JAN NITKA

Transkript

1 JAN NITKA Zaátkem srpna jsme se ze sdlovacích prostedk dovdli, že zemel nejstarší muž v eské republice a stalo se, co jsme my jeho známí, pátelé a spoluobané oekávali - nejstarším mužem v republice se stal tršický oban Jan Nitka, dlouhou dobu druhý nejstarší v republice a nejstarší na Morav. Z jeho prvenství jsme se však dlouho netšili. Ješt mén však samotný Jan Nitka, kterého zpráva o tom, že se stal nejstarším mužem v republice, zastihla již v olomoucké fakultní nemocnici. Díky péi tamních léka se zdravotní stav nemocného podstatn zlepšil a píbuzní oekávali jeho návrat dom, ale 14. srpna došla do Tršic smutná zpráva, že Jan Nitka ve vku nedožitých 107 let následkem zápalu plic zemel. Zhruba týden po tom co se stal nejstarším mužem v eské republice. O Janu Nitkovi jsme nkolikrát psali v Tršickém zpravodaji u píležitosti jeho vzácných narozenin. Pipomeme si proto alespo strun z jeho života. Narodil se 22. listopadu 1906 a v rodných Tršicích se vyuil zahradníkem. Brzy po vyuení odešel pracovat do ovocnáských školek v echách a jako zahradník pracoval také v arcibiskupských zahradách v Kromíži. Po návratu dom si zaídil školku na pstování ovocných stromk a ke, která se stala pozdji známou i jako souást místního Jednotného zemdlského družstva. Jan Nitka zde pracoval jako její vedoucí. Ve své práci se specializoval na drobné ovoce a jeho výpstky byly vyhledávány adou zájemc. Vyšlechtil dv odrdy lískových oech a jako nestor eských a moravských šlechtitel se tšil pozornosti zástupc jejich celostátní organizace, kteí ho vždy u píležitosti jeho mimoádn vzácného životního jubilea navštvovali. Byl také zapáleným zahrádkáem a v Tršicích založil Základní organizaci eského zahrádkáského svazu a dlouhá léta byl jejím prvním pedsedou. Své znalosti zkušenosti pstitele ovoce a zahrádkae pak šíil mezi místními zahrádkái a na ad pednášek na Morav i v echách. Byl doma i v širokém okolí známý jako aktivní a mimoádn zdatný len Sokola, na jehož gymnastické cviky pamtníci vzpomínají dodnes. Rád cestoval. Podívat se na známá místa v arcibiskupských zahradách v Kromíži jezdíval jednou za rok vlakem ješt po své devadesátce. Pozdji rád cestoval se svým synem na rzné výlety autem. Jeho bohatá knihovna svdí o zájmu zesnulého o literaturu již od raného mládí. Nebyl však jen pasivním tenáem, ale již v mládí zaal psát lánky do rzných periodik a tento další koníek ho tšil až do velmi vysokého vku. Z pestrého okruhu jeho innosti si nejdéle uchoval aktivní zájem o veejné dní jako úastník zahrádkáských schzí, zájezd a výstav, a nevynechal ani letošní prezidentské volby. Tém do své stovky pracoval na zahrad. lovk je stvoen k práci a pracovat by ml, dokud mže, je názor léka, kteí se zabývají problematikou stáí. Jan Nitka se snažil po celý život tuto pravdu naplovat. Miroslav Rozkošný

2 21. srpen 1968 Ped ptatyiceti lety v noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhlo do naší zem pt armád Varšavské smlouvy, aby zabránily pokraování demokratizaního procesu, který v tehdejším eskoslovensku probíhal. Jak na tyto události vzpomínají pamtníci, zeptali jsme se nkterých z nich. František Lukáš, 72 let, Tršice Že k nám vtrhli Rusi, jsem se dovdl ráno z rádia. Šel jsem na zahradu nahoru k pehrad, kde je pkný rozhled a myslel jsem, že uvidím njaké vojáky. Odpoledne jsem šel do práce. Tam i nejvtší komunisté strhávali sovtské vlajky a plakáty o našem pátelství se Sovtským svazem. Mistr nám ekl, a jdeme dom. V Radnici to huelo, ale radji jsem šel dom. X. X., 63 let, Tršice Vzpomínám si, že byly žn. Staenka m ráno budila a plakala: " je válka, pjdeš na vojnu, máš 18 let." Po ulici šla paní Pazderová a také plakala. Otec íkal, jestli pjdeme na vojnu, tak všichni, ale naped se sklidí obilí, protože jíst se musí. Vidím to jak dnes, mlátili jsme na Jezírkách. Byl s námi mechanizátor Pazdera a z jeho tranzistoráku jsme poslouchali zprávy. MUDr. Stanislava Orlová, Tršice Byla jsem studentkou medicíny Lékaské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. O prázdninách jsme vypravili maminku do lázní. Se sestrou a tatínkem jsme ji zastupovali v prodejn v Lipanech, kde maminka pracovala. Do Lipan jsme jezdili na kole. V osudný den 21. srpna 1968 nás tatínek budil kolem páté hodiny ráno: "Vy si pkn spíte a vojska Varšavské smlouvy nás zatím okupují. Vzpomínám si, že jsem vyskoila z postele a první na co jsem myslela, byla maminka, protože byla v lázních Touše, které jsou blízko Prahy. Maminka nám volala dopoledne, byla vystrašená a íkala, že tam celou noc huela letadla. Také v Lipanech jsme zažívali horké chvíle. Lidé ze strachu z dlouhotrvající války vykupovali, co se dalo na jídlo, takže obchod byl brzy vyprázdnn. Myšlenka nás všech - sestry, m a tatínka byly stále jen u maminky s prosbou, aby se nám brzy zdravá vrátila dom. František Bilík, 72 let, Tršice Ráno jsem se chystal do práce, ale rádio v tu dobu práv nevysílalo. Šel jsem na autobus a cestou do práce jsem se dovdl, že naší republiku obsadila ruská vojska. Všichni, se kterými jsem se potkával, byli z toho velice vzrušení. V zamstnání se nepracovalo, a tak to trvalo nkolik dn. František Lepa, 75 let, Lipany Vzpomínání na srpen 1968 zanu veršem: "Vzpomínka je to, co ti nikdo nevezme, co bží s tebou životem, co bolí i hladí. est tm vzpomínkám, které po našem boku vytrvají, protože mám-li na co vzpomínat, vím, že jsem žil." Autorem tchto verš je František Halas. Nyní k otázce té ankety. V srpnu 1968 jsem byl požádán pedsedou JZD Lipany, abych si vzal dovolenou na sušení chmele. 19. srpna jsem vymetl roury a pec, což nikdo po minulé sezon neudlal, a pipravil jsem se na sklize. 20. srpna jsem zatopil pod kotlem a naveer nasypal první chmel. Nikdo tomu nebude vit, ale sám jsem zde sloužil dvanáct dn a nocí. Nebyli lidi. Sušárna se vytápla tuhými palivy, pokud byl koks, tak se nemuselo tak asto pikládat. V tom roce koks nebyl, takže jsem pro uhlí hore dole po schodech nabhal spoustu kilometr. Bral jsem to jako dobrou pípravu na hokejová utkání, které jsem tenkrát hrál za Sokol Tršice. Hned první noc byla ta památná. Mírn poprchávalo, a proto jsem dobe slyšel tanky. Myslel jsem, že v Páslavicích mají vojáci noní cviení. Ráno pinesli brigádníci chmel a íkali: "Šéfe, vy si tady pochrupujete, zatímco nás napadla cizí vojska." Na to jsem jim ekl: " Hoši, já nemám po první noci náladu na takové srandiky." Brigádníci pustili tranzistorové rádio a slyšel jsem hlas prezidenta Svobody, aby obané zachovali klid a rozvahu, že se všechno vysvtlí.

3 V tu dobu byl u nás na dovolené strýc Lepa z Prahy. Šarmantní a vzdlaný strýc právník byl vnukem editele a zakladatele jiínského gymnázia Františka Lepae. Znal všechny svtové jazyky, sedl proto u rádia a informoval nás, co hlásí Londýn, Paíž, Svobodná Evropa a další stanice. íkal, že vojska neví, kde jsou ani pro jsou tady a že vojáci odstelovali Národní Muzeum v Praze. Strýc ml obavy, že se nebude moci vrátit do Prahy a já jsem mu nabídl, že u nás mže zstat, jak dlouho chce. V Lipanech je klid. Za pár dn, asi 24. nebo 25. srpna, v noci jsem šel dom a po vesnici chodil mladiký sovtský voják. Dal jsem se s ním do ei, vojáek byl celý vydšený a ml strach mluvit. Vzal jsem ho dom, nechal vykoupat, najíst a teprve potom mi nesmle prozradil, že je regulovík a ostatní vojáci ho asi zapomnli a nemohli najít. Kam ráno zmizel, už nevím. Uvdomil jsem si tu hrzu, s jakou mocipáni bez dvodu páchají taková zvrstva na obyejných lidech. Taky jsem se tenkrát pesvdil jak snadno a rychle lze zmnit svtový názor, a tak zvan pevléct sako nebo kabát, když jsem vidl, jak kovaní soudruzi najednou trhali sovtské vlajky a kdyby možná potkali nevinného vojáka jako já, byli by ho schopni i lynovat. Další vzpomínku mám na záijové dny po té tak zvané soudružské pomoci nám spojencm. V Perov se mla konat výstava hospodáských zvíat, a protože se tam nasthoval jiný dobytek, byla výstava pesunuta na erven Hlavní zootechnik JZD Osek n. B. Ing. Tomáš Hradílek svolal mimoádnou poradu do Stamic. Tomáš byl velice slušný a férový lovk. Pozdji se stal disidentem. Z funkce zootechnika byl proto v dob tzv. normalizace jako nepítel režimu vyhozený a pozdji byla snaha ho propustit i ze zamstnání, kde pracoval jako dlník na pile, ale vedoucí se ho zastal. Po listopadu 1989 se stal ministrem vnitra, ale to jsem vdl, že kvli své slušné povaze tam mezi tmi vlky nahoe dlouho nevydrží, a to se také stalo. Brzy na vlastní žádost z funkce ministra odešel. Tenkrát v záí 1968 Tomáš Hradílek nám pozvaným oznámil, že porada bude víc osobní než pracovní. Dvod byl, že po tém dvou dosplých dcerách se stal otcem syna. "Máme doma malého okupanta", jak ekl, protože kluk se narodil 21. srpna. Sláva to byla veliká. Pilo se a jedlo do krásné, jasné msíní noci. Já jsem tam pijel trabantem, aniž bych tušil, co bude. Když jsem po plnoci chtl jet dom, sedl jsem do trabanta a ten se asi zbláznil - zaal se mnou dlat kotouly, salta a všelijaké vývrtky. Z auta jsem vystoupil a víc jak hodinu jsem bhal po sadu a ekal, až auto dostane rozum a doveze m dom. Asi v polovin záí jsem jel se zootechnikem z Devohostic pro plemenné housery do Kamýka nad Vltavou. Cesta nám pinesla neekané komplikace. Všechny smrovky zde byly stejné - Moskva 2200 km. V ruce jsem proto musel držet mapu a idii hlásit, že asi jsme v tom nebo v tom míst a naizovat sleduj tachometr, asi po dvou nebo tech kilometrech by mla být kižovatka, pojedem vpravo atd.. S dodávkou Barkasem jsme se ale nakonec šastn vrátili. Ptal se Miroslav Rozkošný Koníky nového pana faráe jsou turistika, zempis a literatura Rozhovor s P. Františkem Foltýnem, duchovním správcem tršické farnosti. Koncem ervence nastoupil do Tršic P. František Foltýn jako nový duchovní správce farnosti. Nkteí farníci nového pana faráe už znají z pravidelných bohoslužeb v tršickém kostele. Jiní P. Foltýna vidli také pi mši svaté v kapli sv. Kunhuty nebo jiných píležitostech. Aby osobnost P. Františka Foltýna nebyla úpln neznámou také pro tenáe Tršického zpravodaje, požádali jsme pana faráe o krátký rozhovor. Pane farái, mohl byste naším tenám íct nco o svém knžském psobení ve vašich pedchozích farnostech? Prvním psobištm jako knze byla farnost Bílovice u Uherského Hradišt, kam jsem nastoupil už jako jáhen. Zde jsem jako kaplan prožil první dva roky a pitom samostatn jako

4 administrátor jsem spravoval farnost Bezolupy. Tyto farnosti patí do oblasti, kde je ješt tradiní víra a bohoslužby jsou pomrn hojn navštvované. Po dvou letech jsem odešel na Prostjovsko. Jako duchovní správce jsem dostal na starost farnosti Nezamyslice, Tištín a Dobromilice. Krom obvyklé innosti, tj. sloužení mší svatých, udlování svátostí a pípravy na n, výuky náboženství jsem pomáhal zajišovat opravy kostel a far, které byly vtšinou ve špatném stavu. Po deseti letech na Hané jsem se vrátil na Slovácko, dostal jsem do správy farnosti Šumice a Rudice, které se nacházejí v blízkosti Uherského Brodu. Farní kostel v Šumicích byl nov postaven mým pedchdcem a vysvcen v roce Ve škole v Šumicích jsem vyuoval v náboženství kolem sedmdesáti dtí a uskutenilo se nkolik bimování. Dobrá byla v obou farnostech spolupráce se starosty a zastupitelstvem. Na nedlní bohoslužby picházelo do Šumic asi 350 úastník, v Rudicích kolem devadesáti. Zde jsem psobil také deset let. Jak se s vámi rozlouili farníci ve vašem pedchozím psobišti? Myslím, že velmi dobe. Rozlouení oficiální se uskutenilo poslední nedli po mších svatých. V Šumicích v kostele se se mnou, krom farník, pišel rozlouit za obec pan starosta. Pece jenom jsme si za ta léta psobení s mnohými farníky na sebe zvykli a neodcházelo se mi nijak lehce. tenáe samozejm také zajímá, odkud jste a pro jste si jako své povolání zvolil, poslání knze? Pocházím z Kyjova, na Slovácku, kde jsem vyrstal. Od malika jsem byl pedevším svojí maminkou veden k víe. V místním kostele jsem také od 5. tídy ministroval. Ml jsem vztah ke kostelu, k Bohu. Velkou zásluhu na mé cest ke knžství ml P. Eduard Krumpolc, který v dob komunismu byl tajn vysvceným knzem a pracoval se starší mládeží, poádal tajn nap. i duchovní obnovy, jezdil s námi na rzná místa. Vzpomínám teba na mši sv. na Sv. Klimentku v Chibech, kde nám kolem plnoci sloužil mši svatou. Definitivn jsem se pro cestu ke knžství rozhodl v tetím roce zamstnání u Prmyslových staveb Brno, kdy jsem pracoval na stavb jaderné elektrárny Dukovany. Kolem Silvestra roku 1985 stráveného s partií vící mládeže na jedné chat na Valašku jsem pocítil nco jako Boží volání a krátce na to jsem se hlásil do knžského semináe. V Tršicích a okolních farnostech nejste dlouho, pesto si dovolím otázku, jak na vás tyto farnosti psobí? Je to velký rozdíl k pedcházejícím farnostem. Mnohem menší zájem o úast na bohoslužbách, o výuku náboženství - vzhledem k uplynulému školnímu roku, budovy kostel v nepíliš dobrém stavu. Nicmén vím, že se alespo nco mže zmnit k lepšímu. Pozoruji kolem sebe ochotu nkterých farník angažovat se ve farnosti a to je hodn pozitivní. Po zhodnocení stavu farnosti v Tršicích, vytýil jste si njaké cíle, které byste zde chtl dosáhnout? Rád bych s pomocí farník i obce realizoval zdárn opravy farního kostela, aby se mohl stát chloubou všech oban. Vtšinou jsou to totiž kostely, které bývají jakousi dominantou a vizitkou obce, a to nejen jako duchovní, ale kulturní srdce obce. Pokud by se podailo zrenovovat kostel v Tršicích, mohl by se právem stát velkou chloubou obce. Ovšem hlavním cílem knze, tedy i mne, musí být pedevším pomoc na cest k Bohu, spása duší tch, kteí jsou nám sveni. To je nejdležitjší - pomoci rozvíjet vztah k Bohu, rst v nadji, kterou dává víra. V tomto smru uvidím, co je možné realizovat ve zdejších podmínkách. Zejména v minulosti byli knží známí na veejnosti svými zájmy a koníky a díky nim se také zapojovali do života obcí. Napíklad nyní pipravují lánek o tršickém farái, který byl úspšným a známým velaem. Máte také svého koníka? Mj pedchdce v Šumicích byl zakladatelem spolku vela v obci. Já mám rád turistiku, zajímám se o zempis, od malika jsem ml rád knihy. Dkuji za rozhovor. Miroslav Rozkošný

5 Ohlédnutí za skautským táborem Po delší dob bychom se my, skauti ze skautského oddílu Vacanovice, který je jednou z 5 ástí stediska Velký Týnec, rádi s vámi podlili o nkolik zážitk, zvlášt z letního tábora. Na ten jsme se vypravili poátkem prázdnin. Ped samotným zaátkem tábora odjeli rodie a starší skauti tento tábor postavit, nebo se na konci prázdnin vždy musí tábor zbourat, protože stojí v chránném území pehrady Slezská Harta. Na stavb se podíleli lenové všech oddíl spadajících pod stedisko Velký Týnec. Po skonení stavby zde starší chlapci zstali, aby pohlídali tábor. 3. ervence dorazili ostatní táborníci. A tak mohl zaít klasický táborový život. Jako každý rok probíhala celotáborová etapová hra. Letos byla zamena na indiány a jejich život. Po rozdlení dtí do ty kmen byla vykouena symbolická dýmka míru. Na táboe jsme si užívali pekrásného poasí, hráli jsme mnoho her: fotbal, baseball nebo také ringo, volejbal a tatrbol. Jako každým rokem, i letos jsme mli možnost zúastnit se na mše svaté. Nechybl ani svátení nedlní obd. Jak šel as, a zásoby sladkostí se tenily, až úpln vymizely, rozhodli se vedoucí udlat dtem radost a vypravili se s nimi do daleko vzdálené vesniky Razová, v níž se nacházel obchod. Malí i velcí skauti si nakoupili, co unesli a pomalu se vydali smrem nazpt. Tak jako rychle tábor zaal, tak se nepomrn vtší rychlostí blížil k závru. I když se všem na táboe líbilo, tak hlavn tm menším se zaalo stýskat po maminkách. Proto není divu, že když jsme dojeli do Vacanovic, tak se jim vrhli do náruí. Celý náš táborový pobyt v pekrásné pírod, naše hry, projíž ky na lodikách, veery u ohn, nocování v týpíku, i pod oblohou plnou hvzd, prost naše zážitky se mohly konat díky obtavosti a práci našich vedoucích, ale také vynaložených financí našich rodi a Obci Tršice. Za což všem dkujeme. Vaši táborníci Ondej a Ušin Základní škola a Mateská škola Tršice EXKURZE: KONCENTRANÍ TÁBOR V OSVTIMI A HORNICKÉ MUZEUM LANDEK Polsko, Ostrava Dne jsme navštívili se zájemci ze roníku polské msto Osvtim, které bylo za druhé svtové války pilenno k Nmecké íši a byl zde postaven koncentraní tábor Auschwitz I., Auschwitz II. a Auschwitz III. Prohlídku jsme zaali u vstupní brány, kde nás uvítal nápis: Arbeit macht frei neboli: Práce osvobozuje. V prbhu prohlídky jsme procházeli

6 ubytovacími bloky, kde je dnes umístna stálá expozice pedstavující djiny koncentraního tábora. Vystavované fotografie, dokumenty i osobní pedmty zabavené pi transportech (nap. hromady kufr, bot, karták a vlas) pináší realistický pohled na tu hrzu, která se zde odehrála. Žáci mohli na vlastní kži poznat, jak probíhal život v koncentraním táboru, jak se zacházelo s vzni, jak zde neblaze proslulí lékai provádli pokusy na lidech a dozvdli se i o používání plynových komor. Cestou z Polska jsme se zastavili v nejvtším hornickém muzeu Landek Park v eské republice. Po nasazení bezpenostních pileb jsme sfárali za neskuteného skípání výtahu pod zem. Štoly plné poutavých ukázek z historie tžby uhlí, animaní stroje a figuríny dodávaly poutavému výkladu to pravé oechové. Nejvtším zážitkem byla pro žáky možnost vyzkoušet si záchranáský výcvik na cviném záchranáském polygonu, simulujícím podmínky podzemí v podob rozmanitých prlez, do nichž se mohou záchranái dostat. Mgr. Šárka Stíbrnská, uitelka ZŠ a MŠ Tršice Exkurze - zámek Slavkov u Brna a jaderná elektrárna Dukovany Dne absolvovali žáci 8. a 9. roníku hned dv zajímavé exkurze bhem jednoho dne. V dopoledních hodinách mli žáci možnost zhlédnout expozici historických sál na zámku Slavkov u Brna. Zde se dozvdli mnoho zajímavého z historie i souasnosti zámku. Po prohlídce následovala kratší pestávka na obd, žáci relaxovali a nabrali energii pi dobrém obd na další exkurzi tentokráte jadernou elektrárnu Dukovany. V Dukovanech nás pijali odpoledne. V informaním centru jaderné elektrárny se žáci dozvdli základní informace o fungování jaderné elektrárny. Dostali vyerpávající odpovdi na své zvídavé otázky a mli možnost vyzkoušet i nkteré vystavené modely. Bohužel nkterá zaízení v informaním centru byla již zastaralá a nefunkní. I pes nepíze poasí exkurze probhla hladce a víme, že pro žáky byla pínosná. Mgr. Zuzana Dokalová, uitelka ZŠ a MŠ Tršice Den maminek V nedli 12. kvtna slavily všechny maminky svátek, a proto ani naše dti z Tršic na své maminky nemohly zapomenout. K tomuto významnému dni se pro n nauily básniky, písniky a také taneek, aby maminkám udlaly radost. A nezstalo jen u maminek, své

7 písniky se dokali i tatínci a babiky. Dti z kroužk navíc pedvedly, co se nauily, takže se všichni pítomní dokali krásné zpívané pohádky O Snhurce a roztomilého taneku malých kovbojek. Ve tíd Tygík se navíc pedvedly i dti z anglitiny se svými písnikami a hrami s anglickými slovíky. Svoje vystoupení zakonily písnikou o medvídkovi, která jist dojala všechny pítomné. Závr obou besídek byl sladkou tešnikou pro všechny pítomné. Po zazpívání poslední písniky Tulipánek a po poslední básnice dti pedaly svým maminkám páníko s vlastní fotkou, obrázkem a hlavn tulipánek, který si všechny dti v záí zasadily na pozemek mateské školy. Na ob besídky se dti tšily již dlouho dopedu a náležit si ji užily. Mgr. Michaela Šedivá, vedoucí uitelka ZŠ a MŠ Tršice Zákov - Javoíko - Ležáky - Lidice 2013 Zákov - Tršice V pátek 14. ervna 2013 se žáci druhého stupn ZŠ a MŠ Tršice zúastnili 25. roníku silniního štafetového bhu k uctní památky vyhlazení výše zmiovaných obcí. Poprvé se však tento bh bžel ze Zákova. Start štafetového bhu byl od památníku na Zákov v 9 hodin, kdy spolen se žáky absolvovali úsek mezi Zákovem a Tršicemi také poadatelé a další sportovci. Následn dvojice bžc absolvovaly úseky o délce ti kilometry, pt kilometr až deset kilometr, které vedly pes Olomouc, Javoíko, Moravskou Tebovou, Hlinsko, Ležáky, áslav, Kolín a pes Prahu do Lidic. Celá trasa mla délku ti sta deset kilometr. V prbhu celého bhu pak sportovci a žáci sbírali památení stuhy organizací a mst, které se k piet pipojily. Dkuji všem zúastnným žákm za absolvování bhu a uctní památky. Jmenovit pak Viktorii Hoínové, Veronice Malinkové, Pavlu Grégrovi, Petru Pidalovi, Lukáši Pazderovi, Tadeáši Coufalovi a Adamu Tichavskému. Mgr. Šárka Stíbrnská Teka za školním rokem Teka je za vtou, teka je bodem v geometrii, teka je smítkem na triku, teka je pihou na tvái, ale ta naše Teka je tekou za uplynulým školním rokem 2012/2013. Nco starého známého koní, aby mohlo nco nového neznámého zaít. Tím novým a zárove nejdležitjším bude nástup našich pedškolák do 1. tídy. Také nový krok v píprav na budoucí povolání uiní i naši žáci deváté tídy. Slavnostní pedstavení, které zahájil úvodním slovem pan editel RNDr.Bc. Jaromír Vachutka, probhlo v 17:00 v podzámí tršického zámku. Na zaátku všem pítomným byli pedstaveni dva nejúspšnjší sportovci naší školy. Za 1. stupe obdržel zlatý pohár editele školy žák 2. tídy Ondej Grégr, za 2. stupe si sportovní cenu pevzal žák 8. roníku Tadeáš Coufal. Na parket vystoupili a byli jednotliv pedstaveni pedškoláci z Mateské školy v Tršicích, poté následovali naši absolventi deváté tídy, kteí

8 dostali pes ramena modrou šerpu, která jim bude pipomínat tento jejich svátení den. Pišli všichni, aby se mohli veejn rozlouit se svými spolužáky a uiteli. O hodinový kulturní program se postarali žáci jednotlivých tíd, kteí se pedvádli pi taneních a pveckých vystoupeních, která piln nacviovali mezi závrenými písemkami a zkoušením. Nejroztomilejší byli tradin ti nejmenší. Moderátorského úkolu se úspšn zhostily žákyn 8. tídy Zuzana Nucová a Libuše Sýkorová. O pitný režim a další dobroty se postarali lenové SRPŠ. Co by to bylo za Teku, kdyby se dti nemohly vyádit na parketu, ale i nafukovacím skákacím hradu. Veselí a dovádní nebralo konce. Všechno musí jednou skonit, aby nco zase mohlo zaít. Všichni se už tšíme na zasloužené letní prázdniny. Mgr. Ilona Sedláková Tršické hody 2013 I letos jsme v Tršicích oslavili (mimochodem již po jedenácté) tršické hody, tedy nejvtší a také organizan nejnáronjší kulturní akci obce. I když prbh hod zstává stejný, pesto jsou vždy trochu jiné a vždy mžeme objevit nco nového. Vím, že každý z nás, místních, si mohl najít akci, kterou mohl navštívit, kam se mohl bhem víkendu podívat. V sobotu jsme si mohli zabhnout na hišt TJ, kde se po celé odpoledne hrálo nkolik fotbalových utkání, v 17 hodin v nás, kostele Narození Panny Marie ekal hodový koncert duchovní hudby, a vte, že jeho návštva byla skuten kulturní zážitek, a veer si mnozí zašli na hodovou zábavu se skupinou Kartágo. Taktéž celá nedle byla protkána jednotlivými akcemi, jež mají již dlouho své píznivce, kteí se je nenechají ujít. Ráno se konala v kostele slavnostní hodová mše, na námstí již dlouho ekávaný a oblíbený závod na kolekových bruslích Tršické žabák, na nádvoí zámku nás ekala ukázka lidového emesla, s výborným masem z kotle a prdelakou, pod zámkem výstava tršických chovatel, i místní muzeum. Po obd nastal hodový program na nádvoí kulturního areálu. A tak jsme mohli postupn sledovat vystoupení hanáckého souboru Olešnica z Doloplaz, tršických mažoretek, show Michaela Jacksona, vystoupení Evy Pilarové, i na závr program skupiny CREAMERS travesti shov. Dobré jídlo a pití po oba dva dny zajišovali lenové mysliveckého sdružení. Podle návštvnosti, pedevším, v nedli odpoledne, kdy se zaplnilo celé nádvoí a podle reakce publika, usuzujeme, že se program návštvníkm líbil. A tak navzdory hospodáské krizi a. politické scén naší zem (nech si každý tená doplní vhodné slovo do textu sám) se naše hody díky organizátorm a nádhernému poasí skuten vydaily. A nezbývá, než si pát, abychom se setkali na tršických hodech v roce 2014.

9 Za organizátory Mgr. Milan Mahdal Tršití hasii Tršití hasii mají za sebou první ást sezony a drží pední píky tabulky Hasii z Tršic mají za sebou jarní ást Ligy mladých hasi a jak družstvo mladších, tak družstvo starších žák mže být se svým dosavadním umístním spokojeno. Mladší žáci figurují na pátém míst a starší uzavírají první patnáctku družstev. V záí mladé hasie ekají poslední dva ligové závody, po kterých budou známi konení vítzové obou kategorií. Hasiské zápolení zapoalo už lednu zimní halovou soutží v Hlubokách. Dti soutžily v požárním útoku a štafet. Bhem požárního útoku mly za úkol spojit na základn hadice a poté pokraovat pekážkovou dráhou až do cíle. Štafeta pak zestávala ze ty úsek pekonání žebíku, podbhnutí laky, peskoku pekážky a zapojení hadic a proudnice. V konkurenci šestnácti družstev se nakonec mladší žáci umístili na 6. míst a starší žáci skonili ze trnácti družstev desátí. Soutžení pokra- ovalo v dubnu ve Velkém Újezd, kde starší žáci pomili síly pi soutži CTIF. Bhem ní se utkali ve štafet CTIF, pi níž museli závodníci mimo jiné pekonat žeb- ík, podlézt pekážku, penést minimax nebo spojit hadice. Druhou disciplínou byl požární útok CTIF, který je vlastn obdobou klasického požárního útoku, s tím rozdílem, že místo kád s vodou a hadic s proudnicí se ke sražení ter používají hasicí pístroje. Z šestnácti družstev nakonec hasii z Tršic obsadili 11. místo. Toto

10 umístní se také jako první zapoítávalo do poadí Ligy mladých hasi. První ligová soutž v požárním útoku zavedla družstva na zaátku kvtna do Lou- an. První ostrá zkouška nakonec pinesla mladším žákm 11. a starším 18. místo. O týden pozdji, 11. kvtna, probhla ve Velkém Újezd soutž PLAMEN. Mladší žáci se v konkurenci devatenácti tým neztratili a s výsledky 1. místo požární útok, 9. místo štafeta 4x60 metr, 12. místo štafeta dvojic a celkovým potem 45 bod se nakonec umístili na 11. míst. Také starší žáci ukázali, že se s nimi v celkovém hodnocení musí poítat. Za 11. místo v požárním útoku, 6. místo ve štafet 4x60 metr a 11. místo ve štafet dvojic získali celkem 61 bod, piemž k tomuto bodovému soutu bylo pipoteno také 11. místo ze soutže CTIF. Tento výsledek stail na konené 9. místo z jedenadvaceti družstev. Dne 25. kvtna se mladí hasii z Tršic zúastnili výroních oslav založení hasiského sboru v Doloplazích, kdy se stali souástí prvodu obcí do kostela, kde probhlo svcení praporu. Den dtí oslavili mladí hasii pohárovou soutží v požárním útoku, která se konala v Tšeticích. Krom družstev mladších a starších žák se tchto závod zúastnilo také družstvo pípravky, které ukázalo, co i v tak nízkém vku hasii dokážou. Soutž byla pro tršické mimoádn úspšná. Mladší žáci, kteí obhajovali loské 3. místo, své umístní dokonce ješt o píku vylepšili a skonili druzí. Starším žákm se dailo ješt lépe a spolu s 1. místem si pivezli také putovní pohár, který je vystaven v hasiské klubovn. Tím ale soutžní víkend pro dti nekonil a hned následujícího dne vyrazily na ligovou soutž do Hluboek. Mladší žáci po prvních pokusech drželi krásné 3. místo, ale nakonec je na tvrtou pozici odsunul poslední startující celek. Starším žákm se tolik nedailo a skonili na 14. míst. Své schopnosti ukázala 15. ervna na oslavách výroí založení sboru Vacanovice tršická pípravka. Ligová soutž pokraovala 16. ervna v Dolanech. Mladší žáci skvlým asem 18,66 obsadili nakonec 3. místo. Starším žákm stail as 18,18 na 11. místo. Následující týden probhlo Odpoledne s hasii, kde byli poktni noví mladí hasii a dva ze stávajících len dostali ocenní za úast v soutži Požární ochrana oima dtí. V okresním kole soutže se na 2. míst umístila Veronika Niesnerová za literární dílo a Jan Pospíšil za výtvarnou práci na míst prvním. Dti dostaly za své úspchy sladkou odmnu. Výherní básnika H a s i i Hasii strach nemají, pomáhají tam odkud jiní utíkají. Ohe hasí každý rád, ten pak syí jako had. Pi povodních zasahují, a na lodích smle plují. Nebojí se práce s pilou, i když vítr boí velkou silou. Pi nehodách zasahují, nkdy i lékae nahrazují. S autem jezdí lépe než vtšina z nás, aby vždy pijeli bezpen a vas. Neeší vci jenom silou hroznou, ale chytrostí, umem a pílí velkou. Jsou však družní i mimo práci, mají smysl pro legraci. Zábavy, plesy a medvda poádají, a lidem povyražení a veselí pichystají. Zabijaku také zvládnou, neodejdeš od nich s prázdnou. O dti a mládež se starají, závody a hry rzné poádají. Nebojí se v obci práce žádné, i když pokladny jsou nkdy prázdné. Proto hasim peji úspch a zdraví, a se jim jejich práce daí.

11 Poslední dv soutže jarní ásti ligy probhly v Horce nad Moravou a Doloplazích. V Horce se sešlo dokonce pt tým pípravek, které tak mezi sebou mohly pom- it síly. Starší žáci se nakonec umístili devátí a mladší žáci šestí. Poslední soutž v Doloplazích byla provázena deštm a stejn jako do Horky se i sem vydali tršití také s družstvem pípravky. Ta se nakonec umístila ze tí družstev druhá. Mladší žáci vyrazili na závody v zastoupení hned dvou tým. Tým A, který se celou sezonu pral o skvlá umístní, zakonil její první ást 4. místem. Tým B na svých premiérových závodech obsadil 15. místo. Starší žáci obsadili místo šestnácté. Zatímco soutžní družstva mla o prázdninách od závod pauzu, pípravka se pedstavila také na závodech dosplých hasi ve Vacanovicích, kde v pestávce pedvedli svj požární útok. S dosavadním prbhem sezony jsou spokojení také vedoucí mladých hasi. Dtem se zatím daí výborn, za to mluví i výsledky. Vždy mladší žáci se drží na skvlém 5. míst z celkových 33 družstev. Hlavn aby jim forma vydržela i v záí, za svou snahu by si zasloužily pkné konené umístní. Doufáme, že do nové sezóny dti dobe vstoupí branným závodem, který probhne v íjnu. Mladší žáci 3.místo v Dolanech Oslavy k založení sboru v Doloplazích Starší žáci 1.místo, mladší žáci 2.místo a úast pípravky v Tšeticích Daniela Gregorová, vedoucí mladých hasi

12 Poátek zahrádká v Tršicích Poátek zahrádká v Tršicích spadá do bezna roku 1958, kdy v hostinci u "Hanzlík" probhla ustavující schze, na které podepsalo lenství 28 zahrádká. Bhem týdne pistoupilo ješt pt dalších, tedy 33 zakládajících len. Mezi nimi byla pouze jedna žena a to p. Emilie Maáková, maminka paní uitelky Maákové. Pedsedou se stal p. Jan Nitka, jednatelem p. Svatopluk Vaculík a prvním pokladníkem p. Antonín Vybíral. V roce 1969 organizace "pivítala" jubilejního stého lena, kterým se stal mistr ková p. Bohumil Derych. V roce 1988 bylo len 160, z toho 88 muž a 72 žen, což byl nejvtší poet. eský zahrádkáský svaz v Tršicích letos tedy slaví 55. výroí svého založení. Není to jediné výroí, protože v dubnu roku 1903 byl vytvoen Okrášlovací spolek. Tento spolek ml své zástupce ze spolku emeslnického, Hasiského, Obanské Besedy a obecního výboru. Na ustavující schzi byl zvolen pedsedou p. Antonín Bém, jednatelem p. Karel Bém a pokladníkem p. Ladislav Závodník. Toto sdružení si vzalo za hlavní úkol upravit výletní místo na zákovském kopci a další místa v obci. V roce 1905 byla vysázená alej kaštan. V roce 1907 kaštany kolem kostela na námstí a u mlékárny. V roce 1912 se pikroilo k úprav místa na Husí kivd, byl založen sad u Kunhuty, osázen svah ped Vláilovým a Jemelkovým a mnoho dalšího. Bc. Jana Ulicová etba na pokraování 1. dubna 1944, sobota 93. týden. O 1/4 11 h vstáváme a modlíme se. K obdu je kroupová polévka, již vera uvaená. Odpol. sedíme a teme. K veei je opeený chléb. O 1/2 8 h jdu s tatou ven. O 1/2 11 h jdu ke Sl., v chodb jsou jen 2 pecny chleba, Sl. má zameno. V chodb stál velký hrnec a v nm bylo trochu šávy, asi vepové. Asi že Gandovi zabíjeli na erno, myslíme, že 1/2 prasete prodali Fialm. Vidli jsme jet vera Vlá u s kravama k nim. Jdu zpt a jsme naštvaní, že mn Sl. nenachystal, jak slíbil, mouku a brambory. Jdu s tatou znovu ke Sl. Doma je jen Vl. Sl. odjel. ekl jsem Vlá ovi, a Slávkovi ekne, a mi nezapomene Sl. na pondlí nachystat mouku a brambory. Jdeme do boudy a snídáme a jdeme spát. Je úpln zmrzlo a vyjasnno. 3. dubna 1944, pondlí 94. týden. Letní as. O 12 h vstáváme. K obdu je chlebová polévka. Odp. sedíme. Dnes zas jdu k Sl. a pjdu se podívat, jestli tam ta O. [Oherová] bydlí. Jak jsme byli u Reut., tak ekla Reut., že kováka Derychová jí dala s sebou do Olom. 1 kg sádla, aby jí tam koupila na košile, a prý ani za sádlo nedostala. A já dnes eknu Sl., aby mn vydal to modré na montérky. Jsme zvdavi, co na to ekne, jestli to tam je. K veeru slyšíme uknout do roury. Za chvíli slyšíme za boudou volat: Pane Wolf! Je to Slávek. ekl tatovi, aby tata k nmu dnes o 11 h pišel a vzal Lici s sebou. Myslíme, že Sl. chce nco z finanní

13 otázky. O 1/2 9 h jdu s tatou ven. Za chvíli na to pišla Lici za námi, prý Reut. pišel. Donesl za ty halenky: asi 2 kg hezké mouky, 5 vajec a 1/4 kg margarinu. On nám koupí rajský keup za 11 K. Nového není nic, Rusové prý jsou na Slovensku. O 1/2 11 h jdu k Sl. a jdu se podívat, zdali tam ta O. bydlí, ale nebydlí. U Sl. je Tandl. Reut. jde dom a naši pišli za námi. Jdeme dovnit ke Sl. Rozproudila se debata, valo se a Sl. chtl, abychom mu vystavili zplnomocnní, aby on si vyzvedl to naše zlato jako rukojmí. Prý mu došly peníze a Orel mu nechce dát chléb, jen 1x týdn za 60 K. Slávek sprost nadává. [Škrtnutá a zaernná slova]. Slávek vstal z postele a dal Lici facku. Tata vstal a ekl, že jde na etnickou stanici. Sl. se pustil za ním a že do Sl. Sl. volal, aby nás Vláa a Tandl drželi v pokoji, tatínek mezi tím byl u vrat a Sl. ho dohnal a držel ho. Já jsem pibhl a Sl. odtrhl a otevel vrata. Máme co dlat, abychom tatu udrželi, aby nešel na stanici. Mala a stará jsou v kuchyni a íkají, abychom šli dom a nekieli. Tandl je na mol opilý a Sl. má špici. Jen Vlá a je stídmý. On chtl Sl., aby mu tata potvrdil, že mu po válce všechno vrátí. On Sl. nevdl, co má chtít. Šel jsem k Reut., aby on šel utišit tatu, a on ekl, že nemže, že je neobleený, a jde tata dom a pod. Konen se nám podailo tatu uklidnit a jdem pomalu dom. Lici jde do boudy a já se s tatou procházím. Sl. ekl, že dokud mu tata nedá njaké peníze, že nedostanem nic jíst. O tom však by byl vše co možno íct. O 3 h jdeme do boudy, uvail jsem moka. O 1/2 5 h jdem si lehnout. Pemýšlíme, co podniknout. Ten Gandi mluví též jinak, jak mluvil dív. 4. dubna 1944, úterý 94. týden. Vstáváme o 1 h. Jíme chléb s margarinem. Je zamraeno. Odp. poprchává. Rozhodli jsme se, že se dnes Lici musí dostat k Ane 1). Pjdem k [neitelná zkratka] 2) a zeptáme se kde ona bydlí, a potom pjdeme k ní. K veei je suchý chléb. Je zamraeno. O 1/2 9 h jdeme já a Lici lesem k O. Pišli jsme tam a Lici zvonila, ale nikdo neotevel. Práv jsme chtli jít dom, šla jakási žena a my jsme se jí ptali, zda zde nebydlí Ana. Ona ta osoba se ptala, co si pejem. Lici se ptala, zdali snad ona není ta paní. Prý ano, tedy úžasná náhoda. Lici šla k ní a ona byla velmi pívtivá. Hned slíbila pomoc, penžní i hospodáskou. Prý chleba kolik budeme chtít. Objednala nás na tvrtek po svátcích. Jdeme do boudy a jsme velmi rádi. Jak tak vykládáme, jde Reut. Je opilý a tak sprost nadává a ve, ze zaátku ekl, dejte mn moje knihy a neznáme se. Jak sedl a vystízlivl, tak též nám ekl, že jsme prasata, voli, osli, hadi a pod. Litoval toho, co ekl. O 1/2 3 h ráno jde on dom. íkal, že byl u Reut. Slávek a vykládal mu naše nedorozumní. Reut. odešel a prý v nedli pijde. Ze zaátku, jak pišel, ekl, že jsme hlídáni a pod. chvástal. Jdu s tatou pro vodu a trochu jsme se prošli. Mama a Lici chtjí jít k té Ani zítra. Pak snídáme a jdeme spát. Tata spí. Ta Ana nám ekla, že prý je situace výborná a že te už bude brzy konec. 5. dubna 1944, steda 94. týden. O 1 h vstáváme. K obdu je chlebová polévka. Odp. spravuji erné vysoké boty. Je jasno. Rozhodli jsme se, že k té M. [Marii Zboilové] pjdeme až po svátcích. Odpol. jsme vidli jít Reut. s rýem do Amer. Dnes jdu ke Sl. Jsme zvdav, co mn nachystal. K veei je suchý chléb. O 1/2 9 h jdu s tatou na procházku. O 1/4 11 h jdu ke Sl. Mám nachystané brambory, je zamknuto. Jdu zpt a tata m eká nad Zdailovým v lese. Na mlynáov louce jsem napsal na rajdách lístek pro Slávka, že si pijdu v pátek pro mouku. Jdu s tím lístkem znovu ke Sl. a on je už doma. On nebyl nijak nepívtivý. Chleba dostanem zítra a pak si mám pijít v sobotu. Jdu do boudy s tatou a mama a Lici jdou ven. Jsou zpt o 1/2 2 h. Mezitím tata nachystal bramb. polévku a vaíme ji. Potom jdu já a tata ven do 1/2 4 h a mama se umývá. Já jdu na potok vymáchat baderkovou kabelu a pytlík od cibule. Pak snídáme a jdeme spát. Je zamraeno. Jsme zvdavi, co bude Sl. te dlat. 6. dubna 1944, tvrtek 94. týden. Vstáváme o 1 h. K obdu je bramb. polévka. Odp. dlám 2x zásmažku. Tata mn stíhá vlasy a já se umývám a oblékám si istou košili. Dnes je Erév Pesah. Lici šije z pytlíka od cibule hadrovou kabelu. O 1/2 7 h se modlíme. K veei je bramb. polévka a pár brambor a každý 1/2 vejce. Snad Bh vyslyší též naši modlitbu a vysvobodí nás. Venku chvílemi prší. Lici a tata dnes pjdou k Bur., aby nám nachystala njaké vci, že si Lici po svátcích pro n pijde. Sl. já eknu o ten ubrus, aparát a to modré na montérky, jsem zvdav, co on ekne. K veei je zbytek bramb. polévky. O 1/2 9 h jde tata s Lici nahoru k Burianm. Domovní dvee mají u nich otevené, a proto jde Lici nahoru. Byla ale velmi pekvapena, když pí. Bur. s ní nechtla mluvit, prý ji nezná atd. Prý byl u ní vera Slávek a všechno jí vykládal a vzal si od ní naše známky a jiné vci. Lici byla údivem tém nmá. Prý u nich nemáme žádné kalichy a jen 1 kabát, to také zapela. Lici si chtla vzít nkteré vci a potvrdit jí, co si bere, ale oni nechtli, i ta Dana tam byla a mluvila. Hrozn prý ty ženské syely, jak hadi. Lici tedy odešla a nic si od nich nevzala. ízením Božím se stalo, že na zpátení cest potkala Lici Ani [Tichou] a ekla jí ten pípad. Ana jí slíbila, že jí ve tvrtek donese 1000 K, nemáme ji ale nikde jmenovat. Lici a tata jdou do boudy a jsme já a mama pochopiteln údivem nmí. O 1/2 11 h jdu ke Sl. U nich v kuchyni je svtlo a Zdenek a Slávek dlají vazbu. Zavolal jsem Sl., prý mám pijít, až bude hotov. Tata m eká v lese. Jdu íct našim, aby nebyli ve strachu, že musím ekat. ekal jsem na zahrad a Zdenek vyšel ze skleníku. Ptali se, kdo jsem,

14 ekl jsem mu, že ekám na Slávka. Pak zhasli a já jdu ke Sl. Rozžal jsem si lampu. Sl. mn dal 2 pecny chleba. Hned jdu zpt. Mám si pijít v sobotu. Jdeme do boudy a pro vodu. O 1/2 4 h snídáme a jdeme spát. 1/2 vejce. 8. dubna 1944, sobota 94. týden. Vstáváme a modlíme se o 11 h, ponvadž tata dnes zaspal. Potom se modlí mama a Lici. K obdu je polévka s nokama, už vera uvaená. Odp. sedíme a vykládáme. Jsme stále vzrušeni zvdavostí, co bude s námi dál, zdali se nám naše vc podaí. Nemžeme se už dokat tvrtku. Jisté však je, že tak žít dále nemžeme, ponvadž lovk si není jist ani chvilku svým životem u takových lidí. K veei je zbytek nokové polévky. O 1/2 9 h jdu s tatou na procházku. Msíc je teprve nad lesem. Chodíme do 10 h u drenáže, potom si jdu pro pytel do boudy a s tatínkem jdu lesem ke Slávkovi. U nich je všude tma. Práv jdou lidé z kina a též Slávek pišel. Jdu do síky a Slávek vyšel od nich z kuchyn. Dal mn: 1 chleba, 2 živy, kmín, papriku (3 k), zápalky. Na cigarety prý nemá zbytených penz. Nového neví nic. Máme si pijít v úterý. Divím se, že mn dal chleba. Tu mouku v úterý. Možná že se nemže odhodlat Slávek, ale je docela možné, že on do té mouky namíchá možná arsen. My tu mouku a sl stejn naped vyzkoušíme. Jdeme zase lesem do boudy, od kíže slyšíme zpívat Frantu, a proto jsme to obešli kolem makounu a drenáže u stodoly do boudy. Chystáme na bramb. polévku a vaíme ji. O 1/2 12 h se najednou rozezvuely v Perov sirény a do 1/2 5 h 3 x huely, tedy nkde byl nálet. Asi o 3/4 3 h slyšíme do roury uhodit, tata hned vyšel ven a já s kladivem bosý též, byli jsme tedy v pípad nutnosti k obran života pipraveni. Byl to ale Reut., nachmelený. Prý Rusové te zastavili ofensivu na jihu a pesunují a souste ují se k nové ofensiv. Možná že to budou koordinovat s tou invasí. Anglo-amer. svazy napadly Ploesti, prý nkteré sondy hoí. Rusi jsou prý 160 km v Rumunsku. Reut. potom trochu vystízlivl a zase jsme mluvili o té vci se Slávkem. On ekl, že prý Sl. chtl jen zlato. Velmi se divil, že Burianová Sl. ty vci vydala. Než Reut. odešel, napsal mu tata nmecké potvrzení, Reut. je pedvolán do Brna k prohlídce. Pak jde dom. Dali jsme mu 2 knihy zpt. My snídáme o 3/4 5 h a jdeme spát. Je mlha. Tata nespí. 19. dubna 1944, steda 96. týden. O 1/2 7 h snídáme. Zmrl. spchá, jdou do Lazniek na poheb. Tata jí dal 50 K, aby je rozdala mezi žebraky jako dík Bohu, že se nám podailo osvobodit z tch spár Slávkových. Potom nám Zmrl. donesla ješt v hrneku trochu mléka, prý jí zbylo. Ukázali jsme jí ty vci od Ane a ona se též tšila. Potom spíme. O 1/2 10 h slyšíme hudbu. O 11 h jsou na hbitov a díváme se na poheb. Lidí je málo. Poprchává. K obdu chléb s medem. Odp. sedíme. Haka je na horní pd a nco dlá. Zmrl. pišla celá zniená, že prý pi pohbu omdlela a že ani na poheb nemohla jít. Ptali jsme se jí, jestli Z. [Zboil] nco neekl o nás, a ona ekla, že prý nic, jen prý ekl, aby nám Zmrl. dala dlouhou slámu, aby nám nebylo zima. Tedy s ním je to už také hotová vc. K veeru se chudinka Zmrl. pišla zeptat, jestli si nechceme nco uvait, ale ekli jsme, že nechceme. Ona se prý vera napila citronády a na to se napila mléka, takže dostala mírnou otravu. Ona je zlatá duše. O 9 h jde Lici opt k Ane. Tata jde na stranu a já též a potom jdu s mamou a já jdu na potok pro vodu. O 3/4 10 h je Lici zpt, vci už mla nachystané, a sice: pecen a štrycli chleba, od nedle až do úterý noviny a baterku. Jsme velmi rádi. Ulehli jsme ke spánku, ale spát pochopiteln nemžeme, ale aspo ležíme. Pes den chvíli pršelo, te je zamraeno. 20. dubna 1944, tvrtek 96. týden. Do 1/2 6 h spíme. Potom jsem se podíval do novin, jsou tam i z minulé nedle. Situace je prima. Kolem 3/4 7 h nám donesla Zmrl. hrnec 7 l bílé kávy. Už je zdravá. Vera jsme jí dali trochu rus. aje a trochu zrnk. kávy, aby si to uvaila. Potom zase spíme. Zmrl. pišla z nákupu a donesla nám : plechovku (1 kg) rajsk. protlaku, 2 bal. aje, hoici. Hned udlal tata pomazánku. Zmrl. nám uvaila ten keup z té lahve a tata jej zahustil zásmažkou a pidal hoici, protlak a cibuli a udlal pomazánku. V poledne nám Zmrl. uvaila nudlovou polévku a zase nám ji z jejího sádla tak omastila, že je samé oko, a ješt nám dala, prý na ochutnání, kastrolek zelí, ale ohromného. Ona chudák neví, co by nám dala, aby nám ten život ulehila. Stále íká, že jsme jí tak líto, té mladé též. Podle novin je situace prima, Nmci vyklizují Krym a stahují do jeho jihozáp. ásti. Rusové tam dobyli Feodosii a Simferopol. K veeru se nás Zmrl. pišla zeptat, jestli si nechcem nco uvait, ale nechcem. O 1/2 9 h pišla za námi ml., prý už je jí po nás smutno. U žebe jsme mli stát kyblík s cánkama a ona do nj stoupla a má plné boty. Ona zde sedí do 1/2 10 h. V nedli prý pijde. Jdu vylít kyblík a potom jdeme spát. Ta baterka nám dlá dobré služby. Ma. velmi chutnala ta pomazánka. Dali jsme Zmrl. skleniku té pomazánky pro ml. Dnes má ten lump Hitler narozeniny. 24. dubna 1944, pondlí 97. týden. Jsme vzhru o 3/4 6 h a o 3/4 7 h snídáme. Potom Zmrl. pišla a donesla nám ukázat svj erný dlouhý sameák, je moc hezký. Lici jí dá do toho kostýmu podšívku z toho mého kabátu. Dali jsme Zmrl. dopis pro Anu a ona tam s ním jde. Jsme zvdavi, jak vyídí. Asi o 1/2 10 h je ml. zpt. Ana v ord. nebyla a šla do bytu a bylo zameno, kdosi jí pelezl plot. Ana prý byla moc pívtivá a dala se s Zmrl. hned do výkladu a plakala prý, jaký má s ním tžký život. Prý slyšela, že Pluha vykládá, že prý už

15 nejsme u Zdail, a nejspíš prý budeme u Zb. [Zboil]. Jsme tím velmi zneklidnni a udiveni, jak mohl Pluha na Zb. pijít. Doufám, že Pluha, už ve vlastním zájmu, bude potichu. Je nám to ale moc nemilé, ponvadž Zmrl. je trochu dohukaná. Mama loupe bramb. a dali jsme je Zmrl. k uvaení bramborové polévky. Ana nám poslala jen kousíek chleba a buchty z brambor, 2 pol. kostky a tatovi 2 cig. Prý je politika prima, jednu chvíli prý to praskne. Ana si Zmrl. objednala ve tvrtek ráno. Obdváme bramb. polévku a nechali jsme si trochu na veer. Odp. krájím tatovi trochu machorky a jíme kousíek chleba a kousek uzeného bicha, je to výborné. Zmrl. je v práci a až o 7 h pišla, kolem 8 h jíme polévku. O 9 h jde Lici dol šít, vzala Zmrl. s sebou tu báse. Oni jsou trochu dohukáni tím Pluhaem, obzvláš ta malá. Lici tam šije do 1/4 11 h, tata byl už na stran. Já jdu vylít záchod a na stranu a na potok pro 2 konve vody. Po píchodu Licky jdeme spát. pokraování píšt Život našich pedk etba na pokraování Vánoce Štdrý den: Štdrý den býval v minulosti považován za dlný den, kdy se teprve celá domácnost, vesnice chystala na oslavu Vánoc. Na Štdrý den konec jídla. Nikdo se neopovážil ukrojit kousek chleba až do poledne. V poledne bývala jen esneka. Dtem bylo slibováno, že uvidí Zlaté prasátko. Na Štdrý den bylo v dom plno práce, V jizbách a v celém dom vymetali, istili a uklízeli. O Štdrém dnu taktéž chystali krmivo (futro) na píští den. Pi práci ubíhal as rychle, ale teprve veer zasedli ke stolu. Na štdroveerním stole bývalo uchystáno ode všeho, co dm nabízel, co se urodilo na poli, v sad. K tradiním pokrmm patila houbová polévka, která byla zakusována koláem. Další souástí slavnostní veee byly koláe-vdolky tvarohové, povidlové a hruškové. Po veei se na stl nachystaly jablka, oechy. Každý se prý najedl tak, že se nemohl hnout. S veeí však stále ekali, až se ozvalo pastý- ovo vytrubování. To zaal chodit dm od domu po koled pastý, kde dostával vdolky a další odmnu za práci. Mimo to chodívali chudobní lidé, starší i dti s koledou a zpívali svaté písn a koledy. Za to dostávali koledníek, totiž tvrtku nebo plku velkého vdolku. Všude po celém msteku ekali, až v druhých statcích rožnou. To najednou rozžali ve všech domech. Nikdo nechtl být první, kde rozsvítili jako první, odtud prý vyšel ohe. Jakmile rozžali, spolen se pomodlili, a když zasedli ke stolu, nebylo zvykem již vstávat, proto hospodyn ped veeí nanesla na stl všechna jídla. Velkou pozornost vnovali také potu veeících. U stolu podle tradice neml být lichý po- et, protože nkdo, kdo pebývá, do roka zeme. Svátení pokrmy se pipravovaly nejen domácím a eládce, ale také dobytku. Ped veeí se nosil do chléva nakrájený chléb kravám a kom. Slepicím se dávalo hust smíchané obilí a dožínkový vnec, psovi, kohoutovi a houserovi kousek vánoního koláe. Po veei se vysypaly drobínky ze stolu ke stromm. Do studny se také házely kousky jablka, oechy, aby dávala dobrou vodu. Tento den býval považován za vhodný k vštní dalšího osudu. Dvata házela stevícem, aby zjistila, podle špiky stevíce, zda do roku pjdou z domu, Taktéž dvata tásla bezem v zahrádce, a odkud se ozval pes, z té strany se ml dostavit nápadník, Lilo se olovo a podle tvar se vštilo budoucno, krájela se jablíka, komu se ukázala hvzdika, ml být po celý píští rok zdravý, kdo ml kížek, ekalo jej neštstí, smrt, Na nž se uvázal na jednu stranu chléb a na druhou kousek koláe, na které stran byl nž rezavý, ten druh obilí se v píštím roce neml urodit, V prvním rozloupnutém oechu se mlo najít dobré jádro, špatné, ervivé jádro vštilo smrt, házela se lžíce za sebe, ležela-li tením koncem obrácena ke dveím, ten, kdo ji hodil, zemel. Po veei zasedli ke stolu a bavili se bu vypravováním, nebo njakou spoleenskou hrou. Veer se též stílelo z pistolí, a klí, což bývalo oblíbenou zábavou mládenc, bohužel práv tato zábava si vyžádala obas zranní, když se klí roztrhl a stelci urazil prsty nebo jej jinak zranil. Mezi 11. a 12. hodinou bývalo prý slyšet mluvit dobytek ve stájích. Neodmyslitelnou souástí Vánoc byla návštva mše, které se však pvodn íkalo jitní a asov spadá již do druhého dne, tedy do Božího hodu vánoního. Poátkem 20 století s pronikáním prmyslové revoluce na venkov a pebíráním mstských

16 zvyk se zaala mnit i samotná atmosféra. Vánoc. Na stolech o štdroveerní veei se objevovala jiná jídla, postupn se pestaly dodržovat zvyky s hádáním budoucnosti. Od konce 19. století se i na moravském venkov zaal v domácnostech strojit vánoní stromek, jehož obliba k nám pišla z mstské kultury. Vánoní stromek zpravidla strojily starší dti, které již ped Vánocemi vyrábly papírové etzy, balily oechy do lesklých obal, prost samy si musely stromek ozdobit z vlastních zdroj. A tak odpoledne, když byl stromeek konen nazdoben, viselo na nm pár fondán, postíbené oechy, svícínky s voskovými svíkami a papírové etzy. Pod stromekem se objevily i drobné dárky pro dti. Zpravidla to bývaly boty, njaké obleení, drobné hraky a nkdy knížka. Pro dosplé se žádné dárky nechystaly. Teprve po válce se bžn se na stromku zaaly objevovat ozdobné baky, a pod stromekem vtší dárky, nejprve pro dti a pozdji i pro dosplé. Z minulých let zstala zachována do souasnosti návštva plnoní mše v kostele a objevil se nový zvyk, navštívit v podveer Štdrého dne hroby blízkých na hbitov. S materiálním pojetím Vánoc se zmnil i jejich význam a symbolika. Domácnosti zdobí velké, krásné stromy, ovšené kupovanými ozdobami, pod stromekem se nachází hromady dárk, kterých si mnohdy ani nikdo nevšimne, natož aby z nich ml radost. A tak se souasné Vánoce (poátkem 21. století) mnohdy porovnávají podle výdaj a výloh na vánoní dárky, a vytrácí se z nich pvodní poslání a nakonec i jejich podstata. pokraování píšt Milan Mahdal ESKÝ ZAHRÁDKÁSKÝ SVAZ základní organizace v Tršicích zve všechny své píznivce na tradiní podzimní výstavu ovoce a zeleniny v nedli 29. záí 2013, 9.oo 17.oo hodin v zahrádkáské klubovn Bude pipraveno bohaté oberstvení: dršková polévka, langoše, ína, koláe. Pijte mezi nás! Poklábosit,popít, dát si nco dobrého a zhodnotit letošní zahrádkáskou sezonu. Tombola s okamžitou výhrou Tšíme se na Vás! Vstupné dobrovolné Zahrádkái Tršický zpravodaj vydává: Redakní rada: Mgr. Milan Mahdal, Mgr. Miloslava Mináová, Miroslav Rozkošný Vydávání povoleno: