Pra vnıproblematika sexuality osob s menta lnım postizenım

Transkript

1 Pra vnıproblematika sexuality osob s menta lnım postizenım JUDr. Miroslav Mitlo hner, CSc, vedoucı katedry socialnı prace a socialnı politiky Pedagogickefakulty Univerzity Hradec Kralove Problematiku sexuality a mentalnıho postiz enı lze zkoumat prinejmensım ze dvou hledisek. I. Prvnım hlediskem je ochrana tý chto osob a zvlas tý pak dý tı a nezletily ch pred nejruzný jsımi formami pohlavnıho zneuz ıvanı, pocınaje dotykovy m kontaktem a konce brutalnım znasilný nım. Trestnı zakon v platnem zný nı poskytuje rozsahlou a dostatecnou ochranu intimnı sfere a tý lesneintegritý kaz deho jednotlivce a to bez ohledu na jeho psychicky a somaticky stav. Existuje cela rada ustanovenı, kterelze ťcinný aplikovat vs ude tam, kde pachatel zaťtocil na svoji obý ď ve snaze dosahnout sveho pohlavnıho uspokojenı. Otazkam trestný pravnı ochrany mentalný postiz eny ch osob pred sexualnımi ťtoky byla az dosud vý novana v odborneliterature dostatecna pozornost, probý hlo ný kolik seminaru a konferenci na celostatnı ťrovnı, kde se renomovanı autori k teto problematice vyjadrili a zaujali stanoviska shodna s dikcı trestnıho zakona a ustalenejudikatury. Trestneciny sexualný motivovanejsou soustredý ny v VIII. hlavý trestnıho zakona a to jednak v 1. oddıle mezi trestny mi ciny proti svobodý clový ka a ve 2. oddıle mezi trestny mi ciny proti dustojnosti clový ka. Mezi obý ma oddıly, stejný tak jako v celem trestnım zakoný, existuje vnitrnı provazanost a souvislosti. Je mimo jakoukoliv pochybnost, z e nejzavaz ný jsım trestny m cinem sexualný motivovany m je vedle vraz dy trestny cin zna silnenı podle ú 241 trestnıho zakona, k jehoz naplný nı se vyz aduje uplatný nı nasilı, pohruz ky bezprostrednıho nasilı nebo zneuz itı bezbrannosti jineho, to jest obý ti trestneho cinu. U znasilný nı je objektem trestneho cinu je pravo svobodneho rozhodovanı o vlastnım pohlavnım z ivotý. Predmý tem ťtoku muz e byt jak z ena, tak muz, a to bez ohledu na vý k, tý lesnou, dus evnı a sexualnı vyspý lost, zpusob z ivota i pový st. Obý tı ťtoku muz e by t i manz elka a pachatelem jejı manz el, prıpadný opacný. Objektivnı stranka spocıva v tom, z e pachatel buňto nasilım nebo pohruz kou bezprostrednıho nasilı donutı jineho k souloz i nebo k jinemu obdobnemu pohlavnımu styku, anebo k takovemu cinu zneuz ije jeho bezbrannosti. Donucenı spocıva v tom, z e pachatel svy m nasilny m jednanım prekona

2 vaz ný mınýny odpor jineho nebo obý ď nemuz e klast z nejruzný jsıch duvodu odpor. Je zcela nerozhodne, jaky m zpusobem a zda se do tohoto stavu dostala s priciný nım nebo bez priciný nı pachatele. Muz e pritom jıt o opilost, drogoveovlivný nı, hluboky spanek, vysokou horecku, spoutanı a podobný. Ke znasilný nı dojde i tehdy, pokud pachatel svy m jednanım nesmý ruje k dosaz enı souloz e, tj. spojenı pohlavnıch organu svy ch a sveobý ti, ale k dosaz enı analnıho nebo oralnıho sexu. Tak muz e kuprıkladu znasilnit muz muz e do konecnıku. K znasilný nı nestacı, z e pachatel chce vykonat souloz nebo jiny obdobny pohlavnı styk s jinou osobou proti jejı vuli. Zakon vyz aduje, aby uvedeny zamýr chtý l pachatel realizovat nasilım nebo hrozbou bezprostrednıho nasilı. Odpor muz e ný kdy byt znacný intenzivnı a je zavisly na povahovy ch vlastnostech obý ti a formach, ktery mi hodla ťtocnık tento odpor prekonat. Za souhlas s jednanım ťtocnıka nelze pokladat to, z e je obý ď svolna k souloz i jen proto, z e nevidı jine vychodisko, tedy, z e nevı jak se dale ťcinný branit, anebo kdyz nabıdne ťtocnıkovi prezervativ s cılem ochranit se pred vedlejsımi nasledky znasilný nı. Pachatelem muz e by t kdokoliv, po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. Bylo by mylnese domnıvat, z e sexualný motivovanejednanı, kdy se pachatel snaz ı proti vuli pos kozene osoby dosahnout sveho sexualnıho uspokojenı bez uplatný nı nasilı, pohruz ky bezprostrednıho nasilı nebo zneuz itı bezbrannosti, nenı trestny m cinem. Opak je pravdou. Samozrejmý nebude moz nev tomto prıpadný jednanı kvalifikovat jako znasilný nı, ale podle intensity ťtoku jako ný ktery z trestny ch cinu proti svobodý clový ka. Nasilı je pouz itı fyzickesıly k prekonanı kladeneho nebo predpokladaneho odporu vuci osobý, ktere spocıva v prımem ťtoku proti týlu pos kozeneho a nemusı byt vzdy spojeno s ublız enım na zdravı. Pohruz kou bezprostrednıho nasilı je pohruz ka takovy m nasilım, ktere ma byt okamz itý realizovano a pachatel hrozı, z e v prıpadý odporu toto nasilı okamz itý zrealizuje, a tım zbavuje pos kozeneho moz nosti svobodneho rozhodovanı a nutı ho podrobit se hrozbý a ťtoku. Pohruz ka nasilı nebo jinetýzkeťjmy je s irsım pojmem. Pohruz ka nasilım muz e by t namırena jak proti pos kozenemu, tak tretım osobam, ktereani nemusı by t incidentu prıtomny. Podle Listiny zakladnıch prav a svobod jsou tato lidska prava nedotknutelna a mohou byt omezena pouze zakonem. U trestneho cinu omezova nıosobnısvobody (ú 231)) je objektem svoboda lidskeho jedince ve smyslu volneho pohybu. Je nerozhodne, jedna-li se o osobu dospý lou, dıtý, neprıcetnou ci mentalný postiz enou. Objektivnı stranka spocıva v tom, z e pachatel jinemu branı uz ıvat osobnı svobodu ve smyslu volneho pohybu a o tomto pohybu rozhodovat. Delka trvanı tohoto protipravnıho jednanı nerozhoduje a k jejımu uplatný nı dojde pri posuzovanı nebezpecnosti cinu pro spolecnost. Jednanı pachatele musı by t obtız ný prekonatelnea muz e mıt konkretnı podobu od svıranı v naruci az po uzavrenı v mıstnosti. Z praktickeho hlediska muz e prichazet i neadekvatnı trestanı dıtý te, sexualnı harassment a podobný. Pachatelem muz e by t kdokoliv. Po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. Trestny cin zbavenı osobnı svobody (ú 232) je v porovnanı s predchozım intenzivný jsı a zavaz ný jsı. Objektem je stejna svoboda lidskeho jedince jako u trestneho cinu omezovanı osobnı svobody. Objektivnı stranka spocıva ve zbavenı svobody jineho, pricemz v porovnanı s predchozım trestny m cinem musı jıt o trvaly, nebo delsı dobu trvajıcı, stav. Zpusob provedenı je nerozhodny, od fyzickeho nasilı az po lstiveoklamanı apod. Svy m charakterem, se blız ı uvý zný nı a prakticky prichazı kuprıkladu za urcity ch okolnostı v oblasti komercnıho sexu.

3 Pachatelem muz e by t kdokoliv. Po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. Trestny cin vydıra nı(ú 235) dopada mimo jineho na jednanı sexualný motivovana, pri jehoz realizaci nedochazı k uplatný nı nasilı, pohruz ky bezprostrednıho nasilı nebo zneuz itı bezbrannosti. Objektem je s iroce pojata svobodna vule k rozhodovanı, do kterepachatel zasahne pouz itım nasilı, pohruz kou nasilı nebo pohruz kou jinetý zkeťjmy. trpý l. Objektivnı stranka spocıva v tom, z e pachatel jineho nutı, aby ný co konal, opomenul nebo Jde o subsidiarnı ustanovenı k tým trestny m cinum, jejichz spachanı je spojeno s bezprostrednım nasilım, jako je kuprıkladu znasilný nı. Pachatelem muz e by t kdokoliv, po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. Z teto skupiny trestny ch cinu je u tisk (ú 237) nejmený spolecensky nebezpecny m. Objektem je svoboda rozhodovanı. Objektivnı stranka spocıva v tom, z e pachatel bez pouz itı nasilı vyuz ıva nýcı tısný nebo zavislosti. Jde o mený intenzivnı zasah do svobodneho rozhodovanı jednotlivce, jako u vydıranı. Tısen je stav zpusobeny neprıznivy mi okolnostmi, kterevedou k omezenı volnosti pri rozhodovanı. Zavislost je stav, v ný mz je ný kdo v urcitem smý ru odkazan na pachatele jako kuprıkladu dluz nık na výritele, podrızeny na nadrızeneho v zamý stnanı a podobný. Za ťtisk lze povaz ovat zneuz itı tısnivesituace bezdomovce, ktery za trochu alkoholu, jıdla, obnos eneho s atstva ci mensı financnı obnos slouz ı jako snadno dostupny a levny prostredek sexualnıho uspokojenı jineho. Obdobný muz e prichazet ťtisk jako forma sexualnıho harassmentu na pracovis ti a nebo pohlavnıho zneuz itı tam, kde nejsou naplný ny znaky trestny ch cinu podle Č Č 242 nebo 243 tr. zak. C in je dokonan, jakmile pachatel jineho nutı, aby nýco konal, opomenul nebo trpý l. Nenı rozhodne, zda utiskovana osoba vykonala to, k cemu ji pachatel nutil. Pachatelem muz e by t kdokoliv. Po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. Z trestny ch cinu proti dustojnosti clový ka je pomý rný frekventovany m trestny m cinem, byď nepochybný s vysoky m procentem latence trestny cin pohlavnıho zneuzıv a n ı (ú 242). Objektem je v prveradý mravnı vy voj mladez e a jejı nedotknutelnost v pohlavnı sfere. Objektivnı stranka spocıva ve vykonanı souloz e nebo v jinem zpusobu pohlavnıho zneuz itı. Predmý tem ťtoku je osoba mladsı patnacti let bez ohledu na pohlavı. Trestny cin muz e byt spachan jak v heterosexualnım, tak homosexualnım ( lesbickem ) vztahu. Za pohlavnı zneuz ıvanı je tedy povaz ovano jakekoliv jednanı, jehoz smyslem je dosaz enı pohlavnıho uspokojenı pachatele. Je nutne, aby pachatel svy m jednanım sledoval sve pohlavnı uspokojenı nebo alespon vzrus enı. C in je spachan i tehdy, kdy pres snahu pachatele k uspokojenı nedojde. Podle ustalenejudikatury je pohlavnı zneuz ıvanı jiny m zpusobem skutecný jaky koliv zpusob ukajenı nez souloz ı, ktery se svojı intenzitou a zavaz nostı blız ı souloz i. Muz e jıt o draz divedotyky pohlavnıch organu, prsu, erotogenıch zon a podobný. Kdyz zneuz ita osoba svy m vzhledem a stupný m týlesne vyspý losti budı opravný ny dojem osoby starsı patnacti let, a pachatel skutecný jejı výk nezna a usuzuje na nýj podle vzhledu, jeho jednanı nenaplnuje znaky skutkovepodstaty pohlavnıho zneuz ıvanı. Pachatelem muz e by t kdokoliv a po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl.

4 U trestneho cinu pohlavnıho zneuzıv a n ı (ú 243) je rovný z objektem svoboda rozhodovanı v pohlavnıch vztazıch. Objektivnı stranka spocıva v tom, z e pachatel zneuz ıvaje zavislosti osoby starsı patnacti let a mladsı osmnacti let nebo osoby svý renejeho dozoru, ji primý je k mimomanz elskesouloz i, anebo kdo takovou osobu, zneuz ıvaje jejı zavislosti, jiny m zpusobem pohlavný zneuz ije. Zneuz itı zavislosti predpoklada, z e je pachatel a pos kozena osoba v takovem postavenı, z e je pos kozena osoba na pachatele odkazana. Za zavislost se povaz uje stav, ve kterem se obý ď nemuz e svobodný rozhodovat, protoz e je v urcitem smý ru na pachatele odkazana. Nemusı jıt o zavislost vyply vajıcı z pravnıho vztahu, zcela k naplný nı skutkovepodstaty postacı, existuje-li fakticky vztah zavislosti. O osobu svý renou dozoru pachatele jde tehdy, ma-li pachatel pravo a povinnost na pos kozenou osobu dohlız et. Muz e jıt o rodice, vychovatele, personal leceben a zdravotnicky ch zarızenı, manz ela matky postiz eneho dıtý te ve spolecnedomacnosti a podobný. Pachatelem muz e by t kdokoliv, po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl, ktery musı zahrnout i vý k zneuz ıvaneosoby. U trestneho cinu souloze mezi prıbuznymi (ú 245) je objektem moralnı zasada nedovolujıcı pohlavnı styk mezi nejbliz sımi prıbuzny mi. Objektivnı stranka spocıva v souloz i s prıbuzny m v pokolenı prımem nebo se sourozencem. Musı jıt o souloz, nikoliv o jinezpusoby pohlavnıho kontaktu a souloz musı by t dobrovolna. U sourozencu postacı jeden spolecny rodic. Teorie nema jednotny nazor na otazku, jak posuzovat jednanı osob, jejichz prıbuzensky ci sourozenecky vztah vznikl adopcı. Zrejmý by bylo s lo o pokus trestneho cinu na nezpusobilem objektu a bylo by treba vychazet ze stupný nebezpecnosti cinu pro spolecnost. Je vubec otazkou, ma-li stat zasahovat do sexualnı sfery dospý ly ch jedincu a zda-li by nemý la byt tato skutkova podstata z trestnıho zakona vypus tý na. Souloz mezi prıbuzny mi nebo sourozenci v situaci, kdy jeden z pachatelu je mladsı patnacti prıpadný osmnacti let, je jako pohlavnı zneuz ıvanı pokryto ustanovenım Č 242, prıpadný Č 243. U mentalný postiz eny ch osob by bylo moz no takoveho jednanı pokry t podle intenzity jednanı jako ný ktery ch z trestny ch cinu proti svobodý clový ka. Diskusnı je i smysl tohoto ustanovenı. Dodrz ovanı moralnı normy prostredky trestnıho prava se zda byt prekonane, a pokud jde o duvody eugenicke, i ty lze v soucasnedobý, plnedostupny ch spolehlivy ch antikoncepcnıch prostredku, povaz ovat za prekonane. Pachatelem jsou oba souloz ıcı prıbuznı bez ohledu na to, z cı strany vzes la iniciativa. Po subjektivnı strance se vyz aduje ťmysl. II. Druhym hlediskem je pravo mentalný postiz eneho clový ka na sexualnı z ivot. Sexualita je prirozenou soucastı z ivota kaz deho clový ka, bez ohledu na stav jeho somatickeho a mentalnıho zdravı. Tabuizovat, odsuzovat ci dokonce znemoz novat sexualitu lidem se zdravotnım postiz enım a to vcetný mentalnıho postiz enı je se strany tý ch, kdoz tak cinı jednanım protipravnım. Lze pochopit, z e okolı takto postiz eny ch osob se muz e dostat a takese dostava do obtız ny ch situacı, ale to nic nemý nı na faktu, ktery jsem pravý formuloval. Charta sexualnıch a reprodukcnıch prav, prijata ve Valenci dopada na vs echny lidskebytosti, mentalný postiz enenevyjımaje.

5 Mentalný postiz eneosoby nelze zasadný omezovat v jejich sexualitý a sexualnıch projevech, pokud nejsou tyto projevy pro spolecnost nebezpecnea nemajı samy o sobý charakter trestneho cinu, prıpadný cinu jinak trestneho. Trestanı mentalný postiz eny ch osob za projevy sexuality je nejen nehorazne, ale je v rozporu s realizacı zakladnıch lidsky ch prav. Pokud jsou tyto osoby umıstý ny v zarızenıch zdravotnı nebo socialnı pec e a osetrujıcı personal týchto zarızenı ve snaze po usnadný nı si vlastnı prace projevy fyziologicke sexuality pacientu tlumı, pak postupujı - podle meho nazoru - protipravný a v rozporu s profesnımi eticky mi pravidly. To samozrejmý neplatı v prıpadech sexualný agresivnıho chovanı ci bý zný nezvladnutelny ch afektu. Ostatný v souvislosti s clenstvım Ceske republiky v Evropske unii nastava postupne prehodnocovanı celerady az dosud zabý hly ch dlouholety ch praktik v zdravotnicky ch zarızenıch a to predevsım psychiatrickepece. Pravu rozhodný neprıslusı radit vychovatelum jak realizovat u mentalný postiz eny ch osob sexualnı vychovu, ktera by se mý la, podle stupný postiz enı a schopnosti vnımat a chapat, realizovat alespon ve vysvý tlenı toho co se smı a co se nesmı. V parovesexualitý obecný uznavany princip z e "je dovoleno vse, co je obý ma prıjemneci obý ma akceptovatelne" musı platit a takeplatı i u mentalný postiz eny ch osob. III. ťvahy: S ohledem na to, co jsem vyslovil v prvnı casti, chtý l bych nynı vyslovit jes tý nasledujıcı V sexualnıch vztazıch je treba rozlis ovat, jde-li o vztah mezi dvý ma mentalný postiz eny mi osobami, prıpadný mezi osobami se stejny m rozsahem postiz enı a jde-li o vztah mezi mentalný zdravou osobou a mentalný postiz enou osobou. Pokud totiz je mentalnı zdravı dotycneosoby tak s patne, z e si neuvý domuje sexualnı chovanı jineosoby vuci sobý a tudız se nemuz e ani konkludentný k tomuto jednanı vyjadrit, muz e by t v tomto jednanı spatrovan ný ktery z trestny ch cinu a to vcetný znasilný nı. Sex s mentalný postiz enou osobou, byď se strany mentalný zdraveosoby citový motivovany, bude vzdy v sobý obsahovat prvky zneuz itı bezbrannosti a tudız bude velmi blızky znasilný nı. Nicmený je nutno pripustit, z e ani teto mentalný postiz eneosobý nelze v realizaci sexualnıho kontaktu a styku branit, pokud projevı zajem, nebo na podný t reaguje vstrıcný a zjevný ji to dý la dobre. Az dosud byla sexualitý mentalný postiz eny ch osob výnovana pozornost z medicınskeho a psychologickeho hlediska a zustavala zcela stranou zajmu pravnıku. Moz na, z e je to dano tım, z e se lze jen velmi týzko a nanejvys jen do jistemıry zprostredkovaný vzıt do mentality a zpusobu mys lenı mentalný postiz eny ch osob a z e pravo a to zejmena trestnı pravo dogmaticky setrvava na jednoduchem vzory uvaz ovanı, podle ktereho vsude tam, kde je jednım ťcastnıkem sexualnıho kontaktu mentalný postiz ena osoba, jde se strany mentalný zdraveosoby o zneuz itı zavislosti. Zda se, z e pomalu nastava cas vý novat teto sloz iteproblematice odpovıdajıcı zajem se strany pravnı teorie i praxe.