Recepce zlínského stavebního konceptu v architektufie Jablonce nad Nisou

Transkript

1 Recepce zlínského stavebního konceptu v architektufie novodobé (Pfiíspûvek k prûzkumu a zhodnocení moderní prûmyslové architektury v âeské republice) Petr FREIWILLIG A NOTACE: Studie se zab vá prûmyslov mi budovami monolitické konstrukce, postaven mi v 60. letech 20. století v Jablonci nad Nisou. Sleduje v voj typizace a standardizace u prûmyslov ch staveb v pováleãném âeskoslovensku. Vûnuje se popisu areálû, sleduje reflexi staveb v tisku. ZmiÀuje technické inovace, realizace pfiedních v tvarníkû a hodnotí stavby a moïnosti jejich ochrany z pohledu památkové péãe. 1 Zejména Pavel NOVÁK: Zlínská architektura , , Zlín 2008; Ladislava HOR ÁKOVÁ (ed.): Fenomén BaÈa, zlínská architektura , katalog ke stejnojmenné v stavû pofiádané v Národní galerii v Praze , Praha Zlín Dále napfiíklad Zdenûk LUKE, Petr V ETEâKA: Vladimír Karfík: Building No 21 in Zlín, Zlín 2004; Radomíra SEDLÁKOVÁ, Pavel FRIâ: 20. století ãeské architektury, Praha 2006; Vladimír LAPETA (ed.): Slavné vily Zlínského kraje, Praha Problematice zrodu moderního Zlína, jeho velkorysému urbanismu, osobité baèovské architektufie i jejím tvûrcûm, Franti ku Lydie Gahurovi, Vladimíru Karfíkovi i samotnému BaÈovi, byla v posledních letech vûnována zaslouïená pozornost. 1 Ta se zamûfiila i na poãátek gottwaldovské éry, kdy vznikaly dal í zajímavé realizace v intencích pfiedchozích dekád. Za v echny jmenujme alespoà kolektivní dûm od Jifiího VoÏenílka z roku 1950 nebo ústfiední distribuãní sklad obuvi od Vladimíra Kubeãky z let I díky tûmto jménûm kontinuita se zmûnou spoleãensk ch pomûrû nezanikla. Stavební oddûlení firmy BaÈa, zaloïené v roce 1924 (v pozdûj ích letech vzniklo také oddûlení urbanistické, ve kterém pûsobili oba v e jmenovaní, Ïáci Pavla Janáka), 2 se po dal ích peripetiích pfierodilo ve Státní ústav pro projektování závodû spotfiebního prûmyslu, pozdûj í Centroprojekt. Po roce 1953 byl zavádûn systém resortních projektov ch ústavû, coï pfiineslo Centroprojektu fiadu realizací v celém âeskoslovensku. 3 Díky centralizaci do lo k roz ífiení zlínsk ch metod a postupû v celostátním mûfiítku. Dosud nereflektovanou stránkou této recepce je v stavba tfií prûmyslov ch Obr. 1. Jablonec nad Nisou, areál PZO Jablonex se je tû vyznaãuje dûslednû symetrickou kompozicí, charakteristickou pro neoklasicismus. Ten tvofiil jedno z v chodisek socialistického realismu doznívajícího po roce Projekt pochází z poloviny roku (Foto Muzeum skla a bi- Ïuterie v Jablonci nad Nisou) areálû v Jablonci nad Nisou v 60. letech 20. století. Jedná se o administrativnû-skladovací areál podniku zahraniãního obchodu (dále jen PZO) Jablonex, závod na kovovou biïuterii národního podniku (dále jen n. p.) BiÏuterie a etáïovou v robní budovu n. p. Autobrzdy. U tûchto staveb do lo k uplatnûní osvûdãené baèovské monolitické Ïelezobetonové konstrukce, ov em ve zcela jin ch podmínkách a obohacené o prvky typické nejen pro prûmyslovou architekturu 60. let 20. století. Typizace, unifikace, standardizace Typizace a prûmyslové postupy v architektufie samozfiejmû nebyly BaÈov m vynálezem. Stejnû jako se ve v robû obuvi a fiízení podniku inspiroval americk mi metodami, tak i systém monolitické 2 Ladislava HOR ÁKOVÁ: PrÛmyslová architektura firmy BaÈa a souãasn stav tfií prûmyslov ch areálû ve Zlínû, Otrokovicích a Napajedlech, in: kolektiv autorû, Stavební kniha 2005, meziváleãná prûmyslová architektura, Brno 2005, s V segmentu prûmyslov ch staveb se jedná napfiíklad o areály ZPS v Hulínû (1950), Odûvního prûmyslu v Prostûjovû ( ), Fezka ve Strakonicích (1972), Sloveny v âadci (1974), Modety v Jihlavû (1977), Trikoty ve Vrbovém a ZávodÛ G. Klimenta ve Znojmû (1978). Srovnej Emil HLAVÁâEK: Architektura pohybu a promûn, minulost a pfiítomnost prûmyslové architektury, Praha V regionálním kontextu je tfieba zmínit areál Îeleznobrodského skla v Îelezném Brodû, jehoï stavba byla zahájena v roce Dle návrhu Centroprojektu byla v letech realizována v ková devatenáctipodlaïní budova Státního v zkumného ústavu textilního v Liberci (dnes Krajsk úfiad). Zde byla pouïita americká technologie zvedan ch stropû lift slab a taïené bednûní u betoná- Ïe jader. K tomu Jifií GIRSA et al.: Navrhování prûmyslov ch staveb, Praha 1962, s ; Karel NOVOTN, Ondfiej BUSTA: Obnova objektu SVÚT v Liberci, rekonverze budovy SVÚT na sídlo Libereckého kraje, ERA 21, roã. 5, 2005, ã. 1, s ; Rostislav VÁCHA: Tfii dobré rehabilitace pováleãné architektury, in: Zprávy památkové péãe 62, 2005, ã. 5, s

2 2 3 Obr. 2. Jablonec nad Nisou, PZO Jablonex. Umístûní areálu v zeleni na bfiezích jablonecké pfiehrady je urbanisticky zdafiilé. (Foto Petr Freiwillig, 2009) Obr. 3. Jablonec nad Nisou, PZO Jablonex, rastr modulû o pûdorysném rozmûru 6 x 6 m dává objektu prost, úãeln, a pfiitom lehk a elegantní v raz. (Foto Petr Freiwillig, 2009) Obr. 4. Zlín, Spoleãensk dûm, dnes hotel Moskva, Vladimír Karfík, Stavba má monolitickou rámovou Ïelezobetonovou konstrukci. Úspû ná technologie byla pouïívána ve Zlínû i po druhé svûtové válce (mimo jiné kolektivní dûm, ústfiední sklad obuvi) a vãetnû systému ocelového bednûní byla pfievzata pro realizace prûmyslov ch objektû v Jablonci nad Nisou v 60. letech. (Foto Petr Freiwillig, 2007) rámové konstrukce s moduly jednotného rozmûru nalezl nejvût í uplatnûní právû v USA. 4 Jejich pûdorysn rozmûr pouïívan ve Zlínû (6,15 x 6,15 m) vychází z amerického modulu 20 x 20 ft. 5 První stavby s tímto modulov m rastrem byly ve Spojen ch státech realizovány jiï poãátkem 20. století. Moduly tvofiené sloupy kruhového prûfiezu a trámov mi nebo deskov mi stropy umoïàují stavbu budov s promûnn m mnoïstvím etáïí, traktû a travé. Monolitick skelet je stavûn pomocí univerzálního ocelového bednûní, pouïitelného opakovanû a pfiizpûsobitelného rozmûrûm pfiíslu né stavby. V praxi je tak naplàována Le Corbusierova vize domu jako stroje, jenï je také strojovû stavûn. ZprÛmyslnûní stavebnictví se u nás stalo aktuálním tématem v 50. a 60. letech 20. století. První kroky v typizaãním úsilí byly ãinûny nedlouho po válce. Roku 1948 pfiipravil první typové plány prûmyslov ch objektû Studijní a typisaãní ústav Stavoprojektu. Typisaãní sborník z roku 1951 pfiinesl návrhy prûmyslov ch objektû, kotelen, garáïí nebo trafostanic i jednotliv ch dílû a prvkû. Byl pfiipraven první návrh univerzální prûmyslové haly a ve spolupráci s budoucím Centroprojektem byl dofie en typ vícepodlaïní etáïové budovy. 6 Typizaci ocelov ch konstrukcí fie il ve spolupráci s Hutním projektem Státní ústav pro projektování závodû strojírensk ch Kovoprojekta. Vládním usnesením byla v roce 1953 zaloïena Odborná komise pro typisaci jako stál pracovní orgán Vládního v boru pro v stavbu. 7 Po epizodû socialistického realismu vnesla do v voje architektury ve v chodním bloku novou dynamiku éra erenburgovského tání. Spou tûcím impulsem byl projev Nikity S. Chru ãova O rozsáhlém zavádûní prûmyslov ch metod, zlep ování kvality a sniïování nákladû ve stavebnictví, pfiednesen v roce 1954 na V esvazové poradû stavbafiû v Moskvû. U nás byl vtûlen do usnesení vlády a Ústfiedního v boru KSâ O opatfieních ke zprûmyslnûní stavebnictví z fiíjna Velk v znam pak mûl Dokument o typisaci, zvefiejnûn usnesením vlády ã. 609 ze dne Typizace byla posilována také ideov mi dûvody: V kapitalistické spoleãnosti za existence tfiíd a za pûsobení zákona nerovnomûrného v voje, tedy i hospodáfiské síly jednotliv ch investorû a za existence soukrom ch stavebních firem, je typick m rysem v stavby provozoven atypická konstrukce podle potfieb jednotliv ch investorû a vyrobená individuálnû podle moïnosti jednotliv ch dodavatelû. U nás je investorem spoleãnost, a z této skuteãnosti vypl vá nutnost stanovit standard, normu, typ pro stavby spoleãnosti. 9 Typizace byla chápána jako nová, socialistická forma pfiípravy a provádûní investiãní v stavby. Její hlavní rysy byly spatfiovány ve vûdeckosti (oproti dfiívûj ím individuálním zpûsobûm pfiípravy a v stavby) a kolektivnosti práce. 10 JiÏ v roce 1953 vypracoval Centroprojekt provádûcí projekt na univerzální pûtietáïovou monolitickou provozovnu s modulovou sítí 6 x 6 m (s variantou 6 x 7,5 m), kter v ak nebyl jako celek nikdy pou- Ïit. 11 Ve stavební praxi pfietrvávalo uïívání dfievûného bednûní a nové metody se prosazovaly jen pomalu. Teprve v roce 1959 byl schválen typov podklad Centroprojektu pro vícepodlaïní univerzální budovu. Ten byl doplnûn dílensk mi v kresy univerzální ocelové formy bednûní, umoïàující betonovat pole 6 x 6, 6 x 7,5 a 6 x 3 m s trámov m nebo deskov m stropem o uïiteãném zatíïení 600 nebo 1000 kg/m 2. Bylo zcela vylouãeno pouïití dfieva a bednûní bylo moïné otoãit pfiibliïnû 100x. Poprvé byl nov typ bednûní pouïit právû na objektech PZO Jablonex a závodu na kovovou 4 4 Îelezobetonové rámové konstrukce vyvíjeli koncem 19. století paralelnû François Hennebique ve Francii a Belgii, Gustav A. Wayss v Nûmecku a Ernest L. Ransome v USA. K tomu vyhledáno ; systém Hennebique na sijpkes/abc-structures-2005/concrete/timeline.html, vyhledáno Monika PLATZER: Zlín zvlá tní architektonick pfiípad, in: Ladislava HOR ÁKOVÁ (ed.), Fenomén BaÈa, zlínská architektura , katalog ke stejnojmenné v stavû pofiádané v Národní galerii v Praze , Zlín 2009, s Jifií GIRSA: Typisace v prûmyslové v stavbû, Architektura âsr, 1956, ã. 8, s TamtéÏ. 8 Dokument zavazoval pracovníky v investiãní v stavbû v ech úrovní a profesí k dûslednému pouïívání typizace v projektování i pfiípravû a montáïi staveb, a to jak po stránce stavební, tak technologické. Srovnej Jifií GIRSA et al., cit. v pozn. 3, s Vladimír KUBEâKA: Budeme stavût univerzální etáïové provozovny z prefabrikátû?, âeskoslovensk architekt VIII, 1962, ã , s Jifií GIRSA et al., cit. v pozn. 3, s Vladimír KUBEâKA, cit. v pozn. 9, s

3 6 5 7 Obr. 5. Jablonec nad Nisou, PZO Jablonex, vstupní hala byla ve své pûvodní podobû je tû v duchu reprezentativní sorely, ale jiï doplnûné moderními v tvarn mi díly a mobiliáfiem. V pozadí jedna z dvojice vitrají OheÀ a sklo, vytvofien ch v roce 1960 Stanislavem Libensk m a Jaroslavou Brychtovou pfiímo pro objekt Jablonexu. (Foto Muzeum skla a biïuterie v Jablonci nad Nisou, 1962) Obr. 6. Jablonec nad Nisou, PZO Jablonex, interiéry reprezentaãních prostor jsou jiï zafiízeny v módním bruselském stylu. Roz ífiil se po silném ohlasu ãeskoslovenské expozice na svûtové v stavû EXPO 58 v Bruselu. (Foto Muzeum skla a biïuterie v Jablonci nad Nisou, 1962) Obr. 7. Jablonec nad Nisou, PZO Jablonex, reprezentaãní prostory byly vybaveny soudob mi v tvarn mi díly. (Foto Muzeum skla a biïuterie v Jablonci nad Nisou, 1962) biïuterii v Jablonci nad Nisou. V roce 1956 dokonãila Kovoprojekta plány univerzální jednopodlaïní stfiednû tûïké haly. V témïe roce pak pfiipravili typov podklad univerzální lehké jednopodlaïní haly v Projektû, a to ve tfiech variantách. 12 První byla ocelová, druhá Ïelezobetonová s plnostûnn mi vazníky a tfietí také Ïelezobetonová, s vazníky pfiíhradov mi. Typov podklad Projekty v Ïelezobetonové variantû byl pouïit na stavbu v robní haly závodu na kovovou biïuterii a dle projektu tohoto ústavu byla realizována také etáïová budova závodu Autobrzdy. Okolnosti a pfiíãiny v stavby Jablonecké exportní domy byly po roce 1945 zkonfiskovány a v roce 1947 slouãeny pod spoleãnou národní správu. O dva roky pozdûji byly v vozní domy zaãlenûny do Skloexportu, a. s., pro v voz skla v Praze, kter zfiídil v Jablonci poboãku zab vající se v vozem biïuterie. Ta se v roce 1952 osamostatnila pod názvem Jablonex, ãeskoslovenská akciová spoleãnost pro v voz jabloneckého zboïí, v roce 1953 pfiemûnûná na PZO. 13 Samotná v roba biïuterie byla od roku 1947 soustfiedûna pod Spoleãnou národní správu podnikû pro v robu jablonecké biïuterie. Po organizaãních veletoãích 50. let vznikly v roce 1958 dva giganty národní podniky BiÏuterie a Brusírny kamenû (pozdûj í Preciosa). 14 Po únorov ch událostech se v hospodáfiství prosadila jednostranná orientace na tûïk prûmysl, tudíï pro spotfiební prûmysl nezbylo v této koncepci mnoho místa. Zastavení investic, odchod kvalifikovan ch zamûstnancû a opu tûní mnoha zaveden ch odbyti È dolehlo na 12 Franti ek HAVLÍK: K realizaci prvních univerzálních hal, âeskoslovensk architekt VI, 1960, ã. 21, s Petr NOV : Jablonecká biïuterie, Praha 2008, s TamtéÏ, s ,

4 Obr. 8. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii, celková situace. Závod je situován na poloostrovû obklopeném vodami jablonecké pfiehrady. Prostfiední ze tfií men- ích etáïov ch budov na jiïním okraji staveni tû a budova v chodnû od areálu nebyly realizovány. Teplárna byla vymístûna z rekreaãní zóny k nádraïí Jablonecké Paseky, v pravém horním rohu v fiezu. (Foto Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou) Obr. 9. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii, pohled od v chodu. V robní hala a etáïová v robní budova jsou propojeny dvûma krãky. Naznaãené prosklení stfiedového traktu etáïové budovy nebylo realizováno. (Foto Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou) Obr. 10. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii. Areál se nachází v atraktivním prostfiedí jablonecké pfiehrady, intenzivnû vyuïívané k rekreaci. EtáÏová v robní budova je témûfi doslovnou citací konceptu trojtraktové vícepodlaïní budovy zlínského typu. (Foto Petr Freiwillig, 2009) biïuterní a skláfisk prûmysl zvlá È tûïce. Prosazovaná koncepce strojírenské velmoci v ak pfiinesla i pozitivní zmûny ve struktufie místní v roby. V rámci diverzifikace pfiíli jednostrannû orientovaného jabloneckého prûmyslu byly mimo jiné zalo- Ïeny podniky Liberecké automobilové závody (LIAZ) a Autobrzdy. Faktické zhroucení ekonomiky zpûsobené direktivními okov mi zmûnami v prûmyslu a zemûdûlství, ke kterému do lo v roce 1953 se znám mi dûsledky v podobû mûnové reformy, pfiineslo do hospodáfiské politiky ãetné korekce. Zmûny v ekonomice, které probûhly v letech , znamenaly zv ení podpory spotfiebnímu prûmyslu a také v vozu do kapitalistick ch a rozvojov ch státû. Tyto státy byly tradiãními odbûrateli jabloneckého zboïí, jehoï export pfiiná el státu potfiebné devizy. To sehrálo v rozhodnutí o rozvíjení skláfiského a biïuterního prûmyslu nepochybnû rozhodující úlohu. Masivní podpora sektoru nalezla svûj v raz v uvolnûní stamilionov ch investic na v stavbu areálu PZO Jablonex, závodu na kovovou biïuterii, závodu Îeleznobrodského skla a v samotném Jablonci pak je tû stavbu správní budovy podniku Preciosa a areálu v stavi tû, postaveného za úãelem pofiádání mezinárodních v stav skla a biïuterie. Autorem pozoruhodného objektu Preciosy v Opletalovû ulici z roku 1966 i areálu v stavi tû v centru mûsta z let byl jabloneck architekt Karel Pelant. Pfii realizaci ocelového pavilonu v stavi tû se vtipnû vypofiádal se stísnûn m a svaïit m pozemkem. Velk v stavní prostor rozdûlil na sedm men- ích vfietenovitû sestupujících v stavních sálû, kopírujících konfiguraci terénu. Na objektu pavilonu byl poprvé v Jablonci pouïit plá È ze závûsn ch panelû, pozdûji znám ch pod adjektivem boletické. Závûsné panely v hliníkov ch rámech pouïil i na pûtipodlaïní administrativní budovû Preciosy, na stfie e zavr ené prosvûtlenou sklenûnou plastikou s motivem atonu (biïuterního kamene z brou eného skla). PÛvodní vzhled obvodového plá tû se po nedávnû obnovû bohuïel v raznû zmûnil. 263

5 PZO Jablonex Areál se rozkládá nedaleko západního bfiehu jablonecké pfiehrady, od níï jej oddûluje Palackého tfiída. Stavbu realizovaly Pozemní stavby Liberec podle projektu Státního ústavu pro projektování závodû lehkého prûmyslu Gottwaldov (Centroprojektu). Úvodní projekt, zpracovan pod vedením K. Kárníka, pochází z ãervna editelem ústavu byl v této dobû architekt Kubeãka. 15 Na provádûcí dokumentaci z roku 1958 je uveden vedoucí projektant Spour, objevující se jako zástupce Centroprojektu i v zápisech z prûbûhu stavby. Hloubení základû zapoãalo v lednu Realizaci provázela fiada potíïí, souhrnnû oznaãovan ch jako nedostatky v organizaci práce. Na stavbû byla poprvé pouïita normalizovaná sada ocelového bednûní typu Centroprojekt. Kromû nûj bylo pouïíváno také úsporné pfiekliïkové bednûní. Pro trojtraktové objekty areálu byla stanovena optimální rychlost betonování 1 travé za den (asi 100 m 2 ). Toho bylo dosaïeno pouze krátkodobû na poãátku stavby, dal í postup zpomalil nedostatek oceli, betonu, vody nebo poruchy mechanizace. PÛvodní plán ovûfiit na stavbû produktivitu práce s nov m ocelov m bednûním tak vzal za své. 17 Pro srovnání: ve Zlínû pfied válkou trvalo vybetonování skeletu jedné etáïe (asi 1400 m 2 ) v prodlouïen ch smûnách t den. Za est mûsícû od zahájení stavby b valy ãtyfi- a pûtietáïové objekty pfiedávány do uïívání. 18 PfiibliÏné tempo na stavbû Jablonexu bylo 2500 m 2 mûsíãnû za pouïití pfiekliïkového bednûní a 1000 m 2 za pouïití ocelového. Samy Pozemní stavby potíïe pfiiznávaly: Projevila se zde znaãná obûtavost lidí na stavbách, ktefií se s tûmito vûcmi setkávali poprvé. Bylo to místo i doba ostr ch sporû. Vlivem nové techniky se rozkolísaly v dûlky dûlníkû, a teprve po jejich zvládnutí jasnû a zfietelnû stouply. 19 Nezb valo neï se uãit za pochodu a stavba byla patrnû kolou pro v echny zúãastnûné, odmûnûné pfiedáním títu Stavba vzorné kvality. 20 Slavnostní otevfiení probûhlo s roãním skluzem v ãervenci Do nového areálu se sestûhovaly sklady a kanceláfie z dvaadvaceti budov nûkdej ích exportních domû roztrou en ch po celém mûstû. Ve skladech a balírnách byla jako v jednom z prvních provozû v âeskoslovensku uplatnûna dûsledná paletizace a mechanizace. Areál sestává z esti objektû s ploch mi stfiechami, komponovan ch symetricky v neoklasicistním duchu. Tfii trojtraktové pûtipodlaïní administrativní objekty jsou seskupeny do tvaru písmene C a tvofií tak cour d honneur obrácen do Palackého tfiídy. Stfiedov objekt je nad stfiechou vygradován tfiemi navazujícími moduly, lícujícími se vstupním schodi tûm o ífice tfií travé, kryt m stfií kou. Ze stfiedového objektu vede spojovací krãek do pfiízemní haly balíren, prosvûtlené pûvodnû sedlov mi, dnes segmentov mi svûtlíky. Ze severní a jiïní strany na ni navazují dva ãtyfipodlaïní trojtraktové sklady. Omítky jsou jednotnû fie- eny v kombinaci terakotové a svûtle okrové barvy. Travnatou plochu ve stfiedu ãestného dvora ozdobila kamenná plastika. Interiéry byly je tû ovlivnûny doznívajícím socialistick m realismem, zejména v pomûrnû malé, ale reprezentativní vstupní hale, osvûtlené mnohoramenn m zdobn m lustrem. Na obklady a sloupy byl hojnû pouïit umûl mramor. Skláfi tí v tvarníci Stanislav Libensk a Jaroslava Brychtová vytvofiili pro vstupní halu dvojici protilehl ch vitrají OheÀ a sklo I a II o rozmûrech 160 x 260 cm. 22 Vitraje mohly b t efektnû prosvûtleny. Intimní interiéry salonkû byly naproti tomu jiï vybaveny mobiliáfiem a v malbou ladûn mi do pastelov ch barev v bruselském stylu. Závod na kovovou biïuterii Na plochách, jeï zahrádkáfii nad Údolní pfiehradou skrápûli sv m potem, aby pískovi tû promûnili v pûdu úrodnou, byla v tomto roce zahájena v stavba objektû biïuterie. Bylo tûïko si pfiedstavit, Ïe za nûkolik let tu vyroste nejmodernûj í v roba v republice, Ïe tu vyroste závod, v nûmï asi 2000 lidí bude vyrábût ozdoby pro Ïeny celého svûta. 23 Staveni tû pro nejvût í závod na kovovou biïuterii ve stfiední Evropû v ulici U Pfiehrady bylo vybráno v únoru Poloha na v chodním bfiehu rekreaãnû vyuïívané jablonecké pfiehrady na okraji lesa a vilové zástavby byla kontroverzní, i kdyï se v blízkosti jiï nacházel podnik Elektro-Praga. Byla zvolena po mnoha jednáních a podmínkou orgánû mûstské správy bylo vymístûní teplárny z areálu. 24 Vhodná lokalita byla nalezena ve vzdálenosti asi 700 m, nad Ïelezniãní tratí u zastávky Jablonecké Paseky. Z teplárny slouïící i k vytápûní podniku Elektro-Praga a blízkého sídli tû vedl do závodu parovod. Pro závod byla zvolena koncepce etáïové v robní budovy, propojené s dvoupodlaïní halou a doplnûné samostatn mi objekty jídelny, zdravotního stfiediska a administrativy. V hodou etáïov ch v robních objektû, pfiedurãen ch hodnotami zatíïení nosné konstrukce pro lehk a stfiednû tûïk prûmysl, bylo zmen ení zastavûné plochy, zkrácení horizontálních cest pracovníkû a materiálu a snaz í vytvofiení potfiebn ch pracovních podmínek se soustfiedûním sociálních zafiízení. Generálním projektantem závodu se stal Centroprojekt Gottwaldov. Projekãní t m pod vedením Miloslava âechury vycházel ze své modulové koncepce vícepodlaïních provozoven, v robní hala byla realizována podle typového plánu Projekty Praha. Hlavním dodavatelem stavby se staly Pozemní stavby Liberec, které pouïily bednûní typu Centroprojekt z dokonãované stavby PZO Jablonex. Slavnostní v kop probûhl I zde se stavbafii pot kali se znaãn m skluzem a bylo tfieba masivní brigádnické v pomoci. V prosinci 1962 byla zastfie ena hala a betonování postoupilo do 8. etáïe vícepodlaïní budovy. 26 Provoz byl oficiálnû zahájen v ãervenci 1965 u pfiíleïitosti první mezinárodní v stavy skla a biïuterie na novém v stavi ti, 27 dokonãovací práce pak probíhaly je tû po cel následující rok. Montovaná dvoupodlaïní hala konstrukãního typu Projekta M2 je trojlodní, o pûdorysném rozmûru 54 x 194,2 m. Modulová síè nadzemní ãásti o rozmûrech 18 x 12 m je vytvofiena z prefabrikovan ch prvkû, v plàové konstrukce ze kvárobetonu. PÛvodnû mûly b t pouïity plnostûnné sedlové vazníky, ale na Ïádost Pozemních staveb byly zvoleny vazníky pfiíhradové z pfiedpjatého betonu. 28 Hala je z jedné poloviny podsklepena suterén je proveden jako monolitická Ïelezobetonová konstrukce s modulovou sítí 6 x 6 m s monolitick m trámov m stropem. Plochou stfiechu prostupují 15 Srovnej Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou, úvodní projekt PZO Jablonex, Gottwaldov Noviny Jablonecka z Vladimír KUBEâKA, cit. v pozn. 9, s TamtéÏ. 19 Kolektiv autorû: 20 let n. p. Pozemní stavby Liberec , Liberec 1968, s Noviny Jablonecka ze SOkA Jablonec nad Nisou, Mûstská kronika 1962, s editel Jablonexu zhodnotil stavbu slovy: Nová budova byla stavûna i proto, aby sv m zjevem a vybavením co nejlépe reprezentovala v oãích zahraniãních hostû práci ãesk ch rukou a kvalitu ãeské práce, cel smysl na- eho zfiízení, aby byla dûkazem kulturní a technické vyspûlosti na í socialistické republiky. Jak samotná stavba, tak i vnitfiní zafiízení jsou v razem nejvy í vkusnosti stavební a interierní. Svûtlé a prostorné haly balíren ostfie kontrastují s pfiestárl mi a tmav mi prostorami star ch provozoven. Noviny Jablonecka ze Milena KLASOVÁ: Stanislav Libensk, Jaroslava Brychtová, Praha 2002, s. 45, SOkA Jablonec nad Nisou, Mûstská kronika 1961, s TamtéÏ; také Noviny Jablonecka z SOkA Jablonec nad Nisou, Mûstská kronika 1961, s Noviny Jablonecka z Noviny Jablonecka z

6 sedlové a segmentové svûtlíky. V suterénu haly byly umístûny garáïe a sklady materiálu, dopravovaného do haly dvûma v tahy. V samotné hale se nacházela galvanizovna, nástrojárna, kovolisovna a generálkovna. Kovolisovna disponující elektrick m mostov m jefiábem mûla b t pûvodnû vybavena lisy z Nûmecké spolkové republiky, ale soudruzi ze meralov ch závodû Brno se rozhodli je vyrobit ve stejné kvalitû u nás, a je tû k tomu o mnoho dfiíve, neï bylo plánováno!. 29 Galvanizovnu vybavil podnik Kovofini Ledeã nad Sázavou. Hala je propojena se tfietím podlaïím etáïové budovy dvûma spojovacími krãky. OsmietáÏová trojtraktová v robní budova o patnácti travé s modulovou sítí 6 x 6 m pfiímo vychází z typového konceptu trojtraktové etáïové budovy zlínského typu. 30 Její podobnost se stavbami ve Zlínû je tak z jabloneck ch realizací nejvût í. PÛdorysné rozmûry jsou 18 x 90 m a konstrukãní v ka podlaïí ãiní 4,20 m. Jednotlivé moduly jsou ve spodní tfietinû vyplnûny parapetními panely z plynosilikátû, nad nimiï jsou vïdy ãtyfii rozmûrná okna, zaji Èující intenzivní prosvûtlení interiérû. Hlavní vchod se schodi tûm o ífice tfií travé zv raznûn stfií kou je umístûn ve stfiedu hlavního prûãelí. Na ploché stfie e jsou symetricky rozmístûny stfiedová jednotraktová nástavba, strojovny v tahû a technologická zafiízení vzduchotechniky. V 1. etáïi byly umístûny centrální atny, sprchy a um várny, ve 2. etáïi kanceláfie vedení závodu a kompletaãní sklad, ve 3. etáïi provoz mûkkého spájení, ve 4. etáïi dohotovna, v 5. etáïi pasírna, v 6. etáïi v roba smaltované biïuterie a odznakû, v 7. a 8. etáïi vzorkovací a v vojov úsek. Vertikální doprava pracovníkû, materiálu a v robkû se uskuteãàovala dvûma rychlov tahy o nosnosti 2000 kg a kapacitû 28 osob, pro horizontální dopravu byly pouïívány akumulátorové vozíky. V závodû byla zavedena dûsledná paletizace boxov mi paletami. Na konci v robního toku se nacházel kompletaãní sklad o kapacitû 320 klecov ch palet typu Jablonex. V tûchto klecích byly umístûny vaniãky, pfiepravované v automobilech buì samostatnû, nebo v klecov ch paletách do skladû nedalekého PZO Jablonex. EtáÏová budova byla vybavena v konnou vzduchotechnikou k odsávání v parû, prachu a pfiebyteãného tepla. Jednotlivé provozy byly pûvodnû vymalovány odli n mi barvami v souladu s ergonomick mi zásadami, ãemuï mûla b t pfiizpûsobena i barva pracovních odûvû. 32 Závodu náleïel i jeden ãeskoslovensk primát. Poprvé v republice zde byly instalovány sklobetonové v plnû Copilit, dovezené v roce 1963 z Nûmecké demokratické republiky. 33 Byly pouïity na vnitfiní celoprosklené pfiíãky v budovû podnikového fieditelství (vãetnû sklenûn ch dvefií) a také ve v robních prostorách. Obr. 11. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii, plán zahradních úprav. Zahradním úpravám v okolí nov ch prûmyslov ch závodû byla v 60. letech vûnována znaãná pozornost. Na v fiezu je zachycen zalomen nástupní prostor s fontánou a kovovou plastikou. (Foto Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou) Obr. 12. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii, plastika fontána pfied hlavním vchodem, Karel Kronych, bfiidlice, kov a sklo, 2,5 x 5 m, Stav pozoruhodného v tvarného díla je havarijní a vyïaduje neodkladn zásah: chybí sklenûné ãásti, plastika z bfiidlice je naru ena, bazén je plo nû destruován. (Foto Petr Freiwillig, 2009) Obr. 13. Jablonec nad Nisou, závod na kovovou biïuterii, kovová plastika pfii nástupním prostoru, Jifií Novák. (Foto Petr Freiwillig, 2009) Západnû od etáïové v robní budovy se nacházejí dvû ãtyfipodlaïní trojtraktové budovy o modulové síti 6 x 6, konstrukãnû a vzhledovû sjednocené s hlavním objektem. Byly v nich kanceláfie podnikového vedení, zdravotní stfiedisko a moderní kuchynû s jídelnou, vybavená prototypem samoobsluïné v dejní linky. 34 V areálu jsou dále umístûny redukãní a ãerpací stanice, trafostanice a dal í, v pozdûj ích letech pfiistavované objekty, které v ak nenaru ily celkové v razové koncepãní fie ení. Fasády v ech pûvodních staveb jsou barevnû sjednoceny v kombinaci edé a modré barvy. Sice se nenaplnila vize, Ïe prostory v nové osmietáïové budovû budou modernû vybaveny nov m zafiízením, které bude odpovídat uï práci lidí, ktefií budou pracovat uï v komunistické spoleãnosti, 35 ale lze nepochybnû souhlasit s tím, Ïe je zde snaha o pfiíjemné, v tvarnû hodnotné a radostné prostfiedí pro pracující. 36 Kultura pracovního prostfiedí byla v tehdej í dobû fie en m a aktuálním tématem. S tím úzce souvisí i uplat- 28 DÛvodem bylo, Ïe Pozemní stavby v té dobû stavûly halu libereckého Plastimatu s pfiíhradov mi betonov mi vazníky a disponovaly potfiebn m typem bednûní. Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou, generální fie ení v stavby závodu na kovovou biïuterii, Centroprojekt Gottwaldov, ãervenec Svût biïuterie, 1961, ã. 1, nestránkováno. 30 Srovnej Jifií GIRSA et al., cit. v pozn. 3, s Svût biïuterie, 1961, ã. 10, nestránkováno. 32 Noviny Jablonecka z Kolektiv autorû, cit. v pozn. 19, s Svût biïuterie, 1964, ã Svût biïuterie, 1961, ã. 10, nestránkováno. 36 Emil KOVA ÍK: Navrhování a v stavba prûmyslov ch objektû, Praha 1964, s

7 14 15 Obr. 14. Jablonec nad Nisou, závod Autobrzdy, etáïová v robní budova M1. (Reprofoto Hlas autobrzd, 1966, ã. 13, ) Obr. 15. Jablonec nad Nisou, závod Autobrzdy, etáïová v robní budova M1, v popfiedí objekt nûkdej í sklárny Robert Schicketanz z roku Redaktor podnikového ãasopisu zhodnotil situaci v roce 1968 takto: V ak uï nyní vypadají ty staré objekty závodu proti novému kolosu dosti manufakturnû. Viz Hlas autobrzd, leden Manufakturním objektûm se v ak stal osudn m aï opûtovn nástup kapitalismu od roku 2001 je na jejich místû parkovi tû. Viz Benjamin FRAGNER, Jan ZIKMUND (ed.): Co jsme si zbofiili. Bilance mizející prûmyslové éry / deset let, Praha 2009, s (Foto Muzeum skla a bi- Ïuterie v Jablonci nad Nisou, asi 1969) nûní v tvarného umûní v architektufie. V 60. letech bylo instalováno mnoho autorsk ch v tvarn ch dûl architekturu skuteãnû dotváfiejících a kultivujících pracovní prostfiedí a vefiejn prostor. 37 Povinnost umístûní v tvarn ch dûl vycházela pfiímo z investiãního zadání. Závod na kovovou biïuterii se stal dobr m pfiíkladem tohoto následováníhodného pfiístupu. Ve vstupní hale etáïové budovy byla umístûna nástûnná mozaika z bfiidlice od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Leptanou sklenûnou stûnu v hale vytvofiil Ïeleznobrodsk skláfisk v tvarník Antonín Drobník, plastika s biïuterními námûty byla instalována i do jídelny. V prostoru pfied hlavním vstupem se nachází fontána s plastikou od Karla Kronycha z bfiidlice, kovu a skla z roku 1967, 38 bohuïel dávno nefunkãní a ve velmi patném stavu. Na dnes neudrïovaném nástupním prostranství zarûstá vegetací kovová plastika nedávno zesnulého sochafie Jifiího Nováka. Závod Autobrzdy, etáïová v robní budova M1 Ve skromn ch podmínkách nûkdej í sklárny Robert Schicketanz, strojírny Ferdinand Hübel a brusírny Adolf Wenzel 39 v ulici Na Roli zahájil v roce 1953 v robu n. p. Autobrzdy. Jabloneck základní závod 01 mûl po mûstû nûkolik provozû. Potfiebnou centralizaci a zv ení objemu v roby pfiinesla v stavba monumentální etáïové v robní budovy v areálu Na Roli, sousedícím na v chodû s objekty PZO Jablonex. Autorem projektu, zpracovaného v Projektû Praha v roce 1961, byl Ing. Mihaliãek. 40 Stavût se zaãalo v kvûtnu Takto stavbu popsal mûstsk kronikáfi: Pfiepychov palác pro své zamûstnance staví Autobrzdy. A také co do velikosti to bude jedna z nejvy ích prûmyslov ch staveb v na em kraji. ( ) Celá budova je vysoká témûfi 40 m. Nahofie bude umístûna administrativa a technické kanceláfie, ostatní prostory zaberou v robní haly. Stûny se obkládají copilitem, zvlá tním skeln m materiálem, kter pûsobí velmi efektnû a dobfie se osvûdãuje na monumentálních stavbách. 41 Kronikáfiem naz van pfiepychov palác si ov em zamûstnanci museli pomoci postavit. Generální dodavatel, Pozemní stavby Liberec, se na této stavbû pot kal s trval m nedostatkem pracovníkû. JiÏ v záfií 1966 na ni Autobrzdy vyãlenily vlastní zamûstnance a ostatní pracující vyz valy k úãasti na brigádách. 42 Na podzim téhoï roku t den vypomáhali vojáci. Stavbu v ak brzdil nedostatek cementu a tûrkopísku. V fiíjnu 1968 pfiijelo na pozvání 81 jugoslávsk ch stavebních dûlníkû, ktefií zde pracovali do ãervence Stavba byla pfiedávána do uïívání postupnû. Druhé podlaïí bylo kvûli naléhavé potfiebû v roby diskov ch brzd pfiedáno uï v ãervenci 1968, celá budova pak do léta následujícího roku. estipodlaïní objekt o pûdorysném rozmûru 78 x 24 m má monolitick Ïelezobetonov skelet s modulovou sítí 6 x 6 m, 44 vytváfiející 4 trakty a 15 travé. Krajní schodi Èová a v tahová travé jsou zdvojena mezipodlaïími, ve kter ch se nacházejí sociální zafiízení. Konstrukãní v ka podlaïí ãiní 540 cm. Tato mezipodlaïí spolu s 5. a 6. podla- Ïím s kanceláfiemi mûla v ku 270 cm. Sloupy kruhového prûfiezu nesou Ïelezobetonové kfiíïem armované stropní desky. Vyzdívky plá tû jsou z dut ch omítan ch cihel, v robní prostory prosvûtlují sklobetonové v plnû na celou v ku podlaïí. Stfie ní panely, okenní a dvefiní pfieklady jsou prefabrikované. Objekt zavr ily atiky, nad zv en mi krajními schodi Èov mi travé s pfiesahem a ze ikmené. Na stfie e k nim pfiiléhají stfií kami krytá technologická zafiízení. V 1. podlaïí byla umístûna expedice a stfiedisko údrïby, ve 2. a 3. v robní linky s ústfiední v dejnou, ve 4. mechanická obrobna a mezisklady, v 5. a 6. kanceláfie a montáïe. V krajních travé se nacházejí dva nákladní v tahy o nosnosti 4000 kg a kapacitû 24 osob, slouïící k osobní dopravû pfii nástupu a ukonãení smûn. Dále jsou zde dva osobní rychlov tahy o nosnosti 500 kg. Do krajních travé jsou také situovány záchody, 37 K tomu Bohumír MRÁZ: V tvarné realizace v na í architektufie, V tvarné umûní XIX, 1969, ã. 9 10, s ; téï Oldfiich EVâÍK, Ondfiej BENE : Architektura 60. let, zlatá edesátá léta v ãeské architektufie 20. století, Praha 2009, s Srovnej Bohumír MRÁZ, cit. v pozn. 37, s Srovnej Registr V zkumného centra prûmyslového dûdictví âvut, karty ã. V002640, V009217, V009218, dostupn omezenû na: vyhledáno Stavební archiv Mûstského úfiadu v Jablonci nad Nisou, Autobrzdy Jablonec nad Nisou, M1 etáïová v robní budova, dokumentace k územnímu fiízení, Praha SOkA Jablonec nad Nisou, Mûstská kronika 1969, s Hlas Autobrzd, 1966, ã. 22, Hlas Autobrzd, 1969, ã. 14, Projektant uvádí dovûtek vzhledem k moïnostem provádûcího podniku, tedy bednûní, které mûl k dispozici. Srovnej Stavební archiv, cit. v pozn

8 Obr. 16. Jablonec nad Nisou, závod Autobrzdy, etáïová v robní budova M1, pohled od severozápadu. (Foto Petr Freiwillig, 2009) um várny a atny. V echna podlaïí jsou vybavena svaãinov mi kouty. Odpad vznikl pfii obrábûní je dopravován do vertikálních shozû ústících do úpravny, kde je pfied cestou na roti tû oãi tûn od emulzí a olejû. Objekt byl projektován pro 700 zamûstnancû s pfiedpokládan mi investiãními náklady 120 milionû Kãs. 45 Díky konfiguraci terénu a masivní monolitické hmotû patfií etáïová budova M1 k dominantám severní ãásti mûsta. Sv m architektonizujícím a neotfiel m pojetím se fiadí k nejzajímavûj ím realizacím prûmyslov ch staveb v âeskoslovensku 60. let. Závûr a zhodnocení Pfiedstavené stavby nepatfií k v jimeãn m ukázkám moderní ãeskoslovenské architektury, spí e dokládají kontinuitu v voje, technologie, my lenky. V krátkém ãasovém úseku (projekty , realizace ) lze sledovat pomûrnû rychl v voj od budovy PZO Jablonex, v razem je tû patfiící do 50. let, k pozoruhodnému objektu Autobrzd, spí e uï pfiedznamenávajícímu následující dekády. Jsou slu nou architekturou vyuïívající v hod typizace, zdafiilé jsou i z urbanistického hlediska. Na uvedené areály lze pohlíïet z nûkolika úhlû. Jednak jako na industriál, dokládající stavební v voj prûmyslov ch objektû ve druhé polovinû 20. století. Tûm je na rozdíl od star ích technick ch staveb z 19. nebo první poloviny 20. století vûnována zatím jen minimální pozornost. Lze si klást otázku, zda se nejedná o stavby pfiíli mladé na to, aby tomu tak bylo. S tím pfiímo souvisí druh moïn úhel pohledu, kdy v tûchto stavbách vidíme doklady moderní pováleãné architektury. Tichá rehabilitace sorely 46 nás snad jiï zbavila ãernobílého vidûní a umoïnila obdivovat (nebo alespoà respektovat) architekturu v její rûznosti a leckdy rozpornosti. Její nejv znamnûj í ukázky dnes chráníme jako kulturní památky nebo v rámci památkov ch zón. 47 Jak je ale pohled na architekturu novûj í, koncem 50. let navazující na pfieru enou kontinuitu pfiedváleãné funkcionalistické tradice, na fiadu zajímav ch staveb zejména 60. a 70. let? Zatím rozporupln. Odborné kruhy architektû a památkáfiû ji zpravidla uznávají, 48 vût inová spoleãnost v ak stále nevnímá, Ïe by architektura této doby mûla hodnoty, jeï je tfieba chránit. 49 Stejnû je tomu s hrubû nedocenûn m v tvarn m umûním let, nacházejícím se ve formû skulptur nebo plastik ve vefiejném prostoru. V zva pro památkovou péãi Pro památkovou péãi tak vyvstávají dosud nezodpovûzené otázky a námûty k diskusi: Jak se postavit k plastikám a dal ím v tvarn m realizacím v architektufie let? Není na ãase provést jejich plo n v zkum a zhodnocení a iniciovat prohlá ení tûch hodnotn ch za kulturní památky? Na pfiíkladech objektû Jablonexu a BiÏuterie vidíme, Ïe aãkoliv stavba sama o sobû nemusí splàovat kritéria na prohlá ení za kulturní památku, její pfiíslu enství, vybavení nebo s ní spjatá umûlecká realizace ano. Jedná se o jednu z nejohroïenûj- ích ãástí na eho kulturního dûdictví. Jaká jsou kritéria toho, aby se novodobá stavba stala kulturní památkou? NenaplÀují nûkteré ãásti její zákonné definice i pfiedstavené objekty? Pro koncepãní reflexi pováleãné architektury z hlediska památkové péãe je Ïádoucí provést komplexní v zkum, kter pfiinese potfiebné srovnání a pomûïe vytfiíbit hodnoticí kritéria. Z hlediska stavebnû-technologického se tradiãní památková péãe dostává na zcela neznámé území. Vycházíme-li z poïadavku uïití pûvodních technologií, materiálû a postupû, otevírá se tím metodologicky a prakticky nezpracovaná oblast, radikálnû odli ná od toho, co dosud známe (namátkou závûsné stûny, plynosilikátové panely, sklobetonové v plnû, prefabrikované dílce, latexové nátûry nebo plastické nástfiikové hmoty). Vzhledem k pfiekotnému v voji stavebních technologií a specifick m podmínkám stavební v roby za minulého reïimu jiï fiada materiálû není dostupná. Za souãasného stavu se nenabízí jiná moïnost neï zcela individuální pfiístup ke stavebním zásahûm na kaïdém takovém objektu. Dovûtek Zb vá zmínit se o souãasnosti a budoucnosti uveden ch areálû. EtáÏová budova Autobrzd stále slouïí svému úãelu, v robû brzdov ch souãástí nástupnickou firmou Lucas Varity, s. r. o., souãástí 16 nadnárodní korporace TRW Automotive. Do poloviny roku 2009 tomu tak bylo i u ostatních dvou areálû. Tehdy oznámil jejich vlastník, holding Jablonex Group, ze tíhlení, znamenající de facto likvidaci. Zamûstnanci byli propu tûni a oba areály nabídnuty i po ãástech k prodeji (psáno v prosinci 2009). V ãásti závodu na kovovou biïuterii zatím pokraãuje v roba mincovního obûïiva âeské republiky. 45 Hlas Autobrzd, 1966, ã. 13, Napfiíklad Lubomír ZEMAN: Architektura socialistického realismu v Severozápadních âechách, Ostrava 2008; Radomíra SEDLÁKOVÁ: Sorela, ãeská architektura padesát ch let, katalog k v stavû pofiádané v Národní galerii v Praze , Praha 1994; také Pavel FRIâ, Radomíra SEDLÁKOVÁ, cit. v pozn Hotel Jalta v Praze je kulturní památkou od roku 1991, kulturní dûm a matefiská kola v Ostrovû od roku 1998 (respektive 1999), hotel International v Praze-Dejvicích od roku 2000, kino Radost v Havífiovû od roku 2003, spoleãensk dûm v Ostravû od roku 2004, spoleãensk dûm v Pfiíbrami od roku Ostrava-Poruba je od roku 2003 mûstskou památkovou zónou. 48 Pováleãné moderní architektufie z pohledu památkové péãe se dlouhodobû vûnuje zejména Rostislav vácha. 49 Z neãetn ch v jimek jmenujme: Krajsk národní v bor v Ústí nad Labem (kulturní památkou od roku 1963), kolektivní domy ve Zlínû a Litvínovû (od roku 1963), restauraci Praha na Letné (EXPO 58 od roku 1964), hotel International v Brnû (od roku 1987), vûïové domy na Kladnû-Rozdûlovû (od roku 1987, tento vynikající soubor náleïí je tû historizující etapû, z níï se ale v razn m zpûsobem vymyká), dûm âkd v Praze na MÛstku (od roku 1992), televizní vysílaã s hotelem na Je tûdu (od roku 1998, od roku 2000 národní kulturní památka), Federální shromáïdûní a V zkumn ústav makromolekulární chemie âsav v Praze (od roku 2000), Mûstské divadlo ve Zlínû (od roku 2000), hotelov dûm na Invalidovnû v Praze (od roku 2002), obchodní dûm Máj v Praze (od roku 2006). 267