Analýza současného stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji

Transkript

1 Analýza současného stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji SocioFactor s.r.o

2 Analýza současného stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji byla zpracována v rámci projektu Podpora péče o ohrožené děti, reg. č. CZ.1.04/3.1.03/C Tento projekt je spolufinancován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. SocioFactor s.r.o

3 Použité zkratky ČR IPOD MSK NRP ORP OSPOD PD PP PPPD SPOD SPSS SR SVP SŠ VOŠ VŠ ZDVOP ZŠ Česká republika Individuální plán ochrany dítěte Moravskoslezský kraj Náhradní rodinná péče obec s rozšířenou působností Orgán(y) sociálně-právní ochrany dětí Přechodná doba pěstounská péče Pěstounská péče na přechodnou dobu Sociálně-právní ochrana dětí Statistical Package for the Social Sciences Slovenská republika Středisko výchovné péče Střední škola Vyšší odborná škola Vysoká škola Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Základní škola 3

4 Obsah I. O ANALÝZE... 6 II. METODOLOGIE... 8 Metodologie části Sociodemografická analýza lokality... 8 Metodologie části Vnímání náhradní rodinné péče laickou veřejností a části Analýza kampaně dejme dětem rodinu... 8 Metodologie části Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností... 9 Metodologie části Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče Metodologie části Analýza statistických dat k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a v kraji Metodologie části Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče 11 III. OBECNÁ ČÁST A. Socio-demografická analýza lokality Počet obyvatel podle věkových skupin Počet rodin, ve kterých žije dospělý a alespoň jedno nezletilé dítě Počet sňatků a rozvodů Počet živě narozených dětí Počet potratů Migrace obyvatelstva Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob Průměrná mzda Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu Počet pěstounů a pěstounských rodin Míra zadluženosti (počet zadlužených a výše dluhů) Shrnutí B. Vnímání náhradní rodinné péče laickou i odbornou veřejností Výsledky analýzy dotazníkového šetření a jejich interpretace Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů C. Kampaň Dejme dětem rodinu D. Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů Charakteristika osob pověřených k výkonu SPOD v MSK Shrnutí

5 IV. ODBORNÁ ČÁST E. Žadatelé o náhradní rodinnou péči Charakteristika žadatelů Představy o dítěti Rodičovské zkušenosti Důvody nezařazení do evidence Shrnutí F. Děti, kterým je potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí Shrnutí G. Analýza procesu zprostředkování H. Předčasně ukončená pěstounská péče Výsledky a interpretace kvalitativní analýzy rozhovorů Shrnutí Výsledky a interpretace kvantitativního zpracování údajů Statistické údaje podle ORP Shrnutí I. Statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů ORP a v kraji Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu k daného roku Počet dětí nově umístěných mimo biologickou rodinu v daném roce Počet pěstounů a pěstounských rodin Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči Shrnutí V. ZÁVĚRY _Toc

6 I. O ANALÝZE Předmětem analýzy je sběr a zpracování kvantitativních a kvalitativních dat za období let 2009 až 2013 o stavu náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji. Analýza se skládá z několika dílčích oblastí, přičemž hlavním cílem analýzy je shromáždit a interpretovat data pro kvalifikovanou diskusi nad dalším rozvojem a možnostmi podpory náhradní rodinné péče v Moravskoslezském kraji. Zjištění vyplývající z této analýzy nabízí prostor pro zlepšení v oblasti koordinace a profesionalizace postupů zainteresovaných institucí a organizací, které se na procesu zprostředkování a realizace náhradní rodinné péče podílejí. Vedlejším cílem analýzy je cílená informovanost občanů kraje o problematice náhradní rodinné péče a tím i odbourání předsudků vůči dětem vyrůstajícím v náhradní rodinné péči a jejich náhradním rodinám. Svou roli v tom sehrálo například dotazování v populaci kraje, kdy byli respondenti vyzváni k formulování názorů ohledně náhradní rodinné péče. Tato analýza by nevznikla bez úzké spolupráce pracovníků krajského úřadu s realizátorem analýzy, protože značná část podkladů byla získávána ze spisové dokumentace orgánů sociálně - právní ochrany dětí. Rovněž musíme zmínit zapojení pracovníků orgánů sociálně - právní ochrany dětí, neziskových organizací, expertů a veřejnosti. Všem těmto zúčastněným patří poděkování za ochotu věnovat tomuto tématu čas a vyjádřit se k němu. Z pozice výzkumníků jsme se zavázali k mlčenlivosti a k anonymizaci zpracovávaných dat. V analýze pracujeme se souhrnnými závěry a zjištěními. Analýza se zaměřuje na téma náhradní rodinné péče. Jedná se o péči o dítě, které je vychováváno jinými osobami než biologickými rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v běžné rodině. Existuje několik forem náhradní rodinné péče, patří k nim svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení a poručenství. Analýza se skládá ze dvou základních, vzájemně souvisejících částí obecné a odborné. Smyslem obecné části je popis a analýza základních sociodemografických dat, subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče (NRP) a také zjištění postojů a názorů na náhradní rodinnou péči mezi laickou a odbornou veřejností, včetně zhodnocení kampaně 6

7 Dejme dětem rodinu. Odborná část se pak hlouběji zaměřuje na analýzu náhradní rodinné péče a přináší zjištění týkající se žadatelů o NRP, dětí, u kterých je potřeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí, procesu zprostředkování NRP a dále předčasně ukončené pěstounské péči. Nakonec byla zpracována statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Schéma analýzy je následující a odpovídá jí i řazení jednotlivých kapitol. Obecná část Odborná část A. socio-demografická analýza lokality E. žadatelé o náhradní rodinnou péči B. vnímání náhradní rodinné péče laickou i odbornou veřejností F. děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí C. kampaň Dejme dětem rodinu G. proces zprostředkování D. zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče H. předčasně ukončená pěstounskou péče CH. statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů ORP 7

8 II. METODOLOGIE Metodologie části Sociodemografická analýza lokality Sociodemografická analýza lokality přináší přehled o základních údajích jak z pohledu kraje, tak z pohledu jednotlivých obcí s rozšířenou působností (22 obcí) za období Jedná se o základní ukazatele, které byly získány od Českého statistického úřadu, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje i z dalších veřejně dostupných statistik. Metodologie části Vnímání náhradní rodinné péče laickou veřejností a části Analýza kampaně dejme dětem rodinu Postoje laické veřejnost k NRP byly zkoumány kvantitativními výzkumnými metodami. Nástrojem sběru dat byl dotazník obsahující 36 otevřených, uzavřených i polouzavřených otázek. Dotazník byl členěn do několika oddílů, které se postupně zabývaly vnímáním náhradní rodinné péče a postojům respondentů k vybraným formám NRP, konkrétně k osvojení, k pěstounské péči a k pěstounské péči na přechodnou dobu. Dotazník kromě toho zahrnoval i otázky mapující obecný hodnotový profil respondentů, podrobněji se zaměřil na mapování postojů k hodnotě rodiny, manželství, vztahům mezi členy rodiny apod. Součástí dotazníku byl také oddíl soustřeďující se na mapování Kampaně dejme dětem rodinu. Nedílnou součástí sociologické perspektivy je porovnávání zjištění se sociodemografickými a socioekonomickými charakteristikami respondentů. Dotazník byl proto uzavřen právě otázkami sociodemografickými a socioekonomickými. Sběr dat probíhal na základě tzv. kvótního výběru, kterým byla zajištěna reprezentativita výběrového souboru, tedy takové zastoupení vybraných sociodemografických skupin, které odpovídá reálnému rozložení populace v kraji. V případě tohoto šetření se kvótní výběr týkal charakteristiky pohlaví, věku, stupně dosaženého vzdělání a bydliště, resp. ORP. Dotazníky byly zpracovány v programu SPSS (Statistical Package for the Social Sciences) a Microsoft Excel. Prostřednictvím frekvenční analýzy bylo nejprve provedeno třídění prvního stupně. Ke třídění druhého stupně bylo s ohledem na typ dat využito metody kontingenčních tabulek. Vztahy mezi proměnnými byly prokazovány tzv. testem dobré shody (chí kvadrát test). Síla vztahů byla pak měřena koeficienty asociace, konkrétně 8

9 koeficientem Cramerovo V nebo Phi. Klastrová (shluková) analýza, konkrétně metoda k- průměrů (k-means) byla jedinou vícerozměrnou metodou použitou při statistickém zpracování dat. Jedná se o metodu, jejíž pomocí lze zredukovat počet proměnných na menší sadu bez ztráty zjištěné informace. Výsledky byly zobrazovány v tabulkách, více pak ale v grafech, což bylo dáno charakterem výsledků. Zobrazení zjištění v grafech je čtenáře přijatelnější. Zjištění zobrazená v tabulkách a grafech byla následně popsána a interpretována. Metodologie části Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností Problematika vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností v Moravskoslezském kraji byla řešena prostřednictvím kvalitativní analýzy celkem 14 rozhovorů provedených s odborníky z různých oblastí NRP. Jednalo se o pracovníky OSPOD, metodiky, odborníky působící v doprovázejících organizacích, profesionály vytvářející posudky na žadatele či pracovníky Centra psychologické pomoci, které je v Moravskoslezském kraji zodpovědné mimo jiné za realizaci přípravného vzdělávání pro žadatele o svěření dítěte do NRP. Prostor byl poskytnut také profesionálům z oblasti ústavní výchovy s cílem shromáždit různé pohledy na zkoumané téma. Z tohoto důvodu vnímáme jako přínosné, že množství účastníků rozhovorů se NRP věnuje nejen profesně, ale i přímo ve svých rodinách, jako pěstouni či poručníci. Při výběru účastníků rozhovorů bylo také dbáno na zastoupení co nejvíce ORP Moravskoslezského kraje. Obraz vnímání náhradní rodinné péče, který poskytuje tato analýza, tedy zohledňuje různorodost pohledů na zkoumanou problematiku a rozlišné zkušenosti účastníků rozhovorů. Nástrojem sběru dat byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který poskytnul účastníkům rozhovoru dostatečný prostoru pro vlastní uchopení a interpretaci diskutovaného tématu. Zároveň bylo díky osnově, podle níž byly vedeny všechny rozhovory, možné získané informace vzájemně porovnat. Osnova rozhovoru, jíž bylo použito při sběru dat, zahrnovala témata jako smysluplnost NRP, její účelnost, dostupnost, obecnou informovanost o NRP a kvalitu jejího poskytování. Na kvalitativní data je možno pohlížet dvojím způsobem. Za prvé jako na reálný popis situace, za druhé jako na interpretaci situace. Z tohoto důvodu rozlišujeme při kvalitativní 9

10 analýze dvojí přístup, realistický a narativní a kloníme se více k realistickému přístupu (Švaříček, Šeďová 2007). Ke každému sdělení je tedy přistupováno jako k věrohodné deskripci situace. Tento přístup si můžeme dovolit s přihlédnutím ke skutečnosti, že výpovědi byly získávány od profesionálů z více oblastí NRP působících na různých místech, což nepochybně vede k částečné eliminaci subjektivity. Co se týče samotné analýzy rozhovorů, zvolili jsme poměrně standardní postup, a sice tzv. otevřené kódování, při němž byly v souboru analyzovaných rozhovorů identifikovány různé významové jednotky, slova, věty, ale i celé odstavce, které představují pro pochopení zkoumaného problému přínos. Tyto jednotky byly následně kódovány slovem či slovním spojením vyjadřujícím charakter významu či přínosu jednotky. V případě této analýzy jsme pro kódování rozhovorů využili software Atlas.ti. Vytvořené kódy byly přeneseny do prostředí mentálních map, které umožňuje zobrazení kódů a jejich vzájemných vztahů. Metodologie části Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče V této části analýzy nazvané Zmapování sítě subjektů působících v oblasti náhradní rodinné péče jsme využili dostupných internetových dat, tedy Registr poskytovatelů sociálních služeb (MPSV ČR) a webové stránky jednotlivých organizací. Byl tak zmapován rozsah poskytovaných služeb jednotlivých pověřených osob k výkonu sociálněprávní ochraně dětí a jejich působnost, tedy kde a komu jsou jejich služby poskytovány. Rovněž byly využity části rozhovorů provedených pro potřeby části Vnímání náhradní rodinné péče odbornou veřejností. Pro zmapování všech pověřených osob, které působí na území Moravskoslezského kraje, bylo také potřeba oslovit ve spolupráci s pracovníků Krajského Úřadu Moravskoslezského kraje všech 22 pracovišť OSPOD v kraji s otázkou, které osoby pověřené k výkonu SPOD aktuálně vykonávají činnost na území obce s rozšířenou působností. Pro potřeby zmapování spolupráce jednotlivých pověřených osob k výkonu SPOD bylo zvoleno telefonické dotazování. Všechny pověřené osoby k výkonu SPOD byly telefonicky 10

11 osloveny s otázkou, se kterými dalšími osobami k výkonu SPOD v Moravskoslezském kraji spolupracují. Metodologie části Analýza statistických dat k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a v kraji Statistická data k náhradní rodinné péči dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností a v kraji byla zpracována jako sekundární analýza dat (výkazy V20). Její součástí je i popis datových zdrojů a kvality dat. Data byly zpracovány v textové i grafické podobě. Metodologie části Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče V části Kvalitativní analýza předčasně ukončené pěstounské péče bylo provedeno šest hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny, kteří pěstounskou péči ukončili předčasně. Kontakty využité pro hloubkové rozhovory byly získány prostřednictvím techniky sněhové koule (snowball sampling), tedy nabalováním nových kontaktů přímo od aktérů systému NRP, s nimiž byly prováděny rozhovory. Výhodou této techniky výběru byla možnost zajistit kontakty na osoby, které by jinak bylo obtížné nalézt či identifikovat, např. osoby s určitými specifickými zkušenostmi. Rozhovory s těmito pěstouny pak byly podrobeny obdobně jako u jiných částí otevřenému kódování. V případě této analýzy jsme pro kódování rozhovorů využili rovněž software Atlas.ti. 11

12 III. OBECNÁ ČÁST A. Socio-demografická analýza lokality Sociodemografická analýza se věnuje zmapování základních charakteristik obyvatelstva Moravskoslezského kraje jak z pohledu kraje, tak z pohledu jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v letech v následujících oblastech: věkové složení obyvatelstva, počet rodin s nezletilými dětmi, počty sňatků, rozvodů, živě narozených dětí a potratů, míra migrace, nezaměstnanost, průměrná mzda, počty dětí žijících mimo biologickou rodinu, počty pěstounů a pěstounský rodin a zadluženosti. Pro zpracování sociodemografické analýzy byla použita zejména data dostupná v databázích Českého statistického úřadu, dále pak data zveřejněná Ministerstvem práce a sociálních věcí, data poskytnutá Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a z dalších dále uvedených zdrojů. Počet obyvatel podle věkových skupin Porovnání počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin v Moravskoslezském kraji názorně demonstruje stárnutí populace a je mu věnován následující graf. Graf 1: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech , Moravskoslezský kraj 100% 80% 60% 40% 20% 0% Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin v letech , Moravskoslezský kraj 14,9% 15,2% 15,8% 16,4% 17,0% 70,9% 70,5% 69,7% 69,0% 68,4% 14,3% 14,4% 14,5% 14,6% 14,6% Zdroj: Český statistický úřad 12

13 V období sledovaných pěti let vzrostl v Moravskoslezském kraji počet obyvatel starších 65 let o 2,1% a v roce 2013 tak počet obyvatel v poproduktivním věku tvořil téměř jednu pětinu (17%) obyvatel kraje. Počet obyvatel v produktivním věku poklesl o 2,5% a na konci sledovaného období činil necelých sedm desetin (68,4%). Obyvatelstvo ve věku 14 a méně let se na celkovém počtu obyvatel podílí přibližně stejným poměrem v roce 2009 dosahovalo 14,3% a v roce ,6%. Do budoucna lze předpokládat pokračování tohoto trendu, tedy další stárnutí populace, kdy se obyvatelstvo z kategorie v produktivním věku bude přesouvat do skupiny poproduktivní. Stejnému ukazateli jsou věnovány také následující grafy, které znázorňují vývoj počtu obyvatel v předproduktivním, produktivním a poproduktivním věku v jednotlivých ORP v roce 2009 a 2013, tedy na počátku a na konci sledovaného období. Graf 2: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2009) Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2009) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov 15,0% 14,2% 15,0% 14,5% 14,4% 14,4% 14,1% 13,4% 14,2% 15,6% 13,4% 14,9% 14,8% 15,1% 14,9% 15,4% 14,5% 14,2% 14,0% 13,6% 14,4% 15,5% 70,4% 70,9% 72,6% 72,0% 70,0% 71,5% 70,0% 70,5% 69,8% 70,2% 70,7% 71,3% 71,1% 71,2% 71,5% 70,9% 70,7% 73,5% 70,5% 72,4% 69,4% 69,8% 14,6% 14,9% 12,4% 13,5% 15,6% 14,1% 15,9% 16,2% 16,0% 14,2% 15,9% 13,8% 14,2% 13,7% 13,6% 13,7% 14,8% 12,3% 15,5% 14,0% 16,2% 14,7% Zdroj: Český statistický úřad 13

14 V jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 2009 představovalo obyvatelstvo v předproduktivním věku 13,4% - 15,6%. Nejmenší podíl obyvatel ve věku 0 14 let žil v ORP Havířov (13,4%) a ORP Rýmařov (13,6%), naopak nejvíce zastoupena byla tato věková skupina v ORP Jablunkov (15,6%), Vítkov (15,5%) a Odry (15,4%). Obyvatelstvo v produktivním věku tvoří ve všech ORP přibližně sedm desetin obyvatel. Největší zastoupení této věkové kategorie nalezneme v ORP Orlová (73,5%), Bruntál (72,6%), Rýmařov (72,4%) a Český Těšín (72%), nejméně pak v ORP Třinec (69,4%). Starší 64 let se na počtu obyvatel podíleli ve všech ORP více než jednou desetinou (12,3% - 16,2%). Procentuálně nejvíce obyvatel v poproduktivním věku nalezneme v roce 2009 v ORP Havířov (16,2%), Třinec (16,2%) a Hlučín (16%). Nejmenší zastoupení můžeme sledovat v ORP Orlová (12,3%) a Bruntál (12,4%). Graf 3: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2013) Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP (2013) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov 15,1% 14,5% 14,7% 15,1% 14,9% 14,9% 14,9% 13,9% 14,7% 16,0% 13,4% 15,0% 14,4% 15,7% 15,7% 15,3% 15,0% 14,0% 14,4% 13,8% 14,8% 15,3% 68,5% 68,6% 69,8% 69,8% 67,8% 68,9% 67,5% 67,6% 68,5% 69,2% 68,2% 69,1% 68,1% 70,0% 68,2% 68,6% 68,3% 71,1% 67,9% 68,7% 67,8% 67,8% 16,4% 16,9% 15,5% 15,1% 17,2% 16,3% 17,5% 18,5% 16,7% 14,8% 18,3% 15,9% 17,5% 14,3% 16,2% 16,1% 16,7% 14,8% 17,6% 17,6% 17,6% 16,9% Zdroj: Český statistický úřad 14

15 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov V roce 2013 představovalo obyvatelstvo v předproduktivním věku 13,4% - 16%. Nejmenší podíl obyvatel ve věku 0 14 let jsme zaznamenali v ORP Karviná (13,4%) a ORP Rýmařov (13,8%), nejvíce zastoupena byla tato věková skupina v ORP Jablunkov (16%), následuje ORP Kravaře (15,7%) a ORP Nový Jičín (15,7%). Obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo v roce 2013 téměř ve všech ORP méně než sedm desetin obyvatel. Nejsilnější zastoupení této věkové kategorie jsme zaregistrovali v ORP Orlová (71,1%) a Kravaře (70%), naopak nejméně v ORP Frýdlant n. O. (67,5%) a ORP Havířov (67,6%). Starší 64 let představovali přibližně jednu šestinu obyvatel ORP kraje (14,3% - 18,5%). Procentuálně nejvíce obyvatel v poproduktivním věku žilo v ORP Havířov (18,5%) a Karviná (18,3%). Nejmenší podíl tvořila tato věková kategorie ORP Kravaře (14,3%), ORP Jablunkov (14,8%) a Orlová (14,8%). Graf 4: Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP, rozdíl mezi lety ,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 1,8% 2,0% Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin a ORP, rozdíl mezi lety ,1% 0,1% 0,3% -0,3% 1,6% 1,6% 2,2% 1,6% 2,3% 0,6% 0,5% 0,5% 0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 2,4% 2,1% 3,3% 0,6% 0,8% 0,5% 0,4% 0,0% 0,1% 0,6% -0,4% 2,6% 2,4% -0,1% 1,9% 0,5% 2,5% 2,1% -0,2% 3,6% 1,4% 0,4% 0,2% 0,4% 2,2% -0,2% -1,0% -2,0% -3,0% -4,0% -1,9% -2,3% -2,2% -2,2% -2,6% -2,8% -2,5% -2,9% -1,3% -1,0% -2,5% -2,2% -3,0% -1,2% -3,3% -2,3% -2,4% -2,4% -2,6% -3,7% -1,6% -2,0% -5,0% Zdroj: Český statistický úřad Graf znázorňuje rozdíl v zastoupení obyvatel na jednotlivých věkových kategoriích mezi lety v ORP Moravskoslezského kraje. Patrný je zejména úbytek obyvatel v produktivním věku a nárůst podílu obyvatel ve věku poproduktivním, a to ve všech ORP. 15

16 Zastoupení obyvatelstva ve věku 14 a méně let se v průběhu sledovaných let změnilo nejméně (téměř ve všech ORP došlo k mírnému nárůstu obyvatel v této věkové kategorii). Nárůst obyvatel v poproduktivním věku o více než 3% je zřejmý v ORP Rýmařov (3,6%), v ORP Krnov (3,3%) a ORP Bruntál (3,1%). Nejvýraznější pokles obyvatel v produktivním věku můžeme vysledovat v ORP Rýmařov (3,7%), ORP Nový Jičín (3,3%) a ORP Krnov (3%). Podíl dětí ve věku 0 14 let se snížil v ORP Krnov (0,4%), ORP Bruntál (0,3%), ORP Orlová a ORP Vítkov (shodně 0,2%) a ORP Odry (0,1%). V ostatních ORP se zastoupení obyvatel v předproduktivním věku mírně zvýšilo. Počet rodin, ve kterých žije dospělý a alespoň jedno nezletilé dítě Počet rodin se závislými dětmi žijícími v Moravskoslezském kraji a v jeho ORP uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Počet rodin s nezletilými dětmi podle ORP a v Moravskoslezském kraji, SLDB 2011 Tvořené 1 rodinou Počet rodinných domácností celkem celkem úplné rodiny z toho se závislými dětmi z toho se závislými dětmi (%) celkem neúplné rodiny z toho se závislými dětmi z toho se závislými dětmi (%) Tvořené 2 a více rodinam i Počet Nerodinných domácno stí Moravskoslezský kraj , , Bílovec , , Bohumín , , Bruntál , , Český Těšín , , Frenštát p. R , , Frýdek - Místek , , Frýdlant n. O , , Havířov , , Hlučín , , Jablunkov , , Karviná , , Kopřivnice , , Kravaře , , Krnov , , Nový Jičín , , Odry , , Opava , , Orlová , ,

17 Ostrava , , Rýmařov , , Třinec , , Vítkov , , Zdroj: Český statistický úřad Moravskoslezský kraj obývá více než půl milionu ( ) hospodařících domácností. Z tohoto počtu více než šest desetin (63,6%) tvoří rodinné domácnosti a více než třetinu (36,4%) představují domácnosti nerodinné. Rodinné domácnosti, které jsou předmětem našeho zájmu, se dále dělí na rodinné domácnosti tvořené 1 rodinou (97,8%) a rodinné domácnosti tvořené 2 a více rodinami (2,2%). Počet rodin s nezletilými dětmi sledoval Český statistický úřad v rámci Sčítání lidu, domu a bytu v roce 2011 u rodinných domácností tvořených 1 rodinou. Těm se budeme dále věnovat také my. Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi v jednotlivých ORP uvádí následující graf. Graf 5: Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi podle ORP, SLDB Počet rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi podle ORP, SLDB Zdroj: Český statistický úřad 17

18 Rodinných domácnosti, které tvoří právě 1 rodina, žije v Moravskoslezském kraji Téměř polovinu z nich (44%, ) představují rodiny se závislými dětmi. Největší zastoupení, více než jednu čtvrtinu (26,6%, ) rodinných domácností tvořených 1 rodinou se závislými dětmi v rámci Moravskoslezského kraje nalezneme v ORP Ostrava, následuje ORP Frýdek-Místek s necelou desetinou (9,2%, rodin), ORP Opava (8,3 %, rodin) a ORP Havířov (7,5%, rodin). Početně nejméně zmíněných domácností žije v ORP Vítkov (1%, rodin), ORP Rýmařov (1,2%, 1691 rodin) a ORP Odry (1,4%, 1904 rodin). Graf 6: Podíl rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP, SLDB % Podíl rodin se závislými dětmi na počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP, SLDB % 45% 44% 43% 42% 41% 40% 39% 38% Zdroj: Český statistický úřad Pohledem na počet rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených 1 rodinou žijících v daném ORP zjistíme, že největší podíl rodin se závislými dětmi nalezneme v ORP Jablunkov, kde tvoří téměř polovinu (46,5%) a ORP Nový Jičín (46%). Nejmenší podíl rodin se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností tvořených 18

19 1 rodinou žijících v daném ORP byl zaznamenán v ORP Rýmařov, kde jen mírně překračuje čtyři desetiny (41%) a ORP Karviná (41,4%). Dalším sledovaným ukazatelem u rodinných domácností tvořených 1 rodinou je úplnost či neúplnost rodiny. Úplné rodiny představují v Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny (78%, ) rodinných domácností tvořených 1 rodinou, neúplných rodin je pak méně než jedna čtvrtina (22%, ). Ve více než čtyřech desetinách (41,2%) úplných rodin a ve více než jedné polovině (54,2%) neúplných rodin Moravskoslezského kraje žije alespoň jedno závislé dítě. Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách (rodinných domácnostech tvořených 1 rodinou) podle ORP se věnuje následující graf. Graf 7: Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách podle ORP, SLDB % 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zastoupení rodin s alespoň jedním závislým dítětem v úplných a neúplných rodinách (rodinných domácnostech tvořených 1 rodinou) podle ORP, SLDB 2011 úplné rodiny se závislými dětmi (%) neúplné rodiny se závislými dětmi (%) Zdroj: Český statistický úřad Podíl úplných rodin se závislým dítětem na celkovém počtu úplných rodin je nejvyšší v ORP Jablunkov, kde v téměř polovině (47%) úplných rodin žije alespoň jedno závislé dítě. Naopak nejnižší je tento ukazatel v ORP Karviná a ORP Rýmařov, ve kterých alespoň jedno závislé 19

20 dítě žije v necelých čtyřech desetinách (37,6%) úplných rodin. Pokud se podíváme na zastoupení závislých dětí v neúplných rodinách, pak zjistíme, že v téměř všech ORP (s výjimkou ORP Frýdlant n. O., ORP Hlučín, ORP Jablunkov a ORP Kravaře) tvoří podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu neúplných rodin více než polovinu. Největší je tento podíl v ORP Bruntál a Ostrava, kde v téměř šesti desetinách neúplných rodin žije alespoň jedno závislé dítě (Bruntál 56,7%, Ostrava 56,6%), naopak nejmenší je v ORP Kravaře, kde mírně přesahuje čtyři desetiny (42,6%). Počet sňatků a rozvodů Počet sňatků má v Moravskoslezském kraji klesající tendenci a to již od roku V roce 2013 bylo uzavřeno historicky vůbec nejméně sňatků (zdroj ČSÚ). Počet rozvodů má v posledních letech spíše stagnující či mírně klesající tendenci. Graf 8: Porovnání počtu sňatků a rozvodů v letech , Moravskoslezský kraj Porovnání počtu sňatků a rozvodů v letech , Moravskoslezský kraj sňatky rozvody Zdroj: Český statistický úřad Ve sledovaných pěti letech lze vypozorovat pokles počtu sňatků i rozvodů. Při srovnání let 2009 a 2013 zjistíme, že v roce 2013 se uskutečnilo o 609 svateb méně a o 209 manželství méně bylo rozvedeno. 20

21 ČSÚ uvádí, že v roce 2013 činil průměrný věk ženicha 35 let a nevěsty 32 let. Více než šest desetin (65,9%) sňatků bylo uzavíráno mezi do té doby svobodnými partnery. Bližší pohled na rozvody manželství v roce 2013 nám prozradí, že z počtu 3279 rozvedených manželství, se v téměř šesti desetinách (57,2%) jednalo o manželství s nezletilými dětmi. V absolutních číslech tedy bylo rozvedeno manželství s nezletilými dětmi. Téměř polovina manželství (47%) byla rozvedena po patnácti a více letech jejich trvání. Průměrný věk rozvádějících se byl u mužů 43 let a u žen 40 let. Graf 9: Index rozvodovosti v letech , Moravskoslezský kraj Index rozvodovosti v letech , Moravskoslezský kraj 66,5 65,8 65, ,4 60, Zdroj: Český statistický úřad Index rozvodovosti nám udává počet rozvodů na sto sňatků uskutečněných v daném roce. Z grafu je zřejmé, že v námi sledované pětileté řadě připadá na sto uzavřených manželství každoročně více než 60 manželství rozvedených. Nejvyšší index rozvodovosti jsme zaznamenali v roce 2011, kdy na sto sňatků připadlo 66,5 rozvodů, naopak nejnižší v roce 2012 s 60,8 rozvody na sto sňatků. 21

22 Graf 10: Počet sňatků podle ORP v letech Počet sňatků podle ORP v letech Zdroj: Český statistický úřad Počet sňatků podle obcí s rozšířenou působností nám ukazuje, že nejvíce sňatků je každoročně uzavíráno v ORP Ostrava, následuje ORP Frýdek Místek, ORP Opava a ORP Havířov. Nejméně sňatků bylo v průběhu sledovaných let uzavřeno v ORP Vítkov a Rýmařov. Největší pokles počtu sňatků při srovnání na počátku (2009) a konci (2013) pětiletého sledovaného období jsme zaznamenali v ORP Ostrava (z sňatků v roce 2009 na sňatků v roce 2013), kde úbytek sňatků mezi rokem 2009 a 2013 činí 312 sňatků, následuje ORP Havířov s rozdílem 71 sňatků (ze 454 sňatků v roce 2009 na 383 sňatků v roce 2013) a ORP Nový Jičín s rozdílem 56 sňatků (z 233 sňatků v roce 2009 na 177 sňatků v roce 2013). V případě jediného ORP, a to Frýdku Místku, lze při srovnání let 2009 a 2013 let hovořit o znatelném nárůstu počtu uzavřených sňatků o 44 (ze 446 v roce na 490 v roce 2013). 22

23 Graf 11: Počet rozvodů podle ORP v letech Počet rozvodů podle ORP v letech Zdroj: Český statistický úřad Z grafu je zřejmé, že mezi ORP s největším počtem rozvodů v průběhu sledovaných let jednoznačně patří ORP Ostrava, ORP Havířov, ORP Frýdek Místek, ORP Opava, ORP Karviná a ORP Třinec. Počet rozvodů se v průběhu sledovaných let dynamicky projevoval zejména v ORP Ostrava, kde došlo v roce 2010 k nárůstu počtu rozvodů a od roku 2011 dochází ke každoročnímu poklesu. Srovnání let 2009 a 2013 ve zmiňovaném ORP pak ukazuje pokles o 87 rozvodů (z 979 v roce 2009 na 892 v roce Stejný pokles o 87 rozvodů méně můžeme spatřit také v ORP Havířov (z 359 v roce 2009 na 272 v roce 2013). V ostatních ORP není rozdíl v počtech rozvedených manželství takto markantní. Počet živě narozených dětí Následující část sociodemografické analýzy se věnuje počtu živě narozených dětí a podílu dětí narozených mimo manželství, jak z pohledu kraje, tak z pohledu jeho obcí s rozšířenou působností. 23

24 Graf 12: Živě narozené děti v letech , Moravskoslezský kraj Živě narozené děti v letech , Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad Počet živě narozených dětí v Moravskoslezském kraji každoročně klesá. Největší počet dětí se narodil na počátku sledované řady, v roce 2009 (13 238), nejméně v roce 2013 (11 603). Největší meziroční úbytek v počtu živě narozených dětí jsme zaznamenali mezi roky 2010 a 2011 (o 1 292). Graf 13: Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) v letech , Moravskoslezský kraj Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) v letech , Moravskoslezský kraj 52% 50% 48% 46,5% 47,7% 49,8% 46% 44,2% 44,2% 44% 42% 40% Zdroj: Český statistický úřad Zajímavá je také statistika podílů živě narozených dětí mimo manželství na celkovém počtu živě narozených dětí. V Moravskoslezském kraji se v roce 2013 narodila téměř polovina dětí mimo manželství (49,8%) a z grafu je patrná vzrůstající tendence. V roce 2009 se mimo manželství narodilo 44,2% a v roce 2013 již o 5,7% více. 24

25 Graf 14: Počet živě narozených dětí podle ORP v letech Počet živě narozených dětí podle ORP v letech Zdroj: Český statistický úřad Podobná situace je patrná také ve všech ORP Moravskoslezského kraje. Počet živě narozených dětí ve všech sledovaných ORP postupně klesá. Největší pokles je opět nejvíce patrný v nejlidnatějších ORP, tedy v ORP Ostrava (kde se v roce v roce 2009 narodilo 3615 dětí a v roce 2013 již jen dětí - o 393 méně), ORP Havířov (pokles z 964 v roce 2009 na 803 v roce 2013 o 161 dětí), ORP Opava (pokles z v roce 2009 na 990 v roce 2013 o 139 dětí) a ORP Frýdek Místek (pokles z v roce 2009 na 1029 v roce 2013 o 135 dětí). Nejmenší pokles v počtu živě narozených dětí, pak zaznamenali v ORP Hlučín, ORP Frýdlant n. O., ORP Frenštát p. R. a ORP Kravaře. 25

26 Graf 15: Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) podle ORP v letech % Děti narozené mimo manželství (z živě narozených) podle ORP v letech % 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Zdroj: Český statistický úřad Graf věnující se podílu živě narozených dětí mimo manželství na celkovém počtu živě narozených dětí v daném roce za jednotlivá ORP zřetelně ukazuje, jak veliký rozdíl mezi jednotlivými ORP panuje. ORP s nejmenším podílem dětí narozených mimo manželství v roce 2013 je ORP Kravaře s necelými třemi desetinami dětí narozenými mimo manželství (29,3%), následuje ORP Jablunkov, kde podíl dětí narozených mimo manželství dosahuje téměř jedné třetiny (31,3%) a ORP Třinec s více než jednou třetinou dětí narozených mimo 26

27 manželství (35,3%). Mezi ORP s největším podílem dětí narozenými mimo manželství v roce 2013 se řadí ORP Bruntál s více než dvěma třetinami (68,1%), ORP Krnov s téměř dvěma třetinami (64,2%), ORP Karviná s více než šesti desetinami (61,9%) a ORP Rýmařov také s více než šesti desetinami (61,4%) dětí narozených mimo manželství. Rozdíl mezi ORP s nejnižším a nejvyšším podílem dětí narozených mimo manželství v roce 2013 tak činí celých 38,8%. Počet potratů Dalším zjišťovaným ukazatelem v rámci analýzy byl počet potratů na úrovni kraje a na úrovni jednotlivých ORP. Graf 16: Počet potratů v letech , Moravskoslezský kraj Počet potratů v letech , Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad Počet potratů má v Moravskoslezském kraji již od roku 1994 klesající charakter. V průběhu námi sledované pětileté řady se počet potratů od roku 2009 do roku 2012 každoročně snižuje. Největší pokles jsme zaznamenali mezi roky 2011 a 2012 (o 223 potratů, ze 4455 potratů na 4223). Počet potratů mezi roky 2012 a 2013 sice mírně vzrostl (o 70 potratů), z dlouhodobějšího hlediska však rok 2013, patří mezi roky poukazující na klesající trend. 27

28 Graf 17: Počet potratů podle ORP v letech Počet potratů podle ORP v letech Zdroj: Český statistický úřad Situace v ORP se co do počtu potratů značně liší. Pouze ve dvou ORP jsme vypozorovali každoroční pokles potratů, a to v ORP Orlová (o 50 potratů, ze 182 potratů v roce 2009 na 132 v roce 2012) a ORP Odry (o 20 potratů, z 69 v roce 2009 na 49 v roce 2012). V ostatních ORP nelze ze sledované pětileté řady trend přesně určit, počty v jednotlivých letech kolísají a pokles se střídá se vzestupem. Migrace obyvatelstva Tato část sociodemografické analýzy se věnuje počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob a rozdílu mezi nimi, který nazýváme migračním saldem. Při pohledu na migraci obyvatelstva z hlediska kraje můžeme hovořit o migraci obyvatel za hranice kraje v rámci České republiky, případně do zahraničí. V roce 2013 se zahraniční migrace na počtu obyvatel kraje téměř neprojevila (z kraje se do zahraničí vystěhovalo osob a ze zahraničí se přistěhovalo osob, úbytek činí 26 osob). 28

29 Graf 18: Mígrace obyvatelstva v letech , Moravskoslezský kraj Migrace obyvatelstva v letech , Moravskoslezský kraj přistěhovalí vystěhovalí migrační saldo Zdroj: Český statistický úřad Počet obyvatel kraje každoročně klesá a tento trend nám zřetelně znázorňuje migrační saldo obyvatel. Z grafu je patrné, že ve sledovaném období bylo migrační saldo vždy záporné, počet vystěhovalých osob byl každý rok vyšší než počet osob přistěhovalých. Nejmenší rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých jsme zaznamenali v roce 2011, kdy úbytek obyvatel činil osob. Největší rozdíl je patrný v roce 2010, kdy se do kraje přistěhovalo osob a osob se z kraje vystěhovalo, migrační úbytek tak činil osob. 29

30 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Graf 19: Migrační saldo podle ORP v letech Migrační saldo podle ORP v letech Zdroj: Český statistický úřad Graf věnující se migračnímu saldu obyvatelstva v jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v průběhu sledované pětileté řady nám zřetelně ukazuje základní tendence. Z grafu jsou patrné ORP s každoročním migračním úbytkem obyvatelstva, mezi které patří zejména ORP Ostrava, ORP Karviná, ORP Havířov, ORP Orlová a ORP Bruntál. Mezi ORP s každoročním migračním přírůstkem se řadí ORP Frýdek-Místek, ORP Frýdlant n. O. a ORP Hlučín. Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob Na základě dohody mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí se počínaje lednem 2013 registrovaná nezaměstnanost v ČR přestala sledovat v rámci ukazatele Míra nezaměstnanosti (poměřoval všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám) a jako nový ukazatel byl zaveden Podíl nezaměstnaných osob (vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku) (zdroj: MPSV). 30

31 Graf 20: Podíl nezaměstnaných osob podle okresů a v Moravskoslezském kraji v letech % Podíl nezaměstnaných osob podle okresů a v Moravskoslezském kraji v letech % 12% 11% Bruntál 10% 9% 8% 8,1% 8,7% 8,3% 8,5% 9,8% 10,1% Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava 7% 6% Ostrava-město Moravskoslezský kraj 5% 4% Zdroj: Český statistický úřad Podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji má v období let vzrůstající tendenci. Každoročně dochází k nárůstu podílu nezaměstnaných osob, vyjma mírného snížení mezi roky 2010 a 2011, kdy došlo k poklesu (z 8,7% na 8,3%, o 0,4%). Největší nárůst podílu nezaměstnaných jsme zaznamenali mezi lety 2012 a 2013 (z 8,5% na 9,8%, o 1,3%). Na konci roku 2014 představoval podíl uchazečů o zaměstnání ve věku let o málo více než jednu desetinu (10,1%) na všech obyvatelích kraje ve stejném věku. Na konci roku 2013 vykazoval nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okres Bruntál, kde dosahoval 13,3%. Následoval okres Karviná s 12,4%. Vyšší podíl nezaměstnaných osob než činil krajský průměr, jsme zaznamenali v roce 2014 ještě v okrese Ostrava město (11,4%). Mezi okresy s nižšími podíly nezaměstnaných řadíme okres Opava (8,3%), okres Nový Jičín (7,4%) a okres Frýdek Místek (7,3%). 31

32 Graf 21: Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob podle ORP v letech % Míra nezaměstnanosti/podíl nezaměstnaných osob podle ORP v letech % 16% 14% 12% 14,5% 11,9% 13,9% 12,7% 12,2% 12,0% 13,2% 10% 10,4% 8% 9,1% 9,1% 8,9% 8,6% 8,1% 6% 6,7% 6,0% 7,6% 6,9% 5,9% 5,4% 6,4% 6,9% 6,0% 4% Zdroj: Český statistický úřad Výše uvedený graf znázorňuje míru nezaměstnanosti (v letech ) a podíl nezaměstnaných osob (v letech ) podle jednotlivých ORP. Údaje za rok 2012 nejsou pro sledované ukazatele k dispozici. Přestože graf v průběhu sledovaných let znázorňuje rozdílné ukazatele a proto nelze říci, že by se nezaměstnanost v roce 2013 a 2014 oproti předchozím rokům snížila, rozhodli jsme se data použít pro srovnání trendu mezi jednotlivými ORP. Mezi ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných (mírou nezaměstnanosti) patří ORP Bruntál (14,5% v roce 2014), ORP Vítkov (13,2% v roce 2014) a ORP Karviná (13,9%). Naopak dlouhodobě se mezi ORP s nejnižším podílem nezaměstnaných 32

33 (mírou nezaměstnanosti) řadí ORP Třinec (6% v roce 2014), ORP Jablunkov (5,4% v roce 2014) a ORP Hlučín (5,9% v roce 2014). Průměrná mzda Průměrná hrubá měsíční mzda, které se nyní budeme věnovat, představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho přepočteného zaměstnance. Jedná se o přepočet průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Údaje jsou zpracovány podle místa pracoviště. (zdroj: ČSÚ) Ukazatel není sledován za jednotlivé obce s rozšířenou působností. Graf 22: Průměrná hrubá měsíční mzda v letech , Moravskoslezský kraj Průměrná hrubá měsíční mzda v letech , Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad Průměrná hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji v průběhu sledovaných let 2009 až 2013 vzrostla o Kč (z Kč v roce 2009 na v roce 2013). Mezi roky 2009 až 33

34 2012 docházelo každoročně k nárůstu průměrné hrubé mzdy, mezi roky 2012 a 2013 však došlo k jejímu nepatrnému poklesu (o 35 Kč). Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu Následující rozsáhlá část se zabývá počtem dětí žijících mimo biologickou rodinu, konkrétně pak v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dále pak v péči pěstounů (včetně pěstounů na přechodnou dobu), v osobní péči poručníka a svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče. Ústavní zařízení Graf 23: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu děti v ústavních zařízeních v letech , Moravskoslezský kraj Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - děti v ústavních zařízeních v letech , Moravskoslezský kraj (k ) ústavní výchova ochranná výchova zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 200 celkem Zdroj: KÚ MSK Celkový počet dětí žijících v ústavních zařízeních v Moravskoslezském kraji se mezi roky 2009 až 2011 zvýšil o 48 dětí (z dětí v roce 2009 na dětí v roce 2011). Od roku 2011 dochází k poklesu počtu dětí žijících v ústavních zařízeních, mezi roky 2011 a 2012 došlo ke snížení počtu o 47 dětí (z v roce 2011 na v roce 2012), mezi roky 2012 a 2013 o 58 dětí (z v roce 2012 na v roce 2013). Ve všech sledovaných letech žilo v ústavních zařízeních více než dětí. Počet dětí žijících v ústavních zařízeních 34

35 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Krnov Kravaře Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov s uloženou ochrannou výchovou se snižuje od roku 2009, s uloženou ústavní výchovou klesá od roku 2010, naopak počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc se v průběhu sledovaného období každoročně zvyšuje. Graf 24: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu ústavní výchova v letech , Moravskoslezský kraj Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ústavní výchova v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou se v Moravskoslezském kraji každoročně snižuje od roku Mezi lety 2010 až 2013 došlo poklesu o 157 dětí (z dětí v roce 2010 na 851 dětí v roce 2013). V roce 2013 žilo v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou o 14,7% dětí méně než v roce Graf 25: Děti žijící mimo biologickou rodinu ústavní výchova podle ORP v letech (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ústavní výchova, podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK 35

36 Celkový počet dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou v roce 2013 byl nejvyšší v nejlidnatějších ORP Moravskoslezského kraje ORP Ostrava (280 dětí), ORP Karviná (99 dětí), ORP Havířov (74 dětí), následuje ORP Frýdek-Místek (57 dětí), ORP Orlová, ORP Opava, ORP Kopřivnice (všechny 42 dětí) a ORP Český Těšín (40 dětí). Nejméně dětí v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou žilo v roce 2013 v ORP Jablunkov (2 děti), ORP Hlučín (4 děti), ORP Kravaře (5 dětí), ORP Frýdlant n. O. a ORP Odry (shodně 6 dětí), ORP Rýmařov (7 dětí), ORP Český Těšín (8 dětí). Klesající tendenci počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou v průběhu sledovaných let lze vypozorovat v ORP Bílovec, ORP Český Těšín, ORP Frýdlant n. O., ORP Havířov, ORP Hlučín, ORP Krnov, ORP Kravaře, ORP Nový Jičín, ORP Odry, ORP Orlová, ORP Ostrava a ORP Třinec. K mírnému nárůstu či stagnaci počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ústavní výchovou jsme v průběhu let zaznamenali v ORP Bohumín, ORP Bruntál, ORP Frenštát p. R., ORP Frýdek-Místek, ORP Kopřivnice, ORP Karviná, ORP Opava, ORP Rýmařov a ORP Vítkov. Graf 26: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu ochranná výchova v letech , Moravskoslezský kraj Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ochranná výchova v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy se v Moravskoslezském kraji pohybuje po celé sledované období v desítkách. Od roku 2009, kdy jejich počet dosahoval téměř šedesáti (57 dětí), se jejich počet snížil téměř o polovinu (na 31 v roce 2011). V průběhu let 2011 až 2013 žilo v ústavních zařízeních s uloženou ochrannou výchovou vždy okolo 30 dětí (31 dětí v roce 2011, 27 dětí v roce 2012 a 30 dětí v roce 2013). 36

37 Graf 27: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu ochranná výchova podle ORP v letech (k ) 25 Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - ochranná výchova podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK Největší počet dětí žijících v ústavních zařízeních na základě uložené ochranné výchovy nalezneme v roce 2013 v ORP Ostrava (13 dětí) a ORP Krnov (5 dětí). ORP Krnov je jedinou obcí s rozšířenou působností, ve které jsme ve srovnání let 2009 a 2013 zaznamenali nárůst počtu dětí žijících v ústavních zařízeních s uloženou ochrannou výchovou (z 1 dítěte v roce 2009 na 5 dětí v roce 2013). V ostatních ORP se dá hovořit o klesající tendenci. V šesti ORP nežilo po sledovanou dobu v ústavním zařízení na základě uložené ochranné výchovy žádné dítě (ORP Frenštát p. R., ORP Jablunkov, ORP Kravaře, ORP Odry, ORP Třinec a ORP Vítkov). 37

38 Graf 28: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Zdroj: KÚ MSK Vývoj počtu dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc má v Moravskoslezském kraji ve sledovaných letech stoupající charakter. Při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zjistíme, že se počet dětí žijících v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc ztrojnásobil (ze 49 dětí v roce 2009 na 150 dětí v roce 2013, o 101 dětí). Největší nárůst těchto dětí jsme zaznamenali mezi lety 2010 a 2011, kdy se jejich počet téměř zdvojnásobil (z 64 v roce 2010 na 126 dětí v roce 2011, o 62 dětí). Graf 29: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle ORP v letech (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK 38

39 Srovnání počtu dětí, které žijí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc v jednotlivých ORP kraje v roce 2013, nám ukazuje, že nejvíce dětí v těchto zařízeních žije v ORP Ostrava (74 dětí), ORP Bruntál (14 dětí) a ORP Opava (10 dětí). V ostatních ORP nežilo v roce 2013 v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc více než 6 dětí. Při sledování vývoje počtu dětí v zařízeních vyžadujících okamžitou pomoc mezi roky můžeme vypozorovat největší nárůst v ORP Ostrava, kde se jejich počet více jak zpětinásobil (ze 13 dětí v roce 2009 na 74 v roce 2013, o 61 dětí) a v ORP Bruntál, kde počet dětí v těchto zařízení vzrostl sedminásobně (z 2 dětí v roce 2009 na 14 dětí v roce 2013, o 12 dětí). V průběhu sledovaných pěti let nežilo žádné dítě v zařízeních vyžadujících okamžitou pomoc v ORP Kravaře a ORP Odry. Náhradní rodinná péče Graf 30: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu náhradní rodinná péče v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - náhradní rodinná péče v letech , Moravskoslezský kraj (k ) pěstounská péče poručenství s osobní péčí poručníka výchova jiné fyzické osoby než rodiče 500 celkem Zdroj: KÚ MSK Graf poukazuje na vzrůstající trend v počtu dětí žijících v náhradní rodinné péči v Moravskoslezském kraji (zahrnuje pěstounskou péči, poručenství s osobní péčí poručníka a výchovu jiné fyzické osoby než rodiče) v průběhu monitorovaných pěti let. Od roku 2009 do roku 2011 docházelo ke každoročnímu nárůstu (z dětí v roce 2009 na dětí v roce 2011, o 168 dětí). Mezi lety 2011 a 2012 jsme zaznamenali mírný pokles (o 102 dětí), avšak 39

40 v následujícím roce 2013 počet dětí v náhradní rodinné péči opět přesáhl stav z roku 2011 a dosáhl počtu 2786 dětí žijících v náhradní rodinné péči. Na nárůstu počtu dětí v náhradní rodinné péči se podílely pěstounská péče a poručenství s osobní péčí poručníka, v případě výchovy jiné fyzické osoby došlo v průběhu sledovaných let k poklesu. Graf 31: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu pěstounská péče v letech , Moravskoslezský kraj, (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče v letech , Moravskoslezský kraj (k ) Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v pěstounské péči v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil o jednu čtvrtinu (o 192 dětí). Mezi lety 2009 a 2010 jsme zaznamenali mírný nárůst (o 54 dětí, z 813 v roce 2009 na 867 v roce 2010), mezi roky 2010 a 2011 se počet dětí v péči pěstounů nezměnil (shodně 867 dětí) a v roce 2012 došlo oproti roku 2011 k mírnému snížení počtu těchto dětí (o 33 dětí, z 867 v roce 2011 na 834 v roce 2012). Nejrazantnější nárůst dětí žijících v pěstounské péči je patrný mezi roky 2012 a 2013, kdy se jejich počet zvýšil o 171 (z 834 v roce 2012 na v roce 2013). 40

41 Graf 32: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu pěstounská péče podle ORP v letech (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - pěstounská péče podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v péči pěstounů dosahoval na konci roku 2013 počtu dětí. Největší podíl z tohoto počtu, téměř čtvrtina (244 dětí) pocházela z ORP Ostrava (244 dětí). Více než desetina (106 dětí) žila v ORP Havířov a o málo méně než desetina v ORP Karviná (87 dětí) a Frýdek Místek (70 dětí). Mezi ORP s nejmenším počtem dětí žijících v pěstounské péči, kde jejich podíl na celkovém počtu činí přibližně jednu setinu, se řadí ORP Jablunkov (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. (10 dětí), ORP Kravaře (10 dětí), ORP Vítkov (10 dětí), a ORP Rýmařov (11 dětí). Při srovnání vývoje počtu dětí žijících v péči pěstounů mezi roky 2009 až 2013 v jednotlivých ORP zjistíme, že téměř ve všech ORP se jejich počet zvýšil či zůstává v průběhu let stabilní. Největší nárůst dětí v pěstounské péči pozorujeme v ORP Ostrava (ze 158 dětí v roce 2009 na 244 v roce 2013, o 86 dětí) a ORP Havířov (ze 73 dětí v roce 2009 na 106 dětí v roce 2013, o 33 dětí), následují ORP Odry a Opava (shodně o 21 dětí). Mezi ORP, v nichž jsme zaznamenali v průběhu sledovaných pěti let nejvyšší úbytek dětí v péči pěstounů, se řadí ORP Nový Jičín (ze 73 v roce 2009 na 42 v roce 2013, o 31 dětí) a ORP Karviná (ze 101 v roce 2009 na 87 v roce 2013, o 14 dětí), dále pak ORP Frenštát p. R. (o 12 dětí). 41

42 Graf 33: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu poručenství s osobní péčí poručníka v letech , Moravskoslezský kraj Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - poručenství s osobní péčí poručníka v letech , Moravskoslezský kraj Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících v osobní péči poručníka v Moravskoslezském kraji se při srovnání stavu v roce 2009 a 2013 zvýšil přibližně o jednu desetinu (o 90 dětí). V průběhu sledovaného období jsme zaznamenali nejvýraznější nárůst v roce 2011 (oproti roku 2010 o 62 dětí) a v roce 2012 (o 28 dětí oproti roku 2011). Pouze mezi lety 2012 a 2013 se počet dětí v osobní péči poručníka nepatrně snížil (o 8 dětí). Graf 34: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu poručenství s osobní péčí poručníka podle ORP v letech (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - poručenství s osobní péčí poručníka v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK 42

43 Srovnání jednotlivých ORP podle počtu dětí, které žijí v osobní péči poručníka, nám ukazuje, že dlouhodobě nejvyšší je tento počet v ORP Ostrava a ORP Havířov, následují ORP Třinec, ORP Orlová, ORP Frýdek-Místek a ORP Bruntál. Nejnižší počet vykazují ORP Kravaře a ORP Frýdlant n. O. Největší nárůst v průběhu sledovaných let je opět patrný v ORP Ostrava (o 45 dětí, z 244 v roce 2009 na 289 v roce 2013), dále v ORP Třinec (o 19 dětí, z 38 dětí v roce 2009 na 57 v roce 2013), v ORP Krnov a Bohumín (shodně o 11 dětí). K poklesu počtu dětí žijících v osobní péči poručníka došlo zejména v ORP Frýdek Místek (o 15 dětí, z 54 v roce 2009 na 39 v roce 2013), ORP Havířov (o 14 dětí (ze 121 v roce 2009 na 107 v roce 2013) a ORP Bílovec (o 9 dětí, z 23 v roce 2009 na 14 v roce 2013). Graf 35: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech , Moravskoslezský kraj Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech , Moravskoslezský kraj Zdroj: KÚ MSK Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu resp. ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče má spíše klesající tendenci. K poklesu počtu dětí žijících v této formě náhradní rodinné péče docházelo ve čtyřech z pěti sledovaných let vyjma roku 2011, kdy počet dětí vzrostl o 56 dětí oproti roku Mezi lety 2009 a 2013 se počet dětí snížil o desetinu (o 96 dětí, z 946 v roce 2009 na 850 dětí v roce 2013). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví ORP Ostrava vykázala k děti ve výchově jiné fyzické osoby a k již 402, pro statistiku jsme použili data k , která se nám jevila jako pravděpodobnější.) 43

44 Graf 36: Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu výchova jiné fyzické osoby než rodiče podle ORP v letech (k ) Počet dětí žijících mimo biologickou rodinu - výchova jiné fyzické osoby než rodiče v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK Téměř třetinou dětí se na počtu dětí, které žily v Moravskoslezském kraji v roce 2013 ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče, podílela ORP Ostrava (299 dětí), o málo méně než desetinou ORP Havířov (68 dětí), ORP Karviná (67 dětí) a ORP Krnov (64 dětí). Nejméně dětí ve výchově jiné fyzické osoby žilo v ORP Jablunkov (2 děti), Frenštát p. R. (5 dětí), ORP Kravaře (7 dětí), ORP Frýdlant n. O. a Třinec (shodně 8 dětí). Počet dětí žijících ve výchově jiné fyzické osoby než rodiče se v průběhu sledovaného období rapidně snížil v ORP Ostrava (o 103 dětí), následována ORP Karviná (o 26 dětí), ORP Havířov (o 16 dětí) a ORP Orlová (o 15 dětí). Naopak k nárůstu počtu dětí docházelo každoročně v ORP Krnov (o 26 dětí), ORP Bohumín a ORP Bruntál (shodně o 16 dětí). (Pozn.: v tomto případě se domníváme, že došlo k chybě ve výkaznictví ORP Ostrava vykázala k děti ve výchově jiné fyzické osoby a k již 402, pro statistiku jsme použili data k , která se nám jevila jako pravděpodobnější.) 44

45 Počet pěstounů a pěstounských rodin Následující část představuje počty pěstounů a pěstounských rodin v průběhu let v Moravskoslezském kraji a v jeho obcích s rozšířenou působností. (Pozn.: V roce 2009 došlo zřejmě k chybě ve výkaznictví počet pěstounů je nižší než počet pěstounských rodin; počet pěstounských rodin 1 140, počet pěstounů Nesrovnalost jsme zaznamenali u ORP Frýdlant, ORP Krnov a ORP Vítkov, v ostatních ORP je v daném roce počet pěstounů roven počtu pěstounských rodin. Domníváme se také, že došlo k chybě ve výkaze ORP Český Těšín, kde byla k vykázána pouze 1 pěstounská rodina.) Graf 37: Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech , Moravskoslezský kraj Srovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v letech , Moravskoslezský kraj počet pěstounů počet pěstounských rodin Zdroj: KÚ MSK Počet pěstounů i pěstounských rodin má zřetelnou vzrůstající tendenci, a to v průběhu všech sledovaných let. Počet pěstounů se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil téměř o polovinu (o 918 osob, z 1131 v roce 2009 na 2058 v roce 2013). K největšímu nárůstu počtu pěstounů došlo v roce 2011 (o 445 osob oproti roku 2010). Počet pěstounských rodin dosáhl na konci sledovaného období počtu rodin a ve srovnání s rokem 2009 stoupl jejich počet téměř o jednu dvacetinu (o 236 rodin). 45

46 Graf 38: Počet pěstounů podle ORP v letech (k ) 600 Počet pěstounů podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK Z celkového počtu pěstounů v Moravskoslezském kraji v roce 2013, nalezneme více než jednu čtvrtinu v ORP Ostrava (557 pěstounů), o málo více než jednu desetinu v ORP Havířov (213 pěstounů), necelou jednu desetinu v ORP Karviná (140 pěstounů) a ORP Frýdek Místek (131 pěstounů). Nejméně pěstounů, přibližně 1% z jejich celkového počtu v kraji, jsme zaznamenali v ORP Kravaře (20 pěstounů), ORP Vítkov (21 pěstounů), ORP Rýmařov (25 pěstounů) a ORP Frýdlant n. O. (26 pěstounů). Ve všech sledovaných ORP lze vypozorovat vzrůstající trend. 46

47 Graf 39: Počet pěstounských rodin podle ORP v letech (k ) Počet pěstounských rodin podle ORP v letech (k ) Zdroj: KÚ MSK Na konci roku 2013 čítal počet pěstounských rodin 1 376, z tohoto počtu žily téměř tři desetiny v ORP Ostrava (388 rodin), jedna desetina v ORP Havířov (139 rodin), necelá jedna desetina v ORP Karviná (101 rodin) a přibližně jedna dvacetina v ORP Frýdek-Místek (80 rodin), ORP Opava (74 rodin) a ORP Bruntál (70 rodin). Nejmenší počet pěstounských rodin, přibližně 1% z celkového počtu v kraji, žije stejně jako v případě pěstounů, v ORP Kravaře (12 rodin), Frýdlant n. O. (15 rodin), ORP Vítkov (17 rodin) a ORP Rýmařov (18 rodin). Počet pěstounských rodin v letech vzrůstá, pouze u ORP Frýdlant n. O., ORP Frýdek -Místek a ORP Kravaře lze vypozorovat spíše stagnující charakter. (Pozn.: Do srovnání jsme nezahrnuli ORP Český Těšín, neboť se domníváme, že se ve výkazu za rok 2013 vyskytla chyba - k vykázána pouze 1 pěstounská rodina.) 47

48 Graf 40: Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin podle ORP (k ) 600 Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin podle ORP (k ) počet pěstounů počet pěstounských rodin Zdroj: KÚ MSK Porovnání počtu pěstounů a pěstounských rodin v roce 2013 nám ukazuje, že oproti roku 2009, kdy se jejich počet rovnal, došlo k nárůstu počtu pěstounů oproti pěstounským rodinám. Pouze v ORP Kopřivnice se počet pěstounů rovná počtu pěstounských rodin. Míra zadluženosti (počet zadlužených a výše dluhů) Následující část sociodemografické analýzy se věnuje zadluženosti obyvatel. Vzhledem k nedostupnosti dat za jednotlivé obce s rozšířenou působností, věnujeme se popisu tohoto jevu s ohledem na obyvatelstvo Moravskoslezského kraje. Problematiku zadlužení jsme sledovali ze tří aspektů počet zadlužených obyvatel (statistiky společnosti KRUK), počet obyvatel s dluhem po splatnosti (ČNB, registr sdružení SOLUS) a počet tzv. osobních bankrotů - oddlužení fyzických osob (Czech Credit Bureau, a. s.) 48

49 Počet zadlužených obyvatel Společnost KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o. (KRUK) představila v květnu 2014 meziroční srovnání výsledků svých interních statistik o českých dlužnících. Statistiky společnosti KRUK v meziročním srovnání ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2014 došlo k nárůstu počtu zadlužených osob v České republice o 3,6%. Výše průměrné dlužné částky se však snížila z Kč na Kč, tedy o téměř Kč (1 824 Kč). Průměrný věk zadlužené osoby dosahoval stejně jako na počátku roku 2013 úrovně 42 let. V porovnání pohlaví došlo v prvním kvartálu 2014 k mírnému nárůstu počtu zadlužených žen oproti mužům, přesto zůstávají častějšími dlužníky muži (58%), než ženy (42%). Výsledky interního průzkumu společnosti KRUK korespondují s vývojem zadlužení českých domácností. Podle údajů ČNB si české domácnosti v prvním čtvrtletí 2014 půjčily na bydlení o 4,6% více než v prvních třech měsících minulého roku. Mírný pokles je patrný v zadlužení na spotřebu. Společnost dále identifikovala typickou zadluženou osobou, kterou byl pro první čtvrtletí roku 2014 muž z Moravskoslezského kraje s průměrným dluhem Kč. Ve stejném období minulého roku byl typicky zadluženou osobou také muž z Moravskoslezského kraje, který průměrně dlužil Kč. Největší počet zadlužených osob v roce 2014, shodně jako v roce 2013, žilo podle společnosti KRUK v Moravskoslezském kraji, kde je zadlužený každý sedmý obyvatel (14%). Následoval Středočeský kraj s 13% a Ústecký kraj s 11%. Se zadlužením se naopak nejméně potýká kraj Vysočina, Zlínský kraj a Karlovarský kraj (shodně 4% zadlužených osob). Průměrná dlužná částka je nejvyšší v Ústeckém kraji ( Kč), v Libereckém kraji ( Kč) a v Karlovarském kraji ( Kč), nejnižší pak v Královehradeckém kraji ( Kč), Zlínském kraji ( Kč) a Plzeňském kraji ( Kč). (Zdroj: Podle údajů České národní banky z ledna 2013, z celkově vypůjčených 1,165 mld. korun, nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,3% úvěrů v hodnotě téměř 56 mld. Kč. V Ústeckém a Moravskoslezském kraj je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti, což je způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Sociální vyloučení je také spojeno 49

50 s nízkou finanční gramotností a celkově nižší zodpovědností za způsob života. V dalších regionech je počet dlužníků dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu a kupní silou obyvatel. Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků nalezneme v kategorii 30 až 40 let, kteří mají rodiny a s tím související vyšší nároky na spotřebu. (zdroj: ČNB) Počet obyvatel s dluhem po splatnosti Podle údajů České národní banky z ledna 2013, z celkově vypůjčených 1,165 mld. korun, nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,3% úvěrů v hodnotě téměř 56 mld. Kč. V Ústeckém a Moravskoslezském kraj je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti, což je způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Sociální vyloučení je také spojeno s nízkou finanční gramotností a celkově nižší zodpovědností za způsob života. V dalších regionech je počet dlužníků dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu a kupní silou obyvatel. Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků nalezneme v kategorii 30 až 40 let, kteří mají rodiny a s tím související vyšší nároky na spotřebu. (zdroj: ČNB) Ke konci 1. čtvrtletí 2015 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob (do činnosti sdružení SOLUS, které Registr fyzických osob provozuje, je zapojeno 46 společností z 6 ekonomických sektorů a z oblasti bankovnictví, nebankovních finančních institucí a telekomunikačních operátorů, sdružení SOLUS tak eviduje informace o neplatících klientech z většiny trhu) dluh po splatnosti u 8,18% dospělých obyvatel ČR (ve srovnání s 8,23% k ). K poklesu počtu osob, které nejsou schopny plnit své závazky u členů sdružení SOLUS, tak došlo již ve druhém čtvrtletí v řadě. Vůbec poprvé v historii sledování regionálních statistik došlo ke zlepšení ve všech krajích ČR. Dlouhodobě nejhorší je situace v Ústeckém kraji, kde u členů sdružení SOLUS neplní své závazky 15,24% dospělých obyvatel kraje. Desetiprocentní hranici překračuje také Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj. Nejméně potíží se splácením závazků eviduje SOLUS naopak na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde se pohybuje podíl osob s dluhem po splatnosti kolem hranice 5,5%. (zdroj: 50

51 Tabulka 2: Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích Tabulka převzata, autor: Solus Osobní bankroty V lednu roku 2013 uplynulo pět let od platnosti nového Insolvenčního zákona. Tento zákon zavedl také institut osobního bankrotu. Na základě tohoto zákona bylo od počátku roku 2008 do konce roku 2012 vyhlášeno více než 38 tisíc osobních bankrotů. Počet vyhlášených osobních bankrotů ve sledovaných letech každoročně vzrůstal (mezi roky 2008 a 2009 o 238 %, mezi lety 2009 a 2010 o 154 %, o rok později o 85 % a v roce 2012 o 46 %). Osobní bankrot umožňuje osobám v obtížné finanční situaci, při splnění určitých podmínek, vyrovnat se se svými dluhy. Od roku 2008 mohou o osobní bankrot požádat lidé, kteří mají dluhy u více nezajištěných věřitelů (netýká se tedy např. hypoték a jiných zajištěných závazků), mají čistý trestní rejstřík, souhlas druhého manžela, jsou schopní doložit, že v průběhu pěti let mohou uhradit alespoň 30 % hodnoty svých závazků vůči věřitelům. Od roku 2014, kdy vešla v platnost novela insolvenčního zákona, mohou nově o osobní 51

52 bankrot žádat také podnikající osoby (pokud její dluhy nepocházejí z podnikání) a manželské páry (společné oddlužení manželů). Vyhlášením osobního bankrotu se již výše závazků dlužníka nenavyšuje a případná probíhající exekuce se přerušuje. Pokud dlužník splní včas a řádně své povinnosti v rámci dohodnutého způsobu oddlužení, soud ho osvobodí od placení zbývající části závazků. Osobní bankrot lze vyhlásit pouze jedenkrát za život. Graf 41: Podíl krajů na vyhlášených osobních bankrotech v letech (v %) Graf převzat z Deníku veřejné správy (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB Czech Credit Bureau a. s.) Graf znázorňuje podíly osobních bankrotů v jednotlivých krajích na jejich celkovém počtu v jednotlivých letech. Kraje jsou seřazeny od nejnižšího do nejvyššího podílu za celé období, tzn. za souhrn osobních bankrotů vyhlášených od ledna roku 2008 do prosince roku Nejvíce osobních bankrotů jsme zaznamenali v Moravskoslezském kraji (více než 15 %), následuje Ústecký kraj (necelých 15 %) a Středočeský kraj (10,5 %). Z grafu je však také patrné, že se podíl Moravskoslezského kraje na osobních bankrotech v rámci ČR snižuje. V roce 2009, 2010 a 2011 vévodil žebříku v počtu vyhlášených osobních bankrotů (v roce 2011 s vyhlášenými bankroty), v roce 2012 zaujímal 3. místo. V roce 2014 bylo v Moravskoslezském kraji vyhlášeno osobních bankrotů a Moravskoslezský kraj tak obsadil mezi kraji 2. místo. 52

53 Graf 42: Osobní bankroty na obyvatel kraje Graf převzat z Deníku veřejné správy (zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CCB Czech Credit Bureau) a. s. Graf věnující se množství bankrotů v přepočtu na obyvatel daného kraje nám ukazuje, že podle tohoto ukazatele a v součtu celkového počtu vyhlášených bankrotů od roku 2008 do roku 2012, zaujímá Moravskoslezský kraj mezi ostatními kraji ČR čtvrté místo. V roce 2011 se Moravskoslezský kraj v počtu vyhlášených bankrotů na obyvatel kraje zařadil na páté místo mezi kraji a v roce 2012 dokonce až na místo sedmé. Tabulka 3: Počet osobních bankrotů podle krajů souhrn /2013 Graf převzat z Aktuálně.cz, zdroj dat: Cribis.cz 53