VLIV VYBRANÝ CH EKONOMICKÝ CH UKAZATELŮ NA PRODUKCI MLÉKA THE INFLUECNE OF SELECTED ECONOMICAL INDICATORS ON MILK PRODUCTION

Transkript

1 VLIV VYBRANÝ CH EKONOMICKÝ CH UKAZATELŮ NA PRODUKCI MLÉKA THE INFLUECNE OF SELECTED ECONOMICAL INDICATORS ON MILK PRODUCTION MAIER Tomá š, (ČR) ABSTRACT This contribution is focused on analysing of dairy sector in the Czech Republic. For analysis were used those endogenous variables: milk production, milk consumption per capita /dairy product counted as fresh milk, without butter/ and number of dairy cows. Predetermined variables are butter consumption per capita, the prices of processors per PE bag, the butter prices of processors, the share of market milk on total production, the share of dairy cows on total cattle number /including all cattle/ and the share of fat in the fresh milk. The milk and butter consumption are also delayed of one period /year/ as well as farmers prices of fresh milk. For the analysis are used the annual data from years the / /. KEY WORDS Milk Yield, Milk Production, Consumption, Prices, Milk Fatness Ú VOD Mléčný sektor patří v celosvětovém měřítku mezi nejvý znamnější odvětví živočišné výroby a zdá se, že nejen tuto pozici ú spěšně brání, ale i tento podíl zvyšuje. Tomuto zvyšování velmi pomáhá výskyt nemoci BSE, ale také obecnější trendy ve stravovacích zvyklostech spotřebitelů. Mléčný sektor České republiky sice v celosvětovém měřítku takřka nic neznamená, protože na světové produkci se nepodílí ani půl procentem, ale jeho ekonomická vý konnost zaujímá přední místo na světě. Již je dokonce dnes mo6no konstatovat, že v ukazateli užitkovosti Česká republika předběhla i Evropskou unii, kde se vyprodukuje přes 20 % celosvětové produkce syrového kravského mléka, což je spíše negativní ukazatel, protože značí zvýšené nároky na subvencování vý vozu. Proto je také nejen v EU ale i v jiný ch zemích jako např. v Kanadě, Izraeli produkce řízena systémem produkčních kvót. V EU byl tento systém spuštěn v roce 1984, kdy intervenční zásoby sušeného odstředěného mléka a másla dosáhly dále neudržitelné ú rovně. I přes ozý vající se a sílící hlasy zatím zřejmě zůstane stávající systém zachován. V České republice je situace odlišná. Alfou omegou zavádění tohoto systému zde bylo přibližování se evropskému acquis. S restrikcí produkce toto zavádění nebylo v žádném vztahu, ba naopak. Celý systém byl spuštěn v roce 2001, původně se uvažovalo s jeho spuštěním již v roce Přípravy začaly již v roce Národní kvóta byla vyjednána na ú rovni 2,68 mld. kg. MATERIÁ L A METÓDY Byl sestaven ekonomický a posléze ekonometrický model, který má v obecném strukturálním stavu tento tvar: y 1 = β 12 y 2t + γ 11 x 1t + β 13 y 3t-1 + γ 12 x 2t 1 + γ 13 x 3t 1 + u 1t (1) y 2 = β 24 y 4t + γ 21 x 1t + β 13 y3 t-1 + γ 22 x 2t 1 + u 2t (2) y 3 = γ 31 x 1t + γ 32 x 2t + γ 34 x 4t + γ 35 x 5t + u 3t (3) y 4 = γ 41 x 1t + γ 46 x 6t + γ 47 x 7t + γ 48 x 8t + u 4t (4) 689

2 tab. č. 1: Podkladová data Proměnná y 1 y 2 y 3 y 4 x 1 x 2 Ukazatel Stavy Roční spotřeba Roční Produkce dojnic mléka užitkovost Jednotkový Roky (mil. l) (tis ks) (kg/osobu) (l/ks) vektor Roční spotřeba másla (kg/osobu) ,4 5, ,13 190, , ,9 790,59 191, , ,22 187, , ,58 199, , ,1 195, , ,51 197, ,2 544,84 207, ,1 515,34 214, , ,8 483,41 215, , ,6 477,02 220, ,5 Proměnná x3 x4 x5 x6 x7 x8 Ukazatel CPV CPV Podíl CZV (Kč mléka másla Tržnost dojnic na Tučnost Roky Kčs) (Kč/l) (Kč/kg) (%) skotu (%) (%) , ,972 6,85 67,57 84,403 41, , ,872 6,88 67,91 84,435 38, , ,479 7,5 74,74 84,593 37, , ,901 8,46 77,53 83,383 37, , ,145 8,94 82,94 89,493 36, , ,886 9,62 88,94 90,913 33, , ,247 9, ,002 34, , ,476 9,42 70,77 92,844 32, , ,758 9,76 74,79 93,723 31, ,03 Popis jednotlivý ch proměnný ch v modelu je pak následující: Endogenní proměnné: y 1 y 2 y 3 y 4 produkce (milióny litrů) stavy dojnic (tisíce kusů) spotřeba mléka (přepočteno na hodnotu syrového mléka bez másla, v kg na hlavu a rok) užitkovost (litry na kus) Predeterminované proměnné: x1 x2 x3 x4 x5 jednotkový vektor spotřeba másla (v kg na hlavu a rok) ceny zemědělský ch vý robců syrového mléka (Kč/l, Kčs/l) ceny průmyslový ch vý robců PE sáček (Kč/l) ceny průmyslový ch vý robců máslo (Kč/kg) 690

3 x6 tržnost (%) x7 dojnice/skot (%) x8 obsah tuku v syrovém mléce (%) β ij γ ij Regresní koeficient vysvětlujících endogenních proměnný ch Regresní koeficient vysvětlujících predeterminovaný ch proměnný ch K vý počtu všech regresních koeficientů byla použita metoda nejmenších čtverců. VÝ SLEDKY Metodou nejmenších čtverců byly vypočítány regresní koeficienty, které jsou uvedeny ve vztazích 5 8. y 1 = 1,072 y 2t + 445, ,208 y 3t ,645 x 2t ,011 x 3t 1 + u 1t (5) y 2 = 0,031 y 4t 49,731 2,852 y 3t ,471 x 2t 1 + u 2t (6) y 3 = ,764 x 2t + 12,733 x 4t 1,058 x 5t + u 3t (7) y 4 = 24926, ,719 x 6t 150,461 x 7t 4493,669 x 8t + u 4t (8) Těsnost závislosti, měřená koeficientem korelace, byla shledána jako uspokojivá. R 1 = 0,97 R 2 = 0,92 R 3 = 0,99 R 4 = 0,97 Bohužel ne všechny regresní koeficienty se ukázaly jako statisticky významné. Důvodem bude zřejmě zvýšená multikolinearita mezi vysvětlujícími proměnný mi v modelu. Tento problém ale není cílem následující analý zy. DISKUSIA Z první rovnice je zřejmé, že největší vliv na celkovou produkci syrového mléka mají stavy dojnic. Pokud by vzrostl počet dojnic o tisíc kusů, pak by vzrostla produkce o více než milion litrů. Při růstu spotřeby mléka (včetně mléčných výrobků v hodnotě mléka) v předchozím období o jeden kg by produkce vzrostla o 3,2 milionů litrů. Zajímavý m ukazatelem je vliv spotřeby másla na celkovou produkci. Pokud spotřeba másla v minulém období vzroste o jeden kilogram, pak produkce v běžné m období vzroste o 206,6 milionů litrů. Při růstu ceny litru syrového mléka v předchozím období o jednu korunu produkce v běžné m období stoupne o 28 milionů litrů. Vzhledem k tomu, že v ČR za sledované období docházelo jak k poklesu početních stavů dojnic takřka na polovinu oproti výchozímu období, tak k poklesu spotřeby másla, tak to mělo vý sledný efekt v podobě hlubokého propadu produkce. Spotřeba mléka pak za první polovinu sledovaného období setrvale klesala až do roku 1995, respektive 1997, pak začala opět růst. Spotřeba za rok 1992 zřejmě byla buď provedena na základě jiné metodiky nebo zde bude chyba v měření. V porovnání s následujícím rokem je totiž znatelně vyšší. Navíc celý sektor v tomto roce nebyl postižen žádný m vý raznějším šokem, záporná daň z obratu byla odstraněna již v roce 1990 (J. Peterová). Jistou roli zde i mohlo sehrát rozdělení tehdejšího ČSFR. Cena zemědělský ch výrobců pak za sledované období pozvolně rostla, ale ta rozhodně nemohla mít dopad na stále se snižující celkovou produkci. Stavy dojnic, které v první rovnici figurují jako vysvětlující proměnná, jsou v druhé rovnici vysvětlovány. Při růstu užitkovosti o jeden litr se stavy zvýší o 31 kusů. Pokud by spotřeba 691

4 mléka v předchozím období vzrostla o jeden kg, pak by stavy dojnic měly poklesnout o 2,8 tisíce kusů, což je samozřejmě dosti nelogické tvrzení. V tomto případě by bylo nejrozumnější danou veličinu z modelu odstranit. Při růstu spotřeby másla o jeden kg v předchozím období pak stavy dojnic vzrostou o 246,4 tisíc kusů. Toto by zase bylo možno považovat za extrémní tvrzení. U spotřeby mléka je pak velmi zajímavá aditivní konstanta, která nám říká, kolik by činila spotřeba, pokud by všechny ostatní proměnné v rovnici byly rovny nule. Spotřeba másla má pak pozitivní vliv na spotřebu mléka, při růstu spotřeby másla by pak měla spotřeba mléka vzrůst o 4,7 kg. To je patrné i z tabulky. Trend ve spotřebě mléka se začal obracet v roce 1995, resp. v roce 1997, máslo pak dosáhlo svého dna ve spotřebě v roce 1998 a Po těchto letech se spotřeba začala zvyšovat. Dalším logicky špatně interpretovatelný m vztahem je vliv ceny průmyslový ch výrobců za PE mléko na spotřebu mléka. Z modelu je patné, že při růstu ceny o korunu vzroste spotřeba o 12,3 kg. Na jedné straně stojí onen fakt, že velmi zřídka při růstu cen roste i spotřeba, ovšem u základních druhů potravin toto pravidlo dosti často platí, jak je patrné i ze vstupních ú dajů. Naopak růst cen másla o korunu za kg znamená pokles spotřeby mléka o 1 kilogram. Jako poslední proměnná vysvětlovaná modelem je užitkovost dojnic. Jako první vysvětlující proměnná je uvedena proměnná tržnost. Z rovnice vyplý vá, že při zvýšení tržnosti o jeden procentní bod se užitkovost zvýší o 36,7 litrů. Zde spíše jde o to, že mezi oběma veličinami je skutečně přímoú měrný vztah. Další vysvětlující proměnná je podíl dojnic na celkový ch stavech skotu, což je dosti netradiční vysvětlující proměnná. V roce 1998 došlo k velmi vý raznému růstu dojivosti. Příčinu je možno hledat v tom, že se striktněji vymezily třídy dojnic a krav bez tržní produkce mléka, což je patrné i z tabulky. Růst užitkovosti činil neuvěřitelný ch 471 litrů, což je více než dvojnásobek obvyklý ve sledovaném období. Zároveň došlo k vý raznému poklesu podílu dojnic na celkový ch stavech skotu. Tento pokles byl o 2,5 % a rovněž byl jeden z nejvyšších za celé sledované období. Jak již bylo výše uvedeno, příčinu je možno hledat v převedení dojnic s menší užitkovostí do třídy krav bez tržní produkce mléka. To má zase příčinu v zavedení plateb na tyto krávy. Pak by tedy pokles tohoto procentního podílu měl za následek růst užitkovosti o 150,5 litrů. Poslední proměnnou zařazenou do modelu je obsah tuku v syrovém mléce. Pokud tučnost vzroste o setinu procenta, tak se dá očekávat pokles užitkovosti o 45 litrů. Ukazatel tučnosti byl ale do modelu zařazen ještě z jednoho významného důvodu. V EU podle stávajícího nařízení o mléčných kvótách 1256/99 jsou veškeré dodávky mléka přepočítávány na referenční tučnost 4,21 %. To znamená, že je v konečném důsledku jedno, kolik farmáři dodají do mlékáren mléka, směrodatné je množství tuku. Důvod je zřejmý vysoký obsah tuku vyvíjí dodatečný tlak na subvencování vývozu másla. V ČR podle stávajícího nařízení o mléčných kvótách (445/2000) nic takového neexistuje, a proto bude po vstupu skutečný strop v produkci vyšší než vyjednaná hodnota, protože současná tučnost mléka v ČR je mnohem nižší než tato referenční tučnost. ANOTÁ CIA Tento příspěvek se zabý vá modelováním mléčného sektoru v České republice. Jako endogenní proměnné charakterizující tento sektor byly vybrány produkce mléka, spotřeba mléka na hlavu (respektive v hodnotě mléka bez másla) a stavy dojnic. Mezi predeterminované proměnné byly zahrnuty spotřeba másla, ceny průmyslový ch výrobců za PE sáček, ceny průmyslový ch výrobců másla, tržnost mléka, podíl dojnic na celkový ch stavech skotu (včetně masný ch plemen) a obsah tuku. Spotřeba másla a mléka navíc v modelu figurují jako zpožděné proměnné o jedno období, stejně jako ceny zemědělský ch výrobců syrového mléka. Pro analý zu jsou použity roční ú daje jednotlivý ch proměnný ch z let , respektive

5 KĽ ÚČOVÉ SLOVÁ Užitkovost, produkce mléka, spotřeba, ceny, mléčná tučnost LITERATÚ RA 1. Mléko situační a vý hledová zpráva za červen 1993 až červenec 2003, MZe ČR 2. KVAPILÍK J.: Mléčné kvóty, Praha, HAVEL F. a kol.: Předpoklady a důsledky uplatnění kvótace mléka v rámci adaptace ČR na podmínky EU. Studie projektu č , Milcom a.s., VÚM, Praha, 1996, 1997, BURDYCH J.: Ten Years of Dairy Sector in the Czech Republic, MZe, BURDYCH J.: Spotřeba mléka a mléčných vý robků, MZe, TVRDOŇ, J: Ekonometrie, skripta, 1. vydání, Praha, SVATOŠ, M. a kol.: Agrární politika, skripta, 2. přepracované vydání, Praha, 2001 KONTAKTNÁ ADRESA Tomáš Maier, Katedra zemědělské ekonomiky, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamý cká 129, , tel: , maier@pef.czu.cz Oponent: Ing. Michal Cehula, CSc. 693