roční prevalence 15-45% Celoživotní prevalence 60-90% 2. nejčastější důvod návštěvy lékaře 5. nejčastější důvod hospitalizace 1/3 všech pracovních neschopností Chronické bolesti

Více

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Páteř pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové ploténky obratle paravertebrální svaly ochrana

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 A. anamnéza (bolest, farmakologická tp., ) B. funkční parametry transportního systému (TK, SF, f B ), m, výška, BMI C. stereotyp chůze,

Více

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann Lumbální stenóza MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann Lumbální stenóza Anatomický pojem Různé klinické projevy Minimální rozměry p.k. Sagitální průměr 11 mm Šířka laterálního recesu 3 mm Plocha durálního

Více

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy

Více

(columna vertebralis)

(columna vertebralis) PÁTEŘ Páteř (columna vertebralis) Páteř je tvořena z obratlů a je charakteristická pro celý nejvyšší kmen živočichů pro obratlovce Páteř (columna vertebralis) je pohyblivou oporou pro ostatní měkčí tkáně

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6 Přílohy 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6.2 Návrh informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOMPLEXNÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U OSOB PO OPERACI VÝHŘEZU MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY V BEDERNÍ OBLASTI Diplomová práce (bakalářská) Autor: Jana Roglová,

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu Příloha č.1 Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001,

Více

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky 6 PŘÍLOHY Č. 1 Souhlas etické komise Č. 2 Vzor informovaného souhlasu Č. 3 Seznam tabulek Č. 4 Seznam zkratek Č. 5 Obrázky Příloha č. 2 - Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS Vážená paní, vážený

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Neurocranium Kongenitální anomálie Infekční a zánětlivé změny Neoplazie 2 Hydrocefalus Dorzální

Více

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice 1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Ležíme na podložce, dolní končetiny pokrčíme, chodila máme opřené o zem. Paže jsou volně podél těla. Vyšetřovaná osoba provede pomalu a plynule flexi (předklon) hlavy

Více

10 pravidel pro správné sezení

10 pravidel pro správné sezení Ergonomie sezení Řada z nás tráví v zaměstnání většinu pracovní doby vsedě. Připočteme-li navíc dobu strávenou vsedě u jídla, v dopravních prostředcích nebo televize, prosedíme neuvěřitelných 80 000 hodin

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

SZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace

SZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace SZZK magisterská Studijní program: Studijní obor: Teoretická zkouška: Praktická zkouška: Specializace ve zdravotnictví Fyzioterapie - biomechanika člověka - speciální a vývojová kineziologie - léčebná

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová Míšní syndromy Martina Hoskovcová Úvod Provazec dlouhý 40-50cm, kraniálně přechází prodlouženou míchu, kaudálně se zužuje v conus medullaris končící na rozhraní obratle L1- L2 filum terminale k S2 Embryonálně

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

6. Přílohy. Příloha č. 1 Etická komise. Příloha č. 2 Informovaný souhlas. Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů. Příloha č.

6. Přílohy. Příloha č. 1 Etická komise. Příloha č. 2 Informovaný souhlas. Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů. Příloha č. 6. Přílohy Příloha č. 1 Etická komise Příloha č. 2 Informovaný souhlas Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů Příloha č. 4 Seznam tabulek Příloha č. 5 Seznam obrázků Příloha č. 6 Fotodokumentace

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové

Více

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI Michal Kalina ERGONOMIE Optimalizace lidské činnosti Zabývá se ochranou zdraví člověka při práci Zkoumá účinky sil a polohy na pohybový systém VYUŽITÍ POZNATKŮ ERGONOMIE Sníží

Více

6 P ÍLOHY. P íloha. 1 - Vyjád ení etické komise. P íloha. 2 - Informovaný souhlas. P íloha. 3 - Seznam obrázk. P íloha. 4 - Seznam tabulek

6 P ÍLOHY. P íloha. 1 - Vyjád ení etické komise. P íloha. 2 - Informovaný souhlas. P íloha. 3 - Seznam obrázk. P íloha. 4 - Seznam tabulek 6 PÍLOHY Píloha. 1 - Vyjádení etické komise Píloha. 2 - Informovaný souhlas Píloha. 3 - Seznam obrázk Píloha. 4 - Seznam tabulek Píloha. 5 - Seznam zkratek PÍLOHA. 1 - VYJÁDENÍ ETICKÉ KOMISE PÍLOHA. 2

Více

6 Přílohy. Příloha č. 1. (na následující straně)

6 Přílohy. Příloha č. 1. (na následující straně) 6 Přílohy Příloha č. 1. (na následující straně) Příloha č. 2. Informovaný souhlas Vážená paní, vážený pane, v souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č. 20/1996 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

Pohybový systém KOSTRA A KOSTI. 2. Klouby. 1. Kosti fce. Kost

Pohybový systém KOSTRA A KOSTI. 2. Klouby. 1. Kosti fce. Kost KOSTRA A KOSTI Pohybový systém 1. Kosti 2. Klouby 3. Svaly 4. Vazy Mgr. Jiří Okrouhlý Ph.D. 1. Kosti fce. - pevnost a pružnost - chrání orgány - umožňuje pohyb (úpony svalů) 2. Klouby - část organická

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh

PŘÍLOHY. Seznam příloh PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek PŘÍLOHA I. INFORMOVANÝ

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA S DIAGNÓZOU ONEMOCNĚNÍ LUMBÁLNÍCH A JINÝCH MEZIOBRATLOVÝCH

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr.Lucie Nagyová Autor: Pavla

Více

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13 Obsah Předm luva... 11 Ú v o d... 13 Základní anatomie a fyziologie páteře... 14 Základní tvar obratlů... 15 Spojení obratlů... 16 Pohybový segment... 18 Páteř jako c e le k... 20 Pohyblivost páteře jako

Více

Příloha 1 Vyjádření etické komise

Příloha 1 Vyjádření etické komise Příloha 1 Vyjádření etické komise Příloha 2 Informovaný souhlas pacienta INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o zdravotních službách ( 28 odst. 1, zákona č. 372/2011 Sb.) a Úmluvou o lidských právech

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Více

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů Bonusový indikační seznam - SENIOŘI nad 60 let - 2019 - léčebné čtrnáctidenní lázeňské pobyty Číslo indikace Indikace ZÁKLADNÍ léčebný pobyt Zvláštní podmínky Vyžadovaná vyšetření/ doklady VI VI/1 - Chabé

Více

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny.

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny. Statistiky uvádí, že potíže se zády, šíjí a rameny přivádí do ordinací lékařů stále více lidí. 80% populace již zažilo bolesti v zádech. Nemoci s tím související přispívají značným dílem k rozsahu pracovní

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice Marek Mechl Radiologická klinika FN Brno-Bohunice rentgenový snímek kontrastní RTG metody CT MR Anatomie - obratle 33 ks tělo a oblouk - 2 pedikly - 2 laminy - 4 kloubní výběžky -22 příčnép výběžky - 1

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Úrazy opěrné soustavy

Úrazy opěrné soustavy Úrazy opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.6 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

Možnosti zobrazovacích metod v dif.dg. bolestí zad

Možnosti zobrazovacích metod v dif.dg. bolestí zad Možnosti zobrazovacích metod v dif.dg. bolestí zad Jan Šprindrich 10.10.2015 Praha Kurz ČLK Bolest zad lumbalgie low back pain Běžný muskuloskeletální příznak, může být akutní či chronický. Bolest lumbální

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr.

Více

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ - POJEM A DEFINICE -z pohledu pacienta -z pohledu lékaře -z hlediska legislativy: diagnóza, závažnost, pracovní anamnéza, příčinná souvislost

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ soubor cviků, které jsou zacílené na jednotlivé oblasti pohybového systému (klouby, vazy, šlachy, svaly). záměrně působí na zlepšení

Více

Příloha č. 6 Závislost teploty kůže na délce expozice. Příloha č. 8 Grafické znázornění a hodnocení rozsahu popálenin pacienta

Příloha č. 6 Závislost teploty kůže na délce expozice. Příloha č. 8 Grafické znázornění a hodnocení rozsahu popálenin pacienta PŘÍLOHY Příloha č. 1 Souhlas etické komise UK FTVS Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu Příloha č. 3 Seznam zkratek Příloha č. 4 Seznam tabulek Příloha č. 5 Stavba kůže s ilustrací hloubky popálení

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence

Více

Anatomie. Roviny. Směry

Anatomie. Roviny. Směry Anatomie Pro popis těla se používá terminologie rovin a směrů abychom se orientovali v umístění jednotlivých částí a v pohybech, je to něco jako kompas. Postavení těla pro popis je vzpřímený postoj s volně

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

CORE systém základní informace

CORE systém základní informace CORE CORE systém základní informace Podnadpis vašeho ebooku zdarma napište tady www.coreacademy.cz 2016 ÚVO1. HSSP neboli CORE systém Jako první si probereme CORE systém, co to vůbec je, jaký má pro naše

Více

Běžné denní aktivity hráče

Běžné denní aktivity hráče Běžné denní aktivity hráče Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY. Masarykova Univerzita. Lékařská fakulta. Bakalářská práce. v oboru Fyzioterapie

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY. Masarykova Univerzita. Lékařská fakulta. Bakalářská práce. v oboru Fyzioterapie Masarykova Univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY Bakalářská práce v oboru Fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Kristýna Mašková Autor:

Více

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s.

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Co nás vedlo k otevření poradny? Nedostatečná péče o tuto problematiku v okolí Vysoký počet

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Páteř. Medim spol. s r.o., Selská 80, Brno. AM Klasický model páteře AM s pohyblivými kyčelními

Páteř. Medim spol. s r.o., Selská 80, Brno. AM Klasický model páteře AM s pohyblivými kyčelními AM110-0106 Klasický model ohebné páteře s hrudníkem a pánví znázorněno propojení žeber a páteře. K dodání včetně kyčelních kostí nebo bez. Model je plně ohebný, včetně kompletní pánve, kompletního hrudníku,

Více

Měkké a mobil.techniky pánve I. Mgr. Vojtěch Šenkýř

Měkké a mobil.techniky pánve I. Mgr. Vojtěch Šenkýř Měkké a mobil.techniky pánve I Mgr. Vojtěch Šenkýř Harmonogram 1. M. quadratus lumborum 2. fascie pánve 3. Vazy pánve 4. S- reflex 5. PNF- vzory pánve Příště- Vyšetření a terapie pánve + SI 1. m. quadratus

Více

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná 11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Únorová akce upozornila: nesprávné provádění každodenních činností má za následek bolesti zad ZAČÍNÁ EPIDEMIE BOLESTÍ ZAD? Bolesti zad velmi

Více

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu...

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... Funkční poruchy pohybové soustavy 1 / 8 Obsah FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 HYBNÝ STEREOTYP... 2 POSTURÁLNÍ STEREOTYP... 3 Fyziologická postura ve vzpřímeném stoji... 3 Vybrané patologie posturálních

Více

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE Masáže 1. Kosmetická masáž. 2. Klasická masáž zad. 3. Klasická masáž šíje. 4. Klasická masáž hrudníku a břicha. 5. Klasická masáž dolní končetiny zepředu. 6. Klasická

Více

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise 9. Seznam příloh Příloha č.1 Vyjádření etické komise Příloha č.2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas a poučení probanda Souhlasím s provedením diagnostického vyšetření a měření v laboratoři BEZ (biomechaniky

Více

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013 Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV - vedoucí příčinou omezení aktivity lidí do 45 let - 5. nejčastější příčina hospitalizace u nás - téměř každý se setká s atakou bolestí

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více