Dílčí studie: Cílové skupiny Osoby se zdravotním postižením Situace v zemích EU Databázové zdroje Výběrová kritéria
|
|
- Pavlína Dostálová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště osob se zdravotním postižením (původně osob se změněnou pracovní schopností), na ekologické činnosti, separaci odpadů Dílčí studie: Cílové skupiny Osoby se zdravotním postižením Situace v zemích EU Databázové zdroje Výběrová kritéria Mgr. Jaromíra Kotíková Markéta Nekolová VÚPSV Praha 2003, 2005
2 OBSAH: Úvod do problematiky 3 1. Charakteristika cílových skupin Osoby se zdravotním postižením Lidé starší 50 let Nekvalifikovaní uchazeči Osoby se zdravotním postižením (se změněnou pracovní schopností) Osoby se zdravotním postižením Počty občanů se ZP Ekonomická aktivita občanů se ZP Nezaměstnanost občanů se ZP Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v zemích Evropské unie Určení databázových zdrojů Určení ukazatelů výběru Ověření stanovených ukazatelů výběru Práce s daty Příklad možného výběru uchazečů Seznam použité literatury 54 2
3 Úvod do problematiky V podmínkách rostoucí soutěživosti se na českém trhu práce diferencovaly možnosti konkrétních osob, jako jednotlivců i jako příslušníků určitých sociálních kategorií, udržet si své zaměstnání a po jeho ztrátě rychle získat zaměstnání nové. To se projevilo v odlišných specifických mírách jak v případě krátkodobé, tak i v případě dlouhodobé nezaměstnanosti. Marginalizace na pracovním trhu se týká nejen nedisponovaných jedinců, ale i celých sociálních kategorií, jež v lepším případě jsou schopny nominální flexibility, v horším případě nejsou flexibilní vůbec. Pro riziko ohrožení nezaměstnaností a hlavně pro dlouhodobé setrvání v ní sehrává nejvýznamnější roli - jak u mužů, tak u žen - zdravotní postižení (riziko nezaměstnanosti zde přesahuje 30% a riziko dlouhodobé nezaměstnanosti pro zdravotně postižené ženy 25 %, pro muže pak 20 %). Totéž platí o pracovnících bez kvalifikace, zejména o mužích, jejichž specifická míra nezaměstnanosti dosahuje 25 %, dlouhodobá nezaměstnanost 13 %. Vysoké je riziko nezaměstnanosti u starších pracovníků, kteří ztratili kontakt se světem práce dlouhodobým připoutáním k takovému druhu činnosti, jenž je v procesu modernizace vytlačován z pracovního trhu, a nemají už zdravotní, kvalifikační či obecně sociální předpoklady potřebné k přizpůsobení se novým požadavkům pracovního trhu. Podstatně vyšší je však u nás, v porovnání s pracovními trhy jiných zemí v EU, zvláště nerovnost v rozložení rizika nezaměstnanosti podle kvalifikační úrovně. Výrazný dopad na nekvalifikované (v menší míře i na vyučené) pracovníky v České republice souvisí s procesem restrukturalizace a modernizace, respektive deindustrializace, a s nastupující rolí lidského kapitálu. Tato studie si klade za cíl poskytnout výchozí informace pro řešení projektu Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin 3
4 obyvatelstva, obzvláště osob se zdravotním postižením (se změněnou pracovní schopností - ZPS) 1, na ekologické činnosti, separaci odpadů. Cílem projektu je vypracovat systém vytváření a trvalého provozování pracovních míst pro obtížně zaměstnatelné skupiny obyvatelstva, přednostně zdravotně postižené, na chráněných pracovištích na ekologické činnosti, separaci odpadů. Cílovou skupinou, na kterou je projekt zaměřen, jsou především osoby se zdravotním postižením, u kterých ale velmi často dochází ke kumulaci handicapů! Zdravotní postižení bývá u těchto lidí doprovázeno nízkou kvalifikací a zároveň vyšším věkem. Proto je naprosto nevyhnutelné, podrobně, skupiny uchazečů o zaměstnání s těmito dvěma posledně jmenovanými handicapy charakterizovat. Účelem projektu je rozšířit možnosti zaměstnávání cílové skupiny. Za tímto účelem projekt prakticky ověří předpoklad, že nízkokvalifikované zdravotně postižené a další příslušníky cílové skupiny je možné zaměstnávat na perspektivních činnostech v oblasti demontáže, vytřiďování, předúpravy a ekologické likvidace specifického odpadu. Tato studie ve své 1. kapitole předkládá charakteristiku cílových skupin uchazečů o zaměstnání: osob se zdravotním postižením, osob starších 50 let a nekvalifikovaných uchazečů. Kapitola druhá nazvaná Osoby se zdravotním postižením definuje osoby se zdravotním postižením a předkládá analýzu jejich postavení na trhu práce. Závěrečná část této kapitoly poskytuje informace o problémech souvisejících s postavením osob se zdravotním postižením ve vybraných evropských zemích. V kapitole třetí a čtvrté je řešena problematika spojená s určením databázových zdrojů a stanovením vhodných výběrových kritérií. Kapitola pátá - Ověření stanovených ukazatelů výběru - se zabývá otázkou možnosti výběru uchazečů na základě stanovených kritérií. 1 Jelikož došlo v průběhu zpracovávání této studie v rámci nového zákona o zaměstnanosti k terminologické změně a osoby se změněnou pracovní schopností se změnily na osoby se zdravotním postižením, uvádí se ve studii oba názvy. 4
5 1. Charakteristika cílových skupin Původním záměrem projektu bylo - vypracování systému vytváření a trvalého provozování pracovních míst pro obtížně zaměstnatelné skupiny obyvatelstva, přednostně osoby se zdravotním postižením (ZPS), na chráněných pracovištích na ekologické činnosti, separaci odpadů ve skupině osob se zdravotním postižením se však v mnoha případech setkáváme, jak již bylo zmíněno, s kumulací handicapů a to jak zdravotních, tak způsobenou nízkou kvalifikací a vyšším věkem, proto je vhodné se blíže věnovat i skupinám uchazečů, u kterých se výše jmenované varianty handicapů vyskytují. Jedná se o následující skupiny: osoby se zdravotním postižením lidé starší 50 let nekvalifikovaní uchazeči 1.1. Osoby se zdravotním postižením a) osoby se zdravotním postižením (se změněnou pracovní schopností) b) osoby plně invalidní, kterým není přiznán statut osoby se zdravotním postižením (ZPS) a) Kdo je občanem se zdravotním postižením (ZPS)? Občan se zdravotním postižením je od 1. října 2004 nově definován podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Je to vždy fyzická osoba, která je: 1. plně invalidní (dále jen osoba s těžším zdravotním postižením) 2. částečně invalidní 3. zdravotně znevýhodněná. 5
6 Podrobněji k jednotlivým skupinám: ad 1. Občanem s těžším zdravotním postižením (dříve ZPS s TZP) je vždy ten, kdo byl uznán plně invalidním a může vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek nebo se pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek. Na rozhodnutích ČSSZ je v těchto případech citováno ustanovení 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. ad. 2. Občan je uznán částečně invalidním na základě rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání částečného invalidního důchodu nebo potvrzením Okresní správy sociálního zabezpečení o uznání částečné invalidity v případech, kdy na částečný invalidní důchod nevznikl nárok nebo není tento důchod vyplácen pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti. ad. 3. Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikace nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. b) Osoby plně invalidní, kterým nebyl přiznán statut osoby se zdravotním postižením (změněnou pracovní schopností) Do října roku 2004, na základě zákona o zaměstnanosti z roku 1991, platilo, že občan, který je plně invalidní, ale kterému byla invalidita přiznána na základě 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, není občanem se zdravotním postižením podle ustanovení 21. Způsobovalo to mnoho nejasností jak u osob se zdravotním postižením samotných, tak i u jejich zaměstnavatelů. Tito 6
7 občané mohly požádat o pomoc při vyhledávání zaměstnání, ale jejich situace byla zhoršena tím, že jak ze zákona o zaměstnanosti vyplývalo, nebyl jim přiznán statut osoby se zdravotním postižením, a proto nemohl být poskytnut zaměstnavateli příspěvek na zřízení pracovního místa a ani nešlo tyto občany započítat do povinného podílu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením (dříve se změněnou pracovní schopností). Až nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který redefinuje skupiny osob se zdravotním postižením, uvedený problém vyřešil a v současné době tak patří statut osob se zdravotním postižením a s ním spojené výhody i těmto občanům. Přestože je uchazečům o zaměstnání se zdravotním postižením (ZPS) na úřadech práce věnována zvýšená pozornost, zájem o jejich zaměstnávání ze strany zaměstnavatelů je stále malý. Důvodem je zejména obava z problémů spojených s legislativní ochranou těchto pracovníků, které pro zaměstnavatele vyplývají ze zákoníku práce. S délkou nezaměstnanosti a s opakovanými neúspěchy při hledání práce klesá u uchazečů se zdravotním postižením (ZPS), tak jako i v případě většiny ostatních uchazečů, jejich motivace k hledání zaměstnání. Handicap zdravotní a věkový je velmi často kumulován i nízkým stupněm vzdělání nejčastěji základním, přičemž, jak ukazuje praxe, i u této skupiny osob platí, že problém jejich umístění klesá spolu se zvyšujícím se stupněm vzdělání. Nejvíce problémovými jsou v této skupině osoby starší 50 let, poživatelé invalidních důchodů, kterým byla plná invalidita přehodnocena na částečnou a jejich zdravotní stav se výrazně nezměnil. Takovéto osoby vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již delší dobu nepracovaly, a proto se v pracovním procesu velmi obtížně adaptují. Značná část těchto osob může pracovat pouze na zkrácený úvazek a v případě poživatelů částečných invalidních důchodů mají pro výplatu důchodu limitovánu výši výdělku. 7
8 Obecně lze konstatovat, že značná část uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (ZPS) vykazuje nižší pracovní motivaci, evidence těchto osob patří k nejdelším a nezřídka jsou vedeny v evidenci opakovaně. Tito uchazeči bývají charakterizováni jako nejkomplikovanější skupina, představují cca 10 15% všech evidovaných nezaměstnaných. K jejich nejčastějším zdravotním handicapům patří: - onemocnění páteře - kardiovaskulární choroby - různé formy psychických onemocnění. Zdravotní problémy ovlivňují jejich psychický stav i postoje k řešení situace nezaměstnanosti. Často lze pozorovat: - snížené sebevědomí a podrážděnost - pesimismus spojený s negativními zkušenosti při jednání se zaměstnavateli - snížené adaptační schopnosti na nové podmínky - komunikační bariéry - celkově labilní psychický stav Neúspěchy při hledání zaměstnání, finanční problémy, obavy z budoucnosti a strach z důsledků finanční nedostatečnosti pro ně samotné i další členy rodiny (např. studující děti, náklady spojené s bydlením atd.) dále zhoršují jejich primární onemocnění a jejich šance na zaměstnání se ještě snižují. Jak již bylo uvedeno, specifickou skupinu tvoří uchazeči, kteří se stali nezaměstnanými přehodnocením plného invalidního důchodu na částečný, často po mnoha letech plné invalidity bez podstatné změny jejich zdravotního stavu. Motivace těchto občanů k získaní zaměstnání je až na výjimky zcela minimální, nový status považují za křivdu a do evidence uchazečů přicházejí pouze z důvodu získání sociálních dávek. V těchto situacích je nezbytná práce psychologa, která vyžaduje dlouhodobější systematickou psychoterapii. Obvykle tito lidé zůstávají v péči poradce pro osoby se změněnou pracovní schopností. 8
9 Primární roli při pracovním uplatnění uchazeče se zdravotním postižením (ZPS) hraje jeho vzdělání. Čím vyšší vzdělání uchazeč má, tím vyšší jsou jeho šance na uplatnění v zaměstnaneckém pracovním poměru i v oblasti samostatného podnikání Lidé starší 50 let Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku patří ke skupině nejobtížněji umístitelným nezaměstnaných. Tato riziková skupina vykazuje silnou pracovní motivaci, má vžitý pracovní rytmus, pocit pracovní odpovědnosti. Velmi tíživě doléhá na jejich psychiku strach z budoucnosti a nemožnosti vlastní realizace. Ztrátou zaměstnání se dostávají do sociální izolace, která ovlivňuje jejich fyzické a psychické zdraví. Dochází k ohrožení základních hodnot jedince, rozvíjení pocitů podřadnosti, ztrátě sebedůvěry, objevuje se nespokojenost a snížené sebevědomí. Mezi hlavní rizikové faktory patří snížená adaptabilita na nové podmínky a profesi, nižší kvalifikace, nižší flexibilita, dojíždění, věkový faktor a mnohdy z těchto důvodů vznikající zdravotní problémy. Nejsložitější situace je u uchazečů, kteří pracovali celý život v jedné profesi a někteří i u jednoho zaměstnavatele. V případě, že se jedná o profesi nepříliš frekventovanou na trhu práce, je takovýto uchazeč téměř nezaměstnatelný. Kritická je situace i u žen samoživitelek, které se pohybují na hranici životního minima a cítí se existenčně, finančně i osobně velmi ohrožené.někteří uchazeči ukončují evidenci na úřadu práce až při vzniku nároku na předčasný starobní důchod. Zaměstnavatelé dnes obecně považují osoby starší 50 let za méně flexibilní, neochotné se vzdělávat. Tito lidé mívají také často vyšší mzdové požadavky než mladší lidé, což vyplývá z délky praxe. Mohou mít také nežádoucí návyky získané v předchozí pracovní kariéře. Chybí jazykové znalosti a často jsou přítomny zdravotní problémy. Z těchto důvodů dávají zaměstnavatelé mnohdy přednost mladším věkovým ročníkům, které bývají přizpůsobivější a lépe disponované k dalšímu vzdělávání. Zajímavé přitom je, že v řadě případů jsou lépe zaměstnatelní občané v důchodovém 9
10 věku než občané ve věku mezi 50 a 60 lety. To je způsobeno tím, že důchodci se často spokojí s nižší mzdou, mají vysokou pracovní motivaci, vykazují značnou spolehlivost. V oblasti zaměstnávání důchodců se často objevuje i nelegální zaměstnávání (práce bez pracovní smlouvy a tudíž bez placení pojistného a daní). Zaměstnavatelé při přijímaní nových pracovníků dávají přednost mladším věkovým skupinám. Důvodů je hned několik. Ze strany zaměstnance jsou např. předpokládány nižší mzdové nároky na platové zařazení vyplývající z délky dosavadní praxe. Naopak ze strany zaměstnavatele zvýšené požadavky na práci s moderní technikou, znalost jazyků a vyšší flexibilita v pracovním zařazení předpokládaná u těchto osob. Praxe úřadů práce ukazuje, že možnost pracovního umístění osob vyšší věkové kategorie je závislá na kvalifikaci a schopnosti adaptovat se na současné požadavky trhu práce nesoulad jejich kvalifikace se strukturou pracovních příležitostí. Zároveň je sledován trend, kdy se vzrůstajícím věkem uchazeče o zaměstnání klesá jeho adaptabilita. Se svým postavením se hůře vyrovnávají muži, dlouhodobá nezaměstnanost vede k hrozbě absolutní nezaměstnatelnosti Nekvalifikovaní uchazeči Termín nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání v sobě zahrnuje osoby v evidenci úřadů práce, které mají nízkou kvalifikaci spojenou s nedostatečnými zkušenostmi. Jak ukazuje praxe, podíl i počet této skupiny uchazečů o zaměstnání klesá spolu se zvyšujícím se věkem. Z praxe úřadů práce vyplývá, že u této skupiny je poměrně často sledováno spoléhaní se na vnější pomoc, neschopnost samostatného řešení osobních problémů, nereálné mzdové požadavky a požadavky na trh práce (zejména pokud se jedná o osoby, které měly dlouhodobě relativně kvalitní pracovní místo). Tyto osoby, díky špatně nastavenému sociálnímu systému, dávají často přednost sociálním dávkám před uplatněním se na trhu práce. 10
11 Ze strany zaměstnavatelů je sledován předsudek o nízké kvalitě a nedostatečné motivaci této pracovní síly. Požadují proto i na pracovní místa pro osoby se základním vzděláním vyučence. Tato tendence je podporována i celkovým nedostatkem pracovních příležitostí. Svou negativní roli při případné možnosti zaměstnání těchto uchazečů o zaměstnání hrají i značné možnosti práce na černo. Všechny dostupné prameny potvrzují skutečnost, že špatné postavení nekvalifikovaných uchazečů na trhu práce vyplývá zejména z nedostatku vhodných pracovních míst a zejména výrazného poklesu jejich počtu v průběhu devadesátých let. Dokazují to výsledky již zmíněného šetření Svazu průmyslu a obchodu ČR z roku 1998, kdy z odpovědí vyplynulo, že se zásadně snížil podíl nekvalifikované práce v podnicích a počet takovýchto míst stále klesá. Ve srovnání s poklesem jiných typů míst byl úbytek pracovních míst pro nekvalifikované rychlejší. Jak bylo výše uvedeno, zaměstnavatelé, aby se vyhnuli zaměstnávání těchto osob bez kvalifikace, žádají i na pracovní místa, která vyžadují maximálně zapracování, alespoň vyučení. Vyučení je pro zaměstnavatele určitou zárukou možnosti rekvalifikace nebo doškolení. Je proto zřejmé, že v situaci, kdy trh práce nabízí dostatek nezaměstnaných vyučených uchazečů, budou tito vždy vytlačovat uchazeče bez kvalifikace. Pravděpodobnost nalezení zaměstnání nekvalifikovanými osobami je bez uplatnění nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti mizivá. Ze současných nástrojů jsou nejvhodnějšími umisťování na veřejně prospěšné práce (dále jen VPP) a dotování mezd. Využívání nástroje VPP naráží na omezený počet takových míst. Klasická pracovní místa v oblasti péče o města a obce jsou dnes již z podstatné části obsazena specializovanými firmami, které o nekvalifikované z řad nezaměstnaných často nejeví zájem. Některé obce v tomto směru nejeví velkou snahu umístit problémové uchazeče tímto způsobem. Veřejně prospěšné práce však vždy budou jen krátkodobým řešením situace. Zlepšení postavení na trhu práce by mohlo přinést zvýšení motivace této skupiny osob pracovat. Rozhodujícím opatřením by mělo být výrazné odlišení výše sociálních dávek od mezd dostupných těmto osobám (blízké minimální mzdě). Jediným 11
12 možným opatřením tímto směrem by bylo snížení sociálních dávek, nebo jejich dostupnosti, protože zvyšování minimální mzdy by mělo pravděpodobně důsledek ve snížení celkové poptávky po takových pracovnících. Jedinými možnými dlouhodobějšími řešeními se jeví podpora doplnění kvalifikace těchto osob, pracovních návyků, aktivní práce s uchazeči. V patrně ojedinělých případech lze podporovat také samostatně výdělečnou činnost těchto osob. V souvislosti se skupinou nekvalifikovaných osob je nutné zmínit širší skupinu osob společensky nepřizpůsobených, kterou lze charakterizovat jednak jako skupinu osob převážně s nízkou kvalifikací, ale náleží sem i další marginalizované skupiny obyvatelstva a to především lidé vracející se z výkonu trestu odnětí svobody. Procento úspěšnosti začlenění poslední jmenované skupiny osob do pracovního procesu záleží nemalou měrou nejen na pravidelném kontaktu mezi úřadem práce a sociálním kurátorem, ale také na jeho včasnosti, ohledně toho kterého občana vracejícího se z výkonu trestu odnětí svobody. Pokud sociální kurátor se svým klientem neudržuje kontakt během výkonu trestu odnětí svobody, měl by jej navázat s dostatečným časovým předstihem před propuštěním klienta. Pomocí tohoto kontaktu tak přizpůsobit do určité míry profesní (kvalifikační) profil svého klienta profesní struktuře volných pracovních míst na trhu práce, a to buď absolvováním potřebného přeškolení nebo rekvalifikace přímo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo nastoupením rekvalifikace zabezpečované úřadem práce ihned po příchodu z výkonu trestu. Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady vzhledem k jejich schopnostem, věku a délce trestu, se obvykle umožní, aby získali základní nebo i vyšší vzdělání, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání. Věznice vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propuštěných z výkonu trestu do občanského života, přitom úzce spolupracují s příslušnými orgány státní správy a samosprávy, zejména jim poskytují včas potřebné informace. 12
13 Řešení problému jejich zaměstnanosti může vycházet jen z individuálního přístupu k těmto osobám, k jejich potřebám a možnostem. Je naprosto nezbytné u těchto osob pěstovat pracovní návyky a při práci s nimi využívat individuální plány. 2. Osoby se zdravotním postižením Vzhledem ke skutečnosti, že prioritní skupinou, na kterou je projekt zaměřen, jsou osoby se zdravotním postižením, následující kapitola se soustředí hlouběji na tyto uchazeče o zaměstnání. Osoby se zdravotním postižením netvoří jednolitou skupinu. Může se jednat o osoby s fyzickým nebo smyslovým postižením, o rozumově nebo duševně postižené osoby, o osoby s vrozeným postižením nebo osoby, které byly takto postižené v dětství, během dospívání nebo v dospělém věku, při získávání vzdělání nebo v zaměstnání. U některých osob může mít jejich postižení jen malý dopad na jejich schopnost pracovat a nalézt společenské uplatnění, zatímco u jiných se může jednat o závažný dopad, který vyžaduje značnou podporu a pomoc. Na celém světě se osoby se zdravotním postižením podílejí na všech úrovních pracovního procesu a přispívají do něj. Avšak mnoho zdravotně postižených lidí, kteří chtějí pracovat, nemá v důsledku celé řady překážek možnost nalézt pracovní uplatnění. Nezaměstnanost je mezi zdravotně postiženými v produktivním věku daleko vyšší než u ostatních osob v produktivním věku. Je stále zřejmější, že osoby se zdravotním postižením, které získají zaměstnání, mohou být hodnotným přínosem pro ekonomiku jejich zemí. Jejich zaměstnávání snižuje náklady na invalidní důchody, které jsou jim vypláceny, a může zlepšit sociální podmínky obyvatel. Pro zaměstnávání zdravotně postižených existuje i silný hospodářský argument ve prospěch zaměstnavatelů, kteří mohou získat určitá zvýhodnění formou dotací a daňových úlev. 13
14 Osoby se zdravotním postižením a další osoby, které mají znevýhodněné postavení na trhu práce, ve větší míře dosahují nízké úrovně vzdělání a motivace k jeho rozšiřování je značně redukována. Příčiny tohoto jevu však mají různé kořeny vyplývající ze specifik jednotlivých problémových skupin Osoby se zdravotním postižením (ZPS) Oblast zaměstnanosti zdravotně postižených osob byla až do minulého roku definována zákonem č. 1/1991Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V části čtvrté, 21 byl definován občan se změněnou pracovní schopností (ZPS) a občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (dále jen ZPS s TZP). Občan se ZPS byla osoba, která měla pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, případně přípravy k pracovnímu uplatnění. Byl to vždy občan částečně invalidní, bez ohledu na to, zda byl či nebyl poživatelem částečného invalidního důchodu, dále občan, kterému byl na základě Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení přiznán statut občana se změněnou pracovní schopností. Občanem se ZPS s TZP byl občan, který měl mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a mohl se pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek. Občanem se ZPS s TZP byl občan invalidní, který byl schopen vykonávat soustavné zaměstnání (resp. připravovat se na povolání) jen za zcela mimořádných podmínek (což koresponduje s ustanovením 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), případně občan, o kterém tak rozhodl příslušný státní orgán sociálního zabezpečení. V roce 2004 byl přijat nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který podstatně změnil a zjednodušil terminologii občanů se zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením se, počínaje 1. říjnem roku 2004, člení na osoby plně invalidní 14
15 (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením), částečně invalidní a zdravotně znevýhodněné. Právo občana na rovný přístup k zaměstnání je podobně jako v dřívějším zákonu o zaměstnanosti z roku 1991 definováno i v jeho nové verzi z roku 2004, a to v 4 odst. 2, který zakazuje diskriminaci z hlediska rozdílu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Přes toto ustanovení stále narůstá počet osob, které v důsledku svého handicapu nemohou nalézt zaměstnání. Patří k nim zejména osoby se zdravotním postižením a osoby společensky nepřizpůsobené. 2.2.Počty občanů se zdravotním postižením ( ZPS) v obyvatelstvu nad 15 let Ekonomická aktivita občanů se zdravotním postižením (ZPS) Znalost počtu občanů se zdravotním postižením (ZPS) je potřebná z řady důvodů, např. pro uvědomění si rozsahu této sociální skupiny obyvatelstva, a tedy i kvantitativní stránky závažnosti problematiky osob se zdravotním postižením (ZPS), pro vymezení prostoru pro ekonomickou aktivitu těchto osob a z toho i posouzení rozsahu této skupiny jako zdroje pracovních sil nebo posouzení oprávněnosti výše tzv. kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZPS). Přesnost zjištění tohoto počtu je současně sporná: neexistuje celostátní evidence těchto osob ani dokonalá podniková evidence, existuje jen evidence uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (ZPS) v registru úřadu práce. 15
16 Celkový počet osob se zdravotním postižením (ZPS) je znám jen na základě Výběrového šetření pracovních sil (dále jen VŠPS), prováděného čtvrtletně Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ), tj. na základě osobních výpovědí v relativně reprezentativním vzorku domácností. Jelikož uváděná data jsou z roku 2002, kdy ještě platil zákon o zaměstnanosti z roku 1991, je použito tehdejší platné terminologie týkající se zdravotně postižených osob. Pro rok 2002 (4. čtvrtletí 2002) tento zdroj uvádí 472 tis. osob se ZPS starších 15 let, což odpovídá 5,4 % populace v příslušné věkové kategorii. Pouze 101 tisíc z nich je však zaměstnáno (2 % všech zaměstnaných). Statistiky ČSSZ uvádějí 385 tis. osob pobírajících plný invalidní důchod a 150 tisíc osob, které mají přiznaný částečný invalidní důchod. Ze statistických údajů je zřejmé, že: Míra ekonomické aktivity osob se ZPS je výrazně nižší než u zdravých, v posledních letech se dále výrazně snížila, počet ekonomicky aktivních osob se ZPS za posledních 8 let klesl zhruba na polovinu. Vývoj ekonomické aktivity OZPS starších 15 let (tis.os.) Ukazatel :1993 (%) Počet obyvatel 8292,7 8406,4 8586,5 8615,8 103,9 Z toho: ekonomicky aktivní 5093,5 5170,7 5186,1 5171,2 101,5 Míra ekon. aktivity (%) 61,4 61,5 60,4 60,0 97,7 Z celku: 1. OZPS 597,8 580,6 445,5 411,9 68,9 Z nich ekon. aktivní 232,8 198,6 131,5 120,6 51,8 Míra ekon.akt.ozps (%) 38,9 34,2 29,5 29,3 75,3 2. zdraví 7694,9 7825,8 8141,0 8203,9 106,6 Z nich ekon.aktivní 4860,7 4972,1 5054,6 5050,6 103,9 Míra ekon. aktivity 63,2 63,5 62,1 61,6 97,5 16
17 Je tedy faktem, že přes všechna přijatá opatření na podporu zaměstnanosti osob se ZPS - jejich ekonomická aktivita trvale a prudce klesá. Pokles počtu ekonomicky aktivních osob se ZPS je důsledkem jednak poklesu celkového počtu osob se ZPS, jednak i poklesu míry jejich ekonomické aktivity. Obě tendence jsou výrazně nepříznivější ve srovnání s ostatními, tj. zdravými. K poklesu ekonomické aktivity (jak absolutně, tak i její míry) dochází jak u mužů, tak u žen. Pokles ekonomicky aktivních osob se ZPS s těžším zdravotním postižením (dále jen TZP) je ještě rychlejší než u ostatních osob se ZPS. V rámci klesajícího počtu ekonomicky aktivních osob se ZPS dále klesal počet zaměstnaných se ZPS a až do roku 1999 stoupal počet nezaměstnaných se ZPS. Obdobně stoupala i míra jejich nezaměstnanosti. Vývoj zaměstnaných a nezaměstnaných OZPS (tis.osob) Ukazatel :1993(%) Počet ekonomicky aktivních OZPS 232,8 198,6 131,5 120,6 51,8 V tom: zaměstnaní 204,7 173,2 90,2 83,9 41,0 nezaměstnaní 28,1 25,4 41,3 36,7 130,6 Míra nezaměstnanosti 12,1 12,8 31,4 30,4 251,2 Počet zaměstnaných osob se ZPS klesal po celé uvedené období, a to i navzdory opatřením přijatým v posledních letech, včetně nově stanoveného povinného podílu od roku Klesal počet zaměstnaných mužů i žen. Počet zaměstnaných se ZPS s TZP snižoval ještě poněkud rychleji. Naopak při celkovém poklesu počtu osob se ZPS a při poklesu počtu ekonomicky aktivních osob se ZPS počet nezaměstnaných se ZPS trvale rostl, a to až do roku Dynamika tohoto vzestupu byla větší než u zdravých (pozn.: k nezaměstnanosti viz dále). Teprve v posledních 2 letech se růst nezaměstnanosti osob se ZPS zpomalil (aniž by byl ale doprovázen vzestupem zaměstnanosti). Struktura osob se ZPS není vychýlena z pohledu pohlaví, je však zjevně poznamenána tím, že řada osob se stala zdravotně postiženými až v průběhu 17
18 pracovního života. Velká část osob se ZPS se kumuluje do věkových skupin nad 40 let, a to se odráží také ve struktuře evidovaných nezaměstnaných (téměř tři čtvrtiny evidovaných osob se ZPS jsou starší 40 let). Stejně tak poznamenaná je struktura osob se ZPS z pohledu vzdělání. Nadprůměrně vysoký počet osob má jen základní vzdělání nebo maximálně střední bez maturity. Výsledkem je, že do těchto dvou skupin dohromady spadá 86 % nezaměstnaných osob se ZPS (oproti 73 % v celém souboru nezaměstnaných včetně ZPS) Nezaměstnanost občanů se ZPS. Ze základních, souhrnných ukazatelů nezaměstnanosti osob se ZPS vyplývá i nadále potvrzení známých skutečností, mj.: nezaměstnanost osob se ZPS je mimořádně vysoká (v roce ,9 tis. osob), trvale stoupala, a to i přes opatření posledních let, počet volných pracovních míst pro osoby se ZPS je trvale nízký (v roce ,7 tis.), takže počet uchazečů se ZPS na 1 volné pracovní místo (dále jen VPM) je mimořádně vysoký (v roce ,3), Nezaměstnanost OZPS Ukazatel :1993(%) Uchazeči o zam. ZPS (tis.os.) 17,4 22,3 58,4 59,2 340,2 Míra nezaměstnanosti (%) 7,8 11,4 39,3 41,3 529,5 Počet volných pracovních. míst (tis.) 2,1 1,5 1,8 2,8 133,3 Počet uchazečů ZPS na 1VPM (osob) 8,2 14,6 32,9 20,8 253,7 Podíl uchazečů ZPS ze všech uchazečů 11,3 14,4 12,5 13,4 118,6 (%) Pokud jde o strukturu uchazečů o zaměstnání se ZPS, podíl žen v průběhu let kolísal od 43,1% v roce1995, do 52,9% v roce 1997, aby potom klesal až na 43,4% v roce
19 Počet uchazečů se ZPS s TZP byl nejvyšší v roce 1995 (a jejich podíl na počtu uchazečů se ZPS byl 6,9%), od té doby absolutně i relativně klesá. V roce 2001 bylo na úřadech práce evidováno již jen 718 těchto osob (tj. 1,2%). Tento vývoj ovšem znovu svědčí spíše o vytěsňování občanů s těžším zdravotním postižením z ekonomické aktivity, mezi ekonomicky neaktivní. Již v předchozím textu bylo uvedeno, že v porovnání roku 1996 a 2000: - se snížil podíl uchazečů v nejmladších věkových skupinách a zvýšil se podíl ve skupině nad 55 let, - při celkovém absolutním nárůstu počtu uchazečů se ZPS se snížil podíl osob se základním vzděláním (a bez vzdělání) a zvýšil se podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných uchazečů se ZPS. Trvale se snižuje podíl uchazečů se ZPS s příspěvkem v nezaměstnanosti (od 40,3% v roce 1993 na 20,8% v roce 2001). To souvisí zřejmě s postupným prodlužováním délky nezaměstnanosti. Pro bližší charakteristiku nezaměstnanosti je důležité posouzení procesu její reprodukce a délky jejího trvání. Za osoby se ZPS jsou k dispozici srovnatelné údaje z šetření na úřadech práce za roky 1996, 1999 a Proces reprodukce a doba trvání (délka)nezaměstnanosti OZPS Ukazatel Počet uchazečů: zařazených do evidence vyřazených z evidence Průměrná délka nezaměstnanosti (měsíců) Průměrná.délka nezaměstnanosti zdravých (měs.) 12,5 19,5 5,0 7,8 Je zřejmé, že došlo k výraznému prodloužení délky nezaměstnanosti. To znovu svědčí o zhoršující se situaci v možnostech pracovního uplatnění osob se ZPS. Tuto 19
20 skutečnost dokládá i následující přehled, z něhož je zřejmé, že mezi nezaměstnanými evidovanými úřady práce výrazně vzrostl počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, zejména evidovaných déle než 1 rok. Uchazeči o zaměstnání se ZPS podle délky nezaměstnanosti Ukazatel Počet Podíl v % Počet Podíl v % Uchazeči ZPS celkem , ,0 V tom evidovaní: do 6 měsíců , , měsíců , ,1 déle než 12 měsíců , ,1 Porovnáme-li opakovanou evidenci uchazečů se ZPS v roce 2000 s rokem 1996, při nevýrazném zvýšení počtu zařazených do evidence se výrazně zvýšil počet a podíl zařazených poprvé. Opakovaná nezaměstnanost OZPS Ukazatel Počet Podíl v % Počet Podíl v % Zařazení do evidence celkem , ,0 V tom: poprvé , ,2 podruhé , ,1 potřetí , ,7 počtvrté a více , ,0 To znovu při zřetelném prodloužení délky nezaměstnanosti- signalizuje, že nezaměstnanost osob se ZPS postihuje stále nové osoby se ZPS, ale jejich naděje na znovuzařazení do zaměstnání klesá. Skutečnost, že téměř 60% uchazečů se ZPS je nezaměstnaných déle než 1 rok, je varující. Zvláště u osob se zdravotním postižením je návrat do zaměstnání obtížný. 20
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování
VíceRegionální projekty ÚP ČR. Praha,
Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity
VícePolitika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)
Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)
VíceIntervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce
Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VícePro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu
VíceZaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE
Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE 21.9.2012 22.9.2012 Institut řízení lidských zdrojů PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA 1 Prodlužování věku odchodu do důchodu a narůstání počtu předčasných důchodů Z
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceI. Vývoj čistých mezd zaměstnanců
Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru
VícePříloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD
Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP
VíceSenioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i
Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Připravila: Jana Vrabcová Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i Obsah 1. Úvod 2. Základní přehled a podmínky uvalení exekuce na
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceDlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VíceLegislativní oporu při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) nejdeme v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhlášce č.
Legislativní oporu při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) nejdeme v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhlášce č. 518/2004 Sb. Kdo je v ČR osobou se zdravotním postižením
VíceDopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele
Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VíceIII/5 Trh práce a politika zaměstnanosti
III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti
VíceCo dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením
Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
Víceo zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti
o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování
VícePřístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.
Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto
VíceSTÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
VícePolitika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011
Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceRozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)
tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13
VíceI. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek
Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii
VíceMINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE
5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti
6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,
VíceZákladní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27
Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceStatistická ročenka trhu práce v České republice 2011
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212
VíceAktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti 31.10.2011 Cíle aktivní politiky zaměstnanosti Prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, zejména snižováním nákladů na hledání zaměstnání Přerozdělení
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VíceOperační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření
Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceVymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize
Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování
VíceSystematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod
Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských
VíceInformační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele
Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický
VíceOperační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní
VíceAktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí
Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
VícePRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VícePovinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy
~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceProgramový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby
Programový rámec OPZ Program: Operační program zaměstnanost Prioritní osa: 2 Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita: 2.3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl:
VíceOhrožené skupiny na trhu práce
Ohrožené skupiny na trhu práce Rizikové skupiny na trhu práce občané se zdravotním postižením mladí lidé, mladiství uchazeči o zaměstnání, absolventi vyšší věkové kategorie nekvalifikovaní pracovníci,
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VícePříloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5
Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních
VíceVývoj pracovní neschopnosti
VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),
VíceCO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
VíceStatistická ročenka trhu práce v České republice 2009
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor alýz a statistik Statistická ročenka trhu práce v České republice 29 Zpracoval kolektiv autorů: Ing. Olga Dušánková, Ing. Eva Procházková, Ing.
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při
VíceInformační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská
Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o
VíceCo může projekt Rehabilitace-Aktivace-Práce přinést účastníkům? Cílové skupiny osoby částečně a plně invalidní, osoby se zdravotním postižením
Svaz průmyslu a dopravy je partnerem projektu EQUAL II Rehabilitace- Aktivace-Práce. Projekt "Rehabilitace-aktivace-práce", ve kterém je náš svaz aktivně zapojen, je jedním z projektů, který je realizován
VíceNezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR
Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT
Více4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji
4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN
MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,
VíceIniciativa EQUAL Charakteristiky schválených projektů v rámci 1. kola výzvy
Iniciativa EQUAL Charakteristiky schválených projektů v rámci 1. kola výzvy Opatření 1.1 - Tvorba systému prevence a pomoci podchycujícího veškerou mládež předčasně odcházející ze vzdělávání...2 Opatření
VíceVývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech
VíceVeřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci
Veřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv 19.10.2017 Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci Obsah prezentace 1. Statistické údaje 2. Platné předpisy 3. Částka živobytí 4. Veřejná
VícePracovníci státní správy
Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie
VíceSlužby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb
Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.
VíceMonitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími
Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK
VíceÚřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva září Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva září 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz 1 Informace
VíceMAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA CZ.03.2.60/0.0/0.0/16-052/0007786. Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
Více1.3. Mzdová konvergence
1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,
VíceNOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE
NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE Jan Šiška 1 Evropský kontext zaměstnávání osob s postižením Zaměstnávání osob s postižením patří mezi priority Evropské unie. Antidiskriminační
Více