s ohledem na důležitost dodávek el. energie rozděluje provozy, technologická zařízení a spotřebiče do tří stupňů: a) dodávky 1.

Transkript

1 Elektroinstalace v průmyslových budovách průmyslové budovy (prostory) => prostory určené pro průmyslové účely (mezi tyto prostory neřadíme kanceláře, šatny, umývárny a WC, pokud jsou v samostatných částech budov) podle výrobního zaměření to jsou např. provozy strojírenské, potravinářské, textilní, chemické, hutě, požadavky kladené na průmyslové rozvody (instalace) jsou shodné s požadavky kladenými na rozvod v obytných budovách, ale průmyslové rozvody musí přenášet větší výkony! někde je prostředí podobné jako v obytných budovách, ale v jiných průmyslových provozech je vliv prostředí velmi nepříznivý (např. hutě, výrobní haly, ) => prostředí má vliv na způsob provedení el. rozvodu! Hlavní požadavky na průmyslové rozvody: 1. bezpečnost osob 2. provozní spolehlivost (v daném prostředí; při daném druhu výroby) 3. přehlednost rozvodů, možnost rychlého odstranění závad (snadná údržba) 4. hospodárnost při zřizování rozvodů (nákladnější provedení není vždy to nejlepší) 5. estetické provedení 6. životnost instalace 7. snadná přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování strojů (např. při změnách výroby a rozmístění strojů)

2 s ohledem na důležitost dodávek el. energie rozděluje provozy, technologická zařízení a spotřebiče do tří stupňů: a) dodávky 1. stupně dodávky energie musí být zajištěny za každých okolností, protože jejich přerušení může způsobit ohrožení lidských životů (např. čerpadla požární vody, výtahy určené pro evakuaci osob a materiálu), nebo velké ztráty znehodnocením výroby, zničením zařízení nebo zastavením důležitých strojů sloužících k udržování technologického procesu, které značně převyšují náklady na zajištění 1.stupně dodávky musí být zajištěny ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů s dostatečným výkonem porucha na kterékoli napájecí soustavě musí být ihned vhodně signalizována jsou-li oba zdroje v závodě spojeny paralelně, je nutné při poruše jednoho zdroje ihned paralelní provoz rozpojit přepojení na druhý napájecí zdroj se podle technických podmínek a podle přípustné doby přerušení dodávky energie provede ihned po vzniku poruchy napájení, a to buď zásahem obsluhy, nebo automaticky b) dodávky 2. stupně dodávky, které mají být pokud možno zajištěny, protože jejich přerušení a zastavení důležitých strojů může způsobit jen podstatné zmenšení nebo zastavení výroby (aniž při tom nastane ohrožení osob) c) dodávky 3. stupně dodávky, které nemusí být zajišťovány zvláštními opatřeními

3 Základní vlivy působícími na řešení a provedení průmyslové elektroinstalace základním vlivem na průmyslové instalace je prostředí Prostředí určujeme podle vnějších vlivů působících na el. zařízení vnější vlivy se rozdělují do stupňů, každý stupeň je označen 2 písmeny velké abecedy a číslicí: 1. písmeno: A - prostředí B - využití C - konstrukce budovy 2. písmeno: povaha vnějšího vlivu (A->Y) Číslice: označuje třídu každého vnějšího vlivu jsou rozvody: Základní druhy průmyslových rozvodů: 1. Paprskový 2. Stromkový 3. Okružní 4. Mřížový 5. Dvoupaprskový 6. Průběžný 1. Paprskový rozvod

4 z rozvaděče jsou vedeny samostatné vývody pro každý spotřebič je nejjednodušší, nejlevnější rozvod používá se v distribučním rozvodu NN nebo v menších průmyslových závodech na rozvod nesmí být připojeny spotřebiče 1. stupně důležitosti menší spolehlivost je jediná nevýhoda tohoto rozvodu každá porucha znamená vyřazení spotřebičů napájeným postiženým paprskem 2. Stromkový rozvod z hlavního rozvaděče napájíme soustavu rozvaděčů podružných a z nich teprve jednotlivé spotřebiče (stroje) 3. Okružní rozvod

5 z hlavního rozvaděče jde okružní napáječ smyčkami na rozvaděče podružné je proveden jako uzavřený okruh, ze kterého se napájejí jednotlivé paprskové či smyčkové odbočky ke spotřebičům nebo podružným rozváděčům výhodou je možnost napájení spotřebičů jednoho okruhu ze dvou stran tím se zvyšuje spolehlivost dodávky el. en. při poruše v některé části okruhu se poškozená část odpojí a zbytek se do provedení opravy provozuje jako z paprskového rozvodu tento rozvod se používá pro náročné spotřebiče a používá se v průmyslových závodech a v městské zástavbě 4. Mřížový rozvod

6 je více napájecích míst a odběrové uzly jsou jednak spojeny s napájecími rozvaděči, jednak spojeny mezi sebou je tvořen alespoň dvěma napájecími místy s hlavními rozváděči a hustější sítí vzájemně propojených podružných rozváděčů, tak vzniká rozvod, ve kterém jsou jednotlivé podružné rozváděče napájeny nejméně ze dvou či více směrů tento rozvod je vhodný pro napájení velkých průmyslových závodů nebo do hustých městské zástavby je vysoce spolehlivý, ale má velké pořizovací náklady 5. Dvoupaprskový rozvod odběrové body jsou napájeny ze dvou napájecích rozvaděčů je kombinací dvou paprskových rozvodů s možností vzájemného záskoku dvou napáječů aby nedošlo při provozu k paralelnímu chodu transformátorů, jsou všechny podružné rozváděče podél rozpojeny k jejímu propojení dochází pouze při výpadku jednoho z napáječů používá se ve větších závodech s důležitými odběry nebo u vlastní spotřeby elektráren

7 6. Průběžný rozvod odběrové body jsou napájeny průběžnými napáječi z napájecího rozvaděče je vhodný pro osvětlování komunikací, napájení jednotlivých maloodběratelů nebo napájení větších, rozlehlých průmyslových hal s drobnými spotřebiči vyznačuje se dlouhým průběžným vedením, ze kterého jsou odbočky pro napájení spotřebičů nebo podružných rozvodnic Průmyslová instalace pro rozvod v průmyslovém objektu se zřizuje jeden nebo několik transformátorů (pro jednotlivé budovy) umístěných co nejblíže místa spotřeby (velký závod má svou rozvodnu (22 kv) pro napájení transformátorů) z jejich transformátorů se napájí hlavní rozváděče, z nichž se napájí jednotlivé stroje přímo nebo jsou stroje napájeny z podružných rozváděčů napájených hlavními rozváděči rozvod z hlavních rozváděčů může být: 1. paprskový 2. stromkový 3. okružní 4. mřížový

8 5. dvoupaprskový 6. průběžný porovnání rozvodů z hlavních rozvaděčů: paprskový a průběžný rozvod jsou přehledné, snadné pro údržbu, nenákladné, ale jistota dodávky el. energie je malá okružní je méně přehledný, nákladnější, ale je větší jistota dodávky el. energie největší jistotu dodávky energie splňuje mřížový rozvod, je však nákladný, málo přehledný a obtížný pro údržbu (využívá se v průmyslových závodech pro spojení transformoven jednotlivých objektů) připojení průmyslových závodů se provádí nejčastěji přes napájecí transformátor ze soustavy VN (22 kv) a VVN (110 kv) velké závody mohou mít několik napájecích transformátorů (22 kv/0,4 kv) provozní napětí na sekundární straně napájecího transformátoru závisí na velikosti připojených spotřebičů jedná se o VN pro velké odběry nebo NN pro menší a drobné spotřebiče (např. 110/6 kv) vnitropodnikové sítě VN mohou mít napětí 3,6 nebo 10 kv u velkých závodů bývá 22 nebo 35 kv Zajistění náhradního zdroje může to být například: 1. zvláštní transformátor napájený z nadřazené soustavy (jiným vedením) 2. vlastní zdroj v závodě (diesel-elektrické ústrojí, akumulátorová baterie, malá vodní elektrárna, atd.)

9 Provedení silových kabelových průmyslových rozvodů v průmyslových závodech rozvod se nejčastěji provádí celoplastovými kabely CYKY (případně přípojnicový rozvod holými vodiči) způsob jejich ukládání ovlivňují: 1. druh prostředí podle něho volit uložení kabelů 2. ostatní prvky spínače, krabice, zásuvky, jističe, rozváděče, 3. stavební provedení objektu - ovlivňuje hlavně možnost uložení kabelů 4. cena investice záleží na investorovi a jeho požadavcích velká cena nebývá vždy nejlepší řešení 5. výrobní technologie podle zdrojů rozmístěných v hale volíme druh rozvodu ke strojům (např. paprskový) rozdíly jsou ve velikostech přenášených elektrických výkonů a ukládání el. rozvodů v bytových objektech bývá nejčastěji uložení vodičů pod omítkou nebo v lištách kabely v průmyslových rozvodech lze vložit: a) do kabelového kanálu b) na příchytky na omítku c) na lišty na omítku i konstrukci d) na ocelové rošty e) kabelové žlaby a lávky (háky) f) pod omítku g) do ocelových trubek (ochrana proti mechanickému namáhání)

10 z hlediska mechanické ochrany kabelů jsou v průmyslových prostorách k ukládání kabelů vhodné: 1. Kabelové kanály (v hlavních trasách) kabely se v nich ukládají na rošty nebo lávky (háky) do trvale suchých kanálů se mohou kabely ukládat přímo na dno v nejnižším místě bývá sběrná jímka k odčerpání zateklé vody v průmyslových rozvodech je nejčastější způsob uložení vodičů na lávkách, roštech, v lištách na povrchu stěn nebo v kabelových kanálech v menších podnicích se ukládají kabely do shora přístupných kanálů zakrytých ocelovým plechem ve velkých závodech se využívají kabelové kanály průlezné nebo průchozí (jsou shora přístupná pouze v místech vstupů) kanál je shora přístupný a ukládají se do něj kabely na rošty nebo háky jako vodiče se nejčastěji používají vícežilové izolované vodiče nebo zejména kabely silový rozvod se většinou provádí jako paprskový, v případě zvýšení nároků na spolehlivost dodávky el. energie mohou být rozváděče zapojeny do smyčky ve větších průmyslových halách je možno použít i přípojnicový rozvod provedený holými vodiči pod stropem průmyslové haly, nejméně však ve výšce 5 m nad podlahou haly, z těchto vodičů se provádějí odbočky kabely po stěnách, sloupech nebo i vzduchem k nejbližším pracovním strojům pokud nelze zajistit potřebnou výšku (min. 5 m), je potřeba přípojnicový rozvod krýt, aby nedošlo k náhodnému doteku s živou částí

11 1.2. Kanály průchozí jsou pro velký počet kabelů nejmenší výška je 1,9 m v místě křižování může být snížena na 1,2 m pouze v délce 3 m kanály musí mít zajištěné větrání, osvětlení musí být ovladatelné od každého vstupu 1.3. Průlezné kanály jsou pro větší počet kabelů v místech, kde není možné postavit kanál průchozí, a budují se jenom v kratších úsecích nejmenší výška je 1,2 m v místech křižování s jinými kanály může být snížena na 0,9 m, ale pouze v jejich délce 2 m vstupy musí být každých 40 m a od každého vstupu musí být ovládání svítidla podmínky pro zajištění odtékání vody jako u předchozích typů kabelových kanálů, stejné požadavky jsou i na větrání prostoru kanálu, které musí zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, potřebnou pro pohyb osob, odvádění ztrátového tepla, vzniklého zatěžováním kabelů větrání může být přirozené, pokud je kanál ve svahu, nebo častěji vynucené s použitím ventilátorů do kabelových kanálů se nesmí umisťovat žádné potrubí s výjimkou potrubí, ve kterém je jen vzduch při ukládání kabelů na podpěry (rošty, háky), je potřeba, aby mezi kabely byla vždy mezera rovná alespoň vnějšímu průměru kabelů do napětí 10 kv, pro kabely s napětím vyšším než má být mezera rovná dvojnásobku průměru kabelů, nejméně však 10 cm

12 menší mezery se mohou dovolit jen u kabelů do 1 kv, ale současně se snižuje jejich zatížitelnost kabely a vodiče pomocných obvodů se mohou klást těšně vedle sebe, bez mezer, mohou být uloženy i ve vrstvách, nebo společných svazcích přívody ke strojům se nejlépe umisťují v podlaze. Je-li hlavní trasa rozvodu v kanále, odbočujeme z kanálu ke strojům v ocelových trubkách zabetonovaných v podlaze je-li hlavní trasa nahoře, provádíme svody po stěnách nebo konstrukce objektu a nejméně 2 m nad podlahou přejdeme do ocelové trubky v podlaze a pokračujeme ke stroji a) výhody kabelového rozvodu v kanálech: 1. kabelové trasy nepřekáží provozu ani jeřábové dopravě 2. kabely jsou dobře chráněny proti mechanickému poškození 3. přívody ke strojům lze provést skrytě spodem b) nevýhody rozvodu v kanálech: 1. značná pořizovací cena na výstavbu kanálů 2. při změně rozmístění strojů jsou kanály nevýhodné 3. kabely jsou v uzavřeném kanálu méně chlazené než při instalaci na povrchu 4. kabely jsou méně přehledné a přístupné

13 normy doporučují montovat příchytky ve vhodných vzdálenostech od sebe, aby nedocházelo k prohýbání kabelů čím je kabel silnější, tím je tužší a příchytky lze montovat po větších vzdálenostech při montáži je třeba dbát také na estetický vzhled díla. doporučené vzdálenosti příchytek Poloha vedení vodorovná a skloněná do 45 Vnější průměr vodiče (mm) Největší vzdálenost příchytek (cm) *) do přes 16 do přes 26 do přes skloněná nad 45 u všech průměrů 100 *) U kabelů s hliníkovým pláštěm mohou být tyto vzdálenosti 1,5 násobné.

14 odbočné rozvodky (krabice), zásuvky a vypínače montujeme oddáleně od podkladu na ocelových konzolkách je-li taženo souběžně více kabelů, je výhodné je ukládat na kabelové žlaby, lávky a rošty (uchyceny na nich příchytkami), které se upevňují podél stěn nebo zavěšují pod stropem při změně výroby je lze překládat a měnit 2. Lávky jsou dráhy, na kterých jsou uloženy kabely volně bez příchytek 3. Žlaby na roštech se kabely uchycují různými druhy příchytek

15 v přípojnicovém kanálu je vodičem hliník pásů, které se dimenzují na proudy A všude, kde jsou prováděny odbočky, jsou konce pásů označeny barevnými pruhy: fáze L1 = jeden oranžový pruh L2 = dva oranžové pruhy L3 = tři oranžové pruhy ochranný vodič PE = zelený a žlutý pruh nulový vodič N = světle modrý pruh Přípojnicový rozvod jde o průběžné vedení z holých hliníkových pásů, které jsou izolovaně uloženy v krycím kanálu pod stropem v jednometrových vzdálenostech jsou v krycím kanálu odnímatelné kryty, které lze otevřít a přimontovat tam odbočovací skříňku (vede do ní odbočující kabel upevněný na pásy přípojnic) přes ni lze provést odbočku k jednotlivému stroji v této odbočné krabici (kabelová odbočka z odbočovací skříňky ke stroji) se umisťují i pojistky, které odbočku jistí

16 přípojnicový rozvod se s výhodou využívá pro průmyslové rozvody s hustě rozmístěnými pracovními stroji, které jsou sestaveny do výrobních linek obr. - přípojnicový rozvod holými vodiči 1. kabelový přívod s hlavním vypínačem 2. přepravní jednotka s přípojnicemi 3. přívod ke spotřebiči 4. nosné závěsy Ohyby kabelů podobně jako u zemních kabelů je třeba při ohýbání ostatních kabelů dodržovat minimální poloměry ohybu, aby nedošlo k porušení jádra (vodičů) žil nebo izolace pláště kabelu minimální poloměr oblouku ohybu kabelu má být:

17 a) tenčí kabely (do 20 mm) min. R = 6 x d b) střední kabely (do 40 mm) min. R = 15 x d c) silné kabely R = až 30 x d Svod kabelu z roštu ke stroji na ocelové konstrukci 1. elektromotor 2. poháněné zařízení 3. saně 4. rošt 5. nosná konzola 6. nosná lišta 7. příchytka 8. vodič 9. ocelová trubka 10. nosný úhelník 11. přivařeno 12. základ

18 13. konstrukce objekt Světelné obvody v průmyslu řešíme obvykle trojfázovým rozložením svítidel do jednofázových fází rozvoden při použití zářivek odstraňujeme stroboskopický jev Projekt el. rozvodu skládá se z: 1. výkresové dokumentace 2. technické dokumentace uvádí se v ní informace, které se nevejdou do výkresu 3. rozpočtu musí zde být rozpočteny všechny ceny, které se účtují za práci, materiál, Dimenzování vodičů vodiče silového rozvodu se dimenzují tak: 1. aby výpočtové zatížení nebylo větší, než je trvalé proudové zatížení vodičů (s ohledem na jejich dovolenou provozní teplotu a druh jištění) 2. průřez vodiče byl přijatelný z hlediska hospodárnosti (účelová využití průřezu vodiče, jmenovitých výkonů strojů (odběr el. en. při správném účiníku)) 3. aby vodiče byly dostatečně mechanicky pevné 4. úbytek napětí byl ve stanovených mezích: a) nemá být větší než 5% jmenovitého napětí soustavy (u spotřebičů) b) nemá být větší než 3% ke světelným zdrojům

19 Rozváděče pro rozvody elektrické energie v průmyslových objektech krytí rozváděčů musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost práce a ochranu před nebezpečným dotykem požadavky na rozvaděče NN: 1. malé rozměry 2. snadno přístupné a umožňovat rychlou a bezpečnou výměnu přístrojů 3. manipulace s přístroji a jejich ovládání musí zaručovat bezpečnost provozu a obsluhy rozváděče v závislosti na použitých průmyslových technologiích mohou dosahovat značné velikosti rozváděče se vyrábějí jako typizované celky s použitím pro různé účely a s vybavením podle výběru rozváděče NN se používají pro malé i velké provozní a zkratové proudy podle umístění a přístupu a manipulací s el. výzbrojí dělíme rozváděče na: 1. otevřené (úplně nebo částečně) 2. uzavřené rozváděče mohou obsahovat: 1. ochranné prvky (jištění obvodů) 2. přístroje pro měření 3. ovládání signalizace 4. kompenzační kondenzátory (pro ústřední nebo skupinovou kompenzaci účiníku), podle funkce a účelu se rozvaděče dělí na: 1. distribuční jsou určeny pro rozdělování elektrické energie 2. pomocné

20 jsou určené pro měření, jištění, ovládání návěstí, apod. 3. kondenzátorové jsou určeny pro ústřední nebo skupinovou kompenzaci účiníku Rozváděče distribuční a) hlavní rozváděče napájejí většinou rozváděče podružné b) podružné rozváděče napájejí většinou přímo spotřebiče (stroje) výzbroj je přizpůsobena požadavkům zatížení a zkratům c) podružné rozváděče slouží pro napájení světelných a zásuvkových obvodů a pro stroje menších výkonů výzbroj je pro menší zatížení a zkraty Provedení rozváděčů v průmyslových objektech 1. oceloplechová rozvodnice (plastové) použití jako podružné pro napájení světelných a zásuvkových obvodů pro strojem menších výkonů provedení zapuštěné do zdi nebo nástěnné (na povrchu) jsou přístupné po otevření dvířek 2. jednotný univerzální rozváděč může být jako hlavní i podružný podle druhu krytí: a) rámový rozváděč (úplně otevřený) je otevřený rám s výzbrojí

21 náplň je přehledná snadno přístupná => oprava poruchy je rychlá a snadná použití pouze v bezprašném prostředí v místech, do kterých mají přístup jen osoby znalé b) panelový rozváděč (částečně otevřený) je krytý jen zepředu a z boku mají dobré chlazení vyžadují bezprašné prostředí v provozech, kam nemají přístup osoby bez elektrotechnické kvalifikace c) skříňový rozváděč (uzavřený) celokrytý může být umístěn přímo v provozu => krátká spojovací vedení nevýhodou je špatné chlazení přístrojů velmi často se používají skříňové rozváděče stavebnicového provedení, které se sestavuje do požadovaných konfiguracích, podle potřebného počtu a výzbroje odboček podle umístění mohou být rozváděče: 1. přistavené ke zdi (skříňový) 2. volně stojící (panelový) Rámový rozváděč má ocelovou rámovou konstrukci zcela otevřenou, bez krytů

22 Panelový rozváděč JR-PP čelní desku tvoří panel s umístěnými přístroji (spínače, jističe, ); zadní stěnu má otevřenou Skříňový rozváděč je tvořen uzavřenými skříněmi, z jedné strany opatřeny dveřmi (přistavit zadní stěnou ke zdi), lze umístit přímo v provozu

23 každý stroj musí být vybaven hlavním vypínačem, kterým je možno stroj úplně odpojit (např. při opravách) ochrana před nebezpečným dotykem - viz ČSN ! Silnoproudý rozvod v průmyslových závodech Rozvodná zařízení NN jsou určena pro napájení odběrných elektrických zařízení v průmyslových závodech, občanské a bytové výstavby jmenovité napětí je 400 V a 500 V rozvodná zařízení NN dělíme na: a) kobkové rozvodny jsou určené pro velké provozní a zkratové proudy v současné době se používají zřídka b) rozvaděče částečně nebo plně prefabrikovány se připojí a osadí na místě rozvaděče NN se používají pro malé i velké provozní a zkratové proudy podle funkce a účelu se rozvaděče dělí na: 1. distribuční jsou určené jen pro rozdělování elektrické energie 2. pomocné jsou určené pro měření, jištění, ovládání návěstí, apod. 3. kondenzátorové jsou určené pro ústřední nebo skupinovou kompenzaci účiníku

24 podle umístěn í a přístupu a manipulací s elektrickou výzbrojí dělíme rozvaděče na: 1. otevřené (úplně nebo částečně) 2. uzavřené rozvaděče NN mají mít malé rozměry, mají být snadno přístupné a umožňovat rychlou a bezpečnou výměnu přístrojů manipulace s přístroji a jejich ovládání musí zaručovat bezpečnost provozu a obsluhy. Rozvaděče distribuční rozdělujeme: a) hlavní rozvaděče napájejí většinou rozvaděče podružné b) podružné rozvaděče napájejí většinou přímo spotřebiče výzbroj je přizpůsobena požadavkům zatížení a zkratům c) rozvaděče pro osvětlení napájejí převážně světelné obvody výzbroj je pro menší zatížení a zkraty výkon na jeden rozvaděč NN bývá omezen přístrojovou výzbrojí odboček (maximální jeho výkon může být 1600 kva) rozvaděče NN mohou být panelové, skříňové, výsuvné nebo stykačové rámy, zapouzdřené, stejnosměrné, kondenzátorové, rozvodnice (oceloplechové), elektroměrové, elektrorozvodné rozvaděče elektrorozvodné se používají v obytných budovách, umisťují se do veřejných komunikací, slouží k soustředění jednofázových a třífázových elektroměrů, včetně

25 elektrické výzbroje, obsahující silnoproudá a slaboproudá a sdělovací vedení (stoupací), mohou být v provedením nástěnném nebo v zapuštěném mají mít dvířka s proskleným okýnkem, pro odečet elektroměru ovládání jističů je z čelní strany Základní ustanovení norem pro rozvod v průmyslových závodech zásady o dimenzování vodičů, jistících prostředků a zajištění bezpečnosti osob jsou shodné se zásadami pro objekty, které slouží k bydlení rozdíly jsou ve velikostech přenášených elektrických výkonů a ukládání elektrických rozvodů a další některé podniky potřebují pro svůj provoz výkony v hladině 10 MW a větších a proto energie musí mít vhodnou úroveň napětí připojení průmyslových závodů se provádí nejčastěji přes napájecí transformátor ze soustavy VN a VVN. Velké závody mohou mít několik napájecích transformátorů provozní napětí na sekundární straně napájecího transformátoru na velikosti připojených spotřebičů jedná se o VN pro velké odběry nebo NN pro menší a drobné spotřebiče vnitropodnikové sítě VN mohou mít napětí 3, 6 nebo 10 kv u velkých závodů bývá 22 nebo 35 kv v bytových objektech jsou spotřebiče 3. stupně důležitosti v průmyslových objektech se setkáme se spotřebiči všech tří stupňů důležitosti, v takových případech je nutné zajistit náhradní zdroj, např. zvláštní transformátor napájený z nadřazené soustavy (jiným vedením) nebo může být v

26 závodě vlastní zdroj (diesel-elektrické soustrojí, akumulátorová baterie, malá vodní elektrárna, atd.) v bytových objektech bývá nejčastější uložení vodičů pod omítkou nebo v lištách v průmyslových rozvodech je nejčastější způsob uložení vodičů na lávkách, roštech, v lištách, na povrchu stěn nebo v kabelových kanálech v menších podnicích se ukládají kabely do shora přístupných kanálů zakrytých ocelovým plechem velkých závodech se využívají kabelové kanály průlezné nebo průchozí kanál je shora přístupný a ukládají se do něj kabely na lávky nebo háky do trvale suchých kanálů se mohou kabely ukládat přímo na dno v kanálech, které nejsou trvale suché mívají sklon příčným a podélným rozměrem pro odvod zateklé vody v nejnižším místě bývá sběrná jímka k odčerpání zateklé vody a) kanály průchozí jsou pro velký počet kabelů nejmenší výška je 1,9 m v místě křižování může být snížena na 1,2 pouze v délce 3 m kanály musí mít zajištěné větrání, osvětlení musí být ovladatelné od každého vstupu b) průlezné kanály jsou pro větší počet kabelů v místech, kde není možné postavit kanál průchozí a budují se jenom v kratších úsecích nejmenší výška je 1,2 m

27 v místech křižování s jinými kanály může být snížená na 0,9, ale pouze v délce 2 m vstupy musí být každých 40 m a od každého vstupu musí být ovládání svítidla. podmínky pro zajištění odtékané vody jako u předchozích typů kabelových kanálů stejné požadavky jsou i na větrání prostoru kanálu, které musí zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, potřebnou pro pohyb osob, odvádění ztrátového tepla, vzniklého zatěžováním kabelů větrání může být přirozené, pokud je kanál ve svahu nebo častěji vynucené s použitím ventilátorů do kabelových kanálů se nesmí umisťovat žádné potrubí s vyjímkou potrubí ve kterém je jen vzduch při ukládání kabelů na podpěry, je potřeba, aby mezi kabely byla vždy mezera rovná alespoň vnějšímu průměru kabelů do napětí 10 kv, pro kabely s napětím vyšším než 10 kv má být mezera rovná dvojnásobku průměru kabelů, nejméně však 10 cm menší mezery se mohou dovolit jen u kabelů do 1 kv, ale současně se snižuje jejich zatížitelnost kabely a vodiče pomocných obvodů se mohou klást těsně vedle sebe, bez mezer, mohou být uloženy i ve vrstvách, nebo společných svazcích Výkopy pro kabely při ukládání kabelů do výkopu je potřeba dodržet potřebnou hloubku ukládání je závislá na velikosti provozního napětí kabelů a na místě uložení

28 požadavky na hloubku uložení jsou uvedeny v tabulce: napětí (kv) hloubka uložení (m) volný terén chodník krajnice vozovky 1 až 10 0,7 0,5 1,2 do 35 1,0 1, ,3 1,3 1,3 kabely se ukládají do pískového lože o tloušťce vrstvy písku, alespoň 10 cm s potřebnými mezerami mezi kabely a zasypanou další vrstvou písku alespoň 10 cm silnou na tuto vrstvu písku se pokládají cihly, dlaždice, tvárnice a jiné keramické materiály, které mají kabely chránit před mechanickým poškozením při zemních pracích zbytek výkopu se zasype zeminou, do které se uloží asi 20 cm pod povrch výstražná fólie oranžové barvy výkop se nesmí zasypat popelem, struskou či jiným chemickým odpadem, který by mohl poškodit izolaci kabelů jako vodiče se nejčastěji používají vícežilové izolované vodiče nebo zejména kabely silový rozvod se většinou provádí jako paprskový, v případně zvýšení nároků na spolehlivost dodávky elektrické energie mohou být rozvaděče zapojené do smyčky ve větších průmyslových halách je možno použít i přípojnicový rozvod provedený holými vodiči pod stropem průmyslové haly, nejméně však ve výšce 5 m nad podlahou haly, z těchto vodičů se provádějí odbočky kabely po stěnách, sloupech nebo i vzduchem k nejbližším pracovním strojům

29 pokud nelze zajistit potřebnou výšku (minimálně 5 m), je potřeba přípojnicový rozvod krýt, aby nedošlo k náhodnému doteku s živou části Předpisy pro rozvaděče rozvaděče v závislosti na použitých průmyslových technologiích mohou dosahovat značné velikosti velmi často se používají skříňové rozvaděče stavebnicového provedení, které se sestavuje do požadovaných konfiguracích podle potřebného počtu a výzbroje odboček tyto rozvaděče se vyrábějí jako typizované celky s použitím pro různé účely a s vybavením podle výběru rozvaděče mohou osahovat prvky a přístroje pro měření, ovládání signalizaci, dále prvky ochranné, spínací, kompenzační a další krytí rozvaděčů musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost práce a ochranu před nebezpečným dotykem podružné rozvaděče nebo rozvaděče místní pro napájení drobných spotřebičů NN, mohou být sestaveny z menších stavebnicových prvků jako například z plastových rozvodnic s různým druhem krytí pro vnitřní nebo i venkovní prostředí

30 Rozváděče pro rozvod elektrické energie v průmyslových objektech se používají rozváděče v těchto provedeních: a) oceloplechové rozvodnice b) jednotný univerzální rozváděč c) zapouzdřený rozváděč tyto rozváděče jsou navrženy v typizované řadě konstrukcí a výrobou se zabývá celá řada výrobců 1. Oceloplechové rozvodnice používají se v průmyslových objektech jako podružné rozváděče pro napájení světelných obvodů a zásuvkových obvodů a pro připojování elektrických zdrojů a přístrojů menších výkonů používají se v prostředí obyčejném a v prostředí s nebezpečím mechanického poškození obsluhu může provádět i nekvalifikovaný pracovník 2. Jednotné rozváděče může sloužit v rozvodu el. Energie jako hlavní nebo podružný rozváděč podle druhu krytí rozeznáváme rozváděče: 1. rámové 2. panelové 3. skříňové podle umístění: 1. nástěnné (přistavení ke zdi) 2. volně stojící (jednostranné a dvoustranné) jmenovité napětí rozváděčů je do 500 V (50Hz)

31 jmenovitý proud 400 až 2500 A s krytím IP 00 zkratová odolnost je limitována odolností použitých přístrojů jmenovité rozměry rozváděčů: jmenovitá šířka pole 600, 800, 1000 mm jmenovitá hloubka pole 400, 600, 800 mm výška kostry 2240 mm 2.1. Rámový rozváděč používá se ta, kde je třeba zajistit nepřetržitý provoz náplň polí je přehledná a snadno přístupná, takže oprava poruchy je rychlá a snadná nevýhodou je, že vyžaduje bezprašné a čisté prostředí 2.2. Panelový rozvaděč JR - PP

32 je zaskrytý jen ze zepředu a z boku, takže přístroje mají dobré chlazení a lze je využít až do jejich jmenovitých hodnot vyžadují bezprašné prostředí 2.3. Skříňový rozváděč celokrytý v požadovaném stupni krytí IP 40 může být přímo v provozu, takže spojovací vedení jsou krátká

33 nevýhodou je špatné chlazení přístrojů, takže se musí zmenšit zatížení skříně se vyrábějí v základních velikostech 0, 1, 2, 6 a 8 a ve vložených velikostech 22, 62, a 82 do víka lze umístit průhledy pro měřící ovládací a signalizační přístroje 2.4. Jednotné rozváděče vyrábějí se v různých typech provedení, např.: JR-P přístroje jsou umístěny na pevných přístrojových deskách JR-PP panelový rozváděč s pevnými přístrojovými vložkami JR-K kompenzační rozváděč JR-N návěstní rozváděč JR-S stejnosměrný rozváděč R-UR univerzální rozváděč rozváděč se skládá z přívodního pole a z vývodových polí požadovaná náplň jednotlivých polí se volí podle příslušného katalogu výrobce 3. Zapouzdřený rozváděč soustavy U

34 základním členem jsou skříně zhotovené z tenkostěnné litiny nebo ze slitiny Al do skříně se montují přípojnice, svorkovnice a montážní plechy s přístroji skříně se podle potřeby sestavují do větších celků rozváděčů rozváděče se sestavují na nosné rámy z profilových ocelových nosníků Přípojnicový rozvod

35 je tvořen zapouzdřenými hliníkovými pásy, které vedou nahoře podél dílny stavebnicový systém má sekce: rovné, úhlové, odbočné, křížové a přechodové odbočky z hlavní větve se připojí po odejmutí krytu odbočná skříň v odbočné skříni jsou pojistky provádí se v provozech, kde dochází ke změně rozmístění strojů, a tam, kde je velký počet menších strojů a spotřebičů Dimenzování vodičů vodiče silového rozvodu se dimenzují takto: a) aby výpočtové zatížení nebylo větší, než je trvalé proudové zatížení, stanovené s ohledem na jejich dovolenou provozní teplotu a na druh jištění b) aby průřez vodiče byl přijatelný z hlediska hospodárnosti c) aby vodiče byly dostatečně mechanicky pevné d) aby úbytek napětí byl ve stanovených mezích e) aby vodiče odolávaly dynamickým a tepelným účinkům zkratového proudu úbytek napětí v elektrických silových rozvodech se zjišťuje výpočtem nebo podle grafů a u střídavého proudu podle rovnic: a) při cosφ větším než 0,5 b) při cosφ menším než 0,5

36 kde: ΔU f fázový úbytek napětí ΔU sdružený úbytek napětí