Příběhy nemovitostí znárodněných po roce 1948 a osudy jejich majitelů

Transkript

1 PROJEKT ZNÁRODNĚNO Příběhy nemovitostí znárodněných po roce 1948 a osudy jejich majitelů ANOTACE: Jedná se o dlouhodobý projekt, v rámci kterého žáci ve svém okolí vyhledají stavby, které byly zkonfiskovány komunistickým režimem, a na základě jejich příběhu, tj. poznatků, které získají od pamětníků, z kronik, obecního úřadu, dobových materiálů aj., pátrají po osudu jejich původních majitelů. Součástí projektu je i zpracování získaných informací a jejich veřejná prezentace. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBSAHOVÉ VZDĚLÁVACÍ OKRUHY: člověk a společnost, jazyk a jazyková komunikace, člověk a příroda, umění a kultura, informační a komunikační technologie PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: OSV, VDO, MV, ENV KLÍČOVÉ KOMPETENCE: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní DOPORUČENÝ VĚK: 12+ CÍLE: Žáci: seznámí se s poválečnou čs. historií a s perzekucí občanů v období komunistického Československa; zajímají se o místo, kde žijí; aktivně vyhledávají informace, zpracovávají je a prezentují; pracují kriticky s archivními dokumenty a vzpomínkami pamětníků; učí se pracovat v týmu. DÉLKA: dle rozhodnutí pedagoga POMŮCKY: PRACOVNÍ LIST pro každou skupinu Rady a doporučení k vyhledávání informací a shromažďování podkladů (viz příloha 1) pro každou skupinu záznamová technika dle možností další potřeby dle průběhu projektu a zvolené formy prezentace POSTUP: I. MOTIVAČNÍ AKTIVITA A PROJEKCE FILMU CÍLE: Žáci: vcítí se do osudů lidi, kterým byl v období komunistického Československa zabaven majetek; zajímají se o podobné osudy ve svém regionu. DÉLKA: 45 min. [ 1 ]

2 PROJEKT POMŮCKY: PRACOVNÍ LIST (historická a současná fotografie zámku Zvěstov) pro každou skupinu psací potřeby POSTUP: 1. Rozdělíme žáky do 5 7členných skupin, ve kterých budou pracovat v průběhu celého projektu, a do každé dáme jeden PRACOVNÍ LIST s historickou a současnou fotografii zámku Zvěstov. Poznámka: Příběh Edy Ottové, jejíž rodině byl zámek Zvěstov komunistickým režimem zabaven, je součástí původní verze filmu Ztracená duše národa Ztráta slušnosti (57 min.). Přestože ve zkrácené verzi, kterou máte na k dispozici, tento příběh není, jako ilustrační příklad dalšího osudu zkonfiskovaných staveb je velmi působivý. 2. Žáci ve skupinách vyplní pracovní list a poté si skupiny vzájemně představí své výsledky. 3. Následuje projekce filmu Ztracená duše národa Ztráta slušnosti. REFLEXE: Po zhlédnutí filmu se žáky mluvíme o tom, že i stavby mají své příběhy, jen je nemohou vyprávět. Diskutujeme o znárodňování, které probíhalo v komunistickém Československu, a snažíme se popsat jeho dopad na osudy nemovitostí a jejich majitelů. V závěru představíme zadání projektu. II. VYTVOŘENÍ TÝMU A ZPRACOVÁNÍ PLÁNU Na projektu pracují žáci v týmech, ve kterých by jich nemělo být více než 7, aby se do práce mohli zapojit opravdu všichni. Týmy si postupně zpracují časový plán projektu se seznamem úkolů, které si rozdělí mezi své členy. III. VÝBĚR TÉMATU Zadáme týmům úkol vyhledat v místě bydliště či jeho okolí stavbu, která byla po roce 1948 svým původním majitelům zabavena. Při hledání vhodné budovy se mohou ptát svých rodičů, sousedů, zjišťovat informace v místním muzeu, archivu či na obecním nebo městském úřadě. Každý tým si vybere jednu budovu. Vzhledem k tomu, že majitelé zabavených budov byli často i vězněni, mohou se žáci obrátit i na nejbližší pobočku Konfederace politických vězňů a požádat její členy o pomoc s výběrem tématu projektu. IV. ROZHODNUTÍ O VÝSLEDNÉ PODOBĚ PREZENTACE Informace, které budeme shromažďovat, můžeme prezentovat různými způsoby. Domluvíme se s týmy na nejvhodnějším způsobu. Při výběru bychom měli zohlednit přání žáků i naše časové a technické možnosti. Navrhujeme např. tyto možnosti prezentace: vyhotovení výstavních panelů a zorganizování malé výstavy, zpracování článku do školního časopisu či regionálních novin, zpracování prezentace na webových stránkách, příprava reportáže do místní televize apod. V. VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, SHROMAŽĎOVÁNÍ PODKLADŮ Při shromažďování informací a podkladů můžeme využívat těchto zdrojů: Pamětníci [ 2 ]

3 PROJEKT Žáci vyhledají původní majitele nemovitostí, jejich potomky, sousedy či místního kronikáře, požádají je o setkání a zaznamenají si jejich vzpomínky na dobu znárodnění vybrané nemovitosti a na to, jak tyto události ovlivnily konkrétní lidské životy. Rozhovor si mohou po dohodě nahrát, natočit či zaznamenat písemně. Zároveň požádají pamětníky o poskytnutí historických dokumentů a fotografií. Instituce uchovávající historické materiály Žáci navštíví místní úřad, muzeum, archiv či knihovnu a za asistence pracovníků vyhledají dokumenty zachycující historii vybrané stavby a osudy jejích majitelů. Internet Anketa mezi spoluobčany Žáci připraví malou anketu mezi spoluobčany zjišťují, jaká je míra informovanosti o historii vybrané stavby. Vlastní dokumentace Žáci nafotí dnešní podobu stavby (snímky mohou porovnat s historickými fotografiemi). VI. VYHODNOCENÍ A ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ A PODKLADŮ K práci toho, kdo pátrá po minulosti, patří rekonstrukce historických události a jejich interpretace. Informace a podklady, které se žákům podaří zajistit, utřídí a interpretují. Žáky vedeme k tomu, aby získané informace analyzovali a ověřovali. Jako základní vodítko pro zpracování dokumentů může žákům pomoci uspořádání informací a dokumentů do časové osy: historie stavby a život jejích majitelů před znárodněním (např. v období první republiky) > dopad událostí v roce 1948 a znárodnění > osudy stavby a majitelů po znárodnění > současný stav VII. PREZETACE VÝSLEDKŮ Můžeme zvolit jednu z nabízených možností prezentace, případně je lze zkombinovat či rozšířit: Výstava Žáci připraví výstavní panely, na kterých představí výsledky svého pátrání. Panely graficky zpracují např. v rámci výtvarné výchovy nebo hodiny výpočetní techniky a vystaví je ve škole, na místním úřadě či v kulturním centru. Uspořádají slavnostní zahájení výstavy, kam pozvou spolužáky, veřejnost, spolupracující instituce, pamětníky, tisk atd. Článek v tisku Žáci zpracují poznatky získané pátráním do reportáže, eseje či rozhovoru (např. v rámci hodiny českého jazyka). Doplní je fotografiemi a dalšími dokumenty a zveřejní ve školních novinách. Výsledek své práce mohou nabídnout i redaktorům z regionálního tisku (je vhodné si předem domluvit rozsah a formát textů a obrazové přílohy). Webová prezentace Žáci naprogramují (např. v rámci hodiny výpočetní techniky) interaktivní webovou prezentaci, do které umístí vytvořené texty, zdigitalizované dokumenty, audio- či videonahrávky atd. Prezentaci umístí na stránky školy či obce. [ 3 ]

4 aktivita Reportáž v televizi Žáci připraví (např. v rámci mediální výchovy) a odvysílají ve spolupráci s místní televizí reportáž, ve které zachytí postup svého pátrání a výsledky, ke kterým došli. Jednání s televizí je potřebné zahájit hned na začátku projektu, aby formát připravovaného filmu odpovídal požadovaným technickým standardům. REFLEXE Po ukončení projektu a prezentaci jeho výstupů věnujeme čas reflexi jeho průběhu, postřehům, které si žáci z jeho realizace odnesli, a zhodnocení celkové práce žáků z našeho pohledu. ZKUŠENOSTI Z PRAXE: Projekt o kolektivizaci byl zaměřen na Neveklovsko kraj, který byl vystěhován za války a následně devastován komunisty. Lokalitu jsme vybrali z několika důvodů. Zaprvé není daleko od Prahy, zadruhé je to místo, o kterém se v učebnicích nepíše, a jelikož tam mám osobní vazby, nebylo tak těžké najít někoho, kdo by souhlasil s rozhovorem. Právě to, že žáci měli k dispozici pamětníky, kteří s nimi byli ochotní hovořit, se stalo klíčem úspěchu celého projektu. Na základě mé zkušenosti je třeba nepodcenit výběr respondentů tak, aby uměli zaujmout, nemluvili zdlouhavě a neutápěli se ve svých vlastních křivdách. Pokud však narazíte na takto problematického pamětníka, můžete jej naopak využít a analyzovat ve zpětné reflexi. Všeobecným problémem je vyšetřit si na projekt dostatečný čas, zejména pak na práci v terénu. My máme ve škole pro tento účel projektové týdny, kdy se dané problematice, tedy i s výjezdy do terénu, následnou reflexí a prezentací, můžeme věnovat několik dní v kuse, což je většinou velmi efektivní. Dále se dají využít školy v přírodě, školní výlety (ty ale spíš jen na doplnění) či blokové vyučování. V projektu Znárodněno žáky bavilo zejména fotografování, kterého se zúčastnil celý tým. Ve výsledku tak všichni mohli porovnat statky zničené kolektivizací s tím, co znají třeba z filmů, které hospodaření a zemědělství idealizují. Jako výstup projektu jsme se rozhodli udělat malý sborníček fotky a rozhovor plus krátký historický výklad o zdejší krajině. Tento sborník bude součástí reflexe celého projektu a možná se stane základem pro hlubší výzkum. Využít se dají i další možnosti: například lze vytvořit krátký film či foto-koláž. Pozitivem aktivity je, že se děti seznámily s krajem, který byl za války vystěhován, a jehož devastace za komunismu plynule pokračovala. Nezanedbatelný význam má také mezigenerační dialog, který byl díky projektu navázán. Jitka Neradová, Gymnázium Thomase Manna, Praha Pro uskutečnění celého projektu Znárodněno jsem hledala pomoc u městské galerie ve Vodňanech. Nakonec jsme však usoudili, že Vodňany a jejich okolí nedisponují stavbami, které by se do projektu hodili. Jelikož jsme neměli dost času k výletům do širšího okolí, rozhodli jsme se zrealizovat pouze jednu část projektu, a sice práci s pracovními listy a fotografiemi zámku Zvěstov. Tato i když zkrácená verze se nám velmi osvědčila. Aktivity se zúčastnili žáci 8. ročníku výběrového společenskovědního semináře, kteří byli předem díky předešlým aktivitám informováni o persekucích, majetkových přesunech i politických procesech 50. let. Přes to všechno byly některé odpovědi žáků ve skupině bez souvislostí s historickými a politickými událostmi v tehdejším Československu. Někteří nejprve přemýšleli, zda jsou na fotografiích opravdu stejné budovy. Často psali, že příčinou devastace objektu jsou přírodní katastrofy apod. Někteří také přemýšleli, která z fotografií je starší. Zde pomohlo upozornit na oblečení osob stojících před zámkem. Při následné reflexi bylo nutno vše uvést na pravou míru a vysvětlit příčiny toho, proč se zámek Zvěstov stal ruinou. Přesto se dětem zdálo neuvěřitelné, že by se takové věci mohly stát. Často se ozývaly hlasy, že by si to nenechaly líbit, že nechápou, proč majitelé neprotestovali, proč se nebránili. Pro dnešní děti, které jsou vychovávány v demokratickém režimu se samozřejmou možností říct nahlas svůj názor bez toho, že by [ 4 ]

5 aktivita následovala nějaká represe, je nemožnost obrany proti bezpráví, absence slušnosti, lidského rozumu a práva vůbec nepochopitelná. Bylo potřeba jim znovu vysvětlit politické pozadí doby. Je dobré tuto dobu připomínat, snadno se zapomíná a pamětníci ubývají. Nejvhodnější se mi zdá využívat zkušenosti z vlastního života. Tato vyprávění žáci poslouchají se zaujetím a pozorností. Jana Vršecká, ZŠ Bavorovská, Vodňany UKÁZKA REALIZACE: Fotografie studentů Gymnázia Thomase Manna v Praze [ 5 ]

6 PRACOVNÍ LIST Popište maximálně deseti slovy, jak na vás působí tato fotografie: [ 6 ] Zdroj: záběr z dokumentu Ztracená duše národa Ztráta slušnosti / Olga Sommerová / ČR / 2001 / 57 min.

7 PRACOVNÍ LIST Popište maximálně deseti slovy, jak na vás působí tato fotografie: Obě fotografie zachycují stejnou budovu, ale v různé době. Uveďte důvody, proč se zámek mohl dostat do špatného stavu: [ 7 ] Zdroj: záběr z dokumentu Ztracená duše národa Ztráta slušnosti / Olga Sommerová / ČR / 2001 / 57 min.

8 PŘÍLOHA 1 RADY A DOPORUČENÍ K VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A SHROMAŽĎOVÁNÍ PODKLADŮ Veďte si dobrou evidenci Při rozdělování rolí v týmu nezapomeňte na to, že někdo musí mít na starosti evidenci získaných materiálů. Všechny materiály shromažďujte na jednom místě (např. v šanonu či pořadači) a vždy u nich uvádějte přesné popisky (o jaký materiál se jedná, od koho jste ho získali). Vše si zapisujte data schůzek, jména zúčastněných, informace, které jste se dozvěděli při rozhovorech či návštěvách. Můžete si vést i deník prací na projektu, do kterého všechny tyto informace uvedete. Dokumentaci vlastní práce můžete využít při závěrečné prezentaci. Buďte důvěryhodní Dveře institucí i pamětníků vám pomůže otevřít osvědčení o tom, že pracujete na školním projektu. Osvědčení může vystavit škola. Chcete-li navštívit pamětníka, je dobré spojit se s ním nejdříve telefonicky nebo mu napsat dopis. Vysvětlete mu, na jakém projektu pracujete, a co nejpřesněji popište, co se chcete dozvědět. Pokud si pro první návštěvu připravíte malý dárek, např. květiny, prolomíte rychleji bariéry a možnou nedůvěru. Nepodceňujte technické vybavení Shromažďování podkladů vám usnadní dobré technické vybavení na schůzky můžete nosit diktafon, případně kameru, pro pořizování reprodukcí dokumentů využijte digitální fotoaparát nebo mobilní telefon s kvalitním rozlišením. Respektujte zdroj informací Dříve než si dokumentaci pořídíte a využijete ji při prezentaci výsledků projektu, vyžádejte si svolení osoby či instituce, které patří. Podobně postupujte i s případnými audio- či videonahrávkami. Myslete na to, že informace sdělované pamětníky jsou často velmi osobní a citlivé povahy. Pracujte s informacemi kriticky Získané informace je třeba si ověřit z více zdrojů. Některé dokumenty z doby komunistického Československa mohou být účelově zmanipulované, vzpomínky pamětníků jsou do jisté míry subjektivní, takže se mohou vzájemně lišit. Čím více informací se vám podaří shromáždit, tím prokreslenější obraz minulosti budete moci složit. Nenechte se odradit prvotním nedostatkem materiálů a informací Počítejte s tím, že vyhledat a shromáždit relevantní údaje je náročné a budete tomu muset věnovat čas i energii. Výsledek se ale určitě dostaví. [ 8 ]

9 PŘÍLOHA 2 RADY A DOPORUČENÍ PRO PEDAGOGY Vystupujte v roli poradce Při projektové výuce bychom měli být v roli poradce a koordinátora. Vyplatí se nechat žákům víc prostoru v rozhodování. Samostatnost vede k tvůrčím řešením. Věnujte žákům svůj čas i mimo výuku Dohodněte si se žáky konzultační čas mimo pravidelné hodiny výuky, protože při samostatné práci budou potřebovat radu či souhlas pro svůj postup. Většinou postačí vyčlenit některou z přestávek. Dohodněte se případně na konzultacích em. Hledejte finanční zdroje Zvolíme-li větší rozsah projektu, je nutné hledat finanční zdroje, například různé dotační programy měst, krajů či různých nadací, nebo oslovit místní firmy a požádat je o finanční podporu. Dokumentujte Nechte žáky vypracovat závěrečnou zprávu. Měla by obsahovat základní údaje o tom, jak řešení projektu probíhalo, k jakým výsledkům a závěrům týmy došly. Závěrečné zprávy archivujte. Mohou pomoci při motivaci dalších žáků, reprezentují zajímavou aktivitu školy a lze je také přiložit k žádostem o dotaci dalších projektů. [ 9 ]