NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků"

Transkript

1 5. Seminář výzkumného centra NANOPIN NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků Editoři Josef Krýsa a Petr Klusoň Hotel Happy Star Hnanice

2 Josef Krýsa, Petr Klusoň, 2011 Typo Design Jiří Zita, 2011 Cover Design Ladislav Hovorka, 2011 ISBN

3 OBSAH Jmenný rejstřík autorů...4 Program 5. semináře výzkumného centra NANOPIN...5 SEKCE A...9 Catalytic and photocatalytic processes on 18 O-labeled TiO Lyofilizované peroxotitaničitany Li Depozice nanočástic TiO 2 na nanovláknech Photocatalytic activity of ZnCr - LDH in aqueous solution: impact of calcination temperature on degradation of organic dye Nanocrystalline TiO 2 anatase with a large proportion of crystal facets (001): electrochemical properties and performance in dye sensitized solar cell SEKCE B...25 Mesoporous layers of transparent conducting oxides Pyrite FeS 2 - a potential solar-cell material Photoinduced properties of sol gel TiO 2 thin films, effect of glass substrate and deposition technique Vliv tlouštky na fotokatalytické vlastnosti transparentních sol gel TiO 2 vrstev Vlastnosti sol gel TiO 2 vrstev připravených sprejováním SEKCE C...45 Skončil věk nanotechnologické nevinnosti? Simulace podmínek slunečního záření v heterogenních fotokatalytických reakcích Photoactivity evolution of titanium dioxide nanoparticles in course of aging of their colloidal solution Použití modelových látek Acid Orange 7 a 4-chlorfenol pro stanovování fotokatalytické aktivity vrstev TiO Photocatalytic mineralization of VOC at low concentrations Mechanism of photocatalytic degradation of the oleic acid SEKCE D...65 Bactericidal effect of the photocatalytic oxidation by TiO 2 thin films on gram positive and gram negative bacteria Srovnání fotokatalytických a antibakteriálních účinků titanoxidových vrstev s orientovaným růstem vyrobených metodou PVD Fotokatalytické čištění oplachové vody z kapilarni linky obsahující přípravek Ardrox 970 P Photocatalytic surfaces testing from different points of view The development of instruments for testing of photocatalytic surfaces Praktické zkušenosti s aplikováním ISO metod pro samočistitelnost v praxi Dekontaminace podzemních vod v reaktivních chemických bariérách Elektrokoagulace jako metoda předčištění odpadních vod pro následnou aplikaci pokročilých oxidačních procesů (POPs)

4 JMENNÝ REJSTŘÍK AUTORŮ B Barták, P Bartoš, P Baudys, M , 42, 76 Bezdička, P Bin, L Boháček, J Bostock, J Brunclíková, M Buček, A , 85 C Civiš, S F Ferus, M Forano, C G Grabner, G Grätzel, M H Hejda, S Hejdová, M Hubička, Z Ch Chou, A I Ianno, N. J J Jirkovský, J , 51, 62, 82, 89 Jones, J. D K Kalousek, V , 62, 67 Kavan, L....11, 23 Klusoň, P , 49, 89, 93 Kmentová, H Kment, Š , 35 Koltai, J Krýsa, J..20, 31, 35, 38, 42, 49, 53, 58, 67, 76 Krystyník, P Kříž, P Kürti, J L Lang, K Lásková, B Lipšová, H Liska, P M Maříková, M Michalčík, Z Mills, A Mosinger, J Moulis, F , 76 Murafa, N Musilová, E N Navrátil, Z , 85 Novotná, P , 42 P Paušová, Š , 53 Peterka, F , 82, 85 Prevot, V Pulišová, P R Rathouský, J , 62, 67 S Soukup, R. J Sťahel, P , 85 Szatmáry, L Š Špatenka, P Šubrt, J , 18 T Tito, D W Wei, Z Z Zita, J , 67 Zlámal, M , 58, 76 Zouhar, M , 85 Zukalová, M....11, 23 4

5 PROGRAM 5. SEMINÁŘE VÝZKUMNÉHO CENTRA NANOPIN Nanomateriály a Fotokatalýza Zahájení semináře - Josef Krýsa Hotel Happy Star Hnanice (http://www.hotelhappystar.cz/) Pondělí SEKCE A: Syntéza a vlastnosti fotokatalyticky aktivních materiálů předsedající: Jan Šubrt, Jiří Rathouský Ladislav Kavan, Markéta. Zukalová, Martin Ferus, Jeno Kurti, Janos Koltai and Svatopluk Civiš Catalytic and photocatalytic processes on 18 O labeled TiO Jaroslav Boháček, Jan Šubrt, Petra Pulišová, Petr Bezdička, Monika Maříková, Natálie Murafa Lyofilizované peroxotitaničitany Li Lorant Szatmáry, Jan Šubrt, Karel Lang, Jiří Mosinger, Vít Kalousek Depozice nanočástic TiO 2 na nanovláknech přestávka na kávu, diskuse Šárka Paušová, Vanessa Prevot, Josef Krýsa, Claude Forano, Jaromír Jirkovský, Gilles Mailhot Photocatalytic activity of ZnCr - LDH in aqueous solution: impact of calcination temperature on degradation of organic dye Markéta Zukalová, Barbora Lásková, Ladislav Kavan, Alison Chou, Paul Liska, Zhang Wei, Liu Bin and Michael Grätzel Nanocrystalline TiO 2 anatase with a large proportion of crystal facets (001): electrochemical properties and performance in dye sensitized solar cell společná večeře Úterý SEKCE B: Tenké polovodičové vrstvy, příprava, charakterizace, fotoindukované vlastnosti Předsedající: Petr Klusoň, Ladislav Kavan Jiří Rathouský Mesoporous layers of transparent conducting oxides Štěpán Kment, Hana Kmentová, Josef Krýsa, Rodney J. Soukup, Natale J. Ianno and Zdeněk Hubička Pyrite FeS 2 - a potential solar-cell material přestávka na kávu 5

6 Josef Krýsa, Petra Novotná, Štěpán Kment, and Andrew Mills Photoinduced properties of sol gel TiO 2 thin films, effect of glass substrate and deposition technique Michal Baudys, Josef Krýsa, Jiří Zita Vliv tloušťky na fotokatalytické vlastnosti transparentních sol gel TiO 2 vrstev Michaela Brunclíková, Petra Novotná, Michal Baudys, Josef Krýsa Vlastnosti sol gel TiO 2 vrstev připravených sprejováním oběd Diskusní panel A Přístrojové vybavení a měřící metody, jež vznikly v rámci VC Nanopin společná večeře Středa SEKCE C: Fotokatalytická degradace modelových organických látek Předsedající: Jaromír Jirkovský, Josef Krýsa Petr Klusoň Skončil věk nanotechnologické nevinnosti? Stanislav Hejda, Petr Klusoň, Milada Hejdová, Josef Krýsa Simulace podmínek slunečního záření v heterogenních fotokatalytických reakcích přestávka na kávu Jaromír Jirkovský, Gottfried Grabner Photoactivity evolution of titanium dioxide nanoparticles in course of aging of their colloidal solution Martin Zlámal, Šárka Paušová, Josef Krýsa Použití modelových látek Acid Orange 7 a 4-chlorfenol pro stanovování fotokatalytické aktivity vrstev TiO František Moulis, Martin Zlámal, Josef Krýsa, Photocatalytic mineralization of VOC at low concentrations Vít Kalousek, Jiří Rathouský, Jaromír Jirkovský, Petr Barták Mechanism of photocatalytic degradation of the oleic acid oběd Diskusní panel B Standardní metody používané při testování fotokatalytických vlastností společná večeře 6

7 Čtvrtek SEKCE D: Aplikace fotokatalytických vlastností Předsedající: František Peterka, Petr Špatenka Eva Musilová, Jiří Zita, Vít Kalousek, Jiří Rathouský, Josef Krýsa Bactericidal effect of the photocatalytic oxidation by TiO 2 thin films on gram positive and gram negative bacteria Zdeněk Michalčík, PetrBartoš, Pavel Kříž, Petr Špatenka Srovnání fotokatalytických a antibakteriálních účinků titanoxidových vrstev s orientovaným růstem vyrobených metodou PVD Martin Zlámal, Michal Baudys, František Moulis, Josef Krýsa Fotokatalytické čištění oplachové vody z kapilarni linky obsahující přípravek Ardrox 970 P František Peterka Photocatalytic surfaces testing from different points of view přestávka na kávu Andrej Buček, Martin Zouhar, Zdenek Navrátil, Pavel Sťahel, Jaromír Jirkovský and František Peterka The development of instruments for testing of photocatalytic surfaces Martin Zouhar, Zdenek Navrátil, Andrej Buček, Pavel Sťahel, František Peterka Praktické zkušenosti s aplikováním ISO metod pro samočistitelnost v praxi Hana Lipšová, Jaromír Jirkovský, Petr Klusoň Dekontaminace podzemních vod v reaktivních chemických bariérách Pavel Krystyník, Petr Klusoň, Duarte Tito, John Bostock, John David Jones Elektrokoagulace jako metoda předčištění odpadních vod pro následnou aplikaci pokročilých oxidačních procesů (POP) ukončení semináře oběd 7

8

9 SEKCE A Syntéza a vlastnosti fotokatalyticky aktivních materiálů

10

11 Catalytic and photocatalytic processes on 18 O-labeled TiO 2 L. Kavan a, M. Zukalová a, M. Ferus a, J. Kürti b, J. Koltai b and S. Civiš a a J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic b Institute of Physics, Loránd Eötvös University, Pázmány Péter sétány 1/A, H-1117 Budapest, Hungary Summary 18 O-isotope labelled titania (anatase, rutile) was synthesized. The products were characterized by Raman spectra together with their quantum chemical modelling. The interaction with carbon dioxide was investigated using high-resolution FTIR spectroscopy, in dark and upon UV-excitation. The oxygen isotope exchange at the Ti 18 O 2 /C 16 O 2 interface was elucidated. The C 18 O 2 was formed as the dominating final product with a minor content of C 16 O 18 O. The rate of oxygen-isotope exchange is highly sensitive to the conditions of the titania pretreatment. The vacuum-annealed Ti 18 O 2 at 450 C exhibited a very high spontaneous oxygen exchange activity with gaseous C 16 O 2. A mechanism for the 18 O/ 16 O exchange process is discussed at the molecular level. The photocatalytic formation of methane, acetylene and C 16 O released from the Ti 18 O 2 surface was triggered by an XeCl excimer laser irradiation. 1. Synthesis Isotopically pure Ti 18 O 2 was prepared from TiCl 4 via hydrolysis by heavy-oxygen water, H 2 18 O in evacuated all-glass apparatus. TiCl H 2 18 O Ti 18 O HCl (1) The product was heated to 200 o C in closed apparatus, while the evolved HCl was collected in a side trap cooled by liquid N 2. The final powder material is further labeled A200. It contained some adsorbed HCl (see below), which can removed at 450 C in vacuum. This material is further abbreviated A450. Eventually, the A450 was calcined at 1000 C in vacuum producing phase-pure rutile, further abbreviated R1000. Reference materials, were prepared via the reaction (1) with water of natural isotopic composition. 2. Raman spectra of titania: Experiment and theory Figure 1 compares the Raman spectra of 18 O-labeled samples (A450 and R1000) with those of unlabeled ones. The frequencies of 18 O-labeled isotopologues are intact or red-shifted. The largest shifts (36 and 38 cm 1 ) are for the anatase E g (3) mode and the rutile B 2g modes. The Raman frequencies were also calcualted theoretically by DFT. As the Ti atoms in rutile are located in inversion centers, they cannot take part in vibrations with gerade symmetry, and for all the Raman active modes only the oxygen atoms are moving. Hence, the downshift for 16 O 18 O substitution is: 1 (16/18) 1/2 (2) In contrast to rutile, the Ti atoms in anatase do not occupy inversion centers. Hence, most of the modes involve both Ti and O atoms movement. There is only one Raman active mode, the A 1g where the symmetry does not allow the movement of Ti atoms. This mode exhibits the expected shift of 5.7 % (Eq. 2). On the other hand, both experiment and theory show in unison that there are two modes with no oxygen isotope shift: E g (1) and B 1g (1). 11

12 anatase (A450) rutile (R1000) Raman intensity/a.u. Ti 16 O 2 Ti 18 O 2 Ti 18 O 2 Ti 16 O Raman shift/cm -1 Figure 1: Raman spectra of the prepared materials excited by nm laser. Full curves are for 18 O labeled CO titania 2 (blank) samples and dashed curves are for reference unlabeled samples. CO 2 (16-16) 3. Catalytic A200+CO processes 2 in dark Gaseous CO 2 (with natural isotope composition) was contacted with solid Ti 18 O 2 and measured the HR-FTIR spectra of the gas phase (Fig. 2). Our starting carbon dioxide was mostly C 16 O 2 with trace C 16 O 18 O and negligible amount C 18 O 2. We detected the diagnostic rotation-vibration band of Transmittance/a.u. CO HCl 2 (16-18) HCl which is desorbed from A200. If a freshly vacuum-calcined sample, A450 contacted CO 2, the isotope exchange A450 + COstarted 2 immediately (Fig. 2 third curve from top) producing mostly C 16 O 18 O. No HCl was found in the gas phase even after 50 hours of contact (Fig. 2). The oxygen-exchange activity of vacuum-annealed Ti 18 O CO 2 (18-18) 2 (sample A450) towards C 16 O 2 stems, obviously from latticeoxygen vacancy A450 and + COthe 2 afer corresponding 50 hours Ti 4+ /Ti 3+ exchange. The surface vacancies in titania lattice act as traps for C 16 O 2 molecules, and are thus filled by 16 O. C 16 O Ti- 18 O- Ti CO 3, is vacancy (3) The surface complex may decompose towards C 16 O 18 O. This molecule can further react on the Ti Wavenumber/ cm O 2 surface to give C 18 O 2 in the next step. The crucial role of surface activation (cf. Eq. 3) is confirmed if we compare the behavior of A450 and A Photocatalytic processes After the irradiation of the Ti 18 O 2 surface (A200) with the XeCl excimer laser, ro-vibrational bands of methane, acetylene and water, together with bands of CO were identified in the gaseous phase (Fig. 3). The isotope exchange does not take place between the oxygen in the carbon monoxide and water molecules and the oxygen atom from the Ti 18 O 2 structure. Both hydrocarbons CH 4 and C 2 H 2 were formed by photocatalytic conversion of CO 2 and water or HCl on the surface of Ti 18 O 2 irradiated by the XeCl excimer laser. 12

13 Raman shift/cm CO 2 (blank) Raman shift/cm -1 CO 2 (16-16) Transmittance/a.u. Transmittance/a.u. A200+CO 2 CO 2 (blank) A200+CO 2 HCl A450 + CO 2 HCl A450 + CO 2 afer 50 hours A450 + CO 2 CO 2 (16-16) CO 2 (16-18) CO 2 (18-18) CO 2 (16-18) CO 2 (18-18) A450 + CO afer 50 hours Wavenumber/ cm -1 Figure : FTIR 2700 spectra 2800 of the 2900 gas-phase: 3000 [CO 2 (blank)]: The starting 3600C 16 O ; [A200+CO ]: Spectrum 3750 of this gas phase after ca. 30 min contact with Ti 18 O 2, sample A200; [A450+CO 2 ]: Spectrum of this gas phase immediately after contact with Wavenumber/ Ti 18 O 2, sample cm -1 A450; [A450+CO 2 after 50 hours]: Ditto after 50 hours at 30 C. Figure 3: Several ro-vibrational lines of the ν 3 band of CO 2 (2 Torr) over the Ti 18 O 2 surface measured immediately after filling the cell (blue line), after irradiation by the XeCl laser (red line), and after irradiation and 75 hours in the dark (green line) together with the reference spectrum of C 16 O 2 (black line). Acknowledgment. This work was supported by the Czech Ministry of Education, Youth and Sports (project Nanopin 1M0577). 13

14 Lyofilizované peroxotitaničitany Li J. Boháček, J. Šubrt, P. Pulišová, P. Bezdička, M. Maříková, N. Murafa Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Husinec-Řež č.p. 1001, Řež Úvod Oxid titaničitý je významný materiál široce využívaný jako bílý pigment [1,2], složka různých katalyzátorů nebo fotokatalyzátorů, solárních článků [3,4], na výrobu vodíku a water splitting [5,6], senzorů [7], elektrodových materiálů pro Li baterie [8] a v řadě dalších aplikací. Tato sloučenina je chemicky stabilní, netoxická, dostatečně levná a nezpůsobuje ekologické nebezpečí. Rozsáhlé úsilí se věnuje hlavně aplikacím fotokatalýzy, jako čištění vzduchu a vody, samočisticím materiálům a vrstvám a rozvoji antibakteriálních povrchů [5,9,10]. Pro praktické využití této sloučeniny je vedle chemické čistoty a fázového složení zásadně významná i textura materiálu. Z tohoto hlediska má zvláštní postavení forma pěny oxidu titaničitého s nízkou sypnou váhou (1-10 g.dm -3 ), která je typická vysokou porozitou a vysokou průchodností pro plynnou fázi, vysokou sorpční schopností a v důsledku toho i vysokou fotokatalytickou aktivitou. Předmětem příspěvku je způsob přípravy pěny TiO 2 s velmi nízkou sypnou váhou z peroxotitaničitých gelů, připravených reakcí peroxidu vodíku se suspenzí hydratovaného oxidu titaničitého ve vodě a následným vymrazováním. Vymrazování, také známé jako lyofilizace, se široce využívá k přípravě porézních materiálů pro inženýrství tkání a v biologických aplikacích [11,12] a taky se využívá ve farmaceutickém průmyslu na zvýšení stability nestabilních léčiv [13]. Nedávno byla metoda vymrazování prozkoumána jako jedinečná cesta na výrobu nových typů porézních materiálů. Vymrazováním se povedlo úspěšně připravit různé typy porézních materiálů jako jsou uspořádané porézní materiály a hybridní porézní materiály [14-16]. Experimentální část Výchozím materiálem pro syntézu je vodný roztok titaničité soli (titanylsulfátu TiOSO 4 ), který je vysrážen amoniakem nebo alkalickým hydroxidem (LiOH). Vzniklý gel je promývaný demineralizovanou vodou až do vymizení obsahu síranů ve filtrátu a připravený gel hydratovaného oxidu titaničitého je opětovně suspendován v demineralizované vodě. K suspenzi je pak přidán vodný roztok peroxidu vodíku až do snížení ph na hodnotu 2,5. Dále je k suspenzi přidáno ještě 5 % Li a rozmícháno. Vzniklý žlutý nepravý roztok peroxotitaničité kyseliny je dvoufázový systém, složený z vodné fáze a oddělené fáze gelu, vzájemné poměry těchto dvou fází i morfologie mezifázového rozhraní závisí na koncentraci TiO 2. Roztok je poté rychle zmražen a zbaven vody sublimací za vakua (lyofilizací). Takto vznikne žlutá velmi porézní pěna, jejíž textura závisí zejména na koncentraci oxidu titaničitého v koloidním roztoku. Takto připravená žlutá pěna je trojrozměrný systém ultratenkých fólií (lístečků). Produkty připravené tímto postupem mohou nalézt průmyslové využití např. jako fotokatalyzátory pro čištění nebo desinfekci vody a vzduchu, sorbenty, UV filtry apod. Výsledky a diskuze Z výsledků termické analýzy vzorků (Obr. 1a,b) je vidět, že při měření na vzduchu má vzorek připraven srážením s LiOH vyšší úbytek (45 %, převážně H 2 O a CO 2 ) do 200 C v porovnání se vzorkem (Obr. 1b), ke kterému bylo pak ještě přidáno 5 % Li (úbytek do 200 C H 2 O a CO 2 přibližně 22 %, pak do 420 C úbytek činil 30 %). U vzorku připraveného srážením s LiOH (Obr. 1a) je sorbován CO 2 cca. 6 %. U vzorku s vyšší koncentrací Li (Obr. 1b) dochází k hoření CO 2 kolem 228, 296 a 406 C, viz exotermní píky na křivce DTA. V rámci tohoto úseku ohřevu dochází pravděpodobně i ke krystalizaci anatasu. 14

15 Obr. 1: a b Výsledky EGA/MS, TG a DTA analýz vzorku připraveného srážením s LiOH (a) a ještě dalším přídavkem a 5 % Li (b) b Obr. 2: Porovnání IČ spekter vzorku připraveného srážením s amoniakem anebo s LiOH a dalším přídavkem 5 % Li Na Obr. 2 jsou porovnána infračervená spektra výchozího vzorku LYO_Lenka (připraven srážením s amoniakem) a vzorků připravených srážením s LiOH (TIG 73/H2O2/Li) a dodatečným přídavkem 5 % Li (TIG 73/H 2 O 2 /Li_5%). V oblasti nad 3000 cm 1 se nachází široký absorpční pás s maximy při 3420 cm 1 odpovídající valenční vibraci vody fyzikálně adsorbované na povrchu

16 látek, v souladu s tím vzorky vykazují deformační vibraci při 1631 cm 1. Pík při cca 3240 cm 1 náleží valenční vibraci NH 4 + a pík při cca 1405 cm 1 náleží deformační vibraci NH 4+, která je velmi charakteristická pro všechny soli amonia. Přítomnost amonných iontů souvisí s přípravou vzorku, amoniak byl použit při srážení TiOSO 4. Široký pás pod 1000 cm 1 náleží vibracím Ti-O v mřížce TiO 2. Ostrý pík při 906 cm 1 není typický pro TiO 2 systém a může souviset s přítomností Ti komplexu (NH 4 ) 2 {TiO 2 (SO 4 ) 2 }. Infračervená spektra vzorků se liší použitým srážecím činidlem a tím pádem je vidět rozdíl i v průběhu IČ spekter. Na Obr. 3a je vidět vrstevnatou (lístečkovou) strukturu lyofilizovaného vzorku, který byl připraven srážením s amoniakem. Vzorek připraven srážením s LiOH je znázorněn na Obr. 3b, kde máme možnost vidět kuličku zlyofilizovaného vzorku. Tvaru kuliček se dosáhlo předchlazením do kapalného dusíku před samotnou lyofilizaci. Z obrázku je vidět, že také dochází ke vzniku vrstevnaté struktury, která zabezpečuje lepší vlastnosti připravených vzorků (např. fotoaktivitu). Obr. 3: a SEM snímky vzorku připraveného srážením amoniakom (a) a srážením s LiOH (b) b Závěry Z uvedených výsledků je vidět, že tímto postupem lze připravit nanostrukturní pěnu oxidu titaničitého s možností dopování lithiem. Takto připravené vzorky mají vhodnou vrstevnatou strukturu, v nejmenším rozměru dosahují jen několik nm. Následným žíháním vzorků lze připravit fotoaktivní materiály na testování čištění vzduchu a vody a také by pravděpodobně mohly sloužit jako dobré sorpční materiály. 16

17 Poděkování Studie byla vypracována s finanční podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, projekt NANOPIN (1M0577). Autoři děkují za tuto podporu. Literatura [1] Braun, J. H., Baidins, A., Marganski, R. E.: TiO2 pigment technology - a review, Progress in Organic Coatings, 1992, 20, [2] Gesenhues, U.: Calcination of metatitanic acid to titanium dioxide white pigments, Chemical Engineering & Technology, 2001, 24, [3] Yanagida, S., Yu, Y. H., Manseki, K.: Iodine/Iodide-Free Dye-Sensitized Solar Cells, Accounts of Chemical Research, 2009, 42, [4] Prochazka, J., Kavan, L., Shklover, V., Zukalova, M., Frank, O., Kalbac, M., Zukal, A., Pelouchova, H., Janda, P., Week, K., Klementova, M., Carbone, D.: Multilayer films from templated TiO2 and structural changes during their thermal treatment, Chemistry of Materials, 2008, 20, [5] Lianos, P.: Production of electricity and hydrogen by photocatalytic degradation of organic wastes in a photoelectrochemical cell The concept of the Photofuelcell: A review of a re-emerging research field, Journal of Hazardous Materials, 2011, 185, [6] Varghese, O. K., Grimes, C. A.: Appropriate strategies for determining the photoconversion efficiency of water photo electrolysis cells: A review with examples using titania nanotube array photoanodes, Solar Energy Materials and Solar Cells, 2008, 92, [7] Varghese, O. K., Grimes, C. A.: Metal oxide nanoarchitectures for environmental sensing, Journal of Nanoscience and Nanotechnology, 2003, 3, [8] Manjunatha, H., Suresh, G. S., Venkatesha, T. V.: Electrode materials for aqueous rechargeable lithium batteries, Journal of Solid State Electrochemistry, 2011, 15, [9] Fujishima, A., Zhang, X. T., Tryk, D. A.: TiO2 photocatalysis and related surface phenomena, Surface Science Reports, 2008, 63, [10] Pan, J. H., Dou, H. Q., Xiong, Z. G., Xu, C., Ma, J. Z., Zhao, X. S.: Porous photocatalysts for advanced water purifications, Journal of Materials Chemistry, 2010, 20, [11] Hutmacher, D. W.: Scaffolds in tissue engineering bone and cartilage, Biomaterials, 2000, 21, [12] Badylak, S. F., Freytes, D. L., Gilbert, T.W.: Extracellular matrix as a biological scaffold material : structure and function, Acta Biomater, 2009, 5, [13] Tang, X., Pikal, M. J.: Design of freeze drying processes for pharmaceuticals: practical adice, Pharm Res, 2004, 21, [14] Zhang, H., Cooper, A. I.: Aligned porous structures by directional freezing, Adv Mater, 2007, 19, [15] Guti errez, M. C., Ferrer, L., Del Monte, F.: Ice-templated materials: sophisticated structures exhibiting enhanced functionalities obtained after unidirectional freezing and ice-segregationinduced self-assembly, Chem Mater, 2008, 20, [16] Zhang, H., Hussain, I., Brust, M., Hitler, M. F., Rannard, S. P., Cooper, A. I.: Aligned two- and three-dimensional structures by directional freezing of polymers and nanoparticles, Nat Mater, 2005, 4,

18 Depozice nanočástic TiO 2 na nanovláknech L. Szatmáry a,b, J. Šubrt, a K. Lang a, J. Mosinger a,c, V. Kalousek b a Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Husinec-Řež č.p. 1001, Řež b Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR, v.v.i., Dolejškova 3, Praha 8 c Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Hlavova 2030/8, Praha 2 Úvod Fotoaktivní vrstvy oxidu titaničitého (TiO 2 ) lze připravit řadou metod jako je např. sol-gel, plazmochemická depozice z plynné fáze nebo solvotermální syntéza. Tyto metody obvykle vyžadují kalcinaci při vysokých teplotách k získání vhodné krystalinity a jako další nevýhoda (ekonomická i ekologická) u těchto metod se jeví nutnost v použití různých organických sloučenin (prekurzorů). Tyto nevýhody lze obejít použitím jednoduché a levné metody depozicí z kapalné fáze, kdy syntetizované vrstvy obsahují nanočástice TiO 2 ve formě anatasu nebo rutilu. Vrstvy TiO 2 lze tímto postupem připravit i na substráty, které nelze kalcinovat (plast, textil). Cílem této práce bylo připravit touto metodou nanočástice TiO 2 na různých nanovláknech (polyamid 6, polystyren, polyuretan) a zjistit jejich fotokatalytickou aktivitu. Experimentální část Příprava TiO 2 roztoku: 3,79 g TiOSO 4 se za míchaní rozpustilo ve 1000 ml destilované vody (ph=1,5, HCl) při laboratorní teplotě. Do vzniklého čirého roztoku se ponořil plastový držák ve kterém byly umístněny 3 podložní skla (5 10 cm) na kterých byla zafixované nanovlákna a kádinka se ponořila do termostatu při teplotě 60 C po dobu 24 hodin. Po ukončení reakce byla skla vyndána z držáku, nanovlákna byla opláchnuta destilovanou vodou a nechala se vysušit v sušárně při teplotě 40 C. Charakterizace Krystalografická struktura a velikost krystalů byla stanovena RTG difrakcí. Obrázky povrchů vrstev TiO 2 byly získané elektronovým mikroskopem (SEM). Vrstvy byly detailně charakterizovány pomocí EPR spektroskopie a fotokatalytická aktivita nanovláken byla stanovována v plynné fázi oxidací NO (ISO standard). Výsledky Obr.1: RTG difrakce nanočástic TiO 2 Obr. 2: SEM obrázek povrchu (PA6) Z RTG difrakce nanočástic TiO 2 z nanovláken (Obr. 1) lze zkonstatovat, že pri teplotě 60 ºC vzniká jenom anatasová struktura TiO 2. 18

19 Obr.3: SEM obrázek povrchu (PS) Obr.4: SEM obrázek povrchu (PUR) Na všech substrátech se úspěšně podařilo připravit nanočástice TiO 2 a táto metoda vede k tvorbě sférických nanočástic (Obr.2-4). Vznik hydroxylových radikálů ( OH) byl sledován pomocí EPR spektroskopie. Na Obr. 5 je znázorněné typické čtyřliniové EPR spektrum hydroxylového radikálu ( DMPO-OH ). Ve všech případech v průběhu ozařování nanovláken byl pozorován vznik DMPO- OH radikálu. Obr.5: EPR spektrum OH radikálu Obr.6: Fotoaktivita nanovláken (oxidace NO) Jak již bylo zmíněno, fotokatalytická aktivita nanovláken se testovala ISO metodou (oxidace NO). PS nanovlákna vykazovala nejlepší fotokatalytickou účinnost (17 %), naproti tomu nanovlákna z PU měla nižší účinnost zhruba o dvě třetiny. Poděkování Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (projekt 1M0577) za finanční pomoc jejich výzkumu. 19

20 Photocatalytic activity of ZnCr - LDH in aqueous solution: impact of calcination temperature on degradation of organic dye Š. Paušová abcde, V. Prevot ac, J. Krýsa e, C. Forano ac, J. Jirkovský f, G. Mailhot bd a Clermont Université, Université Blaise Pascal, Laboratoire des Matériaux Inorganiques, BP 10448, F CLERMONT-FERRAND b Clermont Université, LPMM, BP 10448, F CLERMONT-FERRAND c CNRS, UMR 6002, LMI, F AUBIERE d CNRS, UMR 6505, LPMM, F AUBIERE e Institute of Chemical Technology Prague, Technická 5, Prague, Czech Republic f J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic Introduction Layered double hydroxides (LDH), also known as hydrotalcite-like compounds or anionic clays, have received much attention in the past decades due to their vast applicability. They are represented by the general formula: [M II (1 x) MIII(OH) ] x 2 An m H O, where x/n 2 MII includes: Mg 2+, Co 2+, Cu 2+, Ni 2+, Zn 2+, etc.; M III may be Al 3+, Cr 3+, Ga 3+, Fe 3+ ; and A n- might be any organic and/ or inorganic anion. According to this formula, it is possible to obtain a wide variety of such compounds by changing the nature and proportions of the metallic cations in the hydroxide sheets and by intercalation of various solvated anions [1]. An increasing interest around the layered double hydroxides has been developing because of their multiple applications as basic catalysts, catalyst supports, adsorbents, anion exchangers, enzyme immobilizers and medical oriented products among others. However, the photocatalytic properties of these materials have been mostly ignored. But recently it was found that LDH containing Mg-Zn-Al have semiconducting properties and were able to photocatalytically degrade 2,4-dichlorophenoxiacetic acid and phenol. Other Zn-containing LDH have also been tested as photocatalysts. [2, 3] By a controlled thermal decomposition of LDH containing Zn, the LDHs are transformed into mixed oxides with homogeneous interdispersion of the elements, showing high specific surface areas and high thermal stability. This method can be used for preparation of doped semiconductors, which can be further used as photocatalysts in UV and/or VIS photocatalysis [4]. Experimental part ZnCl 2, AlCl 3, NaOH and Na 2 CO 3 were analytical grade and used as received. A Zn 2 Cr(OH) 6 Cl LDH phase was firstly prepared according to the coprecipitation method. Typically a 1M mixed solution of metal chloride salts (Zn/Cr ratio of 2) was added dropwise into a reactor filled with deionized water under stirring. The ph value of the reactor solution was maintained constant at 5.5 by controlled NaOH (2M) addition. After complete addition of the salt solution, the precipitate was aged for 24 h, isolated by centrifugation, washed three times with deionized water and dried under ambient atmosphere. Then, [Zn 2 Cr(OH) 6 ] + (CO 3 2- ) 0,5 (hereafter noted ZnCrCO 3 ) was obtained by anionic exchange from the [Zn 2 Cr(OH) 6 ] + Cl - phase. 5g of chloride intercalated LDH solid was suspended in 500 ml of 0.1M Na 2 CO 3 solution and stirred for 12h. After this time, the solid was recovered by centrifugation, washed three times and air dried. Then the prepared LDH was calcined at different temperatures (300, 400, 500, 600, 800 C). The calcinations were done with temperature increase 10 C/min and the sample was calcined for 4 h. 20

21 Results and discussion Pure and well-crystallized ZnCrCO 3 LDH phase was prepared, as confirmed by the PXRD pattern displaying the characteristic diffraction lines of LDH structure (Fig. 1). This starting material was calcined at different temperatures to obtain mixed oxides samples with different structure. XRD diagrams of ZnCrCO 3 recorded in situ at increasing temperature are shown in Fig. 1. Relative intensity (a.u.) Fig. 1: ( ) HTK XRD diagrams of ZnCrCO 3 LDH Temperature ( C) From this figure it is obvious that with increasing temperature of calcinations, the typical Zn 2 CrCO diffraction lines of LDH are disappearing (above 200 C), 3 the amorphous phase is appearing and at temperature higher than 600 C we can see the crystallization of oxide (ZnO) and mixed oxides (ZnCr 2 O 4 ) Zn 2 CrCO 3 calcined at 600 C The LDH are well known for their high adsorption properties. 350 So before the photocatalytic test it was necessary to describe the adsorption of model compound used for photocatalytic measurements. As a model compound was used Acid Orange 7 (AO7) which is usually used as model pollutant in many photocatalytic studies. It was found that the noncalcined LDH has the highest adsorption ability. Then with the increasing temperature of calcinations, the amount of n ads (mmol/g) adsorbed AO7 on the sample 0.2 surface 2 ( ) is decreasing. The adsorption isotherms of noncalcined sample and sample calcined at 600 C are shown in Fig. 2. Temperature ( C) Relative intensity (a.u.) Zn 2 CrCO 3 Zn 2 CrCO 3 calcined at 600 C n ads (mmol/g) c eq (mmol/l) c eq (mmol/l) Fig. 2: Adsorption isotherms of noncalcined ZnCrCO 3 and ZnCrCO 3 calcined at 600 C 21

22 Then the photocatalytic activity was measured by degradation of Acid Orange 7 at ph 7. Experiments were performed with constant concentration of sample in suspension (0.5 g/l) and the concentration of model compound was systematically fixed at M. It was found that noncalcined ZnCrCO 3 exhibit photocatalytic properties. And after calcinations, the photoactivity is changing. A moderate thermal treatment at temperature lower than 500 C induces a net decrease of the photocatalytic activity, whereas for calcined ZnCrCO 3 LDH phase at higher temperature (500 C, 600 C and 800 C) the photoactivity increased. Note that for the temperature 600 and 800 C, the rate of degradation was the same. The results are shown in Fig Fig. 3: c/c0 (-) Zn 2 CrCO 3 Zn 2 CrCO 3 300C Zn 2 CrCO 3 400C Zn 2 CrCO 3 500C Zn 2 CrCO 3 600C Zn 2 CrCO 3 800C Time (min) Photocatalytic degradation of AO7 by ZnCrCO 3 calcined at different temperatures Conclusions ZnCrCO 3 LDH was prepared by coprecipitation and anionic exchange method. It was found that this type of LDH has photocatalytic activity. This sample was then calcined at different temperatures to obtain mixed oxides (especially ZnO which is known as a good photocatalyst) to increase the photocatalytic properties of prepared ZnCrCO 3 LDH. It was found that the best temperature is 600 C. The sample at 600 C was well crystalline and the rate of AO7 degradation was almost 2 times higher then for ZnCrCO 3 LDH without calcinations. Acknowledgements The authors thank the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (project 1M0577 and project MSM ) and to the French Embassy in Prague. References : [1] X. Duan; D. G. Evans; Editors, Structure and bonding : Layered Double Hydroxides. Springer: Berlin/Heidelberg, 2006; Vol. 119; V. Rives, Layered Doubles Hydroxides : Present and Future. Nova Science Publisher: New York USA, 2001.; C.G. Silva, Y. Bouizi, V. Forne, and H. Garcı: J. Am. Chem. Soc. 2009, 131, [2] J. S. Valente, F. Tzompantzi, J. Prince, J.G.H. Cortez, R. Gomez: Applied Catalysis B: Environmental 90 (2009) [3] C.G. Silva, Y. Bouizi, V. Forne, and H. Garcı: J. Am. Chem. Soc. 131 (2009) [4] A. Mantilla, F. Tzompantzi, J.L. Fernandez, J.A.I. Diaz Gongora, R. Gomez: Catalysis Today, 150 (2010)

23 Nanocrystalline TiO 2 anatase with a large proportion of crystal facets (001): electrochemical properties and performance in dye sensitized solar cell M. Zukalová a, B. Lásková a,b, L. Kavan a,b, A. Chou c, P. Liska d, Z. Wei e, L. Bin e and M. Grätzel d a J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8 b Department of Inorganic Chemistry, Faculty of Science, Charles University, Hlavova 2030, CZ Prague 2, Czech Republic c LIARC Centre of Excellence for Functional Nanomaterials, Level 5, AIBN Building No. 75, Corner College and Cooper Roads, The University of Queensland, St Lucia Queensland 4072, Australia d Laboratory of Photonics and Interfaces, Institute of Chemical Sciences and Engineering, Swiss Federal Institute of Technology, CH-1015 Lausanne, Switzerland e Department of Chemical and Biomolecular Engineering, National University of Singapore, Singapore Introduction: Anatase accommodates lithium electrochemically, which can be schematically described by the equation: TiO 2 + x (Li + + e ) Li x TiO 2 x 0.5 (1) Fundamental studies have been carried out on anatase single-crystal electrodes [1,2]. For their fabrication macroscopic (mm-sized) single crystals were grown in two orientations with the exposed faces (101) or (001), respectively[1,2]. The (001) face had more negative flatband potential and was more active for Li-insertion than the (101) face 2. The (101) face is dominating in ordinary TiO 2 (anatase) materials (>94 % of the total surface area of ordinary crystals). The remaining face on anatase crystal is (001) which is consistent with the conclusion that a truncated bipyramid is the corresponding crystal morphology. To upgrade electrochemical studies of anatase single-crystal electrodes with exposed (001) face, properties and performance in dye-sensitized solar cell were studied on nanocrystalline TiO 2 anatase with a predominant (001) face (ANA001). The sample was prepared in the form of nanosheets by hydrothermal recrystallization in HF medium, The results were compared with those of ordinary (101) anatase (ANA101). Figure 1: TEM image of nanocrystalline TiO 2 anatase with a predominant (001) face. 23

24 Results and Conclusions: The morphology of our TiO 2 anatase nanosheets (ANA001) was characterized by transmission electron microscopy, TEM (Fig. 1). The anatase nanosheets exhibited specific surface area from nitrogen adsorption measurement, S BET ranging between 85 and 120 m 2 /g depending on sample batch. The electrochemical behavior of ANA001 was studied by cyclic voltammetry of Li insertion and chronoamperometry [3]. Both methods proved its higher activity toward Li insertion compared to that of reference materials. The lithium diffusion coefficient of ANA001 calculated from cyclic voltammetry is by 1 order of magnitude higher than those of reference materials with a dominating (101) face (ANA101). The same tendency, although not such large difference, exhibited the chronoamperometric diffusion coefficients and rate constants of ANA001 and ANA101. The enhanced activity of the anatase (001) face for Li insertion stems from synergic contributions of a faster interfacial charge transfer at this surface and a facile Li transport within a more open structure of the anatase lattice in the direction parallel to the c-axis. The flatband potential of both ANA001 and ANA101 was determined by spectroelectrochemical measurement of thin film electrodes at gradually decreasing potentials from 0 V to -1.2 or 1.4 V vs SCE. ANA001 exhibited the negative shift of absorbance/potential profiles as compared that of ANA101. Nanocrystalline TiO 2 (anatase) in two different crystal morphologies exposing mainly the (001) or (101) crystal faces was employed as a photoanode material in dye sensitized solar cells [4]. The (001) face adsorbs smaller amount of the used dye sensitizer (C101) but provides larger open circuit voltage (U OC ) of the solar cell. Among other possible factors, the negative shift of flatband potential is suggested to be responsible for the observed enhancement of Uoc. Acknowledgments This work was supported by the Czech Ministry of Education, Youth and Sports (contract No. LC-510, Nanopin 1M-0577), by the Academy of Sciences of the Czech Republic (contracts IAA and KAN ) and by the EC 7th FP project SANS (contract No. NMP ). References [1] L. Kavan, M. Grätzel, S. E. Gilbert, C. Klemenz and H. J. Scheel, J. Am. Chem. Soc., 118, 6716 (1996). [2] R. Hengerer, L. Kavan, P. Krtil and M. Grätzel, J. Electrochem. Soc., 147, 1467 (2000). [3] M. Bousa, B. Laskova, M. Zukalova, J. Prochazka, A. Chou and L. Kavan, J. Electrochem. Soc., 157, A1108 (2010). [4] B. Laskova, M. Zukalova, L. Kavan, A. Chou, P. Liska, Z. Wei, B. Liu and M. Grätzel, ACS Applied Materials and Interfaces., submitted, (2011). 24

25 SEKCE B Tenké polovodičové vrstvy, příprava, charakterizace, fotoindukované vlastnosti

26

27 Mesoporous layers of transparent conducting oxides J. Rathouský J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic Introduction The recent rapid progress in nanoscience and nanotechnology has led to the development of completely new nanoscale materials. Transparent conducting oxides are known as thin, dense films, being indispensable for touch-panel displays, organic light-emitting diodes, or nonsilicon solar cells. However, other types of optoelectronic devices, especially those involving immobilized species or functional layers, such as biochemical sensors, supramolecular energyconversion junctions, or redox-protein-based arrays, require 3D conducting networks rather than flat electrode interfaces. Such 3D electrode architectures with a very high interface area are suitable as conducting hosts accommodating functional guest species, which allows a substantially more efficient electron transfer and consequently an increase in the efficiency of the devices. As early as 2006, we reported the preparation of 3D networks of indium tin oxide (ITO) and demonstrated their potential as efficient electrode systems.[1,2] The extension of such architectures to other 3-D organized transparent conductors, replacing the rare and expensive indium and providing a different surface chemistry or energy-level properties, is of great interest. To achieve this goal, the development of a simple and generally applicable procedure for the preparation of transparent conducting 3D frameworks using easily available components is of vital importance. One solution might be the replacement of the amorphous metal oxide precursor with crystalline building blocks, which could form the mesoporous crystalline network at much milder conditions. The preformed nanocrystals could also bring the additional advantage of a fine adjustment of the doping level and thus the electrical conductivity, which is often better controlled in the particle synthesis than in the sol gel one. Nevertheless, the use of nanocrystalline building blocks for the preparation of mesoporous materials has been reported only for a few oxides, probably due to the fact that it is rather difficult to prepare stable and agglomeration-free nanoparticle dispersions. Recently we have developed a solvothermal procedure which enables to prepare monodispersed highly crystalline particles of antimony-doped tin oxide (ATO) [3-7], niobium-doped titanium oxide (NTO) [8,9], pristine tin oxide [10,11] and tin-doped indium oxide (ITO) that are easy to disperse in various solvents to form stable colloidal solutions. These particles have been used as building blocks for the assembly of ordered mesoporous layers directed by polyalkylene oxide block copolymers. Nanoparticles and mesoporous layers of antimony-doped tin oxide The ATO nanoparticles were synthesized using a non-aqueous solution approach [3,6,7]. In this procedure, benzyl alcohol served as both the oxide source and the solvent, SnCl 4 as a tin source, and Sb(OAc) 3 as an antimony precursor. The crystalline nanoparticles 3-4 nm in size are dispersible in various solvents to stable colloidal solutions without agglomeration (Fig. 1). Electrical conductivity of the ATO nanoparticles depends on the doping level of Sb, the cassiterite SnO 2 lattice being able to accommodate up to 30 mol % of Sb. Introduction of a small amount of antimony atoms into the SnO 2 structure dramatically increases the conductivity of the particles, which reaches a maximum for 4 % of antimony. The obtained conductivity of S cm 1 is the highest ever reported for non-annealed nanosized ATO particles. The conductivity further improves to S cm 1 due to particle sintering during annealing in air at 500 C. Mesoporous films of ATO were prepared by self-assembly of ATO nanoparticles using Pluronic F127 block copolymer as a structure-directing agent (Fig. 2). The particles were dispersed in a solution of Pluronic F127 in tetrahydrofurane. The films were prepared by dip-coating of the colloidal dispersion on various substrates, and calcined at C for 30 min. The mesostructure of the 27

28 films after calcination exhibits periodicity of 14 nm, surface area of m 2 /cm 3, and a welldeveloped accessible porosity of %. The film conductivity is the highest when the particles containing 8 10 % of Sb are used for the film assembly. Conductivity of the films increases with increasing calcination temperature, which is due to the particle sintering, a slight increase in the crystal size and the related increase in the electron mobility. Owing to the open and accessible character of porosity, the high surface area and the uniform pore size, the obtained mesoporous frameworks are the ideal host materials for the accommodation of electroactive guests. Fig. 1: Morphology, size and dispersibility of ATO nanoparticles: STEM-HAADF (a) and a HR-TEM image (inset in (b)) of a single ATO nanoparticle containing 10 % Sb; (b) size distribution of ATO nanoparticles determined from TEM and DLS; (c) electrical conductivity of the particles calcined at 500 C Fig. 2: Formation of mesoporous crystalline electrode layers by the self-assembly of crystalline nanoparticles (a) directed by amphiphilic molecules (b). Tin-doped indium oxide We have developed a new strategy for fabrication of nanosized nearly spherical highly dispersible nanoparticles of indium tin hydroxide, which can be assembled into regular mesoporous architectures with the large pore size directed by a commercially available Pluronic polymer. The assembled structures are easily transformed into crystalline conducting mesoporous ITO films by a mild thermal treatment at 300 C. The obtained ITO layers can accommodate large amounts of redox molecules and act as efficient conducting electrode layers with the high surface area. The crystalline mesoporous ITO films feature a regular mesoporosity with a mesostructure periodicity of ca. 15 nm, high surface area of 190 m 2 /cm 3 and the porosity of 44 %. The films show remarkable electrical conductivity, which can be significantly improved by a thermal treatment in inert N 2 or reducing forming gas atmospheres to 9.5 S/cm. The films coated on the electrode surfaces can be used as conducting porous matrices for incorporation of redox molecules with a very high loading using covalent or electrostatic grafting procedures. Due to the high conductivity of the ITO framework, each incorporated molecule can be addressed electrochemically, leading to a largely increased electrochemical signal proportional to the electrode surface area. 28

29 The perfect dispersibility of nano-hydroxides without any stabilizing agents and their preferential interaction with the hydrophilic part of amphiphilic molecules leading to their self-assembly make the obtained nano-hydroxides very attractive building blocks for elaboration of nanostructured ITO materials. The facile transformation of the assembled hydroxides into the crystalline ITO with the same morphology makes the hydroxide/oxide approach a very promising tool for fabrication of various ITO nanostructures. Niobium-doped titanium oxide Niobium-doped titanium dioxide (NTO) is a novel transparent conductor, a cheaper and chemically stable alternative to ITO. We have developed a solvothermal synthesis of crystalline monodispersed NTO nanoparticles using tert-butanol as both a novel reaction medium and an oxide source [8,9].The developed procedure enables the preparation of crystalline doped and undoped non-agglomerated titania nanoparticles, whose size can be controlled in the range from 4 to 15 nm by changing the reaction temperature and time (Fig. 3). The anatase lattice of these particles can incorporate more than 20 mol % of Nb ions without phase separation. The nanoparticles are easy to disperse at high concentrations in tetrahydrofurane and to assemble into periodic porous mesostructures, the assembly being directed by commercial Pluronic block-copolymers. The resulting mesoporous films show a regular mesostructure with crystalline pore walls, a d-spacing of 17 nm, a uniform pore size of 10 nm, a high porosity of 43 %, and a large surface area of 190 m 2 /cm 3. Fig. 3: TEM image of: (left) NTO nanoparticles with 20 mol % Nb, (middle) a mesoporous film assembled from nanoparticles, and (right) conductivity of nanoparticles annealed in N 2 at 600 C. Substitutional doping with niobium donates electrons into the conduction band of titanium dioxide and thus increases the charge carrier concentration, which drastically increases electrical conductivity of the titania particles. The electrical conductivity of as-prepared nanoparticles containing 20 mol % Nb is S/cm, rising to 0.25 S/cm due to a treatment at 600 C in nitrogen (Fig. 3 right). Time-domain terahertz spectroscopy and microwave impedance spectroscopy of the doped particles have revealed that electron hopping is the dominating contribution to the conductivity at terahertz frequencies. Acknowledgement The author is grateful to the Ministry of Education, Youth and Sports (project Nanopin 1M- 0577) and the Ministry of Culture of the Czech Republic (project NAKI DF11P01OVV012) for the financial support. References [1] D. Fattakhova Rohlfing, T. Brezesinski, J. Rathouský, A. Feldhoff, T. Oekermann, M. Wark, B. Smarsly, Adv. Mater. 18, 2980 (2006). [2] D. Fattakhova-Rohlfing, T. Brezesinski, B. Smarsly, J. Rathouský, Superlattices and Microstructures 44, 686 (2008). 29

30 [3] V. Müller, M. Rasp, G. Štefanić, J. Ba, S. Günther, J. Rathousky, M. Niederberger, D. Fattakhova-Rohlfing, Chem. Mater. 21, 5229 (2009). [4] V. Müller, M. Rasp, J. Rathousky, M. Niederberger, D. Fattakhova-Rohlfing, Small 6, 633 (2010). [5] V. Müller, J. Rathousky, M. Rasp, B. Schütz, M. Niederberger, D. Fattakhova-Rohlfing, Technical Proceedings of the 2010 Nanotechnology Conference and Trade Show, NSTI, Danville, U.S.A., p. 627 (2010). [6] V. Müller, J. Rathousky, M. Rasp, G. Štefanić, S. Günther, M. Niederberger, D. Fattakhova-Rohlfing, Technical Proceedings of the 2010 Nanotechnology Conference and Trade Show, NSTI, Danville, U.S.A., p. 340 (2010). [7] Y. Liu, J. M. Szeifert, J. M. Feckl, B. Mandlmeier, J. Rathousky, O. Hayden, D. Fattakhova-Rohlfing, T. Bein, ACS Nano 4, 5373 (2010). [8] V. Müller, M. Rasp, G. Stefanic, S. Günther, J. Rathousky, M. Niederberger, D. Fattakhova-Rohlfing, Phys. Status Solidi C, 1 5 (2010) / DOI /pssc [9] D. I. Fried, V. Mueller, J. Rathousky, D. Fattakhova-Rohlfing, Nanoscale 3, 1234 (2011). [10] Y. Liu, J. Rathouský, T. Bein, D. Fattakhova-Rohlfing, Technical Proceedings of the 2011 Nanotechnology Conference and Trade Show, NSTI, Danville, U.S.A. [11] D. Fattakhova-Rohlfing, J. Rathouský, Technical Proceedings of the 2011 Nanotechnology Conference and Trade Show, NSTI, Danville, U.S.A. 30

31 Pyrite FeS 2 - a potential solar-cell material Š. Kment a,b, H. Kmentová b.d, J. Krýsa a, R. J. Soukup b, N. J. Ianno b, and Z. Hubička c a Institute of Chemical Technology Prague, Prague, Czech Republic b Department of Electrical Engineering, University of Nebraska-Lincoln, Lincoln, NE, USA c Institute of Physics AS CR, v.v.i., Prague, Czech Republic d Institute of Chemical Process Fundamentals of the ASCR, v.v.i., Prague, Czech Republic Abstract The general purpose of the study is to design and produce a solar cell working on the principle of a heterojunction between FeS 2 pyrite and e.g. tin sulfide. This work deals with the preparation of the pyrite by unconventional sol-gel approach. Thin pyrite films were prepared by sulfurizing the iron oxide films previously deposited through the sol-gel method using iron (III) chloride as a precursor. The structural, morphological and optical properties of the deposited films were determined using X-ray diffraction, Raman spectroscopy, scanning electron microscopy, Auger electron spectroscopy, UV-Vis absorption spectroscopy and profilometry. The effects of annealing and sulfurization temperatures were studied. The work was also devoted to the research of sodium diffusion from the substrate due to the thermal treatment and its affect on the pyrite films functionality. Introduction One of the key milestones for making solar cells cost competitive is to minimize materials and manufacturing costs. A recent paper has shown than on the basis of material extraction costs leading to significantly lower costs per kilowatt-hour, FeS 2 is the most promising material for photovoltaic applications. The problems encountered with this material as the absorbing layer for a solar cell is a limited efficiency of 2.8 % due to a low open circuit voltage [1]. To the best of our knowledge, heterojunction solar cells with SnS 2 as the window layer and FeS 2 as the absorber have not been investigated to date. As with any heterojunction device, the band alignment is critical and this is especially true for solar cells. If the interface states at the FeS 2 /SnS 2 interface can be ignored, i.e., minimized, band diagrams such as seen in Fig. 1 could result. It can be seen that, if the electron affinity of FeS 2 is at the upper end of the scale the collecting junction will have a blocking barrier for the collection of minority electrons, Fig. 1a, however, if at the lower end of the scale, Fig. 1b, this combination has the potential of being a good electron collection junction. Since both Fe and Sn bond preferentially with two S atoms, it is quite likely that a graded transition in the junction region can be developed and the spike in the conduction band, if it exists, can be eliminated that way. The very high absorption coefficient, α = cm -1 for λ = 633 nm [2] and the composition of abundant, cheap and non-toxic elements makes pyrite an interesting material for thin-film solar cells [3]. Iron disulfide has a bandgap energy of E g = 0.95 ev, [4] somewhat less than the ideal. However, a thorough modeling of the potential of pyrite indicates that efficiencies of 20 % are possible [5]. It is interesting to note that the model used here included a bandgap of only 0.8 ev, so potential efficiencies are even greater. 31

32 Fig. 1: Possible band diagrams for FeS 2 couples with (a) SnS 2 if the electron affinity of FeS 2 equals 4.5 ev, (b) SnS 2 if the electron affinity of FeS 2 equals 3.9 ev. Experimental Preparation of pyrite thin films First the sol-gel procedure was employed in the preparation of the Fe 2 O 3 thin films which were further sulfurized in order to obtain pyrite thin films. Iron oxide thin films were synthesized according to the following procedure. Iron(III) nitrate (2.5 g) was dissolved in ethyl alcohol (10 ml) and used as a molecular precursor of Fe 2 O 3. Then 2 ml of propylene oxide was dropped slowly into the solution and after a few minutes the solution turned dark. The hydrolysis of inorganic Fe(III) solutions consists of (a) formation of low-molecular-weight species; (b) further condensation to form a red cationic polymer; (c) aging of the polymer causing conversion to oxide phases; (d) precipitation of oxide phases directly from low-molecular-weight precursors. The prepared solution was used to spin coat previously cleaned substrates at 2200 rpm. By a single spin, thin (~ 50 nm) layers were obtained; whereas thicker layers were obtained by multiple coatings. After each spin coating, thermal treatments were performed raising the temperature at approximately 100 C/h and keeping the temperature at different levels for 1 hour. Soda lime glass slides were used as the substrates. Next, the calcinated layers prepared by the sol-gel method were sulfurized in an evacuated quartz tube using a Rapid Thermal Annealing (RTA) irradiation lamp as a heating source. Results and discussion The sol-gel method appears to be a suitable candidate to produce high-quality pyrite layers. Fig. 2 shows the Raman spectrum of a five-layer α Fe 2 O 3 coating after sulfurization at different temperatures. Using the temperature of 400 C led to the chemical sulfurization of hematite phase film to pyrite FeS 2 (hereafter sample L1). Three basic Raman bands of pyrite, corresponding to the peaks at 339 cm 1 ~ E g, 374 cm 1 ~ A g and 426 cm 1 ~ T g, are observed in the spectrum (see Fig. 2). However, the chemical transformation is incomplete. This is demonstrated by the presence of the two peaks at around 1500 cm 1, which are apparently attributed to the residual organic carbon coming from the sol-gel reagents. The low intensities of pyrite Raman peaks probably reflect the low extent of crystallinity of the sample. Contrary to L1, any peak located at the position of carbon Raman bands is not seen in case of the sample sulfurized at 500 C (sample L2). On the other hand different crystallographic structure corresponding to marcasite FeS 2 was revealed in this spectrum. The phase transformation is obviously due to the higher sulfurization temperature. The best result, in terms of desired pyrite crystal phase, was accomplished by performing the sulfurization at 450 C. It is known that at this temperature, close to the sulfur boiling point, it is in its cyclic S 8 form, which is the most suitable for the sulfurization processes. 32

33 Fig. 2: Raman spectra of FeS 2 films sulfurized at different temperatures for one hour. In the graph, P - Pyrite, M Marcasite and C Carbon. Fig. 3: AES depth profile of the film sulfurized for 15 min at 450 C Further, the effect of the sulfurizarion duration on the films properties was studied. The dwelling time was varied in the range between 15 min. and 6 hours. Somewhat surprising results were observed in Raman spectra. It was clearly seen from the graph that overall time of the sulfurization did not influence the crystallographic structure in any way. The three main Raman bands were present in every spectrum. The complete chemical transformation from the hematite to pyrite was achieved after 15 minutes. This is a very appealing condition for potential solar cell fabrication. These films were also observed using XRD analysis. The results correlate with the Raman spectroscopy data. The intensity of XRD peaks, which only appeared for the pyrite phase, is almost all equal, indicating the same extent of crystallization. The sample with five layers is of interest because its thickness is in the appropriate range for photovoltaic applications. This film was annealed five times (once after each spin coating) at 600 C to achieve the hematite structure and further sulfurized at 450 C for 15 minutes. The problem encountered in films of several layers was the incorporation of Na in the films. The more times the sol-gel material is annealed the more likely the Na + ions diffuse from the soda lime glass into the substrate. This effect has been confirmed by glow discharge emission spectroscopy (GDES) which showed considerable penetration of Na into the FeS 2. This problem is being studied by using various barrier coatings and different substrates. Another important diagnostic tool to determine the chemical composition of the pyrite films was Auger electron spectroscopy (AES). A typical depth profile Auger scan of the films (Fig. 3) revealed that the stoichiometry of the film was almost precisely 2 (S) : 1 (Fe), within the range of precision of the AES system and was constant through the entire film. Because pyrite films are being studied for potential use in solar cells, their optical properties are among the most important parameters. The energy band gap value is critical. The intersection of the trend line for the linear portion of the Tauc curve with the energy (x) axis denotes the band gap energy width. The band gap energy determined from this measurement was 0.93 ev, which is just slightly below the expected value of 0.95 ev [3]. Conclusions The novel approach for the production of the pinhole free thin films of FeS 2 pyrite was described. The method is based on the sol-gel preparation of α-fe 2 O 3 (hematite) thin layers and their subsequent chemical sulfurization. The effects of thermal annealing of hematite films and temperature of the sulfurization on the properties of the films is discussed. It is apparent that this sol-gel method produces promising photovoltaic absorbing material. 33

34 Acknowledgements This work was supported by the Czech Ministry of Education, Youth and Sports through a contract Nanopin, 1M References [1] S. Nakamura and A. Yamamoto, Sol. Energy Mtrls. And Sol. Cells 65 (2001) 79. [2] K. Buker, N. Alonso-Vante and H. Tributsch, J. Appl. Phys. 72 (1992) [3] C. Wadia, A. Paulalvisatos and Daniel M. Kammen, Environ Sci. Technol. 43 (2009) [4] S. Fiechter, M. Birkholz. A. Hartmann, P. Dulski, H. Tributsch and R. J. D. Tikkey, J. Mater. Res. 7 (1992) [5] P. P. Altermat, T Kiesewetter, K. Ellmer and H. Tributsch, Sol. Energy Mtrls. And Sol. Cells 71 (2002)

35 Photoinduced properties of sol gel TiO 2 thin films, effect of glass substrate and deposition technique J. Krýsa a, P. Novotná a, Š. Kment a, and A. Mills b a Institute of Chemical Technology Prague, Department of Inorganic Technology, Technická 5, Prague 6, Czech Republic b School of Chemistry and Chemical Engineering, Queen s University Belfast, Stranmillis Road, Belfast, BT9 5AG, UK Introduction At present, thin transparent TiO 2 films deposited on glass posses high application potential based on its easy cleaning properties, which are due to its ability, upon UV irradiation to degrade solid organic impurities and to form a superhydrophilic surface. It has been reported that Na + ions in soda lime glass have a detrimental effect on the photocatalytic activity of deposited sol-gel thin films [1,2,3] due to their diffusion into the photocatalytic film during calcination step. Paz and Heller [1] report that at high concentrations sodium ions prevent formation of the photoactive anatase phase and, at low concentrations introduce surface and bulk recombination centers. However, Nam et al [3] claim that the above recombination centre hypothesis [1,4] does not hold for the sol gel layers, but instead, suggest that the Na + ions effect the photocatalytic activity of the titania film by changing the particle size of anatase. It is important to mention that the content of sodium is not the same for all types of glass. In the previous comparative studies only glass substrates with or without Na were investigated [1,2,3,5,6,7,8,9]. Furthermore in each study only one photocatalytic system was chosen to assess the activity of the titania film. Therefore, the aim of the present work is the comparison of photocatalytic properties of thin TiO 2 film prepared on three different glass substrates, namely on quartz glass (Q), borosilicate glass (BS) and soda lime glass (SL), each of which has a different Na content. Experimental In the preparation of sol-gel TiO 2 films, titanium isopropoxide (TiP, Sigma Aldrich) was used as a precursor, propan-2-ol (IPA) and acetylacetone (AcAc) served as solvents (both HPLC grades) and hydrochloric acid was used as a catalyst. The molar ratio of TiP to HCl was 20 and molar ratio of TiP to the sum of the solvents (IPA and AcAc) was 0.1. All the components (precursor, solvent and catalyst) were mixed for three hours at room temperature (22 C). The prepared sols were deposited on the surface of glass substrates using dip coating and spin coating techniques. Three types of glass substrates were used namely quartz glass (Q) with 99 % of SiO 2 (Newcastle Optics, 25 mm in diameter, 1 mm thickness), borosilicate glass (BS) with 80 % of SiO 2 and 5 % of Na (VWR international, 24 mm in diameter, 0.1 mm thickness) and soda lime glass (SL) with 70 % of SiO 2, 15 % of Na and 10 % of Ca (Marienfeld, 25.4 mm 76.0 mm, 1.1 mm thickness). The photocatalytic activities of the films were assessed using two model test systems, namely: resazurin(rz)/resorufin (Rf) [10,11,12] and stearic acid [12,13]. In both cases the films were irradiated with six 8 W black light bulbs (maximum at 350 ± 20 nm) contained in a semicylindrical lamp holder with an aluminium reflector and held 10 cm above the samples. The mean incident photon flux onto the substrates was 1.9 mw cm -2 as measured using UVX radiometer, UVP, USA. Results and discussion X-ray diffraction patterns of the TiO 2 films deposited by spin coating and dip coating on three supports are shown in Fig

36 anatase anatase intensity [A.U.] Q glass BS glass intensity [A.U.] Q glass BS glass SL glass SL glass Fig. 1: theta spin coating (thickness around 150 nm) X-ray patterns of 1 layer TiO 2 films prepared on three glass substrates anatase theta dip coating (thickness around 80 nm) TiO 2 films prepared by spin coating have anatase crystalline structure for all the used substrates although the crystallinity of such films on BS and Q substrate is much higher than that on the SL substrate. In contrast, titania films deposited Q glass by dip coating revealed an Q anatase glass phase for the titania film on BS and 6000 Q glass but no crystallinity BS glass on 6000 SL glass. Further work revealed BS glass that whereas the first layer of titania deposited onto SL was amorphous, further dip coats SL glass SL glass produced films of increasing thickness 0 that only appeared to have the less 0 common brookite crystal phase present It was also confirmed by Raman spectroscopy 2 theta for 3 and 4 layer film 2 (see theta bands of brookite at 126, spin coating 152, 245, 411 and 636 cm 1 (thickness around 150 nm) dip coating (thickness around 80 nm). (Fig. 2)) in agreement with [14]. intensity [A.U.] intensity [A.U.] anatase Fig. 2: Raman spectra of TiO 2 film prepared by dip coating on soda lime (SL) glass. SG3 3 layers (260 nm), SG4 4 layers (360 nm). Conclusions The deposition technique can have a strong influence on the crystalline structure of titania films deposited on SL glass. In the case of layer prepared by dip coating the thickness is much smaller and thus the amount of Na + ions in the dip coated film (due to the diffusion of Na + from substrate) is higher than in spin coated film. As a result the content of Na + is high, rendering anatase unstable and leading to the formation of a brookite phase. The photocatalytic activities of TiO 2 films on Q and BS glass are similar, for 1 layer dip coated films, but is much smaller on SL glass. Depth profile elemental analysis of these films confirms the presence of Na and Ca in TiO 2 film on soda 36

37 lime glass substrate while in the case of borosilicate glass neither Na nor B is present in TiO 2 film. The inexpensive nature and low sodium content of borosilicate glass makes it the most suitable substrate for the deposition of photoactive sol gel TiO 2 films. Fig. 3: Rates of resazurin reduction on TiO 2 film prepared by dip (spin) coating on various glass substrates. Acknowledgement The authors thank the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (project 1M0577 and project MSM ). References [1] Y. Paz, A. Heller, J Mat. Res. 12 (1997) [2] T. Watanabe, S. Fukayama, M. Miyauchi, A. Fujishima, K. Hashimoto, J Sol-Gel Sci. Technol. 19 (2000) [3] H.-J Nam, T. Amemiya, M. Murabayashi, K. Itoh, J Phys. Chem. B 108 (2004) [4] J.-M. Herrmann, H. Tahiri, Ch. Guillard, P. Pichat, Catal. Today 54 (1999) [5] K. Doushita T. Kawahara, J Sol-Gel Sci. Technol. 22 (2001) [6] K. Funakoshi, T. Nonami, J. Am. Ceram. Soc. 89 (2006) [7] M. Addamo, V. Augugliaro, A. Di Paola, E. Garcia-Lopez, V. Loddo, G. Marci, L. Palmisano, Thin Solid Films 516 (2008) [8] E. Aubry, M.N. Ghazzal, V. Demange, N. Chaoui, D. Robert, A. Billard, Surf. Coat. Technol. 201 (2007) [9] P.Novotna, J. Krýsa, J. Maixner, P. Kluson, P. Novak, Surf. Coat. Technol., 204 (2010) [10] A. Mills, J. Wang, S.- K. Lee, M. Simonsen, Chem. Commun. (2005) [11] A. Mills, J. Wang, M. McGrady, J Phys. Chem. B 110 (2006) [12] A. Mills, M. McFarlane, Cat. Today 129 (2007) [13] A. Mills, J. Wang, J Photochem. Photobiol. A: Chem. 182 (2006) [14] G. A. Tompsett, G. A. Bowmaker, R.P. Cooney, J. B. Metson, K. A. Rodgers, J. M.Seakins, J. Raman Spectroscopy 1995, 26, , UK 37

38 Vliv tlouštky na fotokatalytické vlastnosti transparentních sol gel TiO 2 vrstev M. Baudys, J. Zita, J. Krýsa Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav anorganické technologie, Technická 5, CZ Praha 6 Úvod Mezi fotokatalyticky aktivní samočistící povrchy je možno zařadit tenké transparentní filmy připravené metodou sol gel. Důležitým parametrem ovlivňující množství absorbovaného světla a tedy i fotokatalytickou aktivitu je tloušťka TiO 2 filmu. Cílem této práce je porovnání fotokatalytické aktivity pomocí několika metod ( modelové barvivo Acid Orange 7, modelový inkoust obsahující 2,6- dichlorindofenol) v závislosti na tloušťce TiO 2 vrstvy. Experimentální část Příprava vzorků Nejprve byla na podložní sklo 2,5 7,5 cm nanesena mezivrstva SiO 2. Vrstva byla nanesena metodu dipcoating, která je založena na ponoření substrátu do solu definovanou rychlostí s definovanou dobou zdržení. Jako prekurzor pro přípravu SiO 2 solu sloužil tetraethylorthosilan (10 ml), který byl smíchán s 15 ml ethanolu. Po 90-ti minutovém míchání bylo přidáno 2,5 ml vody a 0,25 ml HCl (35 %-ní). Vrstvy byly ponořovány rychlostí 120 mm/min, s dobou zdržení 30 s poté byly vytaženy rychlostí 60 mm/min. Po nanesení byly kalcinovány v peci při teplotě 500 C po dobu 2 hodin. Na vrstvu SiO 2 byla nanesena aktivní TiO 2 vrstva pomocí, jako prekurzor posloužil isopropoxid titaničitý (8 ml), který byl smíšen s ethanolem (11,6 ml). Poté bylo smíšeno 11,6 ml ethanolu, 2,75 ethylacetoacetátu a 0,2 ml HNO 3 (65 %-ní), přičemž se tato směs přidala k původnímu roztoku isopropoxidu titaničitého. Vrstvy TiO 2 byly naneseny a kalcinovány ve stejném režimu jako v případě SiO 2 vrstvy. Opakovaným nanesením byly připraveny vzorky TiO 2 vrstev o různé tloušťce. Stanovení fotokatalytické aktivity V případě stanovení fotokatalytické aktivity v kapalné fázi bylo užito azobarvivo Acid Orange 7 o počáteční koncentraci mol/dm 3. Fotokatalytický experiment probíhal ve vsádkovém fotoreaktoru vybaveného zářivkami Sylvania BL350 emitující v rozsahu vlnových délek nm. V případě modelového inkoustu bylo smíšeno 18 g 0,5 %-ního roztoku. hydroxyethylcelulozy, 1,8 g gylcerolu a 30 mg 2,6- dichlorindofenolu. Modelový inkoust byl rozdispergován za pomoci ultrazvuku a poté byl míchán před nanesením na aktivní vrstvu minimálně 10 minut. Modelový inkoust byl nanesen na vzorek pomocí stejné techniky jako při nanášení TiO 2 vrstev. Výsledky a diskuze Závislost tlouštky vrstvy (vypočtena dvěmi nezávislými metodami) na počtu nanesených vrstev je znázorněno na Obr. 1. Tloušťka vrstvy byla zjišťována jednak pomocí přístroje NanoCalc (reflektometricky), kde na základě interference a znalosti indexu lomu daného materiálu tenké vrstvy je software schopen vypočíst tlouštku vrstvy. Tloušťka byla také stanovena z hmotnostních přírůstků (hustota TiO 2 4,23 g/cm 3 ). Při nižším počtu vrstev (1-4 vrstvy) je tloušťka vypočtena z hmotnosti TiO 2 ve shodě s hodnotami z reflektančních měření pomocí přístroje NanoCalc. V případě tlustých filmů (4-8 vrstev) vychází tloušťka vypočtená z hmotnosti TiO 2 vyšší. Tento jev lze pravděpodobně přisoudit tvorbě rozpraskané vrstvy na spodní straně sklíčka, což je typický jev při nanášení metodou dip coating. Během dalšího natahování se na hrubou rozpraskanou stranu nanáší větší množství solu než na hladký povrch, čímž dochází k nárůstu hmotnosti. Při nižším počtu vrstev je tato popraskaná část 38

39 velmi malá a na hmotnostní přírůstek nemá výrazný vliv. Na Obr 2. je znázorněno porovnání spodní hrany u vzorku jednovrstvého (vpravo) a osmivrstvého (vlevo), kde je patrno rozpraskání vrstvy. Obr. 1: Porovnání tlouštky vrstvy vypočtené z hmotnostních přírůstků a zjištěné reflektometricky v závislosti na počtu vrstev Obr. 2: Porovnání spodního okraje jednovrstvého vzroku (vpravo) a vzorku osmivrstvého (vlevo) Na Obr. 3 je znázorněna rychlost fotodegradace azobarviva Acid Orange 7 v závislosti na tloušťce vrstvy. Rychlost je vyjádřena jako rychlost v prvních 60-ti minutách experimentu pomocí rychlostní konstanty nultého řádu. Z Obr. 3 je patrno, že se zvyšující se tlouštkou vrstvy fotokatalytická aktivita roste. Nárůst je lineární v rozmezí nm, pro vyšší tlouštky je nárůst rychlosti nižší. Na Obr. 4 je znázorněna závislost rychlosti odbourávání modelového inkoustu vyjádřená jako rychlostní konstanta nultého řádu na tlouštce vrstvy zjištěné na základě reflektančních měření z přístroje NanoCalc. Při srovnání s fotokatalytickou degradací Acid Orange 7 (Obr. 3) je patrný podobný průběh závislosti. Při tloušťce vrstvy nad 400 nm se rychlost fotodegradace výrazně nemění. Při výběru barviva v inkoustu jde +2H + o to, aby + 2e - jeho redukce do bezbarvé formy byla ireverzibilní a nedocházelo k jeho zpětné oxidaci do barevné formy. Proto byl na základě poznatků z literatury [1] vybrán 2,6-dichlorindofenol (DCIP). Meziprodukty jeho degradace neabsorbují ve vidtelné oblasti a samotným účinkem UV záření se nerozkládá. Mechanizmus degradace inkoustu obsahující modrá DCIP je vysvětlen v literatuře [2,3] a přechod z barevné do bezbravé formy je znázorněn na Obr. 5. Zatímco kladně nabité díry oxidují glycerol bezbarvá na glyceraldehdyd či až na kyselinu glycerovou, generované eletrony redukují DCIP do jeho bezbravé formy. Nevýhodu inkoustu obsahující DCIP je jeho krátkodobá životnost. Pojivo hydroxyethylceluloza postupem času hydrolyzuje, což se projevuje gelovatěním celého inkoustu, čímž není rozložení na vrstvě rovnoměrné (Obr. 6). Rovněž DCIP mění barvu z modré na hnědou. Barevný posun DCIP inkoustu je znázorněn na Obr. 7. Čerstvě připravený inkoust nanesený na podložní sklíčko vykazuje absorpční maximum při vlnové délce 630 nm, během jeho stárnutí však dochází k poklesu do oblasti nižších vlnových délek. 39

40 Obr. 3: Závislost rychlosti fotodegradace Obr. 4: barviva Acid Orange 7 v prvních 60 minutách experimentu v závislosti na tloušťce +2H + + 2e - Závislost rychlostní konstanty nultého řádu degradace DCIP na tlouštce vrstvy modrá +2H + 2e - +2H + + 2e - bezbarvá modrá modrá Obr. 5: Redukce DCIP do bezbarvé formy bezbarvá bezbarvá Obr. 6: Porovnání vrstvy DCIP inkoustu, čerstvého (vpravo), po stání měsíc (vlevo) Obr. 7: Absorpční spektrum modelového inkoustu obsahující DCIP naneseného ihned po přípravě a po jednom měsíci stání Závěry Byly připraveny transparentní TiO 2 vrstvy o různé tloušťce pomocí metody sol gel. Bylo experimentálně ověřeno, že tlouštku vrstev lze stanovit jak z měření reflektance, tak z váhového přírůstku. Se zvyšujícím se počtem nanesených vrstev dochází k lineárnímu nárůstu fotokatalytické aktivity (do 200 nm). U vrstev s tloušťkou vyšší než 400 nm se již fotokatalytická aktivita příliš nemění. V porovnání s fotokatalytickou degradací v kapalné fázi, představuje degradace modelového inkoustu obsahující DCIP rychlejší metodu pro ověření fotokatalytické aktivity. K odbarvení 40

41 naneseného inkoustu dochází podle tlouštky vrtsvy v řádu minut po desítky sekund (u nejaktivnějších osmivrstvých vzorků). Nevýhodou modelového inkoustu představuje jeho nízká stabilita. Po cca 14 -ti dnech dochází jednak k jeho zhnědnutí a díky hydrolýze pojiva hydroxyethylcelulózy dochází k významnému zvýšení viskozity celého inkoustu. Poděkování Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (Výzkumné centrum NANOPIN č. 1M0577 a výzkumný záměr MSM ) za finanční podporu Literatura [1] Mills A., Hephurn J., McFarlane M. A novel, Fast.Responding, Indicator Ink for Thin Film Photocatalytic Surfaces ACS Applid Materials & interfaces 1(2009) [2] Mills A., Mcgrady M. A study of photocatalyst indicator inks J. Photochem. Photobiol. A 193 (2008) [3] Zíta J., Krýsa J., Mills A. Correlation of oxidative and reductive dye bleaching on TiO2 photocatalyst films J. Photochem. Photobiol. A 203 (2009)

42 42 Vlastnosti sol gel TiO 2 vrstev připravených sprejováním M. Brunclíková, P. Novotná, M. Baudys, J. Krýsa Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav anorganické technologie, Technická 5, CZ Praha 6 Úvod Příprava tenkých vrstev je bezesporu nejčastěji využívaná aplikace metody sol gel. K nanášení filmů se nejčastěji používají metody dip coating a spin coating. Tyto metody však mají poměrně specifické požadavky na tvar a velikost substrátu. Metoda nanášení vrstev sprejováním tyto požadavky zjednodušuje. Z tohoto důvodu jsme se touto metodikou zabývali podrobněji. Cílem prezentované práce bylo zjistit vliv podmínek nanášení TiO 2 solu na skleněný substrát (sodnovápenaté sklo) sprejováním na vlastnosti připravených vrstev. Sledovanými parametry byla teplota substrátu během sprejování (22 C, 50 C a 100 C), počet nanesených vrstev a jejich hmotnost a přítomnost mezivrstvy SiO 2. Vyhodnocovanými vlastnostmi byla krystalografická struktura, fotokatalytická aktivita (odbourávání barviva DCIP) a makrostruktura vrstev (optický mikroskop). Experimentální část Příprava Pro přípravu TiO 2 solu byl jako prekurzor použit tetraisopropoxititanát (TiP, SigmaAldrich). Isopropylalkohol (IPA, p.a.) a acetylaceton (AcAc, SigmaAldrich) byly použity jako rozpouštědla. Funkci katalyzátoru plnila kyselina chlorovodíková (HCl, 36 %, p.a.). Po připravení byl sol nanášen na skleněný substrát sprejováním (rychlost nástřiku 7 m/s a vzdálenost od plochy nástřiku 25 cm). Po nanesení byly vrstvy vypáleny při teplotě 500 C (rychlost ohřevu 2 C/min; doba výdrže 120 min). Pro přípravu SiO 2 byly výchozími sloučeninami pro sol tetraethoxysilan (TEOS, SigmaAldrich), ethanol (EtOH, p. a.) a kyselina chlorovodíková (HCl, 36 %, p. a.). SiO 2 mezivrstva byla na substráty nanášena metodou dip coating. Tepelná fixace byla při teplotě 200 C (rychlost ohřevu 3 C/min; doba výdrže 120 min). Charakterizace Krystalografická struktura byla stanovena RTG difrakcí (Seifert XRD 3000; Panalytical HighScore Plus). Makrostruktura vrstev byla zjišťována optickým mikroskopem (Axio Scope Zeiss. A1). Fotokatalytická aktivita vrstev byla stanovována pomocí modelového barviva DCIP [1], kdy byl tenký film barviva nanesen na transparentní vzorek a bylo sledováno jeho UV-VIS spektrum v závislosti na době ozařování. Pro vyhodnocení fotokatalytické aktivity byly sledovány hodnoty absorbance při vlnové délce 630 nm a jejich pokles v závislosti na čase. Výsledky a diskuze Pro přípravu TiO 2 sol gel vrstev sprejováním byly vybrány parametry, které se ukázaly jako nejvhodnější pro přípravu vrstev TiO 2 z vodných roztoků [2]. Při zachování těchto podmínek (uvedených viz výše) byly na skleněné substráty naneseny jednolité vrstvy solu a po vypálení získány vrstvy TiO 2. Jejich názvy, tloušťka a rozdělení jsou zaznamenány v tabulce 1. Po výpalu vrstev se ukázalo, že množství naneseného TiO 2 solu v 1. nástřiku je veliké a to vede ke vzniku nehomogenních, rozpraskaných vrstev (Obr. 1). V případě dvojnásobného nástřiku vrstev je popraskání ještě patrnější (Obr. 1b a 2b). Vrstvy nejsou příliš mechanicky odolné, při neopatrné manipulaci dochází k jejich částečnému setření. Zároveň je z obrázků patrné, že vrstvy připravované na skle bez mezivrstvy SiO 2 jsou mnohem více členité a i když dojde k částečnému odloupnutí vrstvy, nezůstane substrát čistý (Obr. 1a). V případě vrstev nanesených na substrát s mezivrstvou je sice rozprostření částí vrstvy po povrchu homogennější, ale v místech, kde se vrstva odloupne, zůstává povrch čistý.

43 Tabulka 1: Charakteristika připravených vrstev Obr. 1: a) a) b) b) Makrostruktura vrstev: 22 C, bez mezivrstvy SiO 2 (a) 1. nástřik (b) 2. nástřik a) b) Obr. 2: c) c) d) d) a) c) d) b) Makrostruktura vrstev 100 C, bez mezivrstvy SiO 2 (a) 1. nástřik (b) 2. nástřik U všech připravených vrstev byla zjišťována jejich hmotnost (pro každý typ vrstvy tři měření) a z ní pak byla následně vypočtena tloušťka. Závislost tloušťky vrstev na jejich způsobu přípravy je zaznamenána v Tab. 1. Je patrné, že v případě substrátu o teplotě 22 C jsou vrstvy připravované na substrátu s mezivrstvou tlustší, než vrstvy připravené na substrátu bez ní. V případě vrstev 43

44 připravovaných na substrátu o teplotě 50 C a 100 C není vliv mezivrstvy na tloušťku patrný. Při všech teplotách substrátu je tloušťka (množství) TiO 2 vrtsvy přímo úměrná počtu nástřiků. intensity [a.u.] Obr. 3: 1 vrstva nanesená na skle bez SiO 2 2 theta 1bs22T 1bs50T 1bs100T anatas intensity [a.u.] Vrstvy nanášené na sklo o teplotě 22 C a) b) RTG difrakce vrstev krystalografická struktura (a) závislost na teplotě substrátu, (b) závislost na typu substrátu a počtu nanesení 2 theta 1bs22T 1ss22T 2bs22T 2ss22T Všechny připravené vrstvy měly strukturu anatasu (Obr. 3 a) a b)). Velikost krystalů se zvětšovala s počtem nanesených vrstev (Obr. 3 b)). U všech typů připravených vzorků byla zjišťována jejich fotokatalytická aktivita odbouráváním barviva DCIP. Hodnoty počáteční směrnice závislosti absorbance modelového barviva (630 nm) na době ozařování k (A/s) jsou uvedeny v Tab. 1. Jak je z uvedených dat patrné i při srovnatelných hmotnostech probíhá fotokatalytické odbourávání v případě vrstev připravených na skle s SiO 2 mezivrstvou pomaleji, než v případě vrstev připravených přímo na skle. Pravděpodobně to lze přičíst na vrub makrostruktuře vrstev (Obr. 1), kdy lze předpokládat, že vrstvy připravené přímo na skle mají větší specifický povrch než vrstvy připravené na mezivrstvě. Závěry Sprejováním byly připraveny anatasové vrstvy TiO 2 na sodnovápenatém skle a na skle s mezivrstvou SiO 2. Nástřik vrstev probíhal při různých teplotách substrátu. Nebyl prokázán výrazný vliv teploty substrátu na výsledné vlastnosti vrstev. Zároveň se nepotvrdil ani předpokládaný pozitivní vliv SiO 2 mezivrstvy na vlastnosti vrstev (fotokatalytická aktivita). Poděkování Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (projekt 1M0577) a Grantové agentuře GAČR (projekt P205/11/0386) za finanční podporu jejich výzkumu. Literatura [1] A. Mills, M. McGrady, J Photochem. and Photobiol. A: Chem. 193 (2008) [2] J. Zita, J. Krýsa, L. Ondryášová, J. Šubrt, A. Chakraborty, Nanomateriály a fotokatalýza - Sborník příspěvků, 4. Seminář výzkumného centra NANOPIN , Telč, Czech Republic, p , ISBN: anatas 44

45 SEKCE C Fotokatalytická degradace modelových organických látek

46

47 Skončil věk nanotechnologické nevinnosti? P. Klusoň Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. Svět v zrnku písku spatřovat, či nebe v plané květině, nekonečno v dlani skrýt a věčnost v jedné hodině. William Blake Proroctví nevinnosti Když příroda, proč ne my? Britský básník a malíř William Blake ( ) tvořící v duchu nastupujícího romantismu se ve své lyrické vizi neobrací k nebesům, aby utichl úžasem nad prostorovou i časovou nekonečností. Ba právě naopak. Jistě nechtěně, avšak velmi přesně předznamenal s velkým předstihem fascinaci konce dvacátého věku a počátku druhého tisíciletí novým vědním oborem, který jsme si přibližně za dvě desetiletí jeho existence již zvykli označovat jako nanotechnologie. William Blake v básnické formě vyjádřil ve skutečnosti totéž, co v roce 1959 prohlásil pozdější nositel Nobelovy ceny za fyziku (1965) Richard Feynman. V přednášce nazvané There is Plenty of Room at the Bottom ( Tam dole je hodně místa ) Feynman hovoří o cílené manipulaci s nepatrnými útvary na úrovni nanočástic. Svou dobu předběhl o 30 let a řada jeho kolegů ho považovala za fantastu. Feynman se zde jednoznačně vyjádřil, že člověk by se měl pokusit napodobit přírodu při vytváření velmi malých funkčních systémů. V přírodě jde o postup opravdu běžný. Každá buňka je příkladem nanotechnologie. Získává autonomně energii v mitochondriích, ale také produkuje od základu molekuly s jasnou funkcí, např. neurotransmitery, enzymy nebo hormony, a to podle algoritmu zakódovaného v DNA. Jestliže to tedy zvládne příroda, proč ne my? Je důležité upozornit, že na nanoúrovni se částice a vytvářené struktury chovají jinak. I tak jednoznačné hodnoty jako jsou např. bod tání, viskozita nebo oblast, ve které dochází k maximální absorpci fotonů se pro nanočástice liší od známých hodnot. Mnohé běžné fyzikální zákony neplatí a naopak mnoho těch, které se uplatňují, neznáme. Je to dáno mimo jiné tím, že hlavními faktory ovlivňujícími chování nanočástic jsou atomové síly, vlastnosti chemických vazeb a kvantové jevy. U velmi malých částic se začíná projevovat jejich vlnová povaha. Velikostí připravované nanostruktury můžeme řídit vzdáleností kvantových hladin. To v praxi znamená, že můžeme ovlivňovat řadu významných makroskopicky pozorovatelných a užitečných vlastností. Není to výmysl? I v současné době se občas setkáváme s názorem, že nanotechnologický výzkum není novinkou dvou posledních desetiletí, protože s malými částicemi se setkáváme, a to nejen ve fyzice a chemii, odjakživa, jenom jsme je nazývali jinak. Předpona nano vyjadřuje 10 9, což v případě délkových jednotek představuje jednu miliardtinu metru. Velikost většiny bakterií je asi 1 μm (μ = 10 6 ), virů okolo 100 nm, barevná vrstva oleje na kaluži je silná přibližně 50 nm, rozměr molekuly DNA se pohybuje v rozmezí 2,5 až 12 nm, kdybychom molekulu methanu vložili do koule, její průměr by byl asi 0,22 nanometru a atomů vodíku by se podél jednoho nanometru vešlo přibližně deset vedle sebe. Přesto, pracujeme-li v laboratoři s methanem, DNA, vodíkem nebo heterogenním katalyzátorem, např. na bázi platiny, s částicemi o velikosti několika desítek nanometrů, nevěnujeme se v žádném případě ještě nanotechnologickému výzkumu. Nanotechnologie jsou jistě postupy pracující s útvary, částicemi, molekulami, molekulárními shluky atd., o velikostech řádově v nanometrech, přesto je toto vymezení nedostatečné. Již v roce 2000 byla v USA, z vládní iniciativy pro koordinaci nanotechnologického výzkumu, zavedena jasná definice. Termínem nanotechnologie lze označit postup splňující 4 základní kritéria: 1) nanotechnologie je výzkumná činnost nebo technologický vývoj (postup) provozovaný na atomární, molekulární nebo makromolekulární úrovni v rozsahu přibližně 1 až 100 nanometrů (alespoň 47

48 jeden z rozměrů v 3D dimenzi), 2) musí být vytvářeny nebo používány při těchto činnostech struktury, zařízení nebo systémy, které mají nové vlastnosti a funkci vyplývající mimo jiné právě z jejich malé velikosti, 3) za nanotechnologický postup je možné označit pouze takovou metodiku, která umožňuje řídit částice (jejich tvar, velikost, uspořádání) a cíleně s nimi manipulovat na atomární a molekulární úrovni, 4) tato tři kritéria musí být splněna současně. S tímto vědomím lze odpovědně prohlásit, že nanotechnologický přístup se začal rozvíjet teprve na konci 80. let 20. století, před touto dobou jsme mnohé dnes běžně využívané postupy a metodiky prostě neznali. Nanopodvodníci, nanooptimisté, život v nanoohrožení a konec věku nevinnosti Bohužel ke škodě této vědecké disciplíny je slovo nanotechnologie módním a účelově využívaným termínem. Na cyklistickém rámu slepeném z větší části z běžného sklolaminátu je napsáno Carbon Ultra Light Nano, v televizním TV-shopu propaguje bizardní Horst Fuchs nanosítko v odšťavňovači na pomeranče, doposud běžná (a stále stejná) akrylátová nátěrová disperze obsahuje nanopigment, internetové zpravodajské servery píší o rouškách proti prasečí chřipce z minerálních nanovláken o jejichž zdravotní nezávadnosti lze směle pochybovat, mnoho po celém světě podávaných odborných projektů se honosí adjektivem nanotechnologický v názvu, aniž by autoři o tento výzkum vůbec vědomě usilovali, v horším případě aniž by přesněji věděli, jakou významnou proměnou by jejich projektová aplikace musela projít, aby snesla toto zařazení, atd. Další realitou, již zřejmě ne tak smutnou, spíše přirozenou, je pokles počtu nanooptimistů. Tedy nikoliv osob s minimálním množstvím zásob životního optimismu, ale vědeckých enthusiastů, myslících zcela v intencích romantického Blakeova čtyřverší, kteří především v průběhu 90. let věřili ve všespasitelnost tohoto nového a na každý pád fascinujícího odvětí, od léčení lidského těla uvnitř pomocí nanobotů, přes chytrá léčiva, konverzi sluneční energie, uchovávání energie, dokonalou ochranu životního prostředí, převratné omezení emisí, až po úžasné materiály doposud nevídaných vlastností. Bez pochyby, mnohé z toho už známe a umíme, navzdory krátké historii, a přestože se zpravidla o těchto objevech nedočteme na běžném internetu. Skutečný nanotechnologický výzkum probíhá v tichu, stranou zájmu většinových médií, avšak nadmíru úspěšně. V posledních letech dochází k velmi charakteristickému propojování oborů, postačí, když se v tom svém oboru podíváme do těch nejlepších periodik. Z nanooptimistů se většinou stali pozitivní nanorealisté, konečně chápající složitost a přibližně tušící neuvěřitelnou šíři nabízejících se možností. Ty jsou totiž naprosto mimo uchopitelnost jednotlivce, nebo jednotlivého vědeckého týmu, přesto však, tito odborníci, poučeni, sledují s údivem, jak obrovského pokroku zde bylo za pouhých 20 let dosaženo. O zdravotních a environmentálních rizicích spojených s používáním nanočástic v různých podobách se v posledních letech hovoří a píše stále častěji. V současné době je na světovém trhu dostupných asi 400 výrobků, které obsahují cíleně připravené nanostruktury. Zatímco někteří výrobci se snaží obavy z bezpečnosti svých produktů zlehčovat, případně je vůbec neřeší a spíše poukazují na přínosy, jiní usilují o prokázání nezávadnosti. Tato druhá cesta je však časově i finančně náročná. Pokud se navíc prosadí legislativně v současné době převažující stanovisko Evrospké komise, že na nanočástice, bez ohledu na chemické složení, je třeba vždy pohlížet jako na nové látky, bude muset být každá připravená forma posuzována samostatně. Je známou skutečností, že hmota, která je ve formě větších útvarů neškodná, může v důsledku omezeného počtu participujících atomů vykazovat nečekanou biologickou aktivitu. Navíc nanočástice jsou schopny překonávat běžné bariéry v organismu, včetně například bariéry hematoencefalické, a deponovat se dlouhodobě v tkáních. Velmi malé částice polyaromatických uhlovodíků uvolňované při spalování pohonných hmot jsou prokazatelně karcinogenní, submikronové částice jinak chemicky netoxického azbestu rovněž. Proč by se tedy cíleně připravované útvary podobných a menších rozměrů, a stejného chemického složení, měly chovat jinak. Ukončeme tuto přednášku konstatováním, že s příchodem nanopodvodníků, vystřízlivěním nanooptimistů a s vážnými pochybami o zdravotní nezávadnosti některých významných forem nanočástic se završil věk nanotechnologické nevinnosti. 48

49 Simulace podmínek slunečního záření v heterogenních fotokatalytických reakcích S. Hejda a, P. Klusoň a,b, M. Hejdová a, J. Krýsa c a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, Ústí nad Labem b Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Rozvojová 2/135, Praha 6 c Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav anorganické technologie, Technická 5, Praha 6 Úvod Oxid titaničitý v současnosti nejpoužívanější fotokatalyzátor je hojně využíván pro svou vysokou aktivitu při kontaktu s UV zářením v oblasti čištění odpadních vod a plynů obsahujícími organické polutanty. Aktivita práškového oxidu titaničitého je testována různými experimentálními postupy, mezi něž patří i měření úbytku modelového barviva, který je v suspenzi s testovaným oxidem. Mezi hlavní přednosti tohoto testování patří snadná a levná analýza využívající spektrofotometrické detekce. Experimentální část K experimentům byla sestavena optická aparatura s vysokotlakou rtuťovou lampou (LOT- Oriel 100 W LSB640) a na dráze paprsku byla umístěna lavice, která sloužila k fixaci reakční cely, optického filtru aj. Výhodou tohoto uspořádání je možnost posunutí cely a tím i zajištění shodné intenzity záření pro všechny testy. Testování fotoaktivity bylo provedeno s osmi komerčně dostupnými vzorky včetně standardu Evonik P25. Vybrané katalyzátory měly záměrně odlišné vlastnosti (podíl ananas/rutil, měrný povrch, velikost částic). Jako modelová látka byla zvolena Egacidová oranž 7 o počáteční koncentraci 10 4 mol.l 1 a objemu 100 ml byla převedena k 0,05 g vzorku TiO 2, na 15 min. vložena do ultrazvukové lázně, poté převedena do křemenné kyvety umístěné na optické lavici. Před celu byl umístěn optický filtr (LT Lutron UV-340) na 365 nm (±5 nm). Měřeno bylo vždy vedeno při intenzitě záření 3,7 mw/cm 2. V čase 0; 5; 10; 20; 40; 60; 80 a 100 min. byl odebrán vzorek a po odstředění spektrofotometricky analyzován. Výsledky a diskuze V průběhu 12-ti měsíců byla zjišťována intenzita slunečního záření (LT Lutron UV-340) a to vždy na stejném místě (venkovní prostory FŽP, Ústí nad Labem) v hod. Část těchto dat z období leden-duben 2011 je znázorněna na Obr. 1. I [mw/cm 2 ] 3 2,5 2 1,5 1 0, Období Obr.1: Venkovní intenzita slunečního záření pro období leden-duben 2011 Katalyzátor k 1 k 2 Φ 49

50 2,5 I [mw/cm 2 ] 1,5 Lze pozorovat plynulé zvyšování intenzity záření od 0,6 mw/cm 2 do 2,5 mw/cm 2. V celoročním měření byly naměřeny 1 hodnoty v rozmezí od 0,3 mw/cm 2 (leden) do 6,5 mw/cm 2 (červen). Na optické aparatuře byla zkoumána závislost konverze Egacidové oranže 7 na intenzitě záření. 0,5 Z naměřených dat vyplývá, že při intenzitě vyšší než 3,7 mw/cm 2 již nemá konverze vzrůstající tendenci. Lze tedy 0odvodit, že ideální hodnota pro měření fotoaktivity je právě 3,7 mw/cm 2 ; více energie již systém nevyužije, tato hodnota je také reálná pro simulaci slunečního záření. V tabulce 1. jsou uvedeny rychlostní konstanty Období a kvantový výtěžek, přičemž k1 je rychlostní konstanta vztažená na navážku katalyzátoru a k2 konstanta vztažená k měrnému povrchu vzorku. Tababulka 1: Kinetická data 2 Katalyzátor k 1 k 2 [mmol min 1 g 1 cat ] [mmol g cat min 1 m 2 ] [%] AV01 9, , ,31 P25 6, , ,18 P90 6, , ,20 PK20A 5, , ,16 PK180 4, , ,13 S7001 1, , ,06 UVLP7500 4, , ,11 VLP7000 7, , ,20 Φ Nejlepší výsledky vykazoval katalyzátor AV01 s měrným povrchem 10 m 2.g 1, naopak katalyzátory S7001 a UVLP7500 s povrchem vyšším než 260 m 2.g 1 vykazovaly mnohem nižší aktivitu i kvantový výtěžek. Závěr Bylo prokázáno, že je možné v laboratorních podmínkách simulovat sluneční záření v heterogenních katalytických reakcích. Poděkování Autoři děkují IGA UJEP v Ústí nad Labem a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (projekt 1M0577) za finanční podporu jejich výzkumu. 50

51 Photoactivity evolution of titanium dioxide nanoparticles in course of aging of their colloidal solution J. Jirkovský a and G. Grabner b a J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic b Max F. Perutz Laboratories, University of Vienna, Campus Vienna, Biocenter 5, A-1030 Vienna, Austria Aqueous colloidal solutions of quantum sized particles of titanium dioxide (Q TiO 2 ) undergo an ageing process since the moment of their preparation. In course of time, the mean size of nanoparticles is gradually increasing and some of their physico-chemical properties are changing as well. The decrease of blue spectral shift of semiconductor absorption threshold was measured to determine the corresponding changes of band gap energy of the Q TiO 2 particles. In parallel, the decrease of specific surface area of these particles was followed through their complexation with salicylic acid and thiocyanate anions. The thermodynamic equilibrium (Figure 1) of these surface charge-transfer complexes were investigated in detail by means of UV/Vis absorption spectroscopy. Model: ML_3D Chi^2 = R^2 = Experimental points Fitted points Fitted surface (TiO 2 ) = (3.3 ± 0.2) mol -1 dm 3 cm -1 SA) = 0 mol -1 dm 3 cm -1 Ti surf /Ti total = ± complex = (2300 ± 79) mol -1 dm 3 cm -1 K complex = (6270 ± 300) mol -1 dm 3 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Absorbance (400 nm) Fig. 1: 0,0015 0,0010 [SA] / M 0,0005 0,0000 0,000 0,010 0,005 [TiO 2 ] / M Three dimensional plot of the absorbance of charge-transfer complex of salicylic acid on the surface of Q TiO 2 particles as a function of the concentration of both components. 0,0 Based on the obtained results (equilibrium constant and molar absorption coefficients), the concentration of complexation sites (surface Ti atoms) was derived that can be used to characterize the surface 100 area of the colloidal particles. The photocatalytic 0,015 activity, which represents the most Rate constant [10-6 s -1 ] important quality of titanium dioxide from the practical point of view, was repeatedly determined through 80 photocatalytic degradation of 4 chlorophenol in the colloidal solution of Q TiO 2 particles in the course of its ageing for several months. The corresponding 0,010 reaction rate increased in the first 60 weeks more than three times, afterwards it approached a limiting value (Figure 2). In the TiO 2 / SCNˉ system, the dependence of surface complex concentration on bulk SCNˉ 40 0,005 concentration was compared to quantum yield of the pulsed-laser-induced (SCN) 2ˉ radical formation. The quantum yield generally increased with the increase of bulk SCNˉ concentration Age of colloidal solution [day] Absorbance (470 nm) freshly prepared solution (5 nm) one year aged solution (10 nm) 0, Laser flash energy [mj] 51

52 [SA] / M 0,0000 0,000 [TiO 2 ] / M and with the percentage of iron doping. The found non-linear shape of these dependences was less pronounced for smaller semiconductor particles that for larger ones (Figure 3). Rate constant [10-6 s -1 ] Absorbance (470 nm) 0,015 0,010 0, Age of colloidal solution [day] Fig. 2: Dependence of the first-order rateconstant of photocatalytic degradation of 4 chlorophenol on the age of Q TiO 2 colloidal solution. Fig. 3: freshly prepared solution (5 nm) one year aged solution (10 nm) 0, Laser flash energy [mj] Pulsed-laser-induced charge transfer in Q TiO 2 / SCN ˉ system: Absorbance of (SCN) 2ˉ radicals as a function of laser flash energy in variously aged colloidal solution containing differently sized Q particles. A quantitative kinetic model for description of dependences of the absorbance of primary radical products of interfacial charge-transfer on the laser pulse energy was derived. It is based on an assumption that photogenerated electrons and positive holes are repeatedly trapped and fast thermally excited into corresponding either conduction or valence band. Competitive processes of electron-hole recombination on the one hand and of charge transfers on the other hand are described as functions of irradiation intensity, numbers of available trapping sites, and numbers of reactants, i.e. electron-acceptors as well as electron-donors, adsorbed on the particle surface. The increasing photoactivity of growing particles in the course of aging measured under continuous irradiation (Figure 2) relates to initial slopes of the laser flash dependences (Figure 3) that correspond to the low limit of pulse energies, under which only single-photon processes occur. Acknowledgement The authors thank for financial supports to the Ministry of Education, Youth and Sport of the Czech Republic (project 1M0577). 52

53 Použití modelových látek Acid Orange 7 a 4-chlorfenol pro stanovování fotokatalytické aktivity vrstev TiO 2 M. Zlámal, Š. Paušová, J. Krýsa Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav anorganické technologie, Technická 5, Praha 6 Úvod Fotokatalytická aktivita materiálů v kapalné fázi se v současné době stanovuje pomocí desítek různých modelových látek. Mezi nejpoužívanější patří chlorované uhlovodíky (např. 4-chlorfenol, 2,4,6-trichlorfenol), nejrůznější pesticidy a herbicidy (Monuron, Atrazin) a v neposlední řadě organická barviva (methylenová modř, Acid Orange 7). Takovéto velké množství modelových látek však komplikuje srovnávání výsledků fotokatalytické aktivity jednotlivých materiálů. V poslední době se čím dál více objevují požadavky na zavedení standardní metody měření fotokatalytické aktivity, která bude přesně definována nejen z pohledu použité modelové látky, ale i experimentálního uspořádání (typ reaktoru, zdroj světla). Používání organických barviv má proti ostatním modelovým látkám velkou výhodu ve snadnosti měření jejich koncentrace na základě jejich absorbance světla. Často zmiňovanou nevýhodou barviv je však jejich možná senzitizace a to převážně ve viditelné oblasti. Senzitizace je proces, při kterém dochází absorpcí světla k excitaci molekuly barviva [1]. Takto vybuzená molekula se pak v přítomnosti katalyzátoru může oxidativně rozkládat. Vliv senzitizace na rychlost fotokatalytické degradace barviv však často není řádně popsána. Jedním z kandidátů na standardní modelovou látku je Acid Orange 7 (AO7) [2]. Toto aniontové azobarvivo se používá k fotokatalytickým experimentům v mnoha laboratořích. Další často používanou látkou je 4-chlorfenol (4-CP) [3]. Jedná se o poměrně jednoduchou chlorovanou aromatickou látku, která je nebezpečná životnímu prostředí. Látka AO7 není toxická, avšak je významným polutantem odpadních vod z textilního průmyslu. Tato práce se zabývá možností využití modelových látek AO7 a 4-CP pro sledování fotokatalytické aktivity vrstev v kapalné fázi. Jsou posouzeny výhody a nevýhody jednotlivých látek a studován vliv různých parametrů, jako je počáteční koncentrace a rychlost míchání na rychlost degradace těchto modelových látek. Dále je studována intenzita používaného světla, jeho vlnová délka a ph roztoku modelové látky na rychlost fotokatalytické degradace AO7. Současně je zjišťován vliv použité analytické metody (UV-VIS spektrofotometrie a HPLC) na správnost výsledků. Experimentální část Pro fotokatalytické experimenty jsme použili částicové vrstvy vytvořené sedimentací suspenze obsahující známé množství oxidu titaničitého (Aeroxide P 25, Evonik). Po vysušení byly vrstvy vyžíhány při 300 C (2 hodiny) pro zlepšení jejich mechanických vlastností. Díky volbě počáteční koncentrace suspenze mohou být snadno připraveny vrstvy obsahující různá množství fotokatalyzátoru (různé tloušťky vrstev). Vlastní fotokatalytická reakce probíhala v magneticky míchaném vsádkovém reaktoru temperovaném vloženou chladící spirálou na 20 C. Reakční cela je vyrobena ze skla umožňujícího prostup všech používaných vlnových délek. Vrstvy byly umístěny uprostřed reakční cely uchycením v jejím víku a ponořeny do 25 ml roztoku modelové látky. Počáteční koncentrace AO7 a 4-CP se pohybovala od 0,1 do 0,01 mmol dm 3. Jako zdroj záření byly použity 11 W kompaktní zářivky Sylvania BLB a BL350 emitující v UV oblasti a Narva Blue emitující převážně viditelné světlo. Intenzita emitovaného UV světla byla (v rozsahu vlnových délek nm) od 0,5 do 3,5 mw/cm 2, intenzita viditelného světla (v oblasti 400 až 600 nm) emitovaného ze zářivek Narva Blue byla 6 mw/cm 2. Při experimentech využívajících viditelné světlo musela být UV část spektra emitovaná zdrojem zachycována kapalným filtrem sestávajícím z 1M roztoku dusitanu sodného ve skleněné kyvetě umístěné před zdrojem světla, naopak k odfiltrování viditelného světla byl v případě potřeby použit filtr z Woodova skla. 53

54 Výsledky a diskuze Látky AO7 a 4-CP se od sebe z hlediska fotochemie značně liší. Zatímco AO7 silně absorbuje světlo i ve viditelné oblasti (485 nm), což umožňuje určování její koncentrace pomocí spektrofotometrie ve viditelné oblasti, 4-CP světlo ve viditelné oblasti neabsorbuje, tudíž nemůže docházet k senzitizaci viditelným světlem (Obr. 1). Světlo absorbuje 4-CP pouze v UV oblasti, avšak meziprodukty jeho fotokatalytické degradace absorbují světlo při stejných vlnových délkách, takže měření koncentrace 4CP pomocí UV absorpční spektrofotometrie není možné a je nutné použít vysokotlakou kapalinovou chromatografii, která celé měření komplikuje [4]. Obr. 1: Absorpční spektrum použitých modelových látek AO7 a 4-CP o koncentraci 0,1 mm Pro stanovování koncentrace AO7 pomocí absorpční spektrofotometrie ve viditelné oblasti je klíčové, aby meziprodukty její fotokatalytické degradace neabsorbovaly světlo při stejné vlnové délce. Proto jsme srovnali výsledky měření koncentrace AO7 v průběhu její fotokatalytické degradace získané pomocí absorpční spektrofotometrie s výsledky získané z kapalinové chromatografie, při které je reakční směs rozdělena. Získané výsledky jsou téměř shodné, což znamená, že absorpční spektrofotometrie ve viditelné oblasti je vhodnou metodou pro měření koncentrace AO7 při její fotokatalytické degradaci. To výrazně zjednodušuje celé měření. Tento výsledek nám však poskytuje i další informaci a to o mechanismu degradace AO7. Absence meziproduktů absorbujících světlo při 485 nm znamená, že prvním krokem fotokatalytické degradace AO7 je přerušení azo vazby, která způsobuje zabarvení AO7. Z měření závislosti fotokatalytické aktivity na počáteční koncentraci AO7 a 4-CP vyplývá, že u AO7 je tato závislost podstatně výraznější než u 4-CP a navíc u koncentrací vyšších jak 0,5 mm AO7 dochází ke snížení rychlosti její degradace. To je způsobeno stíněním AO7 (absorbancí při vlnové délce, jakou má světlo emitované zdrojem), což vede ke snížení intenzity světla dopadajícího na vrstvu fotokatalyzátoru (tzv. screening efekt) [5]. Pokud provedeme korekci na absorbanci AO7, dostaneme lineární závislost rychlosti degradace na počáteční koncentraci (Obr. 2). 54

55 Obr. 2: Závislost rychlosti degradace (R i ) a rychlosti degradace korigované na intenzitu dopadajícího světla (R i nor ) na počáteční koncentraci AO7 Předpokladem však je lineární závislost rychlosti degradace na intenzitě světla, kterou jsme ověřili měřením fotokatalytické aktivity při konstantní počáteční koncentraci AO7 a různých intenzitách UV záření (Obr. 3) Tato lineární závislost je dána relativně nízkými intenzitami, kterých můžeme pomocí kompaktních zářivek dosáhnout. Při nich jsou na povrchu fotokatalyzátoru stále volná reakční místa, na kterých by při vyšší intenzitě světla mohla probíhat fotokatalytická reakce [6]. Obr. 3: Závislost rychlosti degradace AO7 na fotokatalyzátoru pro různé intenzity UV záření Rychlost míchání roztoku modelové látky silně ovlivňuje rychlost transportu hmoty k (a z) povrchu fotokatalyzátoru a tak zvyšuje rychlost degradace modelových látek. Vliv rychlosti míchání je pro obě látky (po korekci intenzity světla u AO7) stejný. Zvyšování rychlosti míchání nad 900 ot./min již nemá velký vliv na zvyšování rychlosti degradace AO7 nebo 4-CP. Pouze u nejvyšších koncentrací dochází stále se zvyšováním otáček k pozvolnému nárůstu rychlosti 55

56 degradace. Fotokatalytická degradace 4-CP je rychlejší než u AO7. To je pravděpodobně způsobeno tím, že molekula 4-CP je podstatně menší než molekula AO7. To má za následek větší počet meziproduktů degradace AO7, než u 4-CP. Při zvýšení ph roztoku AO7 dochází k poklesu rychlosti degradace. Tento jev lze vysvětlit snížením množství molekul AO7 adsorbovaných na povrchu fotokatalyzátoru. Je to dáno aniontovou povahou organické části AO7, která je odpuzována povrchem TiO 2, který je při vyšších ph záporně nabitý. Přídavek methanolu jakožto zachytávače OH radikálů má na rychlost fotokatalytické degradace AO7 malý vliv a to i při alkalickém ph. To si lze vysvětlit tím, že i při alaklickém ph dochází k přímé oxidaci AO7 dírami přímo na povrchu fotokatalyzátoru. Na rychlost fotokatalytické degradace AO7 má vliv také spektrální složení světla. Při použití dvou různých UV zdrojů světla (maxima 350 a 365 nm) dochází k rychlejšímu odbourávání AO7 u zdroje s nižší vlnovou délkou (vyšší energií fotonů). To lze vysvětlit tím, že přebývající energie je po excitaci využita pro migraci a tak se snižuje pravděpodobnost rekombinace. Pokud srovnáme rychlosti degradace AO7 při použití UV a viditelného světla (Obr. 4) zjistíme, že UV světlo je přibližně dvacetkrát efektivnější než světlo viditelné. Obr. 4: Srovnání rychlosti degradace AO7 na TiO 2 fotokatalyzátoru při použití UV (fotokatalýza) a viditelného světla (senzitizace) Vzhledem k tomu, že z viditelného světla byla odfiltrována UV složka, jedná se zde o senzitizaci. Tento výsledek je důležitý pro experimenty prováděné pomocí polychromatických zdrojů světla emitujících i viditelnou část spektra. Výsledná rychlost fotokatalytické degradace AO7 při použití takovýchto zdrojů světla bude jen nepatrně ovlivňována senzitizací. Závěry Fotokatalytická degradace 4-CP probíhá podstatně rychleji, než u AO7. Vzhledem k možnosti využít pro detekci AO7 absorpční spektrofotometrii je však vlastní měření koncentrace modelové látky u AO7 podstatně snadnější. U obou látek byl pozorován kladný vliv počáteční koncentrace modelové látky a rychlosti míchání na rychlost jejich fotokatalytické degradace. U AO7 je nutné vzít v úvahu efekt stínění, který výrazně snižuje intenzitu světla dopadajícího na fotokatalytickou vrstvu. Jak bylo prokázáno u AO7, je pro náš systém rychlost fotokatalytické degradace závislá i na intenzitě světla. Výsledky naznačují, že AO7 je i přes některé nevýhody vhodným kandidátem pro snadné a rychlé určování fotokatalytické aktivity materiálů a to dokonce i při použití polychromatických zdrojů emitujících ve viditelné oblasti světla. 56

57 Poděkování Tato práce vznikla za podpory Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu České Republiky (projekt 1M0577). Literatura [1] Vinodgopal K, Wynkoop DE, Kamat PV, (1996) Environ Sci.Technol 30:1660 [2] Kiriakidou F, Kondarides DI, Verykios XE (1999) Catalysis Today 54:119 [3] Stafford U, Gray KA, Kamat PV (1997) J Catal 167:25 [4] Waldner G, Pourmodjib M, Bauer R, Neumann-Spallart M (2003) Chemosphere 50:989 [5] Grzechulska J, Morawski AW (2002) Appl Catal B-Environ 36:45 [6] Ollis DF, Pelizzetti E, Serpone N (1991) Environ Sci Technol 25:

58 Photocatalytic mineralization of VOC at low concentrations F. Moulis, M. Zlámal, J. Krýsa Institute of Chemical Technology, Prague, Technická 5, Prague 6, Czech Republic Introduction Harmful agents, e.g. volatile organic compounds (VOCs), are liberated into the environment [1] during a large range of industrial applications. There are two main domains of photocatalytic applications depending on the degree of air pollution: high-polluted gas from industrial processes (agents in concentrations in order of hundreds ppm) and low-contaminated air (order of units ppm). Pollutant removal is done mainly by means of adsorption/desorption processes [2] or by catalytic oxidation [3]. Nevertheless, these methods either do not lead to pollutant complete destruction or are too energy-consuming. On the other hand, photocatalytic degradation leads to the decomposition of pollutant towards non-harmful compounds in one step at ambient temperature [4]. This paper deals with the photocatalytic degradation of aliphatic model VOC n-hexane at different operational conditions such as initial concentration or circulating gas flow rate. System behaviour at low initial concentrations was examined and a simple kinetic model for a closed loop was proposed. Experimental part Apparatus The apparatus has recirculation loop geometry. It is composed of diaphragm pump, photoreactor and reservoir (in direction of circulation). IR analyzer (AIR) and gas chromatograph (GC) are connected in parallel. Tubing is made of polyamide (PA) tubes and push-in fittings. Apparatus volume is 2.85 dm 3. The scheme of the entire apparatus is shown in Fig. 1. AIR feed septum flow meter reservoir GC analysis photoreactor DP Fig. 1: 58 Apparatus scheme. AIR.. infrared analyzer; DP.. diaphragm pump Particulate layer preparation R t n dc A dt 0 rel t Degradation tests were performed on particulate layers prepared from TiO 2 suspension by sedimentation drying and calcination at 300 C. Glass sheets of dimensions cm were used as a support. Amount of TiO 2 was 0.5 mg/cm 2. Used TiO 2 photocatalyst is either VLP7000 (Kronos) or P25 (Evonik-Degussa). The first one was found to be the most efficient photocatalyst in the gas-phase [5].

59 flow meter photoreactor Results and discussion DP Degradation rate (mmol/(h m 2 )) is defined as R t n dc A dt 0 rel t where n 0 is the initial molar amount of pollutant, A is the irradiated area, c rel is the relative pollutant concentration (actual concentration c(t) divided by the initial one c(0), i.e. ), t is time. Influence of the initial concentration The influence of initial concentration was studied at values of 830, 4150 and 8300 ppm. The progress of all three experiments is shown in Fig. 2. Supplementary experiments were carried out for very low concentrations 70 and 7 ppm in order to test the exploitability of GC measurements. These experiments are shown in detail in Fig. 3. Degradation rates are summarised in Tab. 1. The lower the initial concentration, the lower the time necessary for complete pollutant degradation. However, the degradation rate decreases with decreasing concentration. (1) Fig. 2: Tab. 1. Degradation rates initial degradation evaluated concentration Tab. 1. Degradation rate rates in time (ppm) initial (mmol//(m degradation 2 h)) evaluated (min) concentration 7 rate 0.2 in time 4 (ppm) 70 (mmol//(m h)) (min) Hexan degradation at different initial concentrations, photocatalyst VLP7000 Fig. 3: Hexan degradation, detail at low concentrations, photocatalyst VLP7000 Influence of the flow rate Three experiments were performed on the P25 photocatalyst for varying flow rate from 0.2 Nm 3 /h to 0.4 Nm 3 /h. Dependence on the flow rate is not significant; the degradation rate varies between 4.0 and 4.2 mmol/(m 2 h) (evaluated in time of 40 min). The experiments are shown in Fig

60 1 K Fig. 4: Hexan degradation at diferent flow rates, dc photocatalyst P25, initial concentration 650 ppm. UV illumination started after 20 min Vof R dark R A, dt Kinetic model K c Experimental data from Fig. 4 (flow rate R0.4 knm 1 3 /h, initial concentration 650 ppm) were fitted K c by two simple kinetic models. The mass balance for the entire apparatus follows from the definition of continuous stirred tank reactor (CSTR): dc dc A k V B R R A, V V (2) dt dc R R A, dt R dc V R R A, dc V R R A, where V K c R k R is the volume of dtthe entire apparatus, VK R c is Rthe A pollutant dt dt c, concentration. Degradation rate R R k 1 K c K c B t 1 is defined here as R = k c for the first order c ( tk) c kinetic (0) model e K c R k K c and R k for the Langmuir- 1 K c R k 1 K c dc V 1 K c Hinshelwood A(L-H) k kinetic model which B 1 c( t takes R R A, A) k dtinto account the adsorption equilibrium [6]. k is the rate constant Vand K the equilibrium Blnadsorption c( constant. t) c(0) B t R A k V A k B K c(0) R A K k c B We get after integration and substitution V R B R k 1 Kthe c models in the V R form: B t B t c( t) c(0) e c( t) c(0) e B t B t First order model c( t) c(0) e B t c( t) c(0) e c( t) c(0) e A k B c( t) 1 c( t) V ln L-H model c( t) c(0) B t ln c( t) c(0) B t R c(0) 1 c( t) 1 c( t) ln K c c ( (0) t) 1 c(0) c ( tb ) t ln c( t) c(0) B t K c(0) ln c( t) ck (0B c(t) is taken as c(t) = c(0) c ) t cb (0) t rel. K c(0) c( t) c(0) e Fixing values A = m 2 a V R = m 3 we get parameter values for the basic model k = m/min and for the L-H 1model c( k t) = mol/(m 2 min) and K = 803 m 3 /mol. Fig. 5 ln c( t) c(0) B t compares the model fits with the experimental K c(0) data. It can be seen that the L-H model fits much better. It suggests that adsorption equilibrium is an important step of the degradation process. V R (3) (4) Fig. 5: Kinetic models compared to experimental data. 60

61 Conclusion This paper deals with the influence of the initial concentration on the photocatalytic degradation efficiency. It was found that the higher the initial concentration, the higher the degradation rate and the higher the efficiency of the purification process. E.g., n-hexane at ten-time higher concentration is degraded only six-times longer. As for the flow rate parameter, no significant influence of circulation velocity was observed. Detection limits of gas chromatography were tested in the domain of very low concentrations, i.e. even at 7 ppm initial concentration. Two simple kinetic models were used to fit the course of photodegradation. The Langmuir-Hinshelwood model taking into account adsorption equilibrium was found to be more appropriate. References [1] SHAH, J. J.; SINGH, H. B. Distribution of volatile organic chemicals in outdoor and indoor air. Environmental Science & Technology. 1988, 22 (12), [2] MATSUMOTO, H.; SHIMIZU, M.; SATO, H. The contaminant removal efficiency of an air cleaner using the adsorption/desorption effect. Building and Environment, 2009, 44, [3] EVERAERT, K.; BAEYENS, J. Catalytic combustion of volatile organic compounds. Journal of Hazardous Materials. 2004, B109, [4] BOULAMANTI, A. K.; PHILIPPOPOULOS, C. J. Photocatalytic degradation of C 5 C 7 alkanes in the gas phase. Atmospheric Environment. 2009, 43, [5] ZLÁMAL, M. Fotokatalytická aktivita částicových vrstev v plynné a kapalné fázi. In KRÝSA, J., KLUSOŇ, P. (ed.). 4. seminář výzkumného centra NANOPIN: Nanomateriály a fotokatalýza, Telč, , p ISBN [6] BOUZAZA, A.; VALLET, C.; LAPLANCHE, A. Photocatalytic degradation of some VOCs in the gas phase using an annular flow reactor. Journal of Photochemistry and Photobiology A: Chemistry, 2006, 177,

62 62 Mechanism of photocatalytic degradation of the oleic acid V. Kalousek, J. Rathouský, J. Jirkovský, P. Barták * J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry of AS CR, v.v.i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic * Department of Analytical Chemistry, Palacký University, Třída 17. listopadu 12, Olomouc, Czech Republic Introduction This study aims at the systematic investigation of photocatalytic performance of mesoporous layers of TiO 2 towards thin-layer deposits of oleic acid, serving as a model compound for fatty dirt, which were spread either by dip- or spray- coating, and treated at different temperatures. This systematic study provides a sound background for the development of self-cleaning finishes for a wide range of technologies. Due to its properties (double bond, low volatility, liquidity at room temperature and stability in the condensed phase) and ample occurrence, oleic acid is a suitable model compound to simulate grease stains on various types of surfaces. Because of its double bond and influence on the mechanism of photocatalytic oxidation, oleic acid is more appropriate for the mentioned simulation than saturated fatty acids. Last but not least, it was suggested as a test molecule in the draft of international standard for testing the self-cleaning ability of surfaces. However, the mechanism of its photocatalytic decomposition has not been sufficiently elucidated yet. Therefore a special attention was devoted to a theoretical study into the mechanism in order to reveal the major reaction pathways. Experimental part Prior to the photocatalytic experiments, the test pieces were cleaned using UV light irradiation (2 mw/cm 2 ) for 24 hours. Oleic acid was deposited either by dip-coating from its 10 % heptane solution at the withdrawal rate of 1 mm/s or the heptane solution was sprayed on a surface preheated at 70 C. Afterwards the films were dried at 70 C for 15 min. The photocatalytic decomposition of oleic acid due to UV radiation (Sylvania Lynx-S 11W BLB lamps, 365 nm, 2 mw/cm 2 ) was followed by measuring the contact angle for water, which can be expected proportional to the degree of its degradation, i.e. its transformation into more hydrophilic compounds as well as to gaseous products (CO 2, H 2 O), which leads to the exposure of the hydrophilic TiO 2 surface. Parallel the sample mass in the course of irradiation was measured. However, the interpretation of changes in mass is ambiguous, as two opposite processes are occurring, namely a decrease in mass due to the transformation of oleic acid into gaseous products and an increase due to the transformation into more oxygenated products. After the irradiation, the layers were rinsed with heptane. In course of irradiation, the volatile components were captured by the solid phase microextration method (SPME) using a Supelco fibre with carboxen/pdms phase placed in the vicinity of the layer for one hour. The extracts and adsorbed molecules were analyzed by GC MS, performed on HP 6890 GC system with HP 7683 injector equipped with an Agilent 5973 N mass selective detector. Helium was flowing through a ZB5 MS column (30 m 0.25 mm, 0.25 µm) at a rate of 0.9 ml/min. Temperature in the oven increased from 40 to 250 C at the rate of 5 C/min with 2 minutes of isothermal section at the beginning of the analysis. MS scans were recorded within the range m/z using EI ionization (energy 70 ev). To propose probable reaction pathways leading to the identified intermediates, quantumchemical calculations with cis-3-hexenoic acid were performed using a Gaussian 09W software applying DFT B3LYP/6-31G(d) method. This molecule was chosen as a simplified model of oleic acid. Both substances contain cis -CH=CH- double bond as well as CH 3 -, -CH 2 - and -COOH groups. Their structures differ only in the number of methylene groups (oleic acid has 14 while cis-

63 3-hexenoic acid 2). However, this difference is crucial regarding the feasibility of corresponding computations that would be enormously for oleic acid but are executable within a reasonable time for cis-3-hexenoic acid. Nevertheless, some of the results found for the model compound are valid to the whole homologous series, including oleic acid. Results and discussion While the mechanism of photodegradation of oleic acid on TiO 2 has not been described yet, its reaction with ozone has been studied [1,2 ]. As primary and secondary intermediates, nonanal and 9 oxononanoic acid, and azelaic and nonanoic acid were detected, respectively. In the present study, nonanal and 9 oxononanoic acid were identified as the main intermediates of the photocatalytic degradation of oleic acid. Azelaic acid and nonanoic acid were detected as well, however in smaller amount. Besides, traces of decanal, octanal and heptanal were identified using SPME extraction. The performed computations concerned reactions that possibly occur in the course of an oxidative degradation of cis-3-hexenoic acid induced by an attack of hydroxyl radical. Quantum chemical method was applied to particular reactions of the proposed mechanism to confirm their feasibility. A typical procedure started with the search of the transition states that may connect particular reactants and products. After the transition structure was found and optimized, the corresponding reaction coordinate was computed to verify that it really connects the starting and final structures. Finally, activation and reaction energies were calculated by comparing zeropoint corrected energies of the reactants, products and transition state. First, an interaction of hydroxyl radical with cis-3-hexenoic acid and its addition onto double bond were investigated. The odd electron can formally move along the carbon chain. It is realized by transfers of corresponding hydrogen atoms. The calculated activation energies of these H-transfers are relatively high, ranging between 35 and 50 kcal/mol. That is why subsequent addition of triplet oxygen should dominate. The formed peroxyl radicals tend to abstract hydrogen atom from neighbouring positions. It was found that hydrogen of hydroxyl group is preferable to the carbon hydrogen. Products of the reactions undergo an easy splitting of C-C bond giving rise to propanal, 3-oxopropanoic acid and also hydroxyl radical. These compounds correspond with the main products of photocatalytic degradation of oleic acid, i.e., nonanal and 9-oxononanoic acid. The eliminated hydroxyl radical could act catalytically and thus cause accelerated degradation of unsaturated compound including fatty acids. Further results of the theoretical study will be described in detail in a separate article. Photocatalytic experiments were aimed on the assessment of the effect of the thickness of the mesoporous film of TiO 2 and the mass and way of the deposition of oleic acid on the photocatalytic performance. Two different methods used for the spreading of oleic acid provide deposits with completely different character, namely its smooth and uniform layer by dip-coating or more or less interconnected droplets by spraying. These two variants could simulate different situations which can occur in real applications. Firstly, the photocatalytic performance of one- and two-layer TiO 2 films was compared, the oleic acid being deposited by dip-coating from its 5 % heptane solution. Both TiO 2 films exhibited a fast decrease in the contact angle for water corresponding to the high rate of the photocatalytic transformation of oleic acid. At shorter irradiation times, the degradation proceeded faster on twolayer TiO 2 film. In the case of higher concentrations of oleic acid (10 %) in its heptane solution used for dip-coating, the decrease in the contact angle for water was slower. However, even for the larger amount of the deposited oleic acid the performance of the two-layer TiO 2 film was only slightly worse. Conclusion While nonanal and 9-oxononanoic acid were identified as primary intermediates of the photocatalytic degradation of oleic acid, azelaic acid and nonanoic acid were the secondary intermediates. These compounds have been shown to correspond with the main products 63

64 determined by quantum mechanical calculations of photocatalytic degradation of model cis-3- hexenoic acid oleic acid. In these calculations the oxidative degradation was induced by an attack of hydroxyl radical on the double bond. It has been found that the eliminated hydroxyl radical could act catalytically and thus cause accelerated degradation of unsaturated compound including fatty acids. Acknowledgement The authors are thankful to the Grant Agency of the Czech Republic (grants No. 104/08/ and 203/08/H032) and to the Ministry of Education, Youth and Sport of the Czech Republic (project 1M0577). Literature [1] H.-M. Hung, P. Ariya, J. Phys. Chem. A 111 (2007) 620. [2] Y. Katrib, S.T. Martin, H.-M. Hung, Y. Rudich, H. Zhang, J.G. Slowik, P. Davidovits, J.T. Jayne, D.R. Worsnop, J. Phys. Chem. A 108 (2004)

65 SEKCE D Aplikace fotokatalytických vlastností

66

67 Bactericidal effect of the photocatalytic oxidation by TiO 2 thin films on gram positive and gram negative bacteria E. Musilová b, J. Zita a,*, J. Krýsa a, V. Kalousek c, J. Rathouský c a Institute of Chemical Technology Prague, Department of Inorganic Technology, Technická 5, CZ Prague, Czech Republic b Institute of Chemical Technology Prague, Department of Water Technology and Environmental Engineering, Technická 5, Prague , Czech Republic c J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v.v.i., Dolejškova 3, Prague, Czech Republic Introduction One of the most important tasks of the present-day society is to ensure an access to safe drinking water for ever increasing human population. Bacteria and other dangerous microorganisms are the major water pollutants, which should be removed from water or whose growth should be at least substantially limited. Heat treatment, ultraviolet ray irradiation and chemical disinfectant dosage (especially chlorine containing compounds or silver ions and nanoparticles) are among the most commonly used methods for the abatement of the biological pollution. As early as in 1985, Matsunaga et al reported for the first time that bacterial cells in water could be effectively killed by photocatalysis on TiO 2 [1]. Since these early experiments the photocatalytic sterilization has attracted a considerable attention as a promising alternative to the above mentioned methods. The present work is aimed at the study into the effect of porosity and thickness of thin layers of TiO 2 on their photocatalytic efficiency in the destruction of two selected microorganisms, namely the Gram-negative Escherichia coli and Gram-positive Staphylococcus aureus bacteria. The gram-positive bacteria have a relatively thick wall composed of a number of layers of peptidoglycan polymer and only one membrane. The Gram-negative bacteria have only a thin layer of peptidoglycan and a more complex cell wall with two cell membranes. The Gramnegative bacteria are often more resistant to chemical agents due to the presence of additional outer membrane, which decreases the permeability of many molecules. In comparison to fine powders, the attachment of TiO 2 in the form of thin layers to suitable supports enables a continuous water treatment and avoids the rather demanding separation steps. The photocatalytic efficiency in killing the bacteria was compared with the performance of both porous and non-porous TiO 2 films in the degradation of 4-chlorophenol, an important chemical water pollutant, in order to assess the potential of thin TiO 2 layers in the purification of water. Experimental The sol for the deposition of mesoporous thin film (designated as SGP) was prepared by mixing 5 g of the Pluronic P123, 56 ml of 1-butanol, 14.4 ml of titanium ethoxide and 10.2 ml of concentrated hydrochloric acid. The films were deposited on microscope slides by dip-coating and calcined at 350 C for 2 hours. The sol for non-porous film (SGNP) was prepared by adding 7 g of Ti-isopropoxide drop-wise to 10 cm 3 of ethanol, followed by 10 cm 3 of ethanol, 2 g of ethyl acetoacetate and nitric acid under vigorous stirring. The mixture obtained was stirred for 24 h. Titania films were dip-coated on microscope slides with SiO 2 barrier layer and calcined at 530 C for 2 hours. To obtain films with the required thickness the deposition procedure was repeated several times. In the 4-chlorophenol degradation experiments, the TiO 2 -coated glass slides were placed in a 10 4 M solution of 4-chlorophenol in a 50 ml photoreactor and illuminated with UV-light at the intensity of 1.5 mw cm 2 (measured at the film surface). The liquid aliquots were taken at regular intervals and analyzed by HPLC. For assessing the bactericidal properties of titania layers a method based on proposed ISO 27447:2009 standard was used [2]. First a suspension containing the bacteria was spread on the 67

68 tested surface (25 30 mm) and then covered with a cover glass (24 24 mm). The volume of the cell suspension was 0.05 ml, and the concentration of bacteria was and CFU ml 1 for S. aureus and E. coli, respectively. Results and discussion SEM and TEM images show that all the films are homogeneous without any substantial distortions. The thickness of the films increases approximately linearly with the number of layers for repeated deposition, achieving ca 250 and 70 nm per layer for SGP and SGNP, respectively. For the photocatalytic testing, films of two different thicknesses for both types of films have been chosen, namely 250 and 500 nm for SGP (1 and 2 layers) and 145 and 290 nm for SGNP (2 and 4 layers). The corresponding pairs of porous and non-porous films have practically the same mass (Table 1). The films exhibit very good adhesion to the support. The X-ray diffractograms show that the films contain anatase nanoparticles besides some proportion of amorphous titania. Physical adsorption of Kr at 77 and ellipsometric porosimetry were combined to elucidate the texture and adsorption properties of mesoporous TiO 2 films. The porosity of SGP films was ca 40 % and the relatively narrow pore size distribution was centered at approx. 10 nm (Table 1). Table. 1: Properties of prepared layers Type No of layers Thickness [nm] Mass of TiO 2 in the Porosity [%] film [mg/cm 2 ] SGP SGNP nonporous nonporous Survival E. coli / log CFU ml -1 1,E+06 The size of the bacteria cells is in the micrometer range. The cells of E. coli are about 3 µm in length and 0.5 µm in diameter. S. aureus is a coccus in average about µm in diameter. Therefore the mesoporosity of the porous films in the range of about 10 nm cannot positively influence the photocatalytic performance due to an enhanced adsorption of bacteria to be degraded 1,E+05 on the large internal surface as it is often the case for small molecules especially in the gas phase. On the other hand, a negative effect of the porosity is to be expected as the pore opening should occupy a substantial proportion of the film external surface, in the range of the porosity determined, i.e. about 40 %. 1,E+04 Figure 1 shows that the non-porous films really exhibit slightly greater efficiency in the inactivation of E. coli than corresponding porous ones. The activity of thicker films is higher for both types of layers as expected due to greater mass of titanium dioxide and consequently the greater 1,E+03 light absorption. Rather surprising are the data for S. aureus as the porous films are substantially more active (Figure 2). The effect of the film thickness is practically negligible for UV SGP 250+UV SGP 500+UV SGNP 145+UV SGNP 290+UV Time/min the non-porous films, while for porous ones it is clearly discernible. The inactivation kinetics of bacteria 1,E+05 by TiO 2 photocatalytic action is of a pseudo-first order type and can be described by the Survival S. aureus / log CFU ml -1 Chick-Watson equation [3]. 1,E+04 68

69 SGNP nonporous SGP nonporous SGNP nonporous 1,E nonporous Survival E. coli / log Survival CFU ml E. -1 coli / log CFU ml -1 1,E+06 1,E+05 1,E+05 1,E+04 1,E+04 1,E UV SGP 250+UV SGP 500+UV SGNP 145+UV SGNP 290+UV Time/min Fig. 1: Survival ratio 1,E+03 1,E+05 of E. coli for titania films SGP1 (250 nm), SGNP1 (145 nm), SGP2 (500 nm), Survival S. aureus Survival / log CFU S. aureus ml -1 / log CFU ml -1 SGNP2 (290 nm) and pristine glass substrate. UV SGP 250+UV SGP 500+UV SGNP 145+UV SGNP 290+UV 1,E+05 1,E+04 1,E+04 Time/min 1,E UV SGP 250+UV SGP 500+UV SGNP 145+UV SGNP 290+UV Time/min 1,E UV SGP 250+UV SGP 500+UV SGNP 145+UV SGNP 290+UV Time/min Fig. 2: Survival ratio of S. aureus for titania films SGP1 (250 nm), SGNP1 (145 nm), SGP2 (500 nm), SGNP2 (290 nm) and pristine glass substrate. The reason for surprisingly good performance of porous films might be somehow connected with the mechanism of the bacteria killing by the TiO 2 photocatalytic processes. The cells as macroscopic objects regarding the nanostructured films cannot be probably inactivated directly by holes or hydroxyl radicals and superoxides formed at the film surface. Namely there is a relatively large distance to be overcome between the film surface and the external surface of the cell wall, which is rather difficult for very reactive and therefore short-lived species. If the main bactericidal agent was, e.g., hydrogen peroxide, it could be speculated that its molecules are formed in a greater amount on the large surface of the porous films and then diffuse across the space between the titania surface and the external surface of the cell. According such mechanism, the porosity could really have a positive effect on the photocatalytic degradation of macroscopic cells of bacteria, especially the Gram-positive ones, which have a more permeable call wall. The photocatalytic performance of both porous and non-porous layers was also tested in the degradation of 4-chlorophenole, whose small molecules were expected to diffuse easily into the 10- nm pores. Therefore a higher activity of porous in comparison with non-porous films is probable. The obtained data in Figure 3 however show there is practically no influence of the film porosity on the photocatalytic performance in this reaction. On the other hand, there is a clear decisive influence of the film thickness and consequently also of the TiO 2 mass. 69

70 Fig. 3: Relative decrease of 4-CP concentration / % SGP 250 nm SGP 500 nm SGNP 145 nm SGNP 290 nm Time / min Relative decrease of 4-CP concentration [%] for titania films of different thickness and porosity Conclusion The study into the antimicrobial and photocatalytic properties of thin TiO 2 films has shown that their activity increases with increasing thickness and consequently the mass of the films both for porous and non-porous films. The effect of film porosity depends on the bacteria used for the tests, being slightly detrimental for Gram-negative E. coli and substantially beneficial for Gram-positive S. aureus. For the most active pairs, i.e E. coli on the non-porous film 250 nm in thickness and S. aureus on the porous film 500 nm in thickness, more than 97 % of bacteria were killed due to a 180 min. irradiation. Acknowledgement Authors acknowledge the financial support by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (project number MSM 1M0577) and the Ministry of Culture of the Czech Republic (project NAKI DF11P01OVV012). Literature [1] T. Matsunaga, R. Tomada, T. Nakajima, H. Wake, FEMS Microbiol. Lett, 29, 211 (1985). [2] accessed February [3] J. Maruga n, R. van Grieken, C. Sordo, C. Cruz, Appl. Catal. B, 82, 27 (2008). 70

71 Srovnání fotokatalytických a antibakteriálních účinků titanoxidových vrstev s orientovaným růstem vyrobených metodou PVD Z. Michalčík, P. Bartoš a,b, P. Kříž b, P. Špatenka a,b a Technická univerzita Liberec, Fakulta strojní, Katedra materiálů, Studentská 2, , Liberec, Česká Republika b Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra fyziky, Jeronýmova 10, , České Budějovice, Česká Republika Úvod Titanoxidové filmy jsou jedním z nejvíce zkoumaných materiálů posledních let. Důvodem zájmu vědců v prestižních laboratořích je možnost využití jejich mechanických, optických, ale i chemických vlastnosti do průmyslových aplikací. Fotokatalytický jev, který je další z pozoruhodných vlastností těmto filmům, nabízí v praxi inovativní řešení ohledně čištění vzduchu či vody, kde krom již zmiňovaného fotokatalytického jevu, je možno využít jejich antibakteriálních účinků [1]. Experimentální část Titanoxidové filmy orientovaného růstu byly deponovány pomocí metody fyzikálního naprašování (PVD). Orientovaného růstu bylo dosaženo díky tzv. Glancing Angle Deposition [2-4] (GLAD). Tento proces je specifikován dvěma parametry normálovým úhlem α, jenž specifikuje úhel mezi zdrojem odprašovaných částic a substrátem (v našem případě sklo) a rotačním úhlem ϕ, vypovídající o míře rotace v rovině substrátu. Obr. 1: Princip GLAD Díky tomuto druhu depozice byly vytvořeny tři typy architektur - nakloněné sloupky, zig zag sloupky a spirálovité sloupky, viz Obr. 2. Obr. 2a představuje depozici, při níž nedocházelo k rotaci či náklonu substrátu, jenž byl umístněn kolmo ke zdroji odprašovaných částic (klasická metoda PVD). Obr. 2: SEM snímky hran titan oxidových vrstev (a) Klasický vzorek (b) Nakloněné sl. (c) Zig Zag (d) Spirálovité sloupky 71

72 Rozlišovali jsme dva druhy depozice z hlediska přívodu reaktivního plynu do komory. Prvním druhem byl stálý průtok reaktivního plynu (S.P.R.P.) v průběhu depozice, druhou metodou bylo pulzní vstřikování reaktivního plynu, tzv. Reactive Gas Pulsing Process (RGPP) [3], kde samotný pulzní proces byl charakterizován duty cyclem (t on, perioda T-viz obr. 3) Obr. 3: Depoziční metody z hlediska přívodu kyslíku do aparatury Fotokatalytická aktivita filmů byla specifikována pomocí rychlostní konstanty r určené z rychlosti rozkladu barviva Acid Orange 7 a normováním této veličiny k objemu použitého roztoku AO7, intenzitě UV záření a povrchu ozařovaného filmu. Rychlostní konstanta je měřena v řádu 10 5 m 3 h 1 W 1, a to na základě experimentů s komerčně vyráběným práškem TiO 2 P25, jež za stejných podmínek degradace barviva dosahuje právě zmiňovaného řádu. Vybrané filmy byly podrobeny bakteriálním testům s E. Coli, Staphylococem Aureus a MRSA (Methicilin-rezistantn Staphylococcus aureus). Na jednotlivé vzorky bylo naneseno 350 µl bakteriálního inokula v koncentraci 10 5 /v 1ml bakteriálního inokula. Pro osvit bylo použito záření UV A. Pro jednotlivé odběry bylo odebráno vždy 10 ml bakteriálního inokula a vyočkováno na krevní agar. Takto připravené vzorky byly umístěny do termostatu a inkubovány 24 hodin při teplotě 37 C. Poté byly zdokumentovány a vyhodnoceny [5]. Výsledky a diskuze Z předchozích prací byla nejvyšší fotokatalytická aktivita prokázána pro tenké filmy s architekturou nakloněných sloupků. Z tohoto důvodu byly deponovány titanoxidové filmy pro šest hodnot normálového úhlu α, jenž byl jediným proměnným depozičním parametrem. Všechny titanoxidové filmy byly deponovány na tloušťku o hodnotě 200 nm, aby byl faktor rozdílných tloušťek filmů z hlediska ovlivnění fotokatalytické aktivity vyloučen. Výsledky tohoto grafu jsou vyobrazeny na Obr. 4. Obr. 4: Srovnání depozičních metod z pohledu fotokatalytické aktivity v závislosti na depozičním úhlu 72

73 Na základě výsledků z tohoto experimentu je možné konstatovat, že nejlepších výsledků z hlediska fotokatalytické aktivity bylo dosaženo za depozičního úhlu rovnému 70 pro vrstvu deponované za stálého průtoku reaktivního plynu. Pro vrstvu deponovanou při RGPP metodě byla nejvyšší fotokatalytická aktivita pozorována pro úhel rovný 85. Následující dva grafy shrnují antibakteriální efekt zmiňovaných filmů pro vybrané depoziční úhly rovných hodnotě 30, 70 a 85 pro E. Coli. Po et kolonií Po et kolonií Obr. 5: Po et kolonií Po et kolonií Obr. 6: Degradace E. Coli v ase r zné úhly depozice SPRP Degradace E. Coli v ase r zné úhly depozice SPRP Dep.úhel = 30 Dep. úhel = 70 Dep.úhel = 30 Dep. úhel = 85 Dep. úhel = as [min] Degradace E. Coli v ase r zné úhly depozice RGPP as [min] Degradace E. Coli pro vrstvy s různým depozičním úhlem vyrobené za SPRP 0 Dep. úhel = 85 Degradace E. Coli v ase r zné úhly depozice RGPP Dep. úhel = 30 Dep. úhel = 70 Dep. úhel = 30 Dep. úhel = 85 Dep. úhel = 70 Dep. úhel = as [min] as [min] Degradace E. Coli pro vrstvy s různým depozičním úhlem vyrobené za RGPP Jak je z Obr. 5 a 6 patrné, více než 70 % kolonií je zničeno během prvních 40 minut a téměř všechny kolonie bakterií jsou odbourány krátce po 150 minutách. Degradační rychlost je pro všechny uvedené hodnoty depozičního úhlu a metody depozice téměř totožná. Za stejných podmínek byly provedeny antibakteriální testy pro Staphylococus Aureus, kde výsledky experimentů shrnují Obr. 7 a 8, jež se prokazují poměrně vysokou degradační rychlostí, 73

74 kdy během dvaceti minut nebyly téměř žádné kolonie pozorovány. Degradační rychlosti byly opět téměř totožné z hlediska depozičního procesu a úhlu depozice. Po et kolonií Po et kolonií Degradace Staph. Aur. v ase r zné úhly depozice SPRP Degradace Staph. Aur. v ase r zné úhly depozice SPRP Dep. úhel = 30 Dep. úhel = 30 Dep. úhel = 70 Dep. úhel = 70 Dep. úhel = 85 Dep. úhel = as [min] 150 as [min] Obr. 7: Degradace Staph. Aurea pro vrstvy s různým depozičním úhlem vyrobené za SPRP Degradace Staph. Aur. v ase r zné úhly depozice RGPP 900 Degradace Staph. Aur. v ase r zné úhly depozice RGPP Dep. úhel = 30 Dep. úhel = Dep. úhel = Dep. úhel = 70 Dep. úhel = Dep. úhel = as [min] 140 as [min] Obr. 8: Degradace Staph. Aurea pro vrstvy s různým depozičním úhlem vyrobené za RGPP Po et kolonií Po et kolonií V Tabulce 1 jsou shrnuty výsledky z antibakteriálních testů na methicilin rezistentní zlatý stafylokok (MRSA) pro vybrané vzorky. Stejně jako v předchozích, i v tomto případě je zřejmé, že metoda depozice a depoziční úhel alfa nejsou rozhodující faktory ohledně antibakteriálního účinku. 74

75 Tab.ulka 1: Antibakteriální testy MRSA Závěry Ohledně fotokatalytické aktivity z prezentovaných výsledků je zřejmé (vyjma výsledků pro depoziční úhel o hodnotě 80 ), že se zvyšujícím se depozičním úhlem vzrůstá i fotokatalytická aktivita titanoxidových vrstev. Testované vrstvy také vykazují rozdílnou fotokatalytickou účinnost v závislosti na použité depoziční metodě (SPRP oproti RGPP), jež je obzvláště markantní pro vrstvy s depozičním úhlem vyšším jak 30. Na základě výsledků antibakteriálních testů je zřejmé, že depoziční úhel alfa a depoziční metoda nehrají z hlediska účinnosti roli. Byla pozorována mnohem vyšší degradační rychlost bakteriálních kolonií pro grampozitivní zlatý stafylokok a methicilin rezistentní zlatý stafylokok než pro gramnegativní E. Coli. Poděkování Tato práce vznikla za finanční podpory projektu NANOPIN MSMT 1M0577. Odkazy [1] Linsebigler AL, Lu G, Yates JT Chm Rev , 1995 [2] N. Martin, J. Lintymer, J. Gavoille, J.M. Chappe, F. Sthal, J. Takadoum, F. Vaz, L. Rebouta, Surface & Coatings Technology, , 2007 [3] N. Martin, J. Lintymer, J. Gavoille, J.M. Chappe, F. Sthal, J. Takadoum, F. Vaz, L. Rebouta, Surface & Coatings Technology, , 2007 [4] N. Martin, J. Lintymer, J. Gavoille, J.M. Chappe, F. Sthal, J. Takadoum, F. Vaz, L. Rebouta, Surface & Coatings Technology, , 2007 [5] P. Hajkova, P. Spatenka, J. Horsky, I. Horska, A. Kolouch, Photocatalytic Effect of TiO 2 Films on Viruses and Bacteria, Plasma Process. Polym., 4, S1-S5,

76 Fotokatalytické čištění oplachové vody z kapilarni linky obsahující přípravek Ardrox 970 P 23 M. Zlámal, M. Baudys, F. Moulis, J. Krýsa Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav anorganické technologie, Technická 5, Praha 6 Úvod V rámci řešení konkrétních potřeb průmyslových partnerů výzkumného centra Nanopin jsme se v roce 2010 a 2011 věnovali problému oplachových vod, které vznikají ve společnosti ATG, s. r. o. v souvislosti s provozem a testováním kapilárních linek. K testování linek se využívají přípravky, které mají fluorescenční vlastnosti a po použití se dostávají do oplachových vod. Jedná se o přípravky ARDROX 970 P 25 a ARDROX 970 P 23, které mají dle výrobce (CHEMETALL PLC, UK) téměř identické složení. V současnosti se v ATG pro čištění používá čistící kolona s aktivním uhlím (AQ-40) s rychlostí průtoku 0,5 m sloupce za hodinu. Odhad spotřeby aktivního uhlí pro ARDROX 970 P 23 byl proveden na základě měření adsorpčních isoterem. Pro experimenty byl použit ředěný originální přípravek, koncentrace TOC byla cca 1 g/l. Bylo stanoveno, že spotřeba aktivního uhlí je cca 1 kg aktivního uhlí pro 0,05 g ARDROXU 970 P 23. Metoda čištění sorpcí na aktivním uhlí je nákladná a proto se hledají řešení, která by byla finančně přijatelnější. Jednou z nich je aplikace fotokatalytického čištění na oxidu titaničitém. Cílem této práce bylo proto provést základní experimenty, které by umožnily i) identifikaci organických látek v přípravku ARDROX 970 P 23, ii) odhad účinnosti fotokatalytického odbourávání sumy organických látek (TOC) a iii) stanovení podílu jednotlivých organických látek v závislosti na době odbourávání. Popis experimentů Bezpečnostní list přípravku ARDROX 970 P 23 udává tyto údaje o složení Tabulka 1: Chemický název Obsah (%) číslo CAS Alkoholy C12-C14, sekundární ethoxylované Ethoxylované sekundární alkoholy Vzhledem k danému složení a k předpokládanému obsahu ARDROXU v oplachové vodě byl pro fotokatalytické experimenty připraven vodný roztok 1:1000. Pro degradaci byl použit vsádkový i průtočný fotoreaktor, u nichž byly jako zdroj záření použity kompaktní zářivky BLB poskytujícími maximální intenzitu v rozsahu vlnových délek nm. Objem látky při fotokatalytické degradaci ve vsádkovém reaktoru činil 25 ml a plocha vzorků byla 8,75 cm 2. Pro průtočný reaktor byl zvolen objem degradovaného roztoku 430 ml, aby byl zachován poměr objemu a plochy vzorku (150 cm 2 ) a bylo tak usnadněno vzájemné srovnání těchto dvou použitých metod. Jako fotoaktivní materiál byly použity částicové vrstvy materiálu P25 obsahující 0,5 mg TiO 2 /cm 2 připravené sedimentační metodou. Rovněž byly pro degradaci ve vsádkovém reaktoru použity transparentní vrstvy oxidu titaničitého připravené metodou sol-gel, jejichž tloušťka byla 224 nm. Výsledky Roztoky byly analyzovány před degradací a po ní pomocí UV-VIS spektrofotometrie, TOC analyzátoru a plynovou chromatografií s hmotnostní spektroskopií. V připraveném zásobním roztoku i v čistém ARDROXU bylo pomocí GC-MS analýzy zjištěno fluorescenční barvivo, které bylo identifikováno jako 7-(diethylamino)-4-methyl-2H- 76

77 1-benzopyran-2-on (CAS , označováno také jako kumarin C1). V UV-VIS spektru má kumarin C1 absorpční maximum při vlnové délce 384 nm, ve fluorescenčním spektru pak při 443 nm [1]. Jeho hmotnostní spektrum je znázorněno na Obr. 1. V chromatogramu poskytuje tato složka nejintenzivnější eluční pás. Poměrné zastoupení uhlovodíků v přípravku ARDROX je znázorněno na Obr. 5. Obr. 1: Hmotnostní spektrum barviva kumarin C1 UV-VIS absorpční spektra roztoků ARDROXU během jeho fotokatalytické degradace na vrstvě P25 jsou znázorněny na Obr. 2. Během degradace dochází k poklesu širokého absorpčního píku při 384 nm, až dojde k jeho úplnému vymizení. Z molárního absorpčního koeficientu kumarinu C1 e 375nm =25000 M 1 cm 1 [2] lze stanovit počáteční koncentraci tohoto barviva v degradovaném roztoku na 24 µm. Během fotokatalytické degradace tedy dochází postupně k odbarvení tohoto žlutého, fluorescenčního barviva, avšak současně dochází ke vzniku zákalu, který zvyšuje absorbanci v celém rozsahu vlnových délek. Tento zákal není způsoben vypadáváním částic fotokatalyzátoru do roztoku, protože byl pozorován i při degradaci na so-gel vrstvě (Obr. 3). Navíc po vysušení vzorku degradovaného roztoku nebyly pozorovány žádné částice (SEM), ani nebyl detekován obsah titanu (EDS). V případě užití transparentní solgel vrstvy je průběh degradace podobný jako v případě. materiálu P25, nicméně rychlost odbarvení je nižší. V případě experimentu bez obsahu fotokatalyticky aktivní vrstvy (pouze UV záření) dochází k mírnému poklesu absorbance při 35 33,0 33,0 vlnové délce 374 nm, nicméně k úplnému odbarvení a tvorbě zákalu n-alkany nedochází ani po 24 hodinách 30 ostatní uhlovodíky ozařování (obr. 3) % 15 13, , ,4 2,0 2,5 4,5 C 12 C 13 C 14 C 15 C 16 3,0 0,2 Frakce nasycených uhlovodíků Obr.. 2: Absobční spektrum degradace Ardrox pomocí P25 Obr. 3: Absorbční spektrum degradace Ardrox pomocí sol-gel vrstev 25 Z výsledků vyplývá mírný pokles obsahu TOC v případě užití částicových vrstev s P25. Pokles TOC při užití transparentní sol-gel vrstvy a samotného UV záření 20 je velmi podobný. K výraznějšímu % ,0 33,0 33,0 n-alkany Během fotokatalytických experimentů byl stanovován rovněž obsah TOC (celkový organický 30 ostatní uhlovodíky uhlík). Závislost obsahu TOC na době fotokatalytického experimentu je znázorněna na Obr. 4. poklesu TOC dochází v případě sol-gel vrstev až po 24 hodinách experimentu. 10, ,5 2,5 3,0 2,0 0,4 0,2 0 77

78 n-alkany ostatní uhlovodíky 33,0 33,0 % 15 13, , ,4 2,0 2,5 4,5 C 12 C 13 C 14 C 15 C 16 Frakce nasycených uhlovodíků 3,0 0,2 Obr. 4: Obsah TOC v závislosti na čase degradace Obr. 5: Poměrné zastoupení uhlovodíků v přípravku ARDROX 970 P23 Vodné roztoky po degradaci (12h) analyzované metodou GC-MS eluční pás barviva kumarin C1 neobsahují, což značí jeho téměř kvantitativní odbourání. Na celkových chromatogramech vodných roztoků byly dále patrné eluční pásy nasycených uhlovodíků C 12 -C 16, u jednotlivých vzorků po degradaci však vykazovaly rozdíly pouze v rámci chyby měření (± 10 %) a odpovídají tedy složení na Obr. 5. Obsah kosolventu (ethoxylovaných alkoholů) je poměrně nízký (20krát nižší plocha píků na chromatogramu než u čistých uhlovodíků), nicméně je patrná různá distribuce retenčních časů u roztoků před a po degradaci. To souvisí s postupným odbouráváním jeho alifatických řetězců. Metodou SPME a hmotnostní spektrometrií byl jako jedna ze složek stanoven 2(2ethoxymethoxy)- ethanol. Závěr Byly provedeny experimenty fotokatalytické degradace přípravku Ardrox 970 P23 na částicových vrstvách obsahujích P25 a rovněž na TiO 2 vrstvách připravených metodou sol-gel. Na základě UV/VIS absorpčních spekter a výsledků plynové chromatografie je možno konstatovat, že dochází k úplné degradaci fluorescenčního barviva kumarin C1. Na základě hodnot TOC a celkových chromatogramů získaných během fotokatalytických experimentů je možno konstatovat, že obsah ostatních složek se výrazně neliší od původního nedegradovaného roztoku. Zákal vznikající během degradace je pravděpodobně způsoben vznikem nepolární organické fáze nerozpustné ve vodě, která vytváří jemnou emulzi rozptylující světlo. Literatura [1] KUMBHAKAR, M.; SINGH, P. K.; SATPATI, A. K.; NATH, S.; PAL, H. Ultrafast Electron Transfer Dynamics in Micellar Media Using Surfactant as the Intrinsic Electron Acceptor. J. Phys. Chem. B. 2010, 114, [2] Dempster, D. N.; Morrow, T.; Quinn, M. F. J. Extinction coefficients for triplet-triplet absorption in ethanol solutions of anthracene, naphthalene, 2,5-diphenyloxazole, 7diethylamino-4-methyl coumarin and 4-methyl-7- amino-carbostyril, J. Photochem. 1974, 2,

79 Photocatalytic surfaces testing from different points of view F. Peterka Nad Kazankou 11, CZ Prague 7 - Troja, Czech Republic Introduction It was believed in the late last century that photocatalysis could solve problems with the air pollution in urban areas. Some recognized researchers even talked about the start of a light cleaning revolution. Fig. 1: František Peterka, coordinator of the Research Centre for Nanosurface Engineering, demonstrating devices for ISO self cleaning standard tests designed by NANOPIN. Results and discussion In order to make this strategic and promising application field reliable, new testing methods were proposed. ISO standard system was followed by European CEN standard proposals recently. Already approved ISO standards give data about photocatalytic materials and surfaces concerning their potential to decompose air pollutants (such as nitrogen oxides and volatile organic compounds), water pollutants (undesirable organic substances and oxidable inorganic contaminants) or to be self cleaning and antibacterial. However, the ISO tests have been designed for laboratory conditions only and their results, e.g. concerning NO x removal, give no guarantee of an appropriate function under real conditions. That is why it is necessary to prove effectiveness and longevity of particular photocatalytic applications in situ. Different views about the existing ISO standards, proposed CEN standards and comparison with field trials will be given in the presentation. Light cleaning by photocatalytic nanosurfaces is a fascinating phenomenon promising applications in many industrial branches, such as self-cleaning and sanitary surface finishing of exteriors (frontages of buildings, roofs, window glass, roadways and sidewalks, concrete, metal and glass frames) and interiors (anti-bacterial tiles, paints, plastic and fabric surfaces), medicine (medical instruments and other aseptic materials), textile, glass and food industry, and last but not least, in the environmental protection (water and air disinfection and purification). To bring promising applications to real life it has been always necessary to overcome barriers as designing photocatalytic systems with higher efficiency and sensitivity to visible light and introduction of system of standardized methods (including field testing) proving advertised function and safe use of nanomaterials with photocatalytic function to all potential users. 79

80 Fig. 2: SEM image of self-cleaning acryl paint based on a novel nanocomposite photocatalyst Eoxolit A novel nanocomposite photocatalyst was recently developed in cooperating with a Belgian company EOXOLIT Ltd. First field tests showed a significantly increased performance of these nanocomposites in environmental applications (such as removal of nitrogen oxides). Eoxolit can be understood as a photocatalytic multi-component nanocomposite system with each component having unique function. This material is targeted to toxic gases, especially to remove nitrogen oxides in the exterior and degrade volatile organic compounds the interior. It can be applied to construction components directly or as a part of the coating system. Eoxolit does not photodegrade, due to its unique composition, large organic molecules. Thus, it can be directly applied to paints without decomposing their organic binders. Eoxolit deposited on plastic substrates does not cause their photocatalytic degradation. Its function has been tested by ISO standards for gas purification as well as in large scale field test in the Netherlands. Results proved that Eoxolit photocatalytic function is superior compared to already known photocatalytic materials designed for air purification. Fig. 3: 80 Surface (95 75 micrometers) of self-cleaning paint based on Eoxolit scanned by Energy Dispersive X-ray (EDX) spectroscopy for present elements (titanium - green, silicon - red, calcium - blue).

81 Conclusion Field tests are very important to obtain a certainty about durability of the photocatalytic function. It is not easy at all to test reliably photocatalytic surfaces for air purification. Correct tests must be developed and employed to give convincing results. Only appropriate testing can give clear answer if photocatalytic surfaces have a future as predicted. A novel nanocomposite photocatalyst Eoxolit was recently developed and investigated. First field tests showed its significantly increased performance in environmental applications (such as removal of nitrogen oxides). 81

82 The development of instruments for testing of photocatalytic surfaces A. Buček a,b, M. Zouhar c, Z. Navrátil c, P. Sťahel c, J. Jirkovský d and F. Peterka a a ATG s.r.o., Matějská 1/2416, CZ Prague 6 b Comenius University, Faculty of Mathematics, Physics and Informatics, Department of Experimental Physics, Mlynská dolina F2, SK Bratislava c Masaryk University, Faculty of Natural Sciences, Department of Physical Electronics, Kotlářská 267/2, CZ Brno d J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Dolejškova 3, Prague 8, Czech Republic Introduction Photocatalytic applications became commercially available recently, being produced by companies mostly as self-cleaning products, e.g. self cleaning glass, paints and concrete. Due to this, the development of new testing methods and instruments has become a challenge. The testing of the photocatalytic products can be performed either at a deadal laboratory instrument or a fast quick in-field assesment of the product properties can be done by the means of a simple, portable instrument. We present the development of both types of instruments for the evaluation of photocatalytic properties of surfaces. Experimental Three instruments are being developed at Masaryk University, Brno: FAAEPAS (Fully Automated Apparatus for the Evaluation of Photocatalytical Activities of Surfaces) laboratory based testing instrument performing tests according to the ISO 10678:2010 standard [1] PhotoEye small, portable device for fast, in-field assesment of the photocatalytical properties of surfaces small, pocket lamp for fast, in-field assesment of the photocatalytical properties of surfaces. The FAAEPAS apparatus measures the photocatalytic degradation of aqueous methylene blue (MB) solution according to the ISO standard [1] by the means of automatic uptake of the solution samples (~ 3 ml), their spectrometric evaluation (absorbance measurements) and returning to the corresponding reactor according to the ISO standard [1] prescription. Up to 8 reactors can be attached to the apparatus, representing 8 samples being examinated at once. Recently, a cheap optical system for the absorbance measurements is being developed to replace expensive spectrometric set-up (price ~ 10-fold lower). The PhotoEye is a small, USB-driven portable device. The device needs an ink spot to be layed on the evaluated surface, e.g. by the means of an MB ink based pencil. The decolorization of the ink is being recorded by the device. A stabilised, 1.5 AAA battery driven pocket UV lamp is being developed for simple and fast evaluation of the photocatalytic properties of surfaces. An ink trace is being made on the tested surface (e.g. by the means of a MB pencil), then illuminated by the lamp at a certain UV A light intensity (1 mw/cm 2 ). The decolorization of the ink is observed by naked eye. Results and discussion In Fig. 1 there is the PhotoEye detector in measuring position. An example of the results is shown in Fig

83 Fig. 1: The PhotoEye detector in measuring position on a piece of photocatalytic glass (~10 cm 10 cm). Fig. 2: An example of results measured by the PhotoEye detector; the steep decrease in the light intensity (y-axis) corresponds to the application of the MB ink layer on the surface of clean sample; the increase in the intensity corresponds to the photocatalytic degradation of the MB ink. The detector is capable of evaluation of transparent as well as non-transparent samples. In the case of transparent samples, a white background must be provided. The application of the ink layer implies a neccessity of a reproducible method for application of homogeneous, well defined ink layer on the examinated surface. In the construction of the detector crucial role plays the USB voltage stabilization and the signal to noise ratio. The FAAEPAS apparatus is being developed in accordance with the aqueous MB solution degradation [1] ISO standard. However, it is possible to use also different aqueous dye solutions, e.g. Acid Orange 7. 83

84 Conclusions An automated apparatus (FAAEPAS) fulfilling criteria within the scope of the [1] ISO standard is being developed, allowing, however, the use of organic dyes different to MB, e.g. Acid Orange 7, too. It appears to be possible to replace an extensive spectrometric set-up within this apparatus with a cheaper optical system measuring the absorbance at certain wavelength according to [1]. A small, portable device (PhotoEye) is being developed for fast, in-field assesment of the photocatalytic properties of surfaces. A reproducible method for application of homogeneous, well defined ink layer on the examinated surface would be neccessary for reproducible measurements. For fast, eye naked testing, a small, stabilised pocket UV lamp is being developed. Acknowledgements We acknowledge the kind support of the Czech Ministry of Education, Youth and Sports, contract Nanopin 1M-0577 and the VaVpI project CZ.1.05/2.1.00/ References [1] ISO 10678:2010 Fine ceramics (advanced ceramics, advanced technical ceramics) -- Determination of photocatalytic activity of surfaces in an aqueous medium by degradation of methylene blue. 84

85 Praktické zkušenosti s aplikováním ISO metod pro samočistitelnost v praxi M. Zouhar a,b, Z. Navrátil b, A. Buček a, P. Sťahel b, F. Peterka a a NANOPIN, A.T.G. s.r.o. b Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav fyzikální elektroniky, Kotlářská 2, Brno Úvod V tomto příspěvku jsou komentovány zkušenosti s ISO normami definujícími metody testování samo-čistitelnosti fotokatalytických povrchů. Jedná se o tyto dvě metody - degradace methylenové modři (MB) z vodného roztoku a metoda kontaktního úhlu, ISO Metody byly aplikovány na drsné vzorky stejného původu. Drsnost povrchu vede k většímu aktivnímu povrchu vzorku ve srovnání s povrchem určeným z geometrického průřezu vzorku, tedy k vyšší fotokatalytické aktivitě vzorku. Je tedy vhodné zabývat se i drsnými povrchy. Experimentální část Methylenová modř (MB) Měření dle návrhu normy se skládá ze dvou základních fází přípravná ( conditioning ), kdy je neozařovaný vzorek máčen ve vodném roztoku MB o koncentraci 20 μmol/l, poté po splnění jisté podmínky, že koncentrace po alespoň 24 hod. neklesne pod 10 μmol/l následuje měření se vzorkem, který se nachází ve vodném roztoku MB o koncentraci 10 μmol/l a po určitém čase je vystaven UV záření. Měření probíhalo ve dvou modifikacích na dvou různých aparaturách. Ex situ FAAEPAS (Fully Automated Apparatus for the Evaluation of Photocatalytical Activity of Surfaces): Roztok MB je nasán hadičkou z reaktoru a spektroskopicky analyzován v kyvetě. Probíhá paralelní měření s UV ozařovaným vzorkem a stíněným ( slepým ) vzorkem. Objem roztoku MB u každého ze vzorků je 100 ml. In situ (Advex) PhotoCat: Měření probíhá přímo v reaktoru s roztokem, detektorem je fotodioda opatřená červeným filtrem, zdrojem signálu je červený laser. Přípravná fáze proběhla s počáteční koncentrací MB 10 μmol/l, získaná temná rychlost odbourávání ( dark rate ) se použije jako korekce hodnoty z fáze, kdy probíhá UV degradace. V obou fázích je objem roztoku MB 120 ml. Plochy vzorků jsou ve všech případech srovnatelné, přibližně 14 cm 2. Experimentální část kontaktní úhel, ISO Po očištění a UV aktivaci vzorků je nanesena vrstva kyseliny olejové. Vzorek je UV ozařován a periodicky se měří kontaktní úhel na pěti vzorcích, na každém vzorku vždy pomocí pěti kapek destilované vody (tj. pěti měření) do doby, než statistická odchylka určená z posledních tří měření klesne pod 10 %. Průměr posledních tří měření, pro něž je právě splněna uvedená podmínka, se nazývá konečný kontaktní úhel. Tato metoda je vhodná pro hladké povrchy. U drsných povrchů nelze automaticky očekávat jednoduchou interpretaci kontaktního úhlu na základě povrchové energie. Výsledky Na Obr. 1 je měření aparaturou FAAEPAS, dvě po sobě následující měření téhož vzorku byly od sebe vzdáleny 15 minut, první hodinu (měření číslo 0, 1, 2, 3, 4) nebyl UV zdroj zapojen. Měření na PhotoCatu, s odstupy 10 sekund, vykazují podobný trend při druhé fázi koncentrace MB v čase klesá podstatně rychleji než v případě temné fáze, během níž zpravidla nenastává výrazný pokles koncentrace. V začátku druhé fáze měření se ve zpracovaných datech také zpravidla objevuje mírný nárůst koncentrace. 85

86 1,05 Obr. 1: Relativní normovaná absorbance Relativní normovaná absorbance Kontaktní úhel [deg] 1,00 0,95 0,90 1,05 0,85 1,00 0,80 0,95 0,75 0,90 0,70 0,85 vykazovaly velký 70 rozptyl slepý vzorek UV osvícený vzorek Pořadové číslo měření FAAEPAS 0,80 relativní absorbance jako funkce pořadí měření. U druhé metody byl měřen vývoj slepý kontaktního vzorek úhlu v čase. U jedné sady analyzovaných vzorků byl naměřen velký 85 0,75počáteční kontaktní UV osvícený úhel cca. vzorek 75 (chyba stanovená z 20 měření s intervalem spolehlivosti 99,9 % činí 4,5 ) před Kontaktní nanesením kyseliny úhel s krajní olejové. chybou Nanesení vrstvy kyseliny olejové dip-coaterem nevedlo 80 0,70 v rámci chyby ke změně hodnoty měřeného kontaktního úhlu. Po manuálním nanesení kyseliny olejové 0 došlo 10 k 20výraznějšímu 30 40poklesu 50 hodnoty 60 kontaktního úhlu 90 a výsledky samotného měření jsou v obrázku 2. Uvedený graf ukazuje časovou závislost kontaktního úhlu 75 Pořadové číslo měření s krajní chybou. Za střední hodnotu kontaktního úhlu je brána střední hodnota ze všech měření na všech vzorcích v daný čas. Důvodem je to, že díky drsnosti povrchu hodnoty z jednoho vzorku Kontaktní úhel s krajní chybou Kontaktní úhel [deg] Doba ozařování [hod] Kontaktní úhel PhotoCat measurement Kontaktní úhel Obr. 2: 86 c[mu*mol/l] Doba ozařování [hod] 9.25 Časová závislost kontaktního úhlu střední hodnota všech hodnot v daný čas PhotoCat measurement

87 Kontaktní úhel [deg] Diskuze Prvně se budeme věnovat měřením s MB a poté měření metodou kontaktního úhlu. Při měřeních a zpracování dat při 65užití metody s MB jsme se setkali s těmito dvěma problematickými body: 1. Zdánlivý nárůst koncentrace MB, možná desorpce MB ze vzorku, v začátku fáze s UV degradací Problém při zpracování dat dle normy. MB degradace, bod 1: 55 FAAEPAS: Zde by do uvedeného změřeného počátečního vzrůstu mohlo Kontaktní přispět úhel nedostatečné odstranění proplachovací destilované vody z aparatury (i přes to, že toto riziko bylo zohledněno tím, že měření dat začalo 50 až poté, co aparatura byla jednou vypláchnuta MB nasávanou z reaktoru se vzorkem) PhotoCat Podobný zdánlivý nárůst se objevil Doba ozařování v začátcích [hod] měření s MB a s uvedeným prototypem se proto v přípravné fází používá roztok o koncentraci 10 μmol/l, poté ihned následuje UV degradace v novém roztoku MB 10 μmol/l. Velmi slabý počáteční vzrůst koncentrace se objevil i u některých vzorků, které byly máčeny v MB roztoku 10 μmol/l PhotoCat measurement c[mu*mol/l] dark UV degradation t[hour] Objevení se nárůstu však může být do jisté míry dáno přepočtem intenzity laserového signálu na koncentraci a do vzorce vstupujícími parametry, např. referenční (počáteční) intenzita laserového signálu může být díky převodníku zašuměna o +/ 1 hodnotu (cca. 3 % celkového signálu). Vzorky byly vloženy pod UV s prodlevou odpovídající stabilizaci aparatury včetně UV zdroje. V průběhu měření na obou aparaturách však dochází k ohřevu reaktoru, mnohem výrazněji u PhotoCatu, a jeho obsahu zapříčiněném silně se ohřívajícím UV zdrojem. To by také mohlo ovlivnit hodnoty v začátku fáze, kdy probíhá UV degradace. MB degradace, bod 2: Zpracování dat získaných měřením na aparatuře FAAEPAS. Zpracování dat, pomocí rozdílu následujících měření, vedlo k fotonické výtěžnosti, která oscilovala v čase. Otázkou je, zda se jednalo o chybu měření (například měření je ovlivněno měřením předchozím, nedojde-li k dostatečnému pročištění hadiček, viz výkyvy v celkovém trendu na Obr. 1) anebo skutečně o volbu nevhodného způsobu zpracování měření. Jako vhodnější způsob zpracování by se mohl jevit ten použitý v softwaru k PhotoCatu, tj. lineární fit vhodné části časové závislosti absorbance. Přičemž vhodnou částí se rozumí ta, která není ovlivněna případnými stabilizačními efekty (u PhotoCatu např. zahřívání reaktoru se vzorkem). Již v normě se objevuje požadavek, že zpracovaná část dat má mít lineární průběh. 87

88 Metoda lineárního fitu dat, získaných u vzorků téhož původu zkoumaných na různých aparaturách, vedla ke srovnatelným výsledkům fotonické výtěžnosti cca. 3, %. Je samozřejmě možné použít jiné alternativní způsoby zpracování dat, např. dílčí vyhlazení zpracováním např. tří po sobě následujících bodů-měření. U metody kontaktního úhlu měření na jednom vzorku v daném čase vykazovalo poměrně velký rozptyl hodnot, tj. je zatíženo velkou chybou. Proto byla data zpracována tak, že za střední hodnotu se bere střední hodnota všech měření na všech vzorcích v daný čas. Samotné střední hodnoty v Obr. 2 vykazují trend nárůst kontaktního úhlu. Při uvážení chyby je však tento závěr zpochybnitelný. Závěry Drsné povrchy všeobecně komplikují měření a zpracování získaných dat u obou použitých metod, např. proto že není známa skutečná aktivní velikost povrchu. Navíc, v případě metody kontaktního úhlu, nanesená vrstva kyseliny olejové nemusí být homogenní a nerovnost povrchu může komplikovat odečet hodnoty kontaktního úhlu. Z praktického hlediska by použití stejné koncentrace MB 10 μmol/l, u metody degradace MB, v obou fázích měření, s případnou podmínkou na časový průběh koncentrace v temné fázi, jednak mělo minimalizovat případnou desorpci a také by snížilo požadavky na intenzitní rozsah měřícího přístroje. Zpracování dat získané metodou degradace MB dle normy nemusí být vždy optimální způsob jak dospět k požadovaným veličinám charakterizujícím fotokatalytickou kvalitu vzorku. I přes výše uvedené komplikace však určování fotokatalytické aktivity vzorků metodou kontaktního úhlu může vést k měřitelnému trendu kontaktního úhlu na drsných površích. Ukazuje se, že v normě stanovený počet měření (pět kapek na jednom vzorku) nemusí být z hlediska statistického zpracování postačující. 88

89 Dekontaminace podzemních vod v reaktivních chemických bariérách H. Lipšová a, J. Jirkovský b, P. Klusoň c a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a geofyziky, Albertov 6, CZ Praha 2 b Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., Dolejškova 2155/3, CZ Praha 8 c Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Rozvojová 135, CZ Praha 6 Úvod Na území České republiky se nachází velké množství kontaminovaných míst, které se souhrnně označují jako staré ekologické zátěže. Jsou důsledkem nezodpovědného zacházení s chemikáliemi ohrožujícími životní prostředí během extenzivního rozvoje průmyslové a zemědělské výroby v minulých desetiletích. Jedná se zejména o kontaminace zeminy, půdního vzduchu a podzemní vody v okolí bývalých průmyslových areálů. V minulosti byla běžná nedůsledná manipulace s odpady a často docházelo k ekologickým haváriím. Nakládání se závadnými látkami při průmyslové a zemědělské výrobě a ochrana životního prostředí byly obecně na nízké úrovni. V roce 2005 bylo Ministerstvem životního prostředí České republiky evidováno přes tři a půl tisíce starých ekologických zátěží, které jsou menší či větší měrou rizikem pro životní prostředí a tím i obyvatelstvo, např. v důsledku kontaminace zdrojů pitné vody [1]. Obr. 1: Rozmístění starých ekologických zátěží na území České republiky dle evidence MŽP ČR z roku 2005 [1] V posledních letech si majitelé kontaminovaných lokalit popř. stát uvědomují nutnost řešit problematiku a starých ekologických zátěží a snaží se provádět příslušné sanační práce. Samotnému sanačnímu zásahu předchází důkladné prozkoumání kontaminované lokality a stanovení optimálních čisticích postupů. Důležitá je znalost historie i budoucího vývoje kontaminace b v areálech i jejich blízkém okolí. Nezbytné je dokonalé prozkoumání geologických, hydrogeologických, hydrologických a klimatických poměrů, na jehož základě se určí nejvhodnější umístění sanační jednotky, rozsah hydraulických zásahů, volba metody in-situ resp. ex-situ a další technologické parametry, např. počet a velikost konstrukcí atd. Nejdůležitějšími výsledky geologického průzkumu jsou informace o poloze a koncentraci tzv. kontaminačního mraku, migračních parametrech polutantů a jejich vlastnostech. V neposlední řadě musí být vyřízeny administrativní c záležitosti a zajištěno technické vybavení. 89

90 Jednou ze sanačních technologií jsou tzv. reaktivní chemické bariéry. Slouží k odstraňování kontaminantů vyskytujících se v podzemních vodách, a to s použitím chemických metod. Bariéra zachytává kontaminační mrak a svádí jej do reakční zóny, v níž se aplikuje příslušný chemický čisticí proces. Tyto operace se mohou provádět in situ, tj. přímo v místě výskytu kontaminace nebo ex-situ, např. v povrchovém rezervoáru, do nějž je kontaminovaná voda z podzemí přečerpána a kam je po chemickém vyčištění navrácena zpět. Jedním z typů reaktivních chemických bariér in-situ jsou propustné reaktivní bariéry s chemickým reaktivním činitelem v reaktoru. Permeabilní bariérou prochází kontaminant pasivně ve směru proudění podzemní vody. Poté je zachycen ve zmíněném reaktoru, kde je chemickou reakcí rozložen, takže z bariéry vytéká pouze přečištěná voda vyhovující sanačním limitům. a b c d Obr. 2: a) Průchod kontaminačního mraku propustnou reaktivní bariérou [2]; b) Horizontální řez kontinuální reaktivní stěnou, c) Systém funnel-and-gate, d) Systém funnel-and-gate s dvěma bariérami tvořenými kesony [3]. Propustnou reaktivní bariéru je možné instalovat buď jako stěnu kontinuální, která je tvořena pouze reaktivní výplní, nebo jako systém funnel-and-gate (trychtýř a brána), mající těsnicí část tvořenou podzemní stěnou (funnel), jež svádí podzemní vodu do propustné reaktivní části (gate). Systém trench-and-gate (drén a brána) má ramena a bránu. Ramena jsou tvořena drénem podloženým nepropustnou fólií, která zabraňuje jeho podtékání [3]. Dalším typem reaktivních chemických bariér in-situ je systém linií injekčních vrtů. Na rozdíl od předchozích typů se nepoužívá pevné reaktivní médium. Namísto toho je do podzemí injektováno kapalné a plynné médium, které vytvoří jakousi bariéru bránící průniku kontaminačního mraku, jenž přitéká ve směru proudění podzemní vody. Reaktivní chemické bariéry ex-situ jsou založeny na linie vrtů, z nichž je čerpán celý přitékající kontaminační mrak. Polutant se tak přemísťuje na povrch, kde je poté v příslušném chemickém reaktoru degradován, zpravidla s využitím vhodných oxidačně redukčních procesů. Používání reaktorů je v současnosti stále častější, zpravidla jsou tvořeny jednou či více vzájemně propojenými nádobami, uloženými pod terénem popř. nad ním. Reaktory obsahují reaktant, způsobující rozklad kontaminantů [4]. V současné době se často aplikují tzv. pokročilé oxidační procesy, tj. AOPs (Advanced Oxidation Processes), založené na reakčních činidlech s vysokým oxidačním potenciálem, jež mohou být produkována i fotochemicky, mj. s využitím sluneční energie. Jedná se např. o fotokatalýzu na oxidu titaničitém (UV/TiO 2 ), fotochemickou Fentonovu reakci (UV/H 2 O 2 /Fe 2+ ), peroxolýzu (UV/H 2 O 2 ), ozonolýzu (UV/O 3 ), popř. jejich kombinace. 90

Biosensors and Medical Devices Development at VSB Technical University of Ostrava

Biosensors and Medical Devices Development at VSB Technical University of Ostrava VŠB TECHNICAL UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMPUTER SCIENCE Biosensors and Medical Devices Development at VSB Technical University of Ostrava Ing. Martin Černý Ph.D. and

Více

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work

Více

Inorganic technology

Inorganic technology Inorganic technology Sulfur and sulfur compounds Deposits: Elemental sulfur in sedimentary or volcanic deposits Sulfates Sulfides H 2 S in natural gas 1 Sulfuric acid Principle of sulfuric acid manufacture

Více

SPECIFICATION FOR ALDER LED

SPECIFICATION FOR ALDER LED SPECIFICATION FOR ALDER LED MODEL:AS-D75xxyy-C2LZ-H1-E 1 / 13 Absolute Maximum Ratings (Ta = 25 C) Parameter Symbol Absolute maximum Rating Unit Peak Forward Current I FP 500 ma Forward Current(DC) IF

Více

TECHNIKY VYTVÁŘENÍ NANOSTRUKTUROVANÝCH POVRCHŮ ELEKTROD U MIKROSOUČÁSTEK TECHNIQUES TO CREATE NANOSTRUCTURED SURFACES OF ELECTRODES FOR MICRO DEVICES

TECHNIKY VYTVÁŘENÍ NANOSTRUKTUROVANÝCH POVRCHŮ ELEKTROD U MIKROSOUČÁSTEK TECHNIQUES TO CREATE NANOSTRUCTURED SURFACES OF ELECTRODES FOR MICRO DEVICES TECHNIKY VYTVÁŘENÍ NANOSTRUKTUROVANÝCH POVRCHŮ ELEKTROD U MIKROSOUČÁSTEK TECHNIQUES TO CREATE NANOSTRUCTURED SURFACES OF ELECTRODES FOR MICRO DEVICES Jaromír Hubálek Ústav mikroelektroniky, FEKT, Vysoké

Více

Melting the ash from biomass

Melting the ash from biomass Ing. Karla Kryštofová Rožnov pod Radhoštěm 2015 Introduction The research was conducted on the ashes of bark mulch, as representatives of biomass. Determining the influence of changes in the chemical composition

Více

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS ELEKTROCHEMICKÉ SYCENÍ HOŘČÍKOVÝCH SLITIN VODÍKEM ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS Dalibor Vojtěch a, Alena Michalcová a, Magda Morťaniková a, Borivoj Šustaršič b a Ústav kovových materiálů

Více

POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING

POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING POVRCHOVÉ VYTVRZENÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM PLAZMOVOU NITRIDACÍ SURFACE HARDENING OF NIOBIUM-CONTAINING PM TOOL STEEL BY PLASMA NITRIDING P. Novák, D. Vojtech, J. Šerák Ústav kovových materiálu

Více

DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL

DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL Pavel Novák Dalibor Vojtěch Jan Šerák Michal Novák Vítězslav Knotek Ústav kovových materiálů

Více

Laboratoř na čipu. Lab-on-a-chip. Pavel Matějka

Laboratoř na čipu. Lab-on-a-chip. Pavel Matějka Laboratoř na čipu Lab-on-a-chip Pavel Matějka Typy analytických čipů 1. Chemické čipy 1. Princip chemického čipu 2. Příklady chemických čipů 3. Příklady analytického použití 2. Biočipy 1. Princip biočipu

Více

Voltametrické stanovení stopových množství 2-aminofluorenu pomocí adsorpční rozpouštěcí voltametrie na uhlíkové pastové elektrodě

Voltametrické stanovení stopových množství 2-aminofluorenu pomocí adsorpční rozpouštěcí voltametrie na uhlíkové pastové elektrodě Voltametrické stanovení stopových množství 2-aminofluorenu pomocí adsorpční rozpouštěcí voltametrie na uhlíkové pastové elektrodě S teoretickými základy moderních polarografických a voltametrických metod

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním

Více

Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu

Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu Energy news4 Energy News 04/2010 Inovace 1 Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu Od října tohoto roku se začnete setkávat s našimi zubními pastami v pozměněném složení a ve zcela novém designu.

Více

MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER

MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER MOŽNOSTI TVÁŘENÍ MONOKRYSTALŮ VYSOKOTAVITELNÝCH KOVŮ V OCHRANNÉM OBALU FORMING OF SINGLE CRYSTALS REFRACTORY METALS IN THE PROTECTIVE COVER Kamil Krybus a Jaromír Drápala b a OSRAM Bruntál, spol. s r.

Více

Moderní technologie dokončování velmi přesných děr vystržováním a její vliv na užitné vlastnosti výrobků

Moderní technologie dokončování velmi přesných děr vystržováním a její vliv na užitné vlastnosti výrobků Moderní technologie dokončování velmi přesných děr vystržováním a její vliv na užitné vlastnosti výrobků Stanislav Fiala 1, Ing. Karel Kouřil, Ph.D 1, Jan Řehoř 2. 1 HAM-FINAL s.r.o, Vlárská 22, 628 00

Více

SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS

SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS Dalibor Vojtěch a Pavel Lejček b Jaromír Kopeček b Katrin Bialasová a a Ústav kovových materiálů a korozního

Více

Possibilities of removing H 2. S from gas from gasification of biomass

Possibilities of removing H 2. S from gas from gasification of biomass Possibilities of removing H 2 S from gas from gasification of biomass Ing. Pavel Machač, CSc, Dr. Ing. Vladislav Krystl, Ing. Sergej Skoblja, Ing. Petr Chalupa Institute of Chemical Technology Prague Technická

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

TechoLED H A N D B O O K

TechoLED H A N D B O O K TechoLED HANDBOOK Světelné panely TechoLED Úvod TechoLED LED světelné zdroje jsou moderním a perspektivním zdrojem světla se širokými možnostmi použití. Umožňují plnohodnotnou náhradu žárovek, zářivkových

Více

VLASTNOSTI KOVOVÝCH VRSTEV DEPONOVANÝCH MAGNETRONOVÝM NAPRAŠOVÁNÍM NA SKLENENÝ SUBSTRÁT

VLASTNOSTI KOVOVÝCH VRSTEV DEPONOVANÝCH MAGNETRONOVÝM NAPRAŠOVÁNÍM NA SKLENENÝ SUBSTRÁT VLASTNOSTI KOVOVÝCH VRSTEV DEPONOVANÝCH MAGNETRONOVÝM NAPRAŠOVÁNÍM NA SKLENENÝ SUBSTRÁT PROPERTIES OF METAL LAYERS DEPOSITED BY MAGNETRON SPUTTERING ON GLASS SUBSTRATE David Petrýdes a Ivo Štepánek b a

Více

X-RAY EXAMINATION OF THE FATIGUE PROCESS RENTGENOGRAFICKÉ ZKOUMÁNÍ ÚNAVOVÉHO PROCESU

X-RAY EXAMINATION OF THE FATIGUE PROCESS RENTGENOGRAFICKÉ ZKOUMÁNÍ ÚNAVOVÉHO PROCESU X-RAY EXAMINATION OF THE FATIGUE PROCESS RENTGENOGRAFICKÉ ZKOUMÁNÍ ÚNAVOVÉHO PROCESU J.Fiala *, P.Mazal **, M.Kolega *, P.Liškutín ** * University of West Bohemia Plzeň CZ ** Brno University of Technology

Více

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI Robert Skeřil, Jana Šimková, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 61667 Brno Abstract

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting

Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting Enabling Intelligent Buildings via Smart Sensor Network & Smart Lighting Petr Macháček PETALIT s.r.o. 1 What is Redwood. Sensor Network Motion Detection Space Utilization Real Estate Management 2 Building

Více

DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS

DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS HODNOCENÍ MECHANICKÝCH A ELASTO-PLASTICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ VYUŽITÍM NANOINDENTACE Martin Vizina a

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních

Více

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30. Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0024 Fakulta strojního inženýrství - VUT v Brně Nejen ozubená kola

Více

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers

Více

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03 Autor: Růžena Krupičková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

FINÁLNÍ ÚPRAVY IX. Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D.

FINÁLNÍ ÚPRAVY IX. Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D. FINÁLNÍ ÚPRAVY IX Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D. Charakteristika jednotlivých fází hoření I 1. Reakce do zapálení uvolňování mezimolekulárních vazeb mezi Tg a Tm, dochází k depolymeraci a pyrolýze degradace

Více

Nanomateriály v medicíně a elektronice

Nanomateriály v medicíně a elektronice V.Švorčík, Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha vaclav.svorcik@vscht.cz Nanomateriály v medicíně a elektronice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta chemické technologie Ústav inženýrství

Více

Stojan pro vrtačku plošných spojů

Stojan pro vrtačku plošných spojů Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště Kollárova 617, Uherské Hradiště Stojan pro vrtačku plošných spojů Závěrečný projekt Autor práce: Koutný Radim Lukáš Martin Janoštík Václav Vedoucí projektu:

Více

Radiova meteoricka detekc nı stanice RMDS01A

Radiova meteoricka detekc nı stanice RMDS01A Radiova meteoricka detekc nı stanice RMDS01A Jakub Ka kona, kaklik@mlab.cz 15. u nora 2014 Abstrakt Konstrukce za kladnı ho softwarove definovane ho pr ijı macı ho syste mu pro detekci meteoru. 1 Obsah

Více

VLIV PŘÍPRAVKU PROBIO ORIGINAL TM NA KOMPOSTOVACÍ PROCES BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ. Lukáš Hlisnikovský

VLIV PŘÍPRAVKU PROBIO ORIGINAL TM NA KOMPOSTOVACÍ PROCES BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ. Lukáš Hlisnikovský ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 19, Supplement (2011): 86 90 ISSN 1335-0285 VLIV PŘÍPRAVKU PROBIO ORIGINAL TM NA KOMPOSTOVACÍ PROCES BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ Lukáš

Více

FERÁTY (Fe IV-VI ): TEORIE A PRAXE

FERÁTY (Fe IV-VI ): TEORIE A PRAXE C AM B EL O V E D NI 2 1 5 FERÁTY (Fe IV-VI ): TEORIE A PRAXE Petr LACINA GEOtest, a.s. ÚVOD Feráty, kterými jsou souhrnně označovány částice železa ve vyšších oxidačních stavech (především Fe V a Fe VI

Více

VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE

VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE INFLUENCE OF GRINDING OF FLY-ASH ON ALKALI ACTIVATION PROCESS Rostislav Šulc 1 Abstract This paper describes influence of grinding of fly - ash

Více

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE Pavel Kocurek, Martin Kubal Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,

Více

filtrační polomasky disposable respirators

filtrační polomasky disposable respirators filtrační polomasky disposable respirators 347-351 respirátory REFIL respirators REFIL 352 masky a polomasky 3M masks and halfmasks 3M 353-362 respirátory a masky JSP respirators and masks JSP 363-366

Více

Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram

Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram Energy News 4 1 Čtvrtý Pentagram The fourth Pentagram Na jaře příštího roku nabídneme našim zákazníkům již čtvrtý Pentagram a to Pentagram šamponů. K zavedení tohoto Pentagramu jsme se rozhodli na základě

Více

Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů

Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů Design and implementation of algorithms for adaptive control of stationary robots Marcel Vytečka 1, Karel Zídek 2 Abstrakt Článek

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI Mikulov 9. 11.9.28, ISBN 978-8-8669--1 VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI Robert Skeřil, Jana Šimková Český hydrometeorologický

Více

Příprava fotokatalytických core-shell nanočástic reaktivní depozicí tenké vrstvy ZnS na povrch nosných nanočástic Si v plynném prostředí

Příprava fotokatalytických core-shell nanočástic reaktivní depozicí tenké vrstvy ZnS na povrch nosných nanočástic Si v plynném prostředí STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Příprava fotokatalytických core-shell nanočástic reaktivní depozicí tenké vrstvy ZnS na povrch nosných nanočástic Si v plynném prostředí Karolína Šollová Doplněná verze Ostrava

Více

Pracoviště se dlouhodbě zabývá přípravou a charakterizací biokompatibilních nanovrstev a nanokompozitních materiálů pro biomedicínské aplikace.

Pracoviště se dlouhodbě zabývá přípravou a charakterizací biokompatibilních nanovrstev a nanokompozitních materiálů pro biomedicínské aplikace. SPOLEČNÉ PRACOVIŠTĚ ČVUT FBMI a 1. LF UK, PRAHA, ALBETROV LABORATOŘ EXCIMEROVÉHO LASERU (NANO LABORATOŘ) Pracoviště se dlouhodbě zabývá přípravou a charakterizací biokompatibilních nanovrstev a nanokompozitních

Více

TESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU

TESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU PALIVA 6 (14), 3, S. 78-82 TESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU Veronika Vrbová, Karel Ciahotný, Kristýna Hádková VŠCHT Praha, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Technická

Více

NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM doc. Ing. Kamila Kočí, Ph.D. Obor: Ochrana životního prostředí na HGF VŠB TU Ostrava

NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM doc. Ing. Kamila Kočí, Ph.D. Obor: Ochrana životního prostředí na HGF VŠB TU Ostrava NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM doc. Ing. Kamila Kočí, Ph.D. Obor: Ochrana životního prostředí na HGF VŠB TU Ostrava OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: Kamila Kočí Rodné jméno: Chýlková Datum

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

Katedra jaderné chemie, ČVUT v Praze - FJFI, Břehová 7, Praha 1 Centrum pro radiochemii a radiační chemii, ČVUT v Praze - FJFI, Břehová 7, Praha 1

Katedra jaderné chemie, ČVUT v Praze - FJFI, Břehová 7, Praha 1 Centrum pro radiochemii a radiační chemii, ČVUT v Praze - FJFI, Břehová 7, Praha 1 Studium pevných extrahenlů HDEHP-PAN pro stanovení Sr Kužel Filip 1, John Jan 1 ' 2, Šebesta FerdinanS 1 2 Katedra jaderné chemie, ČVUT v Praze - FJFI, Břehová 7, Praha 1 Centrum pro radiochemii a radiační

Více

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů. 1/ 13 Klepnutím lze upravit styl předlohy Klepnutím lze upravit styl předlohy www.splab.cz Soft biometric traits in de identification process Hair Jiri Prinosil Jiri Mekyska Zdenek Smekal 2/ 13 Klepnutím

Více

SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM

SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM 86/18 ARCHIWUM ODLEWNICTWA Rok 2006, Rocznik 6, Nr 18 (2/2) ARCHIVES OF FOUNDRY Year 2006, Volume 6, N o 18 (2/2) PAN Katowice PL ISSN 1642-5308 SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM

Více

VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV

VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV RESEARCH INTO POSSIBILITY OF INCREASING SERVICE LIFE OF BEARINGS VIA SURFACE TREATMENT Zdeněk Spotz a Jiří Švejcar a Vratislav Hlaváček

Více

Stanovení vitaminu C metodou HPLC s rozdílnou možností detekce. Bc. Kamila Šimánková

Stanovení vitaminu C metodou HPLC s rozdílnou možností detekce. Bc. Kamila Šimánková Stanovení vitaminu C metodou HPLC s rozdílnou možností detekce Bc. Kamila Šimánková Diplomová práce 2006 ABSTRAKT Cílem této práce bylo vypracování vhodného extrakčního postupu k izolaci vitaminu C a

Více

NANOSTRUKTURY NA BÁZI UHLÍKU A POLYMERU PRO VYUŽITÍ V BIOELEKTRONICE A V MEDICÍNE

NANOSTRUKTURY NA BÁZI UHLÍKU A POLYMERU PRO VYUŽITÍ V BIOELEKTRONICE A V MEDICÍNE Nanotechnologie pro společnost, KAN400480701 NANOSTRUKTURY NA BÁZI UHLÍKU A POLYMERU PRO VYUŽITÍ V BIOELEKTRONICE A V MEDICÍNE Řež, březen 2007 Graduates with B.S. in Chemical Engineering ( universal engineers

Více

ELEKTROCHEMIE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI ELECTRO-CHEMICAL ANALYSIS ON SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE

ELEKTROCHEMIE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI ELECTRO-CHEMICAL ANALYSIS ON SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE ELEKTROCHEMIE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI ELECTRO-CHEMICAL ANALYSIS ON SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE Klára Jačková Roman Reindl Ivo Štěpánek Katedra materiálu a strojírenské metalurgie, Západočeská univerzita

Více

Fytomineral. Inovace Innovations. Energy News 04/2008

Fytomineral. Inovace Innovations. Energy News 04/2008 Energy News 4 Inovace Innovations 1 Fytomineral Tímto Vám sdělujeme, že již byly vybrány a objednány nové lahve a uzávěry na produkt Fytomineral, které by měly předejít únikům tekutiny při přepravě. První

Více

APLIKACE FOTOKATALYTICKÝCH PROCESŮ PRO ČIŠTĚNÍ KONTAMINOVANÝCH VOD

APLIKACE FOTOKATALYTICKÝCH PROCESŮ PRO ČIŠTĚNÍ KONTAMINOVANÝCH VOD APLIKACE FOTOKATALYTICKÝCH PROCESŮ PRO ČIŠTĚNÍ KONTAMINOVANÝCH VOD Ywetta Maléterová Simona Krejčíková Lucie Spáčilová, Tomáš Cajthaml František Kaštánek Olga Šolcová Vysoké požadavky na kvalitu vody ve

Více

PAINTING SCHEMES CATALOGUE 2012

PAINTING SCHEMES CATALOGUE 2012 Evektor-Aerotechnik a.s., Letecká č.p. 84, 686 04 Kunovice, Czech Republic Phone: +40 57 57 Fax: +40 57 57 90 E-mail: sales@evektor.cz Web site: www.evektoraircraft.com PAINTING SCHEMES CATALOGUE 0 Painting

Více

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042 Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH KOROZNÍCH JEVŮ DVOUFÁZOVÝCH OCELÍ ZA POUŽITÍ METODY SRET.

STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH KOROZNÍCH JEVŮ DVOUFÁZOVÝCH OCELÍ ZA POUŽITÍ METODY SRET. STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH KOROZNÍCH JEVŮ DVOUFÁZOVÝCH OCELÍ ZA POUŽITÍ METODY SRET. STUDY OF ELECTROCHEMICAL CORROSION PHENOMENA OF DUPLEX STAINLESS STEELS BY USE OF SRET METHODS Petr Kubečka a Vladimír

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

technický list TRANSIL TM 1.5KE6V8A/440A 1.5KE6V8CA/440CA www.gme.cz str 1

technický list TRANSIL TM 1.5KE6V8A/440A 1.5KE6V8CA/440CA www.gme.cz str 1 Dodavatel: GM electronic, spol. s r.o., Křižíkova 77, 186 00 Praha 8 zákaznická linka: 840 50 60 70 technický list 1.5KE6V8A/440A 1.5KE6V8CA/440CA TRANSIL TM FEATURES PEAK PULSE POWER : 1500 W (10/1000µs)

Více

Metoda CLIL. Metody oddělování složek směsí FILTRACE FILTRATION

Metoda CLIL. Metody oddělování složek směsí FILTRACE FILTRATION Metoda CLIL Anglický jazyk - chemie Metody oddělování složek směsí FILTRACE FILTRATION Metodický list PaedDr. Jitka Voráčová Tato práce vznikla jako výstup vzdělávacího programu: Projekt CLIL Obsahově

Více

Palmovka Business center +420 224 217 217. Kancelářské prostory k pronájmu / Offices for lease. Na Žertvách 2247/29, Prague 8

Palmovka Business center +420 224 217 217. Kancelářské prostory k pronájmu / Offices for lease. Na Žertvách 2247/29, Prague 8 Kancelářské prostory k pronájmu / Offices for lease Palmovka Business center Na Žertvách 2247/29, Prague 8 +420 224 217 217 Knight Frank, spol. s r.o., Diamant building, Wenceslas Square 3, 110 00, Prague

Více

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol. Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.cz 54 % of arable land - problems with water erosion velikost pozemků

Více

TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ

TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ TESTING OF THE INFLUENCE OF THE INDICATING LIQUIDS ON BREAKED PROPERTIES OF VITREOUS ENAMEL COATINGS Kamila

Více

místo, kde se rodí nápady

místo, kde se rodí nápady místo, kde se rodí nápady a private european network of information centres on materials and innovative products. Created in 2001 in Paris, it provides members with a large selection of specific, reproducible

Více

Czech Technical University in Prague DOCTORAL THESIS

Czech Technical University in Prague DOCTORAL THESIS Czech Technical University in Prague Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering DOCTORAL THESIS CERN-THESIS-2015-137 15/10/2015 Search for B! µ + µ Decays with the Full Run I Data of The ATLAS

Více

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM Daniela Lubasová a, Lenka Martinová b a Technická univerzita v Liberci, Katedra netkaných textilií,

Více

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz

Více

Element design_boris Klimek 2013

Element design_boris Klimek 2013 When designing this product the main idea was to create a modular acoustic seating into open public spaces. Due to its shape and functional solution, however, Element exceeds this task and offers a wide

Více

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume XLVIII (2002), No.2, p. 49-56, ISSN 0474-8476 Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO

Více

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT Vykydal P., Žák M. Department of Engineering and Automobile Transport, Faculty of Agronomy, Mendel University in

Více

Project Life-Cycle Data Management

Project Life-Cycle Data Management Project Life-Cycle Data Management 1 Contend UJV Introduction Problem definition Input condition Proposed solution Reference Conclusion 2 UJV introduction Research, design and engineering company 1000

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních

Více

Ready for your business

Ready for your business Ready for your business MANUFACTURING & LOGISTICS CENTRE Excellent position Europe - EU CZ - Chropyně Berlin 625 km Krakow 250 km Praha 250 km VÝROBNÍ & LOGISTICKÝ AREÁL CHROPYNĚ Munich 650 km Wien 190

Více

Size / Světlost : DN 1/4 to 4 / DN 1/4 až 4

Size / Světlost : DN 1/4 to 4 / DN 1/4 až 4 Size / Světlost : 1/4 to 4 / 1/4 až 4 Ends / Konce : Threaded BSP / Závitové BSP Min. Temperature / Minimální teplota : -20 C Max. Temperature / Maximální teplota : +180 C Max. Pressure / Maximální tlak

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ VHODNOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Z POHLEDU VNÍMANÉ KVALITY VZDUCHU POVRCHOVÉ ÚPRAVY. INGRID ŠENITKOVÁ a PETRA BEDNÁŘOVÁ.

ENVIRONMENTÁLNÍ VHODNOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Z POHLEDU VNÍMANÉ KVALITY VZDUCHU POVRCHOVÉ ÚPRAVY. INGRID ŠENITKOVÁ a PETRA BEDNÁŘOVÁ. ENVIRONMENTÁLNÍ VHODNOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Z POHLEDU VNÍMANÉ KVALITY VZDUCHU POVRCHOVÉ ÚPRAVY INGRID ŠENITKOVÁ a PETRA BEDNÁŘOVÁ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 517/1,

Více

Influence of Pre-Oxidation on Mechanical Properties of Zr1Nb Alloy

Influence of Pre-Oxidation on Mechanical Properties of Zr1Nb Alloy Influence of Pre-Oxidation on Mechanical Properties of Zr1Nb Alloy Olga Bláhová New Technologies - Research Centre in Westbohemian Region University of West Bohemia, Plzen 1 Zirconium Alloys The use of

Více

Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified.

Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified. CURRICULUM VITAE - EDUCATION Jindřich Bláha Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jindřich Bláha. Dostupné z Metodického

Více

Table of contents. 5 Africa poverty reduction. Africa's growth. Africa - productivity. Africa - resources. Africa development

Table of contents. 5 Africa poverty reduction. Africa's growth. Africa - productivity. Africa - resources. Africa development Africa Table of contents 1 Africa's growth 2 Africa - productivity 3 Africa - resources 4 Africa development 5 Africa poverty reduction 6 Africa Trade opportunities Africa's growth Different approaches

Více

Mikroskopické techniky v Ramanově spektroskopii

Mikroskopické techniky v Ramanově spektroskopii Mikroskopické techniky v Ramanově spektroskopii Vladimír Baumruk Fyzikální ústav UK PROČ? vysoké prostorové rozlišení v ploše (rovina XY) a v případě konfokálních systémů i v hloubce VÝHODY při vysoké

Více

VÝZKUM MATERIÁLŮ V NÁRODNÍM PROGRAMU ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE. Tasilo Prnka

VÝZKUM MATERIÁLŮ V NÁRODNÍM PROGRAMU ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE. Tasilo Prnka Abstrakt VÝZKUM MATERIÁLŮ V NÁRODNÍM PROGRAMU ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Tasilo Prnka TASTECH, Květná 441, 763 21 Slavičín, E-mail: mail.tastech@worldonline.cz V roce 2001 byl zpracován poprvé návrh

Více

GENERAL INFORMATION RUČNÍ POHON MANUAL DRIVE MECHANISM

GENERAL INFORMATION RUČNÍ POHON MANUAL DRIVE MECHANISM KATALOG CATALOGUE RUČNÍ POHONY PRO VENKOVNÍ PŘÍSTROJE, MONTÁŽ NA BETONOVÉ SLOUPY MANUAL DRIVE MECHANISM FOR THE ACTUATION OF OUTDOOR TYPE SWITCHING DEVICES MOUNTED ON THE CONCRETE POLES TYP RPV ISO 9001:2009

Více

NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků

NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků 4. Seminář výzkumného centra NANOPIN NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA sborník příspěvků Editoři Josef Krýsa a Petr Klusoň 6. 9. 9. 2010 Telč 4. Seminář výzkumného centra NANOPIN: NANOMATERIÁLY A FOTOKATALÝZA

Více

Association for the Heat Treatment of Metals. Program. Chemicko-tepelné zpracování kovových povrchů Chemichal Heat Treatment of Metal Surfaces

Association for the Heat Treatment of Metals. Program. Chemicko-tepelné zpracování kovových povrchů Chemichal Heat Treatment of Metal Surfaces Association for the Heat Treatment of Metals Program Chemicko-tepelné zpracování kovových povrchů Chemichal Heat Treatment of Metal Surfaces 24. - 25.11. 2015 24 25 November 2015 Jihlava, Czech Republic

Více

STUDY EDITS FOR BETTER TRANSPORT IN THE CENTRE OF NÁCHOD

STUDY EDITS FOR BETTER TRANSPORT IN THE CENTRE OF NÁCHOD CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE Faculty of transportation sciences Title of project STUDY EDITS FOR BETTER TRANSPORT IN THE CENTRE OF NÁCHOD 2006 Petr Kumpošt Basic information about town Náchod Náchod

Více

STUDIUM KINETIKY SORPCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK NA VLÁKNA SPME PŘI ANALÝZE METODOU GC/MS

STUDIUM KINETIKY SORPCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK NA VLÁKNA SPME PŘI ANALÝZE METODOU GC/MS PŘÍSPĚVKY THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 STUDIUM KINETIKY SORPCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK NA VLÁKNA SPME PŘI ANALÝZE METODOU GC/MS STUDY OF KINETICS OF SORPTION OF VOLATILE ORGANIC COMPOUNDS

Více

VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ

VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ Pavel Adamiš Miroslav Mohyla Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33, Ostrava - Poruba, ČR Abstract In

Více

THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT

THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT PREDIKCE FYZIKÁLNĚ-MECHANICKÝCH POMĚRŮ PROUDÍCÍ KAPALINY V TECHNICKÉM ELEMENTU Kumbár V., Bartoň S., Křivánek

Více

Klepnutím lze upravit styl Click to edit Master title style předlohy nadpisů.

Klepnutím lze upravit styl Click to edit Master title style předlohy nadpisů. nadpisu. Case Study Environmental Controlling level Control Fifth level Implementation Policy and goals Organisation Documentation Information Mass and energy balances Analysis Planning of measures 1 1

Více

Production: The Case of One Producer

Production: The Case of One Producer Production: The Case of One Producer Economics II: Microeconomics VŠE Praha November 2009 Aslanyan (VŠE Praha) Monopoly 11/09 1 / 27 Microeconomics Consumers: Firms: People. Households. Optimisation Now

Více

Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging

Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Energy News1 1 Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Již v minulém roce jsme Vás informovali, že dojde k přebalení všech tří zelených potravin do nových papírových obalů, které

Více

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A POSTUPY Chem. Listy 93, 201-206 (1999) KATALYTICKÁ OXIDACE FENOLU PEROXIDEM VODÍKU MARTIN MALÝ a VRATISLAV TUKAČ Ústav organické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická,

Více

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis (Foto)elektronová spektroskopie (pro chemickou analýzu) ESCA, XPS X-ray photoelectron spectroscopy (XPS) Any technique in which the sample is bombarded

Více

STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ

STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ STUDIUM SKLOKERAMICKÝCH POVLAKŮ V BIOLOGICKÉM PROSTŘEDÍ Ing. Vratislav Bártek e-mail: vratislav.bartek.st@vsb.cz doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc. e-mail: jitka.podjuklova@vsb.cz Ing. Tomáš Laník e-mail:

Více

Grafen. Nobelova cena za fyziku 2010. Ludvík Smrčka Fyzikální ústav AVČR v. v. i. Praha

Grafen. Nobelova cena za fyziku 2010. Ludvík Smrčka Fyzikální ústav AVČR v. v. i. Praha Grafen Nobelova cena za fyziku 2010 Ludvík Smrčka Fyzikální ústav AVČR v. v. i. Praha 25.10.2012 Andre Geim Flying frog The Nobel Prize in Physics 2010 was awarded jointly to Andre Geim and Konstantin

Více