Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN. ...Téma UN: školní vzdělávací programy...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN Téma UN. ...Téma UN: školní vzdělávací programy..."

Transkript

1 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY Téma UN v letošním červnovém dvojčísle jsme zvolili podle toho, o čem se ve sborovnách nejčastěji debatuje. Školní vzdělávací programy. Někde jsou přijímané s nadšením, jinde jako formální povinnost, občas i jako nutné a zbytečné zlo. O názor na toto téma jsme požádali ministra školství, výzkumné ústavy, které východiska pro vzdělávací programy vytvářely a vytvářejí. Slovo dostaly školy pilotní i normální. ČŠI jsme požádali o poskytnutí prvních výstupů z hodnocení ŠVP na školách. Přes původní slib inspektoři tyto informace nedodali. UN Vážené čtenářky a čtenáři, máme za sebou první ostrý rok s rámcovými vzdělávacími programy. Jaký byl a co ukázal z hlediska dalšího směřování kurikulární reformy? Základní východisko reformy bylo poměrně jednoduché. Šlo o to pomoci konkrétním školám změnit přístup k výuce a přispět k tomu, aby uvolnily svůj skrytý potenciál. Nebyl jsem u toho, když se reforma začínala připravovat. Domnívám se však, že ani původní koncept neměl co společného se snahou naoktrojovat školám shora nějaké módní změny a pod pláštíkem líbivých hesel zavalit pedagogy novou administrativou. Nic takového by nemělo smysl. Nepochybuji o tom, že řada samotných pedagogů vnímala potřebu zásadních změn velmi pozorně. Na mnoha školách ostatně už před startem kurikulární reformy docházelo k pohybu správným směrem. Platí ale, že někdy bývá efekt centrálně spuštěné a v jednotném rámci se odehrávající akce větší, než by tomu bylo u prosté víry v živelné změny diktované momentální situací. Pro někoho to možná zní paradoxně, ale pokud jsme chtěli zbavit české vzdělávání jisté uniformity (která má vždy za následek rigiditu systému), bylo nutné postupovat právě takto. Vlastně se na východiska školské reformy docela hodí známý termín Timothyho Gartona Ashe, refoluce. V tuto chvíli ještě nejsou k dispozici exaktní údaje o prvním roce reformy. Do 15. června však budou zpracovány podklady pro výroční zprávu o vzdělávací soustavě, a ta se ponese pochopitelně celá ve znamení RVP a věcí souvisejících. Každý, kdo má elementární zprávy z terénu, si ale docela dobře může udělat obrázek již dnes. Na stole jsou navíc už nějaký čas výsledky hodnocení České školní inspekce, která ověřovala soulad jednotlivých školních vzdělávacích programů s rámcem kurikulární reformy. MŠMT si také provedlo malý průzkum, jehož výsledky ve formě anketních otázek a odpovědí naleznete na našich internetových stránkách. Proběhlo i rychlé šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání, které zkoumalo podíl učitelů na tvorbě vzdělávacích programů, jejich ztotožnění s cíli kurikulární reformy a míru obtížnosti zavedení nových učebních dokumentů do praxe. Jak se podařilo ušlechtilé reformní cíle skutečně realizovat, to ukáže až čas. A jen podle praktických výsledků bude celý projekt nakonec hodnocen. Hlavní tíha nejdůležitější fáze reformy je přitom na samotných učitelích. Tím nechci říct, že ministerstvo, Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) nebo Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) mají hotovo. Například třetí fáze tvorby RVP pro odborné školy je teprve před námi, nemluvě o dalších ambiciózních záměrech VÚP v oblasti metodické podpory (připomínám, že metodický portál OBSAH str. 4 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, MATEŘSKÉ ŠKOLY A ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY str. 20 SPECIÁLNÍ ŠKOLY str. 25 STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY str. 44 GYMNÁZIA cz je velmi pozitivně hodnocen i školskými odborníky ze zahraničí) atd. Ve skutečnosti je ale právě konkrétní pedagog tím činitelem, který rozhodne, zda bude reforma úspěšná nebo ne. Ve zmiňované anketě na stránkách MŠMT lze u otázky Co přinesla tvorba školního vzdělávacího programu vaší škole? nalézt široké spektrum odpovědí. Od skeptických (hodiny práce navíc, spoustu starostí apod.) až po pozitivní (zvýšený zájem pedagogů o další vzdělávání, modernizace a zkvalitnění výuky už během procesu psaní ŠVP, zlepšení spolupráce mezi pedagogy). Obecně platí, že tam, kde tvorbu nových vzdělávacích dokumentů brali jako určitou výzvu, byl také první rok uplatňování ŠVP v praxi úspěšnější. Školy, které k reformě přistupovaly s apriorní nedůvěrou a tvorbu ŠVP pokládaly jen za nadbytečnou administrativu, měly nejspíš s uváděním cílů reformy do života jisté potíže. K tomu, aby se pedagogové s kurikulární reformou ztotožnili, je ovšem na druhé straně potřeba, aby měli ke své práci odpovídající podmínky. Mám na mysli kariérní řád, motivaci, odměňovaní, pracovní prostředí atd. Cílem je podpořit aktivní, činorodé, profesionální učitelky a učitele, protože jen oni drží v ruce onen šém, který kurikulární reformu rozhýbe. Pro následující rok a půl se mi podařilo vyjednat navýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o pět miliard, což by mělo zajistit poměrně citelný nárůst hlavně v příštím roce (nejméně o 10%). Tyto peníze jsou však určeny na nenárokovou složku platu a měly by být ředitelem rozděleny diferencovaně podle aktivní účasti učitele na realizaci reformních záměrů. Ale nejde jen o mzdy. V rámci projektu Koordinátor bylo vzdělávání cca 8,5 tis. pedagogů podpořeno částkou 55 mil. korun, v letošním a příštím roce plánujeme obdobný projekt pro střední školy, 47 mil. se investovalo do projektu Úspěšný ředitel i zde chystáme pokračování zaměřené na personální řízení ve školách. O Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) se toho v minulosti hodně namluvilo hlavně v souvislosti s potížemi, které mělo předchozí vedení MŠMT s jeho přípravou. Ty problémy jsou dnes již za námi a OP VK nabízí miliardy eur na inovaci vzdělávacích dokumentů, zavádění nových vyučovacích metod, výuku cizích jazyků atd. Pochopitelně, že ti pedagogové, kteří se budou na těchto úkolech podílet, by za to měli být z prostředků tohoto operačního programu také patřičně finančně odměněni. Jaký tedy byl první rok školské reformy? Timothy Garton Ash nabízí opět přiléhavý termín: rok zázraků. Jenže ten nemohu použít, protože by to neodpovídalo skutečnosti. Tento školní rok sice přinesl z hlediska nových vzdělávacích dokumentů mnoho pozitivního, kus práce je ale stále před námi. A hlavně před vámi, pedagogy. Úkolem ministerstva a jím přímo řízených organizací bude všemožně přispívat ke zlepšování vašich pracovních podmínek. Ondřej Liška učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:35

2 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... O GENEZI I ÚSKALÍCH TVORBY RVP Rámcový vzdělávací program (RVP) by mohl slavit výročí. Poprvé se o něm začalo mluvit přibližně před deseti lety, teď zvolna vstupuje do škol. O jeho genezi i překážkách při realizaci jsme hovořili s JAROSLAVEM JEŘÁBKEM, ředitelem Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Právě VÚP jako přímo řízená organizace MŠMT byl ministerstvem školství pověřen, aby se stal garantem RVP pro předškolní, základní a gymnaziální vzdělávání. Jaká byla geneze rámcového vzdělávacího programu? Teze rámcového vzdělávacího programu vznikaly v souvislosti s diskuzemi nad Bílou knihou v roce Ta vyšla až v roce 2001, když vláda začala v rámci svého programového prohlášení připravovat realizační program ministerstva školství nebo, chcete-li, kurikulární reformu. Začátky byly zaměřené hlavně na studium dostupných zahraničních koncepcí školství a národních vzdělávacích programů Norska, Švédska, Finska, Německa, Francie, Maďarska, Anglie I když původně se hovořilo o třístupňovém kurikulu, nakonec padlo rozhodnutí, že bude jen dvojstupňové. Stát vymezí základní podmínky pro stupně vzdělání, které budou zakotveny v jednotlivých rámcových vzdělávacích programech. Na jejich základě pak jednotlivé školy postaví své školní vzdělávací programy (ŠVP). Začala se rozpracovávat koncepce rámcových programů, jejich provázanost na ŠVP a na podmínky, které souvisely s legislativou jakým způsobem reformu uvádět do života. Diskuze nebyla snadná a trvala několik let. Musíme si uvědomit, že rámcové vzdělávací programy jako otevřené dokumenty u nás neměly tradici. Do té doby ministerstvo školství vždycky vydávalo jednotné osnovy platné pro školy jednotlivých stupňů a typů. I když na začátku 90. let některé úlevy nastaly školy si mohly obměňovat učivo, mluvilo se o 30 procentech stále ještě existovaly obecně závazné normativní dokumenty. Rámcové vzdělávací programy se vlastně staly prvním pokusem o žádoucí liberalizaci školství, o zapojení škol do procesu tvorby konkrétního kurikula. Ostatně možnost zvolit si tzv. participativní model řada evropských států využila. Stát stanovil základní podmínky a pravidla, včetně ekonomického zabezpečení vzdělávacích programů, a školy získaly poměrně značný prostor k jejich dotváření a k rozvíjení pedagogické autonomie. Kdy vstoupili do tvorby RVP ZV učitelé? Vlastně na samém začátku, když se diskutovalo o koncepci Bílé knihy jako o strategickém dokumentu rozvoje školské soustavy. Vzpomeňte si na Výzvu pro 10 milionů. Samozřejmě to nebyla nijak masová záležitost, záleželo na ochotě učitelů zapojit se do debat, o kterých ještě nikdo netušil, kam až povedou. Řada věcí souvisela s politickou reprezentací, s tím, kdo momentálně stojí v čele ministerstva školství. Nicméně o koncepci se diskutovalo na nejrůznějších fórech mimo jiné také se všemi profesními asociacemi. Právě tady vznikl nápad najít školy, které by byly ochotné model dvoustupňového kurikula prakticky realizovat. Spolupracovat při tvorbě RVP a zároveň pracovat na svých školních vzdělávacích programech. Vyzkoušet, jestli je předpokládaná aktivní účast škol na tvorbě modelu kurikula reálná. Jestli o to učitelé skutečně mají zájem, jestli jsou schopni to zvládnout. Pokud ano, pak za jakých podmínek, za jakých okolností, s jakými problémy. Po dohodě s asociacemi a výzvách v tisku, aby se do projektu přihlásily základní školy, vznikl první vzorek 54 pilotních škol. Vzpomínám si, jak bouřlivá byla první schůzka v pražském pedagogickém centru, kde jsme si vyjasňovali, co vlastně model znamená, co všechno budeme od škol požadovat. Ve spolupráci s pedagogy začaly vznikat první pracovní verze RVP ZV nakonec jich bylo asi pět. Podle té poslední nakonec všechny základní školy vytvářely své školní vzdělávací programy. V průběhu roku počet pilotních škol zeštíhlel. Některé od projektu samy odstoupily, protože nezvládly plnit úkoly v daných termínech. Tato práce také nebyla nijak honorována. Navíc se ukázalo, že ani my nejsme schopni pracovat s tak obsáhlým týmem. V té době se ve VÚP touto problematikou zabývali jen čtyři lidé. Vzorek, s nímž jsme pak zahájili aktivní spolupráci, čítal 16 pilotních škol. Pravidelně jsme se s nimi scházeli, projednávali jsme s nimi dílčí kroky tvorby ŠVP. Dodneška jsem přesvědčen, že to byl krok rozumný. Nedostatkem bylo, že jádro pilotování tvorby a následného ověřování ŠVP na základních školách nepokrylo všechny regiony. Gymnázia, která začala svůj RVP vytvářet později, se už poučila, pilotní školy byly rozprostřeny po celé republice. Postupem času se k 16 pilotním školám připojovaly další. Legislativa tomu nebránila a my jsme nikoho nevyřazovali. Tyto školy však vstupovaly do projektu se stejným rizikem jako pilotní totiž že momentální verze RVP ZV nemusí být definitivní. Bylo jasné jen to, že hlavní kontury strategie vzdělávání, stěžejní segmenty základní části programu se podstatně měnit nebudou. Upozorňovali jsme však, že kromě informací, dokumentů a materiálů jim žádnou významnější pozornost věnovat nemůžeme. Pokud si vzpomínám, tak na začátku byl projekt dost uzavřený. Ministerstvo nechtělo podrobnější informace o ověřování pouštět na veřejnost. Máte pravdu, první etapa tím byla poznamenaná. Zdálo se, že je třeba napřed dokument nastavit do relativně závěrečné podoby. Podle mne to byla chyba, projekt se měl otevřít pedagogické veřejnosti podstatně dřív. Gymnázia i základní umělecké školy už jsou při tvorbě svých RVP mnohem otevřenější. Určitě, profitují totiž na zkušenosti základních škol. Práce na jejich programech je také jednodušší už proto, že jich je mnohem méně gymnázií je 380, základních uměleckých škol přes 400. Mohli jsme od samého začátku zvát na jednání v regionech všechny ředitele, vysvětlovat jim důvody reformy i to, co je čeká. Osvěta tedy zasáhla každou školu. Navíc RVP pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) vzniká ojedinělou cestou ve skvělém týmu praktiků. Ředitelé ZUŠ se rozhodli, že se chtějí na tvorbě svého dokumentu výrazně podílet od samého začátku a vzali věc do vlastních rukou. Vraťme se zpátky k RVP ZV. Kdy se objevily první kritické připomínky? Také na začátku, ale podle mého soudu to je logická součást každého takového procesu. Připomínky jsou dodnes dvojího druhu. Na jedné straně varování, že model, který vzniká, je příliš liberální, že ponechává školám příliš velký prostor. Že vnese do systému vzdělávání chaos, protože jednotící míra základního vzdělávání bude narušena tím, že každá škola si bude moci vytvořit svůj relativně samostatný ŠVP. Že se tyto programy mohou od sebe výrazně lišit, což může komplikovat další vzdělávací cestu pro absolventy základních škol. Další školy se ptaly, proč si mají vytvářet své ŠVP, když by bylo jednodušší, kdyby vznikl jeden vzorový, který by jasně stanovil, co, kdy, jak se má ve škole dít. Uvítaly by jen možnost tento vzor podle svých podmínek upravovat, ale chtěly se zbavit povinnosti ŠVP vytvářet. Kritika však přišla i z druhé strany. Řada škol, které byly na základě své předchozí činnosti na tvorbu dokumentu připraveny, myšlenku vytvářet ŠVP šitý na konkrétní vzdělávací podmínky vítala. Pro ně však byl nastavený model málo liberální. Zdál se jim příliš rigidní a příliš omezující, především na úrovni učebního plánu a očekávaných výstupů. Ale takhle to asi bude vždycky, není možné zavděčit se všem. Jsem přesvědčen, že míra liberálnosti tohoto modelu byla v dané době nastavena 4 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:36

3 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... optimálně. Kdyby byla normativnost dokumentů výraznější, nepřinesla by žádnou změnu. Příliš velká liberálnost kdyby do ŠVP stačilo zaznamenat jen základní pravidla by pak skutečně mohla znamenat až rozpad školské soustavy. Zejména v poslední době sílí kritika RVP ZV hlavně ze strany středních a vysokých škol. Ale pokud vím, tak na jeho tvorbě se podíleli i vysokoškolští učitelé. Jistě, i když míra jejich podílu byla různá. Konečně jména všech, kdo se na tvorbě jednotlivých RVP podíleli, jsou u programů uvedena. Každý tým měl minimálně čtyřicet až padesát spoluautorů a to nepočítám ty, kteří text jenom připomínkovali. Vysokoškolští učitelé mezi nimi byli. Musím připustit, že způsob projednávání dokumentu s terciérem nebo s fakultami připravujícími učitele mohl být možná promyšlenější, propracovanější. Ve vymezených termínech to ale bylo velmi obtížné. Domnívám se, že dnes už je situace jiná, řada fakult je modelu RVP víceméně otevřená, na některých se už i pregraduální příprava učitelů velmi blíží tomu, co by kantory mělo čekat v praxi. Ze školského terénu však přicházejí informace o tom, že speciálně v případě základních škol jsou RVP ZV vstřícnější katedry primární pedagogiky, u ostatních kateder že záleží na jejich personálním složení. Přesně někde je lidí vstřícných více, jinde méně, tak už to chodí. Nemyslím to pejorativně. Příprava učitelů na práci podle RVP ZV je do značné míry záležitostí pojetí didaktiky, metodiky na fakultách. Je to otázka vyváženosti odborného vzdělávání v daném oboru a didakticko-metodických aktivit, na něž by budoucí učitelé měli být připraveni. I tady se situace postupně lepší, nejblíže je asi brněnská pedagogická fakulta. I oni mají k RVP ZV dílčí připomínky a výhrady, ale to je dobře. Víc mne mrzelo, že se v průběhu přípravy reformy nepodařilo navázat odpovídající spolupráci na úrovni ministerstva školství mezi příslušnými skupinami mezi skupinou 2, která má na starosti regionální školství, a skupinou 3, která má na starosti školství vysoké. Mohly odtud vzejít impulzy, které by přípravnému procesu pomohly. Na další problém jsme upozorňovali od začátku totiž na vzdělávání učitelů. Nejen na jejich pregraduální přípravu, ale především na nutnost systematického dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Představa, že čerství absolventi změní školství, nebyla reálná. Nebylo možné čekat pět let, až nastoupí nová generace učitelů, zejména když uvážíme, kolik jich do školství nakonec nastoupí. Bohužel, systém DVPP měl řadu problémů, uprostřed práce Mateřské školy zahajovaly reformu Jen málokdo si asi uvědomuje, že školská reforma vstoupila do praxe poprvé v mateřských školách. Že první koncepční změny zaznamenala předškolní výchova už na začátku 90. let. Že učitelky mateřských škol jako první začaly vytvářet své ŠVP a také podle nich učit. Od září 2007 se práce podle školních vzdělávacích programů stává povinností. Na téma RVP a ŠVP v mateřských školách jsme hovořili s KATEŘINOU SMOLÍKOVOU, odbornou pracovnicí pro oblast předškolního vzdělávání VÚP v Praze. na RVP ZV dokonce ministerstvo zrušilo všechna vzdělávací centra a zavádělo nová Než se podařilo témata reformy začlenit do systému vzdělávání, ztratili jsme spoustu času. Objevily se také připomínky, že příliš pozdě byla do tvorby RVP zapojena Česká školní inspekce, která by mohla pomoci například s kapitolami evaluace nebo vlastního hodnocení škol. To je otázka názoru. Osobně jsem přesvědčen, že ČŠI o těchto procesech věděla. Konečně ústřední školní inspektor byl od samého počátku trvale členem porady vedení, kde se koncepční materiály projednávaly. S ústředím ČŠI jsme byli od samého počátku v kontaktu, inspektory jsme zvali na všechny centrální akce Pilotu Z i na akce regionální. Několik seminářů zaměřených na vysvětlování podstaty a principů školské reformy se dokonce konalo přímo na ústředí ČŠI. I když přiznávám, že něco jiného je kontaktovat se s deseti patnácti inspektory, a spolupracovat s inspekčním terénem v plném rozsahu. Je pravda, že kdyby byla ČŠI vyzvána ke spolupráci už na začátku reformy, mohla se na jejím průběhu podílet daleko účinněji, zejména v oblasti evaluačních aktivit vůbec. Ze škol se ozývají také názory, že ŠVP bylo hozené učitelům na hlavu. Stát chce reformu, ale učitelé si s tím musejí poradit sami. I tak je to možné vnímat. Přijatý zákon formuloval povinnost škol vytvořit během dvou let školní vzdělávací program. Přitom učitelé na takovou práci nebyli v rámci pregraduálu připravováni a DVPP mělo silné rezervy. Přesto si myslím, že kdybychom čekali, až bude terén kompletně proškolen, až se kurikulární designérství stane součástí přípravy učitelů v pregraduálu, tak by reforma nikdy nezačala. Byla by to škoda. Je ovšem otázka výkladu, co rozumíme pod pojmem reforma. Mám pocit, že všichni se shodnou na tom, že v obsahu vzdělávání i v jeho zaměření je třeba provést určité změny. O tom je reforma a o ničem jiném. Jde o to, aby vzdělávání bylo funkční, ne jak se objevilo na jedné z konferencí vysokých škol aby bylo podřízeno trhu práce. Není pravda, že nám nejde o rozvoj osobnosti, že naším cílem je, aby si dítě odneslo ze školy jenom to, co bude potřebovat k uplatnění na trhu práce. Dítě musí být vybaveno určitými dovednostmi, návyky, postoji, hodnotovými orientacemi, které pak může na trhu práce uplatnit. Ale pokud mluvíme o základním vzdělávání, pak prvořadým cílem je právě rozvoj osobnosti dítěte. Kromě jediné a to pracovní kompetence k tomu směřují všechny klíčové kompetence zakotvené v RVP od programu pro předškolní vzdělávání přes vzdělávání základní až po vzdělávání gymnaziální. Kdy se mateřské školy začaly proměňovat? Úplně první dokumenty materiál ke změně v orientaci výchovy a vzdělávání předškolních dětí a standard pro předškolní vzdělávání vznikaly již v 90. letech. Oficiálním schválením však neprošly, protože v té době se rozhodovalo o zavedení dvouúrovňového kurikula, a tedy o přípravě rámcových vzdělávacích programů. První Rámcový program pro předškolní vzdělávání (RVP) vyšel v roce Přestože nebyl povinný, pouze nabídnutý, řada škol podle něho začala pracovat. Druhý RVP PV spatřil světlo světa v roce Objevil se v něm fenomén klíčových kompetencí, aby byl plně v souladu se strategií celoživotního učení a pojetím RVP pro ostatní stupně škol. Do mateřských škol však vstoupil RVP PV povinně teprve v září Do jaké míry se na vzniku dokumentů podílely učitelky? První RVP vznikl na popud praxe. Učitelkám chyběla pravidla, neboť prostor, který se před nimi otevřel, byl nebývale široký. Potřebovaly pomoc v tom, aby se v něm správně zorientovaly. Text byl průběžně konzultován na nejrůznějších akcích a seminářích. I když nebyl v mateřských školách systematicky ověřován, první RVP ani druhý RVP PV rozhodně nevznikaly od zeleného stolu ve VÚP, ale ve spolupráci s týmem odborníků, kteří zastupovali profesní svazy i alternativní školství. Byly v něm zastoupeny asociace předškolní výchovy, Školy podporující zdraví, školy Montessori i waldorfské, běžný školský terén i ČŠI. Všechny materiály byly zveřejněné, kdokoli se k nim mohl vyjádřit. Připomínky jsme shromažďovali, takže v dal- učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:37

4 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... ších verzích už mohly být zohledněny. Bylo jich však minimum a jednalo se pouze o drobnosti. Procházely učitelky speciálním vzděláváním pro práci s ŠVP jako pedagogové ostatních škol? V předškolním vzdělávání byla úplně jiná situace. Šlo o dlouhodobý proces, bez podpory evropských či jiných fondů. RVP také nebyl závazný. První kroky po roce 2001 jsme s Martou Jurkovou z MŠMT zajišťovaly zpravidla vlastními silami. MŠMT uspořádalo hlavní informativní akce v Praze a v Brně. To pochopitelně nestačilo, a tak jsme se rozjely téměř do všech krajů. Učitelky začaly brzy volat po vzdělávacích seminářích spojených s workshopy, ale na to už jsme samy nestačily. Vzdělávání učitelek se ujímala různá regionální centra. Seminářů a akcí bylo poměrně dost, avšak vzhledem k potřebám škol to bylo málo. Vzdělávání si školy musely hradit Zpravidla ano, ale učitelky se nijak nebránily. Problém byl jinde a cítíme ho dodnes školitelé, což většinou byly učitelky z praxe, nebyli připraveni, respektive proškoleni, takže úroveň nabízených školicích akcí i jejich obsah byly velmi rozdílné. Každý školitel měl logicky svoji konkrétní představu, svůj výklad RVP PV, ovlivněný osobní zkušeností, ať už se jednalo o konkrétní mateřskou školu, nebo o příklon k některému modelovému programu. Nešlo tedy vždy o předávání informací všeobecně platných, tj. na úrovni RVP PV, ale o informace na úrovni ŠVP. Stávalo se tak, že učitelky slyšely na různých seminářích i velmi rozdílné informace, v nichž se pak těžko orientovaly. Samy nedokázaly rozlišit, co je všeobecně platné a tedy do budoucna závazné, a co je pouze doporučené. Co je pouze nabídka konkrétních zkušeností ze školní praxe, nebo co se týká modelového programu. Když jsme se s podobným problémem setkali, kladli jsme školitelkám i učitelkám na srdce, aby pozorně četly RVP PV. Co v něm nenajdou, není závazné a nelze to tak ani prezentovat, ani vnímat. Nic proti pestré nabídce, předávání zkušeností, ani tomu, když si učitelka vybere to, co jí vyhovuje. Ba naopak je dobře, že takové nabídky byly a jsou, ale v každém případě je třeba řídit se RVP PV. Je nutno dodat, že velkou pomoc při vzdělávání, hlavně v počátcích tvorby ŠVP, zastali školitelé modelových programů, zejména Školy podporující zdraví nebo Začít spolu, kteří byli v rámci svých programů k proškolování připraveni. VÚP vydalo na pomoc učitelkám mateřských škol metodiku, která radí, jak pracovat s ŠVP. Metodik jsme vydali celou řadu. V roce 2005 vyšel Manuál k přípravě ŠVP mateřské školy, o rok později Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy, který řešil vztah mezi školním a třídním vzdělávacím programem. Třídní programy jsou specifikou mateřské školy. Školní vzdělávací program by měl být obecný pro celou školu, jeho obsah učitelka v každé třídě konkretizuje podle specifických podmínek třídy a vzdělávacích potřeb dětí. Další metodický text, který jsme praxi nabídli, reagoval na problémy ŠVP ve školách pro děti se zdravotním postižením a při zdravotnických zařízeních. Vznikl v roce 2006 pod názvem Poznámky k tvorbě vzdělávacího programu ve speciální mateřské škole. V roce 2006 jsme také mateřským školám nabídli tři varianty nové třídní knihy. Ta původní už nevyhovovala podobě integrovaného vzdělávání. Školy si mohou třídní knihu vybrat, nebo si zpracovat vlastní; legislativa to umožňuje. V mateřských školách je velký zájem o angličtinu a mnoho škol ji také do svých ŠVP zařazuje. Protože způsob, jakým tyto programy fungují, není vždycky vyhovující, připravili jsme v roce 2006 v rámci Národního plánu výuky cizích jazyků Průvodce metodikou angličtiny v mateřské škole. Publikace je určena učitelkám MŠ a jim byla také zdarma nabídnuta. Náklad 1000 výtisků byl okamžitě rozebrán. Rádi bychom udělali dotisk, ale nejsme schopni ho finančně zajistit a ministerstvo na to peníze dosud neuvolnilo. V roce 2007 přibyl ke stávající nabídce ještě další materiál, a to Poznámky k tvorbě vzdělávacího programu v přípravné třídě základní školy. Tady totiž vyvstal problém, neboť přípravné třídy zřizované pro děti se sociálním znevýhodněním jsou organizačně začleněny u základních škol, ale pracovat by měly podle RVP PV. Součástí tohoto metodického textu je diagnostický list, který má pedagogovi pomoci, aby děti, které přípravnou třídu navštěvují, měly větší šanci ve škole uspět. Další materiál Metodika na podporu individualizace v podmínkách předškolního vzdělávání, která byla dokončena v srpnu 2007 se zabývá hodnocením vzdělávacích výsledků u dětí. Je to pedagogicko-diagnostická pomůcka vytvořená pro potřebu individualizované vzdělávací práce s předškolními dětmi. Její součástí je opět nabídka různých diagnostických archů pro sledování a hodnocení rozvojových a vzdělávacích pokroků, jichž dítě postupně dosahuje. Archy jsou v tištěné i elektronické podobě na cédéčku. Širokou metodickou podporu mateřským školám nabízí elektronický metodický portál (www.rvp.cz), který byl v sekci předškolního vzdělávání spuštěn Kromě základních informací a důležitých koncepčních a teoretických témat a materiálů poskytuje příklady, náměty a ukázky praxe. V roce 2007 zde byl rozšířen prostor pro aktuálně zajímavá témata, je upraven i pro komunikaci se školami pro konzultace a dotazy. Jako reakci na zjištění ČŠI v minulých letech připravujeme metodiku Autoevaluace v mateřské škole, která se zabývá hodnocením vzdělávacího procesu a podmínek, v nichž vzdělávání probíhá. Ve spolupráci s mateřskými školami řeší téma vytváření systému vlastního hodnocení v ŠVP, struktury i zpracování sebehodnotí zprávy. Metodika by měla být dokončena v září Na co se učitelky na portálu ptají? Minimum dotazů se týká pedagogické práce a přípravy ŠVP. Naprostá většina se týká organizace, řízení, financování, administrativy, komunikace se zřizovatelem. Kvalifikace učitelek, zápisy, odklady, to je to, co teď školy nejvíc tlačí. 6 učitelské noviny 22-23/2008 S jakými problémy se mateřské školy v souvislosti s ŠVP setkávají? Od 1. září 2007 je povinností každé mateřské školy mít svůj ŠVP, který by měl být souladu s RVP PV. Tuto zásadu je nutné akceptovat. Zvláštní šetření na školách neděláme, to je záležitost České školní inspekce, ale určitou zpětnou vazbu máme z našich vzdělávacích akcí, z návštěv na portále, z dotazů, které na náš portál přicházejí. Důležitým zdrojem jsou pochopitelně výsledky inspekčních šetření. Loňská zpráva ČŠI byla velmi příznivá. Školy ve většině případů ŠVP měly a těch, které nebyly v souladu, bylo minimum. Ovšem za první pololetí letošního školního roku, kdy od postupuje inspekce při hodnocení souladu ŠVP s RVP PV podle jiné metodiky, se zdá být její pohled kritičtější. Soulad ŠVP s RVP PV je jako plně vyhovující hodnocen pouze ve 25 %, v 70 % jako částečný, ve 4 % pak jako nedostatečný. Inspektoři upozorňují na rozdílnou úroveň zpracování jednotlivých částí ŠVP, přetrvávají také problémy ve stanovení vzdělávacího obsahu a v oblasti vlastního hodnocení. Příznivý posun naopak nastal ve stanovení vzdělávacích cílů a záměrů. Jako silná stránka je označeno, že mateřské školy umožňují vzdělávání každého dítěte podle jeho individuálních potřeb a možností. Většina programů umožňuje využívání různých forem a metod práce i přístupů ke vzdělávání, a to vzhledem ke konkrétním možnostem regionů, škol, což je dalším pozitivem. Oceňuje se i skutečnost, že ŠVP podporují partnerskou spolupráci s rodiči. Vidím to tak, že mateřské školy již v etapě spuštění reformy splňují základní požadavky na kvalitu vzdělávacího procesu, respektive na kvalitu pedagogické práce, což hodnotím jako veliké plus. Problémem, který zůstává, je písemné zpracování ŠVP. Ukazuje se, že učitelky již proměnu zvládly, že pracují dobře, ale neumějí svoje programy a projekty písemně zachytit a náležitě zpracovat, neumějí ŠVP dobře napsat. Podle mého názoru je to ovšem lepší situace, než kdyby to bylo obráceně. Měli bychom ovšem zajistit, aby si učitelky chybějící koncepční, stylistické a formulační dovednosti mohly doplnit. Sdělení ČŠI za rok 2007 přineslo také další zajímavou in- tema UN 22.indd :29:37

5 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... formaci: před plošným spuštěním RVP PV prošly jakýmkoli školením jen dvě třetiny učitelek. Jedna třetina tedy ještě zůstává odkázaná pouze na metodické materiály. I když je jejich nabídka poměrně široká, živé slovo ani praktickou dílnu pochopitelně nenahradí. Když si k tomu připočteme ne vždy vyhovující úroveň vzdělávání, je evidentní, že v oblasti DVPP máme velký dluh. Lze nějak vysvětlit nepříznivý posun ve výsledcích šetření ČŠI v otázce souladu ŠVP a RVP PV? Při podrobnějším zamyšlení nad výsledky šetření ČŠI po si myslím, že zhoršení je pouze zdánlivé, a to z mnoha důvodů. Důležitou roli může hrát například fakt, že v loňském roce posuzovaly inspektorky ŠVP jako doporučené, v letošním roce jako závazné. Jejich pohled tak může být přísnější. Dalším důvodem může být změna metodiky. ČŠI nyní používá hodnotící stupnici pouze dvoubodovou ANO, nebo NE, v souladu, nebo v nesouladu. To znamená, že částečný soulad je hodnocen vlastně jako nesoulad. Nehodnotí se tedy soulad ŠVP a RVP PV, ale plný soulad. Navíc podle mého názoru takové nastavení není pro počáteční zahřívací kolo reformy příliš šťastné. Svou roli může sehrávat i další okolnost. Mateřské školy mají poměrně velkou vůli ve zpracování programů. Pravidla stanovená v RVP PV jsou velmi obecná. Nemáme stanovenou přesně a detailně strukturu ŠVP, ale pouze okruhy informací, které mají být v ŠVP uvedeny. ŠVP může být tedy uspořádán velice různě. Pro takovou situaci zřejmě není černobílé hodnocení příliš vhodné. Stejně tak je obtížné hodnotit tímto způsobem zpracování integrovaných bloků. RVP PV poskytuje celé spektrum možností od detailního zpracování bloků společných pro celou školu až po obecné zpracování bloků pro každou třídu zvlášť. Záleží na tom, která možnost konkrétní škole vyhovuje. Záleží také na organizaci i ta je v mateřských školách variabilní. Inspekční zpráva také zmiňuje, že okruhy činnosti v integrovaných blocích jsou vymezeny jen rámcově a hodnotí to jako slabou stránku. Osobně bych to naopak považovala za stránku silnou. Detailní rozpracování by nemělo být záležitostí ŠVP, ale třídních vzdělávacích programů. Pokud však nastane situace, že každá třída, respektive její učitelky, pracují v rámci TVP s vlastními integrovanými bloky, pak je nutné, aby třídní programy, resp. obecná charakteristika bloků byla součástí ŠVP. Jinak by ŠVP nebyl dostatečným dokladem o plánovitosti a promyšlenosti vzdělávací práce. A to RVP PV vyžaduje. Myslím si tedy, že mateřské školy si vedou dobře. Přihlédneme-li k podmínkám, v nichž pracují, pak dokonce velmi dobře. Nad zjištěními ČŠI se však určitě budeme muset zamyslet, pečlivě analyzovat nedostatky, na které upozornila, a vyvodit z nich závěry, které by školám pomohly problémy řešit. Zamyslet se bude třeba i nad tím, jak upravit způsob hodnocení souladu ŠVP a RVP PV, aby specifice mateřských škol více vyhovoval. Do jaké míry ovlivnilo ŠVP slučování několika škol do jednoho subjektu? Na začátku byly obavy, aby se ředitelka několika pracovišť nesnažila jejich ŠVP přetvořit k obrazu svému. Spolehlivou zpětnou vazbu zatím nemáme. Z logiky věci vyplývá, že ředitel sloučeného objektu ať už jde o několik mateřských škol nebo o sloučenou mateřskou a základní školu by měl odpovídat jenom za to, že jednotlivá pracoviště svůj ŠVP mají. Za jeho zpracování by však měla odpovídat vedoucí zmíněného pracoviště. Program přece musí být ušitý konkrétní škole, konkrétnímu pracovišti na míru. Domnívám se, že sloučené školy by měly mít stejné podmínky jako školy samostatné, neměly by být oproti nim znevýhodňovány. Jestliže sloučený subjekt tvoří několik mateřských škol, musí mít celek zpracovaný zastřešující ŠVP, do kterého se vejdou ŠVP jednotlivých odloučených pracovišť? Nevím, že by takové nařízení existovalo, a nemyslím si, že by to bylo nutné. Vidím to tak, že každá škola má právo na svůj vlastní program. Ale je pravda, že se pak nabízí otázka, zda může ředitelka takového subjektu všechno řídit a organizovat. Slučování už z tohoto důvodu nevidím jako šťastné řešení. Pokud by ředitelka nebo zřizovatel na zastřešujícím programu trvali, domnívám se, že by s tím musela všechna odloučená pracoviště souhlasit. A musel by být jen velmi obecný. Je zajímavé, že ze strany mateřských škol nebyly slyšet vůči RVP PV a tvorbě ŠVP žádné výtky. Žádné výhrady, jaké zaznívají například z některých základních škol. Čím to je? Podle mého názoru je to proto, že mateřské školy cítily, že tradiční model, který se dříve uplatňoval, byl pro děti opravdu náročný a pro školy a jejich tvořivé učitelky velmi svazující. Chtěly jej změnit proto jsou školy vůči reformě tak vstřícné. Pochopily, že je nutné přizpůsobit předškolní vzdělávání konkrétním vývojovým potřebám dětí a pracovat v souladu s didaktickými a psychologickými specifiky vzdělávání dětí této věkové skupiny. Školám vyhovuje rozvolnění, které jim umožní respektovat individualitu dítěte i rozdíly ve vývoji i učení, které jsou v předškolním věku mezi dětmi poměrně velké. Vyhovuje jim větší samostatnost, prostor pro vlastní nápady a tvořivost. Navíc učitelky mateřských škol nikdy nevystupovaly jako kritici. Zpravidla nehledají důvody, proč něco nejde, ale spíše konsenzus, hledají cesty a způsoby, jakými lze jít. Za svoji vstřícnost si zaslouží poděkování. Tím spíš, když si uvědomíme, v jak skromných podmínkách pracují. V mateřských školách nejsou evropské peníze, učitelky a školy si jak vzdělávání, tak metodické materiály hradí z vlastních skromných zdrojů. Zdarma je pouze přístup na metodický portál. Ráda bych připomenula ještě jednu skutečnost. Práci podle RVP PV a ŠVP učitelkám velmi ztěžují vysoké počty dětí ve třídách. Ani 28 dětí není dnes výjimkou. RVP PV však staví na individualizaci vzdělávání a byl koncipován na počet do 22 dětí ve třídě. Tvorba a naplňování ŠVP dle požadavků RVP PV se tak stává komplikované. Pokud se tyto problémy nebudou řešit, nelze očekávat, že mateřské školy budou napříště schopny odvádět takovou práci, jakou by si jistě samy přály. Úskalí práce s ŠVP na základních školách Devátý měsíc už žijí školní vzdělávací programy v 1. a 6. ročníku všech základních škol. V rozdílné kvalitě, každý po svém v podmínkách té které školy. V atmosféře, která se místo od místa liší. Problémy, s nimiž se učitelé při realizaci potýkají, jsou však na většině škol podobné. O pojmenování nejčastějších úskalí a radu v podobě příkladů dobré praxe z portálu jsme požádali vedoucí oddělení základního vzdělávání Výzkumného ústavu pedagogického v Praze ROMANU LISNEROVOU. učitelské noviny 22-23/ Máte nashromážděné zkušenosti škol z prvního roku práce s ŠVP? Zatím jsme práci škol systematicky nemonitorovali. Zdálo se nám rozumnější ponechat je samy sobě, ať si vyzkoušejí vyučovat podle dokumentu, který si zpracovaly. V průběhu školního roku jsme ale měli dostatek příležitostí s učiteli komunikovat. Mnozí s námi své problémy konzultovali, volají na naše konzultační centra, posílají nám své dotazy. Je tedy možné říci, že situaci na školách určitým způsobem zmapovanou máme. Od příštího školního roku bychom chtěli se školami cíleně pracovat na okruzích, které si teď vytipováváme jako pro- tema UN 22.indd :29:38

6 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... blémové. Abychom mohli školám vyjít vstříc, musíme vědět, kde potřebují metodickou pomoc. Za tím účelem si VÚP zvolil několik partnerských škol mateřských, základních a gymnázií s nimiž bude úzce spolupracovat. Počítáme s tím, že nám pomohou pojmenovávat problémy, možná i řešit některé situace. Základní okruhy úskalí, s nimiž se školy nejčastěji potýkají, už ale známe. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Ukazuje se, že tato část ŠVP patří k nejčastějším úskalím. Výchovná a vzdělávací strategie je vlastně cesta, kterou budou učitelé vymezovat jednak pro celou školu, jednak v rámci svého vyučovacího předmětu například českého jazyka. Kterou povedou žáky nejen k tomu, aby dosáhli určitých výsledků, aby si osvojili odpovídající znalosti, vědomosti a dovednosti v rámci předmětu, ale zároveň budou u žáků utvářet a rozvíjet i klíčové kompetence. Měla by to být cesta činnostní, komunikativní, cesta založená na řešení problémů. Největší problém je právě v nacházení těchto postupů ve vyučovacích předmětech a následně v jejich naformulování do ŠVP. Domníváme se, že školy potřebují metodicky podpořit právě v tom, jak těchto vymezených postupů využívat ve výuce, aby žáci ve vyučovacím předmětu dosáhli jak příslušných výstupů, tak i obecných dovedností. ZŠ Vyskytná Prvouka (ukázka byla formálně upravena) Komentář Příklad představuje jednu z možných variant rozpracování Charakteristiky vyučovacího předmětu a vzdělávacího obsahu tematického okruhu Místo, kde žijeme. Charakteristika vyučovacího předmětu Prvouka splňuje všechny zásady stanovené pro tvorbu ŠVP (viz RVP ZV). Nad požadovaný rámec rozpracovává Cílové zaměření jednotlivých tematických okruhů a jeho prostřednictvím přehledně a srozumitelně nastiňuje představu o celkovém pojetí vyučovacího předmětu. Tematický okruh Místo, kde žijeme je v učebních osnovách Prvouky na dané škole rozpracován v prvním a třetím ročníku základního vzdělávání. Zpracovatel učebních osnov se rozhodl pro cyklické osnování vzdělávacího obsahu (školní výstupy, učivo). Ve třetím ročníku se k tématu vrací a dále ho rozvíjí na vyšší kvantitativní i kvalitativní úrovni. Ukázka není příkladem specifického osnování učiva, inspirativní však je její promyšlené a přehledné rozpracování do ročníků. 1a) Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu Prvouka se žáci učí pozorovat jevy a děje, porozumět jejich vzájemným vztahům a souvislostem a na základě nově získaných poznatků a dovedností si postupně vytvářet ucelený obraz světa o rodině, lidské společnosti, přítomnosti, minulosti a budoucností, o technice, přírodě a ochraně zdraví. Obsahové vymezení Vyučovací předmět je rozpracován do pěti tematických okruhů. Město, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví Cílové zaměření tematických okruhů Místo, kde žijeme vést žáky k pozorování nejbližšího okolí školy a obce; učit je dávat do souvislostí organizaci života v rodině, škole a obci formovat u žáků bezpečné způsoby chování ve škole, v situacích silničního provozu, při hrách, v rizikovém prostředí utvářet u žáků pozitivní vztah k bydlišti, městu, vlasti; posilovat jejich národní cítění Lidé kolem nás formovat u žáků chování podporující dobré mezilidské vztahy ohleduplnost, pomoc slabším, respektovaní druhých, vzájemná úcta a snášenlivost přispívat u žáků k utvářeními hodnot, jako je solidarita, tolerance, odpovědnost seznamovat žáky s tím, jak se lidé sdružují a baví, jaké vytvářejí kulturní a hmotné hodnoty seznamovat žáky s právy a povinnostmi občana demokratického státu Lidé a čas učit žáky orientovat se v dějích a v čase formovat u žáků zájem o minulost a kulturní bohatství blízkého regionu vést žáky k shromažďování a zkoumání informací z historie, kulturního bohatství a lidské činnosti v obci a blízkém regionu Rozmanitost přírody rozvíjet u žáků praktické dovednosti k měření základních veličin a k provádění jednoduchých pokusů vést žáky k poznávání okolní krajiny v souvislosti s praktickým pozorováním rozmanitosti a proměnlivosti živé a neživé přírody učit žáky pozorovat a popsat vliv lidské činnosti na přírodu; formovat u nich návyky ohleduplného chování k přírodě Člověk a jeho zdraví vést žáky k uplatňování základních hygienických, režimových a stravovacích návyků seznámit žáky s elementárními poznatky o stavbě a funkci lidského těla formovat u žáků odpovědné chování při komunikaci s neznámými lidmi a v neznámém prostředí naučit žáky ošetřit drobná poranění a přivolat lékařskou pomoc Časové rozvržení výuky Minimální časová dotace pro předmět Prvouka na 1. stupni je v prvním až třetím ročníku 6 hodin. 1. ročník: 1 hod hod z disponibilní časové dotace 2. ročník: 2 hodiny 3. ročník: 2 hodiny Organizační vymezení Vyučovací předmět Prvouka se zpravidla vyučuje v kmenových třídách. Pozorování okolní přírody, poznávání obce a blízkého regionu (muzea, planetárium, knihovny, výstavy, úřady, zoo) se děje prostřednictvím vycházek a krátkodobých výletů. Z dalších organizačních forem se využívají tematické besedy s pamětníky, kronikáři, cestovateli, lesníky, chovateli. 8 učitelské noviny 22-23/2008 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení podněcujeme žáky k vyhledávání a třídění informací a k jejich efektivnímu využívání v procesu učení vytváříme žákům podmínky pro pozorování a zkoumání věcí a jevů, přírody a života v blízkém okolí dáváme žákům příležitost k prezentaci výsledků skupinové práce a k sebehodnocení Kompetence k řešení problémů předkládáme žákům praktické problémové úkoly a situace a vytváříme jim podmínky pro hledání způsobů jejich řešení tím, že do výuky zařazujeme skupinovou práci, prvky kooperativního učení a problémového vyučování uplatňujeme ve výuce specifické postupy, metody a formy práce (skupinové vyučování, kooperativní učení, metody RWCT), které u žáků rozvíjejí kreativitu a týmovou práci Kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální uplatňováním skupinové práce a prvků kooperativního uče- tema UN 22.indd :29:39

7 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... ní u žáků rozvíjíme komunikační dovednosti pro aktivní naslouchání, empatii, dialog, vedení a organizování skupiny pověřováním žáků organizací činností ve skupině formujeme u nich odpovědnost za splnění zadaného úkolu uplatňováním kooperativního učení navozujeme mezi žáky přátelskou a dělnou atmosféru uplatňujeme ve výuce informační a komunikační prostředky Kompetence občanské zapojujeme žáky do vypracovávání pravidel chování ve vlastní třídě navozováním modelových situací a situačních her vedeme žáky k respektování a tolerování druhých osob vytváříme žákům prostor pro prezentaci obhajování vlastních názorů vytváříme žákům dostatek příležitostí k projevení ohleduplnosti a ochoty pomáhat slabším a hendikepovaným vrstevníkům i jiným lidem 1b) Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Předmět: PRVOUKA Ročník: 1. Očekávané výstupy z RVP ZV Žák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí Ročník: 3. začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluž. centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí obce (města) Školní výstupy Žák: se orientuje v místě bydliště a v prostorách školy popíše okolí své školy a bezpečnou cestu do školy zakreslí do jednoduchého plánu cestu do školy a označí na ní místa vyžadující zvýšenou pozornost začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR zná význačné budovy v obci a v blízkém městě, ví, k čemu slouží PŘEDIMENZOVANOST VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU UČEBNÍCH OSNOV Podle toho, jak jsme měli možnost nahlížet do ŠVP, jsme zjistili, že školy velmi často pojaly učební osnovy tak podrobně, že jsou skoro tematickým plánem učitele. Například v učebních osnovách 1. ročníku pro český jazyk najdete naprosto všechno, co se žák během celého školního roku učí. Pak se nemůžeme divit, že ŠVP má také 800 stran. V tak obsáhlém dokumentu se učitelé jen obtížně orientují, práci s ŠVP to výrazně komplikuje. Tady je zapotřebí učitelům vysvětlit, že v ŠVP by mělo být jen to, čeho žák dosáhne na konci školního roku. Nikoli tedy úplně všechny dovednosti, které se v průběhu roku utvářejí, ale opravdu to, za co bude učitel u žáka na konci školního roku hodnotit. pozorováním přírody a poznáváním pamětihodností formujeme u žáků žádoucí postoje k ochraně životního prostředí a k uměleckým památkám Kompetence pracovní hraním rolí seznamujeme žáky s různými profesemi v minulosti a současnosti umožňujeme žákům manipulovat s různými předměty, pomůckami a počítačem vytváříme žákům prostor pro sebehodnocení a hodnocení druhých, vytváříme žákům bezpečné prostředí, které jim usnadňuje dodržovat zásady bezpečnosti při učení, pohybových i volnočasových aktivitách pestrou nabídkou zájmových činností vytváříme žákům podmínky pro rozvoj potřebných praktických dovedností umožňujeme žákům podílet se na aktivní přípravě školních akcí Učivo Místo, kde žijeme Místo, kde žijeme domov, škola, obecní úřad, kostel, lékař, místní doprava, hřiště kmenová třída, ředitelna, školní družina, jídelna, šatna, WC, tělocvična, školní hřiště okolí školy a bezpečná cesta do školy, bezpečné přecházení komunikace cesta do školy, názvy ulic, dopravní komunikace, riziková místa, dopravní značky obec, město, velkoměsto významné budovy v obci (městě) obecní úřad/radnice, pošta, škola, zdravotnické zařízení, doprava, obchody, historické a kulturní budovy, výrobní podniky, sportovní zařízení, pracovní příležitosti Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, tematický okruh Osobnostní rozvoj Průřezové téma: Výchova demokratického občana, tematický okruh Občanská společnost a škola ZŠ Hřebeč Matematika (ukázka byla formálně upravena) Komentář: V ukázce je zpracován vzdělávací obsah částečně do ročníků a částečně do delších časových období. Základní rozdělení je dáno příslušným číselným oborem v jednotlivých ročnících. Samotný vzdělávací obsah je pak zpracován uvedením očekávaných výstupů z RVP ZV pro příslušné období (1. období ročník, 2. období ročník) a jejich rozpracováním do dílčích výstupů pro příslušný ročník, popř. do delších časových úseků (dvou až tříletých). V případě uvedení stejných dílčích výstupů pro více ročníků je jejich gradace dána rozšiřováním číselného oboru v následných ročnících. Uvedený způsob zpracování vzdělávacího obsahu je velmi přehledný a vhodný především pro práci ve třídě, do níž jsou zařazeni žáci dvou, popř. více ročníků, a jeví se jako přínosný pro některé vzdělávací obory především u málotřídních škol. učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:40

8 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... Zpracování je specifické i tím, že učivo není uvedeno jako samostatná část vzdělávacího obsahu, ale je zapracováno přímo do jednotlivých dílčích výstupů. 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník práce v číselném oboru: Očekávané výstupy (OV) ŽÁK Dílčí výstup (DV) ŽÁK DV žák DV žák přirozená čísla do 20 a 0 přirozená čísla do 100 a 0 přirozená čísla do a 0 používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků určí počet předmětů v daném souboru používá čísla k vyjádření počtu a pořadí určí počet prvků v daném souboru, vytváří konkrétní soubory (korálky, peníze apod.) s daným počtem prvků vytváří konkrétní soubory (korálky, peníze apod.) s daným počtem prvků sdružuje čísla do desítek přirozená čísla do a 0 přirozená čísla a 0 počítá po 10, 100, používá rozvinutý zápis čísel v desítkové soustavě OV ŽÁK čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti DV žák přečte a zapíše číslo DV žák porovná dvě čísla porovná čísla, zapíše výsledky porovnání pomocí značek >, <, = DV žák řeší úlohy o n-více/méně řeší úlohy n-krát více/méně DV žák OV ŽÁK DV žák DV žák OV ŽÁK DV žák DV žák DV žák OV ŽÁK OV ŽÁK DV žák OV ŽÁK DV žák užívá s porozuměním pojmy číslo, číslice, řád číslice užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose orientuje se na číselné ose; vyhledá, přečte a zobrazí číslo na číselné ose porovnává čísla pomocí číselné osy vytvoří vlastní číselnou osu; užívá ji jako měřítko, časovou přímku provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly pamětně sčítá a odčítá bez přechodu přes desítku pamětně sčítá a odčítá s přechodem přes desítku užívá spoje násobilek 2, 3, 4, 5 pamětně násobí a dělí v oboru násobilek 2, 3, 4, 5 pamětně sčítá a odčítá jednoduché příklady s vícecifernými čísly užívá automaticky spoje všech násobilek pamětně násobí a dělí beze zbytku do 100 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace řeší a tvoří slovní úlohy s porovnáváním čísel; úlohy na sčítání a odčítání užívá záměnu sčítanců při počítání zpaměti řeší a tvoří slovní úlohy na sčítání a odčítání; úlohy se vztahem o n-více/ méně pamětně násobí a dělí 10, 100, víceciferná čísla pouze se dvěma platnými číslicemi užívá s porozuměním názvy početních výkonů a pojmy sčítanec, součet, menšenec, menšitel, rozdíl, činitel, součin, dělenec, dělitel, podíl řeší a tvoří slovní úlohy s jedním i dvěma početními operacemi; úlohy se vztahem n-krát více/méně ; zapíše údaje a postup řešení jednoduché slovní úlohy užívá záměnu sčítanců a činitelů při počítání zpaměti řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel řeší slovní úlohy i s více početními operacemi; zapíše údaje a postup řešení slovní úlohy řeší slovní úlohy, nalézá různé způsoby řešení; zapíše údaje a postup řešení slovní úlohy využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení sčítá a násobí s výhodou s využitím komutativnosti a asociativnosti sčítání a násobení 10 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:40

9 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... OV ŽÁK DV žák DV žák DV žák OV ŽÁK DV žák DV žák žák PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Také s touto oblastí si mnozí učitelé nevědí rady. Po prostudování ŠVP brzy poznáte, kde jsou průřezová témata začleněna jen formálně a ve vlastní výuce se objevují pouze okrajově, a kde naopak učitelé vědí, proč, kdy a jak s nimi budou pracovat. Například osobnostní a sociální výchova se objevuje snad ve všech předmětech, ve všech projektech. Je samozřejmě dobře, že učitelé dbají na komunikaci, na spolupráci a na další okruhy osobnostní a sociální výchovy, ale v ŠVP by se měla provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel písemně sčítá a odčítá s využitím příslušných algoritmů, provádí zkoušku písemné dělí a násobí s využitím příslušných algoritmů, provádí zkoušku písemně násobí jedno a dvojciferným číslem; písemně dělí jednociferným číslem písemně násobí trojciferným činitelem; písemně dělí dvojciferným dělitelem zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel zaokrouhluje přirozená čísla na 10, 100, 1 000, , zaokrouhluje přirozená čísla s požadovanou přesností odhaduje výsledek, posuzuje reálnost výsledků; provádí kontrolu početních operací Nadstavbové výstupy znázorní, přečte a zapíše jednoduchý zlomek přečte a zapíše smíšené číslo, převede jednoduchý zlomek na smíšené číslo a naopak přečte, zapíše a zobrazí na číselné ose desetinné číslo (do dvou desetinných míst), zaokrouhlí na celky Způsob zpracování přehledu průřezových témat v části Charakteristika ŠVP (Ukázka byla převzata ze ZŠ Čeperka a formálně upravena). Grafický přehled Vysvětlivky: PRO pravidelný projekt (viz Charakteristika školy) INT integrace PT do předmětu, vlastní náměty činností a integrace je popsána ve Vzdělávacím obsahu předmětu ČJ, M, HV, VV, ČaS, PČ, AJ zkratky názvů vyučovacích předmětů VOLBA volba předmětu v rámci integrace se mění TO tematický okruh U PT, kde jsou jednotlivé TO realizovány projektem, jsou popsány činnosti, kterými se dojde k naplňování příslušného TO. V rámci integrace PT jsou konkrétní náměty činností jednotlivých TO uvedeny přímo ve Vyučovacím obsahu daného předmětu, a to ve sloupci Průřezová témata. Průřezové téma 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Osobnostní a sociální výchova průřezová témata objevovat pouze tam, kde se jimi bude učitel prioritně zabývat. Kde na ně bude klást větší důraz, kde bude po žácích vyžadovat v rámci průřezových témat určitý výstup. Skutečnost, že učitel vede žáky k tomu, aby se slušně chovali, aby si pomáhali, by mělo být běžné. V ŠVP by měla mít osobnostní a sociální výchova své místo tam, kde bude učitel žáky učit, jak mají spolupracovat, komunikovat a podobně. Pokud se tohle podaří, budou učitelé překvapeni, jak jejich ŠVP najednou zeštíhlí a bude přehlednější. PRO/ TO: Mezilidské vztahy sociální hry ve skupině, aktivity zaměřené na spolupráci skupiny, fungování pravidel skupiny, teambuilding INT/ VV/PČ/ TO: Kreativita učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:41

10 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... Průřezové téma 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova INT/TV/PČ / TO: Kooperace a kompetice INT/VV/ TO: Rozvoj schopností poznávání INT/VV/ TO: Kooperace a kompetice INT/ČJ/M/ČAS/TV/ TO: Psychohygiena INT/ČJ/ČAS/ TO: Kreativita INT/ČJ/ TO: Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování PRO/ Občanská společnost a škola: aktivní zapojení se do akcí školy, do života místní komunity, spolupráce školy s ostatními spolky a institucemi v obci viz Putování školním rokem INT/AJ/ČAS/ TO: Evropa a svět nás zajímá INT/ HV/ČAS/ČJ/ TO: Evropa a svět nás zajímá INT/AJ/ TO: Objevujeme Evropu a svět INT/ČJ/HV/VV/ TO: Multikulturalita PRO/ TO: Vztah člověka a prostředí v rámci projektu M.R.K.E.V. Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy, životní styl školy, odpady, energetické úspory, příroda a kultura obce, její ochrana, uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje INT/VOLBA/ TO: Lidské aktivity a problémy životního prostředí akce Den Země (aktivity, výukové programy ekocenter, středisek ekologické výchovy) INT/ ČAS/ TO: Ekosystémy, Základní podmínky života INT/ ČJ/ TO: Práce v realizačním týmu: tvorba školního časopisu INT /ČJ/ TO: Kritické čtení a vnímání mediálních textů Komentář Z přehledu je velmi dobře vidět, že přestože škola uvážlivě pracuje se všemi průřezovými tématy a s výběrem tematických okruhů, důraz klade na Osobnostní a sociální výchovu a na Environmentální výchovu realizuje více tematických okruhů. Grafické zpracování také umožní rychlou orientaci v kontinuitě realizace tematických okruhů od 1. do 5. ročníku, zároveň podá jasně informace o změnách ve 4. ročníku. Promyšleně působí i zařazení dvou projektů procházejících všemi ročníky. Informace uvedené u projektů navíc velmi dobře vystihují propojení průřezových témat s místním prostředím. Vztah témat ke konkrétnímu místu, které mají žáci možnost dobře poznat a skrze různé činnosti své zkušenosti a poznatky dále rozvíjet, je jednou z velkých předností průřezových témat. Právě pro málotřídní školy se mohou průřezová témata stát důležitým motivačním prvkem k tomu, aby škola rozvíjela u žáků postoje a hodnoty, které mohou přispět k obnovení ducha místního společenství. Způsob zpracování přehledu průřezových témat v části Charakteristika ŠVP (Ukázka byla převzata ze ZŠ Hřebeč a formálně upravena) ZŠ Hřebeč je škola málotřídní s 1. až 5. postupným ročníkem 1. stupně. Od školního roku 2006/07 se budou postupně naplňovat ročníky 2. stupně. Průřezová témata Tematické okruhy 1. stupeň ročníky 2. stupeň Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání I* I* I* I* I* Sebepoznání a sebepojetí I Tv ITv I Tv I Tv Př Seberegulace a sebeorganizace I Př Psychohygiena Kreativita I Tv Př I Př Poznávání lidí Mezilidské vztahy I Př I Př Komunikace I Čj Aj I Čj Aj Kooperace a kompetice ITv Řešení problémů a rozhodovací dovednosti I Čj Aj I Tv I Čj Aj I Tv I Čj Aj I Tv Hodnoty, postoje, praktická etika I Tv I Tv I Vv I Čj Aj I Tv 12 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:42

11 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... Průřezová témata Tematické okruhy 1. stupeň ročníky 2. stupeň Výchova demokratického Občanská společnost a škola I Pr. občana Občan, občanská společnost a stát I Pr. I Př I Př Formy participace občanů v politickém I Př. životě Prin. demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských Evropa a svět nás zajímá I Pr I Vl I Aj a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět I Vl. Jsme Evropané I Vl. Multikulturní výchova Kulturní diference I Pr I Pr. I Pr. I Vl I Vl Lidské vztahy I Vl I Ov Etnický původ I Pr Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity I OV Enviromentální výchova Ekosystémy I Pr I Př I Př Základní podmínky života I Př I Př Lidské aktivity a problémy životního prostředí I Tv I Tv I Pr Tv Vztah člověka k prostředí P 2 P 2 P 2 P 2 P 2 P 2 Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních I Čj I Čj I Čj I Ov sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení I Ov a reality Stavba mediálních sdělení I Čj Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení I Čj I Tv Tv Práce v realizačním týmu,2,3,2,3 Legenda: I * integrace do všech předmětů P1 celoškolní projekt Motýlí výlet, P2 projekt ke Dnu Země P3 projekt Almanach (příprava a vydání sborníku na závěr školního roku) Komentář Tabulka nám poskytuje rychlou orientaci a přehled o tom, které tematické okruhy z jejich celkového výčtu jsou realizovány na 1. stupni a prozatím v 6. ročníku. Pokud jsou tematické okruhy realizovány formou projektu, je zapotřebí jeho obsah podrobněji zpracovat. Pokud se jedná o dlouhodobé projekty, které se výrazně zaměřují na vybrané tematické okruhy a škola se jim bude dlouhodobě věnovat a dále je propracovávat, pak je vhodné, pokud se jako příloha stanou součástí ŠVP. P 2 I Tv P 2 I Tv P 2 I Tv učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:43

12 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... Grafické zpracování priorit, na které se škola v jednotlivých průřezových tématech zaměřuje (Ukázka byla převzata ze ZŠ Hřebeč) Komentář: Všechny tabulky jsou doplněny ještě i grafickým znázorněním toho, na co se z průřezových témat klade důraz a co je prioritou školy při jejich realizaci. Podobný přehled může sloužit i jako vhodný nástroj pro zpětnou vazbu a metodickou reflexi. HODNOCENÍ ŽÁKŮ V mnoha školách do této části ŠVP pouze okopírovali klasifikační řád. Co znamená při hodnocení výborně, chvalitebně, dobře Jen výjimečně škola popsala, kam by se chtěla v oblasti hodnocení žáků posunout, jaké dovednosti budou učitelé u žáků hodnotit, podle jakých pravidel a kritérií apod. Chybí zde například velice důležitá a stále častěji zdůrazňovaná stránka sebehodnocení žáka. Školy, které tuto kapitolu zpracovaly dobře, mají v ŠVP uvedena pravidla a kritéria pro hodnocení žáků. Nezachycují pouze znalosti a vědomosti, ale jsou v nich zakomponované také dovednosti, které budou v žácích rozvíjeny nebo které budou PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci Za základ považujeme pojem zpětná vazba, který se dá charakterizovat jako informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku (správně, nesprávně, málo, příliš atd.), nikoliv však posuzování kvalit žáka (šikovný, schopný, pilný atd.) Okamžitou zpětnou vazbu považujeme za jeden ze stěžejních faktorů efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat. Při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) je kladen důraz na vhodnou formulaci přednost se dává pozitivnímu vyjadřování. Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filozofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k dětem. Oblast hodnocení je tradiční oblastí uplatňování součástí hodnocení. Žák by měl vědět, za co je hodnocen, ale také kdy a jakým způsobem má konkrétních výsledků dosáhnout. To všechno by mělo být zahrnuto v kapitole hodnocení žáků. S pravidly pro hodnocení by měli být seznámeni i rodiče žáků. Některé školy si v návaznosti na stanovená pravidla hodnocení vytvářejí vlastní podobu žákovských knížek, která odpovídá jejich novým záměrům, novým trendům v hodnocení. Právě zde dávají žákům také prostor pro sebehodnocení. Jasně je vidět, že hodnocení žáků pro ně není jen formálním zpracováním kapitoly ŠVP, ale že se s ním pracuje v denní praxi v žákovské knížce, v žákovském portfoliu apod. Převzato z ŠVP ZŠ Chrudim mocenských postojů vůči dětem, a proto je i prubířským kamenem toho, jak opravdově tento proklamovaný partnerský vztah cítíme a realizujeme. Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Nepoužívá se tradiční zkoušení žáků před celou třídou, protože je to v rozporu s výchozí filozofií (vytváření bezpečného klimatu) a výrazná ztráta času pro ostatní žáky. Žáci mají právo při zjišťování jejich znalostí bez vysvětlení říct, že nejsou připraveni (toto neplatí při souhrnnějších písemných pracích). Ačkoliv závěrečné rozhodnutí o známce je na vyučujícím, děti se od začátku přibírají k diskuzi o známce, aby jim 14 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:46

13 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... AUTOEVALUACE ŠKOLY Domnívám se, že tohle je nejproblematičtější bod ŠVP. V této kapitole sice mají školy uvedeny oblasti autoevaluace a cíle, kterých chtějí dosáhnout, méně už jsou propracována kritéria a nástroje, které chtějí pro potřebu autoevaluace používat. I když zatím usuzujeme jen z dílčích informací, zdá se, že právě tady budou školy potřebovat maximální metodickou podporu. Aby se učitelé naučili vytvářet a popisovat nástroje, Autoevaluace školy a hodnocení žáků Sluníčka nástroj sebehodnocení školy Škola: ZŠ Dr. Jana Malíka, Chrudim Realizátor PDP: Zdeněk Brož Garant PDP: Alexandros Charalambidis Klíčová slova: Sluníčka, strukturovaný nástroj hodnocení, zpětná vazba, žákovské hodnocení Anotace Příklad dobré praxe popisuje způsob aplikace nástroje nazvaného Sluníčka, jehož prostřednictvím se žáci devátého ročníku volně vyjadřují ke všem oblastem, které ovlivňují jejich úspěšnost a spokojenost ve škole. Jde o poměrně jednoduchý nástroj, jímž se dají získat velmi cenné informace o podmínkách a průběhu vzdělávání, jak je žáci vnímají tedy získat poměrně objektivní žákovské hodnocení situace ve škole. byla jasná hodnotící kritéria a dál se posilovala jejich dovednost sebehodnocení. Žákům nejsou zadávány klasické čtvrtletní písemné práce (rozhodování o výsledné známce za klasifikační období nemůže zásadně ovlivňovat jedna práce žáka). Pro přípravu na souhrnnější písemné práce se využívá kooperativní vyučování, kde skupina zodpovídá za to, že látce rozumí všichni členové skupiny. Skupinová práce se zásadně nehodnotí známkou, známku získává žák pouze za individuální výkon. Uvedená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci jsou závazná pro všechny vyučující. Hodnocení a klasifikace na prvním stupni Pro hodnocení žáků všech ročníků prvního stupně se používá slovní hodnocení. Toto slovní hodnocení je souhrnnou písemnou zpětnou vazbou o tom, co dítě zvládlo a o cílech vzdělávání pro další období. Pro sebehodnocení žáků a pravidelné poskytování písemné zpětné vazby třídní učitelkou nebo dalšími vyučujícími je doporučeno používat týdenní plány pro žáky. Ty obsahují stručný výčet učiva pro daný týden, místo pro vyjádření žáka, jak si myslí, že si učivo osvojil, a komentář učitele k témuž. Týdenní plány se ukládají do portfolia. Používá se metoda portfolia, tj. průběžného shromažďování ukázek toho, co má dítě zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Kromě týdenních plánů se do portfolia ukládají také krátké popisy (nikoliv hodnocení a interpretace) významnějších příhod, které dokumentují úroveň sociálních dovedností dítěte. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Porfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání jejich dětí. Součástí kooperativního vyučování je tzv. reflexe procesu (vyučující zařazuje čas na reflexi do plánu hodiny), tj. žáci hovoří o tom, jaké dovednosti (kompetence) potřebovali ke zvládnutí úkolu, co příště musí udělat jinak, jak a proč. Také se učí shodnout se ve skupině v názoru na kvalitu výsledku či efektivitě postupu. Učitelé se snaží získávat také zpětnou vazbu od žáků, tj. žáci mají prostor k vyjádření k průběhu výuky (např. vyjádření v komunitním kruhu, formou ankety apod.) Hodnocení a klasifikace na druhém stupni Na druhém stupni se pro hodnocení žáků především na konci pololetí používají známky. V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovního hodnocení (převážně ústní formou). Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. Pro sebehodnocení žáků a pravidelné poskytování písemné zpětné vazby třídním učitelem je doporučeno používat především v ročníku týdenní plány pro žáky. Ty obsahují stručný výčet učiva pro daný týden, místo pro hodnocení týdne žákem a komentář třídního učitele k témuž. Týdenní plány se ukládají do portfolia. Žáci se při kooperativním způsobu výuky učí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také jeho přínos pro druhé. Žáci mají možnost navrhnout učiteli způsob, jakým prokáží zvládnutí dané látky. Písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Souhrnné písemné práce v rozsahu dvaceti minut a delší zapisují vyučující s patřičným předstihem do Přehledu písemných prací, který je pro každou třídu založen v její třídní knize. Na jeden den je možno naplánovat jen jednu souhrnnou práci. Kontrolní práce v rozsahu 5 10 minut se do přehledu písemných prací nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací je ve své třídě zodpovědná třídní učitelka. Komentář: Ukázka obsahuje pouze způsoby hodnocení žáků. Autoři nejdříve vymezili obecná pravidla, podle kterých hodlají učitelé postupovat. Protože způsoby hodnocení na 1. a 2. stupni jsou na této škole odlišné, rozhodli se tvůrci pro dvě samostatná vypracování. Ukázka neobsahuje kritéria hodnocení, která jsou povinnou součástí kapitoly o hodnocení žáků. jakými budou zjišťovat, jak si škola při naplňování ŠVP stojí. I když se každá škola snažila tuto kapitolu zpracovat, spatřujeme tady velké rezervy. Naopak v dobře zpracovaném systému vlastního hodnocení může mít škola výraznou oporu například při návštěvě ČŠI, nebo při jednání se zřizovatelem. Když je dokáže na základě konkrétních nástrojů přesvědčit, že vize, které popsala v ŠVP, je schopná postupně realizovat. Kontext Základní škola Dr. Jana Malíka v Chrudimi je plně organizovanou školou. Vzhledem k nepříznivým dopadům, které přináší vnější diferenciace, nejsou na škole zřízeny žádné třídy s rozšířenou výukou některých předmětů ani dyslektické třídy. Přes 10 % žáků s různými problémy či handicapy, kteří do školy nastupují nebo přecházejí na základě doporučení PPP nebo žádosti rodičů, je začleňováno do běžných tříd. Jen minimum žáků odchází z 5. ročníku na víceleté gymnázium (1 3 žáci z žáků v ročníku). Školní vzdělávací program naší školy s názvem Umět a znát, abychom si v životě věděli rady má za cíl vytvořit ze školy místo aktivního a radostného poznávání, kde se plně respektuje individualita každého dítěte. Velký důraz je v programu kladen na výchovné působení školy, základem je partnerský vztah mezi žáky a učiteli i mezi učiteli a rodiči založený na vzájemném respektu. Nedílnou součástí takovéhoto pojetí školy je získávání zpětné vazby od žáků. Pro každou školu by měly být procesy, které jí umožní reflektovat vlastní práci, a tedy i lépe si stanovovat cíle a volit prostředky k jejich naplnění, velmi důležité. učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:47

14 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... Na základě tohoto procesu je možné mnohem lépe vnímat a uvědomovat si žádoucí změny, které by mohly přispět ke zvýšení efektivity výuky i školního vzdělávacího programu a k jeho případným úpravám. Pro posuzování celkové kvality a úrovně školy tak lze mnohem snáze ve všech sledovaných oblastech získat objektivní a reálné odpovědi na otázky: Jak si vedeme? a Jak to víme? Vedení školy Dr. Jana Malíka, která prochází již patnáctým rokem postupnou přeměnou, proto společně s ostatními pedagogy při procesu sebehodnocení školy systematicky shromažďuje a analyzuje celou řadu informací a podkladů, včetně různých forem zpětných vazeb od žáků i rodičů. Toho pak využívá k posouzení a vyhodnocování jednotlivých hledisek fungování školy v porovnání s očekávaným a ve vlastním školním vzdělávacím programu předpokládaným stavem. Východiska Od samého počátku procesu postupné přeměny školy klademe velký důraz i na pravidelné zjišťování názorů žáků. Pro tato zjišťování jsme v průběhu let postupně používali různé nástroje, které si škola vytvářela sama nebo je získala z různých projektů (např. Inkluzivní vzdělávání, Školy podporující zdraví) a přizpůsobila vlastním podmínkám a potřebám. V posledních letech se především v devátých ročnících velmi osvědčuje nástroj nazvaný Sluníčka, prostřednictvím něhož škola získává kvalitní zpětnou vazbu o podmínkách, ve kterých vzdělávání probíhá. Se Sluníčky jsme se poprvé setkali prostřednictvím projektu Inkluzivní vzdělávání, v němž jmenovaná aktivita představovala pouze jednu z dílčích činností určenou pro zjišťování spokojenosti, resp. nespokojenosti žáků se školou. V prvopočátku jsme Sluníčka pro jejich jednoduchost a srozumitelnost používali především k zjišťování názorů žáků nižších ročníků druhého stupně. Postupně jsme je podle připomínek jednotlivých třídních učitelů, kteří s žáky tento nástroj používali, různě modifikovali tak, aby výsledek poskytoval co nejvíce pro nás důležitých informací. Na základě pozitivních zkušeností s používáním tohoto hodnotícího nástroje se vedení školy po konzultaci s třídními učiteli před několika lety rozhodlo používat strukturovanější Sluníčka především v devátém ročníku, těsně před koncem školního roku, kdy lze předpokládat, že otevřenost žáků a míra jejich kritičnosti bude největší. Cíle Získat relevantní informace o škole od žáků 9. ročníku. Vytvořit vstřícné a podnětné školní prostředí. Rozvinout a upevnit klíčové kompetence žáků (především KK komunikativní, sociální a personální a k řešení problémů). Realizace Použití Sluníček může být různé a velmi záleží především na osobnosti třídního učitele na jeho přístupu k této formě zjišťování názorů a také na atmosféře třídy, umocněné vzájemnými vztahy mezi učiteli a žáky. Jako příklad dobré praxe uvádíme jeden z možných způsobů realizace Sluníček, který používáme na naší škole. Obecné principy Na realizaci projektu Sluníčko musí být vyhrazen dostatečný čas. Proto mu je podle potřeby věnováno až celé jedno dopoledne v posledním týdnu školního roku. Celý průběh projektu organizuje a řídí třídní učitel dané třídy 9. ročníku. Podle uvážení a situace ve třídě je možná i spolupráce s výchovným poradcem, případně nahrazení třídního učitele výchovným poradcem. 1 Jednalo se o tříletý projekt Comenius 2. INCLUSIVE (INterpersonal CLues for Understanding in Schools with Interculturally Valid Education). Tento projekt byl realizován za podpory Evropského společenství v rámci programu SOCRATES, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Britské rady. Výstupem z tohoto mezinárodního projektu je film a stejnojmenná publikace Školy v pohybu. Kniha obsahuje práce českých, dánských, španělských a britských učitelů, kteří ve svých školách uplatňují inkluzivní výchovu. Vlastní průběh I. Úvodní obecná část je pojatá jako malá rekapitulace toho, co žáci ve škole prožívali a co všechno a jakým způsobem ovlivňovalo jejich školní úspěšnost. Velké Sluníčko je v této chvíli již připravené (i když jej žáci zatím nevidí), takže se jedná o řízenou diskuzi vedenou směrem k dílčím okruhům vymezeným paprsky. Fakticky tedy jde o společné připomenutí toho, nad čím se budou žáci v další fázi individuálně zamýšlet. Poté je na tabuli vyvěšeno velké Sluníčko zhotovené nejlépe na čtvrtce formátu A0. Jeden paprsek je bez konkrétního nadpisu pro možnost doplnění činnostmi, které žáci sami navrhnou. Podmínkou je, že se navržené činnosti nedají jednoznačně přiřadit do nadepsaných paprsků. Následuje společné seznámení s jednotlivými paprsky. II. Další činnost představuje individuální zamyšlení každého žáka nad uplynulým obdobím. Toto zamýšlení probíhá v rámci okruhů vymezených paprsky Sluníčka. Jde o jeho osobní rekapitulaci podmínek a průběhu vzdělávání od vstupu na tuto základní školu po ukončení závěrečného ročníku s možností písemného záznamu podle potřeby, případně i formou volného psaní. Je vhodné stanovit pro tuto činnost časový limit. (Doporučujeme asi 5 6 minut). III. V této části dochází k rozdělení žáků do skupin, nejlépe čtyřčlenných, aby měl každý člen skupiny dostatečnou možnost zapojit se do diskuze a práce skupiny. K tomu je možné použít záměrné a cílené rozdělení do heterogenních skupin například pomocí lístečků s názvy jednotlivých paprsků, které učitel nalepí žákům na záda. Následně se žáci bez mluvení, bez použití výrazné gestikulace apod. rozdělí do odpovídajícího počtu skupin. Po rozdělení do skupin je vhodné vyzvat žáky, aby si rozdělili role pro práci ve skupině. Měli by si určit zapisovatele, hlídače tématu, časoměřiče a moderátora řídícího diskuzi. Opět je potřebné předem oznámit časový limit, který je pro tuto část práce určen. (Doporučujeme minimálně 30 minut). Z důvodů systematičnosti a větší komplexnosti se nejprve zaměříme na vyjádření toho, co mělo nebo mohlo mít pozitivní vliv na výsledky školní práce žáků. Proto každá skupina obdrží v této části Sluníčko na formátu A3 podélně přeložené tak, aby na vrchní straně byl výrok Pomáhalo mi, že. Poznámka: Před zahájením zápisu je vhodné žáky požádat o přesné a pokud možno jednoznačné formulace jejich výroků, které budou diktovat zapisovateli. Zapisovatel pak postupně zaznamenává jednotlivé výroky do příslušných paprsků. Na závěr této činnosti je možné požádat jednotlivé skupiny, aby se pokusily shodnout na tom, co opravdu považují za zásadní a důležité, a ve svých Sluníčkách to označily například zakroužkováním nebo podtržením. IV. V další části aktivity se skupiny vzájemně seznámí s výsledky své práce. Doporučujeme postupovat tak, že každá skupina postupně seznamuje ostatní vždy jen s jedním tvrzením. V případě souhlasu ostatních žáků pak společně hledají nejvhodnější a nejvýstižnější formulaci přijatelnou pro všechny, která je pak zapsána do velkého Sluníčka na tabuli. Poznámka: Po doplnění všech paprsků horní části Sluníčka by měla následovat delší přestávka (30 minut) s možností dostatečné relaxace podle osobní potřeby žáků. V. Stejným způsobem se po přestávce zpracuje spodní polovina Sluníčka a ve všech paprscích se doplní věta Pomohlo by mi, kdyby. 16 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:48

15 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... Poznámky: Je velmi důležité, aby všechny zápisy byly formulovány jako doplnění základních vět Pomáhalo mi, že a Pomohlo by mi, kdyby. Tvrzení by neměla být v obecné rovině, ale naopak musí být co nejkonkrétnější, případně i s doplněním, jak se daný jev projevoval. Nezbytné je uvést, zda to je jev zcela obecný ve všech předmětech a u všech vyučujících, nebo se týká jen některých předmětů, případně je to jen ojedinělá záležitost jednoho předmětu. Zde je nutné zvážit, zda je vhodnější uvažovat v rovině vyučovacích předmětů, nebo jmenovitě uvádět konkrétní vyučující. Využitelné zdroje a pomůcky Před zahájením práce si připravíme: malá Sluníčka zvětšená na formát A3 a nakopírovaná v počtu odpovídajícím počtu skupin, které ve třídě vytvoříme; jedno velké Sluníčko nakreslené na čtvrtku formátu A0; lepicí gumu nebo magnety k přichycení velkého Sluníčka na tabuli; běžné psací potřeby pro doplňování malých Sluníček ve skupinách; silnější fixy pro zápis výroků na velké Sluníčko. Výsledky uskutečněné dobré praxe Výsledkem uskutečněné praxe je získání důležitých informací, které jsou následně vyhodnocovány a využity v korektivní fázi, v níž dochází k potvrzení stávajícího stavu školy (podmínek, způsobu realizace vzdělávání atp.) nebo k navození kroků vedoucích ke zlepšení stavu či k nápravě nedostatků. Získané informace jsou podle povahy členěny do následujících oblastí: vybavení školy a jednotlivých tříd; organizace chodu školy; vlastní výchovně vzdělávací proces a jeho průběh. Jak často by měla škola svůj ŠVP inovovat? Záleží na každé škole, na potřebách žáků a učitelů. Podle mého názoru by měla přijít ideální zpětná vazba v závěru prvního roku ověřování, tedy na konci června a na začátku července. Pedagogický sbor by si měl ujasnit, co z ŠVP se mu podařilo a co nepodařilo naplnit, a proč. Jestli je chyba v tom, že se učitelé zatím nenaučili s ŠVP dobře pracovat, nebo jestli je dokument předimenzovaný. Pokud učitelé zjistí, že si stanovili příliš učiva a výstupů, které žáci nejsou schopni zvládnout, Konkrétní výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe představujeme prostřednictvím zpracovaného Sluníčka. Z obecného hlediska lze postup při vyhodnocení a korektivní fázi jako výsledek realizace Sluníček shrnout do následujících tezí: pokud je to možné, jsou do zahájení nového školního roku řešeny připomínky týkající se vybavení (například požadavek na zřízení odpočinkového prostoru na chodbě, výměna klasické tabule za bezprašnou, oprava zámků na toaletách); případné návrhy na změny a připomínky k organizaci chodu školy jsou projednány na úvodní provozní poradě se všemi pracovníky školy; podle možností jsou některé připomínky žáků zohledněny při sestavování rozvrhu hodin pro nový školní rok; v průběhu hlavních prázdnin vedení školy provede další, mnohem podrobnější vyhodnocení Sluníček. Vyhodnocuje nejen výroky uvedené na velkém Sluníčku, ale za důležité považuje i seznámení se s názory žáků ve skupinách zapsaných na malá Sluníčka. V případě, že je v devátém ročníku více tříd, je cenné i vzájemné porovnání výsledků vzhledem k různým faktorům. Například: osoba třídního učitele, vyučující v jednotlivých předmětech, umístění třídy ve školní budově, vybavení jednotlivých kmenových tříd; na začátku nového školního roku při zahajovací pedagogické radě jsou všichni vyučující seznámeni s hodnocením žáků a velká Sluníčka jsou po určitou dobu vyvěšena ve sborovně. Doporučení: před vlastním vyhodnocením a přikročením k dílčím nápravným opatřením (korekcím) doporučujeme, aby vedení školy ještě na konci školního roku ocenilo práci žáků v jednotlivých třídách a poděkovalo jim za poskytnutí zpětné vazby. Případně je možné i objasnit a vysvětlit nejasnosti vyplývající z některých tvrzení. Považujeme za vhodné poskytnout odpovídající možnost k vyjádření i vyučujícímu, kterého se týkaly zcela zásadní připomínky uvedené ve Sluníčku. Shrnutí a celkové zhodnocení PdP Prostřednictvím Sluníček je především ověřována relevantnost některých cílů, které jsme si stanovili ve školním vzdělávacím programu Umět a znát, abychom si v životě věděli rady (např. zjištění a potvrzení smysluplnosti programu z pohledu žáků). Protože jsou žáci do vlastního autoevaluačního procesu aktivně zapojováni, dochází zde i k výraznému uplatnění klíčových kompetencí především komunikativní, sociální a personální i občanské. Komunikativní kompetence se projevuje ve schopnosti formulovat své myšlenky, naslouchat ostatním, využívat komunikativní dovednosti ke spolupráci s ostatními apod., viz realizace část III a IV. Obdobně je tomu u kompetence občanské i kompetence sociální a personální, např. schopnost účinně spolupracovat (především část III), respektovat přesvědčení druhých lidí (část III a IV). Získané názory žáků vždy představují velmi důležitý zdroj informací pro případné změny v organizaci školy a pro úpravy ve školním vzdělávacím programu, respektive v něm popsaných aktivitách. Sluníčka jsou však pouze jedním z řady dalších nástrojů, které pro sebehodnocení používáme. Velmi cenné poznatky o tom, jak žáci vnímají školu a jaká jsou jejich očekávání od školy, nám například každoročně přináší účast v projektu KA- LIBRO Škola a já. Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe Uvedený příklad dobré praxe popisuje využití autoevaluačního nástroje, jehož tvar je, podle našeho názoru, finální podobou, ke které jsme jako škola dospěli po několikaletém zkoušení a kterou hodláme v rámci autoevaluačního procesu dále používat. Další zdroje informací k PdP NOVÁČKOVÁ, J. Mýty ve vzdělávání. Kroměříž: Spirála, KOPŘIVA, P., NOVÁČKOVÁ, J., NEVOLOVÁ, D., KOPŘI- VOVÁ T. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, Odkazy na kontaktní osoby a adresa Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, Chrudim tel.: telefax.: měla by se nad ŠVP znovu rozproudit diskuze. Nepřerozdělíme učivo a výstupy do dalších ročníků, aby ŠVP odpovídal jak konkrétním žákům, tak konkrétním učitelům? Jak má být do ŠVP začleněna práce školní družiny? Jeden čas se říkalo, že její vzdělávací program má být součástí školního, pak že má stát samostatně. Dokonce se mluvilo i o tom, že školní družina žádný takový dokument mít nemusí. učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:48

16 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... Je nutné postupovat přesně podle 5, odst. 2 školského zákona, který říká, že: Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje. ŠVP pro školní družinu nemusí být přímou součástí ŠVP ZV, i když některé školy tak postupovaly. Většinou si však podmínky a pravidla pro práci ve školní družině zpracovávají do samostatného dokumentu, který si vytvářejí na základě stávajících plánů výchovné činnosti, jež se při práci ve školní družině osvědčily. Obvykle to jsou jen stručné texty, ale setkala jsem i s takovými programy školních družin, které jsou provázány se vzděláváním na 1. stupni základní školy. Pracuje se v nich například s průřezovými tématy, která jsou začleňována do některých aktivit v rámci školní družiny. Také se v nich objevují některé tematické celky, například z oblasti Člověk a jeho svět, čímž je poukázáno na provázanost činností školní družiny se vzděláváním na 1. stupni základní školy. Této provázanosti pak školy využívají především jako prostředku k naplňování vymezených cílů. Čas od času se v médiích, na internetu objeví velmi kritické příspěvky útočící na reformu i ŠVP. Setkali jste se s něčím podobným na školách? S vysloveně zápornými ohlasy ne, ale je znát, jak hodně jsou učitelé vyčerpaní. Při práci na ŠVP, která rozhodně nebyla a nebude snadná, postrádají odpovídající dlouhodobější a systematickou podporu a metodickou pomoc. Teď mají za sebou vlastní tvorbu ŠVP, která je stála nemálo úsilí při plném pracovním vytížení. Nicméně ta obtížnější část, totiž realizace, je teprve čeká. A neměli by na ni zůstávat sami. Pracovat podle ŠVP, hodnotit svoji práci, pojmenovávat, co se daří a nedaří, vyvozovat z toho závěry, to vůbec není jednoduché. Jestliže má tohle všechno zaštiťovat jeden koordinátor ŠVP, je to skoro nad lidské síly. Navíc se v průběhu mění legislativa, kterou musí sledovat. Aby se mohl koordinátor ŠVP dokumentu opravdu věnovat, měl by mít alespoň sníženou přímou vyučovací povinnost. Myslím, že by každá škola potřebovala mít vedle sebe člověka, na kterého by se mohla obracet s dotazy. Někoho, kdo by jí pomáhal ŠVP upravovat a posléze začleňovat do života školy. Poradce, konzultanta, třeba i společného pro několik škol. Něco podobného svého času nabízel školám NIDV, a pokud vím, učitelé si tuhle pomoc velmi chválili. Mohl by něco podobného školám zajistit VÚP? Zatím se snažíme pomáhat alespoň prostřednictvím našeho konzultačního centra, několik pracovníků odpovídá denně na desítky dotazů, ale to je pořád málo. Nicméně do budoucna by bylo vhodné např. proškolit tzv. poradce, kteří by zajišťovali další metodickou podporu školám při práci se ŠVP. Museli by to být skutečně fundovaní lidé, schopní odpovídat nejen na telefonické a ové dotazy, ale také školy navštěvovat. Protože ŠVP reaguje na konkrétní podmínky školy, měl by je konzultant poznat, aby mohl skutečně poradit. Není tajemstvím, že některé školy si nechaly ŠVP zpracovat od někoho zvenčí, jiné ho opsaly od sousedů. Setkáváte se s tím? Zatím ne, ale předpokládám, že tomu tak bude. Tyhle signály z praxe máme také. Nedovedu si představit, jak podle cizího ŠVP škola pracuje, vždyť to nemůže fungovat. Když si škola nechá program napsat, nesžije se s ním. O to bude druhá, realizační fáze těžší. Opsané ŠVP může být ukázkové, ale v podmínkách úplně jiné školy bude pro učitele hodně obtížné převést ho do praxe. Natož dokument upravovat tak, aby byl pro školu užitečný, aby ho učitelé mohli opravdu využívat. Obávám se, že takový ŠVP bude ležet v ředitelně, aby byl splněn legislativní požadavek, aby mohl být na požádání předložen k nahlédnutí, ale v praxi se bude odehrávat něco úplně jiného. Je velkou škodou, že všechny školy nevyužily možnost zpracovat si ŠVP doslova ušité na míru. Měly tak velký prostor pro zohlednění podmínek vlastní školy a potřeb všech žáků i učitelů. Pro tvorbu ŠVP musí být ale pedagogický sbor dobře namotivován a musí v něm vidět smysluplnou práci. Co se týká metodické podpory plně organizované školy měly možnost využít vzdělávání pro koordinátory ŠVP. Proškolený koordinátor pak předával získané informace kolegům ve škole. Do pedagogických sborů však přinášeli koordinátoři rozdílnou atmosféru. Některým se podařilo sbor pro tvorbu ŠVP pozitivně naladit, jiní vkládali do informací vlastní emoce, někdy i negativní. To všechno vztah učitelů k ŠVP ovlivňovalo. Ale jsem optimistka. Jsem přesvědčena, že když se podaří nabídnout základním školám pomoc poradců, o nichž jsem hovořila, bude to pro další práci škol se ŠVP velký přínos, který bude mít pozitivní dopad nejen na učitele, ale především na žáky. Základní umělecké školy uprostřed práce Postup, jakým vzniká Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) je v našich podmínkách skutečně netradiční. Program je maximálně otevřený, od samého začátku mají možnost se na něm podílet všechny ZUŠ. A většina této možnosti skutečně využívá. I když o něm průběžně informujeme, požádali jsme o stručnou rekapitulaci a nástin dalšího postupu JIŘÍHO STÁRKA, ředitele ZUŠ v Praze 10, který je zároveň koordinátorem tvorby RVP ZUV. Jak tedy vznikal RVP ZUV? Přípravu jsme zahájili v roce Objel jsem všech čtrnáct krajů České republiky, na seminářích jsem se sešel se všemi řediteli ZUŠ, abych je informoval o změnách, které kurikulární reforma obecně přináší a jaké konkrétní změny by mohla a měla přinést do základního uměleckého vzdělávání. O rok později VÚP zahájil přípravu prací na dokumentu. Sestavili jsme poměrně široký koordinační tým, který začal připravovat úvodní kapitoly. V další etapě byl již sestaven užší a tedy i operativnější tým, který oslovil Ústřední uměleckou radu ZUŠ ČR, zda by pro další práce na RVP ZUV neposkytla své odborníky z jednotlivých oborů. Chtěl jsem, aby se na tvorbě dokumentu podílelo co nejvíce lidí z odborného pedagogického zázemí ZUŠ. Aby ho nevytvářeli jen teoretici, ale především odborníci z terénu. Stejně jsme přistoupili k tvorbě očekávaných výstupů. Oslovili jsme nejen specialisty a odborníky za jednotlivé vyučovací předměty, ale také učitele všech 476 ZUŠ ČR. Požádali jsme je, aby nám popsali svoji představu, jak si představují minima svých předmětů, na která by měli žáci dosáhnout na konci daných stupňů. Šlo nám o to, abychom při vytváření rámce určili reálné minimum, umožnili tak liberalizaci vzdělávacího procesu, ale zároveň abychom zachovali úroveň a kvalitu ZUV obecně. Ozvalo se vám hodně škol? Statisticky jich byla určitě více jak polovina. Díky tomu jsme spolu s přizvanými odborníky za jednotlivé předměty mohli 18 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:49

17 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... zpracovat návrh očekávaných výstupů, který si učitelé vlastně sami určili. Jak se později ukázalo, mělo to i značný motivační význam. Například jedna paní ředitelka mi prozradila, že její pedagogický sbor se pro reformu nadchl až poté, když v návrhu, který jsme jim zaslali k posouzení, našli učitelé svoji větu. Přesvědčilo je to, že se s jejich názory skutečně pracuje, že někoho zajímají. Tím pádem se i oni začali více zajímat o reformu. Když jsme tedy na základě informací ze škol zpracovali návrh očekávaných výstupů, opět jsme ho rozeslali do všech škol k připomínkám. Tentokrát už se jich sešlo jen několik, z celé republiky snad dvacet nebo pětadvacet. I tyto připomínky jsme do dokumentu zapracovali. To už jsme měli v ruce základní podobu RVP ZUV. Ve školním roce jsme zahájili tzv. partnerskou spolupráci se 39 partnerskými školami, které se staly našimi úzkými spolupracovníky. Podle první pracovní veze, kterou jsme na VÚP dotvořili, zkoušely psát své školní vzdělávací programy. Podle jakého klíče jste tyto školy vybírali? Oslovil jsem pracovníky ministerstva školství a požádal je, aby nám oficiálně doporučili z každého kraje dvě až tři školy, s kterými bychom mohli spolupracovat. O totéž jsem požádal Asociaci základních uměleckých škol, Ústřední uměleckou radu ZUŠ a zřizovatele v jednotlivých krajích. To proto, že každá z oslovených institucí se dívá na školy z trochu jiného pohledu. Bylo zajímavé zjišťovat, kolikrát se všichni oslovení na některé škole shodli. Pak jsme použili další klíč, který jsme si připravili. Věděl jsem, že v segmentu těchto škol ze všech krajů musí být školy veřejné, soukromé i církevní, školy plně oborové i jednooborové, školy řízené výtvarníkem, tanečníkem a muzikantem. Samozřejmě že zde musela být zastoupena velká městská škola i malá příhraniční Podařilo se, takže můžeme směle tvrdit, že skupina partnerských škol tvoří už svou pestrostí skutečně reprezentativní vzorek. Všech devětatřicet skutečně na ŠVP pracuje? Až na výjimky ano. Zkontrolovali jsme to už v březnu, když jsme je žádali o fragmenty ŠVP. Chtěli jsme se přesvědčit, že se všichni vydali správným směrem. Pokud by se někdo dostal do slepé uličky, mohli jsme mu včas poradit. Později jsme se sešli s řediteli všech partnerských škol na dvoudenním jednání. Koordinační tým s každým z nich prošel fragmenty jejich ŠVP, řekli jsme si, co v nich je dobře a co je třeba dodělat, na co by měli zapomenout Teď mají do poloviny června dopracovat své návrhy ŠVP. My podle nich přes prázdniny připravíme první pilotní verzi dokumentu RVP ZUV. Až v září začne oficiální pilotáž, předpokládáme, že bychom měli mít dokument v takové podobě, aby v něm už nemuselo docházet k velkým změnám, ale jen ke kosmetickým úpravám. Pilotní školy budou tentokrát rozděleny podle nového klíče. Některé budou tzv. komplexní, to znamená, že budou dále zcela oficiálně pilotovat tvorbu ŠVP. Budou mít svého koordinátora a celá záležitost již bude financována z evropských fondů. Další pilotní školy se budou podle svého zaměření soustředit na určitou oblast vzdělávání. Jsou mezi nimi například školy, které se zabývají výukou hudební nauky nějakým zajímavým způsobem, další škola se věnuje elektronickému zpracování hudby, další má bohaté zkušenosti se sborovým zpěvem Tyto školy si budou dál vylepšovat svůj ŠVP, ale my s nimi budeme spolupracovat na metodických podnětech z oblastí, ve kterých mohou nějak obohatit ostatní. Ty pak budeme uveřejňovat na portálu VÚP jako příklady dobré praxe. Další skupinou pilotních škol budou tzv. debutantní školy. Chceme oslovit ty, které dosud s tvorbou ŠVP neměly nic společného, dokonce ani o RVP ZUV toho příliš nevědí. Právě na nich si chceme vyzkoušet, jak budou v nezvyklé situaci reagovat školy, které začnou tvořit svá ŠVP v roce Jak si poradí s tvorbou ŠVP, aniž by měly s tvorbou podobného dokumentu jakékoli zkušenosti. Měli bychom si na nich ověřit nejčastější manažerské a logistické chyby při vytváření ŠVP. S kolika debutantními školami budete spolupracovat? To ještě nevím, ale předpokládám, že zaplní místa několika málo škol z 39 partnerských, které se do práce na ŠVP příliš nezapojily. Ale protože doposud šlo jen o partnerství, nikoli o oficiální pilotování, nemůžeme ke spolupráci nikoho nutit ani volat k zodpovědnosti. Konečně tato práce není také nijak honorovaná. Navíc si myslím, že ona drobná nespolupráce není ani tak problém pedagogických sborů příslušných škol, jako spíš problém určitého nezvládnutí managementu ředitele, který se sice k tomu, že je jejich škola partnerská rád přihlásí, ale ve skutečnosti má určitou nechuť a obavy z připravovaných změn. A proč trestat učitele za to, že mají takového šéfa? Skupina škol tedy zůstane zachována, i když se částečně obmění. S těmi školami, které už nebudou pracovat jako pilotní, budeme nadále spolupracovat v režimu partnerování. Budou moci využívat veškerý servis, který budou mít pilotní školy, ale nebudou mít onu odpovědnost, která dopadne na školy pilotní. Zatím to vypadá, že z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude na rozdíl od dřívějších programů možné financovat i další vzdělávání učitelů ZUŠ. Budete také proškolovat své koordinátory? Ano, Výzkumný ústav pedagogický bude podávat projekt Podpora činnosti ZUV při realizaci kurikulární reformy v ZUV, na kterém nyní pracujeme. Projekt se zkratkou Pilot ZUŠ bude zahrnovat právě koordinátory z partnerských škol. Jeho smyslem bude dopracovat konečnou verzi dokumentu a vytvořit manuál pro tvorbu ŠVP. Dále ověřit tvorbu ŠVP na pilotních školách a vytvořit metodické příspěvky, o kterých jsem již mluvil. Třetí aktivitou projektu je proškolení lektorů, jakýchsi světlonošů, v jednotlivých krajích. Na seminářích by měli získat odpovídající lektorské, komunikační a manažerské dovednosti, zvládnout rétoriku Prostě získat špičkovou přípravu na proškolování. Je to velice důležité, protože lektor může učitele ovlivnit jak do plusu, tak mínusu. První člověk, který bude pedagogům vysvětlovat, o co v reformě jde, může sborovny nadchnout, ale také odradit. Předpokládáme, že v každém kraji by mohli získat certifikát lektora tak dva lidé, kteří by v roce začali objíždět školy, které zahájí tvorbu ŠVP. To už ale bude součást jiného, navazujícího projektu. Uvažujete o koordinátorech pro jednotlivé obory ZUŠ? Ne. Ze zkušenosti víme, že by to zbytečně trhalo logiku chápání podoby rámcového vzdělávacího programu. Když jsem hovořil s panem náměstkem Kitzbergerem, potvrdil mi, že největší problém při tvorbě ŠVP na jiných typech škol není ani tak v odbornosti jako v přístupu, v nedostatečném pochopení reformy jako celku. A také v tom, že učitelé, i když učí sebelépe, jen málokdy umějí svoji práci správně popsat. Druhý problém spočívá v tom, že dostatečně nevědí, proč by vůbec měli ve škole něco měnit, když přece dobře učí. Pochopení souvislostí našeho školství s evropskou dimenzí ve vzdělávání pedagogické veřejnosti chybí. V tom mají základní umělecké školy jedno plus. Mají totiž velmi pragmatický důvod, proč kurikulární reformu vítat a úspěšně dodělat své RVP. Mít tento dokument znamená být institucí školou, a ne pouhou volnočasovou aktivitou! A věřte, že tento argument je velmi silný. Kéž by si to uvědomovali všichni ti, kteří s typickou českou lehkostí jakékoli změny vždy rádi kritizují, ale ruku k dílu přiloží pouze tam, kde je to prospěšné pro jejich zahrádku. Myslím, že se mnou budou souhlasit i ostatní kolegové z Výzkumného ústavu pedagogického, když řeknu, že s tím nelze hned tak něco udělat. Je prostě přirozené, že opustit své vyjeté koleje je někdy velmi těžké. Snažit se ale v dnešní době o zachování co největšího status quo v našich ZUŠkách znamená, že ony vyjeté koleje se stanou postupnou cestou do hrobu. Ostatně rozdíl mezi vyjetými kolejemi a hrobem je jen v hloubce rýhy. Odkdy by měly podle ŠVP pracovat všechny ZUŠ? Od školního roku Na tu dobu se velmi těším. V tomto časopise jsem nedávno četl, že ZŠ již mají své ŠVP, ale to nejtěžší je teprve čeká začít podle nich učit. Já jsem přesvědčen, že u ZUŠ to bude přesně naopak. V roce 2011 budeme mít nejhorší za sebou. učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:50

18 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY A SPECIÁLNÍ ŠKOLSTVÍ Nová kurikulární reforma byla nastartována uveřejněním Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílé knihy). Cíle a strategické linie rozvoje vzdělávání v ní uvedené se odrazily v zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Jedním z principů uvedených v Bílé knize je citlivě transformovat zvláštní školy na základní školy se speciálními vzdělávacími programy. Ne samostatný RVP, ale jen příloha V lednu 2005 přinesl školský zákon důležité změny v souvislosti se školami vzdělávajícími žáky s mentálním postižením. Bývalé zvláštní školy se staly základními školami a bývalé pomocné školy pak základními školami speciálními. V srpnu 2005 došlo v souladu se školským zákonem ( 3 odst. 2) ke změně rozhodnutí: pro každý obor vzdělání může být vydán pouze jeden rámcový vzdělávací program. A to platí i pro základní vzdělávání. Tím pádem původně zamýšlený záměr vytvořit samostatný rámcový vzdělávací program pro speciální vzdělávání musel být opuštěn a připravovaný materiál byl koncipován jinak. Původní návrh byl, aby vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením bylo upraveno pouze podle kapitoly 8 RVP ZV. Kvůli tomuto principu uvedenému v Bílé knize nakonec bylo rozhodnuto, že připravený rámcový vzdělávací program, který upravuje vzdělávání žáků v dolním pásmu lehkého mentálního postižení, bude přílohou RVP ZV. Příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále RVP ZV-LMP) strukturou odpovídá RVP ZV a je s ním v souladu, ale obsahově se odlišuje. Shodné jsou všechny vzdělávací oblasti i vzdělávací obory, stejně jako celková časová dotace na jednotlivých stupních. Vzdělávací obsah byl upraven tak, aby žáci mohli dosáhnout maximálních výsledků vzhledem ke svému postižení. Odlišnosti RVP ZV-LMP jsou především v: klíčových kompetencích, očekávaných výstupech, obsahu vzdělávacích oblastí, zjednodušení průřezových témat, rámcových učebních plánech. Příloha byla vydána společně s RVP ZV a vztahuje se na ni vše, co platí pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Bez pilotního ověřování Od září 2005 začaly všechny základní školy tvořit své ŠVP. Tato povinnost se týkala i škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením. Protože nebylo umožněno pilotní ověřování, snažili jsme se školám tuto situaci ulehčit. Bylo vybráno deset škol vzdělávajících žáky s lehkým mentálním postižením, které byly monitorovanými školami (původně uvažované pilotní školy). Tyto školy pod vedením VÚP během jednoho školního roku vytvářely své ŠVP. V dalším roce ověřovaly prvky ŠVP ve výuce ve všech ročnících, ovšem bez navýšení finančních prostředků. Jednalo se především o zavádění nových předmětů, které dosud na školách vzdělávajících žáky s lehkým mentálním postižením nebyly vyučovány. Jde o zařazení vzdělávacích obsahů předmětů Cizí jazyk, Informační a komunikační technologie, Výchova ke zdraví, předmětů speciálně pedagogické péče, vytvoření volitelných předmětů. Dále o začlenění průřezových témat a způsoby realizace ŠVP v souvislosti s uplatňováním výchovných a vzdělávacích strategií, které si školy vytvořily pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Cílem bylo zjistit funkčnost nově vytvořených předmětů a výchovných a vzdělávacích strategií, aby ŠVP vyhovoval především potřebám vzdělávaných žáků. Získané poznatky byly předávány k využití ostatním školám vzdělávajícím žáky s lehkým mentálním postižením prostřednictvím Metodického portálu který provozuje VÚP, a na odborných seminářích uskutečněných v Praze a v Brně. Zároveň se tyto školy staly i konzultačními centry pro ostatní školy stejného typu, protože vzdělávání pedagogických pracovníků pro speciální školy nebylo všude zajištěno. Obavy z cizího jazyka Ze zkušeností škol vyplynulo, že obavy z toho, že zařazení cizího jazyka bude velkým problémem, se nepotvrdily. Školy vyjíždějí na pobytové a poznávací výjezdy do zahraničí, kde se jejich žáci potkávají s cizojazyčným prostředím a nápisy, s cizí hudbou, kulturou atd. Při práci na počítači se setkávají s anglickými výrazy a většina žáků s nimi přichází do kontaktu bez sebemenšího předchozího poznání. V příhraničních oblastech se žáci setkávají s návštěvníky ze sousedních států nebo školy v rámci různých projektů spolupracují se zahraničními školami podobného zaměření. Jak vyplývá z RVP ZV-LMP, cílem výuky cizího jazyka je, aby si žáci osvojili jednoduchá sdělení a pravidla komunikace v běžných každodenních situacích, se kterými se mohou setkat. Z gramatiky se učí pouze jednoduché pojmy. Důležité je, aby se uměli v jazyce orientovat, poznali nápisy, vytvořili si určitou slovní zásobu. Při výuce se využívají nejrůznější říkadla, písničky a různé pohybové hry. Žáci získávají základní slovní zásobu pro jednoduchou konverzaci. Důraz je kladen na praktické využití cizího jazyka. Výuku angličtiny uvítali i rodiče žáků, vzhledem k tomu, že žáci na ni mohou navázat v dalším vzdělávání. Velkým nedostatkem, na který vyučující poukazují, jsou učebnice ne zcela vhodné pro tyto žáky. Učitelé proto hledají různé výukové materiály, které by mohli pro práci využít. Tato situace by se měla v krátké době změnit, protože je připravena k vydání učebnice anglického jazyka pro žáky s LMP a připravuje se i učebnice německého jazyka. Další předměty Velmi oblíbeným předmětem se stala informační a komunikační technologie, kterou většina škol zařadila již na první stupeň. Výchovu ke zdraví školy zařadily jako samostatný předmět často už od 6. ročníku. Podle dosavadních zkušeností se jim osvědčilo, že mohou tuto problematiku vyučovat v rámci jednoho předmětu. Na prvním stupni je výchova ke zdraví součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a z ní vytvářených předmětů. Volitelné předměty jsou vybírány nejen podle zájmu žáků, ale také podle možností školy, případně regionu. Slouží především jako prevence sociálně patologických jevů. Jiný pohled na průřezová témata V rámcových vzdělávacích programech se setkáváme s tzv. průřezovými tématy. Pro české školství jsou relativní novinkou, ale v mnoha evropských zemích jsou už delší dobu běžným prvkem učebních dokumentů a stálou součástí výchovy a vzdělávání. Průřezová témata, která zavádí školská reforma, reprezentují okruhy problémů současného světa a reagují na aktuální potřeby člověka. Procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů (vyučovacích předmětů), čímž přispívají ke kompletnosti vzdělávání. Ve vzdělávání žáků s mentálním postižením mají odlišný charakter než u žáků běžné populace. Podle zkušeností škol se zařazením průřezových témat si žáci mohou v praxi ověřit dovednosti a znalosti, které získávají ve výuce. Náměty pro činnosti uvedené v průřezových tématech jsou nejčastěji realizovány formou integrace do vzdělávacích obsa- 20 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:51

19 ...Téma UN: školní vzdělávací programy... hů jednotlivých předmětů a různých projektů krátkodobých i dlouhodobých, třídních i celoškolních. Možnost sociálního zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do společnosti většinové populace je v rámci různých aktivit kroužky, sportovní oddíly a soutěže z různých oblastí, spolupráce různých typů škol, spolupráce škol se školami v zahraničí, zapojení škol do různých projektů na úrovni obcí, krajů, ale i v zahraničí. Situace ZŠ pro žáky se zdravotním postižením Základní školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, z nichž žádná nebyla zařazena do pilotního ověřování, upravovaly své ŠVP na základě podmínek uvedených v kapitole č. 8 RVP ZV (vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) a RVP ZV-LMP. Pod metodickým vedením VÚP pracoval vybraný vzorek osmi škol, v němž byly zastoupeny školy vzdělávající žáky s logopedickým, sluchovým, zrakovým a tělesným postižením. Stěžejní byla úprava očekávaných výstupů v konkrétních vzdělávacích oblastech podle druhu postižení tak, aby byly pro žáky splnitelné, a přitom je vedly k požadovaným klíčovým kompetencím, úprava učebního plánu včetně zařazení předmětů speciální péče a nově vytvořených předmětů. Zároveň byla prostřednictvím metodického portálu VÚP poskytována metodická podpora dalším školám vzdělávajícím žáky se zdravotním postižením. Základní školy speciální bývalé pomocné školy V současné době je pro žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami I dobrému běžci může ujet vlak S MARTOU TEPLOU z odboru prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, která patřila k tvůrcům RVP Přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením i RVP pro základní školu speciální, jsme hovořili o přínosech a problémech tvorby ŠVP ve školách samostatně zřízených pro žáky s mentálním postižením. vypracován Rámcový vzdělávací program pro základní školu speciální. Na základě ŠVP zpracovaných podle RVP ZŠS se budou vzdělávat i žáci, kteří v minulosti byli ze vzdělávání vyloučeni. Struktura RVP ZŠS je shodná s ostatními RVP, ale odlišuje se v obsahu jednotlivých částí. Pilotní verze materiálu byla celý rok vyvěšena na metodickém portálu a mohly se k ní vyjadřovat všechny základní školy speciální. Čtrnáct pilotních škol, mezi nimiž jsou i školy vzdělávající žáky s kombinací mentálního a jiného postižení, tvořilo v tomto školním roce své ŠVP. Na základě výsledků pilotního ověřování tvorby ŠVP byla pilotní verze dokumentu upravena a vypracována konečná verze RVP ZŠS. Pro ostatní školy bude zahájeno dvouleté období tvorby ŠVP. Na podporu tvorby ŠVP bude k RVP ZŠS vydán i manuál. Na pomoc žákům, kteří mají nějaký handicap jazykový nebo zdravotní, jsou zřizovány přípravné třídy a přípravný stupeň pomocné školy. Obě tyto instituce slouží k tomu, aby mohli žáci s úspěchem zahájit povinnou školní docházku. O krok výš Pro vzdělávání v praktické škole je připravován Rámcový vzdělávací program pro střední vzdělávání. Během tohoto roku by měla být vytvořena pilotní verze, na které se podílí čtrnáct praktických škol vzdělávajících žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zřízených při různých typech škol (státních i církevních) a školských zařízeních. Tento program bude navazovat na RVP pro základní vzdělávání a jeho přílohu. Eva Brychnáčová, VÚP Rozložení vztahu ke kurikulární reformě v dané oblasti by se dalo vyjádřit Gaussovou křivkou, tvrdí M. Teplá. Existuje podle ní skupina nadšených pedagogů, kteří se těší, že konečně dostanou prostor, aby mohli učit podle svých představ, které mohou zakomponovat do školních dokumentů. Na straně druhé jsou učitelé, kteří vypracují ŠVP proto, že je to prostě povinnost. Kromě toho se najdou v oblasti speciálního školství i pedagogové, kteří budou říkat, že tento segment školství byl tak výborný, že zásadní změny nepotřebuje. Podle mého názoru speciální školství v ČR mělo, má a také bude mít vysokou úroveň. Nesmí ale zaspat dobu. Nemůžeme usnout na vavřínech skvělého speciálního vzdělávání a nechat si ujet vlak společenských i pedagogických změn, myslí si M. Teplá. Přiznává, že se z praxe ozývaly výhrady například k zařazení informatiky nebo cizího jazyka do výuky středně mentálně postižených nyní se ale podle ní ukazuje, že mentálně postižené děti s mechanickou pamětí se například naučí bez problému mnohé, především společenské fráze v cizím jazyku. I když jim úplně nerozumějí, umí pozdravit, poděkovat, zeptat se, jak se kam dostanou a už to je pro ně velmi významné. Naučí se i základům práce na počítači a prý se speciálně pro ně vytvářejí velmi zajímavé programy. Jen je třeba najít úměrnost nároků schopnostem a možnostem dětí v základních školách praktických a speciálních. A to je úkol těch, kteří své žáky znají nejlépe, tedy pedagogů konkrétních škol, upozorňuje M. Teplá. Způsob práce, který RVP předpokládá a který se v ŠVP objevuje, ovšem není pro speciální školství nový. Většina těchto škol využívala systém projektů, aby byla výuka co nejbližší praxi, kumulace předmětů také nebyla výjimkou. Ovšem skutečnost, že řadu prvků, které do základních škol kurikulární reforma přináší, speciální školství už zná, podle M. Teplé neznamená, že by byla pro tento vzdělávací segment zbytečná. Říká, že se změna týká všech je tedy nutné najít i pro speciální školství místo v systému, díky kterému se zajistí prostupnost. Výhodou bude i to, že se týmy lidí vytvářejících ŠVP dostanou k diskuzi o své práci, vyříkají si své pohledy na metody a formy své činnosti, lépe si uvědomí možnosti a hranice žáků, které učí. Ujasní si, pro koho vlastně ŠVP připravují, jak se postupně prohlubuje postižení dětí, které do tohoto typu škol přicházejí, tvrdí M. Teplá. Potvrzuje, že sestavit kvalitní ŠVP, které mají mnohdy až stovky stran, je velmi náročné. Nicméně školy především pilotní, ověřující prvky ŠVP ve všech ročnících si tak podle ní vytvořily programy pro všechny předměty, pro všechny ročníky. A vtiskly jim duši školy. Nicméně M. Teplá přiznává, že obsahově se toto kurikulum převratně neliší od předchozího léty ověřeného Vzdělávacího programu zvláštní školy, který v současnosti zůstává dobíhajícím vzdělávacím programem. Nové ŠVP však přesněji respektují nižší schopnosti dnešních žáků praktických a speciálních základních škol, do nichž nyní přicházejí děti s těžším a často kombinovaným postižením. ŠVP jsou tedy novým nahlédnutím na vzdělávací programy, podle kterých tyto školy dříve učily. Například disponibilní hodiny zahrnou předměty speciálně pedagogické péče, na které ve starých dobíhajících vzdělávacích programech nebyl patřičný prostor, vysvětluje M. Teplá. Zásadní problémy při tvorbě ŠVP nevidí. Problematické prý byly spíš podmínky pro tuto tvorbu. Například objevily se nové předměty, ale nebyly k dispozici učebnice, ze kterých by si učitelé mohli vybrat. Při výuce cizích jazyků není možné podle odborníků z pracovní skupiny využít stávající učebnice pro základní školy ani pro mateřské školy jedny neodpovídají náročností, jiné věkovým zaměřením. Nejasnosti byly také okolo průřezových témat mluvilo se o tom, že je jich zbytečně moc, že jsou některá příliš abstraktní (například evropanství ), náročná pro děti s mentálním postižením. Je to úkol pro pedagogy, jak promítnou tato průřezová témata do konkrétních projektů, které by měly v rámci výuky učitelské noviny 22-23/ tema UN 22.indd :29:51

20 ... Téma UN: školní vzdělávací programy... pro žáky smysl a byly pro ně pochopitelné, myslí si M. Teplá a dodává: Není to jednoduché, zvlášť když školy musí splnit všechna průřezová témata, která RVP ukládá, a je nutné najít přiměřenost zvolených projektů. Zvlášť na malých venkovských zvláštních školách někdy učitelé bojovali s nedostatečnými zkušenostmi při práci s počítačem, při práci na síti. Díky tvorbě ŠVP je často ředitelé posílali na počítačové kurzy ICT gramotnost díky tomu výrazně stoupla. Většinou si však s tímto vzděláváním musely školy poradit samy. Vše pro praktický život JIŘINA MALASTOVÁ je ředitelkou Základní školy praktické v Klášterci nad Ohří. Její pohled na proces vzniku ŠVP podle přílohy RVP ZV pro vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením je ryze praktický. Už nějakou dobu jsem cítila, že vzdělávací program, podle kterého jsme na zvláštní škole učili, je sice dobrý, ale už potřebuje aktualizovat, říká J. Malastová s tím, že by jí ovšem stačila jen aktualizace, vytvářet celý nový vzdělávací program za potřebné nepovažovala. Bere to ale tak, že RVP je vlastně jen aktualizovaný starší vzdělávací program. RVP vnesl do systému novou terminologii ta jí ale nic nepřinesla. Pracuje ve zvláštním školství přes třicet let a je zvyklá pohybovat se v původní terminologii dnešní vzdělávací okruhy, průřezová témata, projektové dny, to dělali vždycky, jen tomu říkali prvky waldorfské pedagogiky, jimiž podle J. Malastové ve skutečnosti jsou. Dětem je jedno, jak učeně se to bude nazývat. Pro ně je důležité, že je učitel vezme na tematickou procházku, na výlet, při kterém se intenzivně učí o světě kolem sebe, aniž by si to uvědomovaly a na konci toho dne si společně sednou a opečou vuřty Navíc se tvoří program, který za pár let nebude potřeba už nyní se u nás jen těžko hledají děti s lehkým mentálním postižením. V současné době boje o žáka si tyto děti chrání základní školy a do zvláštních se dostávají žáci s hlubším mentálním postižením. Když se tvořil RVP pro lehce mentálně postižené žáky, posílali VÚP řadu připomínek, v nichž navrhovali, aby byly požadavky v tomto RVP ještě redukovány, protože nerespektují reálné možnosti našich žáků. Výsledkem ale je, že byly tyto požadavky ještě rozšířeny. Jistě, operuje se tam se slovem může, by mělo, tedy není striktně řečeno, že zdejší děti musí předepsané kompetence splnit, ale že musí být se zmíněnými informacemi jen seznámeni. Bohužel, to je systém, který zvláštní školy tlačí do formalismu. Realita je, že ze široké nabídky možností jsou naši žáci schopni splnit jen zlomek. Nicméně v našich ŠVP musíme reagovat na všechny body, které nám RVP předepisují. Jenže k čemu je žákovi zvláštní školy, když mu řekneme, že existují složité prostorové geometrické tvary? Tyto děti potřebují maximální názornost a konkrétnost vázanou na jejich osobní zkušenost. Naše krédo je: Vše pro praktický život. A to ne vždy rámec vzdělávacího programu podporuje. Podle našeho názoru by bylo lepší, kdyby RVP představovala pouze základní, minimalistickou kostru, na kterou bychom my nabalovali maso podle možností našich žáků. Což by bylo možné pokrýt systémem tematických plánů, které si připravuje každý učitel, jak jsme byli dřív zvyklí. Právě z tematických plánů je zřejmé, jak učitel přemýšlí nad svou prací a nad svými žáky a jejich možnostmi. Mně by tematické plány stačily. Kromě jiného by znamenaly taky podstatně míň práce navíc pro kantory, říká J. Malastová. Na druhou stranu nesouhlasí s kritikou, že se v RVP objevil cizí jazyk a informatika. Právě v těchto oblastech je podle ní rozšíření na místě. Respektive nejde vlastně o rozšíření, ale o potvrzení, legalizaci naší předchozí práce. I dřív jsme totiž měli nepovinné či volitelné předměty, v nichž se děti učili cizí jazyk. Jistě, moc se ho nenaučily, pracovaly na úrovni svých možností, ale pro ně je důležité i to, když občas porozumí Ekonomické zajištění bylo velkou bolestí tvorby ŠVP ve speciálních školách. I tam, kde pro základní školy a tamější koordinátory finanční prostředky byly, se na speciální školy zapomínalo a ani instituce pro další vzdělávání nenabízely v potřebném rozsahu speciální vzdělávací programy pro pedagogy těchto škol museli si většinou vystačit s nabídkou vzdělávání pro koordinátory na základních školách, jejichž práce je ale přece jen poněkud odlišná. nějakému cizímu slovu v televizi nebo na ulici žijeme skoro v pohraničí, kde se jazykové kultury mísí. Navíc je mezi našimi žáky řada reemigrantů z Anglie, kteří si znalost několika anglických slov taky přivezli. Už po několika měsících učitel pozná, že výuka cizího jazyka není zbytečnou prací. A o počítačích platí podobná slova, vysvětluje J. Malastová. Ani jí nepřekáží, že nebyly připraveny učebnice, které by vycházely z RVP. Podle ní by na zvláštních školách být učebnice vůbec nemusely. Říká, že stejně si učitelé vyhledávají potřebné texty z nejrůznějších knih, ať jsou to učebnice novější či starší, pro různé typy škol, ať jsou to pohádky, nebo encyklopedie Nejvíc by se jí líbilo, kdyby měly děti nějaké knihy, ze kterých se učí, jen ve škole a domů by si je vůbec nenosily. Má zkušenost, že se s naprostou většinou z nich jejich rodiče stejně nejsou schopni učit, stejně celé vzdělávání (a často i výchova) leží na učitelích. Je pochopitelné, že k tomu, aby mohli svůj ŠVP sestavit, se to museli naučit. Jeden učitel byl vyškolen jako koordinátor a pak si pozvali praktika z jiné školy, který už měl s tvorbou ŠVP zkušenosti. Byl sice z pilotní základní školy, ale přesto nám jeho zkušenosti při naší práci pomohly. Kromě toho jsme mohli i díky evropským penězům pozvat na přednášku odborníka z pražské pedagogické fakulty, moc nám pomohli i lidé z MŠMT a VÚP, kteří byli vždy ochotni odpovídat na naše otázky. Takže se dá říci, že jsme připraveni celkem byli. Navíc vždycky jsme byli zvyklí vytvářet si podklady pro výuku na koleně, takže nás ani nijak moc podmínky, ve kterých vznikaly ŠVP, nepřekvapily, tvrdí J. Malastová. U každého kolegy, který na ŠVP pracoval, má zachyceno prokazatelně okolo 100 hodin přesčasů. Skoro se prý nedá spočítat, kolikrát v pátek odcházeli ze školy kolem čtvrté hodiny a pod paží papíry s úkoly, které bylo nutné zpracovat do pondělka. Loňský rok byl nesmírně obtížný i proto, že na realizaci ŠVP měli o dva roky míň než základní školy. A to už nemluvím o tom, že nebyly peníze na to, abych mohla kantorům tuhle práci zaplatit. Žádala jsem krajský úřad o doplnění rozpočtu, chtěla jsem doložit u každého pracovníka, kolik hodin na ŠVP strávil vůbec na to nereagoval, konstatuje ředitelka. Ukažte mi vládu, která nařídí traktoristům, právníkům, lékařům, aby zpracovali pracovní plán pro sto, pět set nebo 700 lidí pro dalších devět let! Nařídí to zákonem, takže je to povinnost, ale peníze s touto povinností nejdou. Zas jen kantoři ohnou hřbet a pracují. Obdivuji své učitele, že do toho šli a někteří i s nadšením. Kdyby pracovník výzkumného ústavu zpracoval takovou publikaci, dostal by odměnu v desetitisících. Všichni moji kantoři vytvářeli koncepční materiál a jak je můžu odměnit. J. Malastová však nechce jen kritizovat říká, že se ve svém ŠVP našli. Zapracovali do něho všechno, co s dětmi dělali i dřív. Ví ale o školách, pro které úkoly vyplývající z RVP znamenaly podstatnou změnu v jejich práci. Takže pokud se na to člověk podívá trochu z nadhledu, musí uznat, že v řadě případů nebyla práce na ŠVP marná, zbytečná. Že se díky němu některé školy dostávají na vyšší úroveň. Teď je tedy ŠVP hotovo, máme za sebou první měsíce práce podle něho a vidíme, kde je potřeba změnit náročnost, co musíme změnit. A nejen třeba v 1. a 6. třídě, kde podle ŠVP pracujeme, ale i v dalších, které už máme připravené, nastiňuje další směr práce J. Malastová. 22 učitelské noviny 22-23/2008 tema UN 22.indd :29:52

MATEMATIKA. 1. 5. ročník

MATEMATIKA. 1. 5. ročník Charakteristika předmětu MATEMATIKA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět matematika má časovou dotaci 4 hodiny týdně v 1. ročníku, 5 hodin týdně ve 2. až 5. ročníku. Časová

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné

Více

6. úprava 26.8.2013 ÚPRAVY UČEBNÍHO PLÁNU A VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU MATEMATIKA

6. úprava 26.8.2013 ÚPRAVY UČEBNÍHO PLÁNU A VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU MATEMATIKA 6. úprava 26.8.2013 ÚPRAVY UČEBNÍHO PLÁNU A VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1 ÚPRAVY UČEBNÍHO PLÁNU A VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU MATEMATIKA Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2013 Schválila ředitelka

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel: počítání do dvaceti - číslice

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 4. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace využívá při pamětném a písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět)

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělání v matematickém semináři je zaměřeno na: užití matematiky v reálných situacích osvojení

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Matematika - 1. ročník Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků obor přirozených čísel : počítání do dvaceti - číslice

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a mateřská škola Dobrovice, okres Mladá Boleslav Komenského 46, 294 41 Dobrovice Identifikátor školy: 600 049 132 Vedoucí týmu:

Více

Příloha č. 4 Matematika Ročník: 4. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 4 Matematika Ročník: 4. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 4 Matematika Ročník: 4. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Číslo a početní operace - využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost

Více

Jak inovovat ŠVP. Zora Syslová

Jak inovovat ŠVP. Zora Syslová Jak inovovat ŠVP Zora Syslová OBSAH 1. Inovace ŠVP východiska, význam 2. Problémy spojené s tvorbou ŠVP 3. Obsah ŠVP a jeho inovace - podmínky - integrované bloky ŠVP - evaluace práce v MŠ 4. Revize RVP

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání Anotace Dle harmonogramu zavádění dvoustupňové tvorby kurikula v odborném vzdělávání, který schválilo MŠMT v roce

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Closing the gap. Podpora zdraví do škol ČR. PhDr. Miluše Havlínová, CSc. Mgr. Tomáš Blaha 14.02.07, SZÚ Praha

Closing the gap. Podpora zdraví do škol ČR. PhDr. Miluše Havlínová, CSc. Mgr. Tomáš Blaha 14.02.07, SZÚ Praha Closing the gap Podpora zdraví do škol ČR PhDr. Miluše Havlínová, CSc. Mgr. Tomáš Blaha 14.02.07, SZÚ Praha Podpora zdraví do škol Východiska vychází z celoevropské vzdělávací politiky to, co přispívá

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Řezníčkova 1. Řezníčkova 1, 772 00 Olomouc. Identifikátor školy: 600 140 270

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Řezníčkova 1. Řezníčkova 1, 772 00 Olomouc. Identifikátor školy: 600 140 270 Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Řezníčkova 1 Řezníčkova 1, 772 00 Olomouc Identifikátor školy: 600 140 270 Termín konání inspekce:

Více

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: MATEMATIKA Ročník: 4. Časová dotace: 4 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Provádí písemné početní operace Zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje

Více

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech

Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Realizace jednotlivých okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Tématické okruhy průřezového tématu Ročník 1.stupeň 2. stupeň 1. ročník 2. ročník 3. ročník

Více

Základní informace o aktivitách VÚP Praha v oblasti dějepisu a souvisejících průřezových témat

Základní informace o aktivitách VÚP Praha v oblasti dějepisu a souvisejících průřezových témat Základní informace o aktivitách VÚP Praha v oblasti dějepisu a souvisejících průřezových témat Inovace dějepisného kurikula v RVP G aktuální stav řešené problematiky Mgr. Aleš Franc, seminář v Telči, 7.-

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA Mgr. Martina Fujavová Vyučovací předmět Matematika je na prvním stupni zařazen v 1. - 5. ročníku, a to

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Souhrnné informace o projektu Číslo operačního programu: Název operačního programu: Číslo výzvy: 21 CZ.1.07 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: Žádost o finanční podporu

Více

Matematika a její aplikace Matematika

Matematika a její aplikace Matematika Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 165 Matematika a její aplikace Matematika 2. období 5. ročník Učební texty : J. Justová: Alter-Matematika, Matematika 5.r.I.díl, 5.r.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 6.1.3. Vyučovací předmět: MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy : čísla

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Matematika a její aplikace Matematika

Matematika a její aplikace Matematika Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 165 Matematika a její aplikace Matematika 2. období 5. ročník Učební texty : J. Justová: Alter-Matematika, Matematika 5.r.I.díl, 5.r.

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Matematika úprava platná od 1. 9. 2009

Matematika úprava platná od 1. 9. 2009 Matematika úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace se realizuje v předmětu Matematika po celou dobu školní docházky. Na 1. stupni

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

Vyučovací předmět probíhá ve všech ročnících. V 1. ročníku se vyučují 4 hodiny matematiky týdně, v 2. 5. ročníku po 5 hodinách.

Vyučovací předmět probíhá ve všech ročnících. V 1. ročníku se vyučují 4 hodiny matematiky týdně, v 2. 5. ročníku po 5 hodinách. 5.2 Oblast: Předmět: Matematika 5.2.1 Obor: Charakteristika předmětu matematika 1. stupeň Matematika tvoří základ vzdělávacího působení v základní škole. Vede žáky k získávání matematických pojmů, algoritmů,

Více

DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 č.j.: 146/2010 DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 Dodatek upravuje 5 oblastí: 1. Učební plán pro 9. ročník ve školním roce 2010/2011 2. Poznámky k učebnímu plánu 3. Vysvětlivky k volitelnému předmětu

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy pro školní rok 2008/09 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst.

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální zpracovaný podle RVP pro obor vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Dětský domov a Základní škola Vizovice Masarykovo

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Žalany Název

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 Oddíl E učební osnovy XX.1.B SAMOSTATNÉ PRÁCE PROJEKT XX.1.B Samostatné práce - Projekt Charakteristika předmětu: SAMOSTATNÉ PRÁCE - PROJEKT ve vyšším

Více

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7.

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7. Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy Teplice, Koperníkova 2592 IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Číslo operačního programu: Název operačního programu: CZ.1.07 OP Vzdělávání

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Zlín, Kvítková 4338 Kvítková 4338, 760 01 Zlín Identifikátor školy: 600114538 Vedoucí týmu: Mgr. Vladimír Řepňák Termín konání

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 042 110/99-5077 Signatura: ad2ns201 Oblastní pracoviště č. 4 Plzeň Okresní pracoviště Klatovy INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Zvláštní škola, Kašperské Hory, Bohdana

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA 4. BÁRTOVÁ, VOJTÍŠKOVÁ

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA 4. BÁRTOVÁ, VOJTÍŠKOVÁ Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky 4. ročník OPAKOVÁNÍ UČIVA 3. ROČNÍKU Rozvíjí dovednosti s danými

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 5. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace Využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

Více

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výroční konference Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT a OP VK Role MŠMT v rámci OP VK EU peníze školám EU peníze středním školám 2 MŠMT a strategické projekty v rámci OP VK IPn

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 602 Termín konání inspekce:

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v informační a komunikační technologii umožňuje žákům dosáhnout základní úrovně práce s počítačem

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Bratří Čapků 279, 261 01 Příbram Identifikátor školy: 600 054 586 Vedoucí týmu: Mgr. Petr Jiroš

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

RVP pro odborné školy. Soulad ŠVP s RVP pro základní vzdělávání, gymnázia a pro odborné školy

RVP pro odborné školy. Soulad ŠVP s RVP pro základní vzdělávání, gymnázia a pro odborné školy Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RVP pro odborné školy Soulad ŠVP s RVP pro základní vzdělávání, gymnázia a pro odborné školy Radmila Hýblová OLOMOUC 2011 Tento projekt je spolufinancován

Více

Cvičení z matematiky - volitelný předmět

Cvičení z matematiky - volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Cvičení z matematiky - volitelný předmět 3. období 9. ročník Sbírky úloh, Testy k přijímacím zkouškám, Testy Scio, Kalibro aj. Očekávané výstupy předmětu

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje

Více