Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2012 Agrarian Foreign Trade Yearbook Karina Pohlová

Transkript

1 Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2012 Agrarian Foreign Trade Yearbook 2012 Karina Pohlová č. 110/2013

2 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Karina Pohlová ROČENKA AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR ZA ROK 2012 AGRARIAN FOREIGN TRADE YEARBOOK 2012 (informační studie) Praha, srpen 2013

3 Za obsah publikace odpovídá autor: Ing. Karina Pohlová Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2013 ISBN

4 Obsah Seznam zkratek...2 Souhrn...4 Summary...6 Úvod Metodické poznámky Agrární zahraniční obchod EU Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR v rámci EU Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu EU Podíl ČR na agrárním zahraničním obchodě EU 27 a EU 12 v komoditním členění Agrární zahraniční obchod ČR Charakteristika celkového vývoje českého agrárního zahraničního obchodu Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého agrárního zahraničního obchodu Vývoj agrárního zahraničního obchodu v rámci vybraných sektorů Vývozní a dovozní ceny Agrární zahraniční obchod ČR v členění na nezpracované a zpracované výrobky Vývozní subvence Hodnocení konkurenceschopnosti českého agrárního zahraničního obchodu indexy RCA Porovnání dat o českém agrárním zahraničním obchodu v závislosti na jejich zdroji Závěr Přílohy...Chyba! Záložka není definována.

5

6 Abstrakt Ročenka agrárního zahraničního obchodu (AZO) ČR za rok 2012 je analýzou vývoje českého AZO s třetími zeměmi (tj. mimounijními zeměmi) i obchodu na jednotném trhu s ostatními členy EU. Hodnocení je provedeno jak z teritoriálního, tak komoditního pohledu. Součástí ročenky je analýza AZO ČR v členění na nezpracované a zpracované výrobky. Dále je AZO ČR zhodnocen v kontextu vývoje AZO celé EU. Uvedeny jsou také podíly AZO na celkovém zahraničním obchodu ČR. Posouzení konkurenceschopnosti je provedeno na základě indexů zjevných komparativních výhod (RCA). Zdrojem dat o zahraničním obchodu byla databáze Českého statistického úřadu a Eurostat. Abstract The 2012 Yearbook of Czech agricultural foreign trade" is an analysis of the development of Czech trade both with third countries (i.e. non-eu countries) and as well as trade in the single market with other EU members. It is evaluated from territorial and commodity perspectives and a distinction is made between unprocessed and processed products. Context links to developments in general EU agricultural trade developments and we document shares of agricultural trade in the total trade of the Czech Republic. Competitiveness is assessed from indexes of Revealed comparative advantage (RCA). Data on foreign trade come from the Czech Statistical Office and Eurostat. Klíčová slova Agrární zahraniční obchod, extraobchod, intraobchod, dovoz, vývoz, bilance, stupeň krytí dovozu vývozem, třetí země, komparativní výhoda, ukazatel RCA Key words Agrarian foreign trade, extra-trade, intra-trade, import, export, balance of agrarian foreign trade, degree of coverage of imports by exports, third countries, comparative advantage, RCA index. 1

7 Seznam zkratek AZO Agrární zahraniční obchod ČSÚ Český statistický úřad ESVO Evropské sdružení volného obchodu: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko ETE Evropské tranzitivní ekonomiky: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Srbsko EU Evropská Unie EU 12 Státy, které vstupily do Evropské unie a (noví členové): Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko EU 15 Evropská unie po rozšíření v roce 1995 (původní členové): Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie EUROSTAT Statistika EU EXTRASTAT Statistika zahraničního obchodu se třetími zeměmi (mimounijními) HS Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží INTRASTAT Statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými zeměmi EU při vnitrounijním obchodu KN Kombinovaná nomenklatura EU OSVTE Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou: Andorra, Austrálie, Faerské ostrovy, Gibraltar, Grónsko, Izrael, Japonsko, Jižní Afrika, Kanada, Nový Zéland, San Marino, USA, Turecko, Svatý stolec. SNS Společenství nezávislých států: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzská republika, Moldavská republika, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán RCA Revealed Comparative Advantage (zjevná/odhalená komparativní výhoda) RZ Rozvojové země: Afghánistán, Alžírsko, Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Angola, Anguilla, Antarktida, Antigua a Barbuda, Argentina, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bermudy, Bhútán, Bolívarovská republika Venezuela, Bonaire, Svatý Eustach a Saba, Botswana, Bouvetův ostrov, Brazílie, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Burundi, Ceuta, Cookovy ostrovy, Curacao, Čad, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Etiopie, Falklandské ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Fidži, Filipíny, Francouzská jižní území, Francouzská Polynésie, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Guam, Guatemala, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Honduras, Hongkong, Chile, Indie, Indonésie, Irák, Íránská islámská republika, Jamajka, Jemen, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Jižní Súdán, Jordánsko, Kajmanské ostrovy, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Keňa, Kiribati, Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Kolumbie, Komory, Kongo, Korejská republika, Kostarika, Kuvajt, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Macao, Madagaskar, 2

8 Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mauritánie, Mayotte, Melilla, Menší odlehlé ostrovy USA, Mexiko, Montserrat, Mosambik, Mnohonárodní stát Bolívie, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Niue, Norfolk, Nová Kaledonie, Okupované palestinské území, Omán, Ostrovy Turks a Caicos, Pákistán, Palau, Panama, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pitcairn, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Saint Pierre a Miquelon, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Severní Mariany, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Sjednocená republika Tanzanie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, Svatá Lucie, Svatý Bartoloměj, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Martin (nizozemská část), Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Syrská arabská republika, Šalomounovy ostrovy, Thajsko, Tchaj-wan, Togo, Tokelau, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Tuvalu, Uganda, Uruguay, Vánoční ostrov, Vanuatu, Východní Timor, Wallis a Futuna, Zambie, Západní Sahara a Zimbabwe (ČSÚ mezi RZ nezahrnuje Čínu, Korejskou lidově demokratickou republiku, Kubu, Laoskou lidově demokratickou republiku, Mongolsko a Vietnam). 3

9 Souhrn Za zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi, tako obchod s ostatními členskými státy EU. Agrární zboží je definováno kapitolami 01 a ž 24 celního sazebníku. Obchod na jednotném trhu EU je sledován pouze za subjekty, které mají povinnosti tento obchod v rámci tzv. Intrastatu vykazovat. Za zbylé subjekty je obchod ČSÚ matematicko-statistickými metodami dopočítáván. Na úrovni celkového AZO ČR činil v roce 2012 podíl dopočtených dat na straně vývozu již 5,0 % na straně dovozu 5,3 %. Podíl ČR na agrárním vývozu a dovozu EU 27 se v roce 2012 meziročně mírně zvýšil (na 1,35 %, resp. 1,58 %), zatímco participace na agrárním exportu a importu EU 12 se snížila (na 11,16 %, resp. 14,57 %). Zastoupení agrárních výrobků na celkovém českém exportu v roce 2012 činilo 5,4 % a odpovídající ukazatel na straně dovozu dosáhl 6,3 %. Hodnota českého agrárního vývozu se v roce 2012 meziročně zvýšila o 23 % na 147,4 mld. Kč, zatímco hodnota českého agrárního dovozu vzrostla o 10 % na 172,2 mld. Kč. Schodek bilance AZO ČR se v důsledku tohoto vývoje snížil na 24,5 mld. Kč. Převážnou část AZO realizuje ČR na jednotném trhu EU. Podíl EU 27 na českém agrárním vývozu přesahuje dlouhodobě 90 % (91,3 % v roce 2012). Na straně dovozu EU 27 zaujímala 91,3 %, je-li kritériem při posuzování dodavatele země původu, a 92,8 %, je-li kritériem země odeslání. Záporná bilance agrárního obchodu ČR s EU 27 se v roce 2012 meziročně snížila na 11,8 mld. Kč, v rámci čehož došlo ke snížení netto-dovozu z EU 15 na 30,4 mld. Kč a k nárůstu netto-vývozu do EU 12 na 18,6 mld. Kč. AZO ČR s třetími zeměmi je co do výše i teritoriální a komoditní skladby více proměnlivý než obchod s EU. V roce 2012 se hodnota vývozu mimo EU meziročně zvýšila o 29 % na 12,9 mil. Kč a na straně dovozu vzrostla o 7 % na 25,6 mld. Kč. Největší měrou participují třetí země na celkovém českém agrárním vývozu (v rámci významnějších českých exportních komodit) u chmele (74 % v průměru let ), syrovátky (50 %), pektinových látek, pektinátů a pektanů (47 %), zahuštěného mléka a smetany (47 %), vajec ve skořápce (39 %), škrobů (29 %), ovsa (25 %) piva (24 %), máku (31 %) a sladu (22 %). Výčet hlavních dodavatelů a odběratelů agrárního zboží z/do ČR se v roce 2012 nezměnil. Hlavními dodavateli zůstávají Německo, Polsko, Slovensko, Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Rakousko, Maďarsko a Francie. Nejvýznamnějšími odběrateli jsou naproti tomu Slovensko, Německo, Polsko, Itálie, Rakousko a Maďarsko. Nejvyššího bilančního schodku v AZO dosahuje ČR (s určitými meziročními změnami v pořadí) v obchodě s Polskem, Německem, Nizozemskem, Španělskem a Brazílií. Naopak přebytek bilance vykazuje v obchodě se Slovenskem, a dále (rovněž s meziročními změnami v pořadí) s Ruskem, Rumunskem a Spojeným královstvím. Poprvé měla ČR v roce 2012 kladnou bilanci v agrárním obchodě s Itálií a podruhé v obchodě s Rakouskem (poprvé to bylo v roce 2010). V případě Itálie k tomu přispěl zejména nárůst hodnoty exportovaných cigaret, které jsou nejvýznamnější položkou českého agrárního vývozu do této země, neboť bez nich by byla uvedená bilance nadále pasivní. A to i přesto, že ji od roku 2011 výrazně zlepšuje vývoz sýrů. V případě Rakouska ovlivňuje výši obchodní bilance s agrárním zbožím vývoz řepkového oleje. Bez něj by byla tato bilance rovněž stále záporná. 4

10 Z ČR se v roce 2012 exportovaly především cigarety, řepkový olej, pšenice, nezahuštěné mléko, cukr, pekařské zboží, pečivo, sušenky, oplatky apod., potravinové přípravky jiné, přípravky používané k výživě zvířat, pivo, semena řepky, živý skot, sýry a tvaroh, cukrovinky bez kakaa, slad a limonády. Naopak do ČR se dovážely zejména vepřové maso, pekařské zboží, pečivo, sušenky, oplatky apod., čokoláda a ostatní potravinářské přípravky s kakaem, sýry a tvaroh, přípravky potravinové jiné, maso a droby drůbeže, přípravky používané k výživě zvířat, cigarety, sójové pokrutiny, víno káva, výtažky a koncentráty z kávy a limonády. Nejvýznamnějšími českými netto-vývozními komoditami byly v roce 2012 pšenice, řepkový olej, nezahuštěné mléko, cigarety, pivo, živý skot, cukr, slad, semena řepky, zahuštěné mléko a smetana, ječmen a cukrovinky bez kakaa, tj. zejména ty, které patří k nejvíce vyváženým komoditám. Naproti tomu hlavními netto-dovozními komoditami byly pro ČR vepřové maso, sójové pokrutiny, maso a droby drůbeže, víno, sýry a tvaroh, tabák, rajčata, citrusové plody, papriky, potravinářské přípravky z mouky, krupice, škrobu, sladový výtažek, margarín a banány, tzn. nejen nejvýznamnější dovozní komodity, ale i některé přední vývozní komodity. V případě většiny hlavních netto-dovozních komodit došlo v roce 2012 v meziročním porovnání k prohloubení hodnoty pasivní bilance. Výjimkou byly sýry a tvaroh, pekařské zboží, pečivo, sušenky, oplatky apod., káva a některé druhy ovoce včetně zpracovaného. U nejdůležitějších nettovývozních komodit lze konstatovat meziroční nárůst hodnoty aktivní bilance, popř. stagnaci. Výjimkou byly kysané mléčné výrobky. Výsledky českého AZO ovlivnily v roce 2012 zpravidla vyšší průměrné jednotkové ceny. Maxima dosáhly v roce 2012 např. ceny živých zvířat, masa, vajec a obilovin. 5

11 Summary For the purposes of this publication we define foreign trade as trade with EU Member States third countries, such trade with other EU Member States. Definitions of agricultural goods are taken from chapters 01 through 24 of the Customs Tariff. Trade on the EU single market is recorded only for entities that are obliged to file a report on this with Intrastat. For the remaining entities, figures are estimated through mathematical and statistical methods by the Czech Statistical Office. 5.0% of all agrarian exports and 5.3% of all agrarian imports had to be estimated in this way for Czech share of total EU-27 exports and imports increased slightly in 2012 (to 1.35% and 1.58% respectively). The share in EU-12 trade decreased (to 11.16% and 14.57% respectively). Agricultural commodities represented 5.4% of all Czech exports and 6.3% of imports. Value of the Czech agrarian exports in 2012 increased by 23% to CZK billion, while the value of the Czech agricultural imports rose by 10% to CZK billion. As a result, the agricultural trade deficit of the Czech Republic was reduced to CZK 24.5 billion. The majority of Czech agrarian trade is within the EU single market. The share of EU-27 in Czech exports has exceeded 90 % for a long time (91.3% in 2012). On the import side, EU-27 comprises 91.3 % under the criterion of country of origin, and 92.8 % under the criterion of country of delivery. The negative balance of agrarian trade with the EU-27 decreased to 11.8 billion CZK, within which there was a reduction of net imports from EU-15 to CZK 30.4 billion and an increase in net exports to the EU-12 to CZK 18.6 billion. Czech foreign trade with third countries is more variable than intra-eu in both volume and territorial and commodity structure. In 2012 the value of exports outside the EU increased by 29% to CZK 12.9 million and imports increased by 7% to CZK 25.6 billion. Most significantly, third countries participate in total Czech agricultural exports (as far as the more significant commodities go) of "hops" (74% on average went to third countries in ), "whey" (50%), "pectin substances pectinates and pectates (47%), "milk and cream, concentrated or sweetened" (47%), "eggs" (39%), "starch" (29%), "oats" (25%), "beer" (24%), "poppy-seeds" 31%) and malt" (22%). The country list of major foreign suppliers and recipients of agricultural goods into and from the Czech Republic in 2012 remained unchanged. Most significant suppliers are Germany, Poland, Slovakia, the Netherlands, Italy, Spain, Austria, Hungary and France; for recipients, Slovakia, Germany, Poland, Italy, Austria and Hungary. The greatest agricultural trade balance deficit is in trade with Poland, Germany, the Netherlands, Spain and Brazil (with slight changes in the order since previous years). Trade balance surplus exists in trade with Slovakia, and (also with slight in the order) with Russia, Romania and the United Kingdom saw for the first time a positive balance in agricultural trade with Italy and for the second time with Austria (the first was in 2010). In the case of Italy, in particular, it was especially the value of exported cigarettes which contributed to this improvement; they are the most important item of Czech agricultural exports to this country and without them the trade balance would have remained negative. This is so in spite of the fact that since 2011 the Czech Republic has been significantly growing its export of cheese to the country. For Austria it was above all exports of rapeseed oil that affect the balance of trade with agricultural goods. Also here the balance would otherwise be negative. 6

12 Overall, in 2012 the Czech Republic mainly exported "cigarettes", "canola oil", "wheat", "milk and cream, not concentrated nor sweetened ", "sugar", "Bread, pastry, cakes, biscuits and other backer`s wares, "other food preparations" (HS 2106), products used in animal nutrition", "beer", "rapeseed", "live bovine animals", "cheese and curd", "sugar confectionery, not containing cocoa", "malt" and "lemonade". In contrast, the Czech Republic imported in particular "meat of swine", "bread, pastry, cakes biscuits and other backer`s wares", "chocolate and other food preparations containing cocoa", "cheese and curd", "other food preparations", "meat and offal of poultry", preparations used for animal feed", "cigarettes", "soya oil cake", "wine", "coffee", "extracts and concentrates of coffee" and "lemonade". Therefore, the leading Czech net-export commodities in 2012 were "wheat", "canola oil", "milk and cream, not concentrated nor sweetened", "cigarette", "beer", "live bovine animals", "sugar", "malt", "rapeseed", "milk and cream, concentrated or sweetened", "barley" and "sugar confectionery not containing cocoa" i.e. especially those commodities with strong exports. On the other hand, the major net-import commodities for the Czech Republic were "pork", "soya oil cake", "meat and offal of poultry", "wine", "cheese and curd", "tobacco", "tomatoes", "citrus fruit" "peppers", "food preparations of flour, meal, starch, malt extract," "margarine" and "bananas", i.e. not only the most important import commodities, but also some leading export commodities. In most major net-import commodities, 2012 deepened the trade deficit in year-on-year comparison. Notable exceptions were "cheese and curd", "bread, pastry, cakes, biscuits and other backer`s wares", "coffee" and some fruits, fresh or processed. The most important net-export commodities can be characterised as having increased the value of positive balance or merely stagnated. The only exception was "fermented milk products". Czech agricultural foreign trade was most heavily affected by the growth in unit prices in Historic maxima were reached, for example, by live animals, meat, eggs and cereals. 7

13 Úvod Ročenka agrárního zahraničního obchodu (AZO) ČR za rok 2012 zahrnuje analýzu vývoje českého AZO s třetími zeměmi včetně obchodu na jednotném trhu s ostatními členy EU. Při zpracování ročenky byla použita především data z databáze zahraničního obchodu ČSÚ ( V souvislosti s touto databází je třeba zmínit, že za intraobchod (tj. obchod ČR s ostatními členskými zeměmi EU) poskytuje data s dopočty jen do úrovně 2-místných kódů celního sazebníku a od úrovně 4-místného kódu a podrobnější jsou již k dispozici data bez dopočtů. Další důležitou poznámkou je, že z této databáze je možné čerpat data o dovozech v teritoriálním pohledu pouze podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Data v ročence za rok 2012 jsou předběžná. ČSÚ zveřejňuje definitivní data za celý rok až během září následujícího roku. Při zpracování ročenky však byla dána přednost její aktuálnosti, a to i s ohledem na to, že rozdíly mezi předběžnými daty po první větší aktualizaci na jaře a definitivními daty na podzim nebývají zpravidla vysoké. Při zpětném porovnání definitních dat za rok 2011 s předběžnými daty použitými v loňské ročence lze konstatovat, že agrární vývoz byl následně o 0,5 p. b. nižší a agrární dovoz o 0,4 p. b. vyšší. U schodku bilance AZO, jakožto odvozeného ukazatele, byl rozdíl o něco výraznější dle definitivních dat byl vyšší o 3,4 %. 8

14 1 Metodické poznámky V této práci byla použita data o zahraničním obchodu ČSÚ platná k a Eurostatu k Opravy a aktualizace dat po těchto termínech nebyly vzaty v úvahu. Za zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi (extraobchod), tak obchod s ostatními členskými státy EU (intraobchod). Obchodní operace realizované na vnitrounijním trhu mezi jednotlivými členy EU se v rámci tzv. Intrastatu oficiálně nazývají přijetí a odeslání, v této práci jsou však používány zažité termíny dovoz a vývoz. Kromě toho je také v případech, kdy se jedná o intraobchod a extraobchod celkem, používáno nepřesného označení zahraniční obchod. Intraobchod je sledován ČSÚ pouze za subjekty, které jsou plátci DPH a které překročily stanovenou roční hodnotu přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh pro vykazování činil od do konce roku 2008 na straně přijetí 4 mil. Kč a na straně odeslání 2 mil. Kč. Od začátku roku 2009 platí jak pro odeslání, tak pro přijetí práh ve výši 8 mil. Kč (viz aktuální Příručka pro Intrastat CZ na stránkách ČSÚ). Obchod za podprahové objemy je ČSÚ za použití matematicko-statistických metod dopočítáván, což s sebou nese možné zkreslení skutečných hodnot dovozu a vývozu, jejich posuzování v čase a jejich porovnání z teritoriálního a komoditního pohledu. Agrární zboží je vymezeno kapitolami 01 až 24 celního sazebníku. Celní sazebník EU využívá 8-místnou kombinovanou nomenklaturu (KN), která splňuje požadavky nejen společného celního sazebníku, ale i statistiky vnějšího obchodu Společenství a jiných politik Společenství, které se týkají dovozu nebo vývozu zboží. Kombinovaná nomenklatura vychází z 6-místného harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Názvy kapitol, podkapitol, položek a podpoložek jsou z důvodu nezahlcení textu a tabulek přiměřeně zkracovány a směrodatné jsou jejich číselné kódy. Tyto názvy (ať už nezkrácené nebo zkrácené) jsou psány kurzívou v uvozovkách. Bez uvozovek jsou pak psány názvy komodit obecně. Řada komodit má v roce 2012 v celním sazebníku jiný kód než v letech předchozích v důsledku revize harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží provedené Světovou celní organizací a z ní vyplývající úpravy kombinované nomenklatury EU. Veškerý agrární zahraniční obchod je sledován bez rozlišení celních režimů, tzn. včetně aktivního a pasivního zušlechťovacího styku a dalších operací, které nepředstavují vývoz a dovoz zboží do volného oběhu. Z teritoriálního hlediska je AZO ČR sledován za EU 27, EU 15, EU 12, ESVO, OSVTE, SNS, ETE a RZ. V některých případech jsou jednotlivě sledovány také vybrané země (Německo, Rakousko, Nizozemsko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery ČR. Hodnotí-li tato práce AZO ČR se zeměmi EU 12, resp. EU 27, jedná se logicky o obchod se zbývajícími jedenácti, resp. šestadvaceti členskými státy. K rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko došlo od , po celé sledované období let 2007 až 2012 je tedy počet členů EU stejný. Pokud jsou však někde uváděna data za EU i za dřívější roky, je stále uvažována EU 27. Český agrární dovoz je v kap. 3 sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno a zpravidla se jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi transportní). V kap. 2, při jejímž zpracování byla použita data Eurostatu, je dovoz sledován podle země odeslání (intraobchod realizovaný v rámci Intrastatu tak odpovídá obchodu s EU 27 a extraobchod obchodu s třetími zeměmi). 9

15 Data nebyla při zpracování ročenky zaokrouhlována, v důsledku čehož v některých případech nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. Vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu. Jedná se o průměrné jednotkové ceny, které jsou vypočteny ze statistické hodnoty realizovaného vývozu/dovozu a deklarovaného množství v dané měrné jednotce (zpravidla v kg, u nápojů a lihovin v litrech). Reálné směnné relace vyjadřují změnu kupní síly vyváženého zboží vyjádřenou v množství zboží dováženého. Počítají se jako poměr bazického indexu cen vývozních k odpovídajícímu indexu cen dovozních. Vymezení zpracovaných agrárních výrobků vychází z klasifikace Regmi et al. (2005). Vzhledem k tomu, že toto třídění vychází z definice agrárních výrobků podle Zemědělské dohody UK GATT, bylo toto třídění upraveno tak, aby se vztahovalo pouze na kapitoly 01 až 24 celního sazebníku. Některé produkty byly vynechány (např. vonné silice, albuminoidní látky, modifikované škroby, kůže, kožešiny, hedvábí a bavlna) a některé byly naopak doplněny (ryby a rybí produkty). V důsledku změn v celním sazebníku musely být také u některých komodit aktualizovány jejich kódy. Konkurenceschopnost českého agrárního vývozu byla posuzována indexy odhalených/zjevných komparativních výhod (Revealed Comparative Advantage, RCA): RCA-1 - index odhalené komparativní výhody (Revealed Comparative Advantage) je poměrem podílu vývozu dané komoditní skupiny na celkových vývozech dané země a podílu vývozu této komoditní skupiny sledované referenční skupiny na celkových vývozech sledované referenční skupiny: RCA-1 = Xij / Xi : Xj / X, kde Xij je export vybrané komodity dané země, Xi je celkový agrární export dané země, Xj je export určité komodity referenční skupiny zemí a X je celkový agrární export referenční skupiny zemí. Pokud je hodnota RCA-1 > 1, můžeme konstatovat, že daná země se v rámci zkoumané skupiny zemí specializuje na export dané komoditní skupiny. Jestliže je RCA-1 < 1, země není specializovaná na vývoz dané komodity a nemá komparativní výhodu. RCA-2 - index zjevné komparativní výhody se vypočte jako přirozený logaritmus poměru podílu exportu a importu konkrétní komodity u sledované země a podílu celkového agrárního exportu a importu této země: RCA-2 = ln (Xj/Mj : X/M), kde Xj je export vybrané komodity dané země, Mj je import vybrané komodity dané země, X je celkový agrární export dané země a M je celkový agrární import dané země. Pokud je hodnota RCA 2 > 0, vykazuje země u příslušné komodity komparativní výhodu. Jestliže je hodnota RCA-2 < 0, příslušná komodita nemá komparativní výhodu. Symbol x v tabulce značí, že index RCA-2 nelze vypočítat, protože se s komoditou buď na straně vývozu nebo dovozu neobchodovalo. 10

16 2 Agrární zahraniční obchod EU Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR v rámci EU ČR patří v EU ke středně velkým zemím. V počtu obyvatel je na 12. příčce (za Portugalskem před Maďarskem) s 2,1 % 1 a v rozloze na 15. pozici (za Rakouskem před Irskem) s 1,8 %. Z tohoto faktu vyplývá i nízký podíl ČR na celkovém unijním agrárním zahraničním obchodu, který v roce 2012 činil na straně vývozu 1,58 % a na straně dovozu 1,35 % (viz tab. 1). Výrazně vyšší byla přitom participace, a to jak v případě vývozu, tak dovozu, na obchodních operacích realizovaných na jednotném trhu s ostatními členy EU 27 než na obchodě s třetími zeměmi. Vzhledem k průměru let se v roce 2012 zvýšilo zastoupení ČR na unijním agrárním vývozu 0,18 p. b. a na unijním agrárním dovozu o 0,12 p. b. Příčinou byl přitom v obou případech nárůst podílu jak v rámci intraobchodu, tak extraobchodu. V rámci EU 27 se zvýšilo nejen zastoupení ČR, ale i ostatních zemí EU 12, neboť podíl nových členů EU na celkovém AZO EU 27 vzrostl na straně vývozu o 2,13 p. b. na 12,10 % a na straně dovozu o 0,95 p. b. na 10,83 %. Z hodnocení vývoje podílů v procentech je pak patrná vyšší dynamika růstu podílu EU 12 než samotné ČR, a to v obou směrech, za intra i extraobchod. V rámci skupiny zemí EU 12 patří ČR spolu s Polskem a Maďarskem k hlavním vývozcům a dovozcům agrárního zboží. V roce 2012 se však její podíl na celkovém agrárním vývozu i dovozu EU 12 snížil, a to o 0,56 p. b. na 11,16 %, resp. o 0,26 p. b.na 14,57 %, přičemž k poklesu participace došlo jak u intraobchodu, tak extraobchodu (zvlášť výrazný byl procentický pokles podílu u extravývozu). Tab. 1 Podíl ČR na agrárním obchodu EU v členění na intraobchod a extraobchod v roce 2012 a v průměru let (v %) Podíl ČR na agrárním obchodě EU 27 Podíl ČR na agrárním obchodě EU 12 Podíl EU 12 na agrárním obchodě EU 27 Pramen: Eurostat Ukazatel Průměr Intraobchod 1,86 2,00 Dovoz Extraobchod 0,39 0,42 Celkový obchod 1,46 1,58 Intraobchod 1,39 1,66 Vývoz Extraobchod 0,42 0,46 Celkový obchod 1,17 1,35 Intraobchod 16,26 15,97 Dovoz Extraobchod 6,89 6,82 Celkový obchod 14,83 14,57 Intraobchod 13,70 13,33 Vývoz Extraobchod 4,50 4,13 Celkový obchod 11,72 11,16 Intraobchod 11,45 12,53 Dovoz Extraobchod 5,61 6,19 Celkový obchod 9,88 10,83 Intraobchod 10,13 12,46 Vývoz Extraobchod 9,41 11,05 Celkový obchod 9,97 12,10 1 Údaj Eurostatu, rok

17 Z tab. 2 je patrný vysoký podíl intraobchodu na celkovém obratu AZO ČR. V roce 2012 se v porovnání s průměrem předchozích pěti let téměř nezměnil - na straně dovozu poklesl podíl obchodních operací realizovaných na jednotném trhu s ostatními členy EU 27 o pouhých 0,1 p. b. na 92,8 % a na straně vývozu se snížil o 0,4 p. b. na 91,3 %. Dále je z této tabulky zřejmé, že vyšší zastoupení intradovozu a zejména pak intravývozu na celkovém agrárním dovozu a vývozu vykazuje EU 12 nežli EU 15, přičemž u skupiny nových členských zemí platí, že je vyšší podíl intraobchodních operací na straně dovozu nežli vývozu (a to 8,2 p. b.), zatímco u původních členů je vyšší zastoupení na straně vývozu nežli dovozu (avšak s menším rozdílem 2,1 p. b.). Tab. 2 Podíl intraobchodu na celkovém AZO (intra a extraobchodu) u EU 27, EU 15, EU 12 a ČR v letech 2007 až 2012 (v %) EU 27 EU 15 EU 12 ČR Ukazatel ø Dovoz 73,1 72,6 73,9 73,5 72,8 73,1 73,1 Vývoz 78,2 78,0 78,5 76,5 75,4 77,2 74,2 Dovoz 72,1 71,3 72,6 72,2 71,3 71,9 71,8 Vývoz 78,1 78,1 78,3 76,3 75,0 77,1 73,9 Dovoz 83,2 84,5 85,2 85,4 85,1 84,8 84,6 Vývoz 79,0 77,3 80,1 78,2 78,0 78,5 76,4 Dovoz 92,7 92,6 93,4 93,1 92,8 92,9 92,8 Vývoz 91,2 92,0 92,1 91,6 91,8 91,7 91,3 Pozn.: Průměr let = suma agrárního intradovozu (intravývozu) v letech 2007 až 2011 děleno suma celkového agrárního dovozu (vývozu) v letech 2007 až Pramen: Eurostat Vývoj hodnot agrárního vývozu a dovozu EU 27, EU 15 a EU 12 uvádějí přílohové tab. 1 až 3. Schodek bilance AZO EU 27 s třetími zeměmi se v roce 2012 meziročně snížil o významných 64 % (vůči průměru let dokonce o 75 %), což se promítlo i do změny dlouhodobě pasivní celkové bilance na výjimečně aktivní. Bilance intraobchodu EU 27 by měla být z podstavy věci nulová, ale není tomu z několika důvodů, jimiž jsou zejména rozdílné prahy pro vykazování dat v Intrastatu a způsoby dopočtu podprahových obchodních operací, jiné metody stanovení hodnoty při přijetí zboží (CIF) a odeslání zboží (FOB) 2 do/ze země, různě dlouhá zpoždění u předávání národních dat, rozdílná praxe v oblasti důvěrných dat a v neposlední řadě také možné chyby a nesprávnosti ve vykazování. Vzhledem k tomu, že Eurostat sleduje dovoz teritoriálně podle země odeslání (hodnota dováženého zboží ze třetích zemí je v porovnání s hodnotou importu, který má ve třetích zemích svůj původ, nižší), vykázala ČR v rámci agrárního extraobchodu v roce 2012 kladnou bilanci, k čemuž došlo naposledy v roce Bilance AZO EU 12 s třetími zeměmi je kladná od roku V roce 2012 se její hodnota meziročně zvýšila o jednu polovinu. Dlouhodobé bilanční pasívum AZO EU 15 s třetími zeměmi se v roce 2012 meziročně snížilo o 40 %. 2.2 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu EU 27 Hlavními unijními vývozci agrárního zboží (myšleno v rámci extra i intraobchodu) byly v roce 2012, stejně jako v roce 2011, Nizozemsko, Německo, Francie, Španělsko, Belgie, Itálie, Spojené 2 Mezinárodní doložky Incoterms: CIF (Cost, Insurance and Freight) - náklady, pojištění a přepravné, FOB (Free on Board) - vyplaceně na palubu lodi. 3 I v letech 2005 a 2006 uvažována EU 12, nikoliv EU 10 a za jednotný trh území EU

18 království a jako jediný zástupce z EU 12 Polsko. Tytéž země jsou rovněž zároveň největšími dovozci (opět v rámci extra i intraobchodu), avšak v odlišném pořadí, které v roce 2012 bylo následující Německo, Nizozemsko, Spojené království, Francie, Itálie, Belgie, Španělsko a Polsko (viz tab. 3). V porovnání s průměrem let se v roce 2012 nejvíce zvýšil podíl v unijním vývozu zejména Polska, Španělska, Slovenska, Maďarska, Litvy a Rumunska, tzn. především zemí EU 12. Naopak pokles participace zaznamenaly ve stejné době především Nizozemsko, Francie, Belgie, Dánsko a Itálie, tj. země EU 15. Na straně unijního dovozu posílily v roce 2012 vzhledem k průměru předchozích pěti let svou pozici hlavně Nizozemsko a Polsko. Nižší podílové zastoupení pak naproti tomu vykázaly zejména Itálie, Španělsko, Řecko a Francie. Nejvyšší dynamiku růstu hodnoty agrárního dovozu v letech 2007 až vykázaly Litva (13,0 %), Bulharsko (12,3 %), Slovensko (11,4 %), Lotyšsko (10,7 %) a Polsko (10,6 %). V případě vývozu byl nejdynamičtější nárůst zaznamenán u Rumunska (29,3 %), Bulharska (22,5 %), Lotyšska (20,8 %), Slovenska (16,0 %) a Litvy (14,8 %). V obou případech tedy u nových členů EU. ČR vykázala jak na straně dovozu, tak vývozu v porovnání s celou EU 27 také nadprůměrné tempo růstu (7,9 %, resp. 10,9 % vs. 5,2 %, resp. 6,2 %). Tab. 3 Teritoriální skladba agrárního dovozu a vývozu EU 27 v roce 2012 a v průměru let (v %) Země Dovoz Vývoz ø Rozdíl (p. b.) ø Rozdíl (p. b.) Belgie 7,08 7,04-0,04 8,05 7,67-0,38 Bulharsko 0,49 0,54 0,05 0,63 0,77 0,14 Česká republika 1,46 1,58 0,12 1,17 1,35 0,18 Dánsko 2,63 2,53-0,10 4,25 3,89-0,36 Estonsko 0,29 0,31 0,02 0,23 0,28 0,05 Finsko 1,02 1,08 0,06 0,39 0,38-0,01 Francie 11,03 10,77-0,26 13,95 13,53-0,42 Irsko 1,60 1,59-0,01 2,33 2,18-0,15 Itálie 9,40 8,78-0,62 7,58 7,32-0,26 Kypr 0,25 0,23-0,02 0,06 0,06 0,00 Litva 0,61 0,75 0,14 0,74 0,98 0,24 Lotyšsko 0,40 0,48 0,08 0,33 0,52 0,19 Lucembursko 0,48 0,46-0,02 0,24 0,23-0,01 Maďarsko 1,02 1,05 0,03 1,63 1,88 0,25 Malta 0,13 0,13 0,00 0,04 0,05 0,01 Německo 17,67 17,76 0,09 14,96 14,86-0,10 Nizozemsko 11,21 11,88 0,67 18,54 17,71-0,83 Polsko 2,78 3,09 0,31 3,49 4,05 0,56 Portugalsko 2,21 2,02-0,19 1,19 1,21 0,02 Rakousko 2,50 2,53 0,03 2,38 2,29-0,09 Rumunsko 1,08 1,11 0,03 0,71 0,93 0,22 Řecko 1,75 1,43-0,32 1,13 1,11-0,02 Slovensko 0,82 0,98 0,16 0,61 0,87 0,26 Slovinsko 0,54 0,58 0,04 0,32 0,37 0,05 Spojené království 11,58 11,62 0,04 5,38 5,50 0,12 Španělsko 7,23 6,83-0,40 8,18 8,46 0,28 Švédsko 2,73 2,85 0,12 1,49 1,58 0,09 Pramen: Eurostat 4 Měřeno geometrickým průměrem. 13

19 Bilance AZO zemí EU 27 jsou dlouhodobě ustálené (viz tab. 4). Výjimkou je Lotyšsko, které v roce 2012 vykázalo v AZO poprvé přebytek, a Bulharsko, jehož bilance byla v roce 2007 výjimečně pasivní. V roce 2012 se v porovnání s průměrem let zvýšila nejvýrazněji hodnota aktivní bilance AZO Španělska, Francie, Polska a Maďarska. Největší pokles bilančního schodku pak vykázala Itálie a Řecko. Zhoršení obchodní bilance, resp. nárůst čistého agrárního dovozu, byl ve sledovaném období konstatován zejména u Spojeného království a dále u Švédska, Německa a Finska. V tab. 5 a 6 je uveden přehled hlavních unijních netto-vývozců a netto-dovozců agrárního zboží spolu s přepočtem nominální hodnoty jejich obchodní bilance v roce 2012 na rozlohu a počet obyvatel dané země. Po provedeném přepočtu vykazují relativně vyšší hodnotu aktivní bilance AZO (a posun nahoru v pořadí netto-vývozních zemí) v rámci EU 15 Dánsko, Belgie, Irsko a v rámci EU 12 Maďarsko a Litva. Naproti tomu relativně vyšší schodek bilance AZO (a posun nahoru v pořadí netto-dovozních zemí) mají po přepočtení jak na rozlohu, tak obyvatele zejména malé státy jako Malta, Kypr, Lucembursko nebo Slovinsko. U ČR se jeví bilanční schodek příznivější po přepočtení na obyvatele, zatímco po přepočtení na rozlohu si o jednu příčku pohorší. Podobně je na tom také Slovensko. Tab. 4 - Bilance AZO jednotlivých členů EU 27 v roce 2012 a v průměru let (v mil. EUR) Země ø Rozdíl (mil. EUR) Belgie 2 525, ,4 241,7 109,6 Bulharsko 414,4 971,3 556,9 234,4 Česká republika ,7-979,6 257,1 79,2 Dánsko 5 434, ,1 447,2 108,2 Estonsko -264,0-162,7 101,3 61,6 Finsko , ,1-694,4 129,5 Francie 8 982, , ,5 133,4 Irsko 2 383, ,2 175,7 107,4 Itálie , , ,1 82,1 Kypr -688,1-744,4-56,3 108,2 Litva 408,5 985,9 577,4 241,3 Lotyšsko -283,1 176,4 459,5 - Lucembursko -939,2-999,2-60,0 106,4 Maďarsko 2 039, , ,3 176,8 Malta -337,1-376,0-38,9 111,6 Německo , ,8-712,5 106,0 Nizozemsko , ,2 733,6 103,0 Polsko 2 159, , ,9 193,5 Portugalsko , ,5 325,0 91,6 Rakousko -753, ,3-278,2 136,9 Rumunsko ,5-742,1 699,4 51,5 Řecko , , ,7 56,1 Slovensko -855,2-448,8 406,4 52,5 Slovinsko -844,0-910,3-66,3 107,9 Spojené království , , ,1 113,0 Španělsko 2 445, , ,4 290,7 Švédsko , ,6-803,1 117,0 Pramen: Eurostat Index (%) 14

20 Tab. 5 Bilance AZO unijních netto-vývozců agrárního zboží po přepočtení na počet obyvatel a rozlohu v roce 2012 Země mil. EUR Pořadí EUR/obyv. Pořadí EUR/km 2 Pořadí Nizozemsko Francie Španělsko Dánsko Polsko Maďarsko Belgie Irsko Litva Bulharsko Lotyšsko Pramen: Eurostat Tab. 6 Bilance AZO unijních netto-dovozců agrárního zboží po přepočtení na počet obyvatel a rozlohu země v roce 2012 Země mil. EUR Pořadí EUR/obyv. Pořadí EUR/km 2 Pořadí Spojené království Německo Itálie Švédsko Portugalsko Finsko Řecko Rakousko Lucembursko Česká republika Slovinsko Kypr Rumunsko Slovensko Malta Estonsko Pramen: Eurostat 2.3 Podíl ČR na agrárním zahraničním obchodě EU 27 a EU 12 v komoditním členění Podíl ČR na agrárním vývozu a dovozu EU 27 a EU 12 v členění podle kapitol uvádí tab. 7. V roce 2012 vzhledem k průměru let došlo k výraznějším změnám podílového zastoupení na straně vývozu nežli dovozu, a to větší měrou u podílů ČR na agrárním exportu EU 12. Na straně dovozu se naopak výrazněji změnily podíly ČR na agrárním importu EU Z tab. 12 je patrné, že ne ve všech případech mají tytéž kapitoly nejvyšší podíly zároveň na vývozu/dovozu EU 27 a vývozu/dovozu EU 12. Rozdíly v roce 2012 byly následující: Zatímco měla ČR jedny z nejvyšších podílů na dovozu EU 27 u cukru a cukrovinek a tabáku a tabákových výrobků, v případě dovozu těchto komoditních agregací v rámci EU 12 již tak vysoký podíl nevykázala. Naopak na importu EU 12 participovala vysokou měrou u mléka a mléčných výrobků a živých rostlin 5 Měřeno variačním koeficientem na základě absolutních hodnot změn podílů vyjádřených v procentických bodech u jednotlivých kapitol. 15