Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta za rok 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2009 2013 za rok 2009"

Transkript

1 Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta za rok 2009 Obsah: 1. Úvod 2. Personální zajištění integrace romské menšiny na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností 3. Zaměstnanost 4. Bydlení 5. Školství 6. Bezpečnost 7. Kriminalita 8. Zdravotní péče 9. Terénní práce 10. Migrace Romů 11. Hlavní doporučení pracovníků obcí s rozšířenou působností ke zlepšení situace romské menšiny v kraji 12. Činnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách 13. Podprogram na integraci romské komunity z rozpočtu Zlínského kraje 14. Plnění akčního plánu Zpracováno: Projednáno: Komise RZK pro národnostní menšiny Schváleno: Rada Zlínského kraje Dne: Zprávu zpracovala: Bc. Jiřina Bradová, koordinátor pro národnostní menšiny a romskou problematiku, oddělení neziskového sektoru Odboru Kancelář hejtmana Podklady dodali: Romští poradci a vedoucí sociálních odborů měst s rozšířenou působností Zlínského kraje Úřad práce ve Vsetíně Terénní pracovníci a terénní sociální pracovníci Pouţitá publikace: 1. Koncepce romské integrace Sociální vyloučení Romů 3. Tisková zpráva Úřadu práce ve Zlíně, Zpráva o stavu romských komunit za rok Zpráva o činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách za rok 2009, Úřad vlády ČR 6. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce 7. Přístup vlády ČR k integraci Romů listopad

2 1. Úvod Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta byla schválena Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č. 0215/Z09/09 dne Materiál vychází z vládní Koncepce integrace romské komunity z r Vláda přistupuje k řešení romských záleţitostí ze tří pohledů z perspektivy lidských práv, z perspektivy národnostní a z širší perspektivy sociokulturní. Tyto přístupy nejsou v rozporu, nýbrţ se vzájemně doplňují. Redukce romské problematiky na kterýkoli z nich by byla neţádoucím zkreslením. Vyváţenému pojetí, které bere v úvahu všechna tři hlediska, odpovídá i struktura poradních orgánů vlády. První z těchto perspektiv vyplývá z nutnosti zajistit, aby všichni občané České republiky, tedy i Romové, mohli v plné míře a bez jakékoli diskriminace uţívat všech individuálních práv zaručených jim Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiţ je Česká republika vázána a také právem Evropské unie. Z hlediska lidských práv se romskou problematikou zabývá Rada vlády ČR pro lidská práva. Druhá perspektiva, národnostní, se opírá o specifická práva příslušníků národnostních menšin, jak jsou definována v Hlavě III. Listiny základních práv a svobod, Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, a to včetně práv kolektivních. Tato specifická práva jsou konkrétně upravena zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Z hlediska problematiky národnostní se romskou problematikou zabývá Rada vlády ĆR pro národnostní menšiny. Třetí perspektiva, sociokulturní, vychází z širšího pojetí romské komunity obsaţeného v důvodové zprávě k usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. O tuto perspektivu se opírá činnost třetího z poradních orgánů vlády, Rada vlády ČR pro záleţitosti romské komunity. Integrace příslušníků romských komunit se stala součástí právního řádu České republiky a dotýká se činnosti samospráv, tj. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a to 8 - "Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti" a činnosti krajů zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, a to 7 - "Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti". Cílem krajské koncepce je nejen poskytnout informace i institucionálním zajištění dané oblasti na všech úrovních veřejné správy, vymezení spolupráce kraje a měst i obcí, popis demografického vývoje, ale také nastínění základních oblastí problémů, se kterými se tato skupina obyvatel potýká a doporučení Zlínského kraje vedoucí k vyřešení těchto problémů. Ztráta romské identity, kultury a jazyka nesmí představovat podmínku integrace Romů do české společnosti. Integrací je zde myšleno začlenění Romů do společnosti, které jim umoţní, aby si zvolili, která kulturní specifika a odlišnosti si přejí zachovat. Hlavní cíle koncepce jsou: 1. Zvýšení ţivotní úrovně Romů (zvýšení kvality bydlení, zlepšení zdravotního stavu, zvýšení zaměstnanosti, podpora terénní práce, zlepšení socioekonomické situace v romské menšině, boj proti zadluţování). 2. Zvýšení vzdělanosti a uchování tradic (zvýšení počtu romských dětí v mateřských školách a základních školách, rozvoj romské kultury a jazyka, vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků). 3. Odstranění vnějších překáţek k začleňování Romů do společnosti (odstranění diskriminace ve všech sférách ţivota Romů, zajištění bezpečnosti Romů, zabránění segregace a sociálního vyloučení Romů, prostorové koncentraci Romů). 2

3 2. Personální zajištění integrace romské menšiny na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností: Obec agendu funkce telefon zajišťuje Zlín Zdenka sociální odbor Konečná Otrokovice Ing. Alena vedoucí oddělení dávek Havlíková a sluţeb Vsetín Ing. Jan Plšek vedoucí odd. sociální prevence Uherské Hradiště Ladislav Zochr referent odboru sociálních věcí Uherský Hana Dolinová ved. oddělení sociál. věcí Brod Kroměříž Libor Jarmar ved. oddělení sociálně právní ochrany dětí Valašské Ludmila ved. oddělení Klobouky Cmajdálková sociálních věcí Holešov Irena Seifertová odbor sociál. věcí Vizovice Vladimír Nedbal odbor sociální- kurátor pro mládeţ a dospělé Rožnov p. Roman Romský poradce, Radhoštěm Krystyník odd. sociálních věcí Valašské Meziříčí Bc. Jarmila Ptáčková vedoucí odboru sociálních věcí Luhačovice Mgr. Miluše Netíková Bystřice pod Hostýnem Jana Váňová vedoucí odboru sociálních věcí odbor sociálních věcí dávky hmotné nouze Většina měst pověřila výkonem zajišťování práv národnostních menšin převáţně vedoucí oddělení z odboru sociálních věcí, kteří mají částečným úvazkem vykonávat romskou problematiku. Taková kumulace funkcí není vhodná a neumoţňuje pracovníkovi, aby se mohl této profesi plně věnovat. Není prostor k návštěvě romských rodin a zjišťování problémů, se kterými se potýkají. Ze 13 obcí s rozšířenou působností mají pouze 3 obce zřízenou funkci romského poradce a to: Vsetín = 0,25 úvazku Roţnov pod Radhoštěm = 0,2 úvazku Holešov = 0,2 úvazku 3. Zaměstnanost K bylo na úřadech práce Zlínského kraje evidováno celkem uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 10,83. Míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji byla vyšší, neţ celorepubliková míra nezaměstnanosti, která byla ke stejnému datu 9,2. Z celkového počtu evidovaných uchazečů ve Zlínském kraji bylo na konci měsíce prosince dosaţitelných uchazečů o zaměstnání tj. těch, kteří mohli okamţitě nastoupit do zaměstnání (nebyli v pracovní neschopnosti, neúčastnili se rekvalifikace atd.). Zatímco se celkový počet uchazečů o zaměstnání v kraji zvýšil o osob, počet dosaţených uchazečů o zaměstnání se zvýšil o osob. K bylo v evidenci úřadů práce Zlínského kraje o uchazečů více neţ ve stejném období roku To představovalo nárůst celkového počtu uchazečů o zaměstnání o 68, 8%. 3

4 Příloha č P01 Míra nezaměstnanosti se v průběhu prosince 2009 zvýšila ve všech okresech Zlínského kraje. Okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti byl okres Kroměříţ = 12,72 a nejniţší míra nezaměstnanosti byla v Uherském Hradišti = 9,61. 1 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2009 leden únor březen duben květen červen uchazeči počet míra nezaměstnanosti 7,23 % 7,97 % 8,47 % 8,80 % 8,94 % 9,20 % volná místa počet červenec srpen září říjen listopad prosinec uchazeči počet míra nezaměstnanosti 9,80 % 9,95 % 10,06 % 9,98 % 10,07 % 10,83 % volná místa - počet Zdroj: Tisková zpráva Úřadu práce Zlín Neměnnou skutečností je poměrně vysoká nezaměstnanost Romů, která se pohybuje kolem 70%. Lze konstatovat, ţe Romové jsou oproti jiným skupinám populace jen málo zasaţeni obecnou vládní politikou zaměstnanosti. Velké procento Romů čelí výrazným obtíţím v získávání přístupu na pracovní trh, coţ je reálným důvodem pro zavedení cílených a specializovaných opatření adresovaných romským komunitám. Principem takových opatření je dát kaţdému šanci v přístupu na trh práce, tj. vyrovnat jeho handicap, neţ jde na trh práce, nikoli následně. Krajská koordinátorka v tomto směru spolupracovala na projektu s fy Čapek-Winduo, Slezská Ostrava a romskou poradkyní Bc. Lýdii Poláčkovou, která pracuje na Magistrátu města Ostravy. Projekt byl zaměřen na rekvalifikaci a následné zaměstnání romských pečovatelek a hospodyň. Projekt byl podán do výzvy MPSV ČR, bohuţel nebyl podpořen. Srovnání nezaměstnanosti prosinec 2009 a prosinec Kroměříž Uh. Hradiště Vsetín Zlín Zdroj: Tisková zpráva Úřadu práce Zlín jedná se o počet nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech ZK Zlín - vzhledem k tomu, ţe není moţné sledovat poměr romského a neromského obyvatelstva ve skupině nezaměstnaných osob, nemá Úřad práce ve Zlíně vytvořený program zaměřený pouze na nezaměstnané Romy. Ani míra nezaměstnanosti u romské menšiny nelze odhadnout. Ve všech aktivitách pro ohroţené skupiny jsou romští občané zastoupeni. Jedná se např. o program pro dlouhodobě nezaměstnané, program pro ţeny po mateřské dovolené, program pro osoby se zdravotním postiţením, atd. Ţádná procenta, 1 (Informace z tiskové zprávy Úřadu práce ve Zlíně ) 4

5 poměry ani odhady není úřad práce schopen poskytnout. Přednostně by měla být řešena nezaměstnanost, zamezení práce na černo a zneuţívání dávek nejen u Romů, ale v celé společnosti. Odhad terénního pracovníka hovoří o 60% nezaměstnanosti u romských občanů ve Zlíně. V tomto městě pracuje nejvíce Romů ze všech měst v kraji. K příčinám nezaměstnanosti Romů patří niţší vzdělání, zdravotní problémy, nechuť pracovat, preference práce na černo. Hospodářská krize nemá jiný dopad na Romy neţ na majoritní společnost. Nedocházelo k ţádnému hromadnému propouštění ze zaměstnání. Magistrát města Zlína (MMZ) dlouhodobě pravidelně zaměstnává na veřejně prospěšných prácích i romské občany, romské firmy mají moţnost ucházet se o zakázky. Odbor realizace investičních akcí MMZ spolupracuje dlouhodobě k oboustranné spokojenosti s firmou STANIX projekt při opravách kanalizací, místních komunikací nebo např. při úklidu sněhu. Spolupracuje také s firmou ROMSTAV, zde odbor objednal v roce 2009 předláţdění části vnitřního dvora detašovaného pracoviště, avšak s kvalitou práce nebyla spokojenost, proběhly dvě reklamace. Také Technické sluţby Zlín zaměstnávají dlouhodobě jednoho Roma jako kmenového zaměstnance a spolupracují se dvěma skupinami vedenými Romy ţivnostníky při různých stavebních, výkopových, pomocných pracích, zimní údrţbě apod. Od července 2009 realizuje město Zlín veřejnou sluţbu pro příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na ţivobytí. V jejím rámci se od zavedení pravidelně angaţují dva romští občané. Ostatní nenastoupili nebo se po prvním dnu nevrátili. Diskriminace na trhu práce není zatím známa. Sociální podnikání ve Zlíně neexistuje. Vizovice bez informací pracovníka pověřeného touto problematikou. Otrokovice - úřad práce nerozlišuje, zda se jedná o Roma či nikoli. Míra nezaměstnanosti u romské menšiny není známa. Město nemá informace, ţe by úřad práce organizoval nějaké programy pro Romy. Existují veřejně prospěšné práce, které provádí Technické sluţby Otrokovice. Veřejnou sluţbu zatím město neprovozovalo, otázka jejího zřízení se v dohledné době chystá, sbírají se aktuální podklady a zkušenosti jejich poskytovatelů. Diskriminace na trhu práce a způsoby jejího řešení nejsou známy. Sociální podnikání ve městě není. Valašské Klobouky bez informací pracovníka. Luhačovice bez informací pracovníka. Vsetín odhad pracovníků městského úřadu hovoří aţ o 70% nezaměstnanosti u romské menšiny v některých lokalitách. Úřad práce dlouhodobě podporuje pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti uchazeče, jimţ má být podle zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb., v platném znění, v 33 věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Jednou z hlavních forem podpory při zaměstnávání Romů jsou veřejně prospěšné práce (VPP). V roce 2009 na VPP zařadili celkem 26 Romů, z toho 12 uchazečů u Technických sluţeb Vsetín, 12 uchazečů u Technických sluţeb Valašské Meziříčí, 1 uchazeč byl zaměstnán na VPP u Obecního úřadu Branky a 1 uchazeč v obci Růţďka. Úřad práce spolupracuje s Pracovní skupinou města Vsetína, kde se snaţí nacházet nové projektové moţnosti pro cílovou skupinu romské populace v OP LZZ a INTERREG IIIA. Ţádný z plánovaných projektů se prozatím nepodařilo zrealizovat. Mezi příčiny nezaměstnanosti u romské menšiny patří nedostatek pracovních příleţitostí, xenofobní, stereotypní postoj zaměstnavatelů, nízká úroveň vzdělání, kvalifikace a praxe romských uchazečů, nízká motivace změny zaběhlého ţivotního stylu závislého na sociálních dávkách a vysoká zadluţenost (v případě exekucí sráţky ze mzdy). Zaměstnanost ţen není u Romů obvyklá, musí zajistit provoz domácnosti a děti. Světová krize nemá na romskou menšinu takový dopad jako na majoritu, neboť převáţná většina byla jiţ před nástupem krize v evidenci na úřadu práce. Propouštění postihlo pouze jednoho Roma. Diakonie ČCE ve Vsetíně realizovala program na podporu zaměstnanosti Romů v oblasti stavebnictví. Veřejnou sluţbu pro město realizuje VKCI, je pro příjemce v hmotné nouzi 5

6 dobře dostupná a je Romy hojně vyuţívána. Výskyt diskriminace na trhu práce není znám. Sociální podnikání ve městě není. Roţnov pod Radhoštěm - i kdyţ v současné době dopadají na společnost důsledky hospodářské krize, situace na pracovním trhu v oblasti zaměstnanosti Romů se oproti roku 2009 nijak výrazněji nezměnila. Úřad práce ve spolupráci s městem připravuje pro osoby dlouhodobě nezaměstnané projekt obecně prospěšných prací, do kterého jsou přizváni i Romové. Řešit by se měla zadluţování, zvýšení zaměstnanosti s důrazem na zamezení zneuţívání sociálních dávek bez ohledu na národnost z důvodů práce na černo. Míru nezaměstnanosti u Romů nelze určit, jelikoţ úřad práce neeviduje romské a neromské občany. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti Romů je niţší vzdělání, zdravotní komplikace, nechuť pracovat, realizace práce na černo a pobírání sociálních dávek. Hospodářská krize má stejný vliv na majoritu i Romy. Aktivní politika zaměstnanosti vyuţívá stejné nástroje pro všechny uchazeče. Od června 2009 realizuje město veřejnou sluţbu pro příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi. V jejím rámci se pravidelně angaţují i Romové. Výskyt diskriminace na trhu práce nám není znám. Sociální podnikání ve městě neexistuje. Valašské Meziříčí úřad práce ţádným způsobem nerozčleňuje nezaměstnané podle národnosti nebo etnické příslušnosti, takţe nesleduje ani nezaměstnanost Romů. V roce 2009 neprobíhal ţádný program na zvýšení zaměstnanosti Romů. V současné době je u romské populace téměř 100% nezaměstnanost. Na výkon veřejné sluţby nastupují jen někteří, mnozí se tomu snaţí vyhnout dokládáním zdravotní nezpůsobilosti. Sociální podnikání ve městě neexistuje. Kroměříţ v ţádném případě nelze určit míru nezaměstnanosti u Romů. Moţný je pouze nepřesný expertní odhad, protoţe nejsou dána jednoznačná kritéria pro určení romského příslušníka a je nepřípustné, aby se vedly jakékoli statistiky Romů. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti patří nízké vzdělání, u starší populace negramotnost nebo pologramotnost, nechuť pracovat, zdravotní nezpůsobilost k práci. Dopad hospodářské krize je stejný jako u majority. Nástroje aktivitní politiky zaměstnanosti jsou stejné pro všechny občany, kteří chtějí pracovat. Speciálně zaměřené programy na Romy v Kroměříţi nejsou. Městský úřad zavedl instituci veřejné sluţby od 1. června 2009 pro příjemce dávek pomoci osobám v hmotné nouzi. Sociální podnikání se zaměřením na obtíţně zaměstnatelné Romy v regionu není. Holešov míra nezaměstnanosti u romské menšiny není pracovníkům města známa. Úřad práce nezjišťuje u uchazečů o zaměstnání jejich rasový nebo etnický původ či národnost. Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnávání zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Proto je velmi obtíţné stanovit, kdo Rom je a kdo není. Z toho důvodu nelze odhad nezaměstnanosti provést. Od byl pod městem zahájen institut veřejné sluţby. Město umoţnilo občanům pobírajícím dávky hmotné nouze vykonávat veřejnou sluţbu v Holešově, v zámecké oboře a v okolí zámku. Tuto sluţbu nevykonávali jen občané Holešova, ale také občané okolních obcí. Zájem o výkon veřejné sluţby u občanů kaţdý měsíc stoupal. Převáţně měli zájem o výkon 30 hodin, které byly pro občany finančně efektivnější, a tím byli motivováni. V roce 2009 veřejnou sluţbu vykonávali 4 Romové. V Holešově fungují jiţ třetím rokem veřejně prospěšné práce, kde v roce 2009 nastoupilo 9 Romů. Město také rozjelo projekt sociálního začleňování vyloučených občanů z lokality ul. Školní a dále na dlouhodobě nezaměstnané a zdravotně znevýhodněné. Během roku byli přijati další 2 Romové. Z celkového počtu 11 Romů vydrţelo pracovat aţ do konce pouze 5 Romů, tedy ani 50%. Romským zaměstnancům chyběla pracovní kázeň, výdrţ a pracovní návyky častá pracovní neschopnost, neplacená volna, dobrovolné a neuváţené ukončení pracovního poměru jak ze strany zaměstnavatele, tak i pracovníků pro hrubé porušení pracovní kázně (převáţně absence). Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti patří nízké vzdělání a zdravotní omezení. Ekonomická krize nevedla ke zvýšení počtu Romů v evidenci úřadu práce, došlo však k prudkému sníţení vhodných volných míst se základním 6

7 vzděláním. Speciální volná místa pro Romy úřad práce nevede s ohledem na 4 zák. o zaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou nabízeny všem uchazečům o práci. Úřad práce v Kroměříţi nebyl poţádán o spolupráci ţádným subjektem ani institucí a není zapojen v ţádném programu na podporu zaměstnanosti Romů. Úřad práce v Kroměříţi řešil v minulosti diskriminaci zejména v inzerátech, a to z důvodu věku a pohlaví. Nikdy nebyla řešení diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu. V roce 2009 neřešil ÚP ţádný případ diskriminace a s Inspektorátem práce spolupracuje. Sociální podnikání v Holešově neexistuje. Bystřice pod Hostýnem bez informací pracovníka. Uherské Hradiště bez informací pracovníka. Uherský Brod - není známo, ţe by úřad práce realizoval programy zaměřené na Romy. V oblasti nezaměstnanosti zde nepůsobí ani ţádná nezisková organizace. Soustředit by se měla pomoc na rekvalifikace dospělých osob a pomoc při pracovním zařazení. Míra nezaměstnanosti u Romů je 90%. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti patří chybějící kvalifikace a praxe, u ţen se jedná o totéţ. Absolventů je mizivé procento, neboť převáţná část studium nedokončí. Hospodářská krize na nezaměstnanosti Romů nemá ţádný vliv. Jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Aktivní politika zaměstnanosti vyuţívá rekvalifikace, ale pouze u vyučených. Romové se do rekvalifikací nehlásí z důvodu nedokončeného základního vzdělání a obavy z neúspěchu v kurzech. NNO nenabízí ţádné programy na zaměstnanost Romů. Samospráva nabízí výkon veřejné sluţby a o tuto je v řadách Romů zájem. Romové projevují o jakoukoliv nabídku práce zájem. Romům chybí pracovní návyky a velmi často mají zdravotní omezení. Ze strany NNO neexistuje ţádný antidiskriminační servis pro Romy. Je dlouhodobý nezájem státních a soukromých firem o romské pracovníky. Sociální podnikání ve městě neexistuje. Vysoká nezaměstnanost Romů pramení z: a) nedostatečného vzdělání b) nedostatečné kvalifikace c) ţádné nebo malé praxe v oboru d) špatné pracovní morálky e) špatného zdravotního stavu f) špatné předchozí zkušenosti se zaměstnáváním Romů g) předsudků zaměstnavatelů nebo skryté diskriminace ze strany zaměstnavatelů h) moţnosti vykonávání práce na černo ch) vyuţívání dávkového systému Moţnosti řešení v oblasti nezaměstnanosti pro další období: Tyto moţnosti vychází z Koncepce na integraci romské menšiny ve Zlínském kraji na období a jsou aktualizovány: Všechna města v rámci Zlínského kraje by měla projevit snahu o zvýšení zaměstnanosti u Romů formou vzájemné spolupráce mezi úřady práce, samosprávou a jimi zřízených organizací např. Technickými sluţbami. Romští poradci, sociální pracovníci a terénní pracovníci působící v romských komunitách mohou přispět k řešení problémů nezaměstnanosti a uplatnění na pracovním trhu jednak svoji prací při zvládání důsledků nezaměstnanosti zejména dlouhodobé a z hlediska zvýšení provázanosti a komplexnosti intervencí na trhu práce mají tito pracovníci velký význam v tom, ţe mohou efektivně napomáhat při zapojení nezaměstnaných Romů na pracovním trhu formou poradenské činnosti, asistence a podporou při vytváření rodinných, sociálních a vzdělávacích předpokladů uplatnění na pracovním trhu. Novela zákona o zaměstnanosti, platná od 1. ledna 2009 také rozšiřuje moţnosti zřizování veřejně prospěšných prací obcím ve spolupráci s Úřady práce. Ideální je 7

8 provázanost VPP s certifikovanými rekvalifikacemi a nabídka obce absolventům VPP, kteří se během jejich výkonu osvědčí, do standardního pracovního poměru po skončení VPP v rámci např. obecních firem. Úřad práce, který můţe prosadit a dlouhodobě podporovat aplikaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, viz zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Problém uplatnění romské pracovní síly na trhu práce vyţaduje komplexní řešení. Prostředkem k budování takového provázaného přístupu je podpora vytváření lokálních programů, spolupráce mezi úřady práce, neziskovým sektorem, obecně prospěšnými společnostmi, romskými organizacemi aj. Důleţitým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti na podporu obtíţně umístitelných uchazečů na trhu práce je vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelových pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací. Je třeba konstatovat, ţe uvedená zákonná opatření se mnou vyuţívat jen za určitých podmínek a kritérií stanovených příslušným úřadem práce a dle daných moţností regionu. Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace a poradenské činnosti. Je to jedna z moţností, jak řešit nezaměstnanost obtíţně umistitelných uchazečů na trhu práce formou vzdělávání. Uchazeči, kteří mají zájem si doplnit vzdělání nebo rozšířit svoji kvalifikaci, mají moţnost nastoupit do rekvalifikace, která je jim při splnění podmínek výše citovaným zákonem plně hrazena. Je ţádoucí, aby vyjmenovaná opatření, důsledně zohledňovala specifické potřeby vyplývající z postavení romských ţen. Zejména sociální pracovníci v roli poradců pro zaměstnatelnost a další subjekty přispívající k realizaci strategie zaměstnanosti, musí zároveň reflektovat nutná opatření potřebná ke sniţování rozdílů mezi muţi a ţenami v uplatnění na trhu práce, vyplývající z poţadavků eliminace diskriminace. Úřady práce mohou soustředit svoji pozornost na podporu a rozvoj nezávislého drobného podnikání mezi Romy. Nezávislá ekonomická činnost Romů odpovídá kulturní tradici některých společenských vrstev této skupiny. Rozvoji nezávislému drobnému podnikání stojí v cestě obtíţná adaptace začínajících podnikatelů na legislativní a administrativní rámec podnikatelských aktivit v České republice. Současně existují významné příleţitosti pro osoby samostatně výdělečně činné v sociálně vyloučených lokalitách a chudinských čtvrtích měst. Je tedy nutné, aby úřady práce vytvořily nástroje podpory drobného podnikání mezi Romy. Úřady práce mohou nabízet rekvalifikační kurzy pro uchazeče, kteří projeví zájem o podnikání s moţností poskytnutí příspěvku, podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 S., a za určitých podmínek stanovených příslušným úřadem práce. Velmi důleţité je také zvýšit kontrolu nelegální práce. Důleţité je pracovní poradenství, tj. individuální poradenství pro nezaměstnané osoby v produktivní věku ţijící v sociálně vyloučené lokalitě. Součástí poradenství je asistence při vyhledávání pracovních nabídek, asistence při kontaktování zaměstnavatele, doprovod klienta na pracovní pohovory (v odůvodněných případech), facilitace nedorozumění mezi novým zaměstnancem a klientem (nutno během celých 3 měsíců zkušební doby). Primárním cílem pracovního poradenství je nalezení pracovního uplatnění pro klienta a udrţení zaměstnání, sekundárně ale také zvýšení kompetencí klienta pro ucházení se o zaměstnání v budoucnu (navigace k umění sebeprezentace, podpora sebevědomí). Psychosociálního poradenství. Situace vyloučení nemá jednu příčinu, často jedna oblast problémů ovlivňuje druhou a psychická frustrace těchto osob je natolik hluboká, ţe vyţaduje péči odborníků. Cílem tohoto specializovaného poradenství je namotivování klienta k postupné akceptaci vzorce, dle kterého zaměstnání, resp. vůbec práce jako taková je činností, která pozitivně ovlivňuje ţivot jedince i jeho rodiny ve všech sférách ţivota. Je to dlouhodobá, kapacitně náročná individuální práce s klientem, na kterou musí navazovat nabídka postupného vzdělání. 8

9 Poradenství zaměstnavatelům - má za cíl motivovat k dlouhodobému a férovému zaměstnání nízko- či nekvalifikovaných osob. Na základě individuální práce s klienty prezentovat potenciálním zaměstnavatelům výhody zaměstnání těchto osob (dle individuálních dispozic uchazečů např. fyzická zdatnost, předpoklad vděčnosti za zaměstnání a věrnosti zaměstnavateli, perspektivu rozvinutí kvalifikace praxí, atd.). Vyuţít lze také moţnosti změny směrnice o veřejných zakázkách měst a to: Zvláštní podmínkou pro plnění veřejné zakázky: ve smyslu 44 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zadavatel poţaduje, aby alespoň 10 % z celkového počtu pracovníků dodavatele, kteří se budou podílet na plnění zakázky, pocházelo z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob, tj. uchazečů o zaměstnání, kteří byli bezprostředně před započetím plnění zakázky evidováni úřadem práce po dobu alespoň 5 měsíců. Podmínku dodavatel splní, pokud tyto osoby prokazatelně ukončí evidenci na úřadě práce v souvislosti s uzavřením pracovněprávního vztahu s dodavatelem. Součástí nabídky musí být prohlášení uchazeče o tom, ţe nejméně 10 % osob, které se budou podílet na plnění zakázky, přijme do pracovního poměru či na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vítězný uchazeč o zakázku před podpisem smlouvy se zadavatelem předloţí seznam osob, s nimiţ uzavřel pracovněprávní vztah v souvislosti s plněním zakázky potvrzený místně příslušným úřadem práce, a zároveň předloţí prohlášení o celkovém počtu osob, které se budou na plnění zakázky podílet. Zde je také volné místo pro neziskový sektor, jehoţ kapacita napomáhat v programech podporovaného zaměstnávání Romů je malá. MPSV ČR vypsalo Výzvu oblast intervence 3.1, aktivita c) investiční podpora sociální ekonomiky, kde lze zakládat nové podnikatelské aktivity, maximální výše na jeden projekt činí Kč. Ukončení příjmu ţádostí je 30. listopadu Sociální podnikání či sociální firmy, tj. podpora vzniku subjektů, které vytvářejí pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Prostřednictvím IOP aktivita c) investiční podpora sociální ekonomiky. Program zajišťuje investiční pomoc pro podporu a rozvoj nástrojů sociální ekonomiky. Jedná se o podporu inovativních aktivit, které umoţní sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroţených sociálním vyloučením vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí. Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu otázky nezaměstnanosti, sociální soudrţnosti a místního rozvoje a svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udrţitelného rozvoje. 4. Bydlení Otázka bydlení do jisté míry určuje charakter a standard sociálně vyloučených romských lokalit. Velká část těchto lokalit totiţ existuje v místech, která byla z různých důvodů povaţována za málo atraktivní. Některé lokality dokonce vznikly jako nouzová forma ubytování např. Vsetín Poschla. Obyvatelé mají obecně velmi malé šance odstěhovat se mimo lokalitu. V relativně nejhorší situaci se pak nalézají rodiny s malými dětmi, které často ţijí v domácnosti svých rodičů, bez reálné šance získat vlastní byt. K pronájmu bytu nemají dostatek prostředků. Navíc jsou pro většinovou společnost minimalizováni tím, ţe pocházejí z prostředí ghetta nebo vyhlášené lokality. Získat obecní byt je pro ně prakticky nemoţné. V rámci pokračujícího procesu sídelní segregace jsou mnozí Romové často vytěsňováni do okrajových částí měst s nízkou nebo ţádnou dostupností sluţeb. Dokazování rasové diskriminace v takových případech je však velmi obtíţné, neboť jde často o rodiny vyznačující se kromě odlišné etnické příslušnosti i různými sociálními problémy, nebo rodiny narušující občanské souţití. Vytěsňováním Romů tak dochází k vytváření novodobých ghett, v nichţ se koncentruje sociálně nejslabší vrstva obyvatelstva, coţ vede ke vzniku zdravotnických, hygienických a bezpečnostních rizik a k rozvoji sociálně patologických jevů 9

10 v těchto oblastech. Řešení uvedených problémů si v budoucnu vyţádá mnohem větší náklady, neţ jaké by vyţadoval aktivní a preventivní přístup předcházející sociálnímu vyloučení v současnosti. Obce tak ve skutečnosti jen oddalují řešení problémů nebo jej přesunují na stát. Obce ve Zlínském kraji nevyuţívají moţnosti výstavby azylových domů, domů na půl cesty nebo jiného zázemí pro poskytování sociálních sluţeb. V současné době je otevřená výzva k předkládání ţádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu pro tyto výstavby. Zlín - má svoji lokalitu Obeciny, kde je větší koncentrace romského obyvatelstva. Bydlí ve starších, ale zrekonstruovaných bytech I. kategorie. Většinou bydlí v malometráţních obecních bytech 1+1 nebo 2+1. Byty nejsou zdevastované a jsou pěkně udrţované. Pořadníku na městské byty Romové vyuţívají a byty jsou jim přidělovány. Hodně Romů má bydlení odkoupeno do svého vlastnictví. Problémy s bydlením jsou v romské populaci stejné jako v neromské, neexistuje větší výskyt ztráty bydlení u Romů. Pokud se rodina ocitne bez přístřeší, tak se převáţně uchýlí k příbuzným, osamělé matky vyuţijí moţnosti bydlení v Azylovém charitním domě pro matky s dětmi ve Zlíně, minimum rodin vyuţívá ubytovny. Ţádné praktiky ze strany pronajímatelů nejsou zaznamenány. Integrační nástroje v oblasti bydlení jsou stejné jako u ostatních obyvatel. Prostupné bydlení ve Zlíně neexistuje. V případě neplatičů se město snaţí nalézat zvláštní příjemce. Všem potřebným se poskytuje poradenství a především občany v hmotné nouzi důsledně kontrolují (měsíční kontrola úhrady bydlení). Řešení sociálně vyloučených lokalit ve Zlíně není zapotřebí. Otrokovice Romové bydlí v obecních i vlastních bytech o standardní velikosti. Byty jsou udrţované, popř. vylepšené a Romové dostávají přidělené byty z pořadníku města za stejných podmínek jako ostatní občané města. Celkem 5 rodin bydlí v RD a hradí si náklady spojené s uţíváním bytu. Jedna rodina bydlí v domku sníţené kvality, tři rodiny bydlí v bytě 1+1. Městské byty se přidělují na základě podaných ţádostí. Pokud přijde romská rodina o bydlení, tak se uchýlí k rodině, do komerčních ubytoven nebo vyuţívají azylového bydlení či migrují jinam. Ţádné praktiky pronajímatelů či jiných subjektů na trhu s byty nejsou známy. Vizovice ve městě jsou pouze dvě romské rodiny, bydlí ve vlastních domcích. Bez problémů. Valašské Klobouky na území správního obvodu města ţije asi 50 romských občanů, jedná se o rozvětvené rodiny, které na daném území ţijí jiţ řadu let. V převáţné většině jde o smíšená manţelství. Jsou zde hlášeny ještě 4 romské rodiny, které se zde však nezdrţují. V roce 2009 se do města přistěhovaly 2 romské rodiny. Některé romské rodiny opakovaně odjíţdí kaţdoročně do zahraničí a opětovně se vrací domů. Luhačovice bez informací pracovníka. Vsetín - Romové bydlí v převáţně obecních bytech. Několik romských rodin bydlí v bytě pronajatém od soukromého vlastníka. Na přidělování bytů existuje pořadník, kdy ţadatel musí splňovat některá pro všechny společná kritéria např. bezdluţnost vůči městu, pravidelné obnovování ţádosti atd. Byty z pořadníku jsou přidělovány i Romům. Ve Vsetíně jsou dvě lokality obývané výhradně Romy, které je moţné povaţovat za sociálně vyloučené a to: Poschlá celkem 36 bytů, 215 osob. Domy jsou postaveny na místě bývalé městské skládky v bezprostřední blízkosti čističky odpadních vod. Za nepříznivých povětrnostních podmínek, vane-li severozápadní vítr, se po prostoru line nevábný pach z čističky. Dalším zdrojem zápachu je i potok pod svahem za domečky, v nichţ jsou sluţební prostory Diakonie ČCE. Ulice Jiráskova 409, kde ţije 69 osob. Ostatní Romové ţijí rozptýleně mezi majoritou v lokalitách, které sice nejsou segregovány a prostorově vymezeny, lze však říci, ţe zde ţijící Romové jsou na různém stupni sociálního vyloučení. 10

11 Jedná se o: Centrum města (141 osob) Trávníky (54 osob) Ostatní lokality (79 osob) Ve Vsetíně existuje Pracovní skupina pro etnické menšiny, která je zřízena při Městském úřadě Vsetín, která se zabývá především integrací romské menšiny. Jsou v ní zástupci Romů. Mezi nejčastější příčiny ztráty bydlení patří dluhy na nájmu a sluţbách spojených s uţíváním bytu. Rodiny bez bydlení vyuţívají bydlení u příbuzných a část se odstěhuje do zahraničí. Velmi málo vyuţívají ubytoven (pouze jednotlivci). Zvýšený zájem najít si podnájem naráţí na špatné zkušenosti, obavy pronajímatelů a finanční náročnost. Město jiţ dlouhodobě vyuţívá moţnosti institutu zvláštního příjemce pro úhradu nájemného a sluţeb s tím spojených. Existence vícestupňového bydlení ve Vsetíně není, naráţí to na nedostatek bytů a tudíţ nedostatečný oboustranný tok bydlení. Město Vsetín realizuje projekt IPRM, jehoţ součástí jsou i romské lokality. Roţnov pod Radhoštěm bytová situace je srovnatelná s okolními městy. Romové bydlí jak ve vlastních bytech, tak i v městských bytech, případně na ubytovnách. Byty jsou na poţadované úrovni. V rámci pořadníku ţadatelů o přidělení obecního bytu jsou evidováni rovněţ Romové. Byty jsou přidělovány standardním způsobem. Ve městě není sociálně vyloučená lokalita. Bydlí zde asi 50 Romů, ostatní se z města odstěhovali na ubytovny v jiných krajích. Valašské Meziříčí Romové ve městě bydlí převáţně v městských bytech o velikostech 1+1 aţ 1+2. Někteří vlastní byt 1+3, které jsou v jejich osobním vlastnictví. Byty jsou zrekonstruované a udrţované. Ţádosti na městské byty vyuţívají Romové stejně jako neromové. Byty jsou přidělovány v souladu s pravidly pro přidělování městských bytů. Mezi nejčastější příčiny ztráty bydlení je neoprávněné uţívání bytu z důvodu neexistence nájemní smlouvy, výskyt dluhů na nájmu a sluţbách s tím spojených. Problémy s bydlením jsou stejné jak u Romů, tak i neromů. Romské rodiny bez bydlení nachází útočiště u příbuzných, v ubytovnách, podnájmech či migrují jinam. Ţádné diskriminační praktiky pronajímatelů nejsou známy. Integrační nástroje v oblasti bydlení jsou stejné pro všechny občany města. V případě neplatičů se snaţí najít zvláštního příjemce. Všem občanům v hmotné nouzi poskytujeme poradenství a kontrolujeme jejich plnění. Existence systémového řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách ve městě není zapotřebí. Kroměříţ Romové bydlí v bytech v osobním vlastnictví, v nájemních bytech, ubytovnách a bytech domů zvláštního určení. Město přiděluje byty dle závazných pravidel bez ohledu na etnickou příslušnost ţadatelů. Romové vyuţívají v hojné míře moţnosti projednání přidělení bytu v Sociální komisi Rady města Kroměříţe, která doporučuje přednostní přidělení bytů Bytové komisi Rady města Kroměříţe. Mezi nejčastější příčiny ztráty bydlení patří devastace bytů a jejich okolí, neplacení nájemného a sluţeb s ním spojených. Romské rodiny bez přístřeší vyuţívají ubytoven, azylových domů a firem, vlastnících i pronajímajících bytové jednotky. Praktiky pronajímatelů lze těţko posoudit, většinou dochází k předjednání s pronajímateli a pracovníky města. Obavy romských nájemníků jsou opodstatněné. Vysloveně diskriminační chování nebylo zaznamenáno. Integrační nástroje jsou vyuţívány u všech obyvatel stejně, hojně je vyuţívaná hustá síť poradenských sluţeb v regionu i mimo region. Město revitalizovalo bytové jednotky a revitalizace je součástí plánovaného rozvoje města. V současné době se v regionu Kroměříţe zdrţuje asi 500 Romů. Ve městě nejsou sociálně vyloučené lokality v pravém slova smyslu. Městský úřad poskytuje romským občanům mimořádnou péči a sluţby, spojené s otázkou bydlení a důstojnými podmínkami ţivota. Romové bydlí na sídlišti Zachar, v ulici u Zámečku, na Račíně, v obci Kyselovice, Zdounky, Zborovice, Bezměrov a Hulín-Záhlinice aj. V případě naléhavé situace je moţné přijetí do Azylového domu pro matky s dětmi a ţeny v tísni nebo do Azylového domu pro 11

12 muţe, kde je zřízeno nízkoprahové centrum ADAM, které poskytuje komplexní sociální a poradenský servis občanům ohroţeným sociálním vyloučením. Foto: bydlení Romů v obci Bezměrov Holešov odhad počtu romských příslušníků je asi 100 romských občanů, z nich největší počet bydlí převáţně v ulici Školní. Všichni místní Romové bydlí v obecních bytech. Za vyloučenou lokalitu lze povaţovat ulici Školní, kde panuje špatná bytová situace. V souvislosti s řešením a vystěhováním rodin z ul. Školní bylo přijato rozhodnutí města o vystěhování romských rodin do vyloučené lokality Bořenovská. Město se snaţí přidělovat uvolněné obecní byty přednostně občanům ze Školní ul. V roce 2009 byly přiděleny 4 byty v různých částech města romským rodinám. Vţdy se jednalo o byty ve velmi dobré kvalitě. Jedné rodině byl přidělen byt 1+4 s ohledem na počet rodinných příslušníků. Mezi nejčastější příčiny ztráty bydlení patří neplacení nájemného, nesplácení dohodnutých splátkových kalendářů. Romské rodiny bez přístřeší vyuţívají bydlení u rodiny či migrují jinam. Město Holešov řešilo likvidaci sociálního ghetta ve Školní ul. Při přidělování bytů se s romskými občany jednalo jako s neromskými občany. Institut zvláštního příjemce nebyl vyuţíván, moţnost úhrady se řešila přímo v pokladně města při výplatě sociálních dávek. Bystřice pod Hostýnem bez informací pracovníka. Uherské Hradiště Romové bydlí jednak v městských bytech a jednak ve vlastních domcích. Byty jsou relativně udrţované. K Romům se při přidělování bytů přistupuje stejně jako k jiným občanům. Po vyhodnocení jsou zařazováni do pořadníku na bydlení. Dle názoru pracovníka města někteří Romové neplatí nájemné a posléze jsou z bytů vystěhováni nejprve do menších bytů a posléze bez náhrady bydlení. Uherský Brod ve městě ţije asi 140 romských občanů. Z toho sociálně vyloučených je 7 občanů a 15 občanům hrozí sociální vyloučení. Na dávkách je 88 romských osob. Většina Romů bydlí v lokalitě Větrná a lokalitě Vazová, která je sociálně vyloučena. Zde Romové bydlí převáţně v bytech 1+1, početnější rodiny v 1+2. Byty jsou přidělovány na základě pořadníku města. Město vlastní také holobyty, kde jsou ubytovány osoby z důvodu dluhů na předchozím bydlení. Město instalovalo na okraji města pro znevýhodněné občany buňku s kapacitou 8 pokojů. Obsazeno je 6 pokojů se 13 osobami. Z toho je 9 Romů. Nemoţnost získání zaměstnání byť i na pomocné práce, zdravotní stav a nezájem firem, podnikatelů o zaměstnávání Romů ovlivňují špatné bydlení Romů. Mezi nejčastější příčiny ztráty bydlení je neplacení nájemného, zadluţenost rodin, porušování stanovených norem souţití s ostatními obyvateli. Pokud přijdou romské rodiny o bydlení, hledají nejčastěji pomoc u příbuzných, coţ je krátkodobé řešení, poté jdou na ubytovny (město má 2 ubytovny a 4 ubytovny komerční), azylové bydlení nevyhledávají. S Romy jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou, převáţně na 3 měsíce a potom se smlouvy upravují, u opakovaných problémů s úhradou nájmu se uzavírají smlouvy podle splátkového kalendáře. Existuje kritika a odmítavý postoj občanů 12

13 bytových domů k romským nájemcům. Nejvyuţívanějším nástrojem města je institut zvláštního příjemce dávky, zamezující nárůst dalšího zadluţování, avšak jen u osob, které jsou příjemci sociálních dávek. Vícestupňové bydlení ve městě neexistuje. Město nemá zpracovanou koncepci na řešení sociálně vyloučených lokalit. V roce 2009 město nečerpalo ţádné dotační podpory v oblasti bydlení. Moţnosti řešení v oblasti bydlení pro další období: Tyto moţnosti vychází z Koncepce na integraci romské menšiny ve Zlínském kraji na období a jsou aktualizovány: Klíčovým střednědobým cílem města v oblasti bydlení by mělo být vytvoření koncepce vícestupňového prostupného sociálního bydlení, reflektující konkrétní situaci ve městě, potřebnost sociálního bydlení a moţnosti města. Cesta pouze na ulici je dlouhodobě neúnosný, pro změnu situace města totálně neperspektivní, ale hlavně nenabízí ţádné moţnosti opětovného návratu k normálnímu bydlení rodinám, které by se pro takový návrat namotivovaly. Větší vyuţívání Programu podporovaného bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho realizace je zcela závislá na aktivním přístupu obcí, coţ vyţaduje širokou politickou shodu a podporu. Jako vzor mohou poslouţit města Otrokovice a Kroměříţ. Vznik a nárůst dluhů na nájemném jsou často důvodem pro vystěhovávání romských rodin. Přímou úhradu nájemného nebo sluţeb spojených s bydlením v současné době řeší nová právní úprava (od zák. č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení 42 odst. 3), a to ze systému dávek sociální péče, doplatkem na bydlení. Plátce doplatku můţe doplatek na bydlení poukazovat přímo pronajímateli nebo poskytovateli sluţeb. (bez institutu zvláštního příjemce, bez souhlasu příjemce). Výhodné hypotéky a spoření nemohou Romové vyuţívat, jelikoţ je převáţná většina z nich bez práce jiţ několik let, bylo by vhodné vytvoření hypoték pro sociálně slabé občany prostřednictvím měst. Vyuţívat moţnost oddluţení bydlení v majetku města či obce. Jednou z cest je vyhlášení amnestie z úhrady penále k dluţné částce na nájemném. Omezení privatizace obecních bytů, vymezení sektoru pro sociální bydlení v obcích. Včasná intervence při řešení dluhů na nájmu. Vyuţívání institutu zvláštního příjemce dávek a terénní práce. Efektivní územní plánování (rozbíjení sociálně vyloučených lokalit). Doporučením pro obyvatele-nájemníky bytů ve spolupráci se stavebním úřadem je důrazné motivování majitelů nemovitostí k péči o bytový fond a jeho údrţbu, jak jim nařizuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle 139 tohoto zákona můţe stavební úřad nařídit, aby vlastník domu v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu, např. kdyţ prokazatelně zanedbává údrţbu bytového fondu. Zamezit rozdělování úhrad energií rozpočítáním souhrnných nákladů (z měřiče u paty domu) mezi platící, a to včetně dluţných částek za neplatiče. Zavdává to velmi silný podnět k nevraţivosti mezi obyvateli domů těmi co neplatí a těmi, co platí i za ty co neplatí. Posílení protidluhového poradenství, je-li realizováno kvalitně, můţe část klientů vést k přijetí dlouhodobějších ţivotních cílů včetně snahy udrţet si bezproblémové bydlení, v konkrétní podobě přijetí modelu pravidelného placení nájmu a sluţeb. 5. Školství Základním cílem aktivit vlády je řešit vzdělávání Romů variantními strategiemi vzhledem k jejich specifickým potřebám s upřednostněním standardních vzdělávacích moţností a institucí, v nezbytných případech s individuálními či skupinovými vzdělávacími programy. 13

14 Ve srovnání s ostatním obyvatelstvem dosahují Romové výrazně niţšího vzdělání, zastoupení jedinců se středoškolským a zejména vysokoškolským vzděláním je mizivé. Za hlavní příčiny nízké vzdělanostní úrovně a kvalifikace Romů jsou povaţovány: podceňování vzdělání a kvalifikace nedostatečná znalost jazyka majority při nástupu do školy malá adaptace na pravidelnou činnost spojenou se školní docházkou horší podmínky ke studiu v mnohočetných rodinách v kombinaci se špatnou bytovou situací (přeplněné byty) Zvyšování vzdělanostní úrovně Romů je dlouhodobý proces, který však vyţaduje nejen úsilí ze strany majoritní společnosti, ale i Romů. Jednotlivá současná opatření jsou orientována na jednoduchá a časově méně náročná řešení, jako je např. podpora romských ţáků na středních školách (poskytovatelem je MŠMT), která částečně ovlivní momentální situaci konkrétní rodiny, bývá však často i předmětem kritiky zejména ze strany pedagogů. Ve Zlínském kraji bylo z MŠMT v roce 2009 podpořeno 9 školských zařízení, které navštěvovalo 27 ţáků a to v souhrnné částce ,- Kč. Jako nejdůleţitější se jeví zřízení funkce asistenta pedagoga na základních školách. Jejich práce přispívá ke sniţování absence školní docházky dětí a ţáků, zlepšuje komunikaci mezi učiteli a rodiči dětí a ţáků a přispívá ke zvyšování školní úspěšnosti znevýhodněné cílové skupiny. Vzhledem k pozitivním výsledkům výše zmíněných opatření je zřizování přípravných tříd a funkce asistenta pedagoga zakotveno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, jsou asistenti pedagoga zařazeni mezi pedagogické pracovníky ( 2 odst. 2 zákona) a stanoveny podmínky jejich kvalifikace ( 20 zákona). Zlín - na základních školách ve Zlíně nejsou větší zkušenosti s romským etnikem, jedná se pouze o jednotlivé ţáky, jejich problémy nevybočují z problémů většiny. Segregace romských ţáků ve Zlíně neexistuje. Inkluzivní vzdělávání školy realizují. V tomto vzdělávání se ţáci nerozlišují na romské a neromské. Pokud by byl zájem, školy se přijetí romských dětí se specifickými potřebami nebrání. Ve Zlíně nemají základní školy asistenta pedagoga pro romské ţáky. Školy podle potřeby pracují s lékaři, Speciálními centry, logopedy, PPP aj. Na středních školách studují romští studenti ojediněle a ţáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí je ve Zlíně minimum. Ve Zlíně není Centrum podpory inkluzivního vzdělávání pro znevýhodněné děti, ţáky a studenty. Ve městě neexistují romské školky, pokud je volné místo, tak školky romské děti přijmou. Zájem však ze strany romských rodičů o školy není. Vzhledem k tomu, ţe podmínkou pro přijetí do MŠ je zaměstnání rodičů, tak nejsou u Romů splněna kritéria přijetí. Dostupnost MŠ je dobrá, školky mají vypracovaný individuální vzdělávací plán. Do MŠ chodí 1 romské dítě a 2 poloromské děti. Přípravné ročníky ve Zlíně nejsou. Všechny aktivity ve Zlíně jsou pro všechny děti bez rozdílu. Existují i kurzy na získání základního vzdělání pro dospělé, pokud by byl ze strany Romů zájem. Podporu romských ţáků středních škol studenti vyuţívají. Otrokovice podle informací odpovědné pracovnice není na základních školách v Otrokovicích asistent pedagoga pro romské děti. Informace o středoškolácích chybí. V oblasti vzdělávání chybí činnost pracovních skupin, neexistují strategické dokumenty na podporu dětí ze sociuokulturně znevýhodňujícího prostředí ve vzdělávání. Zhodnocení činnosti Centra podpory inkluzivního vzdělávání nelze pro jeho neexistenci posoudit. Základní školy s vysokým procentem romských ţáků ve městě nejsou. Romské děti chodí k zápisu do klasických základních škol. Aktivity podporující přestup romských ţáků na střední školy město nemá, předávají se nabídky, které zodpovědný pracovník obdrţí. O romských studentech nevíme. Valašské Klobouky bez informací pracovníka. 14

15 Vizovice bez informací pracovníka. Luhačovice bez informací pracovníka. Vsetín míra segregace romských ţáků z hlavního vzdělávacího proudu je poměrně velká. 140 romských dětí navštěvuje základní školu a 360 dětí navštěvuje bývalé zvláštní školy. 2 Rodiny mají odmítavý postoj k procesu vzdělávání, vycházející z tradice, osobní zkušenosti rodičů, finančního hlediska, nízké priority vzdělání v ţebříčku hodnot, slabá motivace, demotivace ze strany okolí a vrstevníků, absence vzorů, pohodlnost ţáků a studentů, odmítavý postoj ke vzdělávání zejména dívek, odmítavý postoj společnosti vycházející ze stereotypu, obav a xenofobie. Zavádění modelu inklusivního vzdělávání ve městě a postoj institucí k němu nelze posoudit. Ačkoli na úrovni města nejsou finální strategické dokumenty na podporu dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí ve vzdělávání, je toto téma často probíráno na pracovních setkáních dotčených subjektů, organizací a orgánů. Lze předpokládat, ţe v dohledné době si řešení situace vynutí vznik takových strategických dokumentů. Činnost Centra podpory inkluzivního vzdělávání nelze posoudit, jelikoţ není známo. Město Vsetín nerealizuje ţádný program na podporu vzdělávacích aktivit Romů v rámci ESF. Mateřské školky jsou vzdálenostně dostupné i kapacitně, ale problémem je umisťování romských dětí do školky. Postoj rodičů je odmítavý. Mají obavu dát dítě do cizího prostředí. Dávat někam malé dítě není u Romů zvykem. Ačkoliv je poslední rok v MŠ zdarma, náklady na stravování jsou pro rodiče nepřijatelné. Ve Vsetíně chodí do MŠ pouze 2 romské děti. Na Základní škole na Turkmenské je jeden přípravný ročník, který navštěvovalo 14 ţáků. Romové upřednostňují přípravné ročníky před mateřskou školkou. Na této základní škole působilo 8 asistentů pedagoga. Mezi vsetínskými Romy je při výběru školy pro děti preferována ZŠ Turkmenská, kde je odhadem 80% romských dětí. Realizaci aktivit v rámci včasné péče pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí provádí: Diakonie Vsetín projektem Školička předškolní příprava pro děti ve věku 3 aţ 5 let, SAS pro rodiny s dětmi realizace besed pro rodiče. Charita Vsetín (NZDM Zrnko) pomoc s domácí přípravou školákům Největším problémem je předčasný odchod romských ţáků z procesu vzdělávání. Existence a efektivita nástrojů umoţňujících návrat Romů zpět do vzdělávacího proudu není známa a tudíţ nelze posoudit. Kurzy pro dospělé Romy pořádá Charita (NZDM Zrnko) individuální pomoc dospělým. Středoškolského vzdělávání se účastnily v roce 2009 čtyři romské učnice. Nejedná se o studium maturitní. Na vysokoškolském studiu je 1 Rom. Díky aktivní spolupráci terénních pracovníků a neziskového sektoru s rodiči dětí, probíhá příprava i samotný průběh zápisů romských dětí v naprosté většině standardně a v souladu s inkluzivním vzděláváním. Navzdory tomu je stále většina dětí umisťována na ZŠ Turkmenská, neboť rozhodujícím faktorem je volba rodičů. Roţnov pod Radhoštěm na základních školách ve městě nejsou větší zkušenosti s romskými dětmi, jelikoţ se jedná pouze o jednotlivé ţáky, jejichţ problémy nevybočují z problémů většiny. Segregace ve školství ve městě neexistuje. Inkluzivní vzdělávání školy realizují. V tomto vzdělávání se ţáci nerozlišují na romské a neromské. V případě potřeby se školy přijetí romských dětí se specifickými potřebami nebrání. ZŠ dle potřeb spolupracují s lékaři, speciálními centry, logopedy, PPP aj. Na středních školách romští studenti studují ojediněle. Ve městě neexistuje Centrum podpory inkluzivního vzdělávání. Zájem o mateřské školky ze strany romských rodičů není. V současné době předškolní zařízení nenavštěvuje ani jedno dítě. Kapacita i dostupnost MŠ je uspokojivá. Přípravné ročníky na školách nejsou. 2 Odhad terénních sociálních pracovníků města Vsetína 15

16 Valašské Meziříčí romské děti jsou integrovány do různých škol na území města, nejvíce však do ZŠ Masarykovy, kde funguje asistent pedagoga. Bez dalších informací od pracovníka. Kroměříţ nebyla zaznamenána segregace v ţádném ze školských zařízení v regionu Kroměříţe. Romové plní povinnou školní dochází, jak na ZŠ, tak i na speciálních školách. Základní bariérou ve vzdělávání je pravidelná docházka do školy, kdy časté a mnohahodinové absence romských dětí mají za následek situace, kdy dítě není schopno dohnat zameškané učivo i přesto, ţe pedagog má snahu dítě pravidelně doučovat. Rodiče se v době nemoci dítěte nezajímají o probrané učivo a v mnoha případech se dítě na doučování nedostaví. Na školách je dána moţnost i romským rodičům, aby byli přítomní konkrétní vyučovací hodině nebo v hodinách doučování. V regionu Kroměříţe je velmi dobře rozvinuta síť inkluzivního vzdělávání nejen na základních, ale i na středních školách a to i přes velké nároky, které jsou v této oblasti kladeny na jednotlivé pedagogické pracovníky. Inkluzivní vzdělávání nerozlišuje na romské a neromské děti. Na vysoké odborné úrovni jsou pracovníci Speciálně pedagogického centra Kroměříţ i PPP Kroměříţ, kteří se zabývají inkluzí. V regionu nejsou etnicky homogenní mateřské školky. Dostupnost i kapacita MŠ je velmi dobrá, v případě zájmu a volných míst je dítě přijato bez ohledu na etnickou příslušnost. Poptávka romských rodičů po MŠ je mizivá, kdyţ jsou romské děti do MŠ přijaty, tak navštěvují zařízení nepravidelně nebo vůbec a blokují místa ostatním zájemcům, kteří mají o docházku do MŠ zájem. Přípravné ročníky v regionu nejsou. Sociálně aktivizační sluţby v regionu poskytuje FOD pobočka Kroměříţ a Oblastní charita Kroměříţ, která provozuje Azylový dům pro matky s dětmi a ţeny v tísni. Obě organizace mají pověření k výkonu sociálně právní ochraně dětí. Na školách existují asistenti pedagoga. Programy doučování jsou nabízeny a realizovány v rámci poptávky stejně tak jako zájmová mimoškolní činnost. Vše je nabízeno bez rozdílu národnosti. Problémem předčasného odchodu romských ţáků z procesu vzdělávání jsou naučené vzorce chování a jednání, které si nese dítě z nukleární i širší rodiny, snadná dostupnost finančních prostředků od státu formou sociálních dávek, absence potřeby vzdělávání a získání finančních prostředků vlastním přičiněním. Programy přípravy na přijímací řízení realizuje kaţdá kmenová ZŠ dle vlastního plánu pro intaktní populaci dětí a mládeţe. Holešov v roce 2009 byly evidovány 3 romské děti, které navštěvovaly mateřskou školku. Dostupnost MŠ ve městě je dobrá, ale převaţuje nezájem romských rodičů o MŠ. V cílech komunitního plánu sluţeb města Holešova je zahrnuta podpora osob ohroţených sociálním vyloučením, vznik a rozvoj terénní sociální sluţby, terénní programy a aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. Ve Středisku volnočasových aktivit Tymy Všetuly pracuje asistent volnočasových aktivit pro romské děti, který realizuje osvětu a napomáhá ke změně postojů rodičů ke vzdělávání, jsou organizovány motivační akce za účasti dětí a rodičů. Zápisu do základních škol se v roce 2009 zúčastnily 3 děti, všechny měly odklad školní docházky. K zápisu chodí děti nepřipravené, chybí jim pravidelná docházka do MŠ. Rodiče preferují nástup dětí do ZŠ praktických, aby měli méně práce, domáhají se zápisu přímo do 1. třídy ZŠ praktické. ZŠ Druţby je s větším podílem romských ţáků, v roce 2009 se jednalo o 11 dětí. Na této škole působí asistentka pedagoga a na ZŠ praktické pracují 2 asistenti pedagoga, kdy pomáhají romským dětem ve vyučování i po vyučování. Příčinou předčasného odchodu romských ţáků z procesu vzdělávání je nedostatečná motivace ze strany rodiny, vzdělání nepatří mezi priority romských rodin. Problematice vzdělávání Romů by pomohla změna legislativy a školského systému, jelikoţ neexistují dálkové učební obory, mladší Romové, kteří ukončí docházku na základní škole, raději zůstávají doma a dále se nevzdělávají. Přitom si nedokáţou vyřešit a vyřídit běţné záleţitosti a jsou odkázáni na pomoc sociálních pracovníků. V roce 2009 byl pouze 1 student v učebním oboru. Ve městě není ani 1 student střední školy, přestoţe mají moţnost navštěvovat doučovací a přípravné kurzy. Vysokoškolák v Holešově není. Bystřice pod Hostýnem bez informací pracovníka. 16

17 Uherské Hradiště pracovník určený na romskou problematiku nemá informace týkající se vzdělávání romských dětí. Uherský Brod na základní školu Výslunní spadá ulice Vazová a Větrná, kde bydlí největší část romské populace. Objevuje se kritika romských rodičů, ţe se z této školy stává romská škola. Vyúsťuje to ţádostmi rodičů o přeřazení jejich dětí na jinou základní školu ve městě, kde je minimální počet romských ţáků. Mezi bariéry omezující jejich vzdělanost patří narušování výuky ve třídách neukázněnými dětmi, nezvládání učiva v důsledku nedostatečného zájmu rodičů při domácí přípravě na vyučování. Inkluzivní vzdělávání existuje na všech školách s kladným postojem. Stále však zaostává osvěta k výchově v romských rodinách. Ve městě nemáme Centrum podpory inkluzivního vzdělávání, ale funguje zde Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ na ulici Větrná, mezi jehoţ činnosti patří i pomoc romským dětem při přípravě na vyučování. Dotační podpora vzdělávacích aktivit ze strany obce nebyla poskytnuta. Nejvíce dostupná mateřská školka je na ul. Osvoboditelů, kde je umístěno 6 romských dětí a která se nachází v blízkosti lokality Větrná, kde bydlí nejvyšší počet romských rodin. Kapacita mateřských školek je dostačující. Sociální odbor ve spolupráci se sociálně právní ochranou dětí doporučuje návštěvu MŠ především rodinám se 3 a více dětmi a převáţně s úspěchem. Ve městě nemáme zřízeny speciální přípravné ročníky pro romské děti. Zápisy u romských dětí na ZŠ probíhají stejně jako u neromských dětí. Umisťováni do praktických škol jsou na základě psychologického vyšetření. Asistenti pedagoga jsou velice ţádáni na všech školách ve městě. Problémem je nedostatek finančních prostředků. Problémem předčasného odchodu romských ţáků z procesu vzdělávání je nedostatečné finanční zajištění rodiny, neochota rodičů podpořit vzdělání dítěte, špatné školní výsledky a tím se projevuje ztíţené uplatnění na trhu práce, vyšší nezaměstnanost u Romů, konzumace alkoholu, drogová závislost, trestná činnost a celkový sociální propad. Ve středoškolském vzdělávání je 7 studentů, pedagogové na ZŠ jsou ochotni individuálně ţáky připravovat na přijímací zkoušky. Jedna studentka je na vyšší odborné škole formou dálkového studia. Ţádost Krajského úřadu Zlínského kraje o účelovou dotaci na asistenty pedagoga pro děti, ţáky a studenty se sociálním znevýhodněním v roce 2009: Název školy počet asistentů pedagoga finanční prostředky celkem Kč Základní škola, Družby 329, Holešov Základní škola praktická a speciální, 1. máje 209, Kroměříž Základní škola praktická, Tyršovo nábř. 649, Rožnov pod Radhoštěm Základní a Mateřská škola, Palackého nám. 238, Uherské Hradiště Základní a Mateřská škola, Turkmenská 1612, Vsetín Základní škola, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Základní škola, Komenského nám. 440, Kroměříž Základní a Mateřská škola, Komenského 1720, Staré Město Celkem Zdroj: Informace z odboru školství, mládeţe a sportu KÚZK Základní informace k financování asistentů pedagoga pro děti, ţáky a studenty se sociálním znevýhodněním: Školský zákon pamatuje v 16 na ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým by měla být věnována zvláštní péče ve vzdělávacím procesu. Do skupiny těchto ţáků patří ţáci se sociálním znevýhodněním, tj. i ţáci pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ţáci ohroţení sociálně patologickými jevy apod. Účelem programu je trvale podporovat činnost asistentů pedagoga, kteří ve velké míře zkvalitňují péči o ţáky, usnadňují jejich adaptaci na školní prostředí, vytváří pozitivní vazby mezi zákonnými zástupci ţáků a školou a pomáhají ke kvalitativně lepšímu vyuţití volného času dětí. 17

18 Podpora romských ţáků středních škol ve Zlínském kraji za rok 2009 v Kč SŠ-COP Val. Meziříčí SOU Uherský Brod SPŠ a hotelová Uh. Hradiště SPŠ stavební Val. Meziříčí SZŠ Vsetín OU Kelč SŠ hotelu a služeb Kroměříž SOŠ Luhačovice SŠ nábytkářská Bystřice pod Hostýnem SZŠ Uherské Hradiště Celkem Zdroj: Informace z odboru školství, mládeţe a sportu KÚZK Moţnosti řešení v oblasti školství pro další období: Tyto moţnosti vychází z Koncepce na integraci romské menšiny ve Zlínském kraji na období a jsou aktualizovány: Klíčovým faktorem vzdělávání romských dětí je posílení motivace rodičů k předškolnímu vzdělávání dětí, tzn. větší vyuţívání mateřských školek dětmi ze sociálně vyloučené lokality a tedy i dočasné vyvázání dětí z nepodnětného prostředí. Sociální pracovníci, terénní pracovníci a všichni, kdo se integrací Romů zabývají, by se na tuto moţnost měli soustředit a přesvědčovat rodiče, ţe to jejich dětem velmi pomůţe při nástupu do základní školy. Usilovat o zřízení přípravných tříd při základních školách pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Plnění vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náleţitostech plnění povinné školní docházky. Podle ní by měla být zpětná vazba o úrovni dětí v předškolním vzdělání v přípravné třídě. Spolupracovat více prostřednictvím asistenta pedagoga s rodinou při častých absencích dítěte. Postih pro rodiče, jejichţ děti byly shledány nemocnými, a přesto běhají venku za nedodrţování léčebného reţimu, spolupráce s Oddělením sociálně-právní ochrany dětí. Osvěta pro rodiče, aby si uvědomili, ţe dají-li své dítě do zvláštní školy, omezí své dítě při výběru povolání. Základní školy by měly posilovat své schopnosti udrţet v hlavním proudu vzdělávání i děti ze sociálně a kulturně handicapujícího prostředí. Cestou k tomuto cíli je diferencovaný a individualizovaný přístup k dětem v základní škole a zejména zohlednění tohoto úkolu školy jak v pregraduální přípravě učitelů, tak v jejich dalším vzdělávání Zřídit na základní škole funkci asistenta pedagoga, pokud jsou ve třídě děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tito asistenti pracují ve všech typech škol a školských zařízení. Asistent pedagoga v souladu s pokyny pedagoga pomáhá ţákům s aklimatizací a usnadňuje komunikaci pedagoga s ţáky, jejich rodiči a případně celou romskou komunitou. Asistenti pedagoga pracují v mateřských školách, přípravných třídách, základních školách, speciálních a praktických školách, na středních odborných učilištích a v institucích ústavní a ochranné výchovy, pokud v těchto zařízeních je vyšší procento ţáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a všude tam, kde špatné výsledky romských dětí na potřebu této asistence ukazují. Mělo by být trendem, aby romské děti navštěvovaly klasickou základní školu a nebyly soustřeďovány do speciálních škol. Podceňování kvalifikace je zapříčiněno mimo jiné i tím, ţe romské děti i se středoškolským vzděláním nenajdou často uplatnění. Učitelé romských dětí by měli spolupracovat s rodiči těchto dětí. S těmi by měli předem prodiskutovávat všechny záleţitosti týkající se dětí (školní stravování, pobyt v druţině či školním klubu, zdraví dítěte, výlety, prázdninové tábory apod.), zdůrazňovat jim důleţitost pravidelné školní docházky i domácí přípravy. Vztah rodičů ke škole by měl být co nejlepší, měli by se sem chodit poradit ve věcech, které se týkají jejich dětí, škola pro ně musí být stále otevřená. 18

19 Pro vytvoření dobrých vztahů mezi romskými ţáky a jejich spoluţáky je nutné, aby všichni ţáci byli vedeni k toleranci a multikulturní výchově. Je nutné, aby se multikulturní výchova prolínala do všech předmětů školních vzdělávacích programů i ve školách, kde ţádní romští ţáci nebudou. Více vyuţívat programy Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy s celostátní působností, které jsou realizovány v souladu s Nařízením vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. 6. Bezpečnost Názory veřejnosti na původ problémů v souţití s Romy i její pohled na existenci sociálně vyloučených romských lokalit představují východiska pro utváření představ o tom, jak tíţivou sociální situaci jejich obyvatel řešit. V české společnosti stále dominují odmítavá stanoviska, podle kterých příčina spočívá na straně Romů. Veřejnost převáţně povaţuje Romy za ty, kteří zneuţívají sociální systém a odmítají se začlenit na pracovní trh. Nahlíţení na obyvatele lokalit jako na osoby, které si pomoc nezaslouţí a za svou situaci si mohou sami, sniţuje ochotu veřejnosti vynakládat veřejné prostředky na integrační politiku. Zlínský kraj - podpořil v rámci vyhlášeného podprogramu malého rozsahu na integraci romské komunity v roce 2009 o. s. Cyrillos Vsetín, které zrealizovalo projekt United Colours ofsetín 09 aneb Kampaň proti rasismu částkou ,- Kč. Projekt trval 4 měsíce a probíhal formou besed a workshopů na téma rasismus konaných na ZŠ, SŠ a OU s Romy a o Romech a pravidelným sportováním ve městě Vsetíně. Zlín ve městě nejsou výrazné problémy v souţití romského a neromského obyvatelstva. Problémy kopírují problémy většinové společnosti. Otrokovice bez větších problémů v souţití Romů s většinovým obyvatelstvem. Městská policie nerozlišuje přestupce podle barvy pleti. Valašské Klobouky bez informací pracovníka. Vizovice bez informací pracovníka. Luhačovice bez informací pracovníka. Vsetín problémy v souţití Romů a majority jsou viditelné např. v oblasti bydlení, kdy dochází k opakovaným stíţnostem na některé romské obyvatele v domech, kde bydlí jak Romové tak neromové. Jde o stíţnosti na hlučné chování, poškozování společných prostor (děti), nadávky a nevhodné chování ze strany menších i větších dětí vůči ostatním dětem, ale i dospělým obyvatelům atd. Roţnov pod Radhoštěm ve městě nejsou registrovány ţádné zvláštní negativní jevy v souţití mezi majoritou a Romy. Valašské Meziříčí problémy jsou stejné, jako u majoritní populace. Kroměříţ jednoznačně vyhraněné postoje kroměříţské veřejnosti nejsou známy. Názory jednotlivců se různí a mohou být spekulativní a nemohou mít obecnou výpovědní hodnotu a platnost. Město Holešov - souţití členů romské komunity s ostatními občany Holešova je problémové, ale není vyhrocené. Vyskytují se problémy (krádeţe v supermarketech), jsou stíţnosti na hlučné chování, agresivní jednání, okrádání místních občanů procházejících Školní ulicí a 19

20 vyuţívání postiţených občanů (mentálně a tělesně postiţených, kteří se sami nedokáţou bránit). Veřejnost kladně hodnotila výkon veřejně prospěšných prací romských obyvatelů a zásah PČR v ulici Školní 1. října 2009, neboť došlo k poklesu trestné činnosti na území města. Bystřice pod Hostýnem bez informací pracovníka. Uherské Hradiště bez informací pracovníka. Uherský Brod souţití ve městě je problémové, neboť téměř všem Romům je nabízeno bydlení v jednom panelovém bytovém domě. Několik rodin bydlí v RD na území města, někteří jednotlivci bydlí na ubytovnách. Pracovníci úřadu mají zjištěno, ţe pokud nebydlí více jak jedna romská rodina mezi neromskými obyvateli, nejsou závaţnější problémy v souţití. Činnost PČR je směřována do oblasti drogové problematiky, majetkové a lidských práv. Moţnosti řešení v oblasti souţití pro další období: Tyto moţnosti vychází z Koncepce na integraci romské menšiny ve Zlínském kraji na období a jsou aktualizovány: Politika na všech úrovních musí překonat zakořeněné mínění, ţe sociálně vyloučené postavení a ţivot v ghettu je něčím, co Romům vyhovuje a v jistém smyslu odpovídá jejich kulturnímu či etnickému naturelu. Prolomení této bariéry je podmínkou ke změně etnického klimatu v otázce překonatelnosti sociální vyloučení a v otázce kolektivních respektive individuálních řešení. Zkušenost s lokalitami zvyšuje pocit naléhavosti řešení, ale omezuje pocit řešitelnosti v důsledku kolektivistického, rasového či etnického vidění. To je základní politický rébus pro kultivaci a uskutečnění integračních programů. Mezigenerační zlepšování situace a zvyšování otevřenosti vůči moţnosti změny vyţaduje, aby mladší vrstvy obyvatel nejen získávaly vzdělání, ale také nadále bydlely a ţily v regionu. Sociálně vyloučené lokality vyţadují nepoměrně komplexnější, dlouhodobější a propracovanější integrační strategii, při níţ je nutná spolupráce místní a krajské samosprávy se státní správou. Na pověřených obcích s rozšířenou působností by měla být zaloţena pracovní skupina na integraci romské komunity, kde by měli být zastoupeni také Romové. V této skupině se mohou řešit i problémy v souţití. 7. Kriminalita Vláda ČR se oblasti bezpečnostní politiky směřujícím k Romům zaměřuje především na extremismus, kriminalitu a sociálně patologické jevy. Diskriminační přístup české společnosti k romským občanům začal být viditelný aţ v roce 1997, kdy začali Romové opouštět Českou republiku a v zahraničí ţádali o udělení statutu uprchlíka z důvodů diskriminace v zemi původu. Odchody Romů z republiky upozornily svět na narůstající diskriminaci v ČR. V České republice nejsou přesné údaje o kriminalitě spojené se ţivotem v sociálně vyloučených lokalitách. Nejčastěji se vychází z kvalifikovaných odhadů obvodních oddělení PČR. 3 Nejvíce se mezi Romy ve Zlínském kraji rozmáhá lichva a tím vzniká vysoká zadluţenost. Skutečnost, ţe lichvou trpí aţ polovina romských obyvatel, způsobuje nemoţnost vyţít ze sociálních dávek. Při vymáhání úroků není zatím pouţíváno násilí. Klienti splácející úroky nejsou schopni řešit své základní povinnosti (placení nájemného a sluţeb spojených s bydlením, dostatečná péče o děti atd.), čímţ se z nich stávají dluţníci. 3 Zdroj: Zpráva o stavu romských komunit v ČR,

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2009 2013 za rok 2010

Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2009 2013 za rok 2010 Zpráva o plnění Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2009 2013 za rok 2010 Obsah: 1. Úvod 2. Personální zajištění integrace romské menšiny na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013. Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně. Čiperova 5182 760 42 Zlín TISKOVÁ ZPRÁVA Úřad práce ČR Krajská pobočka Ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Tel.: 950 175 415 724 034 416 Zlín, 9.9.2013 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v srpnu 2013 Vývoj nezaměstnanosti v

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012 Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.7.2012 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Uchazeči celkem 5 813 6 276 7 213 8 136 27 438 - z toho ženy 2 995 3 409 3 613 4 476 14 493 Uchazeči dosažitelní 5 502 6 168

Více

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 Reg. číslo IPRM: 1/SZ/40 Nositel IPRM: Statutární město Chomutov Dohoda č.: 4463 (v CES) se sídlem: Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Plánované změny v IPRM výstiţný popis dle

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012

Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012 Informace o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji k 31.8.2012 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Uchazeči celkem 5 844 6 453 7 356 8 178 27 831 - z toho ženy 3 033 3 512 3 669 4 518 14 732 Uchazeči dosažitelní 5 602 6 355

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Zpráva o plnění Koncepce romské integrace na období 2004 2008 ve Zlínském kraji za rok 2005

Zpráva o plnění Koncepce romské integrace na období 2004 2008 ve Zlínském kraji za rok 2005 Zpráva o plnění Koncepce romské integrace na období 2004 2008 ve Zlínském kraji za rok 2005 Úvod 1. Personální zajištění integrace romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností: 2.

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá

1.2. Doba trvání nájemního vztahu. 1.3. Postup při podání žádosti. 1.4. Postup při hodnocení žádosti. strana druhá Městyse Višňové Sp. zn.: Pravidla pro pronájem sociálních vstupních bytů Sociální vstupním bytem je nájemní byt se sociálním určením postavený se státní dotací podle podprogramu "Podpora výstavby podporovaných

Více

Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako podpora zaměstnanosti

Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako podpora zaměstnanosti Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako podpora zaměstnanosti 25. setkání k problematice RLZ v krajích ČR, Karlovy Vary, 1.11.2011 Agentura pro sociální začleňování byla zřízena usnesením vlády

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů)

KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů) KADAŇ VÝCHOZÍ STAV, PRIORITY A PRVNÍ NÁVRHY OPATŘENÍ (na základě srovnání analytických a strategických dokumentů města a partnerů) I. Priority (obecné, průřezové) 1.-2. Prunéřov (co s ním?) 3. Posílení

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v říjnu 2012 Nárůst nezaměstnanosti, ke kterému v letošním roce dochází od července, pokračoval i v říjnu. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v říjnu

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor řízení pomoci z ESF Role v implementační

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SOZVZ) dobrá praxe

Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SOZVZ) dobrá praxe Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SOZVZ) dobrá praxe Seminář pro MAS 25. června 2015 Úkoly vlády pro Agenturu a MMR v oblasti veřejných zakázek vyplývající z následujících usnesení: [Ukládá]

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. Databanka projektů na období 2012 až 2016

PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. Databanka projektů na období 2012 až 2016 PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Databanka projektů na období 2012 až 2016 0 Zpracovatelský tým: PhDr. Leona Kupčíková (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.) Mgr. Lucie Hanková (Město Krásná Lípa) Hana

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Možnosti využití veřejné služby a dobrovolnictví v obci. Veřejná služba & dobrovolnictví v obci 16. května 2013, Praha

Možnosti využití veřejné služby a dobrovolnictví v obci. Veřejná služba & dobrovolnictví v obci 16. května 2013, Praha Možnosti využití veřejné služby a dobrovolnictví v obci Veřejná služba ve Vsetíně - počátky Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zahájení výkonu veřejné služby ve Vsetíně k 15. 6. 2009 Vytvořena

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013 Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje 23. dubna 2013 Východiska podpory technického

Více

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Výzva č. 30 OP LZZ neinvestiční podpora Počet přijatých žádostí: 822 Počet realizovaných projektů: 122 Alokovaná částka pro

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Město Kadaň. Sociální začleňování

Město Kadaň. Sociální začleňování Město Kadaň Sociální začleňování Sociální začleňování Kadaň Ústecký kraj, okres Chomutov, 17 500 obyvatel město si již v minulosti uvědomovalo potřebu řešení problematiky spojené se sociálním začleňováním

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

III. národní workshop - 21.9.2010

III. národní workshop - 21.9.2010 III. národní workshop - 21.9.2010 Mgr. Jiří Lahoda Vedoucí bytového odboru Magistrátu města Brna Základní údaje o bytovém fondu a problematice bydlení města Brna Analytické a koncepční materiály bydlení

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené pracovní skupiny. V oblasti sociální služeb bylo definováno

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012-2016 V regionu Kadaň Klášterec nad Ohří KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Tento projekt

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu 2

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA. Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA. Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení Témata pro 4. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě

Více

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT Jednání platforem pro rozvoj lidských zdrojů Trenčianske Teplice 17. 4. 2014 ZLÍNSKÝ KRAJ Postavení a působnost kraje Kraj je samostatně spravován Zastupitelstvem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti TISKOVÁ ZPRÁVA 10. října 2005 PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti Společnost Sodexho Pass Česká Republika, a.s., ve spolupráci s úřady práce ve Znojmě, Vyškově a Hodoníně a s Ministerstvem

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více