HYDROLOGIE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PROF.ING. MILOŠ STARÝ, CSC. MODUL 01 FAKULTA STAVEBNÍ
|
|
- Arnošt Hruda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ PROF.ING. MILOŠ STARÝ, CSC. HYDROLOGIE MODUL 01 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
2 Hydrologie Modul 01 Miloš Starý, Brno (213) -
3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Vývoj, význam a základní pojmy Význam a rozdělení hydrologie Vývoj hydrologie Rozdělení vody na zemi Koloběh vody na zemi Povodí Povodí v České Republice Vodní útvary Vymezení útvarů povrchových vod Vymezení útvarů podzemních vod Srážkoodtokový proces v povodí Základní bilanční rovnice Klimatičtí činitelé Vlhkost ovzduší Výpar Srážky Vznik a druhy Extrémní deště Závislost intenzity deště na velikosti zasažené plochy Měření srážek Měření srážek pomocí srážkoměrů Radarová měření Satelitní měření Zpracování výsledků měření ze srážkoměrů Předpovědi srážek Numerické modely Nowcasting Syntetické deště Extrémně vydatné srážky v ČR Plošné rozložení srážky v povodí Krigeho metody Sněhová pokrývka Výpočet zásoby sněhu na území Tání sněhové pokrývky Získání potřebných údajů o měřených srážkách Geografičtí činitelé (213) -
4 Hydrologie Modul Fyzikálně-geometričtí činitelé Geologické vlastnosti povodí Infiltrace Měření potenciální infiltrace Vyhodnocení měření Vztahy mezi srážkou, infiltrací a odtokem Influkčně infiltrační schopnost půdy Navlhání Povrchová retence Vegetační pokryv Říční síť Vodní stavy a průtoky Vodní stavy a jejich pozorováni Měření průtoků Přímé měření Nepřímé měření Měrná křivka průtoku (MKP) Vodní nádrže Zpracování hydrologických dat Popisující charakteristiky základního souboru Pravděpodobnostní funkce Hustota pravděpodobnosti Distribuční funkce Funkce pravděpodobnosti překročení Statistické charakteristiky Parametry základního souboru Popisující charakteristiky náhodného výběru Empirické pravděpodobnostní funkce Velký počet prvků v souboru Malý počet prvků v souboru Stanovení výběrových charakteristik Velký počet prvků v souboru Malý počet prvků v souboru Aproximace empirických rozdělení teoretickými Normální rozdělení Lognormální rozdělení (logaritmicko-normální rozdělení) Rozdělení Pearson III Obecný postup při aproximaci empirických rozdělení teoretickými Užití regresní analýzy v hydrologii Metody optimalizace Statistická optimalizace Numerická optimalizace Posouzení úspěšnosti odhadu (213) -
5 Obsah Koeficient korelace Koeficient determinace Směrodatná chyba odhadu (směrodatná odchylka) Neuronové sítě Základní pojmy Přenosové funkce Způsob učení (trénování) Metoda zpětného šíření Příklad užití metody zpětného šíření Topologie neuronových sítí Standardizace dat Neuronové sítě a regrese Možnosti nasazení neuronových sítí v hydrologii Časové řady v hydrologii Průtokové řady Dekompozice hydrologických řad Vnitřní struktura hydrologických řad Spektrální hustota Průtoky v toku jako náhodné procesy Klasifikace náhodných procesů Zvýšení reprezentativnosti průtokových řad Rozdělení průtokových řad Odvozování průtokových řad Odvozování v poměru dlouhodobých průměrných průtoků Odvozování pomocí srážkoodtokových úhrnných křivek Generování umělých průtokových řad Požadavky na matematické modely náhodných řad Generátory Model absolutně náhodné posloupnosti Lineární regresní stochastické modely Matematické modely vycházející z Box-Jenkinsovy metodologie Periodické modely Desagregační modely Nejistoty Postup vyhodnocení nejistot při měřeni a kalibracích Děleni typu nejistot Výpočet nejistoty typu A Výpočet nejistoty typu B Možné zdroje nejistot typu B Postup při určování nejistot typu B : Kombinovaná standardní nejistota Rozšířená standardní nejistota U Výklad - standardní a rozšířená nejistota (213) -
6 Hydrologie Modul Případy standardní a rozšířené nejistoty můžeme ilustrovat pro normální rozděleni Odhad rozdělení pro složky nejistoty typu B Shrnutí postupu výpočtu nejistoty Zdroje nejistoty měřeni (213) -
7 1 Úvod Hydrologie je věda zabývající se zákonitostmi výskytu a oběhu vody v přírodě. Pro její pochopení je nutno seznámit se s pojmy jako jsou: hydrosféra, povodí, srážkoodtokový proces v povodí a jeho složky, činitelé ovlivňující srážkoodtokový proces, hydrologické ztráty a jejich kvantifikace, staniční síť, přístrojová technika, srážky, výpar, evapotranspirace, vlhkost ovzduší, vodní stavy a průtoky, zpracování hydrologických dat, toky a říční síť, maximální a minimální průtoky, plaveniny a splaveniny, stavy podzemních vod a podzemní odtok, bilance povrchových a podzemních vod, stochastická hydrologie, teorie náhodných procesů, pravděpodobnostní a statistické metody užívané v hydrologii pro zpracování hydrologických dat, reálné a umělé průtokové řady, operativní hydrologie, simulační a predikční modely srážkoodtokového procesu a odtoku vody z povodí, modelování odtoku vody z povodí za povodní. 1.1 Cíle Hydrologie je jedním ze základních teoretických předmětů studijního oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. Jejím obsahem je poskytnout posluchači základní informace o: základních znalostech vztahujících se k výskytu a oběhu vody v přírodě, přehled o základních hydrologických veličinách v povodí, kvantifikaci hydrologických veličin a jejich vzájemné souvislosti, modelování srážkoodtokového procesu, metodách předpovědí vodních stavů a průtoků, vodních útvarech v duchu legislativy EU. 1.2 Požadované znalosti Základní znalosti z vyšší matematiky, základní znalosti z fyziky, základy teorie pravděpodobnosti a statistiky, základy hydrauliky 1.3 Doba potřebná ke studiu Průběžně jeden semestr. 1.4 Klíčová slova Hydrosféra, povodí, srážkoodtokový proces, hydrologické ztráty, staniční síť, toky a říční síť, extrémní průtoky, stochastická hydrologie, simulace a předpovědi srážkoodtokového procesu, podzemní vody, splaveniny. - 7 (213) -
8 Hydrologie Modul 01 2 Vývoj, význam a základní pojmy Hydrologie je věda, která se systematicky, vlastními metodami a prostředky zabývá zákonitostmi výskytu a oběhu vody v přírodě. Ty jsou pak využívány v mnoha oblastech lidské činnosti. Hydrologie je v současné době velmi rozsáhlý vědní obor, který se zvláště v posledních letech, vlivem úkolů, které na ni lidstvo klade a vlivem rozvoje měřící a výpočetní techniky velmi rychle rozvíjí. 2.1 Význam a rozdělení hydrologie Význam a úloha hydrologie plyne z nepostradatelnosti vody pro vše živé, pro život a činnost člověka. Získané znalosti o zdrojích vod, o vzniku a rozdělení odtoku vod na povrchu i pod povrchem zemským, mohou pak být využity pro zlepšení podmínek života na Zemi. Hydrologické údaje, obsahující důležité charakteristiky vodního režimu toku, jsou podkladovým materiálem, na jehož základě je třeba navrhnout koncepčně správné, hospodárné a dobře fungující vodohospodářské dílo, jsou potřebnými podklady, umožňujícími provést takové vodohospodářské zásahy, aby znamenaly zlepšení dosavadních vodních poměrů. Na výsledcích hydrologie staví hydrotechnika, zabývající se problematikou využití vodní energie, výstavbou přehrad, jezů, splavněním toků a všemi otázkami vodních cest. Kromě přehrad jsou to též úpravy toků, kterými lze do určité míry zajistit zlepšení odtokových poměrů a ochranu přilehlých území před povodněmi. Dále to jsou hydromeliorace, v jejichž rámci budujeme závlahy a odvodnění zemědělských pozemků, provádí se protierozní opatření v postižených nebo na erozi náchylných územích. Do této oblasti patří též hrazení bystřin a zakládání rybníků. Dále je to zdravotní inženýrství, pro které hydrologie poskytuje podklady, nutné k řešení všech otázek spojených s problematikou lázeňství, odvádění a čištění odpadních vod, zajišťováním sídlišť a průmyslu pitnou a užitkovou vodou atd. Potřeba a spotřeba vody neustále narůstá. Vzhledem k omezenému množství vody je třeba nároky společnosti plánovat tak, aby vodní zdroje byly pro různé národohospodářské účely využívány racionálně a optimálním způsobem. Tuto celkovou řídící a koncepční úlohu zastává vodní hospodářství. Jeho činnost je prakticky nemyslitelná bez dobrých a spolehlivých hydrologických podkladových materiálů. Hydrologie spolupracuje a využívá poznatky mnoha styčných oborů. Především je to: meteorologie, zkoumající fyzikální změny a děje v ovzduší, kde se odehrává přeměna par na vodní srážky, transport vláhy na velké vzdálenosti apod., klimatologie, zkoumající dlouhodobý režim počasí. O něm víme, že má zásadní vliv nejen na hydrologické poměry dané oblasti. pedologie, geologie a hydrogeologie, zabývající se prostředím, do kterého voda po dopadu na zemský povrch infiltruje, hydraulika, zabývající se klidem a pohybem vody, - 8 (213) -
9 a řada dalších jako agrotechnika, atd. Kromě toho využívá postupy, metody a prostředky teoretických vědních oborů jako matematika, statistika, teorie pravděpodobnosti, fyzika, chemie a pod. Hydrologii lze rozdělit na hydrologii moří a hydrologii pevnin. Tu můžeme dále dělit na hydrologii atmosféry (hydrometeorologie), hydrologii tekoucích vod (potamologie), hydrologii stojatých vod (limnologie), hydrologii podzemních vod a hydrologii ledovců (glaciologie). Hydrologie se dělí na několik oddílů. Ta část, zabývající se pozorováním, cílevědomým shromaždováním, klasifikací, tříděním a zpracováváním získaného materiálu, se nazývá hydrografie. Základním předpokladem činnosti je měření hydrologických prvků. Proto další oddíl, zvaný hydrometrie, se věnuje návrhu vhodných přístrojů, metod měření a samotnému měření v terénu. Část hydrologie, která poskytuje potřebná data a informace pro projekční činnost, provozní činnost a údržbu vodohospodářských děl a stavební činnosti člověka vůbec, se nazývá inženýrská hydrologie. Kromě toho slouží a je potřebná pro veškeré aktivity, sloužící k zachování stávajícího dobrého, případně zlepšení již poškozeného životního prostředí určité oblasti. 2.2 Vývoj hydrologie Význam vody pro život chápali lidé již odedávna. Pozorování kolísání hladin řek, pozorování pohybu vody bylo spojeno hlavně s hospodářskou činností člověka. Úroveň hladiny a jí odpovídající rozsah zatopení přilehlých oblastí vodou, bohatou na živiny, umožňovaly již starým Egypťanům předpovídat budoucí úrodu. Rovněž u nás se zachovaly zprávy v kronikách o pozorování vodních hladin, zvláště v období velkých povodní. Ještě dnes mnohé vodní stavby v Čechách (mlýny, jezy, systémy rybníků), z nichž některé si zachovaly svou funkci dodnes, svědčí o velmi dobrých znalostech našich předků o základních zákonech hydrologie a hydrauliky. Vývoj hydrologie se prakticky až do minulého století kryje s vývojem jiných věd, především fyzického zeměpisu, geofyziky a hydrauliky. V rámci těchto věd prošla hydrologie dlouhou vývojovou cestu od období intuice a dohadů (asi do r. 1400), přes jednotlivá období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace (r ), přes období empirie, kdy začíná existovat jako samostatná věda (r ). Léta jsou obdobím vlivu exaktních věd až k současnému stavu, kdy v období hydrologického laboratorního pokusu se často složité otázky oboru řeší matematickými i jinými modely. Období let bylo obdobím zvláště výrazného rozvoje hydrologie inženýrské. Uvedli jsme, že dříve hydrologie nebyla samostatnou vědou. Základním předpokladem jejího dalšího vývoje byla znalost toho, jak určit nejdůležitější prvek - průtok. K tomu, že hydrologie začala vznikat jako samostatný vědní obor značně přispěly některé objevy, které přispěly k zpřesnění měření, resp. výpočtu nejdůležitějšího hydrologického prvku, tj. průtoku. Sem patří: - 9 (213) -
10 Hydrologie Modul 01 Toricelli, který jako první (v 17 stol.) uskutečnil měření průtoku vody výtokem z otvoru nádoby, Perreault, který v r určil z přibližného měření průtoků řeky Seiny v Paříži první kvantitativní vztahy v oběhu vody v přírodě, Pitot, který v r objevil možnost změřit místní rychlost proudu pomocí trubice, Chézy, který v r uveřejnil způsob výpočtu střední průtočné rychlosti, Woltmanna, který vynalezl hydrometrickou vrtuli. Tou bylo možno měřením zjistit rychlostní pole v průtočném průřezu a vyhodnotit průtok i v přirozeném korytě toku. 2.3 Rozdělení vody na zemi Souhrn vody na zemi nazýváme hydrosférou a její objem pokládáme prakticky za stálý. Celkový objem vody se odhaduje na 1, km 3. Má pro přírodu základní význam - jednak se účastní převažující, většiny procesů fyzikálních, chemických i biologických, jednak je ve všech svých formách činitelem, který má závažnou účast při formování zemského povrchu. Světová moře a oceány zaujímají plochu 70,5% zemského povrchu a je v nich obsaženo asi 1, km 3 vody. To je asi 96,5%. Z celkového množství vody na zemi připadá na vodu pevniny a vodu v atmosféře jen nepatrná část - kolem 1 %. V jezerech je asi 0, km 3 vody a v řekách 1, km 3. Množství vody, které ročně z povrchu zemského odteče, činí asi km 3. Z toho se velká většina bezprostředně vrací do moře a jen asi 700 km 3 ročního odtoku připadá na vnitrozemské oblasti bez odtoku do moře. Z celkových zásob sladké vody je více než 68 % v ledu a ledovcích. Dalších 30 % sladké vody se nachází v zemi. Povrchové zdroje sladké vody, jako jsou řeky a jezera, obsahují zhruba krychlových kilometrů, což je jen zlomek procenta celkového objemu vody na Zemi. Celkový objem podzemní vody (PV) na Zemi je 23,4 mil. krychlových kilometrů, což z celkového objemu světových zásob vody tvoří 1,7%. Rozdělení zásob vody na Zemi popisuje tab.2.1 a obr.2.1. Tab. 2.1: Rozdělení zásob vody na Zemi procento z celkového Objem vody Výskyt vody objemu vody km 3 % oceány a moře ,537 ledovce ,736 podzemní voda ,688 půdní vlhkost ,001 jezera ,013 voda v atmosféře ,001 voda v řekách ,000 ostatní ,023 celkový objem vody na Zemi ,0-10 (213) -
11 Obr. 2.1: Rozdělení zásob vody na Zemi 2.4 Koloběh vody na zemi Působením sluneční energie se voda nepřetržitě vypařuje v množství, jež se odhaduje ročně na km 3. Hlavním zdrojem výparu jsou světová moře. Vypařená voda je transportována vzdušnými proudy. Část par po čase kondenzuje a ve formě srážek padá buď zpět na mořskou hladinu, nebo až na pevninu. Tam se pak vsakuje do půdy a tvoří podzemní vodu nebo stéká po povrchu (povrchová voda), postupně se koncentruje - vytváří vodní toky a jimi se vrací z největší části zpět do moří a oceánů. Přitom se neustále vypařuje. Vzniká tak v prvém případě jen v dosahu moří malý oběh vody, v druhém případě velký oběh vody. Celkem malá část objemu této vody, asi v hodnotě 7700 km 3, se účastní oběhu v bezodtokových vnitrozemských oblastech. Schematicky je oběh vody v přírodě znázorněn na obr Celkovou bilanci oběhu vody mezi pevninou a oceánem můžeme zjednodušeně vyjádřit jednoduchými rovnicemi dle obr V dlouhodobém průměru bude roční objem vody V o, který se vypaří z oceánů, roven ročnímu objemu srážek S o, které nad nimi spadly, zvětšenému o roční objem vody P, který přitekl z pevniny: V o = S o + P. (2.1) Průměrný roční objem výparu z pevniny V p, je roven objemu vody se spadlých srážek S p zmenšenému o objem odtoku vody do moří P: V p = S p P. (2.2) Vyjádřením P z obou předchozích vztahů a jejich porovnáním dostaneme: V o + V p = S o + S p. (2.3) Tedy roční objem vody, vypařené na celém povrchu země, se vyrovnává s ročním objemem vody spadlým ve formě srážek na zemský povrch (213) -
12 Hydrologie Modul 01 Obr. 2.2 Oběh vody na zemi Obr. 2.3 Malý a velký koloběh vody 2.5 Povodí Povodí je základní pracovní jednotkou v hydrologii. Je to území, ze kterého všechna voda stéká k určitému místu na toku (závěrový profil). Jedná se tedy o sběrnou oblast toku. Jde přitom o veškerý odtok - povrchový i podzemní. Povrchový odtok obvykle převládá. Podzemní povodí se od povrchového odchyluje zpravidla jen nepatrně. V takovémto případě je postačující určit povodí vyhledáním oblasti, z níž voda stéká z nejvyšších míst k nižším podle tvaru a výškové členitosti povrchu území. Hranice oblasti, která se určuje z topografických map 1: až 1: a tvoří uzavřenou čáru, se nazývá rozvodnice. Probíhá po nejvyšších místech a odděluje území, z něhož voda odtéká k sousedním tokům. Takto stanovené povodí je povodí orografické. Jeho plochu je možno určit planimetrováním (213) -
13 Ne vždy je možno rozdíl mezi plochou orografického povodí a podzemního povodí zanedbat. Vzniká tak nutnost pracovat se skutečným - hydrologickým povodím, které je sběrnou oblastí celkového odtoku vody z povodí a jehož vymezení může být značně problematické, zejména v oblastech vyskytujících se krasových jevů. Povodí je třeba vždy označit závěrovým (závěrným, uzávěrovým) profilem na toku. Bez bližšího označení uvažujeme vždy povodí celého toku až k ústí. Obr. 2.4: Orografické povodí Obr. 2.5: Orografické povodí a hydrologické povodí - 13 (213) -
14 Hydrologie Modul Povodí v České Republice Česká republika je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu a z hydrologického hlediska ji můžeme označit za "střechu" Evropy. Leží na rozvodnici tří moří: Severního, Baltského a Černého. Tvoří ji tři hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje - obr Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Naše významné vodní toky většinou pramení a tečou až k hraničnímu profilu výlučně po území České republiky. Vzhledem k velikosti území České republiky jsou dále hlavní povodí dělena do pěti oblastí povodí, které spravuje pět stejnojmenných státních podniků Povodí: Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Odry, s.p., a Povodí Moravy, s.p. Hydrologickou síť tvoří km vodních toků (s přirozenými i upravenými koryty). Významné vodní toky České republiky mají délku km. Úhrnná délka drobných vodních toků činí přes km. Obr. 2.6: Rozdělení území ČR na hydrologická povodí 2.6 Vodní útvary Účelem Rámcové směrnice 2000/60/EC je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod a podzemních vod, který zabrání dalšímu zhoršování a zlepší stav vodních ekosystémů a také suchozemských ekosystémů a mokřadů, přímo závislých na vodních ekosystémech. Hlavními nástroji Rámcové směrnice jsou Plány Povodí a Programy opatření. Současná fáze implementace může být chápána jako přípravná fáze zpracování Plánů Povodí. Rámcová směrnice používá pro zpracování a realizaci Plánů Povodí dva základní pojmy (jednotky): - 14 (213) -
15 Oblast povodí: Je vymezena primárně geograficky s korekcí na dělení podzemních vod včetně příbřežních a brakických vod. Na území ČR se nacházejí národní části mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Vodní útvar povrchové vody a vodní útvar podzemní vody je pro Rámcovou směrnici základní jednotkou v oblasti povodí. Pro ČR v národních částech jsou to oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry. Pro vodní útvary jako pro jednotky jsou stanoveny: ekologický stav (potenciál), chemický resp. kvalitativní stav a environmentální cíle. Pro vodní útvary a dosažení environmentálních cílů jsou přijímána opatření a je prováděna kontrola jejich plnění. Na vhodném vymezení vodních útvarů a stanovení příslušných environmentálních cílů tedy závisí úspěch Rámcové směrnice. Základním dokumentem pro vymezování vodních útvarů je Průvodce HGIWB, zpracovaný v rámci Společné implementační strategie (CIS) - Identification of Water Bodies. (Horizontal guidance on the application of the term water body in the context of the WaterFramework Directive (WFD)). Ten, kromě návrhů základního postupu, zdůrazňuje, že: vodní útvar je (v rámci oblasti povodí) hlavní jednotkou pro management povodí, vodní útvar musí být koherentní podjednotka v rámci oblasti povodí, na kterou lze aplikovat environmentální cíle WFD, čili vymezení vodních útvarů musí umožňovat řádný popis jejich stavu a jeho srovnávání s environmentálními cíli. Environmentální cíle Rámcové směrnice pokrývají všechny vody v oblasti povodí. Vymezování vodních tvarů je stálý iterativní proces. Výchozí identifikace, vyžadovaná k 22. prosinci 2004, je jen první krok, vymezení musí být dále zpřesňováno až do zahájení prvního Plánu povodí. Vodní útvary je tedy nutno považovat za jeden ze základních nástrojů umožňujících plnění cílů Rámcové směrnice. Musí tedy být vymezeny efektivně vzhledem k cílům i technickým možnostem států, správců povodí i veřejnosti. V rámcové směrnici jsou rozlišovány tři samostatné celky: vodní útvary povrchových vod vodní útvary podzemních vod pohraniční vody a vodní útvary v oblasti státních hranic (s dělením na povrchové a podzemní vody) Vymezení útvarů povrchových vod Základem postupu při vymezování vodních útvarů je Směrnice Rady 86/280/EHS (dále Guidance) - Společné implementační strategie č. 2 "Vymezování vodních útvarů". Zásady jsou: Vodní útvar povrchové vody musí představovat oddělený prvek povrchových vod, zahrnující pouze sousedící dílčí prvky a nepřekrývající se s dalšími vodními útvary, který musí být charakterizován v jedné kategorii a v jednom typu (213) -
16 Hydrologie Modul 01 Základním podkladem pro vymezování jsou geografické a hydromorfologické charakteristiky, např. soutok řek je důvodem pro vymezení hranice vodního útvaru. Dalším důvodem po tomto kroku jsou obecně možnosti stanovení environmentálních cílů pro vodní útvar, které mohou v první řadě souviset s působením antropogenních vlivů: Analýza vlivů může vést k určení vodního útvaru jako silně ovlivněného, nebo k jeho rozdělení na části s významně odlišným stavem, s odlišnými tlaky, v souvislosti s hranicemi chráněných území apod. Členské státy mají volnost v rozhodování o koncepci vymezení vodních útvarů, je však třeba vyvarovat se přílišné podrobnosti vedoucí k atomizaci systému vodních útvarů, která vede k nemožnosti stanovit pro ně environmentální cíle v Plánech povodí. Postup vymezování vodních útvarů proto není uzavřen a bude se vyvíjet až do vyhlášení prvních Plánů povodí. V České republice se mohou vyskytovat vodní útvary povrchových vod kategorie "řeka" nebo "jezero", nebo útvary identifikované jako vodní útvary povrchových vod umělé nebo silně ovlivněné. Vymezení vodních útvarů povrchových vod vychází z těchto zásad/předpokladů: Vzhledem k tomu, že charakterizace vodních útvarů umělých a silně ovlivněných se provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému vodnímu útvaru, je začlenění kteréhokoliv vodního útvaru povrchových vod do kategorie řeka nebo jezero zásadní. V České republice existují jen tři významná jezera přirozeného původu, která ovšem (vzhledem k malé velikosti, typu a lokalizaci v chráněných oblastech) není třeba vyhlásit za samostatné vodní útvary a jsou součástí vodních útvarů tekoucích vod. Všechny vyhlášené vodní útvary kategorie "jezero", tedy splňující obsah článku 2(5) Rámcové směrnice, jsou antropogenního původu a budou identifikovány jako silně ovlivněné vodní útvary, případně umělé (pokud nevznikly modifikací úseku toku). Vymezení vodních útvarů povrchových tekoucích vod na území ČR bylo připravováno současně se základní typologií a vychází z členění hydrografické sítě toků na řády podle Strahlera, tj. hierarchického systému se stoupající číselnou hodnotou "charakteristiky" od pramene po ústí do moře. Princip členění hydrografické sítě podle Strahlera vychází z předpokladu, že řád toků se začne počítat od pramene jako řád 1 a bude se zvyšovat vždy při soutoku s tokem stejného řádu. Není tedy důležité který tok (řád) se vlévá do moře, ale v tocích stejného řádu můžeme ve stejných (antropogenně neovlivněných) geografických, klimatických a geologických podmínkách nalézt srovnatelná společenstva vodních organismů, stejné fyzikální podmínky nebo stejné nebo velmi podobné pozaďové (neovlivněné) koncentrace chemických látek. Řád toku podle Strahlera je v ekologické literatuře používán jako základní souhrnná typologická charakteristika. Obecné korelace s řádem toku jsou pro vzdálenost od pramene, sklon, průtok atd. Princip stanovení řádu toků podle Strahlera je naznačen na obr (213) -
17 Obr.2.7: Princip stanovení řádu toku podle Strahlera Pro vymezení vodních útvarů je nutné zvolit vhodnou podrobnost, která zajistí na jedné straně přiměřenou homogenitu (či heterogenitu) vodního útvaru s možností hodnotit ekologický a chemický stav útvaru jako celku a na druhé straně zajistí dostatečnou přehlednost a možnost zpracování výsledků na úrovni celé oblasti povodí, zejména pro účely Plánů povodí. V přípravném období vymezování vodních útvarů (2002-3) byly testovány dvě varianty - se základní jednotkou povodí toku 5. řádu a povodí toku 4. řádu. Na základě postupného projednání návrhu metodiky vymezování vodních útvarů (ve dnech , , ) a samostatné schůzky s experty Českého hydrometeoro-logického ústavu byla zvolena varianta založená na dělení hydrografické sítě toků na území ČR na vodní útvary a jejich povodí, kde nejmenší samostatnou jednotkou je tok řádu 4 podle Strahlera a jemu odpovídající povodí. Z toho vyplývá, že toky řádu 1-3 budou zahrnuty v povodí toku 4. řádu a nebudou vymezeny jako samostatné vodní útvary. Vodní útvary toků 4. řádu podle Strahlera označujeme jako horní, protože výše už neleží žádný samostatný vodní útvar a jejich rozvodnice tvoří hranici s jinými povodími toků 4. nebo vyššího řádu. Toky vyšších řádů (5-8) jsou považovány za samostatné ( průtočné ) vodní útvary včetně jejich mezipovodí. Do celkové plochy povodí těchto útvarů musí být započítány i plochy povodí útvarů ležících výše. Na rozdíl od vodních útvarů horních mohou být průtočné vodní útvary dále děleny. Samozřejmým důvodem je změna řádu toku, dále soutok s významným přítokem nižšího řádu, dále mohou být důvodem významné změny přirozeného charakteru toku (např. významné morfologické změny rozdělení na úsek přirozený a silně modifikovaný). U toků vyšších řádů (> 6) bude nutno postupně (obecně v horizontu roku 2006 a podle postupu rozpracovaní Plánů povodí) uvážit oprávněnost či účelnost zahrnutí menších přítoků (řád < 4) do - 17 (213) -
18 Hydrologie Modul 01 vodního útvaru, vzhledem k přirozeně rozdílným environmentálním cílům. Již zmíněným důvodem dělení jsou vodní útvary stojatých vod (nádrže, rybníky), přerušující primárně geograficky vymezené vodní útvary tekoucích vod. Hlavní rysy a výhody/nevýhody zvoleného systému a jeho podrobnosti: Použitím řádu toku 4 podle Strahlera jako nejmenší jednotky pro vodní útvary se u ploch povodí dostáváme na minimální úroveň cca 10 km2, což je v systému typologie "A" dolní hranice pro typ vodního útvaru podle plochy povodí (příloha II, čl ). Pokud bychom zvolili řád 3 nebo nižší, odpovídající plochy povodí by se zmenšily a dostali bychom se do řádově větší podrobnosti než požaduje WFD pro typologii. A samozřejmě by došlo k nežádoucí "atomizaci" systému. Pokud bychom naopak zvolili řád vyšší (5-6), velikostní kategorie povodí km2 by byla zastoupena jen minimálně, a obecně bychom dostali vodní útvary velmi nehomogenní, pro které bychom nedokázali stanovit environmentální cíle, ekologický a chemický stav, atd. Řád toku 4 podle Strahlera odpovídá v zavedeném hydrologickém členění území ČR (podle Základní vodohospodářské mapy 1:50 000) jednomu a více povodím IV. řádu. Jen ve výjimečných případech nemá tok 4. řádu (podle Strahlera) adekvátní hydrologické povodí. Menší jednotky vodních útvarů, založené na členění již od úrovně řádu 4 umožňují stanovit menší množství jednoznačně definovaných typů vodních útvarů a posléze i výběr vhodných referenčních lokalit pro hodnocení stavu vodního útvaru. Sousedící vodní útvary, příslušející do stejného typu, lze pro některé specifické účely, např. pro charakterizaci a určení rizikových vodních útvarů, sloučit do skupin, které mohou být posuzovány společně, včetně určení environmentálních cílů, systému monitoringu apod. Při malém počtu vodních útvarů hrozí riziko, že všechny nebo jejich většina budou označeny jako útvary, kde hrozí riziko nedosažení environmentálních cílů do roku V případě podrobnějšího členění území budou alespoň některé vodní útvary vyhodnoceny jako nerizikové. Volba menší územní jednotky (vodního útvaru) je výhodná pro přímou komunikaci se samosprávou a s lidmi či organizacemi, kterých se stav vodního útvaru přímo dotýká. Je to výhodné i z pohledu rozhodování na místní úrovni a pro veřejné projednávání Plánů řízení oblastí povodí. "Jezero" čili vodní útvar stojaté vody je vymezen pro objekty stojaté vody, které mají plochu hladiny větší než 0,5 km2 a průměrnou dobu zdržení > 5 dní, a přerušují říční síť na toku řádu. Tyto objekty jsou vymezeny jako silně ovlivněný vodní útvar. Objekty splňující tyto podmínky, které leží mimo říční síť, resp. na tocích řádu < 4, jsou identifikovány jako umělý vodní útvar (v současné době 2 případy). Ostatní stojaté vody (menší rybníky a zdrže) budou posuzovány jako vliv (pressure) na toku, čili jako součást vodního útvaru tekoucí vody, a hodnocení tohoto útvaru může vést k jeho identifikaci jako silně ovlivněný vodní útvar, ovšem beze změny kategorie (213) -
19 Vlastní postup vymezení vodních útvarů tedy obsahuje následující kroky: Základní systém útvarů povrchových vod tekoucích: Dílčí povodí resp. mezipovodí útvaru je definováno prostřednictvím závěrných profilů, ve kterých dochází k dále uvedené změně řádu toku podle Strahlera. Uzávěrné profily útvarů byly určeny: Na konci úseků toků 4. a vyššího řádu podle Strahlera, na který navazuje úsek toku vyššího řádu. Na konci úseku toků 6. a vyššího řádu před soutokem s tokem o jeden řád nižším. Na konci úseku toků 8. řádu před soutokem s tokem o 2 řády nižším. Vymezení vodních útvarů povrchových vod stojatých: Výběr stojatých vod (nádrží apod.) splňujících kritéria (plocha hladiny, doba zdržení). Jejich začlenění do systému vodních útvarů v říční síti jako prvků přerušujících vodní útvary tekoucích vod a vymezení dalších vodních útvarů tekoucích vod nad a pod "jezery", tedy neomezených změnou řádu toku jako prvním kritériem Guidance. Sumárně je v ČR vymezeno 1103 vodních útvarů povrchových vod. V Oblasti povodí Odry je vymezeno 111 vodních útvarů. 103 vodních útvarů spadá do kategorie "řeka" a 8 vodních útvarů do kategorie "jezero" Vymezení útvarů podzemních vod Vymezení útvarů podzemních vod je iterativním procesem. Tento proces vymezení vyplývá z textu Rámcové směrnice (WFD) a z navazujících Guidance dokumentů. První krok tohoto vymezení vychází z přírodních podmínek podzemních vod jako je systém proudění a hranice hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování útvarů podzemních vod v ČR je využití hydrogeologické rajonizace. Hydrogeologická rajonizace se v ČR používá již více než 40 let a hydrogeologické rajony jsou základní jednotky pro bilanci množství podzemních vod. Z hlediska přírodních charakteristik dělíme útvary podzemních vod na vlastní útvary a skupiny útvarů. V útvarech podzemních vod plošně převládá jeden vymezitelný kolektor případně více kolektorů pod sebou, skupiny útvarů podzemních vod jsou charakterizovány pestrou směsí lokálních kolektorů. V útvarech podzemních vod se většinou vyskytuje tzv. souvislé zvodnění, které se v případě pánevních struktur realizuje nezávisle na nejbližší erozní bázi (tj. nikoliv do nejbližšího toku) a prakticky to znamená, že hydrogeologická rozvodnice má jiný průběh než hydrologická. Takovéto útvary jsou většinou významné z vodohospodářského hlediska jako zdroje vody pro pitné účely. Naproti tomu skupiny útvarů mají pouze lokální zvodnění, tj. jejich kolektory jsou zpravidla odvodněny do nejbližší erozní báze - do nejbližšího většinou drobného toku. Tyto struktury mají pouze místní vodohospodářský význam. Hranice útvarů se souvislým zvodněním jsou převážně generalizované hranice významných kolektorů (tj. geologické hranice), případně hydraulické hranice, - 19 (213) -
20 Hydrologie Modul 01 na rozdíl od skupin útvarů s nesouvislým zvodněním, kde lze využít hranice hydrologické. Za útvar podzemní vody není považován každý existující kolektor, ale každý takovýto útvar se skládá z jednoho nebo více významných kolektorů (hranice kolektorů jsou pro zjednodušení totožné s hranicí celého útvaru). Významnost kolektoru, tedy jeho zařazení pro potřeby WFD se určovalo podle využívání podzemní vody. Více kolektorů mají pouze křídové útvary. Na základě analýzy byly zpracovány hranice útvarů podzemních vod. Tyto útvary jsou zpracovány do jednotlivých vrstev ležících nad sebou: útvary podzemních vod - svrchní (kvarter, coniak) útvary podzemních vod - hlavní útvary podzemních vod - hlubinné (bazální kolektor cenomanu) 2.7 Srážkoodtokový proces v povodí Množství vody odtékající z povodí určitým profilem toku je výslednicí řady činitelů, z nichž rozhodující v našich podmínkách jsou atmosférické srážky, které svým množstvím a časovým rozdělením předurčují časový průběh toku. Vztah mezi srážkami a odtokem není však přímý. Je modifikován jednak aktivně ostatními klimatickými faktory, jejich dynamikou vývoje, jednak pasivně ostatními fyzickogeografickými činiteli, kteří jsou v daném povodí stálé. Mimo to se projevuje i vliv člověka. Z klimatických faktorů se uplatňuje rozhodující mírou sluneční záření, teplota a vlhkost vzduchu, intenzita výměny vzdušných mas, které ve svém komplexu ovlivňují výparnost, a tím bilanční poměry v povodí. Na rozdělení celkového odtoku mezi povrchový a podzemní působí činitelé ovlivňující vsak, tj půdní a geologické poměry, vegetační kryt, úprava půdy na velkých výměrách při zemědělském a lesním hospodářství. Geologické podloží a jeho propustnost má význam při utváření odtoku v období bezdeští. Ovšem nepropustné vrstvy (krystalické horniny, ruly, slíny, břidlice) s málo mocným půdním překryvem snižují celkovou retenční kapacitu povodí a spolupůsobí při prudkém stoupání průtoků při vydatnějších deštích. Hustota vodí sítě a s jejím uspořádáním související geometrické vlastnosti povodí (tvar, délka, údolnice) a spádové poměry rozhodují o rychlosti odtoku v povodí, jeho koncentraci v určitém profilu toku. Tedy tyto faktory působí především při utváření extrémních průtoků. Velikost povodí jednoznačně uplatňuje při tvorbě maximálního kulminačního průtoku Q max za povodní. Se vzrůstem plochy povodí pak klesá maximální specifický odtok. Rovněž lze konstatovat, že čím je menší povodí toku, tím nerovnoměrněji je rozdělen odtok v roce. Srážkoodtokovým procesem v povodí rozumíme postupnou transformaci srážky dopadající na povodí až na odtok vody závěrovým profilem povodí obr Je zřejmé, že se jedná o velmi složitý proces, který je ovlivněn řadou činitelů. Především je to skupina klimatických činitelů. Sem patří vlastní časový a prostorový průběh spadlé příčinné srážky, vlhkost ovzduší, výpar, teplota ovzduší, rychlost a směr větru, atmosférický tlak apod. Druhou skupinu - 20 (213) -
Hydraulika a hydrologie
Hydraulika a hydrologie Názvy vědních oborů Hydor voda Logos výskyt Aulos - žlab Hydor + logos Hydor + aulos hydrologie hydraulika Hydrologie Věda, která se systematicky a vlastními prostředky zabývá zákonitostmi
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceSlide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk
Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj 1800 1900 období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace. 1900 1930 hydrologie začíná existovat jako samostatná věda. 1930 1950 výrazný rozvoj především
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceSucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR
Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna
VícePřehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba
Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní
Úvod do problematiky vsakování vod, výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů problematiky týkajících
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VíceOkruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium)
Okruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium) GEOMORFOLOGIE 1. Základy klasifikace georeliéfu, geomorfologická terminologie 2. Globální geomorfologii tektonika litosférických desek 3. Strukturní
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceProgramy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
VíceKvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
VíceHydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.
Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VícePracovní list: řešení
Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
Vícerežimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.
Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
VíceHydrologie. Prof. Ing. Miloš Starý, CSc. Literatura Hydrologie pro kombinované studium Hydrologie. Metodické návody do cvičení
Hydrologie Prof. Ing. Miloš Starý, CSc. Literatura Hydrologie pro kombinované studium Hydrologie. Metodické návody do cvičení 1 Přednášky Úvod, význam, základní pojmy Klimatičtí činitelé (srážky, vlhkost
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VíceStavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku
Bakalářské studijní programy a jejich obory Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku Vodní hospodářství a vodní stavby Proč si zvolit obor Vodní hospodářství
VíceKompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex 29.3.2017 Jablonné nad Orlicí Matematické modelování (obecně hydrogeologie) ve svých
VíceUžívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod
STRUČNÝ SOUHRN NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU A NÁVRHU PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ DYJE Tento stručný souhrn je komentovaným obsahem návrhů plánů dílčích povodí (PDP) a slouží pro lepší orientaci
VíceVýpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů
Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S
VíceROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.
ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI 2002 RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. - OBSAH PŘEDNÁŠKY - Hydrologická předpovědní povodňová služba (HPPS) v roce 2002
Více7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
VíceRebilance zásob podzemních vod
Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.
Více23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové
Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceMetody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceSplaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti
SPLAVENINY Splaveniny = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti Vznik splavenin plošná eroze (voda, vítr) a geologické vlastnosti svahů (sklon, příp.
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
VíceKOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY
SRÁŽKY PRECIPITATION PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK AVERAGE PRECIPITATION TOTAL INTENZITA SRÁŽEK PRECIPITATION INTENSITY KONDENZAČNÍ JÁDRA CONDENSATION NUCLEI SNĚHOVÁ VLOČKA SNOWFLAKE SRÁŽKOVÝ STÍN RAIN SHADOW 34
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
Vícepodzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.
Sledování 18 O na lokalitě Pozďátky Metodika Metodika monitoringu využívá stabilních izotopů kyslíku vody 18 O a 16 O v podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceŠkola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník
Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
Více26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE
26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
VícePracovní list. (3) školní automatická stanice
Pracovní list Prší, prší, jen se leje... 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice (4)
Více4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie kombinovaná forma studia verze 2016/2017 Státní závěrečné
VíceUmělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití
Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - voda V této kapitole se dozvíte: Jaké složky znečišťují vodu. Příčiny znečištěné vody. Nástroje ke snížení
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
VícePředmět úpravy. Vymezení pojmů
391/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2004 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceMeteorologické minimum
Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
Více2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení
2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků
VíceMAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM
MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceČeský hydrometeorologický ústav
Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat
VíceBilance průtoků Extrémní průtoky
Bilance průtoků Extrémní průtoky Vyhodnocení průměrných průtoků Pro statistiku průměrné hodnoty za t (den, měsíc, rok) Průměrný denní průtok 1.průměrný vodní stav z konzumční křivky průměrný Q d Q d pro
VícePředpovědní povodňová služba Jihlava února 2017
Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceStanovení hloubky karbonatace v čase t
1. Zadání Optimalizace bezpečnosti a životnosti existujících mostů Stanovení hloubky karbonatace v čase t Předložený výpočetní produkt je aplikací teoretických postupů popsané v navrhované certifikované
VíceUcelená politika samosprávy Královéhradeckého kraje o vodě
Ucelená politika samosprávy Královéhradeckého kraje o vodě Základní cíle: Sumarizovat a vyhodnotit existující odborné poznatky o vodě na území Královéhradeckého kraje z pohledu jeho územní samosprávy Navrhnout
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceExperimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd
Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ
VíceVyužití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí
Krajina, meliorace a vodní hospodářství na přelomu tisíciletí Strana 1 Využití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí Zbyněk KULHAVÝ Retenční
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceModelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.
Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s. 5. a 6. prosince, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing. Jan Uhlík, Ph.D. Témata prezentace:
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
VíceEkologický a chemický stav útvarů povrchových vod v MOPO
Petr Tušil Ekologický a chemický stav útvarů povrchových vod v MOPO Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 info@vuv.cz, www.vuv.cz, Pobočka
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceHydrologie. Literatura Hydrologie pro kombinované studium Hydrologie. Metodické návody do cvičení
Hydrologie Literatura Hydrologie pro kombinované studium Hydrologie. Metodické návody do cvičení Přednášky Úvod, význam, základní pojmy Klimatičtí činitelé (srážky, vlhkost ovzduší) Geografičtí činitelé
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
Více