Jednatel s.r.o. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Miroslav Dočekal. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Jednatel s.r.o. Bakalářská práce Autor: Miroslav Dočekal Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ladislav Soukup Písek Duben 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Horosedlech dne Miroslav Dočekal

3 Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval mému vedoucímu práce JUDr. Ladislavu Soukupovi za cenné rady, náměty a konzultace a mé účetní Ing. Janě Ernstové, za odbornou pomoc při psaní bakalářské práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením jednatele společnosti ručením omezeným v českém právním řádu s důrazem na změny, které přinesl Zákon o obchodních korporacích. Cílem bakalářské práce bylo zpracování komplexního náhledu do procesu výkonu funkce jednatele. První část se věnuje charakteristice společnosti s ručením omezeným. Druhá a třetí kapitola je zaměřena na postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným s vymezením teoretických aspektů a základních právních institutů souvisejících s jednatelem s.r.o. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, zabývajících se problematikou jednatele s.r.o. v daných souvislostech. Klíčova slova společnost s ručením omezeným, jednatel, funkce, orgány společnosti, odpovědnost, judikatura, právní úprava, právnická osoba, společník, smlouva Annotation The work deals with the legal position of an executive director in a limited liability company in the Czech legal order with an emphasis on changes that the Business Corporations Act introduced. The aim of this thesis was to develop a comprehensive insight into the process of the performance of the executive director role. The first part is devoted to the limited liability company characteristic. Chapter two and three are aimed at the position of the executive director in the limited liability company with the definition of theoretical aspects and basic legal institutes related to the executive director of the limited liability company. The fourth chapter is devoted to the practise of the Czech courts dealing with the issues of the executive director of the limited liability company in the given context. Key words limited liability company, executive director, role, bodies of the company, responsibility, practice of the courts, legislation, legal person, partner, agreement

5 Obsah 1. Prameny právní úpravy korporátního práva Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány Valná hromada Plná moc Jednání valné hromady Zápis Hlas Jednatel Dozorčí rada Jednatel společnosti s ručením omezeným Vymezení pojmu jednatele s.r.o Náhradní jednatel Předpoklady pro výkon funkce Překážky ve funkci Informační povinnosti ve funkci Vznik funkce jednatele Zánik funkce jednatele Odstoupení z funkce jednatele Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným Souběh funkce jednatele Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným Zastupování společnosti s ručením omezeným Obchodní vedení společnosti Výkon práv a povinností jednatele Principy výkonu a práv Řádný hospodář... 29

6 3.4.3 Podnikatelský úsudek Pravidla o střetu zájmu Zákaz konkurence Prokurista Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným Odpovědnost jednatele podle NOZ a ZOK Odpovědnost řádného hospodáře Odpovědnost při úpadku Trestní odpovědnost jednatele Jednatel s.r.o. - v současné i starší judikatuře soudů Souběh vedoucích funkcí jednatele Jednatelé jednající společně jménem společnosti Škoda způsobená jednatelem Projev vůle jednatele společnosti s ručením omezeným Odpovědnost jednatele Závěr Příloha č. 1: Seznam použitých zdrojů: Seznam použitých zkratek:... 52

7 Úvod Při úvahách nad volbou tématu své bakalářské práce jsem byl přesvědčen, že můj výběr bude zaměřen na oblast českého práva soukromého. Důvodem tohoto výběru, byla právě rekodifikace, která v uplynulém roce nabyla účinnosti, a určitě v posledních dvou letech se stala předmětem většiny právních diskuzí, jak v odborných kruzích na akademické půdě, především však tato skutečnost byla po právu velmi medializována. Při rozhodování o výběru tématu bylo zaměření zřejmé, měla by to být oblast práva obchodního, vzhledem k tomu, že obchodní právo mne provází neustále, zejména v profesním, ale i běžném životě. Téma mé bakalářské práce je Jednatel s.r.o. Domnívám se, že spolu s komplexní právní úpravou Zákona o obchodních korporacích a to zejména společnosti s ručením omezeným, je to jedno z nejvýznamnějších témat, které byly rekodifikací dotčeny. V současné právní úpravě jsem uvítal zejména přechod z principu uzavřené společnosti k principu otevřené společnosti, zpřísnění odpovědnosti členů orgánů společnosti, jakož i nové právní instituty a úpravy. Cílem mé práce je podrobná analýza daného tématu se zaměřením na změny v právní úpravě, účinné od 1. ledna Přestože má práce bude převážně teoretická a popisná, pokusím se analyzovanou problematiku dát do souvislostí i s praktickými situacemi judikaturou. První kapitola je zaměřena na prameny právní úpravy korporátního práva. Ve druhé kapitole budou stručně vymezeny pojmy společnosti s ručením omezeným a jejích orgánů. Třetí kapitola zpracovává hlavní téma práce, a to analýzu postavení jednatele. Popisuji zde i úpravu vzniku a zániku funkce jednatele a podrobněji analyzuji i vztahy mezi jednatelem a společností. Jedná se o výkon práv i povinností jednatele či jeho odpovědnost. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, které projednávaly jednotlivé kauzy týkající se jednatelů a jejich činnosti. V závěru se budu snažit shrnout veškeré poznatky, kterých bylo při psaní této práce dosaženo.

8 1. Prameny právní úpravy korporátního práva S účinností od 1. ledna 2014 došlo v českém právním řádu k rekodifikaci soukromého práva. Základem je přijetí nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Tento zákon obsahuje veškerou právní úpravu soukromého práva s výjimkou práva, které upravuje pracovněprávní vztahy a práva upravujícího registrované partnerství osob téhož pohlaví. Nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na NOZ navazuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích dále jen ZOK). V rámci rekodifikace došlo ke zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen ObchZ), který byl do té doby základem obchodního práva v ČR. Pro právní úpravu soukromoprávních a procesních vztahů byl přijat zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Za pramen právní úpravy obchodních vztahů musíme považovat rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon). Co se týká nového pojetí úpravy obchodního práva, podle důvodové zprávy k ZOK byl záměr zákonodárce takový, aby NOZ vycházel kromě jiného z jednoty soukromého práva s co možná největší univerzálností NOZ. Z toho plyne, že obchodní právo je možnou dílčí disciplinou práva soukromého. Nová právní úprava vychází z výsostního postavení NOZ. Jejím záměrem bylo zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva v českém právním řádu. Cílem bylo vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého práva. ZOK se navíc věnuje pouze právní úpravě obchodních korporací, tudíž z užšího pohledu ne právu obchodnímu jako celku, ale jen právu korporátnímu. Za korporátní právo považujeme právo obchodních korporací. ZOK je koncipován tak, aby byla zachována ústavní zásada co není zakázáno, je dovoleno, aby byl zachován princip smluvní svobody a rovnosti stran a rovněž princip ochrany účastníka právních vztahů se slabším postavením (za takového účastníka je považován zejména pravidelně nepodnikající subjekt). 1 Jak již bylo zmíněno výše, současná právní úprava obchodního práva je v našem právním řádu koncipována tak, že základem právní úpravy je NOZ. 1 Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010, tisk 363/0, 8

9 Ten obecně upravuje především: právní úpravu právnických osob, jejich ustavení a vznik, název, sídlo, přemístění sídla, účel právnických osob, veřejnou prospěšnost, orgány právnické osoby, jednání za právnickou osobu, jejich zrušení, přeměnu, zánik a likvidaci právnické osoby, 2 vymezení pojmu péče řádného hospodáře, 3 základní obecnou právní úpravu korporací, 4 vymezení pojmu podnikatel, 5 vymezení pojmu obchodní firmy, 6 právní úpravu prokury, 7 závazkové právo. 8 V NOZ jsou rovněž upraveny právní instituty, které byly před rekodifikací předmětem právní úpravy zvláštních právních předpisů, např. úprava cenných papírů, kterou upravoval zákon č.591/1992 Sb., o cenných papírech NOZ NOZ NOZ NOZ NOZ NOZ 8 ČÁST ČTVRTÁ NOZ 9

10 2. Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány Základní pojmové vymezení společnosti s ručením omezeným obsahuje 1 odst. 1 ZOK, podle kterého jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti (dále jen společnost) a družstva. ZOK v 1 odst. 2, dále rozlišuje společnosti na osobní společnosti, kterými jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a kapitálové společnosti, kterými jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U osobních společností je osobní angažovanost společníků na chodu společnosti a u kapitálových společností je podstatným znakem vkladová povinnost společníků. V ZOK další podrobnější definici pojmů korporace nebo společnost nenalezneme. Přesnější pojmové vymezení tak musíme dovodit z právní úpravy obsažené v NOZ o právnických osobách. Ten považuje za právnickou osobu právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. 9 Tuto obecnou úpravu právnických osob ve vztahu k obchodním společnostem doplňují ustanovení NOZ o korporacích. Korporace je v NOZ pojmově vymezena jako právnická osoba, kterou vytváří společenství osob a také právnická osoba, která je tvořena jediným členem a to v tom smyslu, že se i na ni pohlíží jako na korporaci. Korporace tudíž může mít i jen jediného člena, jestliže to zákon připouští (jedná se o tzv. unipersonalitu u obchodních korporací). 10 NOZ v rámci obecné úpravy korporací dále upravuje zásady chování člena korporace vůči vlastní korporaci (měl by se chovat čestně a zachovávat vnitřní řád), jakož i principy chování korporace vůči vlastnímu členovi (nesmí jej zvýhodňovat ani znevýhodňovat a má povinnost šetřit jeho členská práva a oprávněné zájmy). NOZ rovněž upravuje možnost rozhodnutí soudu, že nebude přihlíženo k hlasu člena korporace v tom konkrétním případě, kdy se prokáže, že tento zneužil hlasovací právo k újmě korporace jako celku. 11 Součástí právní úpravy v NOZ je rovněž otázka náhrad tzv. reflexní škody. 12 ZOK je společnost s ručením omezeným vymezena tak, že je to společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění NOZ a 211 NOZ NOZ NOZ odst. 1 ZOK 10

11 Společnost s ručením omezeným může být založena za účelem podnikání, ale též za účelem jiným. Bez ohledu na konkrétní účel jejího založení je společnost s ručením omezeným v souladu s ustanovením 421 odst. 1 NOZ, jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, považována za podnikatele. Právní nauka v tomto ohledu často výstižně užívá označení podnikatel podle formy. Stejný závěr samozřejmě neplatí pro její společníky, kteří nemohou být považováni za podnikatele pouze z důvodu své účasti na činnosti v obchodní společnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i užití formy společnosti s ručením omezeným má své meze a není možné ji využít pro provozování veškerých činností. Forma společnosti s ručením omezeným je například zákonem naprosto vyloučena ve vztahu k provozování bank, pojišťoven a zajišťoven 14 Společnost s ručením omezeným musí mít alespoň dva orgány: valnou hromadu a jednoho, nebo několik jednatelů. Kromě těchto povinně zřizovaných orgánů může mít společnost s ručením omezeným další orgány, na kterých se dohodnou společníci ve společenské smlouvě nebo o kterých rozhodne zakladatel v zakladatelské listině. Pro tyto další nepovinné orgány musí být vymezena působnost ve společenské smlouvě. V české praxi si nejčastěji společnosti s ručením omezeným zřizují dozorčí radu. Pro orgány obchodních společností platí obecná ustanovení ZOK, která upravují odstoupení členů těchto orgánů z funkce, vztah mezi společností a členy orgánů, způsob hlasování, zvláštní odpovědnost a ručení osob ovlivňujících chování společnosti a podepisování jménem společnosti. 2.1 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale nenáleží ji běžné vedení společnosti, které je vyhrazeno jednatelům společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o ISBN , str ZOK 11

12 2.1.1 Plná moc Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta Jednání valné hromady Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období, není-li společenskou smlouvou upravena vyšší frekvence svolání valné hromady. Účetním obdobím je zpravidla 12 po sobě jdoucích měsíců, účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem. Může se od něj však odlišovat, to jej pak nazýváme hospodářským rokem. Termín a pořad valné hromady musí být oznámen společníkům nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. V případě přítomnosti všech společníků na valné hromadě je možné vzdát se práva na včasné svolání valné hromady - toto prohlášení musí být obsaženo v zápise z valné hromady. 16 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o ISBN , str

13 2.1.3 Zápis Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zápis podepisuje předseda a zapisovatel. Zápis musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování. K zápisu se přikládají návrhy a prohlášení předložená na valné hromadě k projednání, a listina přítomných na valné hromadě. Ze zákonných důvodů musí být zápis pořízen ve formě veřejné listiny, tzv. notářským zápisem. Jedná se například o změnu společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, ale i o změnu výše základního kapitálu. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady žádný notářský zápis. Společnost s jediným společníkem nesvolává valnou hromadu, protože ji vykonává jediný společník Hlas Není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak, má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč vkladu. Pro posouzení, zda je valná hromada schopna se usnášet, není přihlíženo k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Zákon říká, že valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Je možné, že společenská smlouva určuje hlasování jinak a podle zákona je potřeba souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, např.: k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. 13

14 Společník, který nevykonává hlasovací právo, je ten, o jehož nepeněžitém vkladu valná hromada rozhoduje, dále pak, rozhoduje-li valná hromada o jeho vyloučení či o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Další situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo, může nastat, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení. 2.2 Jednatel Statutárním orgánem společnosti je jeden, nebo více jednatelů. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán, jestliže tak určí společenská smlouva. Jednatelem může být společník, ale také jakákoliv jiná fyzická, k výkonu funkce způsobilá osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. 2.3 Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem a je zřizována pouze za předpokladu, že je to upraveno ve společenské smlouvě. Povinnost zřízení dozorčí rady může určit i zvláštní právní předpis. V praxi je dozorčí rada u společností s ručením omezeným zřizována pouze výjimečně. Funkce člena dozorčí rady není slučitelná s funkcemi, které podle zápisu v obchodním rejstříku umožňují jednat za společnost. To platí především pro jednatele, 17 ale týká se to také i prokuristy. Zákon podrobněji dozorčí radu nijak neupravuje, neurčuje počet jejich členů, ani délku jejich období. Za předpokladu, že se bude jednat o kolektivní orgán, rozhoduje se hlasováním. Dozorčí radu však může tvořit pouze jeden člen. Zákon ani nevylučuje, aby členem dozorčí rady byla i jiná právnická osoba. Funkce člena dozorčí rady může vzniknout také na základě právního nástupnictví nebo jmenováním soudem, pokud to navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem odst. 3 ZOK odst. 4 ZOK 14

15 Konkrétní podobu dozorčí rady a její kompetence u dané konkrétní společnosti určuje společenská smlouva. Zákon stanoví působnost dozorčí rady, ale rozšíření působnosti dozorčí rady zůstává opět na kolektivní smlouvě. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti, není- li ve společenské smlouvě nebo zákonným předpisem stanoveno jinak. Podle zákonné úpravy obsažené v 201 odst. 2 ZOK dozorčí rada: dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje, podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě, podává žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Některé další kompetence dozorčí rady vyplývají z dalších ustanovení ZOK při úpravě konkrétních právních institutů. Jako příklad je možno uvést postavení dozorčí rady při tzv. informační povinnosti o střetu zájmu člena orgánu společnosti. Ze zákona vyplývá, že dozorčí rada, pokud je zřízena informace o střetu zájmu získává. 15

16 3. Jednatel společnosti s ručením omezeným Jednatel, popřípadě více jednatelů nebo více jednatelů tvořící kolektivní orgán je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. 19 Jednatelem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Osobu právnickou zastupuje člen jejího statutárního orgánu nebo jiná fyzická osoba na základě zmocnění. 3.1 Vymezení pojmu jednatele s.r.o. Právní úprava jednatele je obecně upravena v NOZ. 20 obsažena v ZOK. 21 Speciální právní úprava je 194 (1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. (2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán; ustanovení 440 a 444 se použijí obdobně. 195 (1) Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen 51 odst Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. 197 Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen sbírka listin ). 198 (1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s likvidací, použije se odstavec 1 obdobně odst. 1 ZOK a násl

17 (3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. 199 (1) Bez svolení všech společníků jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti, nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. (2) Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn. (3) Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. (4) Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky. Jestliže má společnost s ručením omezeným více jednatelů, je statutárním orgánem každý z nich, pokud to společenská smlouva neurčí jinak. ZOK nově připouští, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán (tzv. jednatelstvo). Podmínkou vzniku jednatelstva je výslovná úprava ve společenské smlouvě. 22 Pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, rozhodují tak jednatelé o záležitostech ve sboru. 23 Orgán je tak schopen se usnášet za přítomnosti většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Každý jednatel má jeden hlas a o průběhu jednání jednatelů se musí pořídit zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel. Toto obecné ustanovení NOZ o rozhodování kolektivního orgánu se nepoužije v případě, je-li působnost jednotlivých členů jednatelstva rozdělena podle určitých oborů. V takovém případě rozhoduje každý člen jednatelstva sám v rámci své působnosti a ostatní členové jednatelstva mají pak pouze povinnost dohlížet na to, jak je společnost s ručením omezeným spravována odst. 2 ZOK odst. 1 NOZ odst. 2 NOZ 17

18 3.1.1 Náhradní jednatel Náhradní jednatel je člen jednatelství, kterého (pokud to společenská smlouva připouští) zvolí zbylí jednatelé v případě, že v mezidobí mezi konáními valné hromady poklesne počet členů jednatelství (nesmí klesnout pod jednu polovinu). Jiným způsobem řešení poklesu členů jednatelství v mezidobí mezi konáními valné hromady je zvolení náhradníků, kteří nastupují na uvolněná místa jednatelů v určeném pořadí. Náhradníky volí valná hromada na základě úpravy ve společenské smlouvě. Doba funkce náhradního jednatele se nezapočítává do doby výkonu funkce řádného jednatele a to ani tehdy, když bude valnou hromadou řádným jednatelem zvolen Předpoklady pro výkon funkce Zákonné předpoklady pro výkon funkce jednatele jsou: plná svéprávnost. 25 Plné svéprávnosti u jednatele není zapotřebí, když hlavní činnost společnosti není podnikání a činnost společnosti se týká nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností. Takové osoby pak mohou vykonávat funkci voleného člena kolektivního orgánu, 26 bezúhonnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon). 27 Podmínka bezúhonnosti podle tohoto zákona spočívá v tom, že se nesmí jednat o osobu, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Od nedostatku bezúhonnosti musíme rozlišovat překážky, které mohou omezit způsobilost být jednatelem a mají souvislost s insolvenčním řízením. Tato omezení nejsou tak absolutní a je ponecháno na úvaze společnosti, jestli k nim bude přihlížet či nikoli odst. 2, NOZ odst odst. 2 zákona o živnostenském podnikání 18

19 3.1.3 Překážky ve funkci Překážky podle 8 zákona o živnostenském podnikání jsou: prohlášení konkursu na majetek, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu pro nemajetnost, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, že majetek dlužníka by nepokryl ani náklady insolvenčního řízení. Překážka výkonu funkce podle NOZ spočívá v osvědčení úpadku. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, jestliže to předem oznámí tomu, kdo ji do funkce povolává (pokud od skončení insolvenčního řízení neuplynuly alespoň 3 roky). 28 Poskytnutou informaci o úpadku zváží povolávací osoba (u jednatele zakladatelé nebo valná hromada) a zváží, zda je to překážkou výkonu funkce nebo nikoliv. Taková překážka podle výše uvedené právní úpravy v NOZ tedy není absolutní Informační povinnosti ve funkci Informační povinnost kandidáta na funkci jednatele upravuje rovněž ZOK. 29 Tato povinnost spočívá v povinnosti kandidáta na funkci jednatele (nebo jiného člena orgánu korporace) informovat zakladatele nebo společnost o skutečnosti, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, kde působil v posledních 3 letech, jako člen orgánu bylo nebo je vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle 63 až 65 ZOK. Jde-li o řízení podle 63 až 65 ZOK, které upravují vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, jedná se o překážku absolutní a společnost ji nemůže nijak svým rozhodnutím ovlivnit. O vyloučení rozhoduje soud (krajský soud, v jehož obvodu má korporace sídlo). V případě rozhodnutí o úpadku, soud zahájí i bez návrhu řízení o vyloučení členů statutárních orgánů obchodní korporace v úpadku z výkonu funkce člena statutárního orgánu, pokud výkon funkce statutárního orgánu vedl s přihlédnutím k okolnostem případu k úpadku korporace. Jestliže soud řízení nezahájí, může návrh na zahájení takového řízení podat kdokoli, kdo na tom odst. 1 NOZ odst. 2 ZOK 19

20 osvědčí důležitý zájem (např. věřitelé, obchodní korporace). Pro řízení o vyloučení není rozhodující, jakým způsobem soud o úpadku rozhodl. Musí však být o úpadku rozhodnuto. Pro takové vyloučení (diskvalifikaci) členů statutárních orgánů se současná právní úprava podle ZOK liší od předchozí právní úpravy, podle které insolvenční řízení zakládalo s určitými výjimkami překážku výkonu funkce ex lege Vznik funkce jednatele Funkce jednatele vzniká jeho jmenováním nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, kterým je valná hromada. Při zakladatelském jednání u vzniku společnosti s ručením omezeným jednatele jmenují zakladatelé (nebo jediný zakladatel) společnosti. S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. Vzniku jeho funkce u jeho jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může zaniknout z několika důvodů a to jak důvodů vyplývajících přímo ze zákona, tak i z jiných. Funkce jednatele zpravidla zaniká: odstoupením z funkce ze strany jednatele, smrtí jednatele (pokud je jednatelem právnická osoba tak jejím zánikem), odvoláním, diskvalifikací, 32 zánikem právnické osoby, jejímž je jednatel statutárním orgánem, na základě ztráty způsobilosti být jednatelem (svéprávnost, bezúhonnost) ObchZ 31 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o ISBN , str a násl. ZOK 20