Individuální projekt MPSV: Inovace systému kvality sociálních služeb od 9,00 hod. (od 8,30 hod. prezence)

Transkript

1 Cíl 4 - Průběžné udržování jednotnosti systému inspekcí a kompetencí inspektorů Aktivita Odborný seminář ZÁPIS Z JEDNÁNÍ Typ jednání: Jednatel (odborný garant): Datum a hodina: Zapisovatelka: Účastníci: Odborný seminář PhDr. Jaroslava Sýkorová od 9,00 hod. (od 8,30 hod. prezence) Bc. Karolína Hrdá 64 podepsaných osob (49 osob + 15 osob: přednášející a členové realizačního týmu) - viz skeny prezenčních listin Úvodní informace Konference se konala v klimatizovaném Kongresovém sále Hotelu ILF, Budějovická 743/15, Praha 4. Pro potřeby odborného semináře byl zajištěn Kongresový sál, dále místnost č. 0 pro občerstvení a prostory Kavárny Hotelu Ilf pro oběd. K dispozici byla pro účastníky šatna pro uschování kabátů a sociální zařízení. Parkovat bylo možné v přilehlém okolí Hotelu Ilf. Pro orientaci účastníků byla k prostorům, kde se konal odborný seminář označena cesta, obdobně byly označeny veškeré prostory vyhrazené pro účastníky odborného semináře, včetně šatny, místnosti č. 0 pro občerstvení, kongresového sálu i místa pro registraci. Nad registračním stanovištěm byl na obrazovce vyvěšen program odborného semináře. Kongresový sál byl vybaven plátnem, dataprojektorem, počítačem, 3 ks mikrofonů, flipchartem a fixami - pro případ potřeby účastníků. Kompletní občerstvení bylo realizováno sociálním podnikem Bílá vrána. Přes elektronickou registraci se ke dni přihlásilo 59 zájemců, u 2 osob proběhla dodatečná registrace v den konání odborného semináře. Celkem tedy bylo přihlášeno 61 zájemců. Prezenční listina přednášejících a členů realizačního týmu čítala celkem 16 osob. Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 1 (celkem 7)

2 Pro účastníky konference bylo připraveno 80 ks propagačních tašek s konferenčními deskami, dále účastníci obdrželi poznámkový propagační lepící bloček a propisovací tužku. K dispozici byly účastníkům dány overbally. Konferenční desky obsahovaly: program konference, hodnocení konference, prezentace: - Vývoj kvality v sociálních službách od 90. let do současnosti, - Vyhodnocení inspekční činnosti za Úřad práce ČR, - Vyhodnocení činnosti specializovaných odborníků, - Užívání a podávání léků v sociálních službách (prezentace pro odborný panel) - a prázdné papíry pro zápisky. Potvrzení o účasti na odborném semináři dodá účastníkům Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě seznamu Instand, o. s. Po celou dobu konání odborného semináře byly účastníkům k dispozici nápoje - káva, čaj, pitná voda. Průběh odborného semináře Zahájení odborného semináře Odborný seminář moderovala PhDr. Jaroslava Sýkorová. Po uvítání účastníků a sdělení organizačních záležitostí, uvítala řešitelku projektu ThDr. Markétu Kateřinu Holečkovou, PhDr. Martina Bednáře, PhD., a vedoucího oddělení koncepce sociálních služeb Mgr. Jana Vrbického, kterému následně předala slovo. Blok I: Sociální služby v kontextu kvality V průběhu prvního bloku vystoupili Mgr. Vrbický, PhDr. Martin Bednář PhD., do diskuze k úvodnímu bloku se zapojila i přísedící ThDr. Markéta Holečková, řešitelka projektu. Úvodní blok odborného semináře byl zaměřen na sociální služby v kontextu kvality, jednotlivé prezentace vzájemně tvořily kompaktní celek, jehož záměrem bylo provést účastníky současnou situací sociálních služeb, předat vize směřování sociálních služeb do budoucna a tento pohled zarámovat kontextem dosavadního vývoje sociálních služeb v kontextu kvality ve světě i na našem území. Ve svém úvodním slově Mgr. Vrbický omluvil náměstkyni Ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Zuzanu Jentschke Stöcklovou i Mgr. Davida Pospíšila, kteří se nemohli z důvodu neodkladných pracovních povinností odborného semináře zúčastnit. Mgr. Vrbický sdělil, že by měla vstoupit v účinnost chystaná novela zákona o sociálních službách, k jejímuž znění by mohly posloužit i výstupy ze všech 3 v současnosti prodloužených systémových projektů Ministerstva práce a sociálních věcí, zmínil dopady technické novelizace zákona o sociálních službách a podal informaci, že k bude zveřejněn postup na potírání poskytování sociálních služeb bez registrace. Větší část prezentace následně věnoval kvalitě sociálních služeb, kdy by nástroje kvality měly mít jednoznačně definované hodnotící a měřící kritéria s tím, že by se inspekce v budoucnu měly zaměřovat zejména na kvalitu procesní, nikoliv na výsledkovou, či kvalitu vstupních parametrů. Zmíněny byly práce, které se zaměřují na zpracování materiálně-technického a personálního standardu jakožto součásti registračních podmínek. Samotné Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 2 (celkem 7)

3 prodloužení projektu se má projevit v aktualizaci pravidel výkonu inspekcí v kontextu se změnou místa výkonu agendy inspekce poskytování sociálních služeb a revize standardů v kontextu změny v registračních podmínkách. V závěru zmínil budoucí výhled šesti oblastí kvality, stejně jako vizi čtyřstupňového systému kvality. Mgr. Vrbický následně předal slovo PhDr. Martinu Bednářovi, PhD., jehož prezentace směřovala k popisu vývoje kvality v sociálních službách od počátku 80. let, přes vznik trhu sociálních služeb v letech 90. a obratu od klienta k zákazníkovi dle tržně-ekonomického modelu, kdy se klient stává aktivním účastníkem při rozhodování o sobě samém. Dále se také věnoval stručnému popisu modelů kvality ISO, TQM a přenosu některých myšlenek těchto modelů do prostředí sociálních služeb a rozvoji kvality sociálních služeb v rámci Evropy. V závěru své prezentace se zaměřil na vývoj kvality sociálních služeb v České republice s finálními poznámkami k současné situaci, kdy východiskem se má stát minimálně udržení stávajících standardů, zejména hodnot a zásad se zaměřením se na výsledky poskytování sociálních služeb a připomenul, že Česká republika má před sebou dlouhou cestu, pro niž se lze inspirovat v Evropě. Diskuze V diskuzi byl velký zájem o odpovědi ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí k budoucnosti v oblasti kvality sociálních služeb. Dotazy se týkaly zejména registračních podmínek a redukování počtu standardů. Přestávka na kávu (coffee break) V rámci první přestávky na kávu, v délce půl hodiny, byly účastníkům vedle nápojů přístupných po celý den (káva, čaj, voda) k dispozici domácí limonáda cateringové společnosti Bílá vrána, dále dva druhy slaných a dva druhy sladkých koláčů. Občerstvení bylo podáváno v místnosti č. 0. Blok II: Vyhodnocení inspekční činnosti V rámci bloku vyhodnocení inspekční činnosti vystoupili Mgr. Jana Marie Landová z Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky s hodnocením inspekční činnosti za Úřady práce České republiky a Pavel Novák s vyhodnocením inspekční činnosti specializovaných odborníků. Mgr. Jana Marie Landová nejprve uvedla původ převedení správy inspekcí pod Úřad práce České republiky v roce 2012, shrnula určité nesnáze v personální oblasti v souvislosti s odchodem inspektorů. Z přednesených statistik vyplývá, že i přes zpočátku značné personální potíže bylo provedeno téměř 140 inspekcí, počty inspekcí v dalších letech (2013, 2014) ukazují prudce vzestupnou tendenci. Zhodnoceno bylo i vzrůstající zapojení externích inspektorů při vykonávání inspekcí. Aktuálně se Úřad práce České republiky připravuje na změnu výkonu agendy inspekcí poskytování sociálních služeb na Ministerstvo práce a sociálních věcí, ke které má dojít Pavel Novák shrnul aktivity SKOKu v cíli 4, který je zaměřen na jednotnost systému inspekcí a zvyšování kompetencí jednotlivých inspektorů, tedy pořádání metodických seminářů a kolokvií a vytváření systému a pravidel pro hodnocení inspekčních zpráv. Byl podán přehled činností externích inspektorů, kdy v roce 2013 nastal obrat v počtu dní, po které byly vykonávány inspekce (posun od lektorování a konzultací, které dohromady zabíraly v r více času než inspekce). Následně Pavel Novák položil otázky týkající se správy Seznamu, kdy by metodickým orgánem měl být silnější hybatel, např. profesní komora. Shrnul také smysl a výstupy kolokvií, mezi něž patří: Principy, ke kterým se vztahují externí inspektoři Sumarizace potřeb inspektorů Kontrola kvality práce inspektorů - sem spadá také potřeba profesní podpory inspektorů Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 3 (celkem 7)

4 Pavlem Novákem byla zmíněna potřebnost etické komise při řešení dilematických otázek, stejně jako systém zpětné vazby od uživatelů i poskytovatelů a praktičtější využití analýzy inspekčních zpráv. V závěru Pavel Novák zmínil budoucí výhledy externích inspektorů i v souvislosti s účinností novely zákona o sociálních službách od Diskuze Diskuze se týkala zejména představ Ministerstva práce a sociálních věcí o přechodu inspekcí. Přestávka na oběd Na oběd byli účastníci pozváni do prostoru Kavárny Hotelu ILF, která byla pro tyto potřeby zarezervována. Nabídnuty byly 2 varianty pokrmů, kuřecí prsa se špenátem a šťouchaným bramborem a bezmasá varianta pokrmu, těstoviny se sušenými rajčaty, cibulí, olivami a parmazánem. Účastníkům bylo následně v rámci přestávky na kávu nabídnuto rozsahem stejné občerstvení jako při první pauze. Odborný panel: Užívání a podávání léků Panelisty se stali Mgr. Milena Johnová, která přednesla úvodní prezentaci a zároveň byla moderátorkou panelu, dále Mgr. Jan Strnad, právník z QUIP, o. s., Mgr. Veronika Burešová za Ministerstvo práce a sociálních věcí a Mgr. et Ing. Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder, o. p. s. Mgr. Milena Johnová uvedla téma panelu ve své prezentaci a vysvětlila, jak se k tématu panelu dospělo konkrétním úkolem ze zadání Ministerstva práce a sociálních věcí v projektu Inovace systému kvality bylo popsat roli sociální služby v péči o zdraví a respektovat principy sociální práce a přitom nevstupovat do kompetence ostatních vyvstalo mnoho otázek ohledně podávání léků nezdravotnickým personálem, nahlížení do zdravotnické karty sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách, apod. Nastíněno bylo paradigma, které má 3 vývojové fáze: a) ústavní systém, b) opouštění ústavů a c) život v komunitě, přičemž v ČR nejsme schopni plynule přejít od první fáze k fázi druhé, spíše se v rámci nastíněného paradigmatu vracíme k první fázi díky minimálním standardům. Základní východisko by mělo spočívat v užívání léků, samotné užívání léků není právním úkonem, a tak by lidé v ústavní péči měli mít léky u sebe a personál by jim pomáhal léky užívat. Člověk užívá své léky na základě vlastního rozhodnutí, ne na základě rozhodnutí lékaře, který léky doporučí. Pokud u sebe člověk v ústavu léky mít nemůže, jedná se dle Mgr. Johnové o provozní problém, který je ale nutné řešit. Další věcí je, že složitější situace nastává v případě lidí, kteří potřebují pomoc už při rozhodnutí, zda léky užívat. Souhlas s léčbou je právní jednání, a když člověk není schopný s léčbou souhlasit samostatně, je na státu, aby mu poskytl asistenci k uplatnění jeho způsobilosti. Zde se otevírá pole pro sociální služby a sociální práci vůbec. Ta může zprostředkovat komunikaci, jde tedy o prosazování práv uživatelů služeb. Pokud je ustanoven opatrovník, tak může právně jednat, ale měl by v souladu s vůlí a přáními opatrovance. Oproti tomu rozhodnutí o dodržování léčebného režimu není právním jednáním. Souhlas je podmínkou k zahájení léčby, ale nezakládá právo lékaře či kohokoliv jiného k aplikaci léčebných úkonů. Rozhodnutí pak tedy může učinit člověk nebo soud. Zde se dostáváme ale do střetu zájmů v pobytových službách, a to autority lékaře a oprávněného zájmu uživatele služby. Autorita lékaře může přebýt přání klienta, lékař může dávat léky proti jeho vůli. Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 4 (celkem 7)

5 Co se týká vlastního užití léku, to není právním jednáním, o něm opatrovník nerozhoduje. Vlastní užití léku je zde za podmínky, že uživatel služby sám chce. Pokud pacient není samostatný, lékař pověřuje podáním léku zdravotní sestru. Při posuzování schopnosti člověka užít lék by lékař měl zohlednit možnost člověka využít formální (sociální služba) nebo neformální pomoc (rodina, přátelé, ), do čehož by patřila podpora při dodržování léčebného režimu. Dodržování léčebného režimu je popsáno ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, která jej považuje za základní životní potřebu. Systém sociálních služeb počítá s tím, že je to kompetence samotného člověka, ale zároveň se už dále nijak s péčí při dodržování léčebného režimu nepočítá. Možností by bylo, kdyby se pomoc při dodržování léčebného režimu zařadila do pomoci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Služby pak nabývají dojmu, že nemohou lidem podporu v tomto směru poskytnout. Pokud není pomoc s dodržováním léčebného režimu zajištěna přirozeným sociálním okolím člověka, mělo by toto spadat do kompetence sociální služby. Jinak pobyt v ústavu omezuje využití neformální podpory v péči o zdraví. Diskuze k panelu Diskuze v rámci panelu se týkala zejména pochopení rozdílu mezi podáváním a užíváním léků. Jednotliví panelisté se k tomuto tématu vyjadřovali. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí poděkovali za podněty, které z panelu vyplynuly. Závěr semináře V závěru semináře bylo poděkováno všem, kdo se na jeho přípravě podíleli. Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 5 (celkem 7)

6 Hodnocení konference Hodnotící formulář odevzdalo 29 účastníků ze 49 přítomných. Hodnocení: 1 = přínosné; 2 = dobré, srozumitelné; 3 = ucházející; 4 = chabé Konferenční blok Hodnocení přínosné dobré, srozumitelné ucházející chabé celkem odpovědí Dopolední blok: Vývoj sociálních služeb v kontextu kvality Budoucnost sociálních služeb - nekonalo se Budoucnost nastavení kvality sociálních služeb Vývoj kvality v sociálních službách od 90. let do současnosti Vyhodnocení inspekční činnosti za Úřad práce ČR Vyhodnocení inspekční činnosti specializovaných odborníků Odborný panel: "Užívání a podávání léků v sociálních službách" Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 6 (celkem 7)

7 Hodnocení organizačního zajištění konference a občerstvení spokojen/ spokojena nespokojen/ nepokojena Celkem odpovědělo Organizační zajištění Občerstvení Cíl 4, aktivita 4.5 final Strana 7 (celkem 7)