TECHNOLOGIE. letectví. vám dává křídla

Transkript

1 100 FORBES listopad 2013

2 TECHNOLOGIE letectví Wolfram vám dává křídla V Praze se rodí miliardový podnik, který baví děti arabských šejků, ruské partnery Petra Kellnera i profesory London Business School. Jiří Nádoba, foto Jan Poncelet listopad 2013 FORBES 101

3 T en nápad přišel kolem třetí ráno, v zapadlé chodbě na letišti Heathrow. Wolfram Schleuter tehdy žil v Londýně a od kolegů v práci dostal neobvyklý dárek poukaz na trenažér British Airways. Přes den na něm trénovali profesionální piloti, v noci tu bylo volno pro amatéry. Za 800 liber na hodinu. Obskurní hodina ani místo Schleutera neodradily. Už tehdy měl pilotní průkaz na malé letadlo a dárek přijal s nadšením. Pilotovat jumbo třebaže jen nanečisto je prostě zážitek. Hned mě napadlo, že něco takového si bude chtít vyzkoušet spousta lidí. Zvlášť když se nebudou muset trmácet v noci někam na periferii a platit tolik peněz, vzpomíná Schleuter. Historka z Heathrow je stará čtyři a půl roku a dnes je z ní slibně rozjetý podnik jménem ipilot. Schleuter ho řídí se svojí českou manželkou Markétou z centra Prahy a jejich největší starostí momentálně je, jak z firmy udělat něco velkého dřív, než jim vyroste konkurence. Na svůj věk (43) a na to, že prací žije ( jak říká) 24 hodin denně, vypadá Schleuter odpočatě a svěže. Když mluví, každou druhou třetí větu zakončí bezelstným úsměvem. Jeho angličtina říznutá německým přízvukem zní roztomile, takže podnikání v jeho podání vypadá jako ta nejpřirozenější věc na světě, kde se nemůže nic pokazit. Schleuter má tu výhodu, že našel díru na trhu a po počátečních hned mě napadlo, že pilotování si bude chtít vyzkoušet spousta lidí. Zvlášť když za to nebudou muset platit tolik peněz. peripetiích objevil i způsob, jak ji zaplnit. Pronajímá lidem pilotní trenažéry jako zábavu, což je úplně jiný obor než autoškola pro profesionální piloty. Jeho zařízení nejsou tak dokonalá a drahá, protože se na nich neučíte létat. Nejde o život, ale jen o zážitek, na který natrefíte vedle kina v obchodním centru. Zavřete se do temné místnosti vybavené jako skutečná pilotní kabina, posadíte se mezi všechnu tu spoustu tlačítek a pák a před sebe si necháte promítnout libovolné letiště světa. K ruce máte opravdového pilota, který vám říká co a jak. Za hodinu až dvě stihnete obkroužit Prahu, přistát u pláže na karibském ostrově Svatý Martin, přeletět Alpy na trase Mnichov Innsbruck a možná i obletět Hongkong. Ten patří mezi největší libůstky na staré, dnes už uzavřené hongkongské letiště Kai Tak se nalétává ostrou zatáčkou mezi paneláky, kde vám do kabiny mávají Číňanky z kuchyně. Hodina létání v Praze stojí 3999 korun, což není málo, ale funguje to. Schleuterova firma ipilot má dnes pobočky v šesti městech Evropy plus jednu v Dubaji, v největším obchodním domě světa pod mrakodrapem Burdž Khalífa. Všude chodí z 90 procent létat muži, ale většinou to platí ženy čili osvědčený obchodní model z kategorie toys for boys. Tržby mají letos překročit 1,8 milionu eur, z toho 30 procent je hrubý zisk. Pravda, nejsou to ještě peníze, které by člověka zajistily až do penze. Ale marže je slušná, zvlášť když se vezme v úvahu, že ipilot pořádně funguje teprve krátce a to nejlepší má podle všeho teprve před sebou. Když všechno dobře půjde, do pěti let by poboček mohlo být padesát sedmdesát, možná sto. Tomu říkám turbo scénář, ale podle mě to není nereálné. Jsme jediní na trhu, takže jde jen o to, expandovat dost rychle, plánuje Schleuter. To, co dnes vypadá jako jasná trefa, ale na začátku spotřebovalo dost nervů, energie i peněz. Jak už bylo řečeno, v ipilotu se létá hlavně pro zábavu. A na to bylo potřeba vyvinout zbrusu nový typ trenažéru, který splní svůj účel a nebude tak drahý. Zařízení, na nichž se školí profesionální piloti, stojí až deset milionů dolarů a Schleuter si správně spočítal, že takový luxus není pro amatéry potřeba. Začal proto obcházet výrobce a poptávat jednodušší verzi, ve které si začátečník bude připadat jako v opravdovém letadle, ale která nebude stát víc než sto tisíc eur za kus. Dodavatele našel ve Frankfurtu, místo pro první stánek si dohodl v jednom z větších nákupních center v Kentu na okraji Londýna. Vše bylo připraveno, úkoly rozdány, a tak novomanželé Schleuterovi vyrazili v létě 2009 na čtvrtletní svatební cestu kolem světa, po níž měl byznys odstartovat. Létali jsme z místa na místo a díky jet lagu jsem měl dost času. Brzy ráno, nebo pozdě v noci jsem stihl dost práce, aniž bych si kazil dovolenou, přibližuje Schleuter. Po návratu ale zjistil, že simulátor z Frankfurtu nefunguje podle představ a jeho vývoj ještě zabere spoustu času. Navíc se brzy ukázalo, že obchoďák v Kentu je spíš místem pro důchodce a milovníky výprodejů, tedy nic pro ty, kdo by hledali rozptýlení ve stovkách liber za hodinu. Schleuter měl štěstí v tom, že na začátku mohl spalovat rezervy z minula (před ipilotem provozoval v Londýně úspěšnou cestovku specializovanou na německé 102 FORBES listopad 2013

4 erthnčřtuighščřtbv šguzščb rtgtv bščtvgščrt ščtv čšbntvghščt t bnthvščrtbn čšvghrš bnrvvghščt vštv turisty). Každopádně start nové firmy ho stál mnohem víc, než původně čekal vstupní investice se dohromady vyšplhaly na 1,5 milionu eur, což je prý z dnešního pohledu zhruba dvakrát víc, než by bývalo bylo třeba. Polovina z 1,5 milionu eur, to v přepočtu na koruny vychází na 20 milionů vyhozených do vzduchu. Kdo chce být průkopník, musí něco obětovat. Ti, kdo vyjeli jako první na Divoký západ, zaplatili životem, říká k začátkům ipilotu John Bates, profesor London Business School, u kterého dnes Schleuter studuje management v rámci programu pro pokročilé byznysmeny se zkušeností z praxe. Bates si mezi jejich příběhy vybral ipilot jako materiál pro vlastní výzkum, což se prý mezi studenty bere jako velká pocta. Líbilo se mi, že šlo o nový nápad, který má po všech těch počátečních problémech zajímavou budoucnost, říká Bates. I když ipilot na začátku prodělával, Schleuter neuhnul a rychle otevřel druhou londýnskou pobočku. Tentokrát poblíž Notting Hillu, kde lidé utrácejí o poznání víc než na periferii. Další trh se přihlásil sám letiště v Mnichově Schleuterovi nabídlo, jestli nechce zkusit štěstí i v rodném Německu. Tam už nasadil nové simulátory, které si objednal u jiného výrobce v Kanadě. Z ajímavější lokality a lepší stroje konečně vytáhly firmu do plusu. Dnes je ipilot kromě Mnichova také v Hamburku a Düsseldorfu, jednu pobočku má v Curychu, další letos přidá v Basileji a v katarském hlavním městě Dauhá. Na Dubaj a Dauhá je Schleuter pyšný nejvíc. Blízký východ považuje za nejlepší trh a ráj pro byznys. Jak už to s rájem bývá, není lehké tam proniknout, ale jakmile se to někomu povede, má vyhráno. Schleuterovi se vstup podařil díky tomu, že v Londýně na jeho trenažér zabloudil jeden z mladších členů katarské INZERCE Objevte Managed Futures listopad 2013 FORBES 103

5 královské rodiny a rozhodl se ipilotu pomoci i ve svojí zemi. Schleuter má díky tomu dnes na výběr mezi třemi arabskými partnery, kteří s ním chtějí spojit síly. Plán je oddělit z firmy blízkovýchodní větev, prodat v ní jednomu z partnerů 35 procent a obsadit perspektivní region tak rychle, jak jen to bude možné. V první vlně se počítá s expanzí do Abú Dhabi, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Turecka a Egypta, postupně chce v tomto koutě světa (kde je mimochodem poměrně těžké získat privátní pilotní průkaz a na vlastní pěst létat) postavit 20 až 25 poboček. Místa jako Dubaj jsou pro byznys požehnání. Pracuje se šest dnů v týdnu, neplatíte DPH ani korporátní daň a zákazníci mají spoustu peněz, libuje si Schleuter a vytahuje tabulku, podle které mu Dubaj vynáší čtyřikrát víc než Praha. Centrála ipilotu ale zůstává v Česku v činžáku na protějším břehu Vltavy od Národního divadla, kde má Schleuter v suterénu kanceláře, v přízemí pobočku a v patře byt. Druhý pražský simulátor stojí v klubu Sasazu (obojí je výjimka, ve světě se Všichni říkají, že si musím vybrat. Buď zůstanu svým pánem, nebo kus firmy prodám a zbohatnu. ipilot snaží obsazovat hlavně nákupní centra a letiště). Oba dohromady za poslední rok vydělaly přes milion korun před zdaněním. Většinu peněz se tu utratily jako všude po světě ženy za dárkové poukazy pro svoje muže, na druhém místě jsou pak firmy, které si trenažér objednávají na komorní firemní večírky. Další dva nové trhy, na které má Schleuter momentálně spadeno, jsou Spojené státy a Rusko. V Moskvě má už dohodu s firmou LBS, která spolu s PPF staví na severozápadě města obchodní centrum Mitino a chce v něm mít rovnou čtyři trenažéry. Věří, že jim to pomůže odlišit se. Otvírat máme v polovině roku 2015, a pokud všechno vyjde, počítají s námi i v dalších svých obchodech, prozrazuje Schleuter. I v Rusku přitom uplatňuje princip, kdy po obchodních centrech požaduje exkluzivitu tedy slib, že nebudou pronajímat prostor nikomu s podobnou nabídkou. Tím si chce udržet náskok a zabránit tomu, aby jeho zlatý důl začal okupovat někdo větší a bohatší, kdo zvládne expanzi rychleji. I proto chce v arabském světě partnera, který mu pomůže růst zrychlit. Všichni mi říkají, že si v podnikání musím vybrat buď budu,king, nebo budu,rich, bilancuje Schleuter. King or rich jinými slovy znamená, že buď bude svým pánem, nebo pustí do firmy někoho cizího (výměnou za velké peníze), jemuž se ale bude muset osobně zodpovídat. Já bych se ale svojí svobody nerad vzdával. Takže doufám, že se mi povede udělat něco mezi. Tabulka, kterou dal dohromady s profesorem Batesem, hovoří jasně hrubý zisk (EBITDA) za poslední rok činí 540 tisíc eur. Bude-li firma do pěti let desetkrát větší než dnes, pak Schleuter věří, že může vstoupit do další fáze a prodat ji na burze za sedmi- až desetinásobek zisku. To už by z něj dělalo korunového miliardáře. A jestli se povede uvést do života něco z nových nápadů, jako je pohyblivý trenažér, simulátor největšího letadla světa A380 anebo něco na způsob letů do vesmíru, pak tenhle napůl český byznys může dobudoucna vyrůst v něco mnohem většího, než se dnes zdá. Jedním z pramenů článku je odborný text Olivera Riverse a Johna Batese, který o ipilot napsali pro London Business School letos v září. 104 FORBES listopad 2013