MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: PhDr. Mgr. Barbora Bazalová, Ph.D. VYPRACOVALA: Bc. Jitka Šveidlerová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.. Podpis

3 Děkuji PhDr. Mgr. Barboře Bazalové, Ph.D. za vedení mé práce a poskytnutí rad a připomínek. Také děkuji lidem z různých organizací a zařízení, kteří mi poskytli potřebné informace a pomáhali při realizaci mé práce.

4 Motto: Nebýt ničím zaměstnán a neexistovat je pro člověka totéž. Voltaire

5 OBSAH ÚVOD 6 1 Mentální retardace Terminologie v psychopedii Vymezení pojmu mentální retardace Etiologie mentální retardace Klasifikace mentální retardace Psychologické zvláštnosti osob s mentálním postižením 18 2 Systém edukace osob s mentálním postižením a edukační aktivity občanských sdružení Celoživotní vzdělávání pro všechny Analýza současného školního systému Kurs na doplnění vzdělání Večerní školy Sociální politika, společenské organizace 31 3 Pracovní uplatnění a činností terapie osob s mentálním postižením Práce a dospělost osob s mentálním postižením Podporované zaměstnávání Chráněné dílny, tréninkové pracoviště Pracovní a činnostní terapie 45 4 Péče, život a postavení společnosti k osobám s mentálním postižením Lidská práva Některé formy péče a bydlení osob s mentálním postižením Partnerství osob s mentálním postižením Volnočasové aktivity lidí s mentálním postižením Postavení společnosti k lidem s mentálním postižením 63 5 Celoživotní vzdělávání a pracovní uplatnění osob s mentálním postižením Metodologie výzkumného šetření, charakteristika, cíle, časový harmonogram Současná situace mentálně postižených osob na trhu práce a možnosti celoživotního vzdělávání na Rychnovském okrese Charakteristika edukačních a pracovních aktivit zkoumaných zařízení Případové studie,pozorování Závěry z výsledků šetření 100 Závěr Shrnutí Summary Literatura Přílohy

6 ÚVOD Svět lidí s mentálním postižením je pro mnohé velkou neznámou, neboť od toho normálního světa je často více či méně izolován. Neznalost pak zákonitě plodí nepochopení, které brání plnohodnotné komunikaci mezi oběma světy. Lidé s mentálním postižením tak dlouhá léta nežili s námi, ale kdesi vedle nás ve fyzické a sociální osamělosti. Výsledkem této politování hodné skutečnosti byla celá řada nesmyslných a krutě zkreslených informací o jejich skutečném životě, o jejich potřebách, přáních i dovednostech. Lidé s mentálním postižením překonávají během svého života mnoho překážek, které pramení z jejich handicapu a s kterými se musejí nějakým způsobem vyrovnat. Mezi tři základní lidská práva, tedy i mezi základní práva handicapovaných, patří právo na vzdělání, právo na práci a právo na život ve společnosti. Tato práva nejen že spolu úzce souvisejí, ale také z nich vyplývá problematika integrace handicapovaných osob, která má mnoho podob v oblastech vzdělávání, práce i vlastního začlenění do společnosti. Celoživotní vzdělávání je jednou z cest k seberealizaci, ke zdravému sebevědomí, k dobrému pracovnímu uplatnění, k plnohodnotnému životu. Situace ve světě i u nás se mění se sílícím důrazem na lidská práva. Člověk s mentálním postižením má právo dospět sociálně i společensky, vzdělávat se, odejít od rodičů a žít jako dospělý. V naprosté většině případů to sám nezvládne a má proto právo, aby mu někdo pomohl vést samostatnější a nezávislejší život. Má právo na pomoc, jejíž rozsah je závislý na jeho potřebách a přáních a na míře jeho postižení. Má právo navazovat přátelské a pokud chce, tak i partnerské vztahy, má právo, aby mu někdo pomohl zvládat vše, co s tím souvisí. Lidé s mentálním postižením bývají velmi senzitivní, bezprostřední a silně vnímaví. Mohou se stát věrným zrcadlem kvality lidské duše. Jejich nerozumnost jim dává schopnost odhalit tajná zákoutí našeho nitra. Nechápou co znamená být slavný, vážený či ověnčený tituly a posty. Oni hledají ve svém protějšku porozumění, důvěru, něhu, lásku a radost. S mentálně postiženými lidmi jsem 8 let pracovala a tato práce mě velice naplňovala. Brzy jsem nalezla nejen smysl jejich života, ale i mého. Změnil se celý můj dosavadní - 6 -

7 hodnotový systém. Bohužel však mezi personálem jsem pochopila i pravý význam slov lhostejnost, neschopnost a neochota chápat druhé a přijímat nové názory. Cílem mé práce je zjistit možnosti celoživotního vzdělávání a způsobů pracovního uplatnění osob s mentálním postižením.v teoretické části chci zjistit jaké se nabízí možnosti celoživotního vzdělávání pro tyto osoby, jaké formy péče jim poskytuje naše společnost a kde mohou lidé pracovat.cílem výzkumu je ověřit možnosti celoživotního vzdělávání a pracovního uplatnění osob s mentálním postižením na Rychnovském okrese, kdo jim tyto služby poskytuje a jaký to má význam pro život těchto lidí. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na utřídění teoretických poznatků terminologie v psychopedii, pojem, etiologie a charakteristika mentální retardace, jsou zde popsány psychologické zvláštnosti osob s mentálním postižením. Druhá kapitola nám nabízí výchovně-vzdělávací možnosti lidí s mentálním postižením, vyzdvihuje důležitost celoživotního vzdělávání. Večerní škola a kurzy k doplnění základu vzdělání dnes už plní nezastupitelnou funkci. Důležitou roli v péči o osoby s mentálním postižením hrají občanská sdružení, o těch je pojednáno v poslední části této kapitoly. Ve třetí kapitole je dán prostor k různým formám pracovního uplatnění, podporované zaměstnávání, chráněné dílny, pracovně tréninkový program. Ke zvyšování kvality života těchto osob přispívají i pracovní a činnostní terapie o kterých se zmiňuji na závěr této kapitoly. Čtvrtá kapitola zahrnuje práva mentálně postižených a jejich vývoj, nastíněny jsou zde některé formy péče, včetně bydlení. Zabývám se zde i otázkou partnerství těchto lidí a o důležitosti pomoci jim kvalitně využívat jejich volný čas. Jaké má postavení společnost k lidem s mentálním postižením popisuji v závěru této kapitoly. Pátá kapitola představuje vlastní výzkumné šetření. Zajímala mě, jaká je současná situace mentálně postižených osob na trhu práce na Rychnovském okrese a jaké mají tito lidé možnosti celoživotního vzdělávání.chtěla jsem zjistit, kdo těmto lidem pomáhá při vstupu na trh práce, zda vůbec jsou schopni pracovat, a jak. Edukace osob s mentální retardací v dospělosti je velice důležitá. Ověřit si, jakou mají možnost edukace handicapovaní jedinci i ti, kteří byli v minulosti zbaveni povinnosti školní docházky, je také součástí výzkumu

8 Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu,vlastní šetření proběhlo technikou pozorování a rozhovoru ve zkoumaných organizacích, zařízeních, v analýze psychologických a speciálně pedagogických vyšetřeních, rozborů výsledků činnosti. Jsou uváděny případové studie osob s mentálním postižením, které doplňují danou problematiku. Žít normálním životem to je možnost vzdělávat se, zabývat se zájmovou, kulturní a sportovní činností, znamená to připravovat se na určité profesní uplatnění a v dospělosti mít odpovídající zaměstnání, kde je možné vytvářet určité hodnoty pro společnost nebo alespoň vlastní uspokojení. I lidé s mentálním postižením chtějí žít život, jako všichni ostatní

9 1 MENTÁLNÍ RETARDACE 1.1 Terminologie v psychopedii Vše v naší společnosti se vyvíjí, mění. To, co bylo moderní a pokrokové ve století minulém je v současnosti nevyhovující, zastaralé. Také terminologie v psychopedii, je nucena hledat nové výrazy nejen pro již zmiňovanou pokrokovost, ale také z toho důvodu, že většina pojmů se po určité době stává společensky nepřijatelnými, neboť nabývá hanlivého, posměšného zabarvení. V současné době především speciální pedagogové a psychologové upouštějí od termínů, které se staly společensky nepřijatelnými (debilita, imbecilita, idiocie, defektologie) a nahrazují je termíny, které nemají stigmatizující nádech. Organizace Inclusion Internacionál, dříve známá jako Mezinárodní liga asociací pro osoby s mentálním handicapem (ISLMH), doporučuje užívat označení člověk (dítě, mladiství) s mentálním postižením (s mentální retardací). Tím má být vyjádřena skutečnost, že retardace není integrální součástí člověka, ale je pouze jedním z mnoha jeho osobnostních rysů (Švarcová 2000, s.25). Dalším užívaným termínem je pojem handicap. Tento pojem chápe Vágnerová (1999 s. 98) spíše za komplex znevýhodnění různého druhu, především sociálního, která z něho vyplývají a jsou do značné míry odstranitelné. 1.2 Vymezení pojmu mentální retardace Mentální retardace tímto termínem se zabývalo mnoho světových i našich odborníků. V literatuře Dolejšího (1973), Sováka (1980), Černé (1995), Vágnerové (1999), Švarcové (2003) aj. existuje velké množství termínů a definic. Každý z těchto autorů zdůrazňuje určité faktory, které považuje za základní, nejdůležitější. Za širokou škálu užívaných definic a nejednotnou terminologii může i různá etiologie tohoto postižení. Podle Švarcové (2000, s. 24) mentálně retardovaní (postižení) jsou takoví jedinci (děti, mládež i dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, - 9 -

10 k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Velmi často je uváděna i definice Vágnerové (1999, s. 146), která charakterizuje mentální retardaci jako souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností. Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti. Hlavní znaky jsou: - nízká úroveň rozumových schopností, která se projevuje především nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky - postižení je vrozené - postižení je trvalé, přestože je v závislosti na etiologii možné určité zlepšení Valenta, Müller (2003, s. 14) definují mentální retardaci jako vývojovou duševní poruchu, se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií. Pipeková (In Vítková 2004, s. 293) uvádí definici Dolejšího (1973), která v sobě zahrnuje aspekty osobnosti i vlivy sociálního prostředí. Mentální retardace je vývojová porucha integrace psychických funkcí různé hierarchie s variabilní ohraničeností a celkovou subnormální inteligencí, závislá na některých z těchto činitelů: na nedostatcích genetických vloh; na porušeném stavu anatomicko-fyziologické struktury a funkce mozku a jeho zrání; na nedostatečném nasycování základních psychických potřeb dítěte vlivem deprivace senzorické, emoční a kulturní; na deficitním učením; na zvláštnostech vývoje motivace, zejména negativních zkušenostech jedince po opakovaných stavech frustrace i stresu; na typologických zvláštnostech vývoje osobnosti. V roce 1977 byla uvedena poprvé definice mentální retardace v Terminologickém speciálně pedagogickém slovníku vydaném UNESCO v tomto znění:

11 Pod heslem mentální retardace se rozumí celkové snížení intelektuálních schopností osobnosti postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a je obvykle provázeno nižší schopností orientovat se v životě. Nedostatek adaptivního chování se projevuje: ve zpomaleném zaostávajícím vývoji, v ohraničených možnostech vzdělávání, v nedostatečné sociální přizpůsobivosti, Přičemž se uvedené příznaky mohou projevovat samostatně nebo v různých kombinacích (Černá 1995, s. 12). Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš 1998, s.98) definuje mentální retardaci jako stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, který vzniká v průběhu života jedince. Projevuje se sníženou schopností orientovat se v životním prostředí, omezenými možnostmi vzdělání a sníženou sociální přizpůsobivostí. V psychologickém slovníku (Hartl, Hartlová 2000, s. 507) je mentální retardace (mental retardation) definována jako: stav charakterizový snížením intelektuálních schopností, přičemž organický původ je zjišťován u stále rostoucího počtu jedinců, nikoli však u většiny; zpomalení, zpoždění duš. vývoje jedince, někdy soc. zanedbáním, někdy v důsledku somatického onemocnění; r.m. se projevuje v průběhu vývoje jedince a obvykle je provázena nižší schopností orientovat se v životním, zvl. soc. prostředí, jedinec zaostává za vrstevníky v učení, soc. a pracovních dovednostech i v citovém životě. Z uvedených definic je patrné, že většina autorů užívá termínu mentální retardace a dále z výše uvedeného vyplývá, že podstatou mentální retardace je trvalé snížení rozumových schopností, způsobené nedostatečností nebo poškozením mozku v ranném stádiu vývoje dítěte. Rozumové schopnosti zahrnují schopnost myslet, schopnost učit se a schopnost přizpůsobovat se požadavkům svého okolí. Ať už při vymezování pojmů používáme termín mentální retardace či mentální postižení (ve většině publikací jsou termíny chápany jako synonyma), vždy mluvíme o jedincích se sníženými rozumovými schopnostmi. Toto označení umožňuje chápat člověka především jako osobnost a retardaci pouze jako jeden z mnoha osobnostních rysů

12 1.3 Etiologie mentální retardace Na vzniku mentální retardace se podílí celá řada příčin, které se vzájemně ovlivňují, prolínají a spolupůsobí. Mnohé z nich nebyly dosud přesně rozpoznány. Většinou nelze jednoznačně určit, zda je mentální retardace způsobená pouze biologickými jevy a do jaké míry se na ní podílejí vlivy sociální a životní zkušenosti. Při diagnostice jedince s mentální retardací můžeme často v jeho anamnéze objevit více faktorů etiologicky významných (Černá 1995, s. 21). Mentální opožďování může být způsobeno jak endogenními příčinami, tak příčinami exogenními. K vnitřním činitelům patří genetické vady zakódované již v pohlavních buňkách, k vnějším pak ty, které vznikají před narozením (prenatální), v době porodu a krátce po něm (perinatální) i v době po narození (postnatální). Švarcová (2000, s. 52) uvádí nejčastější příčiny mentální retardace: Následky infekcí a intoxikací: prenatální infekce (např. zarděnková embryopatie, kongenitální syfilis), postnatální infekce (např. zánět mozku), intoxikace (např. toxémie matky, otrava olovem), kongenitální toxoplasmóza. Následky úrazů nebo fyzikálních jevů: mechanické poškození mozku při porodu (např. novorozenecká hypoxie), postnatální poškození mozku nebo hypoxie. Poruchy výměny látek, růstu, výživy: např. mozková lipoidóza, hypotyreóza-kretenismus, fenylketonurie, glykogenózy a další. Makroskopické léze mozku: novotvarem, degenerací, postnatální sklerózou. Nemoci a stavy, způsobené jinými a nespecifickými prenatálními vlivy: např. vrozený hydrocefalus,

13 mikrocefalie, kraniostenóza a další. Anomálie chromozomů: např. Downův syndrom. Nezralost (stavy při nezralosti bez zmínky o jiných chorobných stavech). Vážné duševní poruchy. Psychosociální deprivace (stavy se snížením intelektu vlivem nepříznivých sociokulturních podmínek). Jiné a nespecifické etiologie. Valenta, Müller (2003, s. 54) uvádí, že příčiny vzniku mentální retardace lze najít v období: - prenatálním: vlivy hereditární (dítě dědí nemoc či nedostatek vloh) a genetické (mutace či aberace genů, chromozomů a genomu), příčiny eviromentální (intoxikace matky a plodu, onemocnění infekční chorobou typů zarděnek), nedostatek plodové vody - perinatálním: perinatální encenfalopatie, hypoxie, nedonošenost, těžká novorozenecká žloutenka - postnatálním: infekční onemocnění mozku, traumata, nádory mozku, nemoci končící demencí, silná deprivace Jak se také zmiňuje Vágnerová (1999, s. 151) vzniká mentální postižení často na základě kombinace polygenně podmíněného nižšího nadání a výchovné nepodnětnosti, nebo přímo zanedbanosti. Jedná se o obyčejné děti obdobně postižených rodičů, kteří mají nízkou intelektovou úroveň a nízkou vzdělanost. Tito rodiče ovlivňují své děti negativně dvojím způsobem: - předávají jim horší genetické předpoklady k rozvoji rozumových schopností, - nedokáží jim poskytovat přiměřenou výchovu, jelikož na ni sami intelektově nestačí

14 1.4 Klasifikace mentální retardace Při klasifikaci mentální retardace jsou užívána nejrůznější hlediska, z nichž nejčastější je hloubka a závažnost postižení, hledisko etiologické a symptomatologické. Podle Procházkové (In Vítková a ed. 1998, s. 125) není žádná klasifikace zcela přesná, protože většinou uvádí pouze jedno hledisko, opomíjí vývoj jedince, nepočítá s nerovnoměrností v postižení jednotlivých stránek osobnosti, která je pro osoby s mentální retardací tak typická. Dále se Procházková zmiňuje, že se setkáváme s následujícím členěním mentální retardace: - vrozená mentální retardace (dříve oligofrenie) - získaná mentální retardace (demence) Demence od mentální retardace, kdy jde o stav trvalý, vrozený nebo časně získaný, musíme odlišovat defekty získané po druhém roce života. Podle Švarcové (2003, s. 24) jde o důsledek poškození mozku různého druhu během života jedince, zpravidla po dovršení druhého roku věku. Porucha může mít progresivní tendenci nebo se zastaví a stav se dále nezhoršuje. Demence způsobuje převážně nerovnoměrný úbytek intelektových schopností. Příznakem demence je zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, výkyvy v pozornosti, poruch paměti a učení. Dochází ke změnám ve struktuře osobnosti jedince (necitelnost, egoismus, bezohlednost). Pro většinu demencí je zpočátku charakteristické lokální poškození mozku a poté i psychiky. Někdy se hovoří o intelektových ostrovech mentálních funkcí, jelikož jsou některé mechanizmy poškozené, jiné nikoliv (Valenta, Müller 2003, s. 15). Pseudooligofrenie tohoto pojmu se užívá pro mentální retardaci, která vzniká v důsledku působení vnějšího prostředí. Není způsobena poškozením CNS, ale výchovnou zanedbaností, sociokulturním znevýhodněním jedince, psychickou deprivací. Je-li dítě výrazně zanedbáváno a nedochází u něj k rozvoji rozumových schopností odpovídajících jeho věku, jeví se jako mentálně postižené. Pseudooligofrenie se projevuje opožďováním řeči, myšlení a schopnosti sociální adaptace. U dětí můžeme pak pozorovat i poruchy chování, např. negativismus, odmítání kontaktu s okolím, apatii. Tento stav nemusí být trvalý, v podnětném prostředí a vhodným výchovným působením může dojít ke zlepšení stavu

15 V současné době se používá členění podle desáté decenální revize Světové zdravotnické organizace(who) z roku 1992, která dělí mentální retardaci do šesti základních kategorií (viz tab. 1). Mentální retardace patří do oboru psychiatrie, proto má jako první označení F. Oddíl F70-79 je pak celý věnován mentální retardaci a toto označení je považováno za základní kód (Pipeková In Vítková 2004, s.296). Zařazování do těchto kategorií se řídí výsledky dosaženými v IQ testu, přičemž je zdůrazněno, aby IQ byl měřen standardizovaným testem, a aby byl vyšetřovanému předkládán vždy v takových podmínkách, v nichž lze získat údaje co nejspolehlivěji (Černá a ed. 1995, s. 14). Inteligenční koeficient se u osob s mentální retardací měří velmi špatně právě pro jejich poruchy adaptačního chování a zaostávání ve vývoji rozumových schopností. Při vyšetření je nutné zajistit takové podmínky, aby získané údaje byly co nejspolehlivější. Vždy však záleží na momentální psychické dispozici testovaného, na kvalitě testů i na způsobu kladení otázek. Proto se stává, že naměřené hodnoty často kolísají. Jsou proto pouze orientační. Rozhodující pro určení pásma mentální retardace musí být především kvalita zvládání životních nároků dítěte v (dospělého) v jeho prostředí (Říčan, Krejčířová a ed. 1997, s. 67). Tab. č. 1: Klasifikace mentální retardace podle stupně inteligence (Pipeková 2006, s. 64) F 70 Lehká mentální retardace IQ F 71 Středně těžká mentální retardace IQ F 72 Těžká mentální retardace IQ F 73 Hluboká mentální retardace IQ <20 F 78 Jiná mentální retardace F 79 Nespecifikovaná mentální retardace MR nelze přesně určit pro přidružená postižení smyslová a tělesná, poruchy chování a autismus Jde o mentální postižení, ale pro nedostatek znaků nelze jedince přesně zařadit

16 LEHKÁ MENTÁLNÍ RETARDACE Lehká mentální retardace, někdy také zvaná familiární je tvořena určitou genetickou transmisí a nepříznivými zevními vlivy, jako sociokulturní deprivací, ekonomickým nebo fyzickým strádáním, nedostatkem stimulace (Pipeková 2006, s. 65). Podle Matějčka (2001, s. 38) se děti s lehkou mentální retardací sice vyvíjejí opožděně, ale přece jen tak, že v pozdní adolescenci dosahují úrovně přibližně středního školního věku, s horní hranicí kolem 11 let. Tyto děti se vzdělávají podle odpovídajícího vzdělávacího programu, nejčastěji v základní škole praktické. Při splnění stanovených podmínek integrace mají možnost integrace běžné základní školy. Nejčastěji navštěvují odborná učiliště, kde jsou schopny zvládnout jednoduché učební obory nebo se zaškolí v jednoduchých manuálních činnostech v praktické škole. V dospělém věku se mohou uplatnit v méně náročném zaměstnání a sociálně mohou být poměrné nezávislí. Pro nedostatek kritického usuzování však potřebují rady a pomoci v náročných životních okolnostech po celý život. Tato skupina tvoří 4/5 osob s mentální retardací (80%). Lehká mentální retardace se vyskytuje asi u 2,5 % populace (Pipeková 2006, s. 66). STŘEDNĚ TĚŽKÁ MENTÁLNÍ RETARDACE U většiny středně mentálně postižených lze diagnostikovat organickou etiologii. Tento stupeň mentální retardace se projevuje nápadným zpomalením celkového vývoje. Možnosti edukace se omezují na trivium, řeč je jednoduchá, obsahově chudá, někdy dokonce zůstává na nonverbální úrovni. Speciální vzdělávací programy mohou poskytovat příležitost k rozvíjení potenciálu a k získání základních vědomostí a dovedností. Pokroky ve školním vzdělávání jsou limitované. Důraz je kladen na zdokonalování sebeobsluhy a jednoduchých praktických činností. Tito jedinci bývají zpravidla mobilní a fyzicky aktivní. Většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách (Pipeková 2006, s. 66). Pracovní zařazení je možné často pouze pod dohledem v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích. U některých osob je nutno provést zbavení svéprávnosti nebo omezení v právních úkonech, protože nejsou schopni úspěšně a samostatně řešit náročnější situace. Výskyt v celkovém počtu jedinců s mentální retardací je 12 %, v populaci 0,4 % (Bazalová In Pipeková 2006, s. 273)

17 TĚŽKÁ MENTÁLNÍ RETARDACE U těžké mentální retardace jsou příčiny vzniku genetické i negenetické (poškození zárodečné buňky, malforace CNS, infekce). Snížená úroveň schopností je v této kategorii mnohem výraznější. Typická je nestálost nálad, impulsivita. Při soustavné výchovné péči jsou tito jedinci schopni vykonávat jednoduché úkony, bývají celoživotně závislí na péči jiných osob. Přestože jsou podle Švarcové (2000, s. 29) možnosti výchovy a vzdělání osob s těžkou mentální retardací značně omezené, zkušenosti ukazují, že včasná systematická a dostatečně kvalifikovaná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče může významně přispět k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností, jejich soběstačnosti a celkovému zlepšení kvality jejich života. Možnosti výchovy a vzdělání jsou značně omezené. V současné době je pro ně alternativou plnění povinné školní docházky podle rehabilitačního vzdělávacího programu. Osoby s těžkou mentální retardací tvoří 7% z celkového počtu, v populaci 0,3% (Bazalová In Pipeková 2006, s. 274). HLUBOKÁ MENTÁLNÍ RETARDACE Ve většině případů hluboké mentální retardace jde o organickou etioologii. Osoby z této kategorie bývají často imobilní nebo výrazně omezené v pohybu. Jsou schopny pouze rudimentární neverbální komunikace, lze dosáhnout porozumění jednoduchým požadavkům. Základy sebeobsluhy nezvládají, vyžadují péči ve všech základních životních úkonech. Tvoří 1 % z populace mentálně retardovaných ( Zvolský 1996, s. 95) Osoby s mentálním postižením jsou heterogenní skupinou, která se vyznačuje celou řadou odlišností. Vývoj v jednotlivých obdobích života je opožděn a determinován stupněm mentálního postižení. Výskyt osob s mentálním postižením v populaci je podle Světové zdravotnické organizace 3,15%

18 1.5 Psychologické zvláštnosti osob s mentálním postižením Poškození neuropsychického vývoje osob s mentální retardací sebou přináší celou řadu zvláštností v jednotlivých složkách jejich osobnosti. Nejde o pouhé časové opoždění duševního vývoje, jde o strukturální vývojové změny. Jedná se však o skupinu natolik nesourodou, že ji nelze vyčerpávajícím způsobem charakterizovat. Každá osoba mentálně postižená je svébytný subjekt s charakteristickými osobnostními rysy. Přesto se najdou určité společné znaky, které jsou ovšem závislé na druhu mentální retardace, hloubce, rozsahu, na tom zda jsou rovnoměrně postiženy některé funkce a duševní vývoj je nerovnoměrný (viz tab 2.). Za osoby s mentální retardací se zpravidla považují takoví jedinci, u kterých dochází k zastavení rozumového vývoje, k odlišnému vývoji osobních vlastností a k problémům v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je odlišná. Rozdíly v mentální úrovni osob s mentální retardací jsou různé. Osoby s lehkým mentálním postižením dokážou dokončit školu, chodit do práce, někteří založí i vlastní rodinu. Oproti tomu osoby s hlubokou mentální retardací, kteří nejsou schopni komunikovat, dodržovat hygienu a pohybovat se, budou po celý život odkázáni na pomoc rodiny nebo cizí osoby. Při těžších stupních mentální retardace bývají přidruženy další poruchy, které jsou častější než v běžné populaci. Valenta, Müller(2003,s.39) zmiňují tyto znaky: zvýšená závislost na rodičích, infantilnost, sugestibilita a rigidita v chování, nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji já, opoždění psychosexuálním vývoji, nerovnováhou v aspiraci a výkonu, poruchami v interpersonálních vztazích a v komunikaci, malou přizpůsobivostí k sociálním a školním požadavkům, citovou vzrušivostí, ulpíváním na detailech, zpomalenou chápavostí, poruchy vizuomotoriky a pohybové koordinace, sníženou mechanickou a logickou pamětí, nedostatečnou slovní zásobou a neobratnost ve vyjadřování, impulzivitu, hyperaktivitou nebo zpomalené chování, těkavou pozornost a řadu dalších projevů. Tyto příznaky vzájemně netvoří celistvý syndrom, který by byl vždy přítomný u každé osoby s mentální retardací. Řada těchto příznaků se nemusí u konkrétní osoby objevit

19 Tab. č. 2: Průvodní jevy mentální retardace (Švarcová 2000, s. 34) Mentální retardace Lehká (IQ 50 69) Středně těžká (IQ 35 49) Těžká (IQ 20 34) Neuropsychický Omezený, výrazně vývoj Omezený, opožděný opožděný Celkově omezený Hluboká (IQ nižší než 20) Výrazně omezený Somatická postižení Ojedinělá Častá, častý výskyt EPI Poruchy motoriky Opoždění motorického Výrazné opoždění, vývoje mobilní Častá, neurologické příznaky EPI Časté stereotypní automatické pohyby, výrazné porušení motoriky Velmi časté, neurologické příznaky, kombinované vady tělesné a smyslové Většinou imobilní nebo výrazné omezení pohybu Poruchy psychiky Snížení aktivity psychických procesů, nerovnoměrný vývoj, funkční oslabení, převládají konkrétní, názorné a mechanické Celkové omezení, nízká koncentrace pozornosti, výrazně opožděný rozvoj chápání, opožděný rozvoj dovednosti sebeobsluhy Výrazně omezená úroveň všech schopností Těžké poruchy všech funkcí schopnosti Komunikace Schopnost Úroveň rozvoje řeči je Komunikace Rudimentární Řeč komunikovat většinou vytvořena, opožděný variabilní, někteří jedinci jsou schopni sociální převážně nonverbální, nonverbální komunikace nebo vývoj řeči, obsahová interakce a komunikace, neartikulované nekomunikují chudost, časté poruchy verbální projev často bývá výkřiky, případě vůbec formální stránky řeči chudý, agramatický a jednotlivá slova špatně artikulovaný Poruchy citů a Afektivní labilita, Nestálost nálady, Celkové poškození Těžké poškození vůle impulsivnost, úzkostnost, zvýšená impulzivita, zkratkovité jednání afektivní sféry, časté sebepoškozování afektivní sféry, potřebují stálý sugestibilita dohled Možnosti Vzdělání na základě Na základě speciálního Vytváření dovedností Velmi omezené vzdělání speciálního vzdělávacího Programu PŠ a návyků, rehabilitační třídy (individuální péče) programu

20 Švarcová uvádí ve své publikaci Aktuální otázky psychopedie (1998, s. 15) tyto psychické zvláštnosti osob s mentální retardací: zpomalenou chápavostí, jednoduchostí a konkrétností úsudků, sníženou schopností komparace (srovnávání) a vyvozování logických vztahů, sníženou mechanickou a zejména logickou pamětí, těkavostí pozornosti, nedostatečnou slovní zásobou a neobratností ve vyjadřování, poruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace, impulsivností, hyperaktivitou nebo celkovou zpomaleností v chování, citovou vzrušivostí, sugestibilitou a rigiditou chování, nedostatky v osobní identifikace a ve vývoji já, opožděným psychosexuálním vývojem, nerovnováhou aspirací výkonu, zvýšenou potřebou uspokojení a bezpečí, poruchami v interpersonálních skupinových vztazích a v komunikaci, sníženou přizpůsobivostí k sociálním požadavkům. První kapitola se zabývá pojmem mentální retardace, stanovení definic od různých autorů. V současné době je v platnosti velké množství definic, které můžeme dělit podle toho, který faktor nebo kritérium jsou upřednostněny. Na vzniku mentální retardace se podílí celá řada příčin. Uvádím zde nejčastější příčiny podle Švarcové (2000), podle Valenty, Müllera (2003) a podle Vágnerové (1999). Další část je věnována rozdělení mentální retardace podle doby vzniku na oligofrenii a demenci a podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů Desátá revize Charakteristiky jednotlivých stupňů mentální retardace a psychologické zvláštnosti osob s mentálním postižením jsou tématem další části mé práce. Každý mentálně postižený člověk je svébytný subjekt s charakteristickými rysy, přesto se však u většiny z nich projevují v jednotlivých obdobích charakteristické znaky, které závisí na hloubce a rozsahu mentální retardace. Lidé s mentálním postižením tvoří jednu z nejpočetnějších skupin mezi zdravotně postiženými. Přiměřeným vedením a výchovou lze rozvíjet schopnosti a dovednosti těchto osob, což napomůže jejich uplatnění ve společnosti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

postižením ve škole Dítě s mentálním postižením ve škole agogika Petra Bendová Pavel Zikl

postižením ve škole Dítě s mentálním postižením ve škole agogika Petra Bendová Pavel Zikl pe agogika Petra Bendová Pavel Zikl Dítě s mentálním postižením ve škole Dítě s mentálním postižením ve škole mentální postižení vzdělávání a integrace diagnostika a poradenství komunikace terapeuticko-

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Tam,kde postižení není překážkou Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Centrum podpory inkluzivního vzdělávání Most Příklady dobré praxe ZŠ a MŠ Bílý Potok

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

Kvalita života osob s mentálním postižením jako uživatelů Denního centra sv. Ludmily v Uherském Hradišti. Bc. Lenka Ševčíková

Kvalita života osob s mentálním postižením jako uživatelů Denního centra sv. Ludmily v Uherském Hradišti. Bc. Lenka Ševčíková Kvalita života osob s mentálním postižením jako uživatelů Denního centra sv. Ludmily v Uherském Hradišti Bc. Lenka Ševčíková Diplomová práce 2011 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá kvalitou života

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 1 ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Doc. PhDr. Iva Švarcová, CSc. Praha, VŠCHT 2015 Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318) 2 Obsah: 1. Speciální

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání

Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání Nízkoprahové kurzy v oblasti jazykového vzdělávání čeština pro cizince Mgr. Markéta Slezáková spoluautorka koncepce Nízkoprahových kurzů češtiny pro cizince Centra pro integrace cizinců Nízkoprahové kurzy

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 1 ÚVOD DO SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Doc. PhDr. Iva Švarcová, CSc. Praha, VŠCHT 2015 Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318) 2 Obsah 1. Speciální

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 TLOSKOV KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 1. Kde je služba poskytována, vybavení místnosti, pomůcky Služba je poskytována v 1. patře hlavní budovy - Zámek (přístup výtahem). Učebna má 2

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Mgr. Lucia Pastieriková, Ph.D. Cíle Cílem kapitoly je seznámit studenty s poradenským systémem určeným jak osobám s mentálním či jiným duševním

Více

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Mgr. et Bc. Radek Dolenský, ředitel školy Plzeň 29. listopadu 2013 Mise školy: Škola je budována na pěti pilířích:

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Plán rozvoje školy na období 2012-2017

Plán rozvoje školy na období 2012-2017 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠUMPERK, SLUNEČ NÍ 38 Sluneční 38 E-mail: skola@iv-zs-sumperk.cz 787 01 Šumperk WWW: http://www.iv-zs-sumperk.cz tel. 583250402 fax : 583250401 IČ O: 00852864 DIČ :CZ00852864 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Naše pohodová školička v průběhu ročních období,

Naše pohodová školička v průběhu ročních období, Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola Elpis, Brno, Koperníkova 2/4 www.skolaelpis.cz tel. 545245630 e-mail: elpis@telecom.cz Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace

Hodnocení žáků a autoevaluace Základní škola Školní vzdělávací program I. Sekaniny1804 Hodnocení žáků a autoevaluace Hodnocení žáků a autoevaluace Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pro celkové hodnocení používáme na 1.

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Zprávy. Praktické školy

Zprávy. Praktické školy Zprávy Praktické školy Dalšímu vzdělávání zdravotně znevýhodněných žáků s různou mírou mentální retardace slouží systém praktických škol. Tento systém vznikl na základě požadavku pedagogické praxe, která

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více