Vojt ch Náprstek Vojt ch Náprstek

Transkript

1 Vojtch Náprstek Vojtch Náprstek (pvodním jménem Adalbert Fingerhut), významný eský vlastenec, národopisec a mecenáš se narodil 17.dubna 1826 v Praze na Uhelném trhu, kde byl jeho otec Antonín Fingerhut sládkem v pivovaru. Rodie si pozdji koupili dm U Halánk na Betlémském námstí, kde zídili pivovar, vinopalnu a hostinec. Když jeho otec zemel, starala se o oba syny i o podnik paní Anna Fingerhutová. Mládí prožila v bíd, ale byla to výjimená a silná osobnost, která se díky své pracovitosti nakonec stala jednou z nejbohatších pražských podnikatelek. Rodinný majetek využívala i k dobroinnosti a velmi dbala na vzdlání svých dtí. Starší Ferdinand ml zddit pivovar a byl proto po studiích na zkušené v západní Evrop, mladší Vojtch studoval v Praze na Akademickém gymnáziu. Již od dtství projevoval zájem o cizí kultury a chtl studovat orientalistiku, ale na pání matky nastoupil na právnickou fakultu vídeské university. Brzy se zapojil do krajanského života, organizoval eské besedy, bály i pednášky.

2 Studium práv ale nedokonil, protože se píliš aktivn zúastnil revoluního roku 1848 a povstání v Praze i ve Vídni. Ped hrozbou vzení, možná i trestu smrti, utekl i se svou pítelkyní Tinkou Krákorovou pes Vratislav do Berlína a Hamburku a odtud lodí do Ameriky. Svj odjezd do poslední chvíle tajil a zanechal po sob dluhy, které musela paní Anna zaplatit. V Americe se živil rzn, nakonec si vybudoval knihkupectví v Milwaukee ve Wiskonsinu a jeho podnik se stal významným krajanským stediskem a základnou podporující eské emigranty. Na konci svého pobytu v USA byl lenem vládní expedice, která mla prozkoumat indiánské kmeny, zejména kmen Dakot. Od nich pivezl první exponáty a to se pravdpodobn stalo podntem pro jeho další národopisnou innost, studium etnografie a pro založení etnografické sbírky. Za svého pobytu v Americe si ale hlavn pinesl praktické poznatky o humanismu, o dležitosti prmyslu, obchodu a pokroku emesel, o novinkách v zaízení domácnosti, dležitosti výstav a populárních pednášek, o emancipaci žen a významu cestování V roce 1858 se vrátil pes Paíž do Prahy (sám, bez Tinky, ta se mezitím v Americe provdala), když mu matka vymohla amnestii. Ml se sice podílet na vedení podniku, ale vnoval se více svým zálibám.a tak podnik vedla paní Anna spolu s jeho starším bratrem Ferdinandem až do své smrti. Jeho dm se stal jedním z kulturních a vzdlávacích center eské inteligence a pražského spoleenského života, kde se scházely pední osobnosti tehdejšího politického i kulturního života - spisovatelé, vdci i cestovatelé. Brzy se stal jednou z vdích osobností národního života. Jako výborný organizátor stál u zrodu ady eských organizací, zabýval se osvtovou inností a prosazoval vzdlání a emancipaci žen.

3 Dm U Halánk, na Betlémském námstí, dnes sídlo Náprstkova muzea Významným inem bylo založení knihovny, která se stala stediskem vzdlanosti a místem debat a pednášek. Jejich tématem byly mimo jiné i významné akce, nap. založení nových eských novin, expozice Zemské jubilejní výstavy, Národopisné výstavy a jiné. Novoroní dýchánky U Halánk se staly velkou spoleenskou událostí a pisply k zavedení Nového roku jako svátku u nás. Udržoval kontakty s adou ech žijících v zahranií. Jeho sbírky se stále rozrstaly a proto v roce 1862 dal pestavt svj dm na eské prmyslové muzeum. Jeho cílem mlo být zejména pedstavení technických novinek, podpora prmyslové výroby a podnikání, zavedení telefonu i plynofikace domácností. Pvodní úel muzea pinášet lidem praktické ukázky pokroku se postupn mnil na rostoucí národopisné sbírky. Pispvateli do jeho sbírek byli napíklad cestovatelé Holub, Koenský, Vráz a další. V roce 1866, když už pvodní dm nestail, dal postavit novou budovu, která dodnes nese jméno svého zakladatele. Ve svém úsilí o emancipaci žen poukazoval na potebu duševního vzdlání žen, na pokrok v domácích pracích a na zlepšení postavení žen v zamstnání. Náprstek zastával názor, že pokud budou mít ženy dostatek asu a možností rozvíjet své vzdlání a intelekt, bude z toho mít prospch celá spolenost.

4 Poátkem roku 1865 došlo za pispní Karoliny Svtlé k založení Amerického klubu dam. Cílem klubu byla propagace duševního vzdlání a emancipace žen, šíení pokroku (Náprstek v nm pedvedl nap. první šicí stroj a bubnovou praku), podpora dobroinnosti a pée o mládež a další obecné prospšné innosti. K pednáškách zval významné osobnosti J. E. Purkynho, A. Svojsíka, M. Tyrše, a pozdji i T. G. Masaryka. Brzy v nm zaaly pednášet i ženy K. Svtlá a první eské lékaky: Anna Bayerové, a Anna Honzákové (první z nich studovala ve Švýcarsku, druhá už v Praze). Z nkolika žen, které klub navštvovaly,.se staly první uitelky, ošetovatelky, poštovní úednice, a to pisplo k otevení dalších nových profesí pro ženy. Jako zajímavost se uvádí, že se v nm také objevil u nás první vánoní stromek. Náprstek byl i veejn inný. Jako komunální politik ve sboru obecních starších msta Prahy ( ) a mstské rady ( ) podporoval a prosazoval projekty v oblasti školství, zdravotnictví a životních podmínek v Praze a usiloval o šíení osvtové innosti a povznesení emesel. V roce 1888, spolu se sokolským funkcionáem V. Kurzem, založil Klub eských turist a stal se jeho prvním pedsedou a hlavním mecenášem. Díky jeho organizanímu úsilí a schopnostem dokázal klub brzy po svém založení zorganizovat a získat prostedky na tak významnou aktivitu, jakou byla stavba Petínské rozhledny a lanové dráhy. V roce 1894 se spolu s dalšími významnými osobnostmi stal rovnž zakladatelem eské spolenosti zemvdné (dnešní eské geografické spolenosti). Technicko-prmyslové zamení muzea však postupn zaaly vytlaovat národopisné sbírky. Muzeum a jeho knihovna bylo pední eskou institucí zamenou na mimoevropské kultury, ale i nap. na život krajan v zahranií, a v roce 1866, když pvodní budova pivovaru a vinopalny pestala postaovat výstavním a depozitním potebám, dal Náprstek pistavt na svou dobu velmi moderní muzejní budovu, která svému úelu slouží podnes.

5 S budováním muzea mu velmi pomohla jeho žena Josefa, kterou znal už od svého návratu z Ameriky, kdy ješt sloužila v dom U Halánk. Svj vztah ped paní Annou dlouho tajili a k jejich svatb došlo až dva roky po její smrti v roce Muzeum, pro jehož provoz vytvoil sobstanou nadaci, rovnž Náprsek odkázal své sbírky i knihovnu (obsahující svazk) a další dokumenty (mj. na fotografií). Po jeho smrti se muzeum soustedilo na sbírky národopisné a po 2. svtové válce je jeho aktivita zamena pouze na mimoevropské kultury. Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur dnes patí ke stálým expozicím pražského Národního muzea. Muzeum má velmi obsáhlý sbírkový fond, z nhož je pro veejnost zpístupnna pouze jeho malá ást. V budov je veejná knihovna, studovna a výstavní sín se stálými expozicemi indiánských kultur Severní a Jižní Ameriky a kultur Austrálie a Oceánie. Muzeum mlo od roku 1977 i svou poboku v zámku Libchov na Mlnicku, kde byla umístna expozice asijských kultur. V roce 2002 bylo pízemí zámku zaplaveno pi povodních a muzeum již zstalo uzavené. Vojta Náprstek zemel v Praze a jako jeden z prvních ech si pál být zpopelnn. To tehdejší rakousko-uherské zákony neumožovaly a proto jeho ostatky byly pevezeny ke zpopelnní do krematoria v Goth v Sasku. Urna s jeho popelem je uložena v budov musea, které založil. Vypracoval: ing. Jií Valenta