SOCIÁLNÍ SLUŽBY 3. ročník Sociální činnost

Transkript

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY 3. ročník Sociální činnost Mgr. Hana Straková 1. vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2011

2 Obsah 1 Legislativní zakotvení sociálních služeb v ČR Dosavadní právní úprava sociálních služeb Smlouva o poskytování sociálních služeb Registrace poskytovatelů sociálních služeb a inspekce Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Právní zakotvení financování sociálních služeb, právní postavení klientů Právní úprava sociálních služeb v evropských zemích... 8 Pracovní list č Typologie sociálních služeb podle cílových skupin Služby pro nezaměstnané Služby reagující na chudobu a bezdomovectví Sociální služby pro děti a rodiny, služby pro rizikové děti a mládež Služby pro staré lidi Služby pro etnické menšiny, pro uprchlíky Služby pro lidi se závislostmi Služby související s výkonem spravedlnosti Služby pro zdravotně handicapované Pracovní list č Pracovní list č Pracovní list č Pracovní list č Pracovní list č Profesní etika, syndrom vyhoření, supervize Profesní etika, etický kodex Syndrom vyhoření, supervize, supervizor a supervidovaný Pracovní list č Odborné praxe Poznatky z odborných praxí, vypracování programů Administrativa, techniky sociálního šetření Pracovní list č Seznam příloh Příloha č Příloha č Seznam použitých zkratek Seznam použité literatury... 76

3 1 Legislativní zakotvení sociálních služeb v ČR 1.1 Dosavadní právní úprava sociálních služeb Právní úprava sociálních služeb se od devadesátých let jevila jako nevyhovující a odborná veřejnost usilovala o změnu celého systému sociální péče. Základní problémy právní úpravy sociálních služeb byly následující: v období vlády komunistické strany ( ) do naší právní úpravy převzat tzv. sovětský model sociálního zabezpečení i sociálních služeb od roku 1956 tak přešlo poskytování sociálních služeb do kompetence státu předtím, v období první republiky, byly sociální služby provozovány obcemi a dobročinnými spolky v roce 1956 ale sociální služby mohly poskytovat církve a církevní řády, tato možnost byla zrušena v šedesátých letech V průběhu druhé poloviny 20. století bylo postupně přijato několik zákonů o sociálním zabezpečení (č. 55/1956 Sb., č. 101/1961 Sb., č. 121/1975 Sb., č. 100/1988 Sb.). Systém sociální péče pro občany nebyl žádným motivačním prvkem k tomu, aby vyvíjeli vlastní aktivitu. Sociální péče byla poskytována určitým skupinám lidí, kteří si mohou dávky nebo služby sociální péče nárokovat: občané zdravotně postižení rodiny s dětmi občané vyžadující zvláštní pomoc občané společensky nepřizpůsobiví staří občané Právní úprava sociální péče upravovala tyto typy sociálních služeb: poradenské služby pečovatelské služby ústavní sociální péči stravování kulturní a rekreační péče 3

4 Do roku 1989 byl kladen důraz na celodenní ústavní péči. V této době existovala pouze pečovatelská služba (terénní a jiné služby poskytovaly nestátní subjekty až po roce 1989). V systému sociální péče se vyskytovala dávka sociálního zabezpečení, která se nazývala příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu. Nárok na dávku vznikl osobě, která celodenně a řádně pečovala o osobu částečně bezmocnou, úplně bezmocnou nebo starší 80 let. Na tuto dávku měla nárok osoba, jejichž příjem nedosahoval určité výše. Převážná část rodin řešila potřebu péče o seniora zpravidla umístěním do domova důchodců. Tato situace byla pro většinu rodin výhodnější. V roce 2006 došlo k výrazné reformě systému sociální pomoci. Zákon o sociálních službách z roku 2006 Tento zákon o sociálních službách byl přijat v květnu 2006 a vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 108/2006 Sb. Stanovuje základní zásady poskytování sociálních služeb. Podle této zásady má každý občan, který se dostane do nepříznivé sociální situace, nárok na bezplatné základní sociální poradenství. Pokud tyto základní informace jedinci nestačí a jedinec není schopen situaci řešit vlastními silami, podle individuálních potřeb jedince nastupují sociální služby. Sociální služby mají být aktivační a hlavně podporovat samostatnost klientů. Kvalita poskytování sociálních služeb by měla být v souladu s dodržováním lidských práv, základních svobod a se zachováním lidské důstojnosti. Zákon z roku 2006 přinesl i několik pozitivních koncepčních změn: byl upraven příspěvek na péči, podle kterého si jedinec, který potřebuje sociální služby, musí tuto péči obstarat a uhradit byla přijata nová kategorizace sociálních služeb a členění na služby sociální péče a služby sociální prevence byl zaveden smluvní princip uzavírá se smlouva o poskytování sociálních služeb mezi poskytovatelem a příjemcem pro poskytovatele sociálních služeb byl zaveden systém registrace u krajských úřadů byly stanoveny předpoklady pro výkon povolání sociálních pracovníků 4

5 1.2 Smlouva o poskytování sociálních služeb Poskytovatel a jedinec, který potřebuje sociální služby, jsou povinni podle zákona o sociálních službách uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby, a to v písemné formě. Tato písemná forma smlouvy chrání oba subjekty, které ji uzavírají. Osoba je povinna před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího praktického lékaře o zdravotním stavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení. Pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se využívají ustanovení občanského zákoníku. Smlouva obsahuje tyto náležitosti: a) označení smluvních stran b) druh sociální služby c) rozsah poskytování sociální služby d) místo a čas poskytování sociální služby e) výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v 73 až 77 a způsob jejího placení f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty h) dobu platnosti smlouvy 1.3 Registrace poskytovatelů sociálních služeb a inspekce Sociální služby lze poskytovat na podkladě oprávnění k poskytování sociálních služeb, které vzniká rozhodnutím o registraci vydaným příslušným krajským úřadem. Krajským úřadem je veden registr poskytovatelů v elektronické podobě a spravuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 79 Podmínkou registrace je: a) podání písemné žádosti o registraci b) bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob 5

6 c) zajištění hygienických podmínek d) vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám e) zajištění materiálních a technických podmínek f) skutečnost, že na majetek žadatele nebyl prohlášen konkurz Rozhodnutí o registraci obsahuje: a) označení poskytovatele sociálních služeb b) název a místo zařízení c) druhy sociálních služeb d) okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány e) údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb f) den vzniku poskytování sociálních služeb 97 Inspekce poskytování sociálních služeb Tuto inspekci (kontrolu) provádí u poskytovatelů sociálních služeb krajský úřad. Předmětem inspekce u poskytovatelů sociálních služeb je: a) plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb b) kvalita poskytovaných sociálních služeb Postup při provádění inspekce se řídí zákonem o státní kontrole. Inspekce se provádí v místě poskytování sociálních služeb. Inspekci provádí inspekční tým, který se skládá buď ze 3 členů (jedná-li se o inspekci pobytových sociálních služeb), nebo nejméně ze 2 členů (v ostatních případech). Jeden člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem kraje nebo zaměstnancem MPSV. Inspektor nesmí být v pracovněprávním vztahu k žádnému z poskytovatelů sociálních služeb v kraji, v němž vykonává inspekci. V zájmu odborného posouzení mohou být k účasti na inspekci přizváni i specializovaní odborníci. O výsledku inspekce se pořizuje inspekční zpráva. Krajský úřad a ministerstvo jsou oprávněny ukládat poskytovateli sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. Kvalita sociálních služeb se ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů. 6

7 1.4 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb 88 Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni: zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, kapacitě poskytovaných sociálních služeb a způsobu poskytování sociálních služeb informovat zájemce o všech povinnostech, které by pro něho ze smlouvy vyplývaly při poskytování sociálních služeb vytvářet takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností vést evidenci žadatelů o sociální službu dodržovat standardy kvality sociálních služeb uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby v případě, že poskytují sociální službu podle 48, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova nebo předběžné opatření 1.5 Právní zakotvení financování sociálních služeb, právní postavení klientů Zákon o sociálních službách stanoví, jakým způsobem lze sociální služby financovat. Nejdůležitějším zdrojem příjmů jsou finanční prostředky poskytované z dotací státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu se poskytují poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Všichni poskytovatelé sociálních služeb musí o dotaci žádat. Žádost předkládá krajský úřad Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Zákon nespecifikuje, jak má být dotace vysoká. Ze státního rozpočtu jsou poskytovány i účelové dotace. Dalším zdrojem financování jsou úhrady od klientů. Příspěvek na péči by měl pokrýt z větší části úhradu za sociální služby. Zákon rovněž stanoví, jaké služby se poskytují bez úhrady. Jedná se zejména o poradenství. Služby poskytované za úhradu: 7

8 pobytové služby např. týdenní stacionář, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením asistenční služby např. osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře azylové např. terapeutické komunity, domy na půl cesty, azylové domy Zákon stanoví maximální výše úhrad, aby nedocházelo k finančnímu zneužívání provozování sociálních služeb. Sociální služby pro veřejnost nemohou být čistě komerční činností orientovanou pouze na zisk. Přesto však existují komerční zařízení sociální péče, kde se klientům poskytují nadstandardní služby, a to za nadstandardní úhradu. Právní postavení klientů: Zákon dostatečně neřeší otázku dostupnosti služeb ani potřebnou kapacitu služeb (problém se týká především vesnic a malých měst). Mnozí klienti mají omezenou možnost volit pro sebe nejvhodnější alternativu sociální služby. Zákonem je posílena úloha lékařské posudkové služby, ale málo zohledňuje mínění jiných lékařů specialistů, kteří mají klienty v dlouhodobé péči. Klient má právo mít svého zákonného zástupce. Každý klient má nárok na kvalitu služeb tj. kvalitu prostředí, personálu, péče, řízení a nárok na změnu služeb dle svého zdravotního stavu. Před podepsáním smlouvy s poskytovatelem má klient nárok si smlouvu řádně prostudovat, může si klást podmínky na případnou změnu. V případě nesouhlasu může klient od smlouvy i odstoupit. Práva klientů v sociálních zařízeních vycházejí ze standardů kvality sociálních služeb. 1.6 Právní úprava sociálních služeb v evropských zemích Právní úprava sociálních služeb se v jednotlivých evropských zemích liší, dle různých modelů sociálního státu a také podle historického vývoje v příslušné zemi. Hledají se nové, pro hospodářství země šetrnější formy pomoci lidem, kteří se dostávají do náročných situací, které vlastními silami nezvládnou. Trendy ve vývoji sociálních služeb: odklon od příliš štědré zaopatřovací státní sociální politiky a tendence k redukci zbytečných dávek a služeb 8

9 v oblasti poskytování sociálních služeb se více směřuje k místním samosprávám a nestátním organizacím, které mají blíže k občanovi vícezdrojové financování z obecních rozpočtů, dotací, sponzoringu, z úhrad od příjemců, popřípadě od rodiny o poskytování sociálních služeb se uzavírají smlouvy dává se přednost poskytování služeb v domě klienta klade se důraz na kvalitu sociálních služeb rozdílné poskytování sociálních služeb v jednotlivých zemích bude nejspíš ještě poměrně dlouhou dobu zachováno SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Ukazatel Velká Británie Německo Švédsko Francie Pestrost nabídky poskytovaných sociálních služeb Role veřejného sektoru Role soukromého sektoru malá dostatečná široká pro seniory malá malá malá velká velká vzrostla velká malá malá Financování státní pojištění, státní pojištění, státní rozpočet, dotace rozpočet rozpočet úhrada klienta 9

10 Úkol: 1. Vyjmenujte práva klientů (dítěte) sociálních služeb a dokumentujte jejich naplňování v konkrétních situacích. 2. Vytvořte návrh vzorové smlouvy dle Vámi vybrané sociální služby (viz příloha vzorová smlouva). 3. Vypracujte příklad na řešení sporů vyplývající ze smlouvy. 10

11 Pracovní list č Jaký model sociálního zabezpečení byl v našem státu využíván v padesátých letech: 2. Vypište skupiny lidí, kteří měli možnost si dávky nebo služby sociální péče nárokovat: 3. Vyjmenujte pozitivní koncepci změn ze zákona z roku 2006: 4. Vyjmenujte náležitosti smlouvy mezi poskytovatelem a uživatelem soc. služeb: Charakterizujte podmínky registrace poskytovatele sociálních služeb: 11

12 6. Vypište, co je předmětem inspekce u poskytovatelů sociálních služeb: 7. Vyjmenujte základní povinnosti poskytovatelů sociálních služeb: 8. Uveďte příklady služeb v pobytových službách, asistenčních službách a azylových službách: 9. Vyjmenujte trendy ve vývoji sociálních služeb v evropských zemích: 12

13 2 Typologie sociálních služeb podle cílových skupin 2.1 Služby pro nezaměstnané Nezaměstnanost představuje sociálně-ekonomický problém, se kterým se naše společnost setkává teprve krátce. Ze začátku lidé nebyli na nezaměstnanost adaptováni, nedovedli ji řešit, působila jako silně stresující faktor. Teprve v současné době se začínají vytvářet účelné strategie zvládání nezaměstnanosti. Význam práce pro člověka: Motivy k práci jsou různé a mají individuální specifický význam: peníze cílem je spotřeba, uspokojování řady potřeb prostřednictvím hodnot a prožitků, které lze za peníze pořídit aktivita pracovní činnost naplňuje do značné míry potřebu smysluplné aktivity seberealizace potřeba ukázat, že člověk něco umí a je užitečný pro společnost sociální kontakt jedinec se stýká s různými lidmi samostatnost a nezávislost ekonomická soběstačnost Fáze reakce na nezaměstnanost: 1. fáze šoku 2. fáze optimismu, aktivního hledání nového místa 3. fáze přechodu do dlouhodobé nezaměstnanosti 4. fáze adaptace na styl života nezaměstnaného rezignace, pasivita, apatie 5. fáze přetrvávající nedůvěry Příčiny nezaměstnanosti: vzdělání ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací věk mladí lidé při nástupu do svého prvního zaměstnání nemohou najít práci (zaměstnavatel požaduje praxi) starší lidé nad 50 let, obvykle mají problém s flexibilitou, se zvýšenou nemocností pohlaví převážně mladé ženy s dětmi, ženy staršího věku sociální kategorie jedná se o jedince z nejnižší sociální vrstvy, přistěhovalce, romskou komunitu, zdravotně znevýhodněné 13

14 osobnostní nebo sociální patologie jedinci se sklonem k alkoholu, drogám, k asociálnímu chování Motivace, potřeby a hodnoty nezaměstnaného: Pod vlivem nezaměstnanosti se mění i motivace, potřeby a hodnoty nezaměstnaného člověka. Nezaměstnaný často ztrácí důvěru v budoucí možnosti a budoucnosti se i obává. Vlivem toho dochází k následujícím změnám: 1. potřeba stimulace nedostatek podnětů, nuda, chybí smysluplná aktivita 2. potřeba sociálního kontaktu propuštěním jedince se kontakty ruší, chybí společné zájmy a společné zážitky 3. potřeba smysluplného učení může dojít ke stagnaci osobnosti z hlediska profese 4. potřeba citové jistoty a bezpečí u jedince není plně uspokojována 5. snížená potřeba seberealizace, sebedůvěry a sebeúcty, pocit prázdnoty a ztráty smyslu života 6. ztráta zaměstnání ovlivňuje i potřebu otevřené budoucnosti Možnosti pomoci nezaměstnaným: Státní služby pro nezaměstnané zajišťují specializované orgány státní správy. V ČR jsou těmito orgány úřady práce. Funkce úřadu práce: 1. eviduje volná pracovní místa i uchazeče o zaměstnání 2. zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti 3. poskytuje dávky nezaměstnaným 4. zabezpečuje rekvalifikaci 5. podporuje zřizování nových pracovních míst 6. poskytuje informace o volných pracovních místech 7. poskytuje poradenské služby pro volbu povolání 8. informuje o podmínkách práce v zahraničí 9. poskytuje informační a poradenské služby pro zdravotně handicapované Potřebné doklady k zaevidování na úřadu práce: 1. občanský průkaz 2. žádost o zprostředkování zaměstnání 3. žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání 4. žádost o podporu v nezaměstnanosti 14

15 5. doklad o ukončení pracovního poměru, doklad o vzdělání, zápočtový list 6. potvrzení o zaměstnání zápočtový list Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání: 1. uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má trvalé bydliště 2. osoba splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání 3. uchazeč o zaměstnání má právo: na zprostředkování zaměstnání, na podporu v nezaměstnanosti, na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje, na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením 4. povinnosti uchazeče o zaměstnání: řídit se pokyny úřadu práce, sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, doklad od lékaře o zdravotním omezení uchazeče, jedinec je povinen dokládat úřadu práce částku výdělku nebo odměny 5. ukončení a vyřazení z evidence úřadu práce nástupem do zaměstnání, nástupem do starobního důchodu, invalidního důchodu, při neplnění pokynů a povinností nutných pro evidenci na úřadu práce 2.2 Služby reagující na chudobu a bezdomovectví Chudoba se stává problémem, pokud jednotlivec (nebo rodina) nemá určité množství materiálních zdrojů a služeb, aby mohl důstojně žít. Pokud má určitá část populace příjem nižší než průměrný, je považována za skupinu, která je ohrožena chudobou. Podle výše příjmu se u nás posuzuje stav hmotné nouze. Bezdomovectví je výsledkem generalizovaného psychosociálního selhání. Bezdomovec je jedincem bez trvalého bydliště, bez přístřeší. Tento jedinec nemá ani zaměstnání, rodinu, jeho vztahy s příbuznými jsou narušené. Obvykle zůstává izolován na okraji společnosti. 15

16 Příčiny bezdomovectví jsou složité a přispívá k němu mnoho faktorů: dysfunkční nebo neexistující rodina odlišné sociální zkušenosti např. ústavní výchova nebo léčba, pobyt ve výkonu trestu, v psychiatrické léčebně chybí jakékoliv sociální zázemí např. nebyla založena vlastní rodina, rodina se rozpadla, nestarají se o děti omezené kompetence např. bezdomovci jsou lidé, kteří často trpí duševními poruchami, alkoholismem, užívají drogy kombinace různých zátěží svou roli zde hraje více faktorů, např. ztráta zaměstnání, závislost na alkoholu, drogách, rozpad rodiny, výkon trestu apod. Změny v oblasti potřeb a jejich uspokojování: bezdomovci mají odlišné a neuspokojené potřeby u mnohých figuruje postoj rezignace a apatie potřeba stimulace a získávání nových zkušeností je snížena potřeba citového vztahu, jistoty a bezpečí nebývá uspokojována bezdomovec většinou žádné stabilní citové vztahy nemá, bezdomovec se vyznačuje dlouhodobým citovým strádáním, v některých případech uspokojuje roli společníka zvíře nejčastěji pes potřeba seberealizace bývá potlačena nebo schází, bezdomovci mají nízké sebehodnocení potřeba otevřené budoucnosti bezdomovci o své budoucnosti neuvažují, neplánují a žijí pouze přítomností Sociální vztahy bezdomovců: bezdomovectví je projevem selhání v oblasti socializace bezdomovci nejsou schopni zodpovědného chování bezdomovci nejsou schopni postarat se o sebe standardním způsobem vztahy bezdomovců s ostatními lidmi jsou velmi omezené v důsledku ztráty citově hlubších vazeb bývají bezdomovci často emočně necitliví k ostatním i sami k sobě převažují náhodné kontakty s podobnými jedinci, jejichž sdružování je obyčejně účelové, vytvářejí tzv. subkultury, vztahy v těchto skupinách bývají povrchní bezdomovci odmítají hodnoty a normy většinové společnosti lidmi z majoritní společnosti nejsou bezdomovci akceptováni, postoj k bezdomovcům je kombinací odporu a soucitu ambivalentní postoj 16

17 Somatická rizika bezdomovců: bezdomovci nedodržují základní hygienu nestarají se o svou životosprávu často pijí alkohol, kouří, užívají drogy v důsledku opilosti mají časté úrazy bývají podchlazeni a své choroby přecházejí u některých bezdomovců může dojít k celkovému vyčerpání organismu Sociální služby a pomoc pro bezdomovce: 1. Sociální kurátoři pracují v odborech sociálních věcí na obecních nebo magistrátních úřadech, zabývají se osobami společensky znevýhodněnými, klientům je poskytováno poradenství, pomoc při vyřizování dokladů, poskytování ubytování v azylových domech, domech na půl cesty, azylových domech pro matky s dětmi. 2. Azylová zařízení slouží k sociální práci s lidmi bez přístřeší a poskytují jim potřebnou péči, její součástí je i zabezpečení základních životních podmínek, poskytnutí azylové péče je projevem lidské solidarity. Azylová zařízení se dělí na noclehárny, denní pobyty pro bezdomovce, azylové domy, domy na půl cesty. Noclehárny - jsou určeny jedincům, kteří se nechtějí podřídit řádu ubytovny nebo se ocitnou v krátkodobé tísni. Ubytovaní jedinci musí dodržovat řád noclehárny: nocleh je poskytován na jednu noc, zájemce musí mít platný doklad o své totožnosti, ve výjimečných situacích může být přijat bez dokladu, nesmí být pod vlivem alkoholu, omamných prostředků a nesmí být agresivní, o každém bezdomovci je na základě jeho osobních dokladů proveden zápis do domovní knihy, který obsahuje jméno a příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu. Nocleh je poskytován za symbolickou cenu, nocležníkovi jsou přiděleny základní hygienické prostředky, ložní prádlo a postel, je zakázáno donášet alkohol a jiné omamné látky, při porušení řádu noclehárny je jedinec vyloučen. Denní pobyt pro bezdomovce - zařízení poskytuje možnost hygieny, jídlo, čaj, sociální poradenství, místnosti jsou vybaveny stoly a židlemi. Pobyt je hrazen minimální částkou. Azylové domy - určeny k přechodnému i déletrvajícímu pobytu osob bez přístřeší. Předpokládá se, že obyvatel azylového domu bude pracovat. Provoz je zabezpečován vlastními obyvateli. Obyvatelé se účastní sociálních programů. Za pobyt se platí. 17

18 Domy na půl cesty - jedná se o objekty s několika malými byty, obyvatelé si plně zabezpečují chod domácnosti a placení poplatků pod dohledem sociálního pracovníka. 2.3 Sociální služby pro děti a rodiny, služby pro rizikové děti a mládež Státními orgány péče o dítě jsou v ČR oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Činnost OSPOD: prověřují případy špatného zacházení s dětmi navrhují opatření včetně omezení zbavují a pozastavují rodičovské odpovědnosti navrhují ústavní výchovu vydávají rozhodnutí pokud se rodič o dítě nezajímá, aby si dítě osvojil někdo jiný chrání děti v období rozvodu rodičů účastní se projednávání trestních záležitostí u dětí a nezletilých Ústavní výchova nebo ochranná výchova v ČR: Kojenecké ústavy jsou zařízení, která jsou řízena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Poskytují ústavní a výchovnou péči dětem zpravidla do 1 roku věku. Tato zařízení zahrnují i výchovnou a sociální péči. Dětské domovy poskytují ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž rodiče nejsou schopni o ně pečovat. Věková struktura dětí je v rozmezí od 1 roku do 3 let. Dětské domovy od 3 do 18 let věku dítěte spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Dětský domov zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Plní funkci výchovnou, vzdělávací a sociální. Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Typologie dětských domovů: internátního typu existovaly převážně v minulosti rodinného typu děti po menších skupinách, snaha přizpůsobit se rodině Dokumentace v dětském domově: vnitřní řád obsahuje práva a povinnosti dětí 18

19 roční plán výchovně vzdělávacích činností kniha návštěv týdenní programy výchovně vzdělávacích činností osobní dokumentace dětí Dětský domov se školou: Funkcí dětského domova se školou je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažné poruchy chování nebo děti s duševní poruchou vyžadující léčebnou péči, děti s uloženou ochrannou výchovou nebo pro nezletilé matky. Diagnostické ústavy jsou zařízení, která přijímají děti na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí. Následně pak děti umísťují do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů s výjimkou dětí přijatých do diagnostického ústavu na základě 7 odst. 1. Diagnostický ústav plní tyto úkoly: diagnostické vzdělávací terapeutické výchovné a sociální koordinační organizační Pobyt dítěte v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 8 týdnů. Diagnostický ústav na základě výsledků diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou součástí komplexního vyšetření, zpracovává komplexní diagnostickou zprávu s návrhem specifických výchovných a vzdělávacích potřeb. Výchovné ústavy pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě mladší 15 let, pokud má uloženou ochrannou výchovu, nebo dítě s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let. Domy na půl cesty Někteří jedinci propuštění z výchovných ústavů využívají domy na půl cesty. Tato zařízení poskytují ubytování po dobu jednoho roku. jejich cílem je, aby si jedinec našel vlastní bydlení a práci. 19

20 Střediska výchovné péče poskytují všestrannou preventivní speciálně pedagogickou péči a psychologickou pomoc dětem s rizikem, dětem s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti. Cílem středisek je zachytit první signály problémů v procesu psychického vývoje dítěte, poskytnout mu radu nebo systematickou péči a tím předejít vážným problémům. SVP nabízí ambulantní služby, které poskytují poradenství, psychodiagnostiku, pomoc v obtížných životních situacích, psychoterapeutickou službu. Dále nabízí i ústavní pobyt, který je zpravidla 8týdenní. V rámci tohoto pobytu SVP zajišťuje víkendové a pobytové akce. Sociální kurátor pro děti a mládež je úředníkem státu. Jeho povinností je: starat se o děti a mladistvé obtížně vychovatelné řeší problémy záškoláctví, útěků z domova, toxikomanie, alkoholismu, trestnou činnost, šikanu mezi dětmi starat se o mladistvé páchající trestnou činnost poskytovat poradenskou pomoc, socioterapeutickou pomoc monitorovat situaci dítěte kurátor pro mládež spolupracuje s věznicemi zaměřuje se na využívání volnočasových aktivit dětí a mládeže při spáchání trestné činnosti zastupuje mladistvé při hlavním líčení před soudem zúčastňuje se výslechů nezletilých a mladistvých u Policie ČR spolupracuje se školskými a zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, středisky výchovné péče, věznicemi a soudy, s probační a mediační službou ČR Náhradní rodinná výchova: Základní formy náhradní rodinné výchovy: osvojení zrušitelné, nezrušitelné, mezinárodní pěstounská péče individuální, skupinová SOS dětské vesničky poručenství, svěření do výchovy jiné osoby než rodiče Některá nestátní organizace provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jedná se o: malá kolektivní zařízení byty, ve kterých péči poskytuje jeden nebo dva zaškolení dospělí pracovníci 20

21 Příkladem je program Klokánek Fondu ohrožených dětí. Klokánky mohou přijímat děti na základě: žádosti rodičů soudního rozhodnutí žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí žádosti samotného dítěte žádosti osoby, která dítě nalezne opuštěné nebo v jiné krizové situaci Péče v Klokánku: o 3 až 4 děti se starají po všech stránkách obdobně jako v rodině zaměstnanci FOD tzv. tety (kromě péče o děti vaří, nakupují, pečují o domácnost, mají čas si s dětmi hrát, chodit s nimi na vycházky, se školáky se připravovat do školy) v Klokánku je teta s dětmi v bytě i v noci starší děti se učí rodičovskému chování při návštěvách cizích osob se děti v Klokánku chovají tak jako děti v normální rodině z Klokánků mohou děti telefonovat domů a rodiče je mohou kdykoliv navštěvovat děti jsou umístěny v Klokánku jen po dobu nezbytně nutnou kolem 60 % dětí se z Klokánků vrací domů a 30 % odchází do náhradní rodinné péče nejvíce dětí je přijímáno z důvodu špatné bytové situace, zanedbání péče, nezvládání péče, podezření z týrání, domácího násilí a rozvodových sporů PPP pedagogicko-psychologická poradna Funkce PPP: 1. Provádějí komplexní psychologickou, speciálně pedagogickou a sociální diagnostiku zaměřenou na šetření školní zralosti, na zjištění příčin poruch učení a chování a dalších problémů ve vývoji osobnosti, výchově a vzdělávání dětí a mládeže, na zjištění individuálních předpokladů pro uplatňování a rozvíjení schopnosti a nadání dětí a mládeže a komplexní pedagogicko-psychologickou diagnostiku v souvislosti s profesní orientací žáků. 2. Provádějí psychologické a speciálně pedagogické poradenské činnosti rozvoj osobnosti, sebepoznávání a rozvoj prosociálních forem chování dětí a mládeže, zaměřují se na prevenci školní neúspěšnosti a negativních jevů v sociálním vývoji dětí a mládeže, na nápravu poruch učení a chování a dalších problémů ve vývoji, výchově a vzdělávání dětí a mládeže a na vyjasňování osobních perspektiv dětí a mládeže. 3. Zpracovávají posudky. 21

22 4. Poskytují konzultace, odborné informace pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení při výchově a vzdělávání. Výchovný poradce: Výchovní poradci působí na základních a středních školách. Výchovný poradce je pedagogický pracovník (zpravidla učitel) ustanovený do této funkce ředitelem školy. Funkce výchovného poradce: Výchovná výchovný poradce věnuje pozornost žákům s poruchami chování, žákům trpícím vnitřními konflikty, žákům, kteří se nachází v náročných životních situacích a vývojových krizích. Ve spolupráci s třídními učiteli a s rodiči koordinuje preventivní a výchovné postupy v práci s těmito žáky na škole. Zprostředkovává odbornou péči v poradnách, především v PPP. Součástí výchovného poradce jsou také aktivity zaměřené na prevenci kriminality a prevenci zneužívání návykových látek. Vzdělávací výchovný poradce se zaměřuje na žáky s výukovými obtížemi nebo rizikem školní neúspěšnosti, na žáky talentované a na zdravotně postižené individuálně integrované žáky. I v této oblasti musí být součástí jeho činnosti spolupráce s učiteli a rodiči těchto žáků, případně s poradnou, pro zjišťování příčin výukových obtíží a jejich nápravu. Ve spolupráci s poradnou nebo s centrem by měl výchovný poradce garantovat rozsah a kvalitu péče poskytované individuálně integrovaným zdravotně postiženým žákům. Součástí jeho funkce je i metodická pomoc učitelům při zjišťování, sledování a rozvíjení individuálních dispozic žáků, které mohou být důležité pro volbu jejich studijní a životní profese. Ve složitějších případech (např. u žáků zdravotně či sociálně handicapovaných, u žáků talentovaných, u žáků s výchovnými či výukovými obtížemi apod.) je pak úkolem výchovného poradce zprostředkovávat žákům a jejich rodičům při této volbě pomoc vhodné poradny. Úkolem výchovného poradce je také shromažďovat informace o možnostech dalšího studia. Azylové domy pro matky s dětmi: Azylová zařízení pro matky s dětmi poskytují přechodné ubytování, poradenské, sociální a výchovné služby osamělým matkám, hlavně s malými dětmi, popř. těhotným ženám, které se ocitly v náročné životní situaci. Za pobyt v azylových zařízeních matky platí měsíční poplatek. Matky musí dodržovat domácí řád azylového zařízení, mají k dispozici vlastní pokoj nebo bytovou jednotku. Během pobytu v azylovém zařízení se matky povinně 22

23 zúčastňují setkání s vedením domova, popř. s psychologem. V nabídce jsou i programy zaměřené na přípravu ženy na úlohu matky osamělé i matky v rodině, na péči o dítě a zlepšení vztahu k němu, dále rekvalifikační programy na dokončení odborného vzdělání, programy na výuku domácího hospodaření, vaření, ručních prací, práce s PC apod. Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy: Funkce: poradenská a psychoterapeutická pomoc jednotlivcům, párům, manželům a rodinám rozvodové poradenství a porozvodové vedení psychologická pomoc osamělým osobám předmanželské poradenství psychologická pomoc občanům v životních krizích osvětová, výchovná, vzdělávací a publikační činnost psychologická pomoc rodinám i jednotlivcům zasaženým nezaměstnaností psychologická pomoc rodinám s fyzicky, sociálně či jinak handicapovaným člověkem Linky důvěry: nepřetržitě dostupná bezplatná odborná pomoc v krizových situacích pro děti i dospělé pracovníky jsou psychologové, právníci, sociální pracovnice a další odborníci se speciálním vzděláním v telefonické krizové intervenci tato služba je poskytována na principech anonymity a důvěry pracovníci jsou vázáni mlčenlivostí a etickým kodexem linek důvěry Dětská krizová centra: Jsou speciální pracoviště, která se zabývají týranými, zneužívanými a zanedbávanými dětmi (syndrom CAN). Tým pracovníků tohoto zařízení tvoří psychologové, sociální pracovníci, terapeuti. Centra pro rodinu a děti: rodinné programy: předporodní kurzy, cvičení pro těhotné maminky a cvičení po porodu, cvičení pro rodiče s dětmi, víkendy pro maminky, pobyty pro rodiny, příměstské tábory, výtvarné dílny, mezigenerační setkávání, akce pro širokou veřejnost 23

24 vzdělávací programy: kurzy pro nastávající rodiče, kurzy efektivního rodičovství, kurzy pro lektorky klubů maminek a mateřských center s akreditací MŠMT, kurzy přípravy na manželství sociální služby: klub pro osamělé rodiče, pobyty pro osamělé maminky s dětmi, programy pro rodiče neklidných a hyperaktivních dětí, doprovázení rodin v krizových situacích Nestátní organizace v ČR začínají zkoušet programy tzv. sanace rodiny, v jejichž rámci spolupracují s rodinou zaškolení dobrovolníci, kteří pomáhají zvládat domácí provoz a výchovu dětí. Dalšími službami vyplývajícími ze zákona o sociálních službách, které mohou pomoci rodičům a dětem, jsou: osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služba, stacionář, raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. 2.4 Služby pro staré lidi Stáří je nezvratný fyziologický proces, který u každého člověka probíhá individuálně. Znaky stáří: pokles tělesné hmotnosti zhoršení zraku, sluchu, chuti ochabování svalstva menší výkonnost žláz zvyšuje se riziko úrazů snížení pohyblivosti jedince může se zhoršovat paměť, větší zapomnětlivost Do roku 2006 existovaly rezidenční služby, jako jsou domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou a domovy penziony pro důchodce. Nová legislativa zahrnuje tyto typy služeb do kategorie domovů pro seniory. 24

25 Domov pro seniory Jedná se o zařízení pobytových služeb. Domov pro seniory zajišťuje: ubytování stravování pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu aktivizační činnosti pomoc při uplatňování práv sociálně terapeutické činnosti Pečovatelská služba Je terénní nebo ambulantní služba určená osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, onemocnění. Kompletní rozsah poskytované pečovatelské služby je: 1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: pomoc a podpora při podávání jídla a pití pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 2. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: pomoc při úkonech osobní hygieny pomoc při základní péči o vlasy a nehty + pedikúra pomoc při použití WC 3. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování dovoz a donáška jídla pomoc při přípravě jídla a pití příprava a podání jídla a pití 4. pomoc při zajištění chodu domácnosti: běžný úklid a údržba domácnosti 25

26 údržba domácích spotřebičů pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, např. sezónního úklidu, úklidu po malování donáška vody topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení běžné nákupy a pochůzky velký nákup, např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 5. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovod dospělých k lékaři, na nákupy, na poštu Ukázka sazebníku pečovatelské služby v Tišnově platnost od Úkon a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: sazba za hodinu (Kč) úkon (Kč) 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití 85,- 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek 85,- 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru 85,- 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 85,- b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny 85,- 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty 85,- 3. pomoc při použití WC 85,- c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy 55,-/porce 2. dovoz nebo donáška jídla 26

27 2. 1. donáška oběda v DPS Králova , dovážka oběda v Tišnově (včetně částí Jamné, Hajánky, Hájek) 12, dovážka oběda mimo Tišnov 16,- 3. pomoc při přípravě jídla a pití 85,- 4. příprava a podání jídla a pití 85,- d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. běžný úklid a údržba domácnosti 85,- 2. údržba domácích spotřebičů (odmražení ledničky, omytí sporáku) 85,- 3. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti 85,- 4. donáška vody 85,- 5. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení 85,- 6. běžné nákupy a pochůzky 85,- 7. velký nákup, např. týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti 85,- 8. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 9. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy 10. praní a žehlení ložního prádla v DPS Králova 1742 jedenkrát za měsíc 50,-/1kg prádla 50,-/1kg prádla 32,-/1kg prádla e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dospělých k lékaři, na úřady, na nákupy, na poštu 85,- Fakultativní úkony POSKYTUJEME POUZE KLIENTŮM, KTEŘÍ MAJÍ ZÁKLADNÍ ÚKONY PS Dohled nad užíváním léků 4,- Dohled nad dospělým občanem 85,- Pedikúra 100,- 27

28 Jednoduché ošetřovatelské úkony 85,- Mytí oken 100,- Dovoz motorovým vozidlem v Tišnově (poliklinika, nemocnice, pošta) 50,- Vyřízení příspěvku na péči 20,- Objednání sanitky klientovi PS 10,- Příprava klienta k převozu do nemocnice nebo na vyšetření 15,- Zapůjčení jídlonosičů 10,- Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení. Stacionář poskytuje: stravu výchovnou, vzdělávací a aktivizační činnost sociálně terapeutické činnosti dovoz a rozvoz klientů Odlehčovací služby jsou terénní ambulantní služby. Funkce: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu pomoc při osobní hygieně poskytnutí stravy poskytnutí ubytování zprostředkování kontaktu se společností sociálně terapeutické činnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Osobní asistence je terénní služba, která poskytuje pomoc jedincům z důvodu jejich zdravotního znevýhodnění, věku. Jedná se o osoby s různě sníženou soběstačností. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí. Osobní asistent zajišťuje: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně 28

29 c) pomoc při zajištění stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím g) pomoc při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí Domovy se zvláštním režimem jsou určeny pro duševně nemocné osoby, pro osoby závislé na návykových látkách i osobám se stařeckou demencí. Domovy se zvláštním režimem plní stejnou funkci jako domovy pro seniory. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením zajišťují: a) sociálně terapeutické činnosti b) kontakt se společenským prostředím Předčitatelské a tlumočnické služby jsou terénní nebo ambulantní služby, plní tyto funkce: a) zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím b) pomoc při uplatňování práv Hospic HOSPIC je anglický výraz, termín byl původně využíván ve středověku pro tzv. domy odpočinku je to nestátní zdravotnické zařízení fungující na principu paliativní medicíny pomáhá umírajícím a jejich blízkým překonat těžké chvíle života, a to pokud možno bez bolestí, v klidu a bezpečí je to zařízení zabývající se komplexní péčí o smrtelně nemocné pacienty s nevyléčitelným (většinou onkologickým) onemocněním před nástupem do hospice je důležité, aby pacient podepsal tzv. informovaný souhlas k hospitalizaci, kde svým podpisem stvrzuje, že byl seznámen s tím, že bude v hospici hospitalizován, že zde nebude jeho onemocnění léčeno (protože to již není možné) a že mu bude zajištěna maximální možná ošetřovatelská péče, bude zabezpečeno, aby pacient netrpěl bolestí a necítil se ve své nemoci osamocen; v praxi se ne vždy daří (vzhledem k pokročilosti onemocnění pacienta) tento podpis získat, proto není vždy stoprocentně vyžadován v hospici není povinný denní režim jako v nemocnici 29

30 2.5 Služby pro etnické menšiny, pro uprchlíky Soužití majoritní společnosti a etnicky odlišné menšiny je v současnosti v ČR nejproblematičtější v souvislosti s romskou komunitou. Bohužel k tomu napomáhají i místní úřady, protože Romy, kteří dluží za nájemné, vystěhovávají do holobytů na podkladě těchto faktorů pak vznikají ghetta společensky vyloučených lidí. Na jedné straně existují rasistické předsudky majoritní společnosti znesnadňující Romům vstup do vzdělávacího systému a na trh práce, na druhé straně romské etnikum vykazuje na základě tradičního kočovného způsobu života výrazně odlišný životní styl a kulturu (orientace na bezprostřední uspokojování potřeb, vazba na širokou rodinu, nezájmem o vzdělávání a snaha o nezapojení se do společnosti, jiný postoj k práci, jiné pojetí čistoty, odlišný vztah obydlí, odlišné vnímání křivdy) to vše způsobuje oboustranné problémy a vzájemné nepochopení. Typické sociální problémy Romů: nízká kvalifikace nezaměstnanost vysoká fluktuace v zaměstnání špatné bydlení závislost na sociálních dávkách závislost na návykových látkách špatný zdravotní stav kriminalita vysoká zadluženost Organizace, instituce a zařízení pomáhající romskému etniku: 1. romské středisko DROM nabízí: poradenství, např. v oblastech práce, bydlení volnočasové aktivity pro děti a mládež předškolní přípravné programy pro děti doučování dětí vzdělávací programy pro dospělé organizování kulturních akcí zapojení do veřejně prospěšných prací 30

31 2. IQ ROMA SERVIS projekt podporující vstup mladých Romů na trh práce, činnost se dělí do čtyř center: Centrum motivace a stimulace: poradenství pro volbu školy terénní pedagogická práce pedagogicko-psychologické poradenství klubové a volnočasové aktivity Centrum vzdělávání: obecná výuka jazyková výuka počítačová výuka školení v komunikačních a administrativních dovednostech Centrum zaměstnanosti: pracovní poradenství a školení Centrum prevence: výchova mladých lidí a jejich rodin 3. Nadace Člověk v tísni se zaměřuje na pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením 4. Muzeum romské kultury 5. Společenství Romů na Moravě terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách výchovně-vzdělávací aktivity pro děti a mládež volnočasové aktivity formou pravidelných kroužků i jednorázových akcí, doučování dětí, letní tábory podpora romské kultury prostřednictvím vydávání romsko-českých novin pořádání soutěží a festivalů s multikulturní tématikou občanskoprávní poradenství, ochrana lidských práv 6. Občanské sdružení R Mosty programy sociální prevence pro děti a mládež a podpora jejich vstupu na trh práce odborné sociální poradenství včetně právní asistence azylový dům pro matky s dětmi vzdělávací programy pro učitele a děti základních škol 31

32 7. Nadace tolerance se zaměřuje na: prevenci skupinové nesnášenlivosti, fanatismu, nacionalismu, antisemitismu a xenofobie podporu vzájemné komunikace, poznávaní a respektování odlišností mezi rozdílnými skupinami lidi 8. Romský asistent spolupracuje s pracovníky státní správy a obecních samospráv spolupracuje se školami, které navštěvují romské děti monitoruje situaci romských komunit v regionu podílí se na programech sociální prevence napomáhá řešení konfliktů v romských komunitách a mezi romskými komunitami a ostatní veřejností pomáhá rodinám i jednotlivcům z romských komunit při řešení problémů, s nimiž se setkávají Služby pro uprchlíky Uprchlík je osoba, která opustila svou zem, aby unikla pronásledování, násilí nebo ozbrojenému konfliktu. V ČR existují tři typy pobytových zařízení pro uprchlíky patřící pod Ministerstvo vnitra ČR. 1. přijímací střediska ověření totožnosti cizinců provedení základních lékařských vyšetření 2. pobytová střediska ubytování žadatelů o azyl stravování 3. integrační azylová střediska přechodné ubytování osob, kterým byl udělen azyl za ubytování a další služby se platí Informační a poradenské služby pro azylanty: organizace pro pomoc uprchlíkům centra pro integraci cizinců 32

33 poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru poradny pro integraci sdružení občanů zabývající se emigranty odbory na obecních či magistrátních úřadech úřady práce 2.6 Služby pro lidi se závislostmi Postoje společnosti a přístup k drogové problematice jsou do jisté míry ovlivněny druhem zneužívané látky. Primární prevence zahrnuje aktivity a intervence směřující k předcházení užívání látek u osob, které ještě s drogou nejsou v kontaktu. Jejím cílem je tedy předejít problémům spojeným s užíváním drogy. Klade důraz na rozšíření vědomostí, dovedností a postojů podporujících zdravý životní styl. Hlavními pilíři primární prevence jsou informovanost, modelové postoje a chování. Sekundární prevence předchází vzniku a rozvoji závislostí u osob, které již mají s drogou zkušenosti. Intervenuje zejména formou poradenství. Sekundární prevence představuje vyhledávání problému, který již vznikl, a jeho následnou léčbu. Jedná se o pomoc těm, kteří drogy berou, najít cestu zpátky do života. Terciální prevence předchází závažnému nebo trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození formou resocializace, sociální rehabilitace (návrat do běžného života). Systém služeb po roce 1989 v ČR zahrnuje: Linky telefonické pomoci které slouží převážně pro první kontakt, poskytují radu, pomoc v krizi a odkazují a nabízejí služby dalších specializovanějších pracovišť. Kontaktní centra jsou určena přímo drogové klientele, jejich předpokladem je tzv. nízkoprahovost (dostupnost pro každého, anonymita a široká nabídka služeb). Jejich činnost spočívá v první pomoci telefonické nebo osobní, v poradenství, diagnostice problému, testování HIV. Někdy zajišťují i potravinový servis, možnost základní 33

34 hygieny, výměnu stříkaček a jehel. Klienty jsou především ti, kteří nejsou schopni nebo ochotni systematičtěji pracovat na změně. Detoxifikační jednotky jsou speciální krátkodobou až střednědobou medicínskou a psychologickou pomocí, jejímž smyslem je zbavit organismus návykové látky a překonat odvykací příznaky. Klienti nepřichází vždy dobrovolně. Důležitou součástí je i práce s nejbližšími závislého, je zde zákaz návštěv. Jednotky bývají součástí oddělení pro léčbu závislostí nebo psychiatrických léčeben. Ústavní léčba je prováděna ve zdravotnických zařízeních. Klienty jsou ti, kteří byli neúspěšní v ambulantní léčbě, mají těžké emoční problémy, pohybují se v nevhodném prostředí. Léčebné programy využívají psychoterapie, pracovní a sociální rehabilitace. Terapeutické komunity, kde probíhá dlouhodobý léčebný a resocializační program, pacient se na této léčbě velmi aktivně podílí. Program zahrnuje pestré terapeutické postupy, nacvičují se praktické dovednosti, učí se relaxačním technikám. Absolvování komunity je velice náročný proces, ale jeho dokončení je velkou nadějí na trvalou abstinenci. Domy na půl cesty poskytují drogově závislým (vyléčeným) ubytování, zázemí a podporu při hledání zaměstnání. 2.7 Služby související s výkonem spravedlnosti Probační a mediační služba Od roku 2001 byla v ČR v resortu Ministerstva spravedlnosti zřízena Probační a mediační služba. Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Zákon o probační službě č. 257/2001 Sb; uvádí, že dohled vykonávaný jako pravidelný osobní kontakt probačním úředníkem má být kombinací pomoci a kontroly. Činnost probační a mediační služby: obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, zejména projednání a uzavření dohody mezi obviněným a 34

35 poškozeným o náhradě škody, nebo dohody o narovnání, případně podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl dohled uložen, sledování a kontrola obviněného v průběhu zkušební doby, kontrola výkonu dalších trestů nespojených s odnětím svobody, včetně trestu obecně prospěšných prací, sledování výkonu ochranných opatření sledování a kontrola chování odsouzeného v průběhu zkušební doby v případech, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody pomoc při odstraňování následků trestného činu poškozeným osobám a dalším osobám dotčeným trestným činem probační a mediační služba věnuje péči mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých, přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek prevence trestné činnosti úkony probace a mediace, pokud nejsou tímto nebo zvláštním zákonem svěřeny do výlučné působnosti probační a mediační služby, mohou vykonávat nebo se na nich podílet i jiné osoby provádí v rámci své působnosti úkony na pokyn orgánů činných v trestním řízení a ve vhodných případech v oblasti mediace i bez takového pokynu, zejména z podnětu obviněného a poškozeného; v těchto případech o tom neprodleně informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že věc se k mediaci nepředává, a mediace proto dále prováděna nebude v souvislosti s úkony probace a mediace je oprávněna opatřovat informace a poznatky o osobě obviněného nebo o stanoviscích poškozeného významné pro rozhodnutí soudu či státního zástupce policejní orgán a státní zástupce vyrozumívá středisko o věcech vhodných k mediaci; převážně v trestních věcech mladistvých postupuje tak, aby mediace byla využita od počátku trestního stíhání nebo místo něj 35

36 Sociální kurátor Sociální kurátor pracuje s klientem ve všech fázích trestního řízení a po jeho skončení, tj. ve výkonu trestu odnětí svobody, popř. ve výkonu vazby i na svobodě. Jeho cílem je navázání vzájemného socioterapeutického vztahu v zájmu působení na osobnost klienta tak, aby byly vytvořeny jeho pozitivní vazby k okolí a nedocházelo k jeho sociální izolaci. Sociální kurátor pomáhá odsouzeným klientům řešit problémy v co největším předstihu před propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody a tlumit vlivy vyplývající z izolace těchto lidí ve věznicích. Potřebné doklady: Pro poskytnutí odborného poradenství je třeba platný občanský průkaz, ale při žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci také: potvrzení o propuštění z výkonu trestu nebo vazby potvrzení o evidenci na úřadu práce splnění podmínky sociální potřebnosti (žádný příjem, žádné peníze) Kurátor pro mládež: pečuje o nezletilé děti (do 15 let), které se dopustily činu jinak trestného, a mladistvými (od 15 do 18 let), u nichž bylo zahájeno trestní nebo přestupkové řízení řeší problémy záškoláctví, útěků z domova, toxikomanie, alkoholismu, trestnou činnost, šikanu mezi dětmi při spáchání trestné činnosti zastupuje mladistvé při hlavním líčení před soudem spolupracuje se školskými a zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, středisky výchovné péče, věznicemi a soudy, Probační a mediační službou ČR zúčastňuje se výslechů nezletilých a mladistvých u Policie ČR je přítomen jednání mladistvých u přestupkové komise zajišťuje výkon obecně prospěšných prací pro odsouzené občany 36

37 2.8 Služby pro zdravotně handicapované 1. stacionář 2. hospic 3. SPC základním posláním speciálně pedagogického centra je poskytování diagnostických, poradenských, terapeutických a metodických služeb handicapovaným dětem s cílem usnadnit jim integraci do společnosti, PPP 4. osobní asistence 5. průvodcovské a pečovatelské služby 6. podpora samostatného bydlení 7. centra denních služeb 8. odlehčovací služba 9. domovy pro osoby se zdravotním postižením 10. pečovatelská služba 11. raná péče (pro děti do 7 let) 12. chráněné bydlení 13. domy se zvláštním režimem 14. sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby zdravotně postižené 15. sociálně terapeutické dílny 16. sociální rehabilitace 17. sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení ústavní péče 37

38 Pracovní list č. 2 1) Vypište, jaký význam má práce pro člověka: 2) Vypište, jaké fáze prožívá nezaměstnaný člověk: 3) Vyjmenujte nejčastější příčiny nezaměstnanosti: 4) Vypište, jaké potřeby se mění vlivem nezaměstnanosti:. 5) Charakterizujte funkci úřadu práce:. 6) Vyjmenujte, jaké jsou potřebné doklady k zaevidování se na úřadě práce:... 38

39 Pracovní list č. 3 1) Definujte pojem bezdomovectví: 2) Vypište příčiny bezdomovectví:. 3) Vyjmenujte, jaké změny nastávají u bezdomovců v oblasti potřeb a jejich uspokojování: 4) Charakterizujte sociální vztahy bezdomovců:. 5) Charakterizujte zdravotní rizika bezdomovců: 6) Vypište a charakterizujte, jaké sociální služby jsou poskytovány bezdomovcům: 39

40 Pracovní list č. 4 1) Charakterizujte dětské domovy: 2) Charakterizujte výchovný ústav:. 3) Délka pobyt v diagnostickém ústavu je: a) 2 měsíce b) 3 měsíce c) 6 měsíců d) 1 rok e) ani jedna z nabízených odpovědí není správná 4) Popište, jak funguje Klokánek:. 5) Charakterizujte domy na půl cesty: 40

41 6) Charakterizujte funkci PPP:... 7) Vysvětlete, co znamená pojem sanace rodiny:. 8) Vyjmenujte formy náhradní rodinné výchovy: 41

42 Pracovní list č. 5 1) Definujte pojem stáří: 2) Vyjmenujte znaky stáří:. 3) Vyjmenujte služby, které poskytuje domov pro seniory: 4) Charakterizujte domovy se zvláštním režimem:. 5) Charakterizujte stacionář a účel hospicové péče: 6) Charakterizujte odlehčovací službu:... 7) Vyjmenujte, jaké služby nabízí pečovatelská služba:. 42

43 Pracovní list č. 6 1) Definujte pojem uprchlík: 2) Charakterizujte přijímací středisko, ubytovací středisko, integrační středisko:.. 3) Vyjmenujte nejčastější příčiny problémů romské komunity:. 4) Vyjmenujte a charakterizujte alespoň 3 zařízení pomáhající romskému etniku:.. 5) Vyjmenujte a charakterizujte primární, sekundární a terciální prevenci:.. 43

44 6) Charakterizujte funkci kontaktního centra, ústavní léčby, terapeutické komunity:.... 7) Vyjmenujte funkce sociálního kurátora pro mládež:... 8) Vyjmenujte funkce probačního pracovníka:. 9) Vyjmenujte alespoň 6 služeb pro zdravotně handicapované občany: 44

45 3 Profesní etika, syndrom vyhoření, supervize 3.1 Profesní etika, etický kodex Pojem etika pochází z řeckého slova ethos, tzn. charakter, zvyk. Etika znamená teorii morálky. Morálka vyžaduje, aby se člověk choval určitým způsobem. Morálka představuje společenskou instituci, která plní funkci regulátora chování a konání lidí promítající se do všech oblastí života. Etiku dělíme: na teoretickou, která se zabývá filosofickými otázkami na praktickou etiku, která se zabývá konkrétními problémy společnosti na etiku profesní, která zkoumá mravní problémy jednotlivých profesí na etiku sociální, která se rozděluje na dvě roviny: etika individuální a etika společenských institucí Definice profesní etiky dle pedagogického slovníku: Soubor etických požadavků, které je nutno respektovat při výkonu určité profese. Ve vyspělých zemích bývají tyto požadavky shrnuty do etického kodexu dané profese. Profesní etika: řeší problémy jednotlivých povolání konstituje se jako soubor mravních zásad, které mají bezprostřední vztah ke zvláštním úkolům konkrétního povolání určuje, co je dobré, správné, mravně únosné při výkonu povolání Profesní etiku mají všechna povolání. Existují profesní etické kodexy, které jsou považovány za významný nástroj k dodržování zásad platné morálky. Společné etické požadavky na profese: požadovaná kvalifikace postavení profese ve společnosti definování vztahu mezi klientem a profesionálem zachování služebního tajemství odborný růst pravidla pro odměňování 45

46 pravidla pro případy porušení zásad vymezení konzultačních, poradenských a posuzovatelských služeb pravidla pro styk s veřejností způsoby kontroly výkonu profese ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR: 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Sociální pracovníci dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců tak, jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte. Dále se řídí zákony tohoto státu, které se od těchto kodexů odvíjejí Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v takové míře, aby současně nedocházelo k omezení stejného práva druhých osob Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a sdružením občanů svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků Sociální pracovník musí dávat přednost profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy. Služby, které poskytuje, musí být na nejvyšší odborné úrovni. 2. Pravidla etického chování sociálního pracovníka 2.1. Ve vztahu ke klientovi Sociální pracovník vede své klienty k vědomí vlastní odpovědnosti Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů Sociální pracovník pomáhá stejným úsilím a bez jakékoliv diskriminace všem klientům Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty, a informuje ho o jejich potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby, které nemají způsobilost 46

47 k právním úkonům v plném rozsahu (zejména nezletilé děti), nebo tehdy, když jsou ohroženy další osoby. V případech správního řízení umožňuje účastníkům tohoto řízení nahlížet do spisů, které se tohoto řízení týkají Sociální pracovník dbá, aby klienti obdrželi všechny služby a dávky sociálního zabezpečení, na které mají nárok. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Pomáhá řešit i jiné problémy klienta týkající se dalších sfér jeho života Sociální pracovník hledá možnosti jak zapojit klienty do procesu řešení jejich problémů Ve vztahu ke svému zaměstnavateli Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli V zaměstnavatelské organizaci spolupůsobí při vytváření takových podmínek, které umožní sociálním pracovníkům uplatňovat závazky vyplývající z kodexu Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům Ve vztahu ke svým kolegům Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vyhledává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytovaných sociálních služeb Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů a ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě vhodným způsobem Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod Působí na to, aby odbornou sociální práci prováděl vždy kvalifikovaný pracovník s odpovídajícím vzděláním Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy. 47

48 Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce Ve vztahu ke společnosti Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány na případy porušování zákonů a oprávněných zájmů občanů Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a zvyšování sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, v politice státu i v politice mezinárodní Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdělení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují Působí na rozšíření možností a příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny lidi, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které vytvořilo lidstvo. 3.2 Syndrom vyhoření, supervize, supervizor a supervidovaný Syndrom vyhoření Pojem syndrom vyhoření nebo také burnout je jev, který v roce 1974 popsal americký psychoanalityk Herbert J. Freudenberger. Vyhoření se týká zejména oblasti práce a je typické citovým a mentálním vyčerpáním. Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a nejvíce se projevuje u lidí, kteří pracují s jinými lidmi (často tedy i u sociálních pracovníků). Od deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší tím, že se vztahuje výhradně na krizovou oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu své práce. Příznaky syndromu vyhoření: 1) psychické příznaky ztráta nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti nechuť, lhostejnost k práci negativní postoj k sobě, k práci, k instituci, ke společnosti, k životu únik do fantazie potíže se soustředěním, zapomínání 48

49 sklíčenost, pocity bezmoci, popudlivost, agresivita, nespokojenost pocit nedostatku uznání 2) tělesné příznaky poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocím, potíže v oblasti srdeční činnosti, dýchání nebo zažívání rychlá unavitelnost, vyčerpanost svalové napětí, vysoký krevní tlak 3) vztahy s lidmi ubývá angažovanosti, snahy pomáhat problémovým klientům omezení kontaktů s klienty na nejmenší možnou mez cynický nebo lhostejný přístup ke klientům omezení kontaktů s kolegy přibývání konfliktů v oblasti soukromí nedostatečná příprava k výkonu práce, dlouhodobě nízká výkonnost Fáze syndromu vyhoření: 1. nadšení začínající pracovník se vyznačuje elánem, má velká očekávání; dobrovolně pracuje přesčas, práce ho zcela naplňuje, identifikuje se svou profesí, a může tak zanedbávat své volnočasové aktivity 2. stagnace počáteční nadšení klesá, jedinec se ve své profesi už zorientoval a zjistil, že má svá omezení a že ne všechny ideály půjdou naplnit, začíná se ohlížet i po jiných než jen pracovních úkolech věnuje se svým koníčkům a zálibám 3. frustrace jedince začínají zajímat otázky efektivity a smyslu vlastní práce, mohou se vyskytnout spory s nadřízenými i počínající emocionální a fyzické potíže 4. apatie stadium přichází po delší frustraci, jedinec vnímá své povolání jen jako zdroj obživy, dělá pouze to, co musí, a odmítá jakékoli novinky, rozhovory se spolupracovníky i žádosti o práci přesčas; klienty se často cítí obtěžován. 5. vyhoření vyznačuje se obdobím emocionálního vyčerpání, depersonalizace (pocit ztráty sebe sama, vnímání se jen jako kolečka ve stroji apod.), pocitu ztráty smyslu Syndrom vyhoření se nejvíce projevuje u tzv. pomáhajících profesí. Mezi ně řadíme zdravotnický personál, učitele, psychology, sociální pracovníky, policisty. 49

50 Jak se syndromu vyhoření zbavit? Pravidlem je, že čím dříve se problém začne řešit, tím lépe. Je dobré si zrevidovat své přednosti a rezervy, plány, ambice, možnosti a žebříček hodnot, změnit myšlenkové a pocitové vzory, zvládnout negativní stavy, pokusit se o sebejisté vyrovnávání se s nároky druhých, zvyšovat profesní kvalifikaci, zlepšit profesní podpůrný systém i zázemí v soukromí, osvojit si pozitivní životní postoje a strategie, podporu zdraví. Pomoci může také dlouhá dovolená či změna profese. Supervize Supervize je činnost, při které prostřednictvím zaměřeného pozorování a cílených otázek uvažujeme nad účinností péče o klienta/pacienta a nad kvalitou práce a zvyšujeme pracovníkovu schopnost reflexe (uvědomovaného vnímání) vlastní práce. Úkolem supervize je zkvalitňovat úroveň práce v dané odbornosti. Hlavními funkcemi supervize je řízení, vzdělávání a podpora. Typy supervize: 1) podle pozice supervizora: a) interní supervizorem je pracovník zevnitř organizace b) externí supervizorem je někdo z jiné organizace 2) podle četnosti a účelu provádění: a) pravidelná smluvně sjednaná zpravidla na jeden rok b) příležitostná dle potřeb supervidovaných c) krizová v případě, pokud nastane velký problém 3) podle funkcí v rámci organizační struktury: a) poradenská provádí supervizor s výcvikem b) manažerská provádí vedoucí pracoviště nebo jiný pracovník 50

51 4) specifické typy supervize: a) supervize řízení jedná se o zvýšení kvality řízení konkrétního manažera b) supervize supervize pro každého supervizora je užitečné mít občas supervizi své supervize Formy supervize: 1. Individuální supervize spočívá v kontaktu supervizora s jedním pracovníkem je založena na plánovaných, časově vymezených schůzkách s předem dohodnutým programem, jsou určeny cíle a hranice postupu, stanovena pravidla setkávání, předložení problému, poskytnutí prostoru pro zamyšlení, sebehodnocení, poskytování zpětné vazby. 2. Skupinová supervize je založena na strukturovaném procesu, kdy pracovníci mají možnost diskutovat ve skupině o své práci, o svých pocitech a vztazích, které prožívají při pracovní činnosti. Cílem je profesionální rozvoj jednotlivců. Supervizor: Supervizor je osoba, která supervizi provádí, supervizant nebo supervidovaný je osoba, která supervizi přijímá. Vztah mezi supervizorem a supervidovaným je založen na vzájemném ovlivňování s cílem rozvoje supervidovaného. Supervidovaný musí být otevřený ke změně. Supervizor by měl být zralým a moudrým člověkem, kongruentním jak ve své pracovní činnosti, tak i ve svém osobním životě. Vedle terapeutické kompetence by měl mít schopnosti a dovednosti pedagogického působení. pomáhá brát supervizní proces s klidem umí přijímat zpětnou vazbu od supervidovaných pomáhá objasňovat cíle při práci s klienty kritéria hodnocení práce vysvětluje srozumitelně ve vztahu k chování povzbuzuje k tomu, aby pracovník o svých klientech přemýšlel nově umožňuje aktivní zapojení do supervizního procesu monitoruje prospěch klienta zajišťuje dodržování právních, etických a profesionálních zásad a předpisů konzultantské praxe supervizor poskytuje supervidovanému průběžnou zpětnou vazbu 51

52 v krizových situacích má supervidovaný možnost se obrátit na svého kolegu supervizoři absolvují pokročilé výcviky například kurzy, semináře, odborné konference Vztah supervizor a supervidovaný lze považovat za uzavřený sociální systém, který je založen na společném cíli, vzájemné spolupráci, funguje podle předem stanovených pravidel. Supervize vyžaduje aktivitu a záměrnou účast. Vztah mezi supervizorem a supervidovaným je založen na oboustranné příležitosti vzájemného obohacení a růstu. Má jít o vztah bezpečný, důvěrný a respektující. Supervizor je v něm chápán jako ochraňující autorita, která navrhuje řešení a provází při hledání, kdy supervizor je v roli učitele, průvodce. Supervizor je reprezentantem systému supervize a supervidovaný se učí v tomto systému fungovat. Vztah je tak od začátku asymetrický. Asymetrie by však měla přecházet ke vzájemné společné práci a kolegialitě. 52

53 Pracovní list č Definujte pojem etika, profesní etika: 2. Vyjmenujte příčiny syndromu vyhoření a jeho fáze: 3. Vyjmenujte typy a formy supervize:. 4. Popište etický kodex ve vztahu ke klientovi: 5. Charakterizujte vztah mezi supervizorem a supervidovaným: 53

54 4 Odborné praxe 4.1 Poznatky z odborných praxí, vypracování programů Odborná praxe je nedílnou součástí přípravy pro výkon profese sociálního pracovníka. Cílem odborné praxe je získání vědomostí a praktických dovedností souvisejících s vlastní praxí v oblasti sociální práce. Jejím smyslem je aplikace studijních výstupů v konkrétní práci s klientem. Student si osvojí, rozšíří a posílí profesní kompetence, které slouží jako předpoklad pro profesi sociálního pracovníka. Důležitou stránkou je zabezpečit kvalitní průběh praxe, umožnit naplnění stanovených cílů a hlavně poskytovat si vzájemně zpětnou vazbu. S absolvováním odborné praxe souvisí určité požadavky, které by měly obsahovat: stanovení cíle odborné praxe náplň práce popis základních činností popis přímé práce s klientem povinnosti studenta odborné kompetence, které má student v rámci odborné praxe získat Výkon praxe Cílem výkonu odborné praxe je, aby se student seznámil s vybranými institucemi, jejich organizací, cílovou skupinou klientů, vzájemnými vztahy, s týmovou spoluprací, s aktuální legislativou v rámci instituce, používanými metodami a formami práce s klienty. Pokud je to možné, tak aplikovat teoretické poznatky do praxe, snažit se o zapojení se do řešení případů a nalézat nové, vhodné možnosti řešení. Hodnocení průběhu praxe Cílem odborné praxe je vyhodnotit průběh praxe a posoudit splnění stanovených cílů. Zúčastněné strany (student, škola, pracoviště) si vzájemně poskytují zpětnou vazbu. Úloha školy v hodnocení odborných praxí má administrativní charakter (tzn. evidence podkladů k hodnocení studenta, archivace administrativních podkladů v souladu se smlouvou), ale také má funkci podpůrnou ve smyslu vyhodnocení zpětné vazby, v rozvoji a podpoře komunikace 54

55 mezi školou, pracovištěm a v neposlední řade vyhodnocení písemných výstupů zpracovaných studentem dle stanovených kritérií. Hlavní funkcí školy je podílet se na vyhodnocení absolvované praxe a na odborném rozvoji studenta. Úkolem studenta je vyhotovit průběh praxe ve formě předepsané školou a na podkladě dohody s odborným pracovištěm. Velkým přínosem pro studenta je provedení sebehodnocení formou rozhovoru s pověřeným pracovníkem, tzn. zhodnocení naplnění cílů praxe, sebehodnocení v profesním rozvoji a posunu. Smluvní pracoviště vypracuje ve stanoveném termínu písemné hodnocení pro potřeby školy. Průběh výkonu odborné praxe i jeho hodnocení student zpracovává v Záznamovém deníku. Na podkladě Vámi absolvovaných praxí se vyjádřete k těmto položkám: 1. V dosavadním průběhu studia jste získali určité teoretické poznatky. Zamyslete se a navrhněte jejich konkrétní propojení a využití v rámci Vámi absolvované praxe. 2. Popište organizační strukturu a pracovní režim v rámci Vámi zvoleného pracoviště. 3. Zhodnoťte fungování zařízení z hlediska kvality poskytování sociálních služeb a dodržování práv jeho rezidentů. 4. Zhodnoťte klady a zápory ze svého pohledu. 5. Vyjmenujte silné a slabé stánky pracoviště, v kterém jste absolvovali svoji odbornou praxi. 6. Vlastní silné a slabé stránky, získané nebo posílené kompetence Vypracování programů: Kritéria na zpracování programů v sociálních zařízeních: 1. stanovení obecného cíle 2. uvedení věkové struktury 3. v rámci stanoveného handicapu uveďte typ handicapu 4. cíle na jednotlivé dny 5. používání odborných výrazů 6. popis jednotlivých aktivit Úkol: Vypracujte 14denní program v domově pro seniory, v dětském domově, ve stacionáři. 55

56 4.2 Administrativa, techniky sociálního šetření Administrativa je součástí práce každého sociálního pracovníka. Sociální pracovník je zaučen v rámci administrativy na konkrétním pracovišti. V rámci administrativy jsou využívány různé formuláře. Jednotlivé typy formulářů najdete na internetové stránce portal.mpsv.cz/forms. Ukázky formuláře Státní sociální podpory přídavek na dítě, viz příloha č. 2. Techniky sociálního šetření V rámci profese pracovníka v sociálních službách se používají různé techniky sociálního šetření. Do technik sociálního šetření můžeme zařadit: 1. pozorování 2. dotazník 3. rozhovor 4. anamnéza Pozorování Je metodický, záměrný, cílevědomý a plánovitý, se soustředěnou pozorností probíhající proces poznávání předmětu pozorování smyslovým vnímáním. Druhy pozorování: Participační pozorování (účastnické) dlouhodobé, pozorovatel se snaží sžít s prostředím, které pozoruje, poznává vnější, jevové stránky reality. Participační pozorování je dlouhodobé a výzkumník se účastní aktivit pozorovaných osob, což způsobuje, že pozorované osoby ztratí zábrany a chovají se přirozeně a otevřeně. Participační pozorování se používá dohromady s jinými výzkumnými metodami hlavně s (nestrukturovaným) rozhovorem a se sbíráním a analýzou artefaktů (listů, dokumentů, výtvorů zkoumaných osob). Pozorovatel začíná pozorování stanovením vstupního výzkumného problému a předběžných výzkumných otázek. Hlavním zdrojem dat jsou potom zápisky pozorovatele, které se skládají z popisu prostředí, činností i doslovných výroků pozorovaných. Zápisky jsou datovány, aby se zachytil sled událostí. Na konci každého pozorovacího bloku nebo dne pozorovatel vytváří souhrny z pozorování. V nich shrnuje hlavní myšlenky, vytyčuje otázky, problémy a 56

57 formuluje předběžné komentáře. Tyto předběžné analýzy a komentáře vedou pozorovatele k vytyčení předběžných nosných pojmů a teorií. Nestrukturované pozorování nepoužívají se předem stanovené pozorovací systémy, určeny jsou pouze konkrétní události, jevy a osoby, které se mají pozorovat. Přímé bezprostřední, osobní poznávání objektu. Nepřímé pozorovatel není členem ani součástí pozorovaného objektu, podkladem jsou sekundární prameny. Extrospekce pozorování druhých. Introspekce pozorování vlastních vnitřních prožitků. Individuální Skupinové Krátkodobé Dlouhodobé Vzorky událostí podrobné písemné záznamy o lidech a prostředí. Jevy se zaznamenávají tak, jak se staly, a v pořadí, jak se udály. Pozorovatel se soustřeďuje jen na vnější projevy chování nevyjadřuje své názory a hodnocení. Terénní zápisy liší se od vzorků událostí tím, že pozorovatel neuskutečňuje úplný záznam věcí, ale vybírá si věci, kterým věnuje pozornost. Terénní zápisky si výzkumník zhotovuje zpravidla na konci svého pozorování. Pozorovatel doplňuje záznam o vlastní komentář, který je interpretací pozorovaných jevů. Slouží k tomu, aby uživatelé lépe pochopili pozorované jevy a aby se z nich daly extrahovat teoretické a metodologické závěry. Dotazník spojuje se s dotazováním a otázkami otázky dotazníku se označují jako položky dotazník slouží k hromadnému zjišťování údajů Struktura dotazníku dotazník se skládá z několika částí: vstupní část vysvětluje cíle dotazníku, obsahuje pokyny, jak jej vyplňovat druhá část obsahuje: vlastní otázky seřazení otázek nebývá vždy tematické, tj. pořadí jednotlivých otázek neodpovídá logice, obyčejně na první místa řadíme otázky lehčí a přitažlivější, abychom respondenta neodradili, uprostřed jsou otázky těžší a méně zajímavé, ke konci bývají otázky, které mají důvěrnější charakter třetí část na konci je poděkování respondentovi za vyplnění dotazníku 57

58 Jak otázky tvořit? tvoříme jednoduché otázky vyhýbáme se záporným výrazům otázky tvoříme tak, aby byly smysluplné dáváme jen takové otázky, na které dovedou respondenti odpovědět vyhýbáme se předpojatým otázkám formulujeme jasné otázky vyhneme se otázkám dvojsmyslným vyhneme se výrazům typu: někdy, obyčejně, několik příliš obšírné znění otázek vede ke značně volným odpovědím znění otázek je potřeba vyzkoušet (tzv. pilotáž) Typy otázek podle otevřenosti: uzavřené takové, které nabízejí hotové alternativní odpovědi otevřené dávají respondentovi volnost v odpovědi polootevřené nabízejí nejprve alternativní odpověď, pak možnost vyjádřit se dále Rozhovor řadíme mezi explorativní techniky (vytěžení informací z vyjádření samotné sledované osoby) vycházející z ústní komunikace výzkumná metoda, která umožňuje zachytit nejen fakta, ale i hlouběji proniknout do motivů a postojů respondentů je charakteristický předem připraveným strukturovaným postupem, opírajícím se o soubor promyšlených otázek raport navázání přátelského vztahu a vytvoření tzv. otevřené atmosféry Průběh rozhovoru: vstupní část zaměřená na motivaci a zaujetí respondenta, navození osobního vztahu následuje vlastní rozhovor otázky členěné dle obsahu do několika celků, velkým nebezpečím rozhovoru jsou sugestivní otázky (naznačují odpověď dle přání) úlohou výzkumníka je udržovat plynulý průběh rozhovoru ukončit závěrem Několik variant záznamu: záznam provádí výzkumník x spolupracovník během rozhovoru x po rozhovoru doslovný x rámcový 58

59 Anamnéza rodinná anamnéza průběh porodu, styl výchovy, počet sourozenců, vztah mezi rodiči, sourozenci zdravotní anamnéza prodělané nemoci, úrazy osobní anamnéza Případová studie práce s jednotlivým případem většinou se za případ pokládá 1 osoba, někdy však i pár nebo celá rodina metoda sociální práce s nejdelší tradicí vychází z psychosociálního přístupu jednotlivé kroky doporučení klienta do péče, zhodnocení jeho potřeb, stanovení cílů, plán intervence nebo péče, realizace plánu, souhrn a hodnocení výsledku intervence nebo péče během celého procesu případové práce by měl být klient co nejaktivnější, sociální pracovník by mu měl navrhovat alternativy, ze kterých by si měl klient sám vybírat případová práce vychází z toho, jak svou situaci klient vnímá může mít podobu: krizové intervence, poradenství, řešení ohraničeného problému, obhajování klientových zájmů znalosti o nejrůznějších institucích poskytujících služby kontakty s odborníky Terénní sociální práce sociální práce s rizikovými jednotlivci nebo skupinami vykonávaná v přirozeném prostředí klientů součástí depistáž, navazování kontaktů, poskytování sociální pomoci, mapování lokality včetně sběru, analýzy a sumarizace poznaných informací o příčinách v optimálním případě může TSP ovlivnit rizikové chování, resp. životní styl klientů cílem bývá i napojení klientů na jiné specializované služby speciální typ TSP je práce na ulici Sociální pracovník shromažďuje údaje o klientovi studuje jeho situaci 59

60 zpracuje a navrhne plán akcí, jak pomoci dynamická interakce s klientem, kdy se odvolává na všechny stránky jeho osobnosti, aby klient lépe obstál ve společnosti hodnotí výsledky své činnosti z pohledu klienta a z pohledu společnosti Odbornost sociálního pracovníka Vyznačuje se tím, že je schopen pomocí znalostí základů sociologie, psychologie, zdravovědy, práva a sociální politiky diagnostikovat konkrétní potřeby konkrétního člověka a navrhnout řešení. Sám však neposkytuje psychologické, zdravotní, právní nebo jiné specifické odborné služby, ale odkazuje klienta na příslušné odborníky psychologa, právníka Kompetence sociálního pracovníka: uplatňovat dovednost kritického myšlení v pracovním kontextu, včetně dovednosti uplatňovat teorie v praxi pracovat v souladu s etickými principy sociální práce a s ohledem na pozitivní význam odlišnosti být schopen profesionálně využívat vlastní osobnost porozumět rozličným formám a způsobům utlačování, znát strategie, jimiž se dá dosahovat sociální a ekonomické spravedlnosti rozumět historii sociální práce, znát její současnou podobu a významná témata uplatňovat své znalosti při práci s cílovými skupinami na všech úrovních uplatňovat své znalosti při práci se specifickými problémy kriticky analyzovat a uplatňovat znalost bio-psycho-sociálních činitelů, které ovlivňují vývoj jedince; rozumět interakci mezi jednotlivcem a sociálními systémy různých úrovní. analyzovat vliv sociální politiky na život klientů, sociálních pracovníků i organizací poskytujících sociální služby; prokázat schopnost ovlivňovat zásady sociální politiky hodnotit výsledky relevantního výzkumu a uplatňovat je v praxi; umět navrhnout výzkumnou studii, analyzovat její výsledky a umět je sdělit jiným umět empiricky zhodnotit vlastní činnost a činnost jiných relevantních subjektů dokázat komunikovat s různými typy klientů umět poskytovat supervizi a konzultace v oblasti vlastní specializace umět pracovat ve struktuře organizace a v systému poskytování sociálních služeb a dokázat prosazovat nutné organizační změny 60

61 Počáteční kontakt sociálního pracovníka s klientem: klienti jsou často vůči pracovníkovi rezistentní a jsou připraveni jednat pouze formálně pracovník musí prokázat zájem o klienta pracovník by měl klienta přivítat a navodit uvolněný rozhovor tématem, které je pro klienta přitažlivé zcela vyjasnit situaci a vyslechnou klientovy starosti pracovník musí zpřehlednit situaci, aby klient porozuměl poslání zařízení a měl by mít jasno o povaze pomoci pracovník se snaží zaangažovat klienta, aby došlo ke změně chování nebo životních podmínek klienti mohou přijímat pracovníka jako nutné zlo a nemusí jim vyhovovat ani zásahy do soukromí; s klientem je třeba mluvit otevřeně, vysvětlit mu výhody a nevýhody a vše ponechat na klientově svobodném rozhodnutí pokud klienti přijdou s několika problémy najednou, je třeba detailně zjistit, jaká je situace a sestavit pořadí problémů a soustředit se jen na některé z nich je vhodné dosáhnout formální nebo neformální dohody 61

62 Pracovní list č Vypište požadavky na absolvování odborné praxe:. 2. Vyjmenujte, co je cílem výkonu a hodnocené praxe:. 3. Vysvětlete znaky participačního pozorování:. 4. Vypište strukturu dotazníku: 5. Vysvětlete pojem raport: 6. Vysvětlete pojem terénní sociální práce: 62

63 7. Vysvětlete pojem případová studie: 8. Vysvětlete funkci sociálního pracovníka: 63

64 Seznam příloh Příloha č. 1 SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY poskytovatelem sociální služby: mezi Domov pro osoby se zdravotním postižením v Mariánské, příspěvková organizace Jáchymov, část Mariánská č. p. 161, Ostrov IČ: zastoupený ředitelem Ing. Pavlem Novákem (dále jen poskytovatel ) a žadatelem o sociální služby: osoba: nar. : bytem: zastoupená opatrovníkem (na základě rozhodnutí soudu č.j: ) opatrovník : nar. : bytem: (dále jen klient ) Článek 1 Výše uvedené smluvní strany se dohodly na níže uvedeném a svobodně a vážně uzavírají podle 91 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), tuto smlouvu o poskytnutí sociální služby (dále jen Smlouva ). Článek 2 Druh sociální služby Poskytovatel se zavazuje klientovi poskytovat pobytovou službu sociální péče domov pro osoby se zdravotním postižením podle 48 zákona v domově pro osoby se zdravotním postižením podle 34 odst. 1 písm. d) zákona. Rozsah poskytování sociální služby Článek 3 (1) Poskytovatel se zavazuje poskytovat klientovi základní činnosti při poskytování služby podle článku 2 smlouvy. 64

65 (2) Poskytovatel zajistí sociální služby nejméně v té kvalitě, kterou zaručují standardy kvality sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu 1. (3) Dále smluvní strany sjednávají poskytování dalších činností nad rámec základních činností podle odst. 1. Článek 4 Poskytovatel se zavazuje poskytovat klientovi a) ubytování, b) stravu, c) péči. Článek 5 Ubytování (1) Klientovi se poskytuje ubytování v: pokoji se dvěma a více obyvateli bez samostatného sociálního zařízení pokoji se dvěma obyvateli se samostatným sociálním zařízením pokoji s jedním obyvatelem se samostatným sociálním zařízením (2) K pokoji náleží: a) prostorné chodby uzpůsobené pro odpočinek, b) společná kuchyňka na oddělení, c) bezbariérové WC a bezbariérová koupelna d) oddychová místnost, vybavená pro odpočinek a denní aktivity e) terasy u daného oddělení (3)Vybavení pokoje v rozsahu uvedeném v tomto odstavci zajišťuje poskytovatel. Pokoj je vybaven: a) počtem lůžek, který odpovídá počtu osob ubytovaných na pokoji, b) šatním nábytkem, který umožňuje přiměřený prostor pro všechny osoby ubytované na pokoji, c) nočním stolkem, d) osvětlením, které odpovídá velikosti pokoje. (4) Po dohodě s poskytovatelem si může klient pokoj vybavit také vlastním nábytkem. (5) Ubytování zahrnuje také a) topení, b) teplou a studenou vodu, c) elektrický proud, d) úklid, e) praní, f) drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, g) žehlení. (6) Klient může způsobem obvyklým užívat společně s ostatními klienty také a) jídelnu, b) společenskou místnost, c) tělocvičnu, 1 Příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 65

66 d) rehabilitační místnosti, e) zájmové kroužky f) zahradu g) areál Domova způsobem, který zajistí nerušený výkon práv k těmto prostorům ostatních osob. (7) Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování včetně vybavení podle odst. 3 a prostory k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv klienta spojených s užíváním těchto prostor. (8) Klient je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a k užívání řádně; v prostorách nesmí bez souhlasu poskytovatele provádět žádné změny. Článek 6 Strava (1) Poskytovatel má povinnost zajistit klientovi stravu. (2) Stravu zajistí poskytovatel celodenně, v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem poskytovatele, nejméně však v rozsahu tří hlavních jídel a s ohledem na dietní potřeby osoby. (3) Klient má právo stravu neodebrat. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis poskytovatele o stravování. Článek 7 Péče (1) Poskytovatel se zavazuje a je povinen poskytovat klientovi v rámci péče tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) sociálně terapeutické činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (2) Poskytovatel je povinen zajistit činnosti podle odst. 1 v rozsahu, který stanoví zvláštní právní předpis 2. Článek 8 Sociální poradenství Poskytovatel je povinen podle zákona zajistit klientovi základní sociální poradenství v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem 3. Článek 9 Fakultativní (nenárokové) činnosti Fakultativní činnosti nejsou v současné době poskytovány. Článek 10 Místo a čas poskytování sociální služby 2 14 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 3 3 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 66

67 (1) Služby sjednané v článku 4 smlouvy se poskytují v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Mariánské (dále jen Domov ) provozovaném v místě Jáchymov, část Mariánská č. p. 2, Ostrov. (2) Služby sjednané v článku 4 smlouvy je poskytovatel povinen zajišťovat 24 hodin denně, a to každý den po dobu platnosti smlouvy. Článek 11 Výše úhrady za sociální služby a způsob jejího placení (1) Klient se zavazuje uhradit úhradu za sjednané služby podle 73 zákona: Úhrada za službu Sazba úhrady za 1 den Počet dnů za kalendářní měsíc Úhrada za službu za kalendářní měsíc Úhrada za služby sjednané podle článku 4 smlouvy Ubytování,-Kč 30,-Kč Strava,-Kč 30,-Kč Celkem,-Kč Péče - -,-Kč Celkem - -,-Kč Úhrada za fakultativní (nenárokové) činnosti sjednané podle článku 9 smlouvy Činnost 1 Činnost 2 Činnost N Celkem Úhrada za služby celkem (2) Pokud by klientovi po zaplacení úhrady za ubytování a stravu podle odst. 1 za kalendářní měsíc nezůstala částka ve výši alespoň 15 % jejího měsíčního příjmu, částky úhrady se sníží. (3) Klient je povinen zaplatit za poskytování péče za kalendářní měsíc částku ve výši přiznaného příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. (4) Činnosti sjednané v článku 9 smlouvy jako fakultativní se poskytují za úhradu nákladů těchto činností podle vnitřních pravidel poskytovatele. (5) Poskytovatel je povinen předložit klientovi vyúčtování úhrady za kalendářní měsíc, jestliže o to požádá, a to do 8 dnů od požádání. (6) Klient se zavazuje a je povinen platit úhradu za sjednané služby v předepsané výši převodem na účet poskytovatele č. ú /0100, vedený u Komerční banky v Ostrově, nebo v hotovosti do pokladny poskytovatele; úhrada musí být připsána na účet poskytovatele nebo složena do pokladny do posledního dne měsíce, za který má být úhrada zaplacena. (7) Klient je povinen doložit poskytovateli výši svého příjmu podle 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Výši příjmu je povinen doložit při nástupu do Domova a dále při každé změně příjmu. Oznámení o změně ve výši příjmu musí poskytovatel obdržet nejpozději do 8 dnů po posledním dni kalendářního měsíce, za který se platí úhrada. (8) Jestliže klient uvedl nikoli skutečnou výši svých příjmů nebo některé neuvedla vůbec při doložení podle odst. 7, je povinen doplatit úhradu do částky stanovené podle skutečné výše jejího příjmu. V tomto případě je povinen též zaplatit smluvní pokutu ve výši částky, která odpovídá nedoplatku úhrady podle předchozí věty. Poskytovatel může od vymáhání smluvní pokuty upustit, jestliže by byla s ohledem na osobní poměry klienta nepřiměřená. 67

68 (9) Vrácení úhrady při pobytu mimo Domov se řídí vnitřním předpisem poskytovatele, který je nedílnou součástí smlouvy. (10) Služba podle článku 8 se poskytuje bez úhrady 4. Ujednání o dodržování vnitřních pravidel poskytovatele Článek 12 Pravidla poskytování sjednané sociální služby se řídí vnitřním předpisem poskytovatele, tj. Domácím řádem Domova, který je nedílnou součástí smlouvy. Článek 13 (1) Klient prohlašuje, že převzal vnitřní pravidla poskytovatele podle článku 12, byl s nimi poskytovatelem seznámen a rozumí jim. (2) Klient se zavazuje a je povinen tento dodržovat. Další ujednání Článek 14 Smluvní strany se dohodly, že případy, kdy klient způsobí poskytovateli škodu, budou řešeny ve shodě s ustanovením zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) o odpovědnosti za škodu 5. Článek 15 Smluvní strany se dohodly, že má-li smluvní strana za to, že není naplňována tato smlouva, bude rozpor řešit nejprve jednáním s druhou smluvní stranou o jeho odstranění. Správa finančních prostředků klienta Článek 16 (1) Poskytovatel a klient se podle ustanovení 724 občanského zákoníku dohodli, že poskytovatel bude pro klienta provádět činnosti spojené se správou jeho finančních prostředků na depozitním účtu č /0100 pod osobním číslem.a vkladní knížce vedené na jméno po dobu účinnosti této smlouvy. (2) Poskytovatel a klient se dohodli, že poskytovatel bude pro klienta po dobu trvání smlouvy o poskytování sociální služby v Domově obstarávat tyto činnosti a platby: a) přijímat veškeré finanční prostředky, které budou zasílány do Domova na jméno klienta, zejména důchody a další finanční příjmy; b) vykonávat veškerou činnost spojenou s realizací plateb, ke kterým je klient povinen (tj. zejména úhrady za poskytovanou službu, vyúčtování přeplatků úhrad, příjmy z případného zaměstnání v domově) a na kterých se smluvní strany dohodly, tj. financování nákupů ošacení, obuvi, drogérie, vyplácení kapesného, financování kadeřnických a pedikérských služeb a to ve stanovených termínech (u nutných plateb) či v termínech sjednaných smluvními stranami; 4 72 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách občanského zákoníku. 68

69 c) vykonávat veškeré platby za služby, které budou Domovem vykonány ve prospěch klienta v době jeho pobytu v Domově a řádně vyúčtovány jako např. služby holičské, pedikérské, drobné nákupy apod., pokud nejsou kryty v rámci rozpočtu Domova; d) předávat na vyžádání klientovi přehled o pohybu finančních prostředků na jeho kontě. (3) Poskytovatel se zavazuje nést náklady spojené s vedením depozitního účtu. (4) Poskytovatel je povinen k okamžiku zániku této smlouvy provést vyúčtování depozitního účtu a vkladní knížky klienta a předložit tento klientovi. (5) Správu finančních prostředků provádí poskytovatel bez nároku na odměnu ze strany klienta. (6) Klientovi nevyplývají z ujednání tohoto článku žádné další povinnosti. Článek 16a (u nezaopatřených osob) (1) Poskytovatel a klient se podle ustanovení 50a občanského zákoníku, dohodli, že do 30tidnů ode dne, kdy klient přestane být nezaopatřenou osobou podle zvláštního právního předpisu 6, změní a doplní tuto smlouvu o poskytnutí sociální služby způsobem uvedeným v odst. 2. (2) Poskytovatel a klient se dohodli, že budou souhlasit s tím, aby úhrada za sjednané služby byla změněna z úhrady podle 74 zákona (úhrada nezaopatřených osob) na úhradu podle 73 zákona (úhrada ostatních osob). Výpovědní důvody a výpovědní lhůty Článek 17 Výpověď ze strany klienta Klient může smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Článek 18 Výpověď ze strany poskytovatele Poskytovatel může smlouvu vypovědět z těchto důvodů: a) jestliže klient hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze smlouvy; za hrubé porušení smlouvy se považuje zejména: 1. nedoložení příjmu, zamlčení výše příjmu nebo jeho změn, 2. nezaplacení úhrady, 3. porušení povinností, které ji vyplývají z vnitřních předpisů poskytovatele, které jsou nedílnou součástí smlouvy nebo se kterými byl klient poskytovatelem seznámen; b) jestliže osobní poměry klienta přestaly být ve shodě s podmínkami cílové skupiny poskytovatele tak, jak jsou vymezeny v jeho zřizovací listině c) jestliže zdravotní stav klienta vylučuje poskytnutí pobytové sociální služby podle zvláštního právního předpisu 7 ; d) jestliže se klient odmítne podrobit znovu posouzení jejího zdravotního stavu podle vnitřního předpisu poskytovatele, který upravuje přijímání osob do jeho zařízení; e) jestliže klient nevyužívá sjednané sociální služby; za tuto skutečnost se považuje pobyt mimo Domov, který překračuje v úhrnu 180 dnů za kalendářní rok; f) jestliže klient nenaplní závazek o změně a doplnění smlouvy podle článku 16a smlouvy. Článek 19 Výpovědní lhůta 6 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 69

70 Výpovědní lhůta činí 1 kalendářní měsíc a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo písemné oznámení o výpovědi doručeno druhé smluvní straně. Uplynutím výpovědní lhůty pozbývá smlouva platnosti. Článek 20 Doba platnosti smlouvy (1) Smlouva nabývá platnosti jejím uzavřením, tj. okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. (2) Sjednané služby budou poskytovány ode dne účinnosti smlouvy. Smlouva nabývá účinnosti dnem fyzického nastoupení klienta do Domova. Den nástupu se sjednává na první den kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Jestliže klient bez vážného důvodu nebo oznámení poskytovateli ve sjednaném termínu nenastoupí, může poskytovatel považovat smlouvu za neplatnou. (3) Klient nemůže práva z této smlouvy postoupit na jinou osobu. (4) Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. (5) Platnost této Smlouvy zaniká smrtí uživatele sociální služby 8. Práva z této smlouvy nemohou být předmětem dědictví. Článek 21 Závěrečná ustanovení (1) Tato Smlouva může být měněna a doplňována pouze se souhlasem obou smluvních stran. Smlouva může být měněna, doplňována nebo zrušena pouze písemně. (2) Tato Smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž každé má platnost originálu. (3) Nedílnou součástí smlouvy je a) Domácí řád Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mariánské, b) Vnitřní předpis poskytovatele, který upravuje úhradu za sjednané služby a vrácení úhrady při pobytu mimo Domov, (4) Ve shodě s ustanovením 91 odst. 5 zákona se pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy použijí ustanovení občanského zákoníku. (5) Obě smluvní strany prohlašují, že smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že tuto smlouvu neuzavřely za nápadně nevýhodných podmínek. (6) Obě smluvní strany prohlašují, že smlouvu přečetly, jejímu obsahu rozumí a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. V Mariánské dne: V Jáchymově dne: Domov pro osoby se zdravotním Osoba : postižením v Mariánské nar. : Jáchymov, část Mariánská č. p. 2 bytem: Ostrov opatrovník: MÚ v Jáchymově IČ: (podle rozhodnutí soudu zastoupený ředitelem č. j. ) Ing. Pavlem Novákem zastoupený: Anna Marie Viková tajemnice úřadu Ing. Pavel Novák opatrovník ředitel domova 8 7 odst. 2 občanského zákoníku. 70

71 Příloha č. 2 71

72 72

73 73

74 74