ZŠ KOMENSKÉHO BÍLOVEC

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZŠ KOMENSKÉHO BÍLOVEC"

Transkript

1 ZŠ KOMENSKÉHO BÍLOVEC VZPOMÍNKY PAMĚTNÍKŮ NA 2. SVĚTOVOU VÁLKU 9.A, 9.B, 9.C 2014/2015

2 Podnětem ke vzniku těchto prací je letošní 70. výročí ukončení 2. světové války. Historické skutečnosti a vzpomínky pamětníků zaznamenali žáci 9. ročníků ve spolupráci s vyučujícími dějepisu a českého jazyka. Za kabinet dějepisu : Mgr. Dagmar Šírová, Mgr. Lenka Micháliková Za kabinet českého jazyka : Mgr. Marie Bednářová, Mgr. Jana Jarošová

3 Obsah Z kroniky obce 1. Martin Vincek Z kroniky obce Hladké Životice 2. Nikola Kleinová Z kroniky obce Slatina Vyprávění pamětníků 3. Vojtěch Grézl 4. Eliška Tomečková 5. Marian Salva 6. Irena Omamíková 7. Petr Scholaster 8. Veronika Macháčková 9. Vojtěch Tomášek 10. Bára Oborná 11. Zuzana Matušiková 12. Dominik Parvonič 13. Vanda Kostková 14. Eva Rožnovjáková 15. Lucie Tabašková 16. Soňa Benešová 17. Jan Říman 18. Adéla Borůvková 19. Jiří Fuciman 20. Andreas Kudela 21. Michael Morávek 22. Ondřej Parvonič 23. Vojtěch Šedý Autorka obrázku na přední straně Veronika Lundová, žákyně 9.C

4 1. Z kroniky obce Hladké Životice Autor: Martin Vincek, žák 9. C Během okupace nebyly provokace ze strany henleinovců proti české menšině v obci. Jako antifašisté vystupovali němečtí sociální demokraté. Jednomu z nich, Schöppovi z čp. 151 napsali henleinovci na vrata domu Rot bis in den Tot. ( rudý až do smrti ). V září 1938 se vytvořily z českých mužů dobrovolné hlídky, které střežily železniční objekty. Před příchodem okupantů byla obec vyzdobena vlajkami s hákovými kříži. Po vyhlášení mobilizace narukovalo pouze 6 Němců, ostatní se poschovávali v lesích. V obci žila silná německá většina, většina Čechů, kteří byli zaměstnanci čs. dráhy a státních úřadů, se odstěhovala na nová pracoviště do okleštěné republiky. Ve vesnici zůstalo jen několik rodin zemědělských dělníků. Češi žijící ve vesnici se chovali obezřetně a nezavdávali příčiny ke zvláštním opatřením. Vlakové transporty osvětimských vězňů, které projížděly od Svinova Jistebníkem, Studénkou, Hladkými Životicemi, Suchdolem nad Odrou a Jeseníkem nad Odrou, s kratšími zastávkami ve Studénce a Suchdolu, otřásaly životem v obci. Železniční trať byla vroubena mrtvolami zmrzlých, zastřelených nebo ubitých ubožáků vyhozených z vagónů. Vlakové transporty projížděly na trati Bohumín Přerov od poloviny ledna za 20 C mrazu. Vězni jeli v otevřených vagónech přikrytých plachtou, oblečeni v pruhovaných trestaneckých šatech. Z vozů, k nimž se nesměl nikdo přiblížit, se ozýval nelidský nářek, volání o vodu, potravu v různých řečech, neboť v transportu byli Rusové, Poláci, Belgičané, Francouzi, Angličané, Jugoslávci a jiní. Na hlavním nádraží bylo vidět celé vlaky s ruskými zajatci. Na zdejším nádraží byla stravovací a převlékací stanice. Ale to jejich stravování bylo skvělé. Jen jednou týdně dostávali trochu lidskou stravu....od konce prosince 1944 až do příchodu Rudé armády procházely naším okresem zubožené pěší transporty zajatců a politických vězňů z koncentračních táborů v Polsku. Nejsilnější pěší transporty procházely směrem na Ostravu, Bílovec, Fulnek, Odry. Největší z nich byl transport anglických a sovětských zajatců, který pochodoval koncem ledna 1945 od Velké Polomi, přes Zbyslavice Koncem dubna 1945, po osvobození Ostravy, nastal rychlý pohyb fronty směrem na západ. Po místních cestách valily se nepřehledné řady aut, dělostřelectva, Červený kříž a průvody vězňů. První sovětská hlídka pronikla od Pustějova k domkům na nádraží v Hladkých

5 Životicích už 4. května, ale stáhla se zpět. Dunění děl se přibližovalo a Rudá armáda začala ostřelovat horní konec Životic, kde byly staženy německé jednotky. Dělostřelecký souboj trval celý den. K večeru Rudá armáda náhlým útokem od Bílovce, Bílova a Kujav zatlačila německé vojsko a osvobodila horní konec vesnice. Celá vesnice byla osvobozena 5. května, boje si vyžádaly životy 16 rudoarmějců a 38 německých vojáků. Ve vesnici zůstalo 36 osob české národnosti, válkou bylo 5 domů zničeno úplně a 134 poškozeno. 2. Z kroniky obce Slatina Autor : Nikola Kleinová, žákyně 9. C PARAŠUTISTÉ V NAŠICH LESÍCH Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 počala se objevovat téměř každého večera ruská letadla, která spouštěla tzv. Stalinovy svíčky, jež osvětlovaly celý náš kraj od Ostravy a Beskyd až k nám. V únoru 1945 přišli do našich lesů 2 parašutisté příslušníci Rudé armády 1 Rus a rotný Rusín z Podkarpatské Rusi. Byli spuštěni z letadla u Michálkovic s určením katastru Slatina. Přešli Odru a přes Bílov a Bravinné, kde u Němců pojedli, dostali se do německé Voglovy hájenky a odtud do Lazů a Kleinův Kůt. V neděli je tam objevili občané Jaromír Vajda a Josef Pavlík, kteří tam šli kopat kryty. Parašutisté je požádali o pomoc, hlavně o jídlo. Jaromír Vajda uvědomil několik spolehlivých občanů, kteří se ujali jejich zásobování a podávali jim žádané informace. Hned na druhý den je navštívil s batohem potravin a cigaret Max Lindovský, který je našel ve svém krytu. 2 je vyhledala s potravinami manželka Maxe Lindovského Božena Lindovská, Antonín Jedlička, Václav Ulrich, Josef Pavlík. Protože v tomto krytu nebyli dost bezpečni, vykopal jim Max Lindovský, Jaromír Vajda a Josef Pavlík dobře maskovaný kryt na hranici opavského lesa. Nejstatečněji si vedl Max Lindovský a Jaromír Vajda, kteří přes sněhové vánice a s nasazením života téměř každý druhý den je zásobovali a za prohlídek nacisty je včas převedli do nových úkrytů. Tito stateční občané pomáhali oběma parašutistům až do příchodu Rudé armády a našeho osvobození.

6 Hned pro příchodu obou parašutistů na území naší obce provedly na poplach Vogla tak zvané Landovačce z Bílovce a okolí spolu s četnictvem prohlídku bíloveckého lesa, přičemž pozdě večer obklíčili osadu Nový Svět, kde v několika domech provedli prohlídku. Též do úředně zavřeného hostince pí. Vajdové vnikl vrchní četnický strážmistr ze Slatiny a tázal se, skrývají-li se u ní parašutisté. Po její záporné odpovědi uvěřil jí tento četník a upustil od domovní prohlídky. Jaké to bylo štěstí, vždyť právě u ní v tomto hostinci již po 2 měsíce ukrývali se 3 ruští zajatci, kteří uprchli ze zajateckého tábora. Po této prohlídce připravili jim novosvětští občané Ludvík Lindovský, Antonín Lindovský, Rajmund Lindovský, Josef Hon ze Slatiny č. 69 kryt v bíloveckém lese, kde je spolu s Pavlem Lindovským zásobovali až do osvobození. Často nosila jim jídlo do lesa dcerka vězněného Aloise Vajdy, které bylo sotva 16 let, Miluška. Jaká pohroma by byla postihla osadu Nový Svět a zvláště rodinu Vajdovu, kdyby byli tito tři příslušníci Rudé armády vypátráni. Jen lehkomyslnosti četníka lze děkovat, že osadu Nový Svět nestihl osud Lidic a Ležáků. FRONTA SE BLÍŽÍ Začátkem roku 1945 bylo již bez ustání slyšet hřmění děl a blížící se fronty. Kolony aut projížděly naší obcí s vojskem na fronty. Prudké boje byly u Ratiboře a Rudá armáda vítězně postupovala na celé frontě k Opavě a Ostravě. V lednu ubytovalo se ve škole 27 německých rodin, uprchlíků z Ratibořska. Mezi německými okupanty nastal zmatek. Němci se houževnatě bránili, ale marně. S blížícím se jarem blížilo se i naše osvobození. A počátek jara byl opravdu krásný. Začátkem dubna lidé pilně pracovali na poli, seli a sázeli brambory, aby zajistili výživu pro příští rok. V dubnu se pak fronta velmi přiblížila. V obci je mnoho vojska. Němečtí uprchlíci prchají dál. Ve škole jsou jatka. V zámku se ubytoval generální štáb ustupující německé armády s úředním velitelem Schornerem, ovšem jen nakrátko, neboť vítězná Rudá armáda nedopřála mu oddechu. Koncem dubna při ústupu německé armády ve 2 hodiny v noci pod ochranou kordonu německých vojáků neslavně opouštěli Slatinu němečtí přivandrovalci. Příznačná byla mentalita bíloveckých, staroveských i našich přivandrovalých Němců, kteří byli nacistickou propagandou tak zfanatizováni, že do posledního okamžiku věřili ve vítězství. V lesích naši lidé kopají kryty a němečtí vojáci zákopy. Ve čtvrtek 26. dubna obsadila Rudá armáda Podvihov, v pátek 27. dubna Hlubočec. OSVOBOZENÍ V pátek 27. dubna a v sobotu 28. dubna valily se nepřetržitě kolony ustupující armády naší obcí. České obyvatelstvo je plno radostného očekávání. Hodina našeho osvobození udeřila. V sobotu odpoledne 28. dubna valily se mraky dýmu nad Těškovicemi a Výškovicemi, kde zuřil prudký boj. V sobotu odpoledne začala Rudá armáda ostřelovat dělostřelectvem Slatinu. Zasaženy byly domy Viktora Hule č. 2, Laury Michalské č. 139,

7 Karla Vykrenta č. 54 a stodola Arnolda Langra. Všechny tyto domy vyhořely. Toho dne byl těžce zraněn Rudolf Falhar mladší a Jindřich Viener, který zranění podlehl. Večer po 20. hodině vnikly do Slatiny lesem Hůrou přes fojtství první rudoarmějci. Němci byli tak překvapeni, že vůbec nekladli odpor a stáhli se k Novému Světu a pod kostel ve Staré Vsi. Druhý den v neděli pokračovala Rudá armáda v útoku. Dopoledne osvobodila osadu Nový Svět a útočila na Karlovice a Tísek a na druhé straně útočila na Ohradu a Starou Ves. Všechny tyto vesnice obsadila. Němci ustoupili až na Požahu a v neděli zahájili dělostřeleckou palbu na Slatinu. Bylo zasaženo několik obytných domů a oba hostince, bývalá pošta, hodně byly poškozeny domy Bára Fr. č. 31, Jana Ocáska č. 36, Fr. Bohuše č. 37, Arnolda Langra č. 38, Ocáska Karla č. 134, Josefa Berkuse č. 135 a Viktora Žůrka č V pondělí střelba pokračovala a byla zasažena a těžce poškozena škola, kostel a hřbitovní zeď. Tam byl zabit rolník Fr. Bohuš a těžce zraněn Vladimír Hon. V neděli přijelo do Slatiny dělostřelectvo Rudé armády a donutilo Němce na Požaze k ústupu. O osadu Nový Svět byl sveden v neděli krátký, ale tuhý boj. Rusové vnikli na Nový Svět z Kolca kolem rybníka a zahradami do domů. Němci prchali na Ojačku a Dvorské za stálých bojů. Dělostřelectvo Rudé armády zahájilo z kaťuší palbu na Bílovec, na který pak z Nového Světa přímo přes městský kopec postupovalo. Na Novém Světě padli 2 ruští vojáci přímým dělostřeleckým zásahem z Požahy. Ve Slatině padlo 40 rudoarmějců, kteří byli pochováni v zámecké zahradě. Karlovice byly osvobozeny zároveň s Tískem v neděli 29. dubna a Ohrada se Starou Vsí v pondělí 30. dubna. Naši občané ještě za bojů vycházeli ze sklepů a radostně vítali naše osvoboditele. Na druhý den po bojích zakopávali naši občané padlé Němce a koně. Němci byli pochováváni tam, kde padli. Jakmile se válka přehnala přes naše chalupy, opouštěli lidé sklepy a počali hned s odstraňováním trosek. Vzhled obce byl žalostný. Některé domy pobořeny, většina domů poškozená a okna rozbitá. Ploty roztrhány, cesty i zahrady tanky rozbrázděny a lidé byli šedí, přestrašení střelbou i hrůzou války. Rychle se však vzpamatovali a dali se s chutí do práce v osvobozené vlasti.

8 3. Vyprávění pamětníka z obce Střemeníčko Autor : Vojtěch Grézl, 9.C Pamětník : žena, přeje si zůstat v anonymitě, věk 90 let Kolik let Vám bylo v době války? let Kde jste válku prožila? Bydlela jsem v obci Střemeníčko, ale většinu válečného času jsem trávila v Olomouci v německé rodině, protože jsem zde byla přidělena jako služebná. Jak moc válka ovlivnila Váš život? Ovlivnila životy všech lidí, ale brali jsme to tak, jak to bylo, nic jiného se dělat nedalo. Většinu času jsem byla ve službě u německé rodiny. Kdyby válka nebyla, byla bych také ve službě, ale asi u české rodiny. Špatně jsem se neměla. Nikdo z rodiny nepadl. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Rodiče měli malé hospodářství. Já jsem sloužila v německé rodině a dostávala plat 300 korun měsíčně, bydlení a stravu jsem měla zadarmo, mohla jsem tedy finančně podporovat své rodiče a něco si i našetřit. Na Vánoce mi paní dávala nějaké oblečení nebo boty. Jak válka poznamenala život kolem Vás? Potraviny byly na lístky, které se vydávaly na úřadě. V obchodě si prodavač vždy odstřihl potřebné lístky, bez nich nebylo možné nakupovat. Kdo měl hospodářství, měl předepsáno, kolik čeho musí odevzdat, a když to splnil, mohl si vzít pro sebe. Práce Všichni chlapci a dívky, kteří byli narozeni v roce 1922 a v roce 1924 a byli nesezdáni, byli po vypuknutí války nasazeni na nucenou práci do továren, někteří museli dokonce odjet pracovat do Německa. Já jsem však byla velice hubená, proto jsem se na těžkou práci nehodila. Musela jsem se hlásit na pracovním úřadu a tam mě přidělili do německé rodiny v Olomouci jako služebnou. Vykonávala jsem tam veškeré domácí práce, kromě praní a žehlení prádla, protože to si rodina nechávala prát a mandlovat v prádelně. Oblečení v obchodech bylo všeho málo, i oblečení. Na některé věci (např. na povlečení) se dostávaly poukazy. Škola chodila jsem 8 let do obecné školy ve Střemeníčku. Byla to jednotřídka a bývalo nás tam kolem 30 žáků. Kdo chtěl, mohl pak dál studovat na reálce (vyšší škola, pravděpodobně gymnázium) v Lošticích. Ale bylo to moc daleko a muselo se chodit pěšky. V té době se moc nestudovalo, většina žen se vdala a starala se o domácnost. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Nic. Tenkrát jsem byla mladá, tak jsem to brala tak říkajíc na lehkou váhu, na vojáky jsme byli zvyklí. Dostala jste se do nějaké dramatické situace, popř. byla jste jejím svědkem? Válka už končila. Domluvila jsem se s maminkou, že hned z kostela půjdu k holičce. Po mši jsem se tedy vydala do nedalekého Javoříčka, kde v hotelu bylo něco jako Dům služeb, ve kterém byla i holička. Když jsem přicházela k Javoříčku, zastavil mě německý voják a ptal se, kam jdu. Chtěl vidět i dokumenty, a když se přesvědčil, že nejsem z Javoříčka, přikázal mi, abych

9 se vrátila domů, že dál nesmím. Moc jsem nerozuměla tomu, co mi říkal, ale kousek od něj stály dvě ženy a ta jedna mi řekla: Holka, utíkej domů, tady bude zle! Vydala jsem se tedy zpátky k domovu. Když jsem se ohlédla, viděla jsem, že celá vesnice je obklíčena vojáky, a občas byla slyšet i střelba. Na nic jsem nečekala a běžela jsem co nejrychleji domů. Později jsem se dozvěděla, že tenkrát všechny muže postříleli a vesnici vypálili. Zachránil se jen jeden muž. Když jsem se vrátila do Střemeníčka, právě ho prohledávali vojáci. Bylo to proto, že hledali partyzány, ale ti už byli dávno pryč. Když je nenašli, nechali naši vesnici na pokoji. Zažila jste přímé setkání s vojáky nebo válečnou technikou? Kromě vojáků se samopaly jsem viděla jen velké dělo, které měli postavené na kopci u Slavětína. Bylo namířené na naši vesnici, když ji prohledávali kvůli partyzánům. Kdyby partyzány našli, srovnali by vesnici se zemí. Kde jste prožila osvobozovací boje vaší vesnice? Naše vesnice nebyla obsazena, tak nebyla ani osvobozována. Co si myslíte o této době? Už to bylo. Nedá se na tom nic měnit. Nic nebylo jen černé, nebo bílé. I mezi Němci byli moc hodní lidé a naopak Je Váš život dodnes poznamenán válkou a jak? Asi ne, bylo to už dávno, zůstaly jen útržky vzpomínek. Co byste chtěla vzkázat mladým lidem? Každá doba přináší něco zlého, ale všechno to je o nás, vždy se najdou hodní a zlí lidé. Dnes se hodně podvádí, krade, vraždí. Lidé by si víc měli vážit toho, co mají, a měli by být poctivější. Váš nejzajímavější příběh z války: Paní, u které jsem sloužila, měla velice dobrou kamarádku, také moc hodnou paní. Jenže někdo někde vyštrachal, že ta její kamarádka má zčásti židovský původ a zatkli ji a uvěznili. Později ji poslali do koncentračního tábora. Než se tak stalo, poslala mé paní dopis, ve kterém žádala o sůl. Paní mi dala za úkol upéct malou vánočku, z ní jsme trochu vydlabaly střed a dovnitř jsme vložily menší sáček se solí. Vánočku jsme pak zabalily do balíku, napsaly jsme na balík vymyšlenou adresu odesilatele a já jsem jej zanesla na vzdálenou poštu poslat. Toto jsme zopakovaly ještě několikrát, pokaždé s jinou vymyšlenou odesílací adresou a pokaždé z jiné pošty. Můj názor: Podle toho, co mi tato pamětnice řekla, usuzuji, že se doba, kdy probíhala II. světová válka, od současnosti dost liší. Lidé tenkrát měli mnohem horší životní podmínky, přesto se se vším dokázali vypořádat a brali život takový, jaký byl. My dnes máme všeho dost a ani si neuvědomujeme, co všechno máme. Jsem rád, že se dnes máme o hodně lépe, ale také si myslím, že by nám neuškodilo trochu více skromnosti a ohleduplnosti.

10 4. Vyprávění pamětníků z města Brna Autor : Eliška Tomečková, žákyně 9. C Pamětníci : Manželé si přejí zůstat v anonymitě, věk 95 let Kolik let Vám bylo v době války? Tenkrát nám bylo kolem 18 let. Kde jste válku prožili? My jsme zrovna v době války žili v Brně. Jak moc válka ovlivnila Váš život? Válka náš život ovlivnila celkem značně. Já jsem zrovna studoval vysokou školu. Po tom, co ji Němci uzavřeli, si každý student musel do 14 dnů najít práci, jinak museli studenti odejít do Třetí říše (do Reichu). Já jsem si tenkrát našel práci v mlékárně. Moje žena pracovala ve zbrojním průmyslu. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Jednou (když jsme měli zrovna týden volno) jsme se rozhodli, že pojedeme na kole do Přerova za strýcem, (bylo to to si přesně pamatuji dodnes). Ten den bylo strašně horko, a proto jsme se jeli ještě osvěžit k rybníku. Cesta vedla kolem zbrojovky. U zbrojovky jsme potkali německé vojáky, prohodili jsme s nimi pár slov, např. jestli se chystají na poplach a tak. Když jsme dojeli k rybníku, roztáhli jsme deku a převlékli se do plavek. Ze zbrojovky bylo slyšet, že se mají nachystat na poplach. Zanedlouho nato se ozývalo dunění a byly vidět první stříbrní ptáci (tak se říkalo bombám), do toho lítaly stíhačky a všude byl najednou velký hluk. Sebrali jsme kola, deku vzali kolem krku a utíkali jsme pryč. Cestou jsme potkali německé vojáky, jak se tisknou ke zdi zbrojovny (musím říct, že to byl skvělý pohled). Při takovém bombardování se musí vzít nejnutnější věci a utíkat do krytu. Ten den vybombardovali i mlékárnu, kde jsem pracoval. Šéf z toho byl nešťastný, jelikož měl v areálu mlékárny i svůj byt. Za strýcem už jsme se však také nedostali. Jak válka poznamenala život kolem Vás? Jak už jsme se jednou zmínili, oba dva jsme chodili do práce. Vždycky když bylo po bombardování, nahnali nás Němci na úklid těch sutin a bomb. Němci nepracovali, na to měli přece nás! Příděly potravin na 28 dní byly takové: 14dkg másla, 1/4l odstřeďovaného mléka (pro dospělé). Cenové poměry taky nebyly o nic lepší (na lístky), např: každý měl právo si za lístek koupit 1kg másla= 35,20 Kčs, ale protože ho nebylo takový dostatek, dostávali jsme pouze čtvrt kila. Jedna z dalších možností nákupů byly černé trhy, které gestapo přísně postihovalo. Kdo provozoval takový černý trh, byl odsouzen k trestu smrti. Většinou si otevírali černý trh lidé na venkově, protože tam měli dostatek potravin. Peněz byl nedostatek, a tak se platilo nábytkem, fotoaparáty a jinými, tehdy drahými věcmi, za potraviny. Cena 1kg másla na černém trhu se pohybovala kolem 300Kčs, 1kg sádla= Kčs. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Těch zážitků je opravdu spousta. Hodně jsme toho však také zapomněli. Dostali jste se někdy do nějaké dramatické situace, popř. byli jste jejími svědky? Vzpomínám si, jednou přijelo do mlékárny za šéfem gestapo, muži rozvalili dveře, na nás zaměstnance zařvali: Ven! a vtrhli do bytu šéfa. Zpřeházeli mu tam všechny skříně, zásuvky, atd., pak šli na půdu, tam objevili pruty z cínu (v té době byla nutnost mít přihlášený barevný kov). On ho sice měl dovolený, protože s tím spravoval ocelové konvice na mléko,

11 ale ty pruty přihlášené neměl. Potom šli prohledat sklep. Ve sklepě měl regály a na nich nádobky na jogurty, flašky na mléko, různé vršky a další věci na provoz mlékárny. Ve sklepě byla také na jednom regálu malá bednička na droždí (asi tak 5kg) a v ní měl šéf staré kovové mince z první republiky. Kdyby to u něj našli, byl by obviněn za přechovávání starých mincí, a proto se postavil k regálu, kde byla ta bednička s mincemi. Gestapo prohlédlo všechny regály, až na ten, kde stál šéf. Potom ho odvedli na stanici (tam byl dlouho do večera), a když ho nakonec pustili, byla venku úplná tma, protože ten večer bylo zatmění měsíce. Pak se šéf dozvěděl, že ho někdo udal, že přechovává cínové pruty, a musel to být někdo ze zaměstnanců, protože nikdo jiný o tom nevěděl. Od té doby tam každou sobotu jezdili dva němečtí policisté a pokaždé dostali 2kg másla zdarma (to za to, že ho pustili na svobodu). Zažili jste setkání s vojáky nebo s válečnou technikou? Je pravda, že setkávání s ozbrojenými vojáky jsme se bohužel nevyhnuli. Ale více jsme se potkávali s gestapáky. Co si myslíte o té době? Byla to pro všechny krutá a nemilosrdná doba. Rozhodně bychom ji nechtěli zažít znovu. Co byste chtěli vzkázat mladým lidem? Ať si váží toho, co mají. Nikomu bychom nepřáli zažít něco takového.

12 5. Vyprávění pamětníka z Prostějova Autor : Marian Salva, žák 9. C Pamětník : žena, přeje si zůstat v anonymitě, věk 78 let, babička Kolik let Vám bylo v době války? V začátku 2. světové války mi byly dva roky, v jejím konci osm let. Kde jste válku prožila? Válku jsem prožila s rodiči v Prostějově Jak moc válka ovlivnila Váš život? Válka ovlivnila můj život velmi, dětské hry a radostné prožitky musely ustoupit mnohým omezením, zákazům, všude se musela dodržovat přísná kázeň. Dopoledne jsem ráda navštěvovala mateřskou školu s ostatními kamarády. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Moje rodina musela žít velmi skromně a šetrně, otec pracoval v krejčovské dílně, matka byla v domácnosti. Jak válka poznamenala život kolem Vás? Potravin bylo málo, byly přidělovány s omezením na lístky, měsíční příděly se postupně snižovaly. Otec tajně proti zákazu sháněl potraviny na venkově. Také na oblečení a obuv byly zavedeny lístky, bez kterých se nemohla koupit ani látka, ani potřebné boty. Do první třídy jsem byla zapsána v šesti letech, učebnice mi rodiče koupili, ale výuka nebyla každodenní. Školy byly přeměněny na vojenské nemocnice-lazarety. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Nejvíce si z doby války pamatuji velmi častý zvuk sirén, které ohlašovaly poplachy a nálety letadel, po střelbách zůstávaly šrapnely-úlomky kovů ze zbraní. V Prostějově bylo navíc letiště. Měla jsem velký strach, bylo mi úzko, ale pláč jsem zaháněla. Dostala jste se do nějaké dramatické situace, popř. byla jste jejím svědkem? Byla jsem svědkem příjezdu německého policejního auta, které od dveří známých sousedů násilně odvádělo tatínka kamarádky. Zažila jste přímé setkání s vojáky nebo válečnou technikou? Přímé setkání s válečnou technikou jsem nezažila. Kde jste prožila osvobozovací boje vaší vesnice? Osvobozovací boj města Prostějova jsem nezažila v plné fázi, přes Prostějov neprocházela přímá válečná fronta, ale prožitek z osvobození ve svém věku jsem vnímala přes bílý prapor vyvěšený z věže radnice a následně příjezd rudoarmějců na ulici, které místní občané obdarovávali kyticemi šeříku. Co si myslíte o této době? Válečná doba způsobuje krutost a ubíjení lidí místo klidu a pěkného života. Dědečkova rodina na tom nebyla lépe, musela se v období války vystěhovat bez náhrady bydlení z vesnice, protože zde vybudovali Němci střelnici. Rodina válku přežívala častým stěhováním ke známým i neznámým lidem. Některé jejich rodiny z příbuzenstva byly okupanty vyvražděny. Co byste chtěla vzkázat mladým lidem? Važte si svého života, pracujte a přispívejte svou prací a úsilím k udržení míru ve světě.

13 Váš nejzajímavější příběh z války: Po skončení 2. světové války jsem v Prostějově jako žačka 3. třídy navštívila s mou kamarádkou velmi zajímavou výstavu. Uviděla jsem tam mezi vystavenými výrobky také jeden, kde byl podepsán známý soused-kamarádčin otec, kterého okupanti za války odvlekli do koncentračního tábora. Byla to vzácná šachovnice se všemi figurkami vyrobenými z chlebového těsta, které vězni dostávali jako hlavní jídlo. Poklonila jsem se a poděkovala. Zároveň jsem velmi plakala, protože jsem si uvědomila, kolik hořkosti, žalu, krutosti a tragédií tato válka způsobila.

14 6. Vyprávění pamětníka z Požahy Autor : Irena Omamíková, žákyně 9. C Pamětník : Anna Grygarová, nar (převyprávěno podle vzpomínek syna) Kolik let vám bylo v době války? Bylo jí 18 let. Kde jste válku prožila? Prožila ji na Požaze. Jak moc válka ovlivnila váš život? Válka ji ovlivnila negativně Jak se vaší rodině žilo ve válečné době? Špatně. Byl hlad a bída. Jak válka poznamenala život kolem vás (potraviny,práce,oblečení atd.)? Nebylo nic. Místo peněz byly lístky. Dostala jste se do nějaké dramatické situace, popř. byla jste svědkem? Ne nebyla, ani se s ní nesetkala. Zažila jste přímé setkání s vojáky nebo válečnou technikou? Ano. Všude viděla tanky, válečná auta apod. Kde a jak jste prožila osvobozovací boje vašeho města/vesnice? Prožila je ve Staré Vsi Válečné období ve Staré Vsi Převyprávění vzpomínek Anny Grygarové Jako dívka určitou dobu druhé světové války bydlela na Požaze. Z jejího vyprávění se nacházel na Požaze hitlerovský tábor pro výchovu mladých německých dívek, který byl v budově dnešní hájenky. Na Požaze se dodnes nachází budova s věžičkou, kde byla v té době česká škola. Také se tam nacházel dětský domov, kde sídlila škola německá. Když se přistěhovala do Staré Vsi, tak její vzpomínky vyprávěly o dělostřelecké palbě směrem od Tísku k Fulneku. Také vzpomínala na to, když její manžel našel na dvoře statku číslo 14 mrtvého německého vojáka. Všichni měli velký strach z odplaty německých vojáků. Ze vzpomínek mého taťky: v roce 1980 se kopal odvodňovací kanál za dnešním osadním výborem a našla se spousta munice z dob druhé světové války, kterou tam při ústupu zakopali Němci. Policie a vojáci tuto munici likvidovali. Hodně obydlí a statků v naší obci bylo vybombardováno a vypáleno. Např.: Sokolův statek, který stál na místě dnešního obchodu, dále Langrův statek, na místě dnešní bytovky, a na místě našeho dnešního domu byla vodní pila, která byla také vybombardována. Hřbitov ve Staré Vsi sloužil k pohřbívání mrtvých z Bravinného, protože v té době v Bravinném ještě hřbitov neměli. Mrtvé převáželi přes pole tvz. Mrtvou cestou, ale při nepřízni zimního počasí museli někdy vyčkat. Paní Anna Grygarová zemřela v roce 2010 a toto vyprávění jsem sepisovala se svým strýcem Drahomírem Doboszem. Můj názor: Myslím si, že doba byla zlá. Lidé měli chudobu a také utrpení, ale hlavně strach z nacismu. Nechtěla bych být na místě paní Grygarové, to bych určitě nikomu nepřála, proto si važme takové doby, která je!!!

15 7. Vyprávění pamětníka ze Staré Bělé Autor : Petr Scholaster, žák 9.C Pamětník : Adolf Fiala, věk 84 let, pradědeček Můj pradědeček měl na začátku druhé světové války 8 let. Žil v Protektorátu, přesněji ve Staré Bělé, takže se neměli jako ti, co bydleli v Sudetech. Jeho život válka nijak neovlivnila, ale má zajímavé příběhy, vzpomínky, které byly většinou negativní. Ve válečné době se jeho rodině moc nedařilo, jídlo na přídělový systém za dva týdny spotřebovali, neměli žádné hospodářství, takže měli hlad. Pradědeček si toho pamatuje hodně, hlavně konec války, když vítali Rudou armádu. Povídal mi o tom, že první vlna Rudé armády nebyla vůbec nějak neslušná, spíš byli rádi, že jim lidé děkují za to, že je zachránili a že Němce vyhnali z Protektorátu, jenže ta druhá vlna Rusů už nebyla tak slušná, protože kradli, znásilňovali a tak dále. Pradědečkova rodina měla v lese vlastní protiatomový bunkr. Když Rusové hnali Němce pryč z Protektorátu, dědečkova rodina a on byli schovaní v tomto bunkru, Rusové Němce hnali směrem k jejich bunkru a pár Němců se v tomto bunkru schovalo. Skoro všichni časem vylezli, kromě jednoho, který měl nahnáno a zůstal tam, dokud ho Rusové nevyhnali. Praděda říkal, že byli překvapeni tím, že jim Němci nevyhrožovali zabitím, ale tím, že jen vlezli dovnitř, nekoukali kolem, prostě byli zticha a ani nemrkli, dokonce zajali pradědečkova bratra, protože si mysleli, že je špión. Můj pradědeček byl sice slušný, ale ani tak se nemohl vyhnout nějakým těm průšvihům jako dnešní mládež. S puškami stříleli po sloupech s vedením, po ptácích nebo do plechovek. Jednou, když dědečkův soused, který měl tři děti a manželku, šel o půlnoci do práce, potkal dva ruské zvědy a ti ho poprosili, ať je schová u nich doma. Když to Němci zjistili, jeho rodinu postříleli a zůstal jen on a jeho malý pětiměsíční syn. Souseda poslali do koncentračního tábora a dítě nechali v domě samo. Pradědečkova matka se dítěte ujala, kojila ho a starala se o něj. Dědečkův život není nijak válkou poznamenán, ale i tak by rád mládeži vzkázal, ať si váží toho, co mají, a hlavně toho, v jaké poklidné době žijí. Můj názor je takový, že kdyby se dnešní mládeži stalo něco podobného v nadcházejících letech, zbláznili by se, a to nemluvím o sobě.

16 8. Vyprávění pamětníka ze Staré Vsi Autor : Veronika Macháčková, žákyně 9. C Pamětník : Muž, přeje si zůstat v anonymitě, věk 85 let V době války mi bylo 12 let. Bydlel jsem ve Staré Vsi (je to malá vesnice). Bydlel jsem v rodinném domě se svými rodiči a sourozenci. Ve Staré Vsi bydlely smíšené rodiny (Němci a pár Čechů). Stará Ves byla původně osídlena německým obyvatelstvem. Slatina, Těškovice, Tísek a Vyškovice byly české vesnice. Bravantice, Stará Ves, Bravinné, Fulnek a Velké Albrechtice byly německé vesnice. Chodilo se do německých škol. Doma jsme mluvili česky, ale když jsem vyšel z domu ven, tak jsem musel mluvit německy. Měl jsem německé kamarády. Jako kluk jsem se jednoho dne vypravil projet se na kole. Najednou jsem slyšel nějaké střely a křik. V tu dobu se začalo bombardovat. Věděl jsem, že v tu chvíli se k nám blíží něco nepříjemného. Otočil jsem kolo a rychle jel zpátky domů. Všichni se utíkali schovat na přehradu (kopali jsme velké bunkry, abychom se mohli skrýt před bombardováním), ale ostatní lidé se schovávali ve svých sklepech s ostatními rodinami a s Poláky. 11 krutých dnů a nocí bydleli ve sklepě. Karol byl polský pacholek, který sloužil u Němců. Byl to milý chlapec. Za mým domem na zahradě stála děla a střílela směrem k Fulneku. Bylo to něco hrozného. Děla ničila všechno, co jim stálo v cestě. Najednou Rusové vlítli do sklepa, byli velmi opatrní. Můj tatínek je přivítal slivovicí. Němci táhli na Bruntál, mysleli si, že válku vyhrají. Stále byli oddáni Hitlerovi. Bílovec byl hodně rozstřílený a rozbombardovaný. Byl prostě k nepoznání. Pamatuju si to moc dobře. Když se všude bombardovalo, bylo to příšerné, všude leželi mrtví lidé a zvířata. Doteď si pamatuju, kde byli ruští vojáci zakopáni. Němci je zase vykopali a odváželi je do Hlučína. Mrtvoly se posypávaly vápnem a zakopávaly se. První úkol byl zakopat mrtvé, aby nevznikla epidemie. Jídlo bylo na lístek a to bylo na jednu osobu. Vůbec jsem nevěděl, co pomeranč nebo mandarinka je, ani med nebyl. Byla obrovská bída, kterou si nedovedeme ani představit. A to samé bylo s obléháním. Německo zásobovalo vojáky a pak lidi. Poté byl odsun Němců. Uvolněné grunty obsadili čeští obyvatelé z okolních vesnic. Můj vlastní názor Já bych v této době žít určitě nechtěla. Nikdo z nás si neumí představit, jaké to bylo hrozné a kruté. Z vypravování pamětníka mě někdy až mrazilo. Opravdu jsem ráda,že žiji v míru.

17 9. Vyprávění pamětníka z Kyjovic Autor: Vojtěch Tomášek, žák 9. B Pamětník: Jaroslava Štverková, věk 92 let Kolik let Vám bylo v době války? Na počátku války mi bylo 16 let. Kde jste válku prožila? V Kyjovicích. Jak moc válka ovlivnila Váš život? Nejvíce jsou to obavy o své příbuzné, vzpomínky a někdy špatné sny. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Velmi skromný život, strach o holý život, Němci nám zabavili náš dům a naši rodinu vyhodili k sousedům do sklepa. Jak válka poznamenala život kolem Vás? Dochodila jsem pouze základní školu, pak jsem pracovala na panském na statku, později v hospodářském družstvě Svinov (výkup sena, uhlí, kontigentů). Tam jsem poznala budoucího manžela, který tam byl posunovačem vagónů. Tatínek byl obuvníkem, maminka v domácnosti. Všichni sourozenci mají také pouze základní vzdělání. Po válce jsem pracovala v Hlase, byly to noviny, kde jsem psala na stroji. Co se týká oblečení, měli jsme ho dost. Prali jsme v lazaretu, kde jsme pomáhali raněným Němcům. Jídlo velmi skromné (špek, chleba, to, co jsme doma vychovali a vypěstovali). Měli jsme i přiděleny potravinové lístky. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Tmu, okna musela být zakryta tak, aby nebylo vidět žádné světlo. Dostala jste se do nějaké dramatické situace, popř. byla jste jejím svědkem? Viděla jsem na vlastní oči, jak ruský voják zastřelil mou těhotnou kamarádku. Na to se nedá zapomenout. Zažila jste přímé setkání s vojáky nebo válečnou technikou? Vojáky jsem viděla dnes a denně, pomáhala jsem se sestrami a maminkou jako ošetřovatelka v německém lazaretu pro zraněné vojáky. Kde jste prožila osvobozovací boje vaší vesnice? Schovaní ve sklepě nebo v lese ve strachu o holý život. Co si myslíte o této době? Jedním slovem peklo! Je Váš život dodnes poznamenán válkou a jak? Vzpomínky, naštěstí jsme o nikoho z rodiny nepřišli. Co byste chtěla vzkázat mladým lidem? Aby byli rozumní, žili život v míru a nikdy nepoznali, co je to válka. Váš nejzajímavější příběh z války: Byla jsem u toho, jak němečtí vojáci hledali dva mládence, kteří byli u nás schovaní ve žlabech ve stáji přikrytí senem. Tatínek, aby odklonil jejich pozornost, jim nabídl občerstvení, čerstvý chleba a špek. Na to oni přistoupili. Tím jim zachránil život.

18 10. Vyprávění pamětníka ze Žeranovic Autor: Bára Oborná, žákyně 9. B Pamětník: Marie Paseková, zemřela v roce 2010 ve věku 81 let. Tyto vzpomínky byly zaznamenány z její ručně psané kroniky, kterou nám jako rodině přenechala. Kolik let Vám bylo v době války? Na konci války měla 16let. Kde jste válku prožila? V Žeranovicích Jak moc válka ovlivnila Váš život? Moje nejstarší sestřička Anička studovala na Reálném gymnasiu v Holešově. V roce 1942 gymnázium Němci zavřeli a studenty poslali pracovat do zbrojovky Zlínské fabriky u Bati. Anička bývala vždy slabá a ta práce jí dávala hodně zabrat. Nachladila se, dostala zápal mozkových blan, a že tehdy v 1944 nebyl penicilin, zemřela ve 20 letech. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Jelikož byla doba zlá pro všechny, ani nám se nežilo nějak zrovna lehce. Rodiče se hlavně starali o to, abychom měli co jíst a i my jsme museli plnit spoustu úkolů a někteří byli nasazováni na nucené práce pro Wehrmacht. Jak válka poznamenala život kolem Vás? (potraviny, práce, oblečení, škola, apod.) V době válečné nebylo dostatek mýdla. Jedno bylo protivně mazlavé, druhé tvrdé jako kámen. Maminka přes válku vařívala mýdlo z loje. Moc páchlo, než se uvařilo, na osobu jsme dostávali čtvrt kila mýdla na lístek. Toaletní mýdla nebyla! Jádrovým jsme se i myli. Na změkčení vody byla soda, později prášek Mydlík. Prádlo bylo z plátna, a to se těžko pralo. Maminka také doma pekla chléb. Měli jsme pec na čtyři bochníky. To nám stačilo tak na čtyři dny, někdy i déle. Na oběd jsme měli jen polévky hrachové, bramborové, kyselky a nudlové. Masa jsme moc neměli, ale nijak nám nescházelo. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Utrpení všech kolem sebe. To, že moji sourozenci byli nasazeni pro Wehrmacht na práci pro Německo do Ostravy. Tam umřel další můj bratr, na TBC. Dostala jste se do nějaké dramatické situace, popř. byla jste jejich svědkem? Mou dramatickou situací bylo to, že jsme s mojí druhou sestrou Blaženkou navštívily nemocnou Aničku v nemocnici na kolech a byl vyhlášen poplach na nálet. Všichni, kromě ležících pacientů, spěchali do krytu. Řádová sestřička přišla pro nás, ať také jdeme, ale Blaženka říká: A co Anička? - Aničce je to jedno, té už nic nepomůže! řekla řádová sestra. - Tak Blaženka řekla, že my také nepůjdeme. Nevím, jak to, ale já jsem se vůbec nebála. Snad to bylo tím, že Blaženka byla pro mne velká autorita! Nevím, jestli se bála, nemluvila o tom. Tenkrát se to obešlo bez bombardování. Jen letadla strašně hučela. Pak nálet sirénami odhlásili a byl konec. Zažila jste přímé setkání s vojáky nebo válečnou technikou? Ne, má maminka se snažila nás chránit před vojáky. Snažili jsme se vyhýbat kontaktu s okupačními jednotkami. Kde a jak jste prožila osvobození boje Vašeho města/vesnice? Osvobozovací boje kolem Žeranovic jsem moc nevnímala, poněvadž nás maminka v tuto nebezpečnou dobu zavírala a snažila se nás co nejvíce chránit, jak před utíkajícími Němci, tak před sovětskými vojáky, byli často opilí.

19 Co si myslíte o této době? Byla velmi zlá a krutá. Nechtěla bych, aby se tohle ještě někdy opakovalo. Je Váš život dodnes poznamenán válkou a jak? Ano, protože jsem v této době ztratila sourozence a tato část rodiny mi strašně moc chyběla. Co byste chtěla vzkázat mladým lidem? Aby si vážili této krásné doby a nikdy nevěřili vojákům. Váš nejzajímavější příběh z války? Můj nejzajímavější příběh bylo vědomí toho, že naši rodiče pomáhali lidem, kteří bojovali proti Němcům, snažili se je zásobovat jídlem a po určitou dobu je i schovávali.

20 11. Vyprávění pamětníka ze Slezska Autor : Zuzana Matušiková, žákyně 9. C Pamětník: Muž, přeje si zůstat v anonymitě, věk 95 let Kolik let Vám bylo v době války? Když začala válka, bylo mi 19 let. Kde jste válku prožil? Prožil jsem ji ve Slezsku, poblíže města Opavy. Jak moc válka ovlivnila Váš život? Válka mě ovlivnila hodně, protože jsem jako devatenáctiletý musel jít bojovat na Duklu, Dukla byla válečná oblast. Jak se Vaší rodině žilo ve válečné době? Byli jsme sedláci, takže jsme měli nějaké potraviny, ale jinak byla velká bída. Žilo se velmi těžce, jídlo bylo jen takové, které jste si vypěstoval. Složité bylo i sehnat oblečení. Dětské oblečení se dědilo po sourozencích. Maminka to snášela velmi těžce, ale po válce jsem se vrátil domů a vše bylo jako dříve. Co si nejvíce pamatujete z doby války? Za války jsem se zamiloval. V jedné hospůdce mě okouzlila velmi krásná žena, ale netušil jsem, že je vdaná, a tak to byla láska na jednu noc. Dostal jste se do nějaké dramatické situace, popř. byl jste svědkem? Ano, bylo to na konci války- odsun Němců. Byl jsem jeho svědkem a rvalo mi srdce, jak se sovětští vojáci chovali k německým občanům, jelikož mi nikdy žádný Němec neublížil. Jak je Váš život poznamenán válkou? Nejvíce trpěla psychika, protože mi bylo jen 19 let a nebyl jsem ani připraven na život a už vůbec ne na válku. S psychikou jsem se trápil celý život. Měl jsem noční můry a úzkosti, viděl jsem totiž lidi umírat. Co byste chtěl vzkázat mladým lidem? Pokud se lidé nevzpamatují a nerozmyslí si, v jaké době žijí, tak se řítíme do další války. Je potřeba si uvědomit, že mír je ta nejcennější věc na světě. Váš nejzajímavější příběh z války? Nejzajímavější bylo to, když jsem potkal lásku. Celkově se dá říct, že jsem celou válku nenáviděl. Jsem citlivý člověk, a proto mi vojna nepřinesla vůbec nic. Funkce ve válce: Byl jsem v pozemní jednotce, dohlíželi jsme na ochranu vesnice (města), jestli nepřistávají parašutisté z Německa. Když přistávali, začaly boje. Nikdy bych nechtěl, aby se vojna opakovala, vojna totiž bere svobodu. Můj názor: Rozhodně nechci, aby byla další válka. I malé rozpory totiž můžou způsobit velké problémy, a tak bychom se k sobě měli chovat hezky, to je to nejmenší, co můžeme udělat, abychom se cítili lépe.

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934,

Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934, Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934, když mi byly necelé čtyři roky. Byl to krásný, secesní

Více

POKUS PRVNÍ. Život je drama

POKUS PRVNÍ. Život je drama POKUS PRVNÍ Život je drama (Je to literární klišé?) 1 Vítr nese semínko pampelišky Na hladinu rybníka? Na kousek hlíny? Do otevřených úst? Na šlehačkový dort? Do kouta chodby? Na betonový dvorek? Do praskliny

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a

Více

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta

Více

Věroslava Tkáčová vzpomíná. Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová

Věroslava Tkáčová vzpomíná. Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová Věroslava Tkáčová vzpomíná Autorský tým: Matěj Madra, Josef Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Vendula Navrátilová Paní Věroslava Tkáčová se narodila 26. září 1924 v Ostravě - Michálkovicích. Poklidné dětství

Více

Tragický osud dvou kamarádek

Tragický osud dvou kamarádek Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K UDÁLOSTEM

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K UDÁLOSTEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA JANA ŽELEZNÉHO V PROSTĚJOVĚ Autorský tým: Veronika Jurčíková, Martin Němec, Lucie Jakubcová, Lukáš Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Dita Krpcová DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Crrrr. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky.

Crrrr. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky. Ester! Nazdar, Jeroene. Daniel, můj vnuk, bude rád, že tam jedeš s námi. Jedeme přece na statek, kde

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. O ČEM JE KNIHA Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. Kapitola,,Děti, budu Vám vyprávět příběh. řekla Tereza,,A co? řekly obě děti.,,budu

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

Životní příběh paní Jitky Liškové

Životní příběh paní Jitky Liškové Životní příběh paní Jitky Liškové Zpracovali: Ampapa David, Krebsová Monika, Lišková Barbora, Smazalová Pavlína, Vaculová Kateřina, žáci 7. třídy ZŠ E.Rošického 2, Jihlava, pod vedením paní učitelky Jiřiny

Více

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2013-1 - ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 Chtěli jsme Vás informovat,

Více

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013 1 Úvodník Konečně už nám vysvitlo sluníčko, a tak jsme si ho vyrazili užít ven, do přírody. Čas na psaní Deváťáckých novin jsme si ale samozřejmě také našli. V tomto čísle se dozvíte, co se dělo od 6.

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový

Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový Moje jméno je Peter Klepsch Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový obchodník a tehdy k k a vliným ale již v roce 1936. V roce 1938 jsem zažil Vstup jednoteka také štáb první jjízdní divize

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

620 let městyse Spálov

620 let městyse Spálov 620 let městyse Spálov V červenci 2014 slavil městys Spálov 620 let od svého založení. Při této příležitosti měli občané městyse a další návštěvníci možnost zhlédnout v sokolovně výstavu mapující dějiny

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 1.11.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Název lekce: BOJ ZA PRAVDU. Téma: DOBRO A ZLO. Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka

Název lekce: BOJ ZA PRAVDU. Téma: DOBRO A ZLO. Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka Název lekce: BOJ ZA PRAVDU Téma: DOBRO A ZLO Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka Předmět: Občanský výchova, Dějepis, Právo, Rodinná výchova, Psychologie Obtížnost:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Hrubý Jeseník Praděd 1492 m n. m. 28. - 29. 1. 2014

Hrubý Jeseník Praděd 1492 m n. m. 28. - 29. 1. 2014 Koho Bůh miluje, tomu dovolí žít v Jeseníkách. Hrubý Jeseník Praděd 1492 m n. m. 28. - 29. 1. 2014 Jsou to jen dva týdny, kdy jsem byl naposledy v Jeseníkách. Tehdy jsem Hrubý Jeseník, druhé nejvyšší pohoří

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 ŠKOLTÝN Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 Obsah 1. Lyžařský výcvikový kurz 2. Tři králové, zápis do 1. třídy 3. Zimní škola v přírodě 4. Vánoční laťka, florbal starší dívky

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV

Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV Počátek r.1945 byl asi pro Horní Planou velmi rušný.již před tímto rokem se její německy psaná kronika zmiňuje o uprchlících z Německa a Rakouska.Tehdy

Více

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

SÓLO RODIČE A KOMBINACE SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:

Více

Náš Domov 22/2016. Únor 2016

Náš Domov 22/2016. Únor 2016 Náš Domov 22/2016 Únor 2016 1 Únor narozeniny budou slavit Kuželová Elfriede 02.02.1932 84 let Hráská Marie 12.02.1937 79 let Steidlarová Jiřina 15.02.1920 96 let Tomešová Eva 16.02.1946 70 let Homolka

Více

Pamětní místa druhé světové války

Pamětní místa druhé světové války Další informace z médií Pamětní místa druhé světové války obec Žďárná Odboj v oblasti Drahanské vrchoviny Odbojové hnutí mělo na Blanensku a Boskovicku pevné kořeny. Tohoto hnutí se aktivně účastnila boskovická

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 8.3.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková

POPELKA. Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42. Autor: Mgr. Marta Kvasničková POPELKA Mateřská škola, základní škola a Dětský domov Ivančice, Široká 42 Autor: Mgr. Marta Kvasničková Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět:

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Obsluhoval jsem zlatou generaci PETRA NAHRADIL ÁDA Všichni mi říkají Áda. Tedy ti, co mě znají. Trenéři, hráči, lidi kolem hokeje, dokonce i v médiích jsem býval jmenovaný jako masér Áda Bílek. Místo skutečného křestního, jež bylo a

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Vnitřní pohraničí Migrace a transfery na sklonku války Modelová hodina 2. Pracovní list 1 Migrace a transfery na sklonku války

Vnitřní pohraničí Migrace a transfery na sklonku války Modelová hodina 2. Pracovní list 1 Migrace a transfery na sklonku války Pracovní list 1 Migrace a transfery na sklonku války Grötschel Klepal Jaké události spojuje s koncem války? Které události jsou podle vás nepravdivé nebo nepřesné? Jak byste tyto vzpomínky hodnotili? Pokuste

Více

8. května oslavíme 68 let od konce 2. světové války

8. května oslavíme 68 let od konce 2. světové války 8. května oslavíme 68 let od konce 2. světové války Druhou světovou válku a její konec v Krouně si můžeme přiblížit výňatkem z rodinné kroniky Niklových. Tento výpis nám poskytl pan Jiří Bárta. Vzpomínky

Více

Náš Domov 21/2016. Leden 2016

Náš Domov 21/2016. Leden 2016 Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová

Více

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

ŠKOLÁČEK LEDEN 3.ČÍSLO 2015/16 OBHÁJILI JSME TITUL EKOŠKOLA

ŠKOLÁČEK LEDEN 3.ČÍSLO 2015/16 OBHÁJILI JSME TITUL EKOŠKOLA ŠKOLÁČEK LEDEN 3.ČÍSLO 2015/16 OBHÁJILI JSME TITUL EKOŠKOLA Nejdůležitější body: Nechtěl bych tam žít V pubertě České obyčeje Nechceme války ani terorismus Anketa : Moje nejoblíbenější kniha 11. prosince

Více

5. vydání Říjen listopad 2015

5. vydání Říjen listopad 2015 5. vydání Říjen listopad 2015 Úvod Po delší době opět čtete náš oddílový časopis. Jak jsme slíbily na konci minulého školního roku, pokračujeme jak s oddílem, tak i s časopisem a doufáme, že se vám obojí

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 číslo: 67

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 číslo: 67 ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 číslo: 67 Obsah: Slovo ředitele školy. Dopravní hřiště, školní výlet, vyhodnocení sběru, bludiště a omalovánky. Červen 2014

Více

Příběhy totality. Srpen 1968. Malčik, ili děvočka?

Příběhy totality. Srpen 1968. Malčik, ili děvočka? Příběhy totality Svůj koncept jsem rozdělil na tři části. První je příběh z okupace roku 1968, druhá obsahuje dva příběhy normalizační perzekuce a třetí útržky problémů týkajících se mezinárodních styků.

Více

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken Ztroskotané sny České školy po německé okupaci Píše se říjen roku 1938. Na území dnešní Ostravy nastává historický zvrat. Německá armada zabírá části dnešní Ostravy. Drastickou změnou prochází i školství.

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců

Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců Moje vzpomínky na válku. Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců Začínám vzpomínkami, které znám

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize.

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize. OSVOBOZENÍ OSTRAVY Po padesáti dnech tvrdých bojů byla vojsky 4. ukrajinského frontu osvobozena Moravská Ostrava. Operace se aktivně zúčastnily i naše zahraniční jednotky 1. československá samostatná tanková

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Osnova, nadpis. Osnova, nadpis

Osnova, nadpis. Osnova, nadpis Šablona č. II, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Český jazyk a literatura Komunikační a slohová Osnova, nadpis Tvoření osnovy a nadpisů Ročník 4. Anotace Tento pracovní list

Více

Děti a tety z našeho Domova:

Děti a tety z našeho Domova: Všichni jsme prožívali vánoční svátky se svými blízkými, ať už doma nebo na našem Domově. Mnozí z vás o svých Vánocích napsali a namalovali hezké příspěvky: Děti a tety z našeho Domova: Na Štědrý den se

Více

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU 8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU Pán Ježíš miloval velice pravdu. Často doporučoval, abychom byli upřímní a pravdomluvní. Ďábla nazýváme správně otcem veškeré lži,

Více

Za svobodu a demokracii

Za svobodu a demokracii Za svobodu a demokracii (Příběh jednoho masarykovského důstojníka z doby nacistické okupace) Těsně po okupaci Československa důstojníci generálního štábu pečlivě zvažovali, kdo odejde a kdo zůstane. A

Více

Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami.

Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Přeložila Doris Grozdanovičová: Doris Grozdanovičová byla

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH

Návštěva anděla VÁNOČNÍ PŘÍBĚH VÁNOČNÍ PŘÍBĚH Návštěva anděla Kdysi dávno žila v Nazaretu dívka. Byla jemná a skromná a jmenovala se Marie. Zasnoubila se s tesařem jménem Josef. Jednou, když si vyšla na procházku, přihodilo se jí něco

Více