Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko"

Transkript

1 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Část 1: 15/10/2005/FIN Zadavatel: Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října Ostrava Zhotovitel: Jeremenkova 485/ Ostrava Vítkovice

2 Obsah: 1Úvodem Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě Rozvoj cestovního ruchu v České republice Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Všeobecná charakteristika turistického regionu SMaS Geografické vymezení regionu Jeseníky Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Beskydy - Valašsko Základní socioekonomické údaje Obyvatelstvo Ekonomická charakteristika Kriminalita a bezpečnost Infrastruktura a vybavenost Doprava Hraniční přechody Vzdělávání Zdravotnictví Kulturní zařízení a instituce Životní prostředí Půdní fond Zvláště chráněná území Vodní plochy Jeskyně Ekologie Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS Krajské úřady Profesní a zájmové instituce Euroregiony Mikroregiony, svazky obcí, města a obce Informační centra Cestovní kanceláře Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS Základní data o cestovním ruchu Podmínky pro turistiku Pěší turistika Cykloturistika Vodní turistika Zelené stezky Turistické a sportovní atraktivity v regionu Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Památkově chráněné objekty Golf Lanové dráhy...84 Strana 2 (celkem 129)

3 5.3.5Sportovní létání Zimní střediska Bazény, koupaliště Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Lázeňství v regionu SMaS Lázně Bludov Lázně Darkov Lázně Dolní Lipová Lázně Karlova Studánka Sanatoria Klimkovice Priessnitzovy léčebné lázně Lázně Velké Losiny Ostatní léčebná zařízení lázeňského charakteru Industriální památky a technické atraktivity regionu SMaS Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS Metodologie Celkový profil návštěvníka Hodnocení regionu návštěvníky Vývoj v letech Profily turistických oblastí Souhrnné závěry Seznam tabulek Příloha č. 1: Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů (3 strany) Příloha č. 2: Nejnavštěvovanější volnočasové a zábavní atraktivity v SMaS (2 strany) Příloha č. 3: Technické památky a atraktivity v SMaS (10 stran) Strana 3 (celkem 129)

4 1 Úvodem Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost a veřejnou podporu. Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i turistický region Severní Morava a Slezsko (dále též zkratka SMaS), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (na mapě pod číslem 14). Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism Analytické údaje za turistický region Severní Morava a Slezsko v dalším textu jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 9 okresů: Bruntál Frýdek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava město Šumperk Vsetín Strana 4 (celkem 129)

5 Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. Toto členění však postupem doby doznalo změn díky diskusi zainteresovaných subjektů uvnitř i vně tohoto turistického regionu a rámci regionu SMaS tak bylo následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 43): Beskydy Valašsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism. Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), rekreačního cestovního ruchu, venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, lázeňského cestovního ruchu, městského (a nákupního) cestovního ruchu, kongresového a komerčního cestovního ruchu, incentivního cestovního ruchu, sakrálního cestovního ruchu, Strana 5 (celkem 129)

6 jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region Severní Morava a Slezsko ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál), městské turistiky (v okrese Nový Jičín) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika. Celkově lze turistickou destinaci Severní Moravu a Slezsko považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník, Šumperk či Vsetín (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu industriálního turismu. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě regionu Severní Morava a Slezsko je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro příští roky. Rovněž další dva kraje (Olomoucký a Zlínský), jejichž území zasahuje do turistického regionu SMaS, již mají zpracovány Programy rozvoje cestovního ruchu. Strana 6 (celkem 129)

7 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje cestovního ruchu v České republice a turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) Vize cestovního ruchu pro rok 2020 bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu zpracovaném WTO. Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezinárodního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Hrozba teroristických útoků se rok od roku stupňuje a velmi ovlivňuje cestovní ruch ve světě. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál. Strana 7 (celkem 129)

8 Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup. 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice Megatrends of Tourism in Europe to the Year 2005 and Beyond. Tento dokument ETC aktualizovala v listopadu 2003 a zpracovala dokument s názvem Trendy turismu v Evropě. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu. 1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy). 2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní ruch: turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. Strana 8 (celkem 129)

9 3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po speciálních produktech stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. 4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po levnějších produktech rostoucí poptávka po relaxačních pobytech zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. 5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená preference dovolených budou stále více roztříštěné věrnost destinacím bude nadále oslabovat zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. 6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: společenské postavení bude méně důležité chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy poroste poptávka po druhých domovech stále více se bude projevovat trend návratu k jednoduchému např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany. 7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Strana 9 (celkem 129)

10 Důsledky pro cestovní ruch: dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů. 8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně klesne význam autobusové dopravy bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let. 9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. 10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích. Pramen: ETC Trends for Tourism in Europe (November 2003). Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group) Strana 10 (celkem 129)

11 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Podle výzkumné zprávy Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2004): více než 90 % zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; necelých 26 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, necelých 11% z Velké Británie, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; průměrná doba pobytu je 4,3 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Češi patří k velice aktivním cestovatelům. V roce 2004 uskutečnili tis. delších dovolenkových cest se 4 a více přenocováními, z toho tis. po České republice. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Ministerstvo pro místní rozvoj chce spolu s kraji podpořit domácí cestovní ruch v duchu přísloví všude dobře doma nejlíp. Cílem je, aby domácí turisté strávili alespoň jednu dovolenou v roce doma, v České republice. Pomoci by k tomu mělo například zlepšení infrastruktury, školení odborníků a využití strukturálních fondů Evropské unie. Podpora domácího cestovního ruchu je také jedním z cílů České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Profil domácího návštěvníka (rok 2004): v tuzemsku Češi strávili průměrně 8,4 nocí; utratili v České republice ,7 v mil. Kč, což představuje pouze 26,5 % z celkové útraty; průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly Kč (oproti roku 2003 nárůst o 5%); dovolené v ČR před zahraničím dává přednost 48% populace, 33% populace dovolenou v zahraničí a doma víceméně střídá; nadstandardně preferují domácí dovolenou generační segmenty seniorů (71%) a tzv. prázdné hnízdo (61%), rodiny s dětmi preferují nadstandardně střídavou dovolenou; nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14%), Královéhradecký (12,2%) a Liberecký (10,5%); nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené byl automobil (na necelých 60 % cest jeli Češi automobilem a to především po České republice); při cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (34,9 %), na druhém místě je vlastní rekreační zařízení (16,8 %); při cestách po ČR cestují Češi především individuálně (89,1 % z cest po ČR) ; Strana 11 (celkem 129)

12 Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou: 1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky. 2. Cykloturistika: V letech má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) EuroVelo. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. 3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; zmenšuje se velikost skupiny; cesty s bližšími cíli nabývají na významu; velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě horská turistika, lety balónem, lanové aktivity), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. 4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. V roce 2003 se Česká republika dostala na 28. místo s počtem 101 realizovaných mezinárodních kongresů. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. 5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn. 6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. Strana 12 (celkem 129)

13 7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. 8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. 9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. 10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a turistických oblastech České republiky. 2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel. V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž). Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá: hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9 %), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6 % turistů Strana 13 (celkem 129)

14 jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1 %), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3 %), na základě informací z cestovních kanceláří přicestovalo 20,5 % jednodenních návštěvníků nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24 %), návštěva u známých a příbuzných (20 %), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19 % turistů rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72 %), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21 %), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12 %) přes dvě třetiny turistů (71,0 %) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3 % turistů a 8,7 % si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5 %) přijela do ČR individuálně s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6 % jednodenních návštěvníků a 0,9 % si zajistilo cestu jiným způsobem přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0 %) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0 %) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5 % turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4 %), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%) nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezónu Praha, kde strávilo nejvíce času 76 % respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15 %) míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2 % dotazovaných, částečně 8 % a pouze 1,8 % turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8 %, částečně 16,5 % a zcela nespokojeno 1,7% turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko 147, Rusko 144, Izrael 131, Dánsko 125, Belgie 120, Velká Británie 114, Španělsko 111, USA 103, Kanada 92, Rakousko - 86, Itálie 86, Nizozemsko 85, Francie 80, Německo 76, Švýcarsko 72, Polsko 68, Slovensko - 28 Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004) vyplývá, že asociace spojené s turistickým regionem Severní Morava a Slezsko jsou obecně sportovní aktivity. Ostravsko je spojováno s doly, smogem a znečištěným ovzduším, Jeseníky s krásnou přírodou a Beskydy s lyžováním a turistikou. Turistický region Severní Morava a Slezsko je, spolu s regiony Český ráj, Vysočina, Západočeské lázně, Praha, Východní Čechy a okolí Prahy, atraktivním pro minimálně 10% lidí. Konkrétně je tento region atraktivní pro: 21% mladé a svobodné populace 18% populace s dětmi předškolního věku 22% populace s dětmi školního věku 20% populace tzv. prázdné hnízdo 18% seniorů Atraktivnost regionu je silně podporována (nejvíce ze všech regionů) možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit. Strana 14 (celkem 129)

15 Z hlediska opakované návštěvnosti v posledních pěti letech navštívilo region Severní Moravu a Slezsko: vícekrát 25% populace jedenkrát 19% populace ani jednou 57% populace Za pozornost stojí srovnatelná, či dokonce o něco vyšší znalost Severní Moravy a Slezska ve srovnání se Šumavou, která je mnohem více atraktivní a rovněž navštěvovanější. Tento turistický region zná lépe než ostatní regiony zhruba 19% populace. Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004 Agentura CzechTourism ve spolupráci se společností MediaCon vypracovala analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích v období od září 2004 do února Z výsledků vyplývá, že v celostátních médiích jsou nejčastěji zmiňované turistické regiony Severní Morava a Slezsko, Okolí Prahy a Praha. Nejčastěji zmiňovanými turistickými destinacemi byly Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Brno, Janské Lázně a Pustevny. V regionálních médiích pak vévodily regiony Okolí Prahy a Severní Morava a Slezsko a destinace Praha, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Brno, Liberec, Olomouc a Jihlava. Turistické nabídce v celostátních médiích v uvedených šesti měsících dominovalo lyžování (zmíněno 87x). Mezi nejvíce medializovaná severomoravská lyžařská střediska patřily Pustevny (13x), Ramzová (7x), Karlov (6x), Velké Karlovice (5x), Praděd (4x), Razula (4x), Červenohorské sedlo (4x). Pomineme-li lyžařská střediska, pak největší pozornost novinářů celostátních sdělovacích prostředků získal skanzen v Rožnove pod Radhoštem (11x), štramberská věž Trúba (8x) a jeskyně Šipka (6x), lázně v Jeseníku (5x), nove otevřený aquapark v Bohumíně (4x) a muzea v Ostravě (4x). Strana 15 (celkem 129)

16 3 Všeobecná charakteristika turistického regionu SMaS Součástí analýzy turistického regionu či oblasti jsou rovněž základní údaje o daném území - jeho poloha, základní geografické údaje, socioekonomické údaje, infrastruktura a vybavenost v regionu či životní prostředí. V této kapitole jsou popsány tyto základní charakteristiky turistického regionu SMaS. 3.1 Geografické vymezení regionu Turistický region Severní Morava a Slezsko se nachází na severovýchodě České republiky. Po stránce přírodní, ekonomické i sociální je značně různorodý, což se odráží ve velké pestrosti, ale také v kontrastu jednotlivých charakteristik cestovního ruchu. Vedle průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace jsou zde i horské masívy s typicky venkovskými oblastmi málo ovlivněnými dopady civilizačních vlivů. Reliéf regionu je poměrně členitý, s horskými hřebeny, zvlněnými pahorkatinami i nížinnými oblastmi. Nejvyšším místem je vrchol Pradědu s 1492 m n. m., nejnižším bodem je ústí řeky Odry u Antošovic ve výšce 195 m n. m. Region představuje území sevřené na západě masívem Hrubého Jeseníku, jež postupně přechází směrem na jihovýchod ve výškově nižší Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Nejzápadnější částí regionu jsou civilizací nepříliš dotčené Rychlebské hory. Na východě ohraničují toto území snadněji přístupné Moravskoslezské Beskydy a Vsetínské vrchy. Jedná se o turisticky atraktivní oblast Beskydy -Valašsko. Uprostřed tohoto teritoria je sníženina mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou otevřená na sever do Polské nížiny a spojená s jihem úzkým koridorem Moravskou bránou. Jedná se o území svým charakterem odlišné, výrazně již tvarované lidskou činností. V důsledku lidské činnosti došlo k výrazné změně charakteru území v oblasti těžby černého uhlí vytvořením antropogenních hald a pokleslých lokalit, které jsou často zatopené. Předností této středové oblasti je dobré napojení na mezinárodní železniční a leteckou dopravu, síť zařízení služeb navazující na urbanizační a průmyslové celky, kulturní nabídka, potenciál průmyslových památek, potenciál kongresového cestovního ruchu a řada dalších možností vyžití pro návštěvníky. Hlavní říční osou je Odra (135 km) a Opava (131 km). Severní a střední část regionu (51 % rozlohy) spadá do povodí Odry, které plochou 4 662,33 km2 patří k menším povodím v ČR a spravuje km toků, 8 přehrad, 57 jezů, 2 rybníky a 12 elektráren. Jižní svahy Jeseníků a Beskyd a okresy Šumperk a Vsetín spadají do povodí Moravy. Podnebí je více než v Čechách a na jihu Moravy ovlivňováno kontinentálními vlivy. Převažují západní větry, cyklonální činnosti jsou provázeny poměrně hojnými srážkami přesahujícími 800 mm za rok (oproti ostatním regionům nejvyšší). Průměrná teplota kolísá okolo 9 C v závislosti na nadmořské výšce. Horské oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd dosahují úhrnu srážek přes 1200 mm/rok a roční průměrné teploty do 6 C. Nižší srážky jsou severně od Opavy u polských hranic. Turistický region SMaS Strana 16 (celkem 129)

17 Členění turistického potenciálu České republiky a vytváření turistických regionů a oblastí prodělaly od svého vzniku určitý vývoj. Také rozdělení turistického regionu Severní Morava a Slezsko na jednotlivé turistické oblasti zaznamenalo některé změny. Původně byl turistický region rozdělen do šesti turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Poodří, Ostravsko-Karvinsko a Beskydy-Valašsko. Dnes se turistický region z marketingového hlediska člení na tyto turistické oblasti: Jeseníky (43), Opavské Slezsko (41), Ostravsko (39), Těšínské Slezsko (42), Poodří - Moravské Kravařsko (40) a Beskydy Valašsko (38), které sice přesně nekopírují administrativní hranice okresů, ale jsou pojaty jako logické celky a spádové oblasti. Jejich charakteristiky z pohledu cestovního ruchu se liší. Svou rozlohou (8 713 km2) a počtem obyvatel (přes 1,5 mil.) je Severní Morava a Slezsko největším a zároveň nejpestřejším turistických regionem, jehož centrem je město Ostrava (přes 310 tis. obyvatel), třetí největší město České republiky Jeseníky Oblast zasahující na území okresů Jeseník, Bruntál, Šumperk a Opava. Vyplňuje severozápadní část Moravy od polských hranic na severu po Střední Moravu - Hanou na jihu. Na západě patří do této oblasti Rychlebské hory, dále na východ Hrubý Jeseník, který stupňovitě klesá a přechází v Nízký Jeseník. Na severní okraj Hrubého Jeseníku navazuje Zlatohorská vrchovina. Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR. Má 79 vrcholů s výškou nad 1000 m n. m., z nichž nejvýznamnější jsou Vysoká hole (1 464 m), Petrovy kameny (1 446 m), Praděd (1 492 m) a Keprník (1 423 m). K Jeseníkům se někdy řadí i Králický Sněžník (1 423 m) nacházející se již v okrese Ústí nad Orlicí, na jehož jihozápadním hřebenu je unikátní rozvodí tří moří Severního, Baltského a Černého. Rychlebské hory mají 8 vrcholů nad m n. m., nejvyšší Smrk m. Jeseníky patří mezi nejlesnatější oblasti ČR, jehličnatý porost tvoří z převážné části smrkové lesy, z listnatých stromů jsou to většinou buky, objevují se i javory a ve výškách nad m najdeme louky s klečí a kosodřevinou. Nejvyšší bod Nízkého Jeseníku je Slunečná (800 m n. m.). Převážnou část území tvoří hornaté a vrchovinné oblasti vyznačující se poměrně členitým reliéfem a značnou krajinnou pestrostí. Hydrologicky náleží území do povodí Odry a do povodí Dunaje, resp. Moravy, jejichž rozvodnice probíhá po hřbetech Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na hřebenech Jeseníků pramení množství menších i významnějších řek, např. Morava, Opava, Moravice, Opavice, Desná, Bystřice. Na řece Moravici byla realizována výstavba vodního díla Slezská Harta na základě úvah o nutnosti posílení vodárenského povrchového zdroje Kružberk. Podnebí řadí Jeseníky mezi chladné oblasti, průměrné zimní teploty činí -3 až -6 C, teploty v letních měsících se pohybují mezi 14 až 16 C, počet letních dnů v roce činí 10 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou Ve vyšších polohách oblasti Nízkého Jeseníku je podnebí stejné, s klesající výškou reliéfu se oblast řadí ke klimaticky mírně teplým. Nejčastější je zde klima charakteristické krátkým mírně chladným a vlhkým létem, s dlouhým přechodným obdobím, mírně chladným jarem a podzimem a dlouhou mírně vlhkou zimou s trvalejší sněhovou pokrývkou. Průměrný roční úhrn srážek v horských oblastech činí přes mm/rok, v nižších polohách pak 750 až 900 mm/rok. Strana 17 (celkem 129)

18 Jeseníky jsou oblastí s velkým množstvím přírodních rezervací, přírodních památek a naučných stezek. Na území Hrubého Jeseníku byla v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky. K nejatraktivnějším lokalitám patří např. Velká kotlina s ledovcovým karem, Petrovy kameny, vodopády Bílé Opavy, rašeliniště Rejvíz s mechovými jezírky, Červenohorské sedlo Šerák a Králický Sněžník. Ke geologickým zvláštnostem Nízkého Jeseníku patří vyhaslé sopky v okolí Bruntálu Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný. Jeseníky patří mezi vyhledávané turistické oblasti. V zimních měsících je pro vyznavače běžeckého lyžování připraveno množství značených běžeckých okruhů. Ti, kdo dávají přednost sjezdovému lyžování mají k dispozici mnoho zimních středisek s lyžařskými vleky Ovčárna, Horní Morava, Vojtíškov, Lipová-lázně, Petříkov, Ostružná, Ramzová, Loučná, Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem, Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou (v létě možnost lyžování na trávě). Z Ramzovského sedla na Šerák se lze dopravit lanovkou s krásným výhledem. Návštěvníkům se naskýtá možnost využít hustou síť značených turistických cest, najdou se zde i terény vhodné pro cykloturistiku hustá síť silnic v podhůří umožňuje výjezdy až na hlavní hřebeny. Pro vodní sporty lze využít vodní nádrže Krásné u Velkých Losin a Slezská Harta u Bruntálu. Romantiku zdejší krajiny dokreslují zříceniny mnoha hradů. Významnými kulturními památkami jsou zámek Bruntál, zámek ve Velkých Losinách, zámek Jánský Vrch, hrad Sovinec a další. Turistická oblast Jeseníky může nabídnout také celou řadu technických památek a zajímavostí (Ruční papírna Velké Losiny, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, úzkokolejka Třemešná ve Slezsku Osoblaha, Kosárna v Karlovicích atd.) či daleké výhledy z rozhleden (Praděd, Biskupská kupa, Zlatý Chlum, Cvilín aj.). K přírodním zajímavostem této turistické oblasti určitě patří krápníkové jeskyně Na Pomezí se svéráznou výzdobou a jezírky a nejstarší jeskyně v ČR - Na Špičáku. Turistickou atraktivitou jsou Rešovské vodopády. Vyvěrající minerální vody daly podnět ke vzniku několika lázeňských komplexů a léčeben, které k léčbě současně využívají i mimořádně příznivé horské klima s čistým ovzduším. Známé jsou Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, Schrothovy lázně v Dolní Lipové, Lázně Velké Losiny, Lázně Karlova Studánka, Lázně Bludov a léčebna EDEL ve Zlatých Horách. Atraktivním přírodním prvkem je rovněž řeka Moravice, vytvářející zejména pod Kružberskou přehradou krásné údolí, ve kterém se nachází i historicky známé Jánské Koupele. Četné pamětihodnosti tohoto kraje mají souvislost s historickými událostmi a hospodářskými zvláštnostmi (těžba zlata a barevných kovů, výroba ručního papíru ve Velkých Losinách od 16. století, neblaze proslulé čarodějnické procesy ve druhé polovině 17. století) Opavské Slezsko Turistická oblast rozkládající se v severních částech okresu Opava, historicky tvořící významnou součást Slezska. Na severu sousedí s Polskem, západ a jih lemuje Nízký Jeseník a na východě přechází do Ostravska. Tato turistická oblast má příznivou polohu v těsné blízkosti jak státní hranice, tak průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace. Samotná Opava a její blízké okolí se nachází v nadmořské výšce cca 250 m. Na území města Opavy se stékají dvě řeky Opava a Moravice, obě pramenící v Hrubém Jeseníku. Klimaticky řadíme Opavské Slezsko mezi mírně teplé oblasti. Průměrné teploty v zimě se pohybují v rozmezí -2 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet dní se sněhovou pokrývkou 60 80, počet letních dní Strana 18 (celkem 129)

19 V jižní části je rekreačně zajímavé území s nenáročným terénem a bohatstvím lesů, vhodné pro pěší turistiku. Kolem toku Moravice byl vyhlášen v roce 1994 přírodní park o rozloze 142 km2, jehož jihozápadní část spadá pod turistickou oblast Jeseníky. Součástí parku jsou přírodní rezervace situované ve strmých svazích hlubokého údolí Kaluža, Valach a Nové Těchanovice. V povodí říčky Hvozdnice, Heraldického potoka a Hořiny se nacházejí chráněná přírodní území stejného jména. Méně frekventované silnice v údolí Moravice a na rovinatém území při polské hranici skýtají ideální podmínky pro cykloturistiku. Příležitosti pro lyžování jsou minimální. Milovníky vodních sportů potěší možnost jejich provozování na různých vodních plochách (Hlučín, Děhylov, Dolní Benešov, vodní nádrž Pocheň a četné vytěžené lomy). Řeky Opava i Moravice jsou vyhledávané vyznavači vodní turistiky. Pro příznivce golfu jsou k dispozici golfová hřiště v Šilheřovicích a Kravařích. K významným kulturním památkám patří zámek v Hradci nad Moravicí a zámek Raduň. Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká Slezské muzeum. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina) Ostravsko Území okresu Ostrava a zčásti okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava, na západě plynule navazující na Opavsko, ve východní části přecházející v Těšínské Slezsko a na jihu v Poodří. Centrem této oblasti je Ostrava třetí největší město v ČR. Leží na soutoku řeky Odry s Ostravicí v nadmořské výšce cca 230 m. Podnebím se řadí Ostravsko mezi mírně teplé oblasti se zimním průměrem teplot -2 až -4 C, letní průměrné teploty činí 17 až 20 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40 až 70, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 50 až 70. Celá tato oblast má výjimečný charakter. Bylo to způsobeno hlubinnou těžbou černého uhlí, která vyvolala charakteristické změny na povrchu krajiny. Přesto, že se jedná o průmyslovou oblast, najdou se zde místa, která poskytují podmínky i pro rozvoj turistiky. K letní turistice láká hezké okolí Hošťálkovic, Poruby, Klimkovic a okolí podél řeky Odry. Dobré podmínky jsou i pro milovníky cykloturistiky, zejména západně a jižně od Ostravy. Pro provozování vodních sportů jsou velmi vyhledávané rybníky a vytěžené štěrkovny v okolí Ostravy (Antošovice) či Žermanická přehrada, venkovní koupaliště v Ostravě-Porubě a další. Návštěvník se na každém kroku setkává s technickými památkami průmyslové revoluce 19. století. Těžbě uhlí je věnována expozice v hornickém muzeu na úpatí vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích, Strana 19 (celkem 129)

20 který zároveň patří k významným archeologickým lokalitám, kde před 30 tisíci lety využívali neandrtálci k udržování ohně uhlí. Za národní kulturní památku byl prohlášen Důl Michal. Ostravské muzeum v budově staré radnice nabízí mimo jiné unikátní geologickou sbírku. K přírodním zvláštnostem patří především bludné balvany z doby ledové největší dosud nalezený v ČR je umístěn jako památník na Vratimovské ulici v Ostravě. Prameny jodobromové vody (solanky) jsou využívány zejména pro léčebné účely v Sanatoriích Klimkovice Poodří Moravské Kravařsko Území podél Odry procházející Moravskou bránou, ležící v okrese Nový Jičín. Moravská brána, kterou v dávné historii vedla slavná jantarová stezka od Baltského moře do Římské říše, je vlastně úval, který vede od Ostravské pánve směrem na Přerov. Východní stranu lemují Moravskoslezské Beskydy, západní stranu Jeseníky a Oderské vrchy, kde řeka Odra ve výšce 633 m n. m. pramení. Na jihu navazuje na Hornomoravský úval. Nadmořská výška Moravské brány se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479 m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy převládají duby, habry, olše a břízy. Moravskou bránou protéká kromě Odry také Bečva. K zajímavostem patří, že každá z těchto řek teče do jiného moře, takže se zde vlastně nachází rozhraní těchto moří, a to moře Baltského a moře Černého. Teplotně můžeme tuto oblast zařadit mezi mírně teplé se zimními průměrnými teplotami -3 až -5 C a letními teplotami 14 až 17 C. Počet dnů v roce se sněhovou pokrývkou činí 60 až 100, počet letních dnů 20 až 30. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m) a Strážná (641 m). Oderské vrchy jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Podnebně jsou Oderské vrchy chladnou oblastí s průměrem teplot v zimních měsících -3 až -6 C, v letním období 14 až 17 C, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 až 140, počet letních dnů 10 až 30. Na dolním toku řeky Odry se nachází chráněná krajinná oblast Poodří. V této oblasti se nachází několik chráněných přírodních rezervací, kde je dochováno původní přírodní prostředí. V mrtvých ramenech řeky Odry hnízdí velký počet ptačích druhů a jsou zde naleziště vzácných vodních a bahenních rostlin. K nejzajímavějším přírodním rezervacím patří Kotvice, Polanský les, Polanská niva, Rákosina. V zimním období budou uspokojeni zejména vyznavači běžeckého lyžování, kteří mohou využívat k provozování své záliby vhodné místní terény. Přes letní období nabízí tato oblast ke shlédnutí mnoho zajímavých míst i oblastí vhodných pro rekreaci, odpočinek, turistiku i cykloturistiku. Turisticky atraktivní jsou zámky ve Studénce (Vagonářské muzeum) a v Kuníně, horní a dolní zámek a Bratrský Strana 20 (celkem 129)

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU (STATISTIKY A TRENDY V INDUSTRIÁLNÍ TURISTICE) 1 TECHNICKÁ PAMÁTKA JE.. Stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska Realizace tohoto materiálu byla podpořena dotací od Ministerstva pro místní rozvoj. Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska Zadavatel: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV) Svárov

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_39 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 5. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Teoretická východiska čas: 9-10 Zahraniční návštěvníci v době krize čas: 9-10 Případová studie ze zahraničí bavorský lázeňský trojúhelník - čas: 10-11 Lázeňský cestovní ruch

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů

Více

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2 Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S Realizační faktory umožňují

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Obsah prezentace Nová organizační struktura CzechTourism Marketingové produkty Cílové trhy Marketingová podpora lázeňství Lázeňské statistiky v příjezdovém

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Souhrnné výsledky za červenec až září 2009

Souhrnné výsledky za červenec až září 2009 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH Listopad 2009 / Prezentace výsledků výzkumu / STEM/MARK, a.s. Ředitel: Jan Tuček Senior Analyst: Bohdana Holá Souhrnné výsledky za červenec až září 2009 Obsah prezentace Metodické

Více

rýmařovsko kouzlo přírody a historie

rýmařovsko kouzlo přírody a historie rýmařovsko kouzlo přírody a historie prezentace komplexní marketingové studie Tato studie je financována Evropskou unií a Moravskoslezským krajem v rámci opatření Společného regionálního operačního programu

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 Destinační management turistické oblasti Jeseníky III Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 1 PROGRAM KONFERENCE Zahájení konference Mgr. Renata Ramazanová, předsedkyně Rady pro cestovní ruch Ing. Ivan

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Strategický plán města České Budějovice

Strategický plán města České Budějovice STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE Strategický plán města České Budějovice VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA Verze: 15. října 2007 Strana 1 z 14 celkem 1. Charakteristika respondentů

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V.

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří,o.s. v letech 2007 2013 P O O D Ř Í D V E Ř E D O K O Ř Á N Zhottoviittell:: MAS Regiionu Poodříí,,o..s..,, Barttošoviice Konzullttantt:: CpKP sttředníí

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum

HOTEL ZÁMEK. Vysoký Újezd. Investiční Memorandum Investiční Memorandum HOTEL ZÁMEK Vysoký Újezd 362/2 - Staré Město, 110 00 Praha 1 tel: +420 257 328 281 e-mail: info@svoboda-williams.com www.svoboda-williams.com Obsah Údaje o projektu 1 Investiční příležitost

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Priorita 1: Další rozvoj a modnizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko ANALYTICKÁ ČÁST SWOT analýza Integrované strategie rozvoje Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email:

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

SSOŠ Prima s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu pro 1. ročník 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu

SSOŠ Prima s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu pro 1. ročník 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu 2. tématický celek: Všeobecné základy zeměpisu cestovního ruchu Kapitola 5 Geografie zeměpis Jeden z nejstarších vědních oborů v historii lidstva, který studuje současně jevy a procesy fyzickogeografické

Více

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Popis širšího okolí 2. Stručná charakteristika obce 3. Popis lokality 3.1. Specifické charakteristiky

Více

Příjezdový cestovní ruch v roce 2011. Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011)

Příjezdový cestovní ruch v roce 2011. Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011) PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Příjezdový cestovní ruch v roce 2011 Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011) Obsah prezentace Představení projektu Příjezdový cestovní ruch v roce 2011

Více

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Křesetice, okres Kutná Hora, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_VL.4.305 Anotace Seznámení se s územním členěním České republiky, práce s mapou. Autor Bc. Marie Muchová

Více

BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102

BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102 CK TURISTA BAVORSKO - 4 dny golfu a poznání v Alpách - FEE ZDARMA / č.8102 5 - denní zájezd Již v úvodu naší golfové nabídky jsme uvedli, že golf již zdaleka není drahým sportem (i když tomu ceny v mnoha

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Thajsko. 1. Základní údaje o zemi. 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec)

Thajsko. 1. Základní údaje o zemi. 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec) Thajsko 1. Základní údaje o zemi 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec) Obyvatelstvo (mil.) 64,265 Přírůstek obyvatelstva 0,95 % Populace - 0-14 let 24,2 % - 15-64 let 68,8 % - 65 a více 7 %

Více

Turistická oblast - Ostravsko Závěrečná zpráva z výzkumu

Turistická oblast - Ostravsko Závěrečná zpráva z výzkumu Turistická oblast - Ostravsko Závěrečná zpráva z výzkumu Období: únor 2012 Zadavatel: Město Ostrava Obsah 1. Informace o projektu 2. Cílové skupiny 3. Návštěva Turistické oblasti Ostravsko 4. Image Turistické

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Shrnutí výzkumu realizovaného TNS Aisa (využití výsledků pro regionální programy)

Shrnutí výzkumu realizovaného TNS Aisa (využití výsledků pro regionální programy) Shrnutí výzkumu realizovaného TNS Aisa (využití výsledků pro regionální programy) TNS Aisa exkluzivně pro CzechTourism _ 30. 10. 2014 Segmentace trhu ve vybraných strategických zemích 2 Pozadí a cíle výzkumu

Více

v Moravskoslezském kraji

v Moravskoslezském kraji Podpora cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji RNDr. Tomáš Ehler oddělení cestovního ruchu, Moravskoslezský kraj krajský úřad Ostrava 15.4. 2009 Obsah prezentace Rozvojové priority MS kraje v oblasti

Více

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu Únor 2011 Obsah studie Kongresová a incentivní turistika - základní popis segmentu Zmapování stávající situace KIT Zmapování situace v oblasti

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É Cílem dokumentu je ve městě Šternberk a mikroregionu Šternbersko zhodnotit

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s.

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s. 30. 9. 2007 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem byl předložen ve 3. výzvě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Regionu

Více

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu

Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz. Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko Sächsisch-Böhmische Schweiz Turistické balíčky jako výstup koncepce cestovního ruchu Českosaské Švýcarsko modelový region pro turistiku v EU o Spolupráce dvou klíčových aktérů: Turistického

Více

Výzkumu cestovního ruchu v turistické oblasti Jeseníky - východ

Výzkumu cestovního ruchu v turistické oblasti Jeseníky - východ Výzkumu cestovního ruchu v turistické oblasti Jeseníky - východ DESTINAČNÍ MANAGEMENT TURISTICKÉ OBLASTI JESENÍKY III 2. 4. 2014 Ing. Vladimír Vavrečka, CSc. Jednatel Enterprise plc, s.r.o. Vedoucí katedry

Více

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR Název: Kraje a krajská města ČR Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda

Více

LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s.

LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s. 17. - 18. 4. 2013 Hospitality & Tourism Summit - Hotel Aquapalace Praha TVORBA PRODUKTOVÉ NABÍDKY NA ROK 2013 Ing. Jiří Dědek, MBA obchodní ředitel Lázně Luhačovice, a.s. Spa & Wellness Nature Resorts

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Návštěvníci Moravskoslezského kraje z ČR - Nejnovější průzkum, doporučení pro marketingovou komunikaci

Návštěvníci Moravskoslezského kraje z ČR - Nejnovější průzkum, doporučení pro marketingovou komunikaci Návštěvníci Moravskoslezského kraje z ČR - Nejnovější průzkum, doporučení pro marketingovou komunikaci METODA VÝZKUMU KVANTITATIVNÍ VÝZKUM MEZI OBYVATELI A NÁVŠTĚVNÍKY MSK Výběrový soubor (vzorek dotázaných)

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Ipsos pro Czech Tourism Domácí cestovní ruch. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Domácí cestovní ruch. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Domácí cestovní ruch Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů z ostatních trhů

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR

Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR Setkání pracovníků CR, Dolní Kounice 29.-30. 10. 2009 Realizované projekty v rámci ROP NUTS II Jihovýchod (2007-2013) Kongresová, veletržní

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS REGIONÁLNÍ MARKETINGOVÝ PLÁN

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS REGIONÁLNÍ MARKETINGOVÝ PLÁN REGIONÁLNÍ MARKETINGOVÝ PLÁN Únor 2007 1. Segmentace trhu Turistické destinace se často dopouštějí chyby v tom, že se snaží nabízet tzv. všechno všem. Je velmi obtížné a navíc riskantní přijmout takovou

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT. na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR

Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT. na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR Obsah: Úvod... 3 1. Význam lázeňství... 3 1.1. Společenský a zdravotnický význam... 3 1.2. Ekonomický význam... 4 2. Historie

Více

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU UNIČOVSKO SWOT ANALÝZA Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby základní občanská vybavenost města Uničova na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody,

Více

Životní prostředí v MSK

Životní prostředí v MSK Životní prostředí v MSK Modul : Vzdělávání v oblasti Životního prostředí předmět 1.Představení kraje a jeho problémů s ŽP jako takovým i se současnou ekonomickou charakteristikou kraje, ovlivňující nedostatek

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI 2007 2013 Pramen: Zámecké lázně, K. Vary Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji Zpracovatel: Západočeská univerzita

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu

Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2015 Obsah Podpora horských oblastí v roce 2007 2015 Národní program

Více

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012 hotel Crowne Plaza Nové logo Praha 18. 6. 2010 Brána do Čech = 4 destinace Potlačit maximálně Ústecký kraj Aktualizace Strategie rozvoje CR v roce 2010 Iniciace

Více

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz Aktivity CCRJM březen 2013 Souhrn aktivit CCRJM Tvorba turistických produktů, programů, výletů Propagační materiály (distribuce), webové prezentace Fam tripy a press tripy domácí i zahraniční (Německo,

Více

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV.123.17 Mgr.Charlotta Kurcová listopad 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Kraje ČR Podtéma: členění krajů, mapa krajů v ČR, krajská města, základní informace o jednotlivých

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více