1. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY"

Transkript

1 . ZÁKLDNÍ POJMY VZTHY. Klasfkae hemkýh reakí.... Reakční ryhlost Defne reakční ryhlost...3 Příkla - Reakční ryhlost a stehometre reake...3 Příkla - Ryhlost přírůstku a úbytku jenotlvýh složek Jné vyjáření reakční ryhlost...5 Příkla -3 Ryhlost změny konentrae v zotermky-zobarkém systému...5 Příkla -4 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny parálníh tlaků...6 Příkla -5 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny stupně přeměny...7 Příkla -6 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny elkového tlaku...7 Příkla -7 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny elkového objemu...8 Příkla -8 Reakční ryhlost vyjářená časovou změnou vovost...9 Příkla -9 Reakční ryhlost vyjářená časovou změnou optké otáčvost Dferenální ryhlostní rovne Ryhlostní konstanta Konentrační funke, řá reake Molekularta reake Reakční mehansmus Integrální ryhlostní rovne...5 Příkla -0 Dferenální ryhlostní rovne...6 Příkla - Dferenální a ntegrální ryhlostní rovne...7 Příkla - Sleování knetky pomoí atvní vlastnost...9. Záklaní pojmy

2 Termoynamka stuuje složení systému v jeho časově neproměnném (rovnovážném) stavu (tj. sleuje stav, jehož systém osahuje po ostatečně louhé obě), ovoluje poznat energetké pomínky, za nhž se může určtá reake uskutečnt a určuje, jak aleko může reake za anýh pomínek proběhnout. Pro hemkou prax je však ůležté věět, jak ryhle bue hemká reake probíhat, za se hemká přeměna uskutečňuje z výhozíh látek přímo na proukty, nebo probíhá v několka mezstupníh je ůležté znát mehansmus hemké reake. To tvoří náplň hemké knetky. Problém reakční knetky je ve své postatě složtější než vyšetřování rovnováh, neboť časová změna stavu není určena jen počátečním a konečným stavem, ale závsí též na reakčním mehansmu, který vee k výslené hemké přeměně. Přes pokusy o teoretké zpraování je reakční knetka v naprosté většně přípaů okázána na expermentální úaje. Expermentálním záklaem ke stuu reakčního mehansmu je měření ryhlost reake jenak v závslost na konentraíh nebo tlaíh reagujííh látek, jenak v závslost na teplotě. Přtom je třeba přhlížet ke vlvu látek, které se nejsou zahrnuty ve stehometrké rovn vysthujíí výslenou hemkou přeměnu, ale ovlvňují průběh reake.. KLSIFIKCE CHEMICKÝCH REKCÍ Způsob vyjařování knetkýh závslostí závsí o značné míry na typu reake. Vzhleem ke značné rozmantost hemkýh reakí je účelné zavést s jejh rozělení. Obená hleska: Pole počtu fází: Pole způsobu proveení: Pole reakčníh pomínek: Knetká hleska: Pole způsobu aktvae: Pole reakčního řáu Pole tvaru a počtu knetkýh rovn Pole reakčního mehansmu homogenní heterogenní způsob přetržtý (vsákový, jenorázový) způsob nástřkový způsob nepřetržtý (průtokový, kontnuální) zotermní aabatké zohorké zobarké neovlvňují polohu hemké rovnováhy tepelná aktvae aktvae pomoí jnýh reakí aktvae pomoí katalyzátorů posouvají rovnováhu (vnášejí směrovanou energ) aktvae světlem aktvae elektrkou energí aktvae jaerným zářením aktvae vysokoenergetkým částem aktvae ultrazvukem jenouhé (zolované) složté (smultánní) elementární neelementární protsměrné paralelní náslené. Záklaní pojmy

3 . REKČNÍ RYCHLOST.. DEFINICE REKČNÍ RYCHLOSTI Ústření velčnou hemké knetky je ryhlost reake (reakční ryhlost), efnovaná jako časová změna rozsahu reakeequaton Chapter (Next) Seton ξ J, ke n ξ (.) ν n je změna v látkovém množství složky, způsobená za uvažovanou reakí, ν je stehometrký koefent složky (velčnu ξ rozsah reake známe z hemkýh rovnováh); přpomeňme s, že stehometrké koefenty výhozíh látek považujeme za záporné, prouktů za klané. Pro praktké účely má takto efnovaná reakční ryhlost závažnou nevýhou: je velčnou extenzvní. Pro převeení na velčnu ntenzvní se efnuje reakční ryhlost v jenotkovém objemu, n r ξ V ν V Reakční ryhlost r je stejná pro všehny složky ale závsí na způsobu zápsu hemké reake, jak ukazuje Příkla -: Příkla - Reakční ryhlost a stehometre reake Reak látek a je možno zapsat různým způsoby, např. 3 + ½ ¼ R + S () 6 + ½ R + 4 S () + R + 8 S (3) Jaké jsou reakční ryhlost r(), r() a r(3) a jaký je mez nm vztah? Pro jenotlvé reakční ryhlost platí n n nr n r() S ( 3) V ( ) V ( + ) V ( + ) V 4 n n n n r() S ( 6) V ( ) V ( + ) V ( + 4) V R n n nr n r(3) S ( ) V ( ) V ( + ) V ( + 8) V Mez jenotlvým reakčním ryhlostm tey platí r() r() 4 r(3). (.) V prax se často používá jako míra ryhlost přeměny ryhlost úbytku nebo vznku některé z reagujííh látek, r (Příkla -). Nejčastěj se reakční ryhlost vztahuje ke klíčové slože, za níž volíme tu z výhozíh látek, která je přítomna v nejmenším množství (vzhleem ke stehometr), tj. která se reakí nejříve vyčerpá. V systémeh, ke probíhá jená hemká reake, stačí kromě počátečního složení znát okamžtou konentra jené látky. Konentrae ostatníh látek jsou pak v kažém okamžku určeny stehometrkým koefenty r ν r (.3) Reakční ryhlost r nezávsí na stehometrkém zápsu ale závsí na volbě složky.. Záklaní pojmy 3

4 Příkla - Ryhlost přírůstku a úbytku jenotlvýh složek Př sleování knetky reake látek a (vz Příkla -) byla v určtém časovém okamžku zjštěna ryhlost úbytku n r 0,0 mol m 3 s V Jaké buou ryhlost úbytku, popř. přírůstku ostatníh složek? Pro reak () 3 + ½ ¼ R + S z efne rozsahu reake plyne a tey n n ( ) n ( 3) 6 n n n ns ξ () ( 3) ( ) ( + ) ( + ) a r R 4 n n 0,0 V 6 V 6 0,0 3 mol m 3 s n nr ( + ) n 4 ( 3) a r R + nr n 0,0 V V 0,0 6 mol m 3 s n ns ( + ) n ( 3) 3 a r S + ns n 0, 04 V 3 V 3 mol m 3 s Pro reak () 6 + ½ R + 4 S je n n n ns ξ () ( 6) ( ) ( + ) ( + 4) R a tey n n ( ) n ( 6) 6 n nr ( + ) n ( 6) n ns ( + 4) n ( 6) 3 0,0 a r n n V 6 V 6 a a r R r S nr n 0,0 V V 0,0 3 0,0 6 ns n 0, 04 V 3 V mol m 3 s 3 mol m 3 s mol m 3 s v přípaě reake (3) + R + 8 S n n ( ) n ( ) 6 n nr ( + ) n ( ) n ns ( + 8) n ( ) 3 n n nr ξ (3) S ( ) ( ) ( + ) ( + 8) a a a r r R r S n n 0,0 V 6 V 6 a tey nr n 0,0 V V 0,0 3 0,0 6 ns n 0, 04 V 3 V 3 mol m mol m 3 s mol m 3 s 3 s. Záklaní pojmy 4

5 .. JINÉ VYJÁDŘENÍ REKČNÍ RYCHLOSTI Knetka hemké reake může být harakterzována také pomoí alšíh velčn, nejčastěj konentrae. Časová změna konentrae je však mírou reakční ryhlost pouze tehy, probíhá-l reake za konstantního objemu (tj. v uzavřeném reaktoru, jehož objem se nemění, popř. je-l o reak, př níž se nemění elkové látkové množství). Pak platí n r (.4) ν V ν Jná možnost je časová změna parálního tlaku jenotlvýh složek, stupně přeměny nebo vhoné atvní vlastnost jako je elkové látkové množství, elkový tlak nebo objem soustavy, elektrká vovost, optká otáčvost at., jak ukazují násleujíí příklay. Příkla -3 Ryhlost změny konentrae v zotermky-zobarkém systému Knetka elementární reake (g) + (g) R (g) byla př konstantní teplotě 500 K a konstantním tlaku kpa stuována měřením elkového objemu reagujíí směs v závslost na čase. V okamžku, ky se objem systému měnl ryhlostí V/ 0,5 m 3 h, měl okamžtý objem soustavy honotu V 4,35 m 3 a pro látková množství jenotlvýh složek platlo n n /3 5 n R. Za přepoklau eálního hování stanovte ryhlost změny konentraí jenotlvýh složek v tomto časovém okamžku. Objem reagujíí soustavy není konstantní. Pro konentrae jenotlvýh složek a jejh změny s časem platí n n V, + n V V V [] Celkové látkové množství, které je v aném časovém okamžku přítomno v systému, je za přepoklau eálního hování áno stavovou rovní pv n [] R T a je rovno součtu okamžtýh látkovýh množství jenotlvýh složek: n n + n + n R n + 3 n + / 5 n 4, n [3] Z rovn [] a [3] vyjáříme látková množství jenotlvýh složek v aném časovém okamžku: n pv 03 4,35 30,4 mol [4] 4, RT 4, 8, n 3n 3 30,4 9, mol [5] n R n ,4 6,08 mol [6] Pro změnu elkového látkového množství s časem za konstantního tlaku platí n p V RT [7] a vzhleem k pomíne ané stehometrí. Záklaní pojmy 5

6 n n nr n [8] ν ν ν Σ ν R můžeme vyjářt změnu látkového množství složky s časem n 3 ν n ν p V ( ) 0 ( 0,5),0,0 mol h [9] Σν Σν RT ( ) 8, a ryhlost změny látkovýh množství zbývajííh vou složek: n ν ν ( ) n ( ) (,0) nr ν R ν ( ) n ( + ) (,0) 4,40 mol h [0] +,0 mol h [] Pomoí honot okamžtýh látkovýh množství [4] až [6] a jejh časovýh změn [9] až [0] vypočteme pole vztahu [] změny konentrae jenotlvýh složek s časem: n n V (,0) 30,4 ( 0,5) 0,65 mol m 3 h V V 4,35 4,35 n n V ( 4,40) 9, ( 0,5) 0,89 mol m 3 h V V 4,35 4,35 n n V (,0) 6,08 ( 0,5) V V 4,35 4,35 +0,554 mol m 3 h Příkla -4 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny parálníh tlaků Pro reak mez eálním plyny ν (g) + ν (g) ν R R (g) která probíhá v reaktoru o konstatním objemu, vyjářete reakční ryhlost r pomoí časové změny parálníh tlaků jenotlvýh složek. Pole efnční rovne (.) pro reakční ryhlost platí n n nr r ν V ν V ν V R Protože je o reak mez eálním plyny, může být vztah mez látkovým množstvím kažé ze složek a jejím parálním tlakem vyjářen stavovou rovní p V n R T [] Za konstantního objemu je n V p R T a vztah [] má tvar p p pr r ν RT ν RT ν RT R []. Záklaní pojmy 6

7 Příkla -5 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny stupně přeměny Pro reak / (g) + C (g) R (g), která probíhá (a) za konstantního tlaku, (b) za konstantního objemu, vyjářete reakční ryhlost r pomoí časové změny stupně přeměny. Výhozí směs obsahuje složky C a v molárním poměru 3:. Místo rozsahu reake ξ se pro vyjáření míry hemké přeměny systému často používá stupně přeměny, který je obvykle efnován pro klíčovou složku. Tou je v tomto přípaě látka, protože její množství ve výhozí směs je menší než stehometrké: n,0 n α n,0 ke n,0 je látkové množství klíčové složky na počátku a n její látkové množství v určtém časovém okamžku. n n,0 n,0 α, n n,0 α (a) za konstantního tlaku n ( n α ) n r ν ( ) V V V (b) za konstantního objemu n,0 / V,0 α r,0 α,0,0 Příkla -6 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny elkového tlaku Reake (g) R (g) + / S (g), která probíhá za konstantní teploty a objemu, byla sleována měřením elkového tlaku. Tlak na počátku reake byl p 0. Za přepoklau eálního hování vyjářete reakční ryhlost J pomoí ryhlost změny elkového tlaku v systému. n n ν ξ n ξ,0 +,0 n n + ν ξ n + ξ R R,0 R R,0 n n + ν ξ n + ξ S S,0 S S,0 n ( n,0 + ν ξ) + ( nr,0 + νr ξ) + ( ns,0 + νs ξ) n0 + ξ Σν n n n R S ( n ξ) + ( n + ξ) + ( n + ξ) n ξ,0 R,0 S,0 0 ke n 0 n,0 + n R,0 + n S,0 je elkové látkové množství v systému na počátku a n látkové množství v určtém časovém okamžku. Vztah mez látkovým množstvím a elkovým tlakem v systému je za přepoklau eálního hování vyjářen stavovou rovní p0 V p V na počátku n0 a v určtém časovém okamžku n R T R T takže platí pv p0 V ξ RT RT nebo obeně pv p0 V +Σν ξ RT RT. Záklaní pojmy 7

8 a za konstantní teploty a objemu pro změnu elkového tlaku s časem ostaneme p R T ξ p R T ξ Σν V V Pro reakční ryhlost J, efnovanou rovní (-) pak ostaneme ξ V p ξ V p J popř. J Σν R T R T Příkla -7 Reakční ryhlost vyjářená pomoí časové změny elkového objemu Knetka reake ν (l) + ν (l) ν R R(l) + ν S S(l) byla sleována latometrky. Reake probíhá př konstantním tlaku a teplotě v kapalné fáz, která se hová jako eální roztok ( V směšovaí 0). Molární objem čsté -té složky (,, R, S) je V m. Najěte výraz pro vyjáření reakční ryhlost pomoí časové změny elkového objemu systému. Reakční ryhlost je efnována vztahem (.) n J ν Celkový objem systému je án součtem V n V m + n V m + nr V mr + ns V a pro jeho časovou změnu platí V n n nr ns V m + V m + V mr + V ms [] Pro změny látkovýh množství jenotlvýh složek ze stehometre plyne n n nr n S ν ν νr ν S ms [3] Jestlže se reakí změní např. látkové množství složky o n, pak pro změny látkovýh množství ostatníh složek platí n, n ν ν n a nr ν R ν ns νs ν a po osazení rovne [] pro ryhlost změny elkového objemu ostaneme [] n [4] V n n n n V m + ν V m + νr V mr + νs ν ν ν n ( ν V m + ν V m + νr V mr + νs V ms ) ν J Σ( ν V m ) Vztah mez reakční ryhlostí J a časovou změnou elkového objemu má za přepoklau atvty objemů tvar V J Σ( ν V ) m V ms. Záklaní pojmy 8

9 Příkla -8 Reakční ryhlost vyjářená časovou změnou vovost Knetku ontové reake ν + ν ν R R + ν S S která probíhá za konstantní teploty a objemu, může být sleována měřením vovost reagujíího systému. Znáte-l molární vovost ontů,, R a S, o nhž je možno přepokláat, že se nemění s časem, najěte vztah mez (a) reakční ryhlostí J a ryhlostí změny měrné vovost, (b) časovou změnou konentrae a ryhlostí změny měrné vovost roztoku. (a) Vyjeme z přepoklau, že v uvažovaném roztoku je molární vovost ontů nezávslá na konentra. Pro měrnou vovost kažé ze složek platí κ λ Měrná vovost elého reagujíího systému je ána součtem n κ Σ κ Σ( λ ) Σ( λ ) V a pro její změnu s časem platí κ n n n nr ns Σ( λ ) λ λ λr λs V V n ν n νr n νs n R S V λ + λ + λ + λ ν ν ν n ( λ ν + λ ν + λr νr + λs νs) V ν Σ( λν ) J J V κ Σ( λ ν ) (b) Za konstantního objemu je n V V κ J ν ν Σ( λ ν ) ν κ Σ( λ ν ). Záklaní pojmy 9

10 Příkla -9 Reakční ryhlost vyjářená časovou změnou optké otáčvost Látky, C a S jsou optky aktvní. Reak ν + ν C C ν S S probíhajíí za konstantní teploty a objemu ve voném roztoku, je proto možno sleovat polarmetrky. Úhel otočení rovny lneárně polarzovaného světla optky aktvní látkou,, je án vztahem [ ] l w, ke [ ] je měrná otáčvost látky, která se v průběhu reake nemění, l je tloušťka vrstvy roztoku, w m /V je hmotnostní konentrae roztoku (tj. hmotnost m složky v objemu roztoku V). Úhel otočení je atvní vlastnost. Ovoďte vztah, vyjařujíí reakční ryhlost pomoí ryhlost změny úhlu otočení, /. Úhel otočení je atvní vlastnost, takže platí [ m ] w [ ] [ ] n V V M + [ ] n M + [ ] n M ( C C C S S S) C [ ] n [ C] n C [ S] n S M M V + + M Pro změny látkovýh množství jenotlvýh složek, způsobené reakí, ze stehometre plyne n nc n S ν νc ν S Změní-l se např. látkové množství složky o n, pak pro změny látkovýh množství ostatníh složek platí n a nc ν C ν n ns νs ν S n νc n νs ns [ ] M [ C] MC [ S] MS V + + ν ν n ( [ ] M ν + [ C] MC νc+ [ S] MS νs) ν V J Σ([ ] M ν) J V Σ([ ] M ν ). Záklaní pojmy 0

11 .3 DIFERENCIÁLNÍ RYCHLOSTNÍ ROVNICE Reakční ryhlost bue přrozeně závset přeevším na struktuře reagujííh látek. K tomu, aby mohlo ojít k výměně nebo sílení elektronů za vznku reakčníh prouktů, musí nastat těsný kontakt část reaktantů. Reakční ryhlost buou proto výrazně ovlvňovat též faktory, které zvyšují pravěpoobnost těsného kontaktu molekul (ontů, atomů, rakálů). Je to přeevším zvýšení počtu část v objemové jenote (tj. zvýšení konentrae) zvýšení ntenzty molekulárníh pohybů (tj. zvýšení teploty) zvětšení povrhu (lépe probíhají reake v plynném a kapalném stavu než v pevném a např. práškovté látky reagují ryhlej než zrnté nebo kusové) V homogenníh systémeh závsí reakční ryhlost na teplotě a složení reakční směs. Vztah, který tuto závslost popsuje, se nazývá ryhlostní rovne. U jenouhýh reakí přestavuje součn vou funkí - jena závsí na teplotě, ruhá na konentraíh, popř. parálníh tlaíh výhozíh složek: r k (T) f (,...), popř. r k p (T) f (p,...) (.5).3. RYCHLOSTNÍ KONSTNT Velčna k, popř. k p - ryhlostní konstanta - je číselně rovna ryhlost reake př jenotkovýh konentraíh (parálníh tlaíh) výhozíh látek. Je tey vhonou knetkou velčnou pro porovnávání ryhlostí jenotlvýh reakí - čím je větší, tím ryhlej reake probíhá. Ryhlostní konstanta je funkí teploty. Teplotní závslost je popsána rovní, navrženou Svante rrhenem: k e E */ R T (.6) Konstanta se nazývá přeexponenální (frekvenční) faktor (jeho rozměr je shoný s rozměrem ryhlostní konstanty), E* (rrhenova) aktvační energe - její název vyhází z přestavy, že reagovat mohou pouze molekuly s ostatečnou energí, tey aktvované molekuly, vykazujíí energ vyšší než jstá mez E*. Logartmký tvar ln k ln E * RT k E *, ln k R T T je lneární v souřaníh ln k ; /T. Vyjáření v ferenálním tvaru, (.7) ln k E* (.8) T R T je matematky shoné s van t Hoffovou zobarou (vz Chemké rovnováhy) nebo s Clausovou- Clapeyronovou rovní (vz Fázové rovnováhy). Protože aktvační energe je vžy klaná (rovněž RT > 0), je lnk 0 T > (.9) - tey ryhlostní konstanta elementárníh reakí s teplotou vžy stoupá. Většna reakí, které probíhají rozumnou ryhlostí, tj. mají poločas mnuty až hony, má honotu aktvační energe 50 až 0 kj/mol. To opovíá emprky zjštěnému pravlu, že př zvýšení teploty o 0 vzroste reakční ryhlost va až čtyřkrát.. Záklaní pojmy

12 .3. KONCENTRČNÍ FUNKCE, ŘÁD REKCE Konentrační fune se u jenouhýh homogenníh reakí zpravla vyjařuje jako součn monn konentraí (parálníh tlaků) jenotlvýh výhozíh složek. Např. pro reak má knetká rovne tvar popř. ν + ν + proukty (.0) α r k (.) p α r k p p (.) ke,,... (p, p,...) jsou okamžté konentrae (parální tlaky, probíhá-l reake v plynné fáz,) výhozíh látek. Exponenty α, se určují na záklaě expermentu a nazývají se řáy reake vzhleem k jenotlvým složkám. Obeně nejsou tyto exponenty totožné se stehometrkým koefenty, pouze v přípaě elementárníh reakí. Součet ílčíh reakčníh řáů se nazývá elkový řá reake n α + + (.3) Protože řá reake vyplývá z emprky nalezené ryhlostní rovne, může nabývat nejrůznějšíh honot a neává nforma o mehansmu reake. Na použtém tvaru ryhlostní rovne a na způsobu vyjáření ryhlost reake závsí rozměr honota ryhlostní konstanty. Pro pops reake ν + ν ν R R + ν S S, (.4) která je řáu n α +, ke α je řá reake vzhleem k, řá reake vzhleem k, je možno zvolt různé způsoby * : časová změna rozsahu reake vztažená na jenotku objemu je vyjářena jako funke konentraí výhozíh složek n k α ν V, [k ] konentrae ( n) čas (.5) Jako konkrétní přípa bueme opět uvažovat reak 3 + ½ ¼ R + S : n n n n k α ( 3) ( ) V + V R S ( ) V ( + 4) V ryhlost ubývání nebo vznku jenotlvýh složek je vyjářena jako funke konentraí výhozíh složek n, výh k α V, [k ] konentrae ( n) čas (.6) n, pro + k α V Mez ryhlostním konstantam k a k platí vztah k, [k ] konentrae ( n) čas (.7) ν k (.8) * Dolní nexy nebo p označují, že jako míra zastoupení látek v reakční směs byla zvolena konentrae, popř. tlak, nex u ryhlostní konstanty znamená, že ryhlost je vztažena na složku ).. Záklaní pojmy

13 Pro reak 3 + ½ ¼ R + S : n k α V, k 3 k ; n k α V, k ½ k ; nr + kr α V, k R ¼ k ns + ks α V, k S k změna parálníh tlaků s časem je vyjářena jako funke parálníh tlaků Pro reake mez eálním plyny za konstantního objemu pro parální tlaky platí p n RT RT, V Po osazení o rovne (.5) ostaneme α ( p / RT) p p k ν T T R R n p RT R T (.9) V (.0) p úpravou ( ) n k RT pα p kp pα p ν (.) Konstanta k p má rozměr [k p ] tlak ( n) čas. Je zřejmé, že platí k k T ( ) n p R (.) Poobně jako u konentračního vyjáření, používá se ze vyjáření pomoí ryhlost úbytku parálního tlaku některé z výhozíh látek, p, reaktant kp pα p, [k p ] tlak ( n) čas (.3) nebo ryhlost přírůstku parálního tlaku některého z prouktů p, prout + kp pα p, [k p ] tlak ( n) čas (.4) ke k ν k (.5) Např. pro výše uveenou reak je p p kp pα p pr k p 3 k p ; + kpr pα p k p ¼ k p p kp pα p ps k p ½ k p ; + kps pα p k p k p Rovněž se používá ryhlostníh rovn, v nhž je ryhlost reake, aná rovní (.), funkí parálníh tlaků n k p pα p, k konentrae tlak( n) čas p ν V (.6) nebo v nhž je ryhlost reake vyjářená pomoí parálníh tlaků funkí konentraí výhozíh látek p k α, [ k ] tlak konentrae( n) čas (.7) ν p. Záklaní pojmy 3

14 Ryhlostní rovne umožňuje přepověět ryhlost reake na záklaě znalost honoty ryhlostní konstanty a složení reakční směs. Konečný tvar ryhlostní rovne umožňuje prováět klasfka reakí pole reakčního řáu Soula expermentálně stanovené ryhlostní rovne s navrženým mehansmem je krtérem jeho správnost.3.3 MOLEKULRIT REKCE Většna hemkýh reakí však neprobíhá bezprostřeně tak, jak je napsána stehometrká rovne, ale přes větší č menší počet mezstupňů a jm opovíajííh mezprouktů. Jenouhé mezstupně, z nhž se skláá skutečný reakční průběh, se označují jako elementární kroky nebo elementární reake. Ryhlost těhto elementárníh kroků lze popsat ryhlostní rovní ν ν r k (.8) v níž jsou exponenty rovny počtům molekulárníh útvarů, které se tohoto elementárního kroku zúčastňují, tey stehometrkým koefentům. Jejh součet bue v tomto přípaě vyjařovat počet molekul č molekulárníh útvarů, jejhž současná a bezprostření nterake vee k hemké přeměně a označuje se jako molekularta reake. Na rozíl o řáu reake může molekularta nabývat pouze eločíselnýh klanýh honot. S řáem reake je molekularta totožná v přípaě, že se hemká reake skláá jen z jenoho elementárního kroku. Reake monomolekulární : molekularta je jena, tj. k reak oje rozpaem jené molekuly, často náslekem popuu zvenčí, např. pohlením světelného kvanta, energetkou nterakí s částí přítomného nertního plynu nebo rozpouštěla. Všehny jaerné rozpay jsou monomolekulární; bmolekulární : molekularta je vě, reagují vě molekuly nebo atomy, stejné nebo různé, + nebo +; naprostá většna hemkýh reakí patří o této skupny trmolekulární : molekularta je tř, tey reagují tř molekuly nebo atomy (na stejném místě, ve stejném čase); reakí tohoto typu je známo jen několk (a an u těh není trmolekularta jenoznačně prokázána), neboť současné setkání tří část v prostoru je málo pravěpoobné..3.4 REKČNÍ MECHNISMUS Chemkou reak hápeme tey v převážné většně přípaů jako složenou z elementárníh kroků a soubor těhto elementárníh kroků, jmž nterpretujeme skutečný reakční průběh, se označuje jako reakční mehansmus. Je zřejmé, že má-l ryhlostní rovne jný tvar než opovíá stehometr, jená se o reak neelementární. Např. pro rozkla ozonu na kyslík, O 3 3 O, byla pro zohorký průběh expermentálně nalezena rovne, vyjařujíí ryhlost úbytku ozonu ve tvaru O 3 k (O3) O3 O (.9) Rozkla ozonu je tey jenouhá neelementární reake. (Dále uvíme, že k (O 3 ) je konstanta úměrnost v ryhlostní rovn, v níž je ryhlost reake vyjářena ryhlostí ubývání ozonu). Záklaní pojmy 4

15 .4 INTEGRÁLNÍ RYCHLOSTNÍ ROVNICE.4. INTEGRÁLNÍ DT Řešení ferenální ryhlostní rovne vee ke vztahu mez parametry reagujíí soustavy (konentraem, látkovým množstvím nebo parálním tlaky) a časem k ntegrální ryhlostní rovn. Integrály se v jenouššíh přípaeh řeší analytky a po osazení okrajovýh pomínek lze získat analytké výrazy. Ve složtějšíh přípaeh se vyhonoují numerky a ntegrální knetké závslost se znázorňují grafky. Z hleska formální knetky je možno rozělt hemké reake na jenouhé, k jejhž popsu stačí jena stehometrká a jena knetká rovne, složté (smultánní), ky k vyjáření pozorovanýh změn ve složení reagujíího systému je třeba použít několka stehometrkýh rovn a víe než jenoho knetkého vztahu. Př sestavování blane používáme rozsahu reake vztaženého na jenotku objemu, ξ,0 x (.30) V ν pro konentrae jenotlvýh složek pak platí 0 + ν x (.3) stupně přeměny, vztaženého ke klíčové slože K K0 K α, K K0 α K0 (.3) K0 pk0 pk α, p K p K0 α p K0 (.33) p K0 změny tlaku p vyjářeného pomoí rozsahu reake, (za přepoklau platnost stavové rovne eálního plynu, p RT) p p p ξ 0 R T RT 0 (.34) V ν ν pro parální tlaky jenotlvýh složek pak platí p p 0 + ν p (.35) Př zpraování at získanýh měřením elkového tlaku je třeba vyjářt parální tlaky výhozíh složek pomoí naměřené honoty elkového tlaku. Za přepoklau eálního hování platí Daltonův zákon p Σp Σ(p 0 + ν p) Σp 0 + p Σν p 0 + p Σν (.36) ke Σp 0 p 0 (elkový tlak v systému na počátku reake). Otu p p0 p (.37) Σν.4. POLOČS Jnou ntegrální velčnou, která je mírou ryhlost reake je poločas / - oba, za kterou klesne konentrae výhozí látky na polovnu. Je-l víe výhozíh látek a jsou ve stehometrkém poměru, nezáleží poločas na volbě výhozí složky. Nejsou-l ve stehometrkém poměru, vztahuje se poločas zpravla ke klíčové slože, tj. k láte, která nejříve zreaguje. Přehle ntegrálníh knetkýh rovn pro jenosměrné reake různýh řáů je uveen v ost. 0. až Záklaní pojmy 5

16 Příkla -0 Dferenální ryhlostní rovne Reake mez látkam a probíhá pole stehometrké rovne (g) + (g) C (g) př teplotě 605 K v reaktoru o konstatním objemu 0,5 m 3. Počáteční konentrae látky je 0,5 mol m 3, počáteční konentrae látky je 0,4 mol m 3. Reake probíhá mehansmem formálně shoným s uveeným shematem a pro její ryhlostní konstantu byla nalezena honota k 0,4 m 6 mol mn. Vypočítejte (a) ryhlost změny konentrae látky a látky v okamžku, ky stupeň přeměny látky je α 0,75, (b) reakční ryhlost J p () honotu ryhlostní konstanty pro ryhlostní rovn k p p p (přepokláejte eální hování všeh plynnýh složek) (a) Pro změnu konentrae látky platí ryhlostní rovne k [] lane pomoí stupně přeměny: je klíčová složka, 0 α 0,75 [] α 0 0 α 0 α [3] [4] [5] lanční vztahy osaíme o rovne [] pro ryhlost změny konentrae látky k ( 0 0 ) ( 0 α 0 α ) [6] 0,4 (0,5 0,5 0,75) (0,4 0,5 0,75) 4, mol m 3 mn Ryhlost změny konentrae látky : r C ( ) ( ) [7] ( + ) ( 4, ) 9, mol m 3 mn (b) Za konstantního objemu (V 0,5 m 3 50 m 3 ) je reakční ryhlost ána vztahem J r V ( 4, ) 50 6,89 0 mol mn () Výpočet ryhlostní konstanty k p Do zaané ryhlostní rovne p k p p p [8] osaíme za parální tlaky jenotlvýh složek ze stavové rovne eálního plynu, p RT: RT k ( ) ( p RT R T) [9]. Záklaní pojmy 6

17 a porovnáme s ryhlostní rovní []: k ( ) p RT k [0] k p k ( ) (8,34 605) 6 / 0, 4 0 RT / 3,6 0 8 Pa mn m6 mol mn (J K mol ) K 6 m J mn Pa mn Příkla - Dferenální a ntegrální ryhlostní rovne Pro reak 3 C H 5 OH + 4 KMnO 4 3 CH 3 COOK +4 MnO + KOH + 4 H O (E) (M) probíhajíí př teplotě 60 C a konstatním objemu má ry hlostní konstantu v ryhlostní rovn E k E E M honotu k E 6,9 0 6 m 3 mol s. Jsou-l počáteční konentrae (a) E0 M0 0,03 mol m 3, (b) 3 E0 0,03 mol m 3, M0 0,06 mol m, () E0 0,03 mol m 3, M0 0,04 mol m 3, vypočítejte, za jak louho bue zoxováno 80 % ethanolu. Pro přípa () vypočítejte poločas reake. lane: x (ξ/v) E E0 M M0 ( 3) ( 4) [] má být zoxováno 80 % M : E0 E 0,8 E0 3 x x E E0 0,8 0,03 0,008 mol m 3 [] ( 3) x [3] M M0 4 D ferenální ryhlostní rovne (vz také ost ): r E k ( 3) E M [4] Ryhlost úbytku ethanolu: E 3 k E M k E E M [5] Vyjáření pomoí přeměny ( E + 3x, k k E /3): x k ( E0 3 x) ( M0 4 ) x [6]. Záklaní pojmy 7

18 Integrální ryhlostní rovne získáme ntegraí rovne [6] x x k ( 3 x) ( 4 x) [8] 0 E0 M0 0. uď rozklaem na částečné zlomky: ( M0 4 x) + ( E0 3 x) + ( E0 3 x) ( M0 4 x) ( E0 3x) ( M0 4 x) ( E0 3 x) ( M0 4 x) 4 otu a M0 E0 M0 E0 x 0 E0 M0 M0 E0 0 E0 M0 E0 0 M0 x M0 M0 E x 3 x 4 x ( 3 x) ( 4 x) 3 4 ( 3 x) 3 4 ( 4 x) 3 ( E0 3 ) 4 ( M0 4 ) ln x ln x 3 4 ( 3) 3 4 ( 4) M0 E0 E0 M0 E0 M0 E0 ( M0 4 x) ln 3 4 ( 3x) M0 E0 M0 E0 Rovne [8] má tey po ntegra tvar E0 ( M0 4 x) 3 M0 4 ln k E0 M0 ( E0 3 x). Použjeme jž hotovou ntegrovanou rovn z ost : ( ν x) ln E0 M0 M ( ν ( ) E x M0 νm E0) ν M0 E0 E ( 4 x) ln 3 4 x ( ) E0 M0 M0 E0 k M0 ( E0 3 ) k x (a) E0 M0 0,03 mol m 3, x 0,008 mol m 3 x 0,03 3 0,008 0,006 mol m 3 E E0 3 x 0, ,008 0,00 mol m 3 M M0 4 Za těhto počátečníh konentraíh nemůže reake probíhat tak louho, aby zreagovalo 80 % půvoně přítomného ethanolu, počáteční konentrae manganstanu je menší než opovíá ste- hometr (musela by být mnmálně 0,03 mol m 3 ). (b) E0 0,03 mol m 3, M0 0,06 mol m 3, x 0,008 mol m 3, k k E/3 (6,9 0 )/3,3 0 m mol s,3 0 3 m 3 mol s osaíme o rovne [] ln ( 4 x) 0,03 (0,06 4 0,008) ln k (3 4 ) ( 3 x),3 0 3 (3 0,06 4 0,03) 0,06 (0,03 3 0,008) E0 M0 M0 E0 M0 E0 639,84 s,706 h E0 [9] [0] []. Záklaní pojmy 8

19 () počáteční konentrae složek jsou ve stehometrkém poměru, E0 M0 ( 3) ( 4) [] x 4 4 k ( k ( 3 x) E0 3 ) ( E0 4 ) x x 3 3 E0 [3] x x 4 k 3 [4] ( 0 E0 3 x) k E0 ( E0 3 x) 3 [5] 4 k ( 3 E0 3 x) E0 4,30 0,03 3 0,008 0,03 [6] 49,75 s 4,06 h oločas: E E0 /, 0,03 P x ( E0 E ) ( 3 E0 E0) 3 6 E0 0,005 6 / 4,30 3 (0,03 3 0,005) 0,03 [7] 363,9 s,006 h Příkla - Sleování knetky pomoí atvní vlastnost Průběh reake fenaetylbromu (F) s pyrnem (P) v kapalné fáz C r 6 H 5 COCH r + C 5 H 5 N C 6 H 5 COCH NC 5 H (F) (P) je možno sleovat měřením oporu reagujíí směs. Knetka reake je popsána ryhlostní rovní ruhého řáu, P k P F s ryhlostní konstantou k m 3 mol s. Př stejnýh počátečníh konentraíh fenae- a pyrnu, 0,04 mol m 3, byl po 95 mnutáh reake byl naměřen opor 5900 Ω, po tylbromu okončení reake byl opor 900 Ω. Vypočítejte, jak louho trvalo, než opor roztoku klesl na honotu 500 Ω. Př stejnýh počátečníh konentraíh P a F platí také pro okamžté konentrae P F a ferenální ryhlostní rovne má tvar P k P [] Její ntegraí ostaneme k P [] P P0 P0 + P0 k Poměr počáteční a okamžté konentrae pyrnu vyjáříme pomoí naměřenýh honot elektrkého oporu reagujíí směs, pro který platí C R κ [3]. Záklaní pojmy 9

20 ke C je konstanta vovostní náobky, R je naměřený opor a κ je konuktvta (měrná vovost) reagujíí směs, která je atvní vlastností κ Σ κ Σ( λ ) [4] (λ je molární vovost složky ). Konentrae jenotlvýh složek v čase vyjáříme z blane + ν x [5] 0 κ Σ( λ ] 0) +Σ( λ ν x) κ0 + x Σ( λ ν) [6 κ 0 Po úplném okončení reake, ky je P 0 P x x P0, [7] má konuktvta honotu κ : κ κ0 + P0 Σ( λ ν) [8] Rovne [6] a [8] umožňují vyjářt přeměnu x pomoí vovostí: C C x κ κ0 R R0 R R0 R R0 R P0 κ κ0 C C R R0 R R R0 R R0 [9] a P x R R0 R R0 ( R R ) R R R R ( R R ) [0] P0 P0 0 0 Neznámou honotu oporu počáteční směs, R 0, vypočítáme pomoí zaanýh honot 95 mn, R 5900 Ω, R 900 Ω, k m 3 mol s, P0 0,04 mol m 3 40 mol m 3. Z rovne [] nejprve vyjáříme P 7 0 k P0 + P ,4 a osaíme o rovne [0] R0 ( R R ) 5900, R R ( R R ),4 0 ( ) ( R0 900) R ,9 Ω,4 0 Z rovn [] a [0] vypočítám e čas?, v němž bue mít opor směs honotu R 500 Ω R ( R 0 R ) + P0 k [] R ( R R ) (6090,9 900) 6090,9 ( ) 68008,5 s 8,89 h. Záklaní pojmy 0

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ 6. CHEMICKÁ KINETIK Termoynamka stuuje složení systému v jeho časově neproměnném (rovnovážném) stavu (tj. sleuje stav, jehož systém osahuje po ostatečně louhé obě), ovoluje poznat energetké pomínky, za

Více

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE 3. IMULTÁNNÍ REKCE 3. Protsměrné (vratné) reae... 3.. Reae, obě ílčí reae prvého řáu... 3.. Reae D E, D, D E...4 3..3 Kneta & termoynama (vratné reae & hemá rovnováha)...4 Příla 3- Protsměrné reae...6

Více

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO

Předpokládáme ideální chování, neuvažujeme autoprotolýzu vody ve smyslu nutnosti číselného řešení simultánních rovnováh. CH3COO Pufr ze slabé kyseliny a její soli se silnou zásaou např CHCOOH + CHCOONa Násleujíí rozbor bue vyházet z počátečního stavu, ky konentrae obou látek jsou srovnatelné (největší pufrační kapaita je pro ekvimolární

Více

c A = c A0 a k c ln c A A0

c A = c A0 a k c ln c A A0 řád n 2.řád.řád 0.řád. KINETIK JEDNODUCHÝCH REKCÍ 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 02 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 03 Ryhlost reae, ryhlosti

Více

3 Základní modely reaktorů

3 Základní modely reaktorů 3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném

Více

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11

Úloha 1-39 Teplotní závislost rychlostní konstanty, reakce druhého řádu... 11 1. ZÁKLADNÍ POJMY Úloha 1-1 Různé vyjádření reakční rychlosti rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek... 2 Úloha 1-2 Různé vyjádření reakční rychlosti změna celkového látkového množství... 2 Úloha

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali

Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření 3.. 011 Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum. 3. 011 Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali

Více

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA 8. HOMOGENNÍ TLÝZ 8.1 MECHNISMUS HOMOGENNĚ TLYZOVNÝCH RECÍ... 8.1.1 omplex rrheniova typu... 8.1. omplex van t Hoffova typu...3 8. RECE TLYZOVNÉ YSELINMI...4 8..1 Obená yselá atalýza...4 8.. Speifiá yselá

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Vedení vvn a vyšší parametry vedení

Vedení vvn a vyšší parametry vedení Veení vvn a vyšší parametry veení Při řešení těchto veení je třeba vzhleem k jejich élce uvažovat nejenom opor veení R a inukčnost veení L, ale také kapacitu veení C. Svo veení G se obvykle zanebává. Tyto

Více

1. POLOVODIČOVÉ TEPLOMĚRY

1. POLOVODIČOVÉ TEPLOMĚRY Úkol měření 1. POLOVODČOVÉ EPLOMĚY 1. entfkujte neznámý perlčkový termstor. Navrhněte zapojení pro jeho lnearzac.. rčete teplotní závslost napětí na oě protékané konstantním prouem a charakterstku teplotního

Více

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23

= 2,5R 1,5R =1,667 T 2 =T 1. W =c vm W = ,5R =400,23K. V 1 =p 2. p 1 V 2. =p 2 R T. p 2 p 1 1 T 1 =p 2 1 T 2. =p 1 T 1,667 = ,23 15-17 Jeden mol argonu, o kterém budeme předpokládat, že se chová jako ideální plyn, byl adiabaticky vratně stlačen z tlaku 100 kpa na tlak p 2. Počáteční teplota byla = 300 K. Kompresní práce činila W

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

Dynamická podstata chemické rovnováhy

Dynamická podstata chemické rovnováhy Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají

Více

9. Chemické reakce Kinetika

9. Chemické reakce Kinetika Základní pojmy Kinetické rovnice pro celistvé řády Katalýza Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti reakční mechanismus elementární reakce a molekularita reakce reakční rychlost

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO. OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015 Přijímací zkouška na navazující magisterské stuium 05 Stuijní program: Stuijní obor: Řešení příklaů pečlivě oůvoněte. Příkla (5 boů) Spočtěte ke M {(y, x) R ; x 0, x + y a}. Příkla (5 boů) Nalezněte supremum

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r.

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r. L A B O R A T O Ř O B O R U CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r. Ústav organcké technologe (111) Ing. J. Trejbal, Ph.D. budova A, místnost č. S25b Název práce : Vedoucí práce: Umístění práce: Rektfkace

Více

Průřezové charakteristiky základních profilů.

Průřezové charakteristiky základních profilů. Stření průmyslová škola a Vyšší oborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřenictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Průřezové

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Chromatografie Zroj: http://www.scifun.org/homeexpts/homeexpts.html [34] Diaktický záměr: Vysvětlení pojmu chromatografie. Popis: Žáci si vyzkouší velmi jenouché ělení látek pomocí papírové chromatografie.

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

Kuličkové šrouby a matice - ekonomické

Kuličkové šrouby a matice - ekonomické Kuličkové šrouby a matice - ekonomické Tiskové chyby, rozměrové a konstrukční změny vyhrazeny. Obsah Obsah 3 Deformační zatížení 4 Kritická rychlost 5 Kuličková matice FSU 6 Kuličková matice FSE 7 Kuličková

Více

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází:

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází: CHEMICKÁ KINETIK KLSIFIKCE CHEMICKÝCH EKCÍ Obená hledsa: Podle počtu fází: Podle způsobu provedení: Podle reačníh podmíne: Knetá hledsa: Podle způsobu atvae: Podle reačního řádu Podle tvaru a počtu netýh

Více

5. CHEMICKÉ REAKTORY

5. CHEMICKÉ REAKTORY 5. CHEMICÉ REAORY 5.1 IZOERMNÍ REAORY... 5.1.1 Diskontinuální reaktory... 5.1. Průtočné reaktory... 5.1..1 Průtočné reaktory s pístovým tokem... 5.1.. Průtočné reaktory s dokonale promíchávaným obsahem...4

Více

Termochemie. Verze VG

Termochemie. Verze VG Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých

Více

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška POHYB SPLAVENIN 8 Přenáška Obsah: 1. Úvo 2. Vlastnosti splavenin 2.1. Hustota splavenin a relativní hustota 2.2. Zrnitost 2.3. Efektivní zrno 3. Tangenciální napětí a třecí rychlost 4. Počátek eroze 5.

Více

Úloha II.E... čočkování

Úloha II.E... čočkování Úloha II.E... čočkování 8 boů; průměr 5,46; řešilo 65 stuentů V obálce jste spolu se zaáním ostali i vě čočky. Vaším úkolem je změřit jejich parametry ruh a ohniskovou vzálenost. Poznámka Poku nejste stávající

Více

Ch - Chemické reakce a jejich zápis

Ch - Chemické reakce a jejich zápis Ch - Chemické reakce a jejich zápis Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE Tento dokument byl

Více

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek

Více

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup) Praha 15. srpna 2013 Postup při měření rchlosti přenosu at v mobilních sítích le stanaru LTE (Metoický postup Zveřejněno v souvislosti s vhlášením výběrového řízení za účelem uělení práv k vužívání ráiových

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z

Více

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus. Chemická kinetika Chemická reakce: děj mezi jednotlivými atomy a molekulami, při kterých zanikají některé vazby v molekulách výchozích látek a jsou nahrazovány vazbami v molekulách nově vznikajících látek.

Více

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

Rychlost chemické reakce A B. time. rychlost = - [A] t. [B] t. rychlost = Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C;

Rychlost chemické reakce A B. time. rychlost = - [A] t. [B] t. rychlost = Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C; Rychlost chemické reakce A B time rychlost = - [A] t rychlost = [B] t Reakční rychlost a stechiometrie A + B C; R C = R A = R B A + 2B 3C; 1 1 R A = RB = R 2 3 C Př.: Určete rychlost rozkladu HI v následující

Více

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy Otázka: Základní chemické pojmy Předmět: Chemie Přidal(a): berushka Základní chemické pojmy ATOM nejmenší částice běžné hmoty částice, kterou nemůžeme chemickými prostředky dále dělit (fyzickými ale ano

Více

Spojité regulátory - 1 -

Spojité regulátory - 1 - Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce plikované hemiké proesy Heterogenní nekatalyzované reake Heterogenní nekatalytiké reake plyn nebo kapalina dostávají do styku s tuhou látkou a reagují s ní, přičemž se tato látka mění v produkt. a ( tekutina

Více

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Příklay: 1. Přímý voič o élce 0,40 m, kterým prochází prou 21 A, leží v homogenním magnetickém poli kolmo k inukčním čarám. Velikost vektoru magnetické inukce je 1,2 T. Vypočtěte práci, kterou musíme vykonat

Více

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy HMOTA A JEJÍ VLASTNOSTI POSTAVENÍ FYZIKÁLNÍ CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH HISTORIE FYZIKÁLNÍ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY DEFINICE FORMY HMOTY Formy a nositelé hmoty

Více

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

Modelování rizikových stavů v rodinných domech 26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra

Více

FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU

FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU F. Dušek, D. Honc Katera řízení procesů, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Univerzita Parubice Abstrakt Článek se zabývá sestavením nelineárního ynamického moelu

Více

9. Struktura a vlastnosti plynů

9. Struktura a vlastnosti plynů 9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Rozdělení systému - podle výměny hmoty a energie Otevřený systém může se svým oolím vyměňovat hmotu a energii v průběhu časového období bilanování Uzavřený

Více

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy 1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,

Více

optika0 Světlo jako vlna

optika0 Světlo jako vlna optika0 Světlo jako vlna Spor o postatě světla se přenesl z oblasti filozofických úvah o reality koncem 17. století. Vlnovou teorii světla uveřejnil v knize Pojenání o světle (190) holanský fyziky Christiaan

Více

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

1.3. Transport iontů v elektrickém poli .3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost

Více

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Při rozhodování o splátkové společnosti se budeme řídit výší RPSN. Pro nákup zboží si zvolíme. Dl = >k=0

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Při rozhodování o splátkové společnosti se budeme řídit výší RPSN. Pro nákup zboží si zvolíme. Dl = >k=0 Úloha 4 - Koupě DVD reoréru SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Mlaá roina si chce poříit DVD reorér v honotě 9 900,-Kč. Má možnost se rozhonout mezi třemi splátovými společnosti, teré mají násleující pomíny: a) První

Více

4/3.3. bodem v rovině (tvoří rovinný svazek sil), jsou vždy. rovnice z-ová. Pro rovnováhu takové soustavy

4/3.3. bodem v rovině (tvoří rovinný svazek sil), jsou vždy. rovnice z-ová. Pro rovnováhu takové soustavy STROJNICKÁ PŘÍRUČKA čá s t 4, d íl 3, k a p to la 3, str. 1 díl 3, Statka 4/3.3 ROVNOVÁHA TĚLESA Procházejí-l po uvolnění tělesa všechny síly jedním bodem v rovně (tvoří rovnný svazek sl), jsou vždy splněny

Více

4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem

4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem 4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných voičů s prouem Přepoklay: 4502, 4503, 4504 Př. 1: Dvěma velmi louhými svislými voiči prochází elektrický prou. Rozhoni pomocí rozboru magnetických inukčních čar polí

Více

Molekulová fyzika a termika:

Molekulová fyzika a termika: Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta

Více

Ing. Radovan Nečas Mgr. Miroslav Hroza

Ing. Radovan Nečas Mgr. Miroslav Hroza Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Hněvkovského, č.p. 30, or. 65, 617 00 BRNO zapsaná v OR u krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 3470 Aktivační energie rozkladu vápenců a její souvislost s ostatními

Více

Úvod - vymezení základních pojmů v zákoně o DPH ve vazbě na účetnictví

Úvod - vymezení základních pojmů v zákoně o DPH ve vazbě na účetnictví v účetnictví příspěvkové organizace (včetně vazby na aňové přiznání) Program semináře Úvo - vymezení záklaních pojmů v zákoně o ve vazbě na účetnictví I. Blok uskutečněná plnění Plnění poléhající ani a

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha ANOVA Analýza rozptylu př jednoduchém třídění Jana Vránová, 3.léařsá faulta UK, Praha Teore Máme nezávslých výběrů, > Mají rozsahy n, teré obecně nemusí být stejné V aždém z nch známe průměr a rozptyl

Více

MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM

MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM Úloha č. 9 MĚŘENÍ JENOUCHÝCH SPEKTER IFRAKČNÍM SPEKTROMETREM ÚKOL MĚŘENÍ:. Kalibrujte spektrometr pomocí He spektra a určete mřížkovou konstantu použité ifrakční mřížky.. Stanovte vlnovou élku spektrálních

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D. Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

26.1 UŽITÍ KONDENZÁTORŮ 26.2 KAPACITA

26.1 UŽITÍ KONDENZÁTORŮ 26.2 KAPACITA 26 Kapacita SreËnÌ p Ìhoa BÏhem komorovè fibrilace, ËastÈho typu sreënìho z chvatu, p estanou sreënì komory pumpovat krev, protoûe stahy a uvolnïnì jejich svalov ch vl ken p estanou b t koorinov ny. Pacienta

Více

10 Bioreaktor. I Základní vztahy a definice. Petr Kočí, Lenka Schreiberová, Milan Jahoda (revize )

10 Bioreaktor. I Základní vztahy a definice. Petr Kočí, Lenka Schreiberová, Milan Jahoda (revize ) 10 Boreaktor Petr Kočí, Lenka Schreberová, Mlan Jahoda (revze 16-08-23) I Základní vztahy a defnce Chemcké reaktory jsou zařízení, v nchž probíhá chemcká přeměna surovn na produkty. Vsádkové reaktory jsou

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

6. ZÁSOBOVÁNÍ 6.1. BILANCE MATERIÁLU 6.2. PROPOČTY SPOTŘEBY MATERIÁLU

6. ZÁSOBOVÁNÍ 6.1. BILANCE MATERIÁLU 6.2. PROPOČTY SPOTŘEBY MATERIÁLU 6. ZÁSOBOVÁÍ 6.1. Bilance materiálu 6.2. Propočty potřeby materiálu 6.3. Řízení záob (plánování záob) Záobování patří mezi velmi ůležité ponikové aktivity. Při řízení záob e jená v potatě o řešení tří

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

CHEMICKÁ ROVNOVÁHA PRINCIP MOBILNÍ (DYNAMICKÉ) ROVNOVÁHY

CHEMICKÁ ROVNOVÁHA PRINCIP MOBILNÍ (DYNAMICKÉ) ROVNOVÁHY CHEMICKÁ ROVNOVÁHA PRINCIP MOBILNÍ (DYNAMICKÉ) ROVNOVÁHY V reakční kinetice jsme si ukázali, že zvratné reakce jsou charakterizovány tím, že probíhají současně oběma směry, tj. od výchozích látek k produktům

Více

Konečný automat Teorie programovacích jazyků

Konečný automat Teorie programovacích jazyků Konečný automat Teorie programovacích jazyků oc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@menelu.cz Automaty v běžném životě Konečný automat Metoy konstrukce konečného automatu

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

Kalibrace pomocí roztoku Kcl o známé vodivosti (C' konstanta vodivostní nádobky): = 129,955 =0,3756 Sm 1. = 0, =0,01878Sm2 mol 1

Kalibrace pomocí roztoku Kcl o známé vodivosti (C' konstanta vodivostní nádobky): = 129,955 =0,3756 Sm 1. = 0, =0,01878Sm2 mol 1 1 Určete molární vodvo roztoků pět anorganckých sloučenn o koncentrac 0,0 moldm 3, jejchž konduktvta byla zjšťována měřením odporu vodvoní nádobky, naplněné měřeným roztokem s těmto výsledky: RKCl470,RCuSO

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Kateřina Dlouhá Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI - 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním

Více

3.8. Elektromagnetická indukce

3.8. Elektromagnetická indukce 3.8. Elektromagnetká nduke 1. mět defnovat velčnu magnetký ndukční tok a matematky vyjádřt harakterstkou vlastnost magnetkého pole, nezřídlovost, užtím této velčny.. Popsat základní expermenty, které demonstrují

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po

Více

Nadměrné daňové břemeno

Nadměrné daňové břemeno Nměrné ňové břemeno Nměrné ňové břemeno je efinováno jko ztrát přebytku spotřebitele přebytku výrobe, ke kterému ohází v ůsleku znění. Něky se tož nzývá jko ztrát mrtvé váhy. Připomenutí: Přebytek spotřebitele:

Více

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 1 * Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 2 1. seminář LC Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 3 Mol : jednotka látkového množství (látkové množství je veličina úměrná počtu látkových částic) 4 Mol : jednotka

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Sttiky neurčité

Více

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2.

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Roztoky Ročník: 2. Roztoky směsi dvou a více látek jsou homogenní (= nepoznáte jednotlivé částečky roztoku - částice jsou menší než 10-9 m) nejčastěji se rozpouští pevná látka v kapalné látce jedna složka = rozpouštědlo

Více

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme. Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem

Více

stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10

stechiometrický vzorec, platné číslice  1 / 10 Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,

Více

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE

VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE ZÁKLADNÍ POJMY : Chemická rovnice (např. hoření zemního plynu): CH 4 + 2 O 2 CO 2 + 2 H 2 O CH 4, O 2 jsou reaktanty; CO 2, H 2 O jsou produkty; čísla 2 jsou stechiometrické

Více

Optika CD přehrávače. Zdeněk Bochníček, Přírodovědecká fakulta MU v Brně

Optika CD přehrávače. Zdeněk Bochníček, Přírodovědecká fakulta MU v Brně Optika CD přehrávače Zeněk Bochníček, Příroověecká fakulta MU v Brně V roce 1977, právě 100 let po vynálezu fonografu T. A. Eisona, byl firmami Sony a Philips uveen na trh nový revoluční systém reproukce

Více

2. KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ

2. KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ . KINETICKÁ ANALÝZA JEDNODUCHÝCH HO- MOGENNÍCH REAKCÍ.1 Kinetiká měření....1.1 Chemiké metody...3.1. Fyzikální metody...3. Stanovení řádu reake a ryhlostní konstanty...4.1.1 Integrální metoda...4 Příklad

Více

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky

Více

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

Základy molekulové fyziky a termodynamiky Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou

Více

PROTLAČENÍ. Protlačení 7.12.2011. Je jev, ke kterému dochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A load

PROTLAČENÍ. Protlačení 7.12.2011. Je jev, ke kterému dochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A load 7..0 Protlačení Je jev, ke kterému ochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A loa PROTLAČENÍ A loa A loa A loa Zatěžovací plochu A loa obyčejně přestavuje kontaktní plocha mezi sloupem

Více

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština Identifikátor materiálu: ICT 2 41 Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0796 Název projektu Vzděláváme pro život Název příjemce podpory SOU plynárenské Pardubice název materiálu (DUM) Mechanika

Více

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Výsledky některých náhodných pokusů jsou přímo vyjádřeny číselně (např. při hodu kostkou padne 6). Náhodnou veličinou

Více

, kde J [mol.m -2.s -1 ] je difuzní tok, D [m 2.s -1 ] je celkový

, kde J [mol.m -2.s -1 ] je difuzní tok, D [m 2.s -1 ] je celkový FM / DIFUZE I. I. a II. FICKŮV ZÁKON Jméno: St. sk.: Datum: Autor vičení: Ing. Eva Novotná, Ph.D., 4enov@seznam.z Potřebné moudro : Cílem vičení je vytvořit reálný pohled na důležitost, mnohotvárnost a

Více