Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Vybrané informace pro klienty

Transkript

1 Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Vybrané informace pro klienty Červen

2 Obsah Prostředí a podmínky (včetně místní a časové dostupnosti)... 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí... 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí... 5 Přijímání a zaškolování... 5 Profesní rozvoj zaměstnanců... 6 Prevence... 7 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu... 8 Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte... 9 Kontrola případu Rizikové a nouzové situace Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Vyřizování a podávání stížností Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické osoby a právnické osoby Kontakty

3 Prostředí a podmínky (včetně místní a časové dostupnosti) Moravskoslezský kraj byl pod názvem "Ostravský kraj" vytvořen zákonem ke dni 1. ledna Ke dni 31. května 2001 došlo ke změně názvu kraje na "Moravskoslezský kraj". Postavení a působnost kraje upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti, které mu ukládá zákon, zastupitelstvo kraje a rada kraje a napomáhá činnosti jejich výborů a komisí. Dále krajský úřad vykonává zákonem stanovenou státní správu (přenesenou působnost) s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu kraje a radě kraje nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad Moravskoslezského kraje se nachází v Ostravě, na ulici 28. Října 117. Do Ostravy se dopravíte vlakem, autobusem, ke krajskému úřadu se nejlépe dostanete MHD, před budovou úřadu se nachází tramvajová zastávka krajský úřad. Můžete využít i osobní dopravu. Úřední hodiny pro veřejnost jsou následující: pondělí, středa 9:00-17:00 úterý, čtvrtek 9:00-14:30 pátek 9:00-13:00 Na základě předchozí domluvy je možné se dostavit i mimo tyto hodiny. Sociálně-právní ochrana dětí znamená zejména ochranu práv dítěte na jeho příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení směrem k obnovení narušených funkcí rodiny a zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Krajský úřad plní úkoly v sociálně-právní ochraně dětí v oblasti: - zprostředkování náhradní rodinné péče, 3

4 - rozhodování o přiznání státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, - pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, - kontrolní činnosti výkonu sociálně-právní ochrany, - správních deliktů dle 59 zákona o sociálně-právní ochraně. Sociálně-právní ochranu dětí vykonávájí zaměstnanci zařazeni do Odboru sociálních věcí, oddělení sociální ochrany, které se nachází v 2. patře budovy F. Když přijdete vyřizovat Vaše záležitosti na krajský úřad, obraťte se na pracovníky vrátnice (případně ostrahy), kteří Vás na oddělení navedou. Cestou se můžete orientovat podle směrových ukazatelů. Budova krajského úřadu má bezbariérový přístup. Materiální vybavení oddělení sociální ochrany je dostatečné k výkonu práce sociálněprávní ochrany, jak v budově úřadu, tak i mimo ni, např. při kontrolách či šetřeních. Při akcích, které se pořádají v prostorách krajského úřadu, je možné zažádat o další specifické technické vybavení. Cílovou skupinou klientů krajského úřadu v rámci sociálně-právní ochrany jsou zákonní zástupci dětí, zaměstnanci obecních úřadů, žadatelé o zprostředkování náhradní rodinné péče, zaměstnanci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřených osob. Klientům se snažíme poskytovat soukromí při jednání a řešení problémů. V budově krajského úřadu lze využít místnost s přebalovacím pultem ( A 226 ). Kancelář F 216, má k dispozici vybavení (hračky, knížky), tak aby klientům, kteří zde řeší náhradní rodinnou péči a jejich dětem, bylo zajištěno příjemnější prostředí. Pro klienty, kteří přicházejí na krajský úřad je připraveno sociální zařízení, které je umístěno ve vstupní části hlavní budovy A. Na odboru sociálních věcí lze také využít sociálního zařízení, včetně samostatného WC s bezbariérovým přístupem. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality orgánu sociálně-právní ochrany dětí zahrnují dokumenty, které vymezují jednotlivé postupy práce a situace, s nimiž se mohou zaměstnanci během výkonu sociálně-právní ochrany dětí setkat. Vybrané standardy v elektronické podobě jsou pro veřejnost k dispozici na webových stránkách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: V tištěné podobě jsou kompletní materiály k nahlédnutí pro veřejnost i zaměstnance na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje sekretariátu odboru sociálních věcí. 4

5 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí, oddělení sociální ochrany má jasně určeno organizační rozdělení zaměstnanců v souvislosti s hierarchií pracovních pozic. Organizační rozdělení zaměstnanců navazuje na organizační strukturu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Sociálně právní ochranu dětí vykonává celkem 11 zaměstnanců oddělení sociální ochrany. Každý zaměstnanec má zpracován pracovní profil svého místa. Základní obsah pracovního profilu zaměstnanců zařazených jako referent SPOD je shodný. Může se lišit v závislosti na definovaných potřebách vzdělávání jednotlivých zaměstnanců. Pracovní (funkční) náplň jednotlivých zaměstnanců je v souladu se sjednaným druhem práce v pracovní smlouvě. Každý zaměstnanec zařazený jako referent SPOD disponuje písemným oprávněním dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně pro účely návštěv rodiny a dětí doma, ve škole, v ústavním zařízení a nahlíží do spisů. Toto pověření je platné pouze společně s identifikační kartou zaměstnance zařazeného do krajského úřadu. Přijímání a zaškolování Postup výběru a přijímání zaměstnanců krajského úřadu vychází z požadavků zákona 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Při výběru zaměstnanců, kteří by měli být zařazeni do orgánu sociálně právní ochrany dětí, musí být splněny i kvalifikační požadavky sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zaměstnanci sociálně-právní ochrany dětí splňují kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka i požadavek na prokázání zvláštní odborné způsobilosti. Pokud nový zaměstnanec ještě nemá osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo nezískal vzdělání, které by bylo možno uznat jako rovnocenné, je přihlášen v zákonných lhůtách ke zkoušce odborné způsobilosti. U zaměstnanců vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí se jedná o obecnou část zvláštní odborné způsobilosti a zvláštní část zvláštní odborné způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Krajský úřad má zpracovány postupy při přijímání nových zaměstnanců, které se vztahují i na zaměstnance vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Při hledání zaměstnance na oddělení sociální ochrany se vždy vypisuje výběrové řízení, na kterém úzce spolupracuje personální oddělení s vedoucím odboru sociálních věcí 5

6 i vedoucí oddělení sociální ochrany. Příprava a realizace výběrového řízení je v kompetenci personálního oddělení. Krajský úřad využívá k získání nových zaměstnanců vnitřní nebo vnější zdroje. Informace o volném pracovním místě je zveřejněna: na úřední desce Krajského úřadu Moravskoslezského kraje před budovou krajského úřadu, na webových stránkách krajského úřadu v sekci Veřejná správa - Krajský úřad - Úřední deska - Volná místa, na Úřadu práce ČR. Profesní rozvoj zaměstnanců Krajský úřad považuje hodnocení zaměstnanců za základní nástroj personálního řízení pro formování pracovních dovedností a schopností. V rámci krajského úřadu je proto zaveden systém periodického hodnocení. Všichni zaměstnanci jsou hodnoceni svými nadřízenými pravidelně jednou ročně, dle harmonogramu schváleného ředitelem krajského úřadu, zpravidla na podzim daného roku. Mezi základní principy hodnocení patří zapojení zaměstnanců do hodnocení a to formou sebehodnocení, dále je zapojen formou hodnocení, které probíhá jako dialog. Hodnocení probíhá kaskádovým systém, kdy probíhá od shora dolů, tak aby byly provázány strategické cíle krajského úřadu / Moravskoslezského kraje s individuálními cíli a úkoly jednotlivých zaměstnanců. Krajský úřad využívá k hodnocení kompetenční model, který zahrnuje 12 kompetencí. Výstupem z hodnocení zaměstnance je stanovení individuálních cílů a rozvojových aktivit (vzdělávání) na další období. Kromě pravidelného ročního hodnocení, je na krajském úřadě zavedeno hodnocení nových zaměstnanců na konci zkušební doby. 6

7 Krajský úřad zajišťuje průběžné vzdělávání svých zaměstnanců. Obsah/zaměření průběžného vzdělávání každého zaměstnance je definován na základě pravidelného hodnocení zaměstnance. Průběžným vzděláváním si zaměstnanci doplňují nebo prohlubují svou kvalifikaci a odbornost. Zákon o úřednících územních samosprávných celků v 19 stanoví, že každý úředník musí absolvovat vzdělání v rozsahu 6 pracovních dnů v průběhu jednoho roku. Toto vzdělávání by mělo zahrnovat jak vzdělávání v oblasti veřejné správy, tak i okruhy související s přímou prací s klientem. K průběžnému vzdělávání zaměstnanců krajský úřad využívá interní nebo externí vzdělávací akce. Zaměstnanci mohou využít k podpoře při řešení náročných situací - odborných problémů konzultaci s kolegy, konzultaci s vedoucí oddělení, konzultaci s právníkem zařazeným na oddělení sociální ochrany. V případě problémů v mezilidských vztazích (s kolegy) se mohou obrátit na vedoucího odboru nebo na vedoucího personálního oddělení. Prevence Krajský úřad, dle působnosti stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, se zabývá především zprostředkováním náhradní rodinné péče a činnostmi s tím souvisejícími, výplatou státního příspěvku pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vydáváním pověření pro výkon SPOD. Krajský úřad nevyhledává jednotlivé ohrožené děti, toto řeší převážně obecní úřady na místní úrovni. Krajský úřad se zaměřuje na vyhledávání a monitorování dětí, kterým je třeba zajistit náhradní rodinnou péči a dále na metodické vedení obcí. Výkon sociálně-právní ochrany dětí je realizován na hranici s jinými resorty či oblastmi sociální práce, např. zdravotnictví, školství nebo obecná sociální práce. Při realizaci preventivních aktivit tak krajský úřad spolupracuje i s jinými subjekty. Nejčastěji se jedná o: - sociální pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, - pracovníky zařízení, ve kterých děti pobývají - sociální pracovníci, vychovatelé, psychologové, lékaři, - pěstouny na přechodnou dobu, - pověřené osoby, - školy, - soudy, - sociální služby. 7

8 K mezirezortní spolupráci dochází při činnosti poradního sboru, jednání pracovních skupin, zprostředkování náhradní rodinné péče, účasti na případových konferencích (dle možností časových, personálních). Moravskoslezský kraj vytváří podmínky pro preventivní aktivity, vyhlašuje dotační tituly ze svého rozpočtu na podporu poskytovatelů sociálních služeb. Tyto prostředky mohou být použity na rozvoj sociálních služeb v kraji, na zvyšování kvality sociálních služeb a na další aktivity, které vychází ze strategických dokumentů kraje. Zároveň se oddělení sociální ochrany samo, dle možností, zapojuje do projektových aktivit, např. realizací projektů z Evropského sociálního fondu. V rámci informační činnosti krajský úřad vydává různé informační materiály, např. Průvodce pro zájemce o NRP a osvojení. Kromě toho se podílí od roku 2010 na kampani Dejme dětem rodinu. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Krajský úřad si pro účely standardů kvality definoval, že případem (oznámením případu) rozumí každé podání, které je na krajský úřad doručeno. Oznámení případu podání je možné: poštou na adresu: Krajský úřad MSK Odbor sociálních věcí (lze uvést jméno zaměstnance) 28. října Ostrava osobně na podatelnu krajského úřadu nebo přímo osobně zaměstnanci, který případ řeší datovou schránkou - identifikační číslo Moravskoslezského kraje: 8x6bxsd em na adresu elektronické podatelny 8

9 nebo pracovní zaměstnance telefonicky v případě kdy je potřeba zajistit pro dítě pěstounskou péči na přechodnou dobu, i v tomto případě jsou dokumenty následně doloženy písemně. Krajský úřad může zjistit případ, kterému je nutné se věnovat i při své činnosti, např. na kontrolách. Krajský úřad posuzuje naléhavost každého případu. V případě, že se jedná o ohrožení života dítěte, reaguje krajský úřad ihned, a to ve spolupráci s OSPOD dítěte. V ostatních případech určuje naléhavost případu vedoucí oddělení. S tím, že si zaměstnanec organizuje svou práci tak, aby byly dodrženy lhůty pro vyřízení stanovené správním řádem: - lhůta pro vyřízení žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 7 dní v případě, že informace se nevztahují k jeho působnosti, jinak 15 dní, - obecná lhůta na vyřízení - 30 dní, - dotaz 30 dní, - lhůta pro vyřízení stížnosti 60 dní, - PPPD bezodkladně, - žádost o zařazení do evidence NRP bezodkladně po posouzení, - žádost o státní příspěvek pro ZDVOP bezodkladně u prokázaného nároku. Každý případ je vždy přidělen jednomu zaměstnanci, který je za jeho vyřízení ve lhůtě zodpovědný, tato osoba je v podmínkách krajského úřadu označena jako vlastník spisu. V podmínkách krajského úřadu funguje zastupitelnost zaměstnanců. Změna vlastníka spisu je možná např. v případě dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance, tomto případě určí nového vlastníka opět vedoucí oddělení. Změnit přidělení případu je možné i v případě střetu zájmu zaměstnance a klienta, např. z důvodu podjatosti (jedná se o známou osobu), náročnosti případu. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Krajský úřad jako orgán sociálně-právní ochrany dětí se při svém rozhodování v této oblasti řídí v první řadě hlediskem, kterým je zájem a blaho dítěte, zároveň při jednání s klienty dodržuje základní principy výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Při své činnosti se řídí Úmluvou o právech dítěte, ale i návaznými právními předpisy, především zákonem o sociálně právní ochraně dětí, občanským zákoníkem, atd. Kromě toho při své práci zaměstnanci uplatňují Etický kodex Krajského úřadu 9

10 Moravskoslezského kraje i Etický kodex sociálního pracovníka. Při své činnosti krajský úřad uplatňuje i principy dobré správy. Krajský úřad se snaží vycházet vstříc klientům se specifickými potřebami. Vstup do budovy a pohyb v ní je zcela bezbariérový. Pokud mají na krajském úřadě sjednanou schůzku smyslově handicapovaní klienti je možné využit služeb zaměstnanců, kteří jsou v komunikaci s touto cílovou skupinou proškoleni. Zároveň je možné zajistit externí službu tlumočníků. Kontrola případu V podmínkách krajského úřadu můžeme rozlišit kontrolu směrem dovnitř (vůči zaměstnancům zařazeným do krajského úřadu) a navenek (vůči obcím s rozšířenou působností, pověřeným osobám). Kontrola v rámci krajského úřadu je realizována několika mechanismy, jedná se o prvotní kontrolu, předběžnou kontrolu, následnou kontrolu, kontrolu tzv. spisové kostky a interní audit. Kromě toho může provádět kontrolu případů a výkonu sociálně-právní ochrany dětí v rámci krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí jako nadřízený orgán. Krajský úřad dále provádí kontroly v rámci přenesené působnosti, kdy se proces kontroly řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak. Kontrolu výkonu přenesené působnosti vykonávají věcně příslušné odbory. V případě odboru sociálních věcí, oddělení sociální ochrany se jedná o kontrolu: výkonu sociálně-právní ochrany dětí dle zákona č. 359/1999 Sb., výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami dle ust. 49 zákona č. 359/1999 Sb., plnění podmínek pro nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dle ust. 42g až 42n zákona č. 359/1999 Sb. 10

11 Rizikové a nouzové situace Zajištění a plnění úkolů v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci i vnitřních předpisů krajského úřadu zabezpečuje ředitel prostřednictvím bezpečnostního referenta. Za plnění úkolů vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. Oddělení sociální ochrany krajského úřadu si definovalo rizikové a nouzové situace, přičemž vycházelo ze situací definovaných v dokumentu Identifikace a vyhodnocení pracovních rizik, který je zpracován pro podmínky krajského úřadu. Rizikové situace je možno chápat jako situace, ve kterých nastává riziko zranění zaměstnance či jiné osoby, nebo vznik škody na majetku krajského úřadu. Za nouzové situace lze označit situace, kdy může dojít k omezení výkonu sociálně-právní ochrany dětí z důvodu neplánovaných událostí. Zaměstnanci jsou proškoleni v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochraně. Krajský úřad má zaveden systém školení, který zahrnuje vstupní školení pro nové zaměstnance, opakované školení pro stávající zaměstnance, školení při změně pracovního zařazení a druhu práce, při zavedení nové technologie, změně výrobních a pracovních prostředků nebo technologických či pracovních postupů, v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Krajský úřad Moravskoslezského kraje uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace při výkonu sociálně právní ochrany dětí, přičemž využívá program spisové služby GINIS SSL. Podrobný postup evidence a archivace dokumentů je upraven vnitřním předpisem úřadu. 11

12 Každý dokument, který je dodán na krajský úřad, musí být zaevidován do spisové služby. Každému dokumentu je přiděleno jednací číslo a spisová značka, kterou generuje program spisové služby na základě vložení dokumentu do spisu. Po vyřízení všech dokumentů a ukončení práce se spisem může být spis uzavřen a následně připraven ke skartačnímu řízení. Spisy, se kterými se již nepracuje, jsou jednou ročně předávány na základě předávacího protokolu do spisovny úřadu, kde jsou uloženy po dobu jejich skartační lhůty. Skartační lhůta jednotlivých dokumentů se řídí dle vnitřního předpisu. Zaměstnanci mají povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích, které se v souvislosti s výkonem práce dozví, a to i po skončení pracovního poměru. Tato mlčenlivost je stanovena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí a v pracovní smlouvě každého zaměstnance. Účastník řízení má právo nahlížet do spisu, udělat si výpis nebo pořídit kopii spisu nebo jeho části dle správního řádu 38, z toho důvodu vedou zaměstnanci krajského úřadu své záznamy takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienty. Orgán sociálně-právní ochrany nemůže zaručit, že všechny dokumenty ve spise budou psány pro klienta srozumitelnou formou a to z důvodu spolupráce s dalšími odborníky. V tomto případě se zaměstnanci snaží odborné výrazy klientům vysvětlit, pro ně přijatelným způsobem. Vyřizování a podávání stížností Krajský úřad Moravskoslezského kraje má zpracovány pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností, které se vztahují i na odbor sociálních věcí, oddělení sociální ochrany. Tato pravidla jsou upravena vnitřním předpisem. Stížnost je písemné nebo ústní podání, jimž se fyzické a právnické osoby obracejí na orgány kraje ve věci ochrany jejich zájmů, nebo kterým občané kraje upozorňují na nedostatky, či závady, jejichž řešení spadá do působnosti výše uvedených orgánů. Stížnost lze podat různými způsoby: Ústně o Osobně o Telefonicky Písemně o Poštou o Osobně-předáním písemné žádosti na podatelnu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje nebo na sekretariát příslušného odboru o em na adresu: 12

13 o Datovou schránkou: Moravskoslezský kraj, ID: 8x6bxsd Anonymní stížnosti se šetří pouze, pokud jsou adresné a konkrétní. Na šetření se vztahují postupy uvedené v pravidlech s tím, že vzhledem k anonymitě stěžovatele je výsledek šetření pouze založen do spisu a kopii zaslána na vědomí evidenčnímu místu stížností. Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další fyzické osoby a právnické osoby Krajský úřad Moravskoslezského kraje, oddělení sociální ochrany má k dispozici seznamy a adresáře zařízení a organizací, kteří poskytují sociální služby nejen pro klienty sociálně-právní ochrany dětí a také kontakty na spolupracující organizace. Veřejnosti jsou k dispozici na webových stránkách Moravskoslezského kraje tyto materiály: - registr poskytovatelů sociálních služeb, - seznam Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Moravskoslezském kraji, - informace k příspěvkovým organizacím, které jsou zřizovány Moravskoslezským krajem, - seznam osob pověřených k uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče. 13

14 Kontakty Webové stránky Moravskoslezského kraje: Korespondenční adresa: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj (odbor sociálních věcí) 28. října Ostrava elektronická podatelna: Datová schránka název: Moravskoslezský kraj identifikátor: 8x6bxsd Kontakty na zaměstnance vykonávající sociálně-právní ochranu dětí: - Ing. Miroslava Lejsalová, vedoucí oddělení sociální ochrany tel. č Mgr. Zuzana Altmannová, právník tel. č Mgr. Žaneta Hečková, pěstounská péče, standardy kvality tel. č Mgr. Eva Hrbáčková, pěstounská péče tel. č Mgr. Zuzana Klimszová, výplata státního příspěvku pro zřizovatele ZDVOP tel. č Mgr. Bc. Ondřej Lušňák, osoby pověřené výkonem sociálně-právní ochrany dětí tel. č Mgr. Kateřina Majerová, osvojení tel. č Mgr. Eva Otýpková, projekt Podpora péče o ohrožené děti tel. č Mgr. Silvie Santosová, metodiky SPOD tel. č Bc. Kateřina Sokolová, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu tel. č