HYDROLOGIE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PROF.ING. MILOŠ STARÝ, CSC. MODUL 01 FAKULTA STAVEBNÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HYDROLOGIE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PROF.ING. MILOŠ STARÝ, CSC. MODUL 01 FAKULTA STAVEBNÍ"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ PROF.ING. MILOŠ STARÝ, CSC. HYDROLOGIE MODUL 01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Hydrologie Modul 01 Miloš Starý, Brno (213) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Vývoj, význam a základní pojmy Význam a rozdělení hydrologie Vývoj hydrologie Rozdělení vody na zemi Koloběh vody na zemi Povodí Povodí v České Republice Vodní útvary Vymezení útvarů povrchových vod Vymezení útvarů podzemních vod Srážkoodtokový proces v povodí Základní bilanční rovnice Klimatičtí činitelé Vlhkost ovzduší Výpar Srážky Vznik a druhy Extrémní deště Závislost intenzity deště na velikosti zasažené plochy Měření srážek Měření srážek pomocí srážkoměrů Radarová měření Satelitní měření Zpracování výsledků měření ze srážkoměrů Předpovědi srážek Numerické modely Nowcasting Syntetické deště Extrémně vydatné srážky v ČR Plošné rozložení srážky v povodí Krigeho metody Sněhová pokrývka Výpočet zásoby sněhu na území Tání sněhové pokrývky Získání potřebných údajů o měřených srážkách Geografičtí činitelé (213) -

4 Hydrologie Modul Fyzikálně-geometričtí činitelé Geologické vlastnosti povodí Infiltrace Měření potenciální infiltrace Vyhodnocení měření Vztahy mezi srážkou, infiltrací a odtokem Influkčně infiltrační schopnost půdy Navlhání Povrchová retence Vegetační pokryv Říční síť Vodní stavy a průtoky Vodní stavy a jejich pozorováni Měření průtoků Přímé měření Nepřímé měření Měrná křivka průtoku (MKP) Vodní nádrže Zpracování hydrologických dat Popisující charakteristiky základního souboru Pravděpodobnostní funkce Hustota pravděpodobnosti Distribuční funkce Funkce pravděpodobnosti překročení Statistické charakteristiky Parametry základního souboru Popisující charakteristiky náhodného výběru Empirické pravděpodobnostní funkce Velký počet prvků v souboru Malý počet prvků v souboru Stanovení výběrových charakteristik Velký počet prvků v souboru Malý počet prvků v souboru Aproximace empirických rozdělení teoretickými Normální rozdělení Lognormální rozdělení (logaritmicko-normální rozdělení) Rozdělení Pearson III Obecný postup při aproximaci empirických rozdělení teoretickými Užití regresní analýzy v hydrologii Metody optimalizace Statistická optimalizace Numerická optimalizace Posouzení úspěšnosti odhadu (213) -

5 Obsah Koeficient korelace Koeficient determinace Směrodatná chyba odhadu (směrodatná odchylka) Neuronové sítě Základní pojmy Přenosové funkce Způsob učení (trénování) Metoda zpětného šíření Příklad užití metody zpětného šíření Topologie neuronových sítí Standardizace dat Neuronové sítě a regrese Možnosti nasazení neuronových sítí v hydrologii Časové řady v hydrologii Průtokové řady Dekompozice hydrologických řad Vnitřní struktura hydrologických řad Spektrální hustota Průtoky v toku jako náhodné procesy Klasifikace náhodných procesů Zvýšení reprezentativnosti průtokových řad Rozdělení průtokových řad Odvozování průtokových řad Odvozování v poměru dlouhodobých průměrných průtoků Odvozování pomocí srážkoodtokových úhrnných křivek Generování umělých průtokových řad Požadavky na matematické modely náhodných řad Generátory Model absolutně náhodné posloupnosti Lineární regresní stochastické modely Matematické modely vycházející z Box-Jenkinsovy metodologie Periodické modely Desagregační modely Nejistoty Postup vyhodnocení nejistot při měřeni a kalibracích Děleni typu nejistot Výpočet nejistoty typu A Výpočet nejistoty typu B Možné zdroje nejistot typu B Postup při určování nejistot typu B : Kombinovaná standardní nejistota Rozšířená standardní nejistota U Výklad - standardní a rozšířená nejistota (213) -

6 Hydrologie Modul Případy standardní a rozšířené nejistoty můžeme ilustrovat pro normální rozděleni Odhad rozdělení pro složky nejistoty typu B Shrnutí postupu výpočtu nejistoty Zdroje nejistoty měřeni (213) -

7 1 Úvod Hydrologie je věda zabývající se zákonitostmi výskytu a oběhu vody v přírodě. Pro její pochopení je nutno seznámit se s pojmy jako jsou: hydrosféra, povodí, srážkoodtokový proces v povodí a jeho složky, činitelé ovlivňující srážkoodtokový proces, hydrologické ztráty a jejich kvantifikace, staniční síť, přístrojová technika, srážky, výpar, evapotranspirace, vlhkost ovzduší, vodní stavy a průtoky, zpracování hydrologických dat, toky a říční síť, maximální a minimální průtoky, plaveniny a splaveniny, stavy podzemních vod a podzemní odtok, bilance povrchových a podzemních vod, stochastická hydrologie, teorie náhodných procesů, pravděpodobnostní a statistické metody užívané v hydrologii pro zpracování hydrologických dat, reálné a umělé průtokové řady, operativní hydrologie, simulační a predikční modely srážkoodtokového procesu a odtoku vody z povodí, modelování odtoku vody z povodí za povodní. 1.1 Cíle Hydrologie je jedním ze základních teoretických předmětů studijního oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. Jejím obsahem je poskytnout posluchači základní informace o: základních znalostech vztahujících se k výskytu a oběhu vody v přírodě, přehled o základních hydrologických veličinách v povodí, kvantifikaci hydrologických veličin a jejich vzájemné souvislosti, modelování srážkoodtokového procesu, metodách předpovědí vodních stavů a průtoků, vodních útvarech v duchu legislativy EU. 1.2 Požadované znalosti Základní znalosti z vyšší matematiky, základní znalosti z fyziky, základy teorie pravděpodobnosti a statistiky, základy hydrauliky 1.3 Doba potřebná ke studiu Průběžně jeden semestr. 1.4 Klíčová slova Hydrosféra, povodí, srážkoodtokový proces, hydrologické ztráty, staniční síť, toky a říční síť, extrémní průtoky, stochastická hydrologie, simulace a předpovědi srážkoodtokového procesu, podzemní vody, splaveniny. - 7 (213) -

8 Hydrologie Modul 01 2 Vývoj, význam a základní pojmy Hydrologie je věda, která se systematicky, vlastními metodami a prostředky zabývá zákonitostmi výskytu a oběhu vody v přírodě. Ty jsou pak využívány v mnoha oblastech lidské činnosti. Hydrologie je v současné době velmi rozsáhlý vědní obor, který se zvláště v posledních letech, vlivem úkolů, které na ni lidstvo klade a vlivem rozvoje měřící a výpočetní techniky velmi rychle rozvíjí. 2.1 Význam a rozdělení hydrologie Význam a úloha hydrologie plyne z nepostradatelnosti vody pro vše živé, pro život a činnost člověka. Získané znalosti o zdrojích vod, o vzniku a rozdělení odtoku vod na povrchu i pod povrchem zemským, mohou pak být využity pro zlepšení podmínek života na Zemi. Hydrologické údaje, obsahující důležité charakteristiky vodního režimu toku, jsou podkladovým materiálem, na jehož základě je třeba navrhnout koncepčně správné, hospodárné a dobře fungující vodohospodářské dílo, jsou potřebnými podklady, umožňujícími provést takové vodohospodářské zásahy, aby znamenaly zlepšení dosavadních vodních poměrů. Na výsledcích hydrologie staví hydrotechnika, zabývající se problematikou využití vodní energie, výstavbou přehrad, jezů, splavněním toků a všemi otázkami vodních cest. Kromě přehrad jsou to též úpravy toků, kterými lze do určité míry zajistit zlepšení odtokových poměrů a ochranu přilehlých území před povodněmi. Dále to jsou hydromeliorace, v jejichž rámci budujeme závlahy a odvodnění zemědělských pozemků, provádí se protierozní opatření v postižených nebo na erozi náchylných územích. Do této oblasti patří též hrazení bystřin a zakládání rybníků. Dále je to zdravotní inženýrství, pro které hydrologie poskytuje podklady, nutné k řešení všech otázek spojených s problematikou lázeňství, odvádění a čištění odpadních vod, zajišťováním sídlišť a průmyslu pitnou a užitkovou vodou atd. Potřeba a spotřeba vody neustále narůstá. Vzhledem k omezenému množství vody je třeba nároky společnosti plánovat tak, aby vodní zdroje byly pro různé národohospodářské účely využívány racionálně a optimálním způsobem. Tuto celkovou řídící a koncepční úlohu zastává vodní hospodářství. Jeho činnost je prakticky nemyslitelná bez dobrých a spolehlivých hydrologických podkladových materiálů. Hydrologie spolupracuje a využívá poznatky mnoha styčných oborů. Především je to: meteorologie, zkoumající fyzikální změny a děje v ovzduší, kde se odehrává přeměna par na vodní srážky, transport vláhy na velké vzdálenosti apod., klimatologie, zkoumající dlouhodobý režim počasí. O něm víme, že má zásadní vliv nejen na hydrologické poměry dané oblasti. pedologie, geologie a hydrogeologie, zabývající se prostředím, do kterého voda po dopadu na zemský povrch infiltruje, hydraulika, zabývající se klidem a pohybem vody, - 8 (213) -

9 a řada dalších jako agrotechnika, atd. Kromě toho využívá postupy, metody a prostředky teoretických vědních oborů jako matematika, statistika, teorie pravděpodobnosti, fyzika, chemie a pod. Hydrologii lze rozdělit na hydrologii moří a hydrologii pevnin. Tu můžeme dále dělit na hydrologii atmosféry (hydrometeorologie), hydrologii tekoucích vod (potamologie), hydrologii stojatých vod (limnologie), hydrologii podzemních vod a hydrologii ledovců (glaciologie). Hydrologie se dělí na několik oddílů. Ta část, zabývající se pozorováním, cílevědomým shromaždováním, klasifikací, tříděním a zpracováváním získaného materiálu, se nazývá hydrografie. Základním předpokladem činnosti je měření hydrologických prvků. Proto další oddíl, zvaný hydrometrie, se věnuje návrhu vhodných přístrojů, metod měření a samotnému měření v terénu. Část hydrologie, která poskytuje potřebná data a informace pro projekční činnost, provozní činnost a údržbu vodohospodářských děl a stavební činnosti člověka vůbec, se nazývá inženýrská hydrologie. Kromě toho slouží a je potřebná pro veškeré aktivity, sloužící k zachování stávajícího dobrého, případně zlepšení již poškozeného životního prostředí určité oblasti. 2.2 Vývoj hydrologie Význam vody pro život chápali lidé již odedávna. Pozorování kolísání hladin řek, pozorování pohybu vody bylo spojeno hlavně s hospodářskou činností člověka. Úroveň hladiny a jí odpovídající rozsah zatopení přilehlých oblastí vodou, bohatou na živiny, umožňovaly již starým Egypťanům předpovídat budoucí úrodu. Rovněž u nás se zachovaly zprávy v kronikách o pozorování vodních hladin, zvláště v období velkých povodní. Ještě dnes mnohé vodní stavby v Čechách (mlýny, jezy, systémy rybníků), z nichž některé si zachovaly svou funkci dodnes, svědčí o velmi dobrých znalostech našich předků o základních zákonech hydrologie a hydrauliky. Vývoj hydrologie se prakticky až do minulého století kryje s vývojem jiných věd, především fyzického zeměpisu, geofyziky a hydrauliky. V rámci těchto věd prošla hydrologie dlouhou vývojovou cestu od období intuice a dohadů (asi do r. 1400), přes jednotlivá období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace (r ), přes období empirie, kdy začíná existovat jako samostatná věda (r ). Léta jsou obdobím vlivu exaktních věd až k současnému stavu, kdy v období hydrologického laboratorního pokusu se často složité otázky oboru řeší matematickými i jinými modely. Období let bylo obdobím zvláště výrazného rozvoje hydrologie inženýrské. Uvedli jsme, že dříve hydrologie nebyla samostatnou vědou. Základním předpokladem jejího dalšího vývoje byla znalost toho, jak určit nejdůležitější prvek - průtok. K tomu, že hydrologie začala vznikat jako samostatný vědní obor značně přispěly některé objevy, které přispěly k zpřesnění měření, resp. výpočtu nejdůležitějšího hydrologického prvku, tj. průtoku. Sem patří: - 9 (213) -

10 Hydrologie Modul 01 Toricelli, který jako první (v 17 stol.) uskutečnil měření průtoku vody výtokem z otvoru nádoby, Perreault, který v r určil z přibližného měření průtoků řeky Seiny v Paříži první kvantitativní vztahy v oběhu vody v přírodě, Pitot, který v r objevil možnost změřit místní rychlost proudu pomocí trubice, Chézy, který v r uveřejnil způsob výpočtu střední průtočné rychlosti, Woltmanna, který vynalezl hydrometrickou vrtuli. Tou bylo možno měřením zjistit rychlostní pole v průtočném průřezu a vyhodnotit průtok i v přirozeném korytě toku. 2.3 Rozdělení vody na zemi Souhrn vody na zemi nazýváme hydrosférou a její objem pokládáme prakticky za stálý. Celkový objem vody se odhaduje na 1, km 3. Má pro přírodu základní význam - jednak se účastní převažující, většiny procesů fyzikálních, chemických i biologických, jednak je ve všech svých formách činitelem, který má závažnou účast při formování zemského povrchu. Světová moře a oceány zaujímají plochu 70,5% zemského povrchu a je v nich obsaženo asi 1, km 3 vody. To je asi 96,5%. Z celkového množství vody na zemi připadá na vodu pevniny a vodu v atmosféře jen nepatrná část - kolem 1 %. V jezerech je asi 0, km 3 vody a v řekách 1, km 3. Množství vody, které ročně z povrchu zemského odteče, činí asi km 3. Z toho se velká většina bezprostředně vrací do moře a jen asi 700 km 3 ročního odtoku připadá na vnitrozemské oblasti bez odtoku do moře. Z celkových zásob sladké vody je více než 68 % v ledu a ledovcích. Dalších 30 % sladké vody se nachází v zemi. Povrchové zdroje sladké vody, jako jsou řeky a jezera, obsahují zhruba krychlových kilometrů, což je jen zlomek procenta celkového objemu vody na Zemi. Celkový objem podzemní vody (PV) na Zemi je 23,4 mil. krychlových kilometrů, což z celkového objemu světových zásob vody tvoří 1,7%. Rozdělení zásob vody na Zemi popisuje tab.2.1 a obr.2.1. Tab. 2.1: Rozdělení zásob vody na Zemi procento z celkového Objem vody Výskyt vody objemu vody km 3 % oceány a moře ,537 ledovce ,736 podzemní voda ,688 půdní vlhkost ,001 jezera ,013 voda v atmosféře ,001 voda v řekách ,000 ostatní ,023 celkový objem vody na Zemi ,0-10 (213) -

11 Obr. 2.1: Rozdělení zásob vody na Zemi 2.4 Koloběh vody na zemi Působením sluneční energie se voda nepřetržitě vypařuje v množství, jež se odhaduje ročně na km 3. Hlavním zdrojem výparu jsou světová moře. Vypařená voda je transportována vzdušnými proudy. Část par po čase kondenzuje a ve formě srážek padá buď zpět na mořskou hladinu, nebo až na pevninu. Tam se pak vsakuje do půdy a tvoří podzemní vodu nebo stéká po povrchu (povrchová voda), postupně se koncentruje - vytváří vodní toky a jimi se vrací z největší části zpět do moří a oceánů. Přitom se neustále vypařuje. Vzniká tak v prvém případě jen v dosahu moří malý oběh vody, v druhém případě velký oběh vody. Celkem malá část objemu této vody, asi v hodnotě 7700 km 3, se účastní oběhu v bezodtokových vnitrozemských oblastech. Schematicky je oběh vody v přírodě znázorněn na obr Celkovou bilanci oběhu vody mezi pevninou a oceánem můžeme zjednodušeně vyjádřit jednoduchými rovnicemi dle obr V dlouhodobém průměru bude roční objem vody V o, který se vypaří z oceánů, roven ročnímu objemu srážek S o, které nad nimi spadly, zvětšenému o roční objem vody P, který přitekl z pevniny: V o = S o + P. (2.1) Průměrný roční objem výparu z pevniny V p, je roven objemu vody se spadlých srážek S p zmenšenému o objem odtoku vody do moří P: V p = S p P. (2.2) Vyjádřením P z obou předchozích vztahů a jejich porovnáním dostaneme: V o + V p = S o + S p. (2.3) Tedy roční objem vody, vypařené na celém povrchu země, se vyrovnává s ročním objemem vody spadlým ve formě srážek na zemský povrch (213) -

12 Hydrologie Modul 01 Obr. 2.2 Oběh vody na zemi Obr. 2.3 Malý a velký koloběh vody 2.5 Povodí Povodí je základní pracovní jednotkou v hydrologii. Je to území, ze kterého všechna voda stéká k určitému místu na toku (závěrový profil). Jedná se tedy o sběrnou oblast toku. Jde přitom o veškerý odtok - povrchový i podzemní. Povrchový odtok obvykle převládá. Podzemní povodí se od povrchového odchyluje zpravidla jen nepatrně. V takovémto případě je postačující určit povodí vyhledáním oblasti, z níž voda stéká z nejvyšších míst k nižším podle tvaru a výškové členitosti povrchu území. Hranice oblasti, která se určuje z topografických map 1: až 1: a tvoří uzavřenou čáru, se nazývá rozvodnice. Probíhá po nejvyšších místech a odděluje území, z něhož voda odtéká k sousedním tokům. Takto stanovené povodí je povodí orografické. Jeho plochu je možno určit planimetrováním (213) -

13 Ne vždy je možno rozdíl mezi plochou orografického povodí a podzemního povodí zanedbat. Vzniká tak nutnost pracovat se skutečným - hydrologickým povodím, které je sběrnou oblastí celkového odtoku vody z povodí a jehož vymezení může být značně problematické, zejména v oblastech vyskytujících se krasových jevů. Povodí je třeba vždy označit závěrovým (závěrným, uzávěrovým) profilem na toku. Bez bližšího označení uvažujeme vždy povodí celého toku až k ústí. Obr. 2.4: Orografické povodí Obr. 2.5: Orografické povodí a hydrologické povodí - 13 (213) -

14 Hydrologie Modul Povodí v České Republice Česká republika je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu a z hydrologického hlediska ji můžeme označit za "střechu" Evropy. Leží na rozvodnici tří moří: Severního, Baltského a Černého. Tvoří ji tři hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje - obr Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Naše významné vodní toky většinou pramení a tečou až k hraničnímu profilu výlučně po území České republiky. Vzhledem k velikosti území České republiky jsou dále hlavní povodí dělena do pěti oblastí povodí, které spravuje pět stejnojmenných státních podniků Povodí: Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Odry, s.p., a Povodí Moravy, s.p. Hydrologickou síť tvoří km vodních toků (s přirozenými i upravenými koryty). Významné vodní toky České republiky mají délku km. Úhrnná délka drobných vodních toků činí přes km. Obr. 2.6: Rozdělení území ČR na hydrologická povodí 2.6 Vodní útvary Účelem Rámcové směrnice 2000/60/EC je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod a podzemních vod, který zabrání dalšímu zhoršování a zlepší stav vodních ekosystémů a také suchozemských ekosystémů a mokřadů, přímo závislých na vodních ekosystémech. Hlavními nástroji Rámcové směrnice jsou Plány Povodí a Programy opatření. Současná fáze implementace může být chápána jako přípravná fáze zpracování Plánů Povodí. Rámcová směrnice používá pro zpracování a realizaci Plánů Povodí dva základní pojmy (jednotky): - 14 (213) -

15 Oblast povodí: Je vymezena primárně geograficky s korekcí na dělení podzemních vod včetně příbřežních a brakických vod. Na území ČR se nacházejí národní části mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Vodní útvar povrchové vody a vodní útvar podzemní vody je pro Rámcovou směrnici základní jednotkou v oblasti povodí. Pro ČR v národních částech jsou to oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry. Pro vodní útvary jako pro jednotky jsou stanoveny: ekologický stav (potenciál), chemický resp. kvalitativní stav a environmentální cíle. Pro vodní útvary a dosažení environmentálních cílů jsou přijímána opatření a je prováděna kontrola jejich plnění. Na vhodném vymezení vodních útvarů a stanovení příslušných environmentálních cílů tedy závisí úspěch Rámcové směrnice. Základním dokumentem pro vymezování vodních útvarů je Průvodce HGIWB, zpracovaný v rámci Společné implementační strategie (CIS) - Identification of Water Bodies. (Horizontal guidance on the application of the term water body in the context of the WaterFramework Directive (WFD)). Ten, kromě návrhů základního postupu, zdůrazňuje, že: vodní útvar je (v rámci oblasti povodí) hlavní jednotkou pro management povodí, vodní útvar musí být koherentní podjednotka v rámci oblasti povodí, na kterou lze aplikovat environmentální cíle WFD, čili vymezení vodních útvarů musí umožňovat řádný popis jejich stavu a jeho srovnávání s environmentálními cíli. Environmentální cíle Rámcové směrnice pokrývají všechny vody v oblasti povodí. Vymezování vodních tvarů je stálý iterativní proces. Výchozí identifikace, vyžadovaná k 22. prosinci 2004, je jen první krok, vymezení musí být dále zpřesňováno až do zahájení prvního Plánu povodí. Vodní útvary je tedy nutno považovat za jeden ze základních nástrojů umožňujících plnění cílů Rámcové směrnice. Musí tedy být vymezeny efektivně vzhledem k cílům i technickým možnostem států, správců povodí i veřejnosti. V rámcové směrnici jsou rozlišovány tři samostatné celky: vodní útvary povrchových vod vodní útvary podzemních vod pohraniční vody a vodní útvary v oblasti státních hranic (s dělením na povrchové a podzemní vody) Vymezení útvarů povrchových vod Základem postupu při vymezování vodních útvarů je Směrnice Rady 86/280/EHS (dále Guidance) - Společné implementační strategie č. 2 "Vymezování vodních útvarů". Zásady jsou: Vodní útvar povrchové vody musí představovat oddělený prvek povrchových vod, zahrnující pouze sousedící dílčí prvky a nepřekrývající se s dalšími vodními útvary, který musí být charakterizován v jedné kategorii a v jednom typu (213) -

16 Hydrologie Modul 01 Základním podkladem pro vymezování jsou geografické a hydromorfologické charakteristiky, např. soutok řek je důvodem pro vymezení hranice vodního útvaru. Dalším důvodem po tomto kroku jsou obecně možnosti stanovení environmentálních cílů pro vodní útvar, které mohou v první řadě souviset s působením antropogenních vlivů: Analýza vlivů může vést k určení vodního útvaru jako silně ovlivněného, nebo k jeho rozdělení na části s významně odlišným stavem, s odlišnými tlaky, v souvislosti s hranicemi chráněných území apod. Členské státy mají volnost v rozhodování o koncepci vymezení vodních útvarů, je však třeba vyvarovat se přílišné podrobnosti vedoucí k atomizaci systému vodních útvarů, která vede k nemožnosti stanovit pro ně environmentální cíle v Plánech povodí. Postup vymezování vodních útvarů proto není uzavřen a bude se vyvíjet až do vyhlášení prvních Plánů povodí. V České republice se mohou vyskytovat vodní útvary povrchových vod kategorie "řeka" nebo "jezero", nebo útvary identifikované jako vodní útvary povrchových vod umělé nebo silně ovlivněné. Vymezení vodních útvarů povrchových vod vychází z těchto zásad/předpokladů: Vzhledem k tomu, že charakterizace vodních útvarů umělých a silně ovlivněných se provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, je začlenění kteréhokoliv vodního útvaru povrchových vod do kategorie řeka nebo jezero zásadní. V České republice existují jen tři významná jezera přirozeného původu, která ovšem (vzhledem k malé velikosti, typu a lokalizaci v chráněných oblastech) není třeba vyhlásit za samostatné vodní útvary a jsou součástí vodních útvarů tekoucích vod. Všechny vyhlášené vodní útvary kategorie "jezero", tedy splňující obsah článku 2(5) Rámcové směrnice, jsou antropogenního původu a budou identifikovány jako silně ovlivněné vodní útvary, případně umělé (pokud nevznikly modifikací úseku toku). Vymezení vodních útvarů povrchových tekoucích vod na území ČR bylo připravováno současně se základní typologií a vychází z členění hydrografické sítě toků na řády podle Strahlera, tj. hierarchického systému se stoupající číselnou hodnotou "charakteristiky" od pramene po ústí do moře. Princip členění hydrografické sítě podle Strahlera vychází z předpokladu, že řád toků se začne počítat od pramene jako řád 1 a bude se zvyšovat vždy při soutoku s tokem stejného řádu. Není tedy důležité který tok (řád) se vlévá do moře, ale v tocích stejného řádu můžeme ve stejných (antropogenně neovlivněných) geografických, klimatických a geologických podmínkách nalézt srovnatelná společenstva vodních organismů, stejné fyzikální podmínky nebo stejné nebo velmi podobné pozaďové (neovlivněné) koncentrace chemických látek. Řád toku podle Strahlera je v ekologické literatuře používán jako základní souhrnná typologická charakteristika. Obecné korelace s řádem toku jsou pro vzdálenost od pramene, sklon, průtok atd. Princip stanovení řádu toků podle Strahlera je naznačen na obr (213) -

17 Obr.2.7: Princip stanovení řádu toku podle Strahlera Pro vymezení vodních útvarů je nutné zvolit vhodnou podrobnost, která zajistí na jedné straně přiměřenou homogenitu (či heterogenitu) vodního útvaru s možností hodnotit ekologický a chemický stav útvaru jako celku a na druhé straně zajistí dostatečnou přehlednost a možnost zpracování výsledků na úrovni celé oblasti povodí, zejména pro účely Plánů povodí. V přípravném období vymezování vodních útvarů (2002-3) byly testovány dvě varianty - se základní jednotkou povodí toku 5. řádu a povodí toku 4. řádu. Na základě postupného projednání návrhu metodiky vymezování vodních útvarů (ve dnech , , ) a samostatné schůzky s experty Českého hydrometeoro-logického ústavu byla zvolena varianta založená na dělení hydrografické sítě toků na území ČR na vodní útvary a jejich povodí, kde nejmenší samostatnou jednotkou je tok řádu 4 podle Strahlera a jemu odpovídající povodí. Z toho vyplývá, že toky řádu 1-3 budou zahrnuty v povodí toku 4. řádu a nebudou vymezeny jako samostatné vodní útvary. Vodní útvary toků 4. řádu podle Strahlera označujeme jako horní, protože výše už neleží žádný samostatný vodní útvar a jejich rozvodnice tvoří hranici s jinými povodími toků 4. nebo vyššího řádu. Toky vyšších řádů (5-8) jsou považovány za samostatné ( průtočné ) vodní útvary včetně jejich mezipovodí. Do celkové plochy povodí těchto útvarů musí být započítány i plochy povodí útvarů ležících výše. Na rozdíl od vodních útvarů horních mohou být průtočné vodní útvary dále děleny. Samozřejmým důvodem je změna řádu toku, dále soutok s významným přítokem nižšího řádu, dále mohou být důvodem významné změny přirozeného charakteru toku (např. významné morfologické změny rozdělení na úsek přirozený a silně modifikovaný). U toků vyšších řádů (> 6) bude nutno postupně (obecně v horizontu roku 2006 a podle postupu rozpracovaní Plánů povodí) uvážit oprávněnost či účelnost zahrnutí menších přítoků (řád < 4) do - 17 (213) -

18 Hydrologie Modul 01 vodního útvaru, vzhledem k přirozeně rozdílným environmentálním cílům. Již zmíněným důvodem dělení jsou vodní útvary stojatých vod (nádrže, rybníky), přerušující primárně geograficky vymezené vodní útvary tekoucích vod. Hlavní rysy a výhody/nevýhody zvoleného systému a jeho podrobnosti: Použitím řádu toku 4 podle Strahlera jako nejmenší jednotky pro vodní útvary se u ploch povodí dostáváme na minimální úroveň cca 10 km2, což je v systému typologie "A" dolní hranice pro typ vodního útvaru podle plochy povodí (příloha II, čl ). Pokud bychom zvolili řád 3 nebo nižší, odpovídající plochy povodí by se zmenšily a dostali bychom se do řádově větší podrobnosti než požaduje WFD pro typologii. A samozřejmě by došlo k nežádoucí "atomizaci" systému. Pokud bychom naopak zvolili řád vyšší (5-6), velikostní kategorie povodí km2 by byla zastoupena jen minimálně, a obecně bychom dostali vodní útvary velmi nehomogenní, pro které bychom nedokázali stanovit environmentální cíle, ekologický a chemický stav, atd. Řád toku 4 podle Strahlera odpovídá v zavedeném hydrologickém členění území ČR (podle Základní vodohospodářské mapy 1:50 000) jednomu a více povodím IV. řádu. Jen ve výjimečných případech nemá tok 4. řádu (podle Strahlera) adekvátní hydrologické povodí. Menší jednotky vodních útvarů, založené na členění již od úrovně řádu 4 umožňují stanovit menší množství jednoznačně definovaných typů vodních útvarů a posléze i výběr vhodných referenčních lokalit pro hodnocení stavu vodního útvaru. Sousedící vodní útvary, příslušející do stejného typu, lze pro některé specifické účely, např. pro charakterizaci a určení rizikových vodních útvarů, sloučit do skupin, které mohou být posuzovány společně, včetně určení environmentálních cílů, systému monitoringu apod. Při malém počtu vodních útvarů hrozí riziko, že všechny nebo jejich většina budou označeny jako útvary, kde hrozí riziko nedosažení environmentálních cílů do roku V případě podrobnějšího členění území budou alespoň některé vodní útvary vyhodnoceny jako nerizikové. Volba menší územní jednotky (vodního útvaru) je výhodná pro přímou komunikaci se samosprávou a s lidmi či organizacemi, kterých se stav vodního útvaru přímo dotýká. Je to výhodné i z pohledu rozhodování na místní úrovni a pro veřejné projednávání Plánů řízení oblastí povodí. "Jezero" čili vodní útvar stojaté vody je vymezen pro objekty stojaté vody, které mají plochu hladiny větší než 0,5 km2 a průměrnou dobu zdržení > 5 dní, a přerušují říční síť na toku řádu. Tyto objekty jsou vymezeny jako silně ovlivněný vodní útvar. Objekty splňující tyto podmínky, které leží mimo říční síť, resp. na tocích řádu < 4, jsou identifikovány jako umělý vodní útvar (v současné době 2 případy). Ostatní stojaté vody (menší rybníky a zdrže) budou posuzovány jako vliv (pressure) na toku, čili jako součást vodního útvaru tekoucí vody, a hodnocení tohoto útvaru může vést k jeho identifikaci jako silně ovlivněný vodní útvar, ovšem beze změny kategorie (213) -

19 Vlastní postup vymezení vodních útvarů tedy obsahuje následující kroky: Základní systém útvarů povrchových vod tekoucích: Dílčí povodí resp. mezipovodí útvaru je definováno prostřednictvím závěrných profilů, ve kterých dochází k dále uvedené změně řádu toku podle Strahlera. Uzávěrné profily útvarů byly určeny: Na konci úseků toků 4. a vyššího řádu podle Strahlera, na který navazuje úsek toku vyššího řádu. Na konci úseku toků 6. a vyššího řádu před soutokem s tokem o jeden řád nižším. Na konci úseku toků 8. řádu před soutokem s tokem o 2 řády nižším. Vymezení vodních útvarů povrchových vod stojatých: Výběr stojatých vod (nádrží apod.) splňujících kritéria (plocha hladiny, doba zdržení). Jejich začlenění do systému vodních útvarů v říční síti jako prvků přerušujících vodní útvary tekoucích vod a vymezení dalších vodních útvarů tekoucích vod nad a pod "jezery", tedy neomezených změnou řádu toku jako prvním kritériem Guidance. Sumárně je v ČR vymezeno 1103 vodních útvarů povrchových vod. V Oblasti povodí Odry je vymezeno 111 vodních útvarů. 103 vodních útvarů spadá do kategorie "řeka" a 8 vodních útvarů do kategorie "jezero" Vymezení útvarů podzemních vod Vymezení útvarů podzemních vod je iterativním procesem. Tento proces vymezení vyplývá z textu Rámcové směrnice (WFD) a z navazujících Guidance dokumentů. První krok tohoto vymezení vychází z přírodních podmínek podzemních vod jako je systém proudění a hranice hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování útvarů podzemních vod v ČR je využití hydrogeologické rajonizace. Hydrogeologická rajonizace se v ČR používá již více než 40 let a hydrogeologické rajony jsou základní jednotky pro bilanci množství podzemních vod. Z hlediska přírodních charakteristik dělíme útvary podzemních vod na vlastní útvary a skupiny útvarů. V útvarech podzemních vod plošně převládá jeden vymezitelný kolektor případně více kolektorů pod sebou, skupiny útvarů podzemních vod jsou charakterizovány pestrou směsí lokálních kolektorů. V útvarech podzemních vod se většinou vyskytuje tzv. souvislé zvodnění, které se v případě pánevních struktur realizuje nezávisle na nejbližší erozní bázi (tj. nikoliv do nejbližšího toku) a prakticky to znamená, že hydrogeologická rozvodnice má jiný průběh než hydrologická. Takovéto útvary jsou většinou významné z vodohospodářského hlediska jako zdroje vody pro pitné účely. Naproti tomu skupiny útvarů mají pouze lokální zvodnění, tj. jejich kolektory jsou zpravidla odvodněny do nejbližší erozní báze - do nejbližšího většinou drobného toku. Tyto struktury mají pouze místní vodohospodářský význam. Hranice útvarů se souvislým zvodněním jsou převážně generalizované hranice významných kolektorů (tj. geologické hranice), případně hydraulické hranice, - 19 (213) -

20 Hydrologie Modul 01 na rozdíl od skupin útvarů s nesouvislým zvodněním, kde lze využít hranice hydrologické. Za útvar podzemní vody není považován každý existující kolektor, ale každý takovýto útvar se skládá z jednoho nebo více významných kolektorů (hranice kolektorů jsou pro zjednodušení totožné s hranicí celého útvaru). Významnost kolektoru, tedy jeho zařazení pro potřeby WFD se určovalo podle využívání podzemní vody. Více kolektorů mají pouze křídové útvary. Na základě analýzy byly zpracovány hranice útvarů podzemních vod. Tyto útvary jsou zpracovány do jednotlivých vrstev ležících nad sebou: útvary podzemních vod - svrchní (kvarter, coniak) útvary podzemních vod - hlavní útvary podzemních vod - hlubinné (bazální kolektor cenomanu) 2.7 Srážkoodtokový proces v povodí Množství vody odtékající z povodí určitým profilem toku je výslednicí řady činitelů, z nichž rozhodující v našich podmínkách jsou atmosférické srážky, které svým množstvím a časovým rozdělením předurčují časový průběh toku. Vztah mezi srážkami a odtokem není však přímý. Je modifikován jednak aktivně ostatními klimatickými faktory, jejich dynamikou vývoje, jednak pasivně ostatními fyzickogeografickými činiteli, kteří jsou v daném povodí stálé. Mimo to se projevuje i vliv člověka. Z klimatických faktorů se uplatňuje rozhodující mírou sluneční záření, teplota a vlhkost vzduchu, intenzita výměny vzdušných mas, které ve svém komplexu ovlivňují výparnost, a tím bilanční poměry v povodí. Na rozdělení celkového odtoku mezi povrchový a podzemní působí činitelé ovlivňující vsak, tj půdní a geologické poměry, vegetační kryt, úprava půdy na velkých výměrách při zemědělském a lesním hospodářství. Geologické podloží a jeho propustnost má význam při utváření odtoku v období bezdeští. Ovšem nepropustné vrstvy (krystalické horniny, ruly, slíny, břidlice) s málo mocným půdním překryvem snižují celkovou retenční kapacitu povodí a spolupůsobí při prudkém stoupání průtoků při vydatnějších deštích. Hustota vodí sítě a s jejím uspořádáním související geometrické vlastnosti povodí (tvar, délka, údolnice) a spádové poměry rozhodují o rychlosti odtoku v povodí, jeho koncentraci v určitém profilu toku. Tedy tyto faktory působí především při utváření extrémních průtoků. Velikost povodí jednoznačně uplatňuje při tvorbě maximálního kulminačního průtoku Q max za povodní. Se vzrůstem plochy povodí pak klesá maximální specifický odtok. Rovněž lze konstatovat, že čím je menší povodí toku, tím nerovnoměrněji je rozdělen odtok v roce. Srážkoodtokovým procesem v povodí rozumíme postupnou transformaci srážky dopadající na povodí až na odtok vody závěrovým profilem povodí obr Je zřejmé, že se jedná o velmi složitý proces, který je ovlivněn řadou činitelů. Především je to skupina klimatických činitelů. Sem patří vlastní časový a prostorový průběh spadlé příčinné srážky, vlhkost ovzduší, výpar, teplota ovzduší, rychlost a směr větru, atmosférický tlak apod. Druhou skupinu - 20 (213) -

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj 1800 1900 období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace. 1900 1930 hydrologie začíná existovat jako samostatná věda. 1930 1950 výrazný rozvoj především

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Hlavní obory činnosti ČHMÚ Meteorologie a klimatologie Ochrana

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU P. Ježík Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, Žižkova 17, 602 00 Brno Abstrakt

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Význam vody pro globální chlazení. Globe Processes Model. Verze pro účastníky semináře Cloud 3.12.2009

Význam vody pro globální chlazení. Globe Processes Model. Verze pro účastníky semináře Cloud 3.12.2009 Význam vody pro globální chlazení Globe Processes Model Verze pro účastníky semináře Cloud 3.12.2009 Jaromír Horák, jaromir.horak@equica.cz, 2009 Role vody v globálních (klimatických) změnách Dík vodě

Více

Fakulta životního prostředí

Fakulta životního prostředí Fakulta životního prostředí Seznam všech výstupů projektu OP-Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/36149 Modernizace výuky udržitelného hospodaření s vodou a půdou v rámci rozvíjejících se oborů bakalářského

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

PRŮVZDUŠNOST STAVEBNÍCH VÝROBKŮ

PRŮVZDUŠNOST STAVEBNÍCH VÝROBKŮ PRŮVZDUŠNOST STAVEBNÍCH VÝROBKŮ Ing. Jindřich Mrlík O netěsnosti a průvzdušnosti stavebních výrobků ze zkušební laboratoře; klasifikační kriteria průvzdušnosti oken a dveří, vrat a lehkých obvodových plášťů;

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE

ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE ATLAS RIZIK LABE - ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK - PILOTNÍ PROJEKT NA ŘECE JIZEŘE J. Skořepa mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik, flood hazard mapping, flood

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1 Logistická regrese Menu: QCExpert Regrese Logistická Modul Logistická regrese umožňuje analýzu dat, kdy odezva je binární, nebo frekvenční veličina vyjádřená hodnotami 0 nebo 1, případně poměry v intervalu

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Závislost náhodných veličin Úvod Předchozí přednášky: - statistické charakteristiky jednoho výběrového nebo základního souboru - vztahy mezi výběrovým a základním souborem - vztahy statistických charakteristik

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru

Více

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika Skupenství látek Pevné skupenství Skupenství látek Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Plynné skupenství

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 20. března 2009 Odevzdal dne: Možný

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně

V Praze dne 30. dubna 2010. Rut Bízková ministryně Přílohy V Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu podpory zajištění monitoringu vod účinné od 1. května 2010

Více

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy 10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu

Více

Simulace. Simulace dat. Parametry

Simulace. Simulace dat. Parametry Simulace Simulace dat Menu: QCExpert Simulace Simulace dat Tento modul je určen pro generování pseudonáhodných dat s danými statistickými vlastnostmi. Nabízí čtyři typy rozdělení: normální, logaritmicko-normální,

Více

Příprava pro lektora

Příprava pro lektora Příprava pro lektora stanoviště aktivita pomůcky 1 typy oblačnosti podle manuálu Globe stanov typy mraků na obrázcích pokryvnost oblohy vytvoř model oblohy s 25% oblačností, použij modrý papír (obloha)

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohřívá. Větrá Vysušuje Filtruje

Teplovzdušné. solární kolektory. Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost. Ohřívá. Větrá Vysušuje Filtruje Teplovzdušné solární kolektory Nízká cena Snadná instalace Rychlá návratnost Ohřívá Větrá Vysušuje Filtruje V závislosti na intenzitě slunečního záření ohřívá vnitřní klima objektu řízeným průběhem teplo

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota

Více

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik Proces implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových ových rizik v podmínk nkách ČR Karel Drbal

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Téma roku - PEDOLOGIE

Téma roku - PEDOLOGIE Téma roku - PEDOLOGIE Březen Kolik vody dokáže zadržet půda? Zadrží více vody půda písčitá nebo jílovitá? Jak lépe předpovědět povodně nebo velká sucha? Proveďte měření půdní vlhkosti v blízkosti vaší

Více

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,

Více

Zeměpis Z3 volitelný předmět ve 4. ročníku

Zeměpis Z3 volitelný předmět ve 4. ročníku Zeměpis Z3 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět prohlubuje poznatky z fyzické a regionální geografie, zároveň slouží k zopakování a doplnění látky ze socioekonomické

Více

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Neuronové časové řady (ANN-TS) Neuronové časové řady (ANN-TS) Menu: QCExpert Prediktivní metody Neuronové časové řady Tento modul (Artificial Neural Network Time Series ANN-TS) využívá modelovacího potenciálu neuronové sítě k predikci

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce)

Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Základy meteorologie - měření tlaku a teploty vzduchu (práce v terénu + laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-F-8-12

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu II. Část webová aplikace - základní seznámení s webovou

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

6. Lineární regresní modely

6. Lineární regresní modely 6. Lineární regresní modely 6.1 Jednoduchá regrese a validace 6.2 Testy hypotéz v lineární regresi 6.3 Kritika dat v regresním tripletu 6.4 Multikolinearita a polynomy 6.5 Kritika modelu v regresním tripletu

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

n =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční

n =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční Užitné zatížení Činnost lidí Je nahrazeno plošným a bodovým zatížením. Referenční hodnota 1 rok s pravděpodobností překročení 0,98 Zatížení stropů Velikost zatížení je dána v závislosti na druhu stavby

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

4 ZHODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI A ÚČINNOSTI SYSTÉMU MĚŘENÍ VÝŠKY SNĚHOVÉ POKRÝVKY A JEJÍ VODNÍ HODNOTY

4 ZHODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI A ÚČINNOSTI SYSTÉMU MĚŘENÍ VÝŠKY SNĚHOVÉ POKRÝVKY A JEJÍ VODNÍ HODNOTY 4 ZHODNOCENÍ SPOLEHLIVOSTI A ÚČINNOSTI SYSTÉMU MĚŘENÍ VÝŠKY SNĚHOVÉ POKRÝVKY A JEJÍ VODNÍ HODNOTY 4.1 Měření výšky sněhové pokrývky Měření výšky sněhové pokrývky je méně náročné než měření vodní hodnoty.

Více

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartogramy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Datum poslední aktualizace: 17. 10. 2011 Definice Kartogram je

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Hydromechanické procesy Obtékání těles Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více