Pojetí výsledků učení v současných kurikulárních dokumentech. Základní, základní umělecké, zájmové, střední, vyšší odborné a další vzdělávání

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojetí výsledků učení v současných kurikulárních dokumentech. Základní, základní umělecké, zájmové, střední, vyšší odborné a další vzdělávání"

Transkript

1 Pojetí výsledků učení v současných kurikulárních dokumentech Základní, základní umělecké, zájmové, střední, vyšší odborné a další vzdělávání Koordinační centrum Evropského rámce kvalifikací (KC EQF) při Národním ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV)

2 Vytvořeno v projektu EQF NCP , který byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikace odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. 2

3 Obsah Seznam používaných zkratek... 4 Úvod Rámec hodnocení vzdělávacího systému i jeho transparentnost stav v ČR K čemu se směřuje Srovnání ČR a sousedních zemí Polsko Spolková republika Německo Připomínky evropských partnerů vůči ČR při adaptaci výsledků učení v našem systému Reálný stav: Výsledky učení v českých kurikulárních dokumentech Bílá kniha a nasměrování soustavy k výsledkům učení Institucionalizace bez implementace Výsledky učení v kurikulárních dokumentech Jak zvýšit důvěryhodnost vzdělávání v ČR navenek? Závěr Slovníček pojmů Literatura O autorech

4 Seznam používaných zkratek AG DQR Pracovní skupina pro Německý rámec kvalifikací Bc. - balakář BMBF Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a vědu BMWi Spolkové ministerstvo hospodářství Cedefop Evropské centrum pro rozvoj odborné přípravy CERMAT Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání ČR CPIV projekt Centra pro podporu inkluzívního vzdělávání CŽU celoživotní vzdělávání ČR Česká republika ČRK Český rámec kvalifikací ČŠI Česká školní inspekce DiS. diplomovaný specialista DQR Německý rámec kvalifikací DVPP další vzdělávání pedagogických pracovníků EK Evropská komise EQF Evropský rámec kvalifikací ET vzdělávání a příprava EU Evropská unie ICT informační a komunikační technologie Ing. - inženýr KK klíčové kompetence KMK Konference zemských ministrů školství (Spolkové republiky Německo) MF Ministerstvo financí ČR Mgr. - magistr MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR MV Ministerstvo vnitra ČR NIDV Národní institut pro další vzdělávání ČR NIQES projekt Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice NNO nestátní nezisková organizace NSK Národní soustava kvalifikací ČR NSK 2 projekt Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací ČR NSP Národní soustava povolání ČR NÚV Národní ústav pro vzdělávání obory vzdělání kategorií C, J obory vzdělání poskytující stupeň vzdělání: střední vzdělání obory vzdělání kategorií E, H obory vzdělání poskytující stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem obory vzdělání kategorií K, L, M - obory vzdělání poskytující stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Ph.D. doktor předpokládaný na stupni 8 EQF PhDr. doktor filosofie (udělovaný v ČR v rámci rigorózního řízení) předpokládaný na stupni 7 EQF 4

5 Pilot ZUŠ projekt na podporu pilotních a partnerských základních uměleckých škol při tvorbě školních vzdělávacích programů POSPOLU projekt Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi PRK Polský rámec kvalifikací QF EHEA kvalifikační rámec v oblasti vyššího vzdělávání v Evropě RE Rada Evropy RVP rámcový vzdělávací program RVP G RVP pro gymnázia RVP GSP RVP pro gymnázia se sportovní přípravou RVP ZV RVP pro základní vzdělávání RVP PV RVP pro předškolní vzdělávání RVP ZUV RVP pro základní umělecké vzdělávání SOV střední odborní vzdělávání SPC speciálně pedagogické centrum SZZ Společná závěrečná zkouška připravovaná pro obory středního odborného vzdělávání v ČR ukončené výučním listem STEM/MARK česká full-service agentura, která se zaměřuje na marketingové výzkumy SVP speciální vzdělávací potřeby (žáka, studenta) ŠVP školní vzdělávací program TAČR Technologická agentura ČR Th.D. doktor předpokládaný na úrovni 8 EQF ThDr. doktor teologie (udělený v rámci rigorózního řízení) předpokládaný na úrovni 7 EQF ÚIV Ústav pro informace ve vzdělávání UNESCO Organizace pro spolupráci v oblasti vzdělávání, vědy a kulturního dědictví Organizace spojených národů VOŠ vyšší odborná škola VŠ vysoká škola WMK Konference zemských ministrů hospodářství (Spolkové republiky Německo) ZUV základní umělecké vzdělávání ZV základní vzdělávání 5

6 Úvod Předložený text se týká principu výsledků učení 1 při formulaci závazných kurikulárních dokumentů a dalších závazných dokumentů vymezujících požadavky, které jsou očekávány a/nebo ověřovány na konci vzdělávacího procesu 2. Tento princip je uplatňován ve většině států EU (EU, 2011; Adam, 2009). Záměrem Evropské unie je, aby se na bázi určitého sjednocujícího rámce kvalifikací (Evropský rámec kvalifikací, EQF, více informací zde: zvýšila důvěryhodnost a transparentnost mezi státy, zaměstnavateli operujícími v EU a dalšími subjekty ke vzdělávání poskytovaném v evropských zemích a jeho výsledkům. Tento text si klade za cíl přiblížit čtenáři stav uplatňování principu výsledků učení v českých kurikulárních a kvalifikačních dokumentech a tedy jejich přiřaditelnosti k EQF. To by ale byl cíl nedostatečný. Vycházejíce z teorie sociální změny ve složitých socio-humatitních systémech autoři ukazují širší rámec tvorby, řízení, hodnocení a inovací kurikula pro celoživotní učení v českých koncepčních a legislativních dokumentech. Text se zamýšlí nad možnými příležitostmi (synergiemi) a riziky (nekompatibilitou) zavádění českého národního rámce kvalifikací (zkráceně českého rámce kvalifikací, ČRK), který by byl kompatibilní s EQF 3 v kontextu současných strategických a koncepčních kroků MŠMT (tvorba Strategie 2020). Soustava českých vzdělávacích dokumentů (koncepčních i kurikulárních) je v současné době značně roztříštěná koncepční dokumenty na národní a krajské úrovni, kurikulární rámce předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, neformálního vzdělávání (vč. jazykového a uměleckého), středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání například nevyužívají srovnatelný diskurs a soustavy pojmů. Nadnárodní autority v té souvislosti vyzývají ČR k určitému sjednocení přístupu k jejich tvorbě a užívání, které by podpořilo transparentnost vzdělávací nabídky a umožnilo by efektivnější hodnocení vzdělávací soustavy (Santiago et al., 2012). Rámce, v nichž probíhá vzdělávání, totiž neslouží jen školám a vzdělávacímu rezortu. Rámce mají podle odborných zdrojů (např. Adam, 2009; EU 2011) následující funkce: - slouží žákům (učícím se) ke sledování vlastních výsledků vzdělávání a jejich hodnocení; - slouží učitelům a vzdělavatelům k hodnocení postavení žáka vůči deskriptorům rámce (zahrnuje také kategorii celoživotně se učícího): o z toho může vzdělavatel odvíjet distribuci vzdělávacího obsahu, plánování vyučovacích strategií, individualizovat vzdělávání pro žáky, kteří jsou velmi nadaní, ale i pro ty, kterým hrozí neúspěchy; o zároveň mu rámec pomůže k sebehodnocení; - slouží střednímu školskému managementu k rozvíjení vzdělávacích institucí vč. institucí vzdělávání zájmového a k jejich sebehodnocení; - slouží orgánům veřejné správy při rozhodování o podpoře jimi zřízených škol a dalších vzdělávacích institucí a při jejich hodnocení; 1 V textu se budeme držet terminologie unijních dokumentů výsledky učení (learning outcomes) s vědomím toho, že domácí čtenář bude pravděpodobně spíše obeznámen s pojmem výsledky vzdělávání, vzdělávací výsledky, výstupy za učení příp. očekávané výstupy. Pro tento text budeme tyto pojmy považovat za synonyma. 2 Z důvodu uchopitelnosti textu omezíme analytickou pozornost na oblast vymezenou školským zákonem tedy na předškolní, základní, střední, vyšší odborné a zájmové vzdělávání. Částečně se budeme věnovat také implementaci zákona o uznávání kvalifikací. 3 Zavést ČRK je jedním ze závazků, ke kterým se ČR přihlásila, viz např. Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy ( ET 2020 ) nebo v Komuniké z Brugg (2010). 6

7 - slouží národním kontrolním orgánům při udílení zpětné vazby školám a vzdělávacím organizacím, aby byla dostatečně konkrétní, podpůrná a vedla ke zlepšování fungování těchto organizací; - slouží koncepčním složkám řízení státu, zejména rezortnímu ministerstvu a vládě, k stanovování priorit rozvoje vzdělávání na mnoha úrovních; - na národní i nadnárodní úrovni slouží ke srovnatelnosti poskytovaného vzdělávání co do jeho obsahu i úrovně výsledků učení jeho absolventů (umožňuje společné kreditní systémy, systém uznávání výsledků učení formou dodatků k státy vydávaným kvalifikačním certifikátům apod. Europass 4 - a s těmito systémy koreluje); - společná implementace přístupu při vymezování kvalifikací (výsledky učení, learning outcomes) povede ale zejména k důvěryhodnosti a transparentnosti vzdělávání uznávaného v daném státě pro ostatní země EU a zde působící zaměstnavatele; - co je ale podstatné, rámec kvalifikací stojící na principu výsledků učení může sloužit také rozvoji ekonomiky: orientace firem a dalších ekonomických subjektů a jejich personálních oddělení v nabídkách zaměstnanců co do jejich kvalifikace; - a naopak žadatelům o pracovní pozice poslouží dobře jako vodítko k získání profesního uplatnění, resp. k získání dalších hledaných znalostí, dovedností a kompetencí. Následující text by měl ukázat, že zdejší koncepční a kurikulární dokumenty, systém hodnotících dokumentů a jejich jazyky směřují k možnosti užívat pro třídění kvalifikací jednotný rámec, tj. rámec ověřených výsledků učení (se). Prozkoumáme stávající koncepční dokumenty a zejména dokumenty kurikulární, které jsou relevantní pro stakeholdery ve vzdělávání jako normativní informace k obsahu a rozpracovaným cílům vzdělávání vč. jeho očekávaných výsledků. V závěru připomeneme cíle evropských iniciativ v oblasti větší srozumitelnosti kvalifikací a konstatujeme některá doporučení pro jejich implementaci v ČR se zkušenostmi se zaváděním kurikulární reformy. 4 O aktivitě nalezne čtenář více informací zde: 7

8 1. Rámec hodnocení vzdělávacího systému i jeho transparentnost stav v ČR Hodnocení veřejného vzdělávání v ČR se odehrává na dvou liniích. Mělo by se odehrávat v rámci stanoveném školským zákonem 5 ( 12) a rámcovými vzdělávacími programy (RVP). Hodnocení externí provádí soustavně Česká školní inspekce (ČŠI), která je významnou institucí zajištění zákonnosti poskytovaného vzdělávání ( školského zákona), ale také jeho kvality. Rámec pro kvalitativní hodnocení vzdělávací činnosti ČŠI teprve tvoří 6. Externí hodnocení škol provádí také jejich zřizovatel, ale jedná se spíše o hodnocení užívání veřejných finančních prostředků, popř. dodržování jiných než vzdělávacích norem (McKinnsey, 2010, s. 22: např. v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, hygieny, bezpečnosti práce ). V jiných než vzdělávacích oblastech jsou školy a vzdělávací organizace obecně kontrolovány celou řadou dalších institucí (McKinnsey, 2010, s. 20). V odborné literatuře je vysoce ceněno interní hodnocení vzdělávání (Santiago et al., 2012; Veselý, 2011, Janík a kol., 2014), které má systematicky probíhat v organizacích samotných. To má být stanoveno jejich vedením a zaměstnanci, aby zajišťovalo co nejefektivnější fungování a zajistilo také informace a tvrdá data pro identifikování rizik a potřeb organizace a jejího dalšího rozvoje, zejména v kvalitativním ohledu. Tato autoevaluace má být, aby sloužila kvalitě a efektivitě dané organizace, prováděna na základě odborně stanovených způsobů zjišťování dat a informací a má mít podklad v nějakých profesních standardech kvality. Právě kvalitativní rámce jsou ale v české vzdělávací soustavě zatím jen málo rozvinuty (Bílá kniha, 2001; McKinnsey, 2010). Ačkoliv se tedy kvalitou vzdělávání, zejména s ohledem na jeho průběh, proces (Průcha, 2009a, s ) zabývá poměrně bohatě domácí i zahraniční pedagogický výzkum (Dann, H. D., 2008; Dvořák, Starý, Urbánek, Chvál, & Walterová, 2010; Gagné, R. M. a kol, 1992; Janík a kol., 2014; Leonťjev, A., N.; Mareš; & Křivohlavý, 2005; Šeďová, Švaříček, & Šalamounová, 2012; aj.), na národní úrovni a jako podklad pro externí i interní hodnocení, které obojí má svůj účel právě v zajišťování kvality, rámce kvality rozvinuty příliš nejsou. Respektive existují kurikulární rámce (RVP), které jsou ale kritizovány ze strany pedagogické veřejnosti, kontrolních orgánů a dalších stakeholderů pro svou malou využitelnost právě pro podporu kvality vzdělávání 7. Než budeme řešit samotný takto nastíněný stav věcí, je třeba se podívat, jak domácí rámce kvality (dnes jsou vydány a účinné RVP a standardy profesních kvalifikací Národní soustavy kvalifikací, NSK; požadavky na výstupu středního vzdělávání a evaluační standardy, definují Cermat a NÚV), vznikaly, jak reálně ovlivňují hodnocení soustavy (hodnocení vzdělávací cesty a výsledků učení i sebehodnocení na různých úrovních systému), z jakých kořenů pocházejí a jak měly být zaváděny do života vzdělávací soustavy. 2. K čemu se směřuje Základní směr úvahám o kvalitě přinesl koncepční dokument MŠMT a Vlády ČR Národní program rozvoje vzdělávání, který pedagogická veřejnost zná pod názvem Bílá kniha (Bílá kniha, 2001). Bílá kniha definovala obecné cíle vzdělávání a analyzovala stav a očekávání společnosti, náročnost a komplexnost života v ní a to na období zhruba 10 let. Pro toto období potom připravila plán rozvoje vzdělávací soustavy a organizací poskytujících vzdělávání v oblastech cílů vzdělávání, kvality 5 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů 6 Srov. národní projekt NIQES. Informace dostupné z: 7 V těchto kritických textech ale právě definice kvality opřená o výzkumná zjištění často chybí. 8

9 vzdělávání a jejího zajištění, vnitřní proměny škol a pedagogických pracovníků a jejich profesního rozvíjení. Bílá kniha dále analyzovala předpoklady pro rozvoj na jednotlivých stupních vzdělávání, pojmenovala rizika a popsala akční plán potřebných intervencí 8. Cenné na této koncepci bylo, že zahrnula předškolní, základní, střední i vyšší a vysokoškolské vzdělávání do kontextu celoživotního učení. Také proponuje zajišťování a udržení kvality vzdělávání jako úkol číslo jedna pro všechny aktéry (s. 39). Zajistit jejich realizaci a vybudovat ucelený systém evaluace, propojující celý vzdělávací systém, má nejvyšší prioritu. Bude nutné jej založit na jasné koncepci vzdělávací politiky, na definování vzdělávacích cílů, z kterých budou odvozena hlediska pro evaluaci a pro vypracování potřebných evaluačních nástrojů. Pro rámcové vzdělávací programy je nutné vytvářet odpovídající evaluační standardy (např. v podobě katalogů cílových požadavků). Vývoj evaluačních nástrojů i jejich ověření však bude mnohaletou záležitostí, velmi náročnou z hlediska času, prostředků i odborníků. Chybí také mechanizmy, jak z provedené evaluace vyvozovat závěry pro zlepšování kvality vzdělávání na úrovni vzdělávacího systému, jednotlivé školy i třídy. Zdá se, jakoby vzdělávání v poslední době hodně řídily informace z mezinárodních šetření (McKinnsey, 2010; Santiago, 2012). Ty jsou samozřejmě cenné a do metodiky tvorby nástrojů ověřování zasahují odborně i domácí složky 9. Přesto je jednostranné spoléhání se na tyto zdroje dat o výsledcích učení českých žáků výzkumy zpochybňované; zejména co do relevance těchto dat vzhledem k hodnocení kvality domácího vzdělávání, zejména jeho průběhu, podmínek, kultury školy apod. (u nás Kaščák & Pupala, 2011; Štech, aj.) Je upozorňováno, že i Bílá kniha a další rozvojové plány počítaly s vytvoření domácího systému k zajišťování spolehlivých dat o kvalitě vzdělávání (a výsledcích učení) v návaznosti na domácí kurikulární, ale i mezinárodní kontext a implicitní zvyklosti (o strategiích implementace shora a zdola srov. více v (Adam, 2009, s ). Od roku 2010 tvoří a prakticky ověřuje ČŠI za finančního přispění EU právě takovou koncepci hodnocení kvality a systém spolupráce relevantních institucí na něm. Ve stejném období se přistupuje k tvorbě Českého rámce kvalifikací (ČRK), který by měl korelovat s Evropským rámcem kvalifikací (EQF) jako jedním z ústředních nástrojů zajištění kvality (quality assurance), transparentnosti a srovnatelnosti vzdělání v rámci Evropské unie. Doporučujeme z časového hlediska a také co se týče personálního zajištění a koordinace tvorby nástrojů NIQES a ČRK by měly spolu komunikovat a jejich tvorba by měla probíhat ruku v ruce. Takové funkční a z podstaty věci logické koordinování kroků, a tím navázání na Bílou knihu 2001 požaduje i navrhovaná Strategie vzdělávání 2020 (verze listopad 2013, s. 4, neveřejná podoba). Přístup k zajištění kvality přes stanovení jednotného, společného kvalifikačního rámce 11 stojícího na principu gradace výsledků vzdělávání a učení (learning outcomes; srov. slovníček pojmů) by mohla být jedna z možností smysluplného rozvoje a řízení vzdělávání na základě systematicky, validně a reliabilně zjišťovaných dat a informací (Hargreaves & Braun, ). V jakém stavu je vývoj sjednocujícího rámce pro hodnocení nyní prozkoumáme na základě veřejných zdrojů informací, tedy 8 Bohužel bez časového a finančního rámce; Bílá kniha v oblasti praktického zavádění intervencí byla co do finančního, organizačně personálního zajištění apod. značně nekonkrétní a má pouze doporučující charakter a také dikci, srov. BK, s. 25; a s Dnes ČŠI, dříve se v těchto týmech účastnili zástupci ÚIV 10 V oblasti vzdělávání je PISA jedním z nejúspěšnějších. Je považována za nástroj nesporného výzkumně založeného poznání o úspěšnosti vzdělávacích systémů. Ve skutečnosti je také (nebo spíše?) nástrojem legitimizace politických rozhodnutí o vzdělávání, která se o hlubší analýzu dat neopírají. 11 Ať už by byl součástí plánovaného státního vzdělávacího programu (Bílá kniha, s. 91; Strategie 2020) nebo by stál mimo něj. 12 Data driven improvement and accontability 9

10 zdrojů srovnávajících stav u nás se stavem v okolních státech srovnatelných s ČR a detailněji budou prozkoumány domácí kurikulární rámce. 3. Srovnání ČR a sousedních zemí Kapitola obsahuje popisy tvorby a schvalování (přijímání) národních kvalifikačních rámců ve dvou našich významných sousedících státech: Polsku a Spolkové republice Německa a o jejich principech. Vybrány jsou státy, kde byl již schvalovací proces ukončen a národní rámec kvalifikací je postupně zaváděn Polsko Polsko začalo vytvářet svůj národní rámec kvalifikací (PRK) již v roce 2006, avšak hlavní přípravy se prováděly během dvou systémových projektů v letech (vytvoření modelu PRK a předběžných vodítek pro jeho zavádění) a (stanovení základních pravidel a působnosti PRK a registru kvalifikací pro CŽU). Projekt zavádějící PRK řešil Ústav pro výzkum ve vzdělávání. PKR si klade za cíl popsat, jaký mezi sebou mají kvalifikace (diplomy, tituly, certifikáty) vztah v osmistupňové hierarchii. Každá úroveň je popsána výsledky učení, které musí být pro získání úrovně dosaženy. Výsledky učení mohou být získány formální cestou ve školách, či v neformálním vzdělávání, praxí, samostudiem atd. Systematizace kvalifikací v PRK umožní lepší transparentnost, přístup a kvalitu kvalifikací (což je v souladu s doporučeními Evropského parlamentu a Rady k zavedení EQF, EU, 2008). PRK má tři úrovně deskriptorů, na nejobecnější úrovni existují tzv. národní deskriptory, které jsou univerzální pro všechny typy vzdělávání a učení, na druhé úrovni existují tři sady deskriptorů (pro všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání) a příkladem třetí úrovně jsou deskriptory pro osm oblastí vysokoškolského vzdělávání. Deskriptory jsou členěny v kategoriích znalosti, dovednosti a sociální kompetence. V roce 2010 vznikla řídící skupina/komise pro rozvoj PRK, jejímiž členy jsou zástupci ministerstva vědy a vysokého školství, ministerstva vzdělávání, hospodářství, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, zahraničí, kultury a národního dědictví, zdravotnictví, obrany, vnitra a infrastruktury. V průběhu projektu byl také vypracován a průběžně je stále zdokonalován polsko-anglický glosář, který shrnuje a vysvětluje velmi podrobně dosavadní vývoj v chápání a pojetí pojmů, které tvoří myšlenkový základ národního kvalifikačního rámce. Z pečlivosti a výsledné kvality zpracování a též z dalšího nakládání s glosářem lze usuzovat, že si řešitelé uvědomovali, že bez naprosto jasného a relevantními aktéry společně sdíleného porozumění klíčovým pojmům (kvalifikace, rámec, kompetence, standard, systém atd.) není možné vytvořit konsenzuální národní rámec kvalifikací 13. Součástí projektu bylo také přiřazení úrovní PRK k EQF, jehož vyvrcholením bylo představení PRK a referenční zprávy Poradní skupině EQF v roce Zpráva i PRK byly velice dobře přijaty a byl oceněn komplexní přístup k problematice, důraz na zajišťování kvality a pevnost základů, na nichž se bude PRK dále vyvíjet. V budoucnu by měl být vytvořen registr všech kvalifikací, které splňují podmínky pro zařazení do rámce. Tím bude také umožněno formální uznávání dosažených výsledků učení autorizovanými institucemi. Předpokládá se také vznik kreditního systému pro kvalifikace obsažené v registru. 13 Tento soud nám potvrdili realizátoři PRK během osobních setkání. 10

11 3.2. Spolková republika Německo Pro zpracování byla využita zpráva pracovní skupiny k Německému rámci kvalifikací pro celoživotní učení vydaná dne Materiál představuje východiska a základních pět principů doporučení Evropského parlamentu a Rady (EU, 2008) pro tvorbu národních kvalifikačních rámců odvozených od EQF. Dále seznamuje čtenáře s procesem tvorby rámce, jeho strukturou, vztahem k dosavadnímu systému (a chápání) kvalifikací a s tabulací výstupu (rámce rozděleného do příslušných kategorií podle druhu vzdělávacích výsledků. Tvorba probíhala v letech Její součástí bylo vytvoření matice pro rámec, její praktické ověřování a následné diskuse nad zjištěními. Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a vědu (BMBF) a Konference zemských ministrů pro kulturu a vzdělávání (KMK) pověřily tvorbou rámce Pracovní skupinu pro německý kvalifikační rámec (AK DQR), a to tak, aby na základě zapojení všech zástupců všeobecného, vysokoškolského, odborného počátečního a dalšího vzdělávání, sociálních partnerů a dalších odborníků z vědy a praxe vypracovala návrh rámce. V rámci koordinace tvorby byli zapojeni další členové spolkové vlády i zemských vlád. První návrh rámce byl vytvořen v únoru 2009, následovalo ověřování v praxi a diskuse nad zjištěními ověřování. Po zapracování připomínek byl návrh v roce 2011 schválen KMK a společným ujednáním KMK, BMBF, Spolkového ministerstva hospodářství a technologií (BMWi), a Konferencí zemských ministrů hospodářství (WMK). V nynější fázi jsou k úrovním DQR přiřazovány stávající kvalifikace. DQR je strukturován do tzv. odborných a osobních kompetencí. Mezi odborné kompetence jsou řazeny vědomosti a dovednosti, osobní kompetence jsou tvořeny sociální kompetencí a samostatností. V těchto kategoriích jsou dále formulovány deskriptory pro stanovení úrovně kvalifikace. Deskriptory vědomostí se na jednotlivých úrovních liší hloubkou a šíří, deskriptory dovedností podle komplexnosti a míry samostatnosti výkonu činnosti apod. (více viz DQR, s. 5). Matice DQR dokládá úrovně kvalifikací deskriptory (výsledků učení) a umožňuje přiřazení odborných a všeobecných formálních a dalších existujících kvalifikací k úrovním rámce. Deskriptory jsou tvořeny na základě principu inkluze, tj. vyšší úroveň zahrnuje úroveň nižší, neznamená ale, že musí zahrnovat konkrétní znalosti nižší každé kvalifikace. Deskriptory pro kvalifikace na úrovních 6 8 jsou plně kompatibilní se stávajícím kvalifikačním rámcem pro německé vysokoškolské tituly. Rámec ale umožňuje uznávat též výsledky neformálního a informálního učení (získaného mimo institucionalizovaný vzdělávací systém). Uznané výsledky takového učení ale neznamenají zisk formální kvalifikace (maturita, bakalář, odborný diplom vyšší odborné školy apod.) ani nemají vliv na právní stav nebo tarifní ohodnocení pracovníka. Přesto by zavádění DQR mělo přispět k tomu, aby se v Německu začal ve větší míře uplatňovat následující princip: Důležité je, co jedinec umí, a ne, kde se vše naučil. Prostřednictvím DQR bude tak posíleno celoživotní učení. (DQR, s. 5) V následující kapitole shrneme poznámky, otázky, připomínky a výtky, které uplatnila Poradní skupina EQF v čele s odborníky z Cedefop a Rady Evropy v hodnocení Národní přiřazovací zprávy ČR. Následovat bude analýza kurikulárních dokumentů platných jako ex-ante dokumenty určující rámec (obsah, cíle a podmínky vzdělávání). 14 Dostupná ze speciálního webu Německého rámce kvalifikací: 11

12 4. Připomínky evropských partnerů vůči ČR při adaptaci výsledků učení v našem systému K tomu, aby mohl být přiřazovací proces k EQF v České republice mohl být považován za ukončený, je potřeba se vyjádřit k připomínkám (nejasnostem či nedostatkům ve vzdělávacím/kvalifikačním systému ČR), které podle představitelů Poradní skupin EQF, Cedefop, Evropské Komise a Rady Evropy nepřispívají k transparentnosti našeho systému a nepodporují posilování vzájemné důvěry. Zatímco některé lze snadno vysvětlit, jiné si vyžadují hlubší zamyšlení a další diskusi mezi různými aktéry, případně navržení opatření k jejich odstranění. 1 Chybí explicitní vymezení úrovní kvalifikací ČRK není v úplnosti schválen a není platný. 2 Systém zařazování kvalifikací k jednotlivým úrovním by měl více vycházet z obsahu a náročnosti požadavků na absolventa než z organizačních kritérií (délka studia, typ školy, složení předmětů kurikula). 3 Vyjasnit kritéria přiřazení oborů vzdělání kategorií C, E, J 15 ke kvalifikačním úrovním. 4 Vyjasnit, proč existují tři kategorie vzdělání s výučním listem a čtyři kategorie s maturitní zkouškou 16. Jaké certifikáty/diplomy jsou udělovány na konci těchto vzdělávacích programů? 5 Vysvětlit, proč diplomovaný specialista (absolvent vyššího odborného vzdělávání) na úrovni 6 EQF, nemá možnost pokračovat ve studiu na úrovni 7 17? 6 Vysvětlit, proč se netvoří ucelený rámec kvalifikací, když existuje NSK, jakožto rámec a rejstřík pro profesní kvalifikace. 7 Vysvětlit existující nejednotnost překladu a výkladu termínu learning outcomes v různých kurikulárních dokumentech; podle vyjádření kolegů z EK a Rady Evropy je otázkou, zda existující rozdíly v jeho interpretaci jsou jen příznakem neujasněné terminologie, nebo zda ve skutečnosti nechybí jednotné pochopení a dohoda o používání tohoto konceptu. O analýzu užívání learning outcomes v kurikulárních dokumentech se pokusíme v následujících kapitolách tohoto textu. 8 Vyjasnit vztah evaluačních standardů nové (státní) závěrečné zkoušky a státní maturity s RVP: zda právě vytvářené testování v 5. a 9. ročnících staví na postupu založeném na výsledcích učení. 9 Jak je zajištěno přemostění systémů uznávání kvalifikací podle tří různých zákonů když jsou uznané výsledky vzdělávání a učení přiřazovány k EQF společně Udělovat doktorský titul pouze na úrovni 8 EQF (týká se zejména titulů PhDr. a ThDr., které jsou pro zahraničí nepochopitelné, neboť evokují titul třetího cyklu - Ph.D. a Th.D.). 15 Řazení oborů vzdělání zmíněných kategorií E a J skutečně není jednoznačné a budeme se mu věnovat v dalších kapitolách této studie. Kategorie C zahrnuje obory vzdělání Střední praktická škola jednoletá, resp. dvouletá, které jsou určeny výhradně pro absolventy oboru vzdělání Základní škola speciální určeného pro žáky s těžkým zdravotním postižením nebo s kombinovaným zdravotním postižením. Obory vzdělání Základní škola speciální a Střední praktická škola jednoletá nebo dvouletá by měly stát mimo ČRK, neboť je obtížné stanovit kvalifikační úroveň jejich absolventů, která je velmi individuálně rozdílná a často nedosahuje ani základní úrovně definované stupněm 1 EQF (zejm. znalostí a kompetencí). 16 Vyjasnění může přispět částečně společná část maturitní zkoušky a společná závěrečná středoškolská zkouška zkoušky sjednocují požadavky na získání certifikátů (příslušná úroveň EQF bude potom jasnější: absolvent SZZ získá úroveň 3 a absolvent maturitní zkoušky úroveň 4; vyjasnění rozdílů, zejména však přiřazení oborů vzdělání H vs. E a J zůstává otázkou k vyřešení. 17 Je třeba EK upozornit, že reforma terciárního vzdělávání je v ČR v průběhu a průběh není v žádném případě selankou; neboť se jedná právě v otázce uznávání absolutoria VOŠ školami vysokými o střet implicitního a tradičního v kvalifikačním systému s novým, živým, ale nezvyklým (VOŠ). 18 Podle školského zákona, vysokoškolského zákona a zákona o uznávání kvalifikací. 12

13 11 Rozhodnout o rozvoji jednotného zastřešujícího národního kvalifikačního rámce s ucelenou sadou deskriptorů úrovní, který spojí vzniklé a vznikající podrámce pro odborné a vysokoškolské vzdělávání i pro kvalifikace z primárního a sekundárního vzdělávání. Skrze jasné a explicitní úrovně bude napojení na úrovně EQF transparentnější, explicitní a důvěryhodnější. Protože zatím neexistuje dostatek relevantních veřejných zdrojů informací o vytvářeném systému hodnocení 19, v následující kapitole se zaměříme na analýzu uplatnění principu výsledků učení při formulování absolventských kvalifikací v jednotlivých účinných kurikulárních dokumentech a v NSK. 5. Reálný stav: Výsledky učení v českých kurikulárních dokumentech Tvorba kurikula v České republice je přiblížena v publikaci, kterou vydává v současné době ve vlastní edici pedagogického výzkumu Institut pro výzkum školního vzdělávání MU v Brně Tvorba kurikulárních dokumentů v ČR Historicko-analytický pohled na přípravu kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání v letech 1989 až 2013 (Tupý, v tisku). Publikace shrnuje dostupnou domácí i zahraniční literaturu v oblasti kurikulární tvorby, designu (Průcha, 2009a) a poskytuje plastický obraz plánování, tvorby a následné implementace kurikulárních dokumentů na státní úrovni. Jejich reflexi provedla částečně pro MŠMT Jana Straková a kol. (2009), McKinnsey (2010) a tým Tomáše Janíka z MU Brno (2011a; 2011b). Na reflexi realizace Bílé knihy staví i v současné době diskutovaná Strategie vzdělávání Zhodnocením reflexe Bílé knihy se pokusíme naznačit, jak a zejména v jakém kontextu a organizační struktuře by bylo možno postupovat a jaká rizika vzít v potaz při tvorbě ČRK tak, aby byl funkční Bílá kniha a nasměrování soustavy k výsledkům učení V květnu 1999 přijala Vláda ČR koncepční dokument hodnotící stav vzdělávání v ČR deset let po pádu komunistického režimu a směřující je komplexně novým směrem, aby odpovídalo potřebám svobodné společnosti pod názvem Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice. Dokument vycházel z mezinárodního hnutí usilujícího o změnu přístupu k celoživotnímu učení (Delors, 1997) a snah organizací jako UNESCO, OECD, RE a dalších o přiblížení cílů vzdělávání a učení požadavkům proměňujícího se světa. Koncepce obsahovala vymezení nejpodstatnějších změn v oblasti vzdělávání, které se měly udát v následujících více než dvaceti letech: 1. Rozvoj vzdělávacích příležitostí a rovnost v přístupu ke vzdělávání, 2. Změny v pojetí a obsahu vzdělávaní i charakteru školy, 3. Změny ve struktuře vzdělávací soustavy, 4. Obrat v postavení učitelů a přístupu k ekonomickému zajištění vzdělávací soustavy. Národní program rozvoje vzdělávání, Bílá kniha, tento trend ukotvila legislativně a stanovila hlavní směry intervence (s ). Část z navržených opatření nebyla dosud realizována (McKinnsey, 2010; Janík a kol., 2011a). Stav realizace plánu intervencí přináší následující tabulka; z níž jsou pro účel tohoto textu podstatné zejména navržené intervence 2 a Systém externího hodnocení škol vzniká v projektu NIQES, objevují se úvahy o státním plošném testování v 5. a 9. ročníku základního vzdělávání, tvoří se obsahové a výkonnostní standardy pro tyto stupně vzdělávání. 13

14 Návrh intervence Příklad realizace opatření (s uvedením zdrojů veřejně dostupných informací) Realizace celoživotního učení pro všechny Uspokojovat a vyvolávat vzdělávací potřeby dětí, mládeže a dospělých odpovídajícím zvyšováním kapacit ve školách a dalších vzdělávacích institucích tak, aby byla zajištěna dostupnost všech úrovní vzdělávání a poskytována příležitost k maximálnímu rozvoji různorodých schopností všem jedincům v průběhu celého života v souladu s principem spravedlivosti a využívání talentů Zajistit dostupnost vzdělávání a prostupnost vzdělávací soustavy na všech stupních 1.2. Podporovat individualizaci a diferenciaci vzdělávacího procesu na všech stupních vzdělávací soustavy 1.3. Realizovat systém péče o talentované a mimořádně nadané jedince 1.4. Podporovat vzdělávání znevýhodněných jedinců 1.5. Zvyšovat podíl středoškolské mládeže, dosahující maturity na 75 % 1.6. Umožnit přístup k terciárnímu vzdělávání 50 % příslušného populačního ročníku 1.7. Podporovat rozvoj distančního vzdělávání 1.8. Vypracovat a zavést soustavu finančních a nefinančních pobídek pro rozvoj vzdělávání dospělých Problémovými oblastmi zůstává zejména vyšší odborné vzdělávání v kontextu terciérního vzdělávání a návaznost vzdělávání na vstupu i výstupu oborů vzdělání kategorie E ). Většina vzdělávání ale prostupnost k dalšímu vzdělávání umožňuje (Evropské vzdělávací struktury: ures/education_structures_en.pdf Příkladem realizace legislativou je formulace 16 školského zákona vzdělávání žáků se SVP. Podpora je deklarovaná v RVP všech stupňů často je ale spoléháno na vlastní zdroje škol a organizací zájmového vzdělávání; Nově může napomoci finanční stimulace zaměstnavatelů (vč. VŠ) ke spolupráci se školami primárního a sekundárního stupně (rozvojové programy MŠMT, RVP) Podobně jako u kategorie nadaných řeší problematiku RVP, nicméně finanční, organizační a metodická podpora není systematická. V současné době řeší problematiku projekt PedF olomoucké university, který by měl přispět k systematickému propojení individuální diagnostiky vzdělávacích potřeb a nárokovatelných podpůrných opatření na straně vzdělavatele (RVP; Toho je dosahováno (Education at Glance, 2013) 21 Toho je dosahováno (Data k zveřejněná odborem analytickostatistickým MŠMT: Je na všech stupních umožněno a finančně podporováno (RVP) Řeší vláda, zejména MPO a MF daňovými úlevami (srov.: dále se ověřuje model spolupráce v národním projektu POSPOLU, který financuje EU 2. Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti znalostí Dosáhnout vyšší kvality a funkčnosti vzdělávání tvorbou nových vzdělávacích a studijních programů, které budou odpovídat požadavkům informační a znalostní společnosti, udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a potřebám aktivní účasti na životě demokratické společnosti v integrované Evropě a zároveň respektovat 20 Tabulka zahrnuje dohledatelné příklady realizace kroků BK a jejich zhodnocení. 21 Společná část maturitní zkoušky je podle aktuálně účinné legislativy jednoúrovňová, skládá se ze dvou zkušebních předmětů: povinného českého jazyka a literatury a volitelného cizího jazyka, nebo matematiky. Zkoušky jsou složené z několika formátů (vyjma matematiky, která je jednoformátová: didaktický test) a jsou neadaptivní zadání a průběh jsou jednotné bez ohledu na výkon žáků. MŠMT i Centrum zjišťování výsledků vzdělávání uvažují o různých variantách rozvoje státní maturity, ale nejsou k tomu dostupné veřejné dokumenty. 14

15 individuální odlišnosti a životní podmínky účastníků vzdělávání 2.1. Vypracovat Státní program vzdělávání pro děti a mládež od 3 do 19 let 2.2. Podporovat implementaci nového pojetí Státního programu vzdělávání zejména v následujících prioritních oblastech: cizí jazyky, ICT, environmentální výchova, klíčové kompetence (pozn. transverzální), podpora vzdělávání kvalitními učebnicemi a softwarem 2.3. Propojit studijní programy v terciárním sektoru s vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo jinou tvůrčí činností ve školách i mimo školy 2.4. Využívat mezinárodní spolupráce při tvorbě studijních programů a rozvíjení mobility pedagogických a akademických pracovníků a studentů Není realizováno, pouze existuje zákonné zmocnění pro MŠMT Podpora v rámci RVP není zcela sjednocena, zejm. v oblasti ICT (RVP různých druhů škol); vydávání učebnic je naopak velmi liberalizované (srov. Průcha, 2009a, s ) Je realizováno (granty TAČR aj.). 22 Je realizováno, ČR je účastníkem celoevropských projektů mobility ve vzdělávání (celoevropské iniciativy mobility žáků a studentů Comenius, Leonardo da Vinci, Erasmus) 3. Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání Dobudovat systém evaluace činnosti vzdělávacích institucí na všech úrovních řízení a správy, monitorování výsledků vzdělávání, examinace, hodnocení úrovně osobnostního vývoje a profesní orientace dětí a mládeže Dobudovat evaluační a informační systémy regionálního školství 3.2. Zřídit Centrum pro evaluaci a monitorování vzdělávacích výsledků 3.3. Vytvořit systém diagnostického hodnocení žáků a rozšířit existující systém poradenství 3.4. Realizovat nové pojetí maturitní zkoušky 3.5. Dobudovat systém hodnocení terciárního vzdělávání 3.6. Vypracovat a zavést mechanizmy zajišťování kvality dalšího vzdělávání Je realizováno zatím v národním projektu ČŠI (NIQES, srov. zde výše); evaluaci se také věnují organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT; nová maturitní zkouška ) a NÚV ( nová závěrečná zkouška ) Centrum existuje, má však na starosti jen maturitní zkoušku (CERMAT) Systémovým problémem zřízení a fungování Centra je to, že nesplňuje požadavek Bíle knihy: Činnost Centra bude těsně propojena s přípravou kurikulárních dokumentů (Státního programu vzdělávání i rámcových vzdělávacích programů ) 23 Řeší se národními projekty financovanými EU (projekty na podporu sítě a kapacit školských poradenských zařízení a SPC, národní projekt Centra pro podporu inkluzívního vzdělávání: CPIV: Je realizováno; hledá se cesta k sjednocení katalogů požadavků maturitní zkoušky a výsledků vzdělávání definovaných RVP (www.novamaturita.cz) Realizuje se, existuje Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, v níž je zastoupen stát, zaměstnavatelé, samospráva VŠ a akademie věd. Dále srov. činnost akreditační komise vlády ČR. Realizuje se v národním projektu NSK2 (srov. níže). Systém hodnocení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků by měl být ověřován v individuálním projektu národním Kariérní systém. Výstupy z tohoto projektu ale zatím nejsou veřejné 22 více k problematice např. ve studii Pitnera & Tovarňáka (2012) Spolupráce vysokých škol a firem globální perspektivy i lokální zkušenosti. 23 Rámce požadavků pro maturitní zkoušku (Katalogy požadavků) se nevyvíjely od počátku ruku v ruce s tvorbou kurikulárních dokumentů, soustředí se zejména na hodnocení esenciálního vzdělávacího obsahu měřitelného ve výkonech žáků ve zkouškách, čímž dochází k zúžení očekávaných výsledků středoškolského vzdělávání a učení; i s ohledem na deskriptory EQF Podobně je tomu ale i v dalších evropských státech (EU, 2011, s. 10). 15

16 4. Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí Rozvíjet autonomii, inovativní potenciál a vybavenost škol, jejich otevřenost ke společnosti a vazby k sociálnímu prostředí prostřednictvím rozvojových programů a vytvářením sítí spolupracujících škol. V terciárním vzdělávání podpořit rozšíření spolupráce vzdělávacích institucí s ostatními výzkumnými a vývojovými organizacemi a zapojení do rozvoje regionu Vytvořit ucelený systém nástrojů pro rozvoj autonomie školy 4.2. Založit Program rozvoje škol a dále pokračovat v činnosti Fondu rozvoje vysokých škol 4.3. Vybudovat infrastrukturu pro podporu práce škol a učitelů 4.4. Rozšířit funkce základních a středních škol 4.5. Zvýšit úlohu kulturněvýchovných institucí a občanských sdružení ve vzdělávání a výchově Není realizováno; v rámci národního projektu NIQES je navržena softwarová podpora tvorby ŠVP (NIQES); k posouzení tohoto nástroje je ale málo veřejných informací; podpora tvorby ŠVP co do spolupráce a rozvoje kultury školy není realizována, informace jsou pouze kusé a to z pedagogického výzkumu zaměřeného na průběh vyučování a učení. Podpora vlastního hodnocení škol vznikla v individuálním projektu národním Cesta ke kvalitě. Zároveň však zákonodárci vypustili dokumentaci autoevaluace z povinností škol Je realizováno; týká se i zaměstnavatelů, NNO a dalších sociálních partnerů škol. Materiální rozvoj škol byl podpořen systémem výzev a grantových výzev v rámci rozvojové pomoci EU (Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních a středních školách). Dopad na přímou výchovně vzdělávací činnost není systematicky vyhodnocován a odbornými autoritami je zpochybňován Není realizováno 24, systematická podpora regionálními centry není podpořena; v projektu Centra pro podporu inkluzivního vzdělávání (http://www.cpiv.cz/o-projektu.html) vznikla metodická podpora tohoto způsobu vzdělávání; informace o pokračování aktivit po ukončení projektu (udržitelnost) nelze dohledat V základním vzdělávání se realizuje částečně v individuálním projektu národním Komunitní školy; zasahuje jen vybrané organizace a obce. V středním školství je realizováno ve smyslu rozšíření funkce středních škol na centra celoživotního vzdělávání. Některé střední školy jsou také akreditovanými právnickými osobami pro uznávání výsledků neformálního a informálního učení Podpora je realizovaná v rámci rozvojového programu pro podporu činnosti NNO v oblasti vzdělávání (http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/program-napodporu-nestatnich-neziskovych-organizaci) a mládeže (http://www.msmt.cz/mladez/programy-statni-podpory-prace-s-detmi-amladezi) 4.6. Posílit úlohu institucí VŠ jsou zapojovány kraji do rozvoje regionů terciárního vzdělávání v regionálním rozvoji 5. Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků Podporovat proměnu v pojetí a výkonu pedagogické činnosti ve všech vzdělávacích institucích, posilovat sociálně-profesní postavení pedagogických a akademických pracovníků, zvýšit kvalitu jejich přípravného a dalšího vzdělávání, vytvořit podmínky pro jejich kariérní růst a vyšší motivaci k osobnímu zdokonalování a týmové spolupráci Vymezit a zvýšit kvalifikační úroveň všech kategorií pedagogických pracovníků 5.2. Zvyšovat kvalitu přípravného vzdělávání pedagogických pracovníků Je realizováno zákonem; průběžně se vyhodnocuje, ČŠI udává v každoročně publikované výroční zprávě, že kvalifikovanost ve vzdělávání se pomalu zvyšuje (http://www.csicr.cz/cz/dokumenty/vyrocni-zpravy) Je realizováno činností fakult vzdělávajících učitele; stát uvažuje o intervencích za přispění finanční podpory EU k připravovanému novému rozpočtovému období je jen málo veřejných informačních zdrojů 24 Jde o tzv. pedagogická centra pro metodickou podporu učitelů a jejich profesní rozvoj; jejich činnost byla naopak utlumena. 16

17 5.3. Dobudovat systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) 5.4. Založit systém kariérového a platového postupu pedagogických pracovníků 5.5. Zvyšovat vědeckou a pedagogickou úroveň pedagogických a akademických pracovníků v terciárním sektoru vzdělávací soustavy 5.6. Rehabilitovat platovou úroveň pedagogických a akademických pracovníků Systém není budován; existuje sice systém akreditací DVPP, avšak ten nemá rámec pro obsahové priority a směry takového vzdělávání v národním projektu Kariérní systém by takový rámec standard profese učitele vzniknout měl; ke stavu vzniku standardu učitele a návrhům na úpravu legislativy týkající se dalšího vzdělávání učitelů nejsou veřejně dostupné informace 25 Podobně jako hodnocení 5.3 To je řešeno v rámci hodnocení pracovišť terciárního vzdělávání k tomu existuje velmi živá odborná diskuse Srovnáním s platy ostatních vysoce kvalifikovaných odborníků v národním hospodářství platy ve vzdělávání stále pokulhávají; zejména co se týče gradace platové hladiny v souvislosti s rozvíjením kariéry 26 (srov. např. publikace Global Teacher Status Index, Dolton, 2013) 6. Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování Uvést do společenské praxe decentralizované řízení vzdělávací sféry prostřednictvím státních a samosprávných orgánů, s účinnou participací sociálních partnerů a dalších představitelů občanské společnosti, jako procesu plánování, organizování a hodnocení, založeného na strategických cílech a realizovaného zejména pomocí nepřímých nástrojů. Ve vysokém školství dosáhnout rovnováhy mezi autonomií a samosprávou vzdělávacích institucí a jejich odpovědností za uskutečňovanou činnost Restrukturalizovat MŠMT v souladu s novým pojetím řízení a funkcemi centra. Soustředit úsilí MŠMT na omezený počet klíčových strategických funkcí ve vztahu k celé vzdělávací soustavě a na spolupráci s dalšími rezorty, zvláště MPSV, MV, aj Vytvořit novou strukturu komunikace se sociálními partnery na všech úrovních řízení a správy 6.3. Využívat nepřímých nástrojů řízení, zejména inovačních a rozvojových programů 6.4. Rozvíjet informační a poznatkovou základnu pro řídící sféru a vzdělávací praxi 6.5. Pečovat o lidské zdroje v systému řízení vzdělávací soustavy 6.6. Vytvořit právní rámec pro rozvoj vzdělávání dospělých Změna fungování MŠMT a jeho organizací směrem ke koncepčnímu řízení a k omezení operativních činností, (Bílá kniha, 2001, s. 96) ještě zdaleka není v úplnosti realizována; konkrétní výsledky nějakého směroplatného auditu řízení resortu v tomto ohledu ale nejsou veřejně dostupné Organizační struktura společné koordinace vzdělávací politiky není vytvořena ( národní a regionální rady pro rozvoj vzdělávání a lidských zdrojů, Bílá kniha, 2001, s. 96) Je realizováno, limitně: požadavek transparentního vyhodnocování kroků a stanovování dalších rozvojových priorit (výroční zprávy na státní a regionální úrovni) na základě dat a informací z běžící rozvojové podpory se veřejně dostupně neodehrává; neodehrává se ani metodická podpora budování kapacit pro rozvoj vzdělávání na národní a regionální úrovni za přispění finanční pomoci EU, Bílá kniha, 2001, s. 97) Není realizováno, rozvoj kvalit státní a veřejné správy není zatím garantován zákonem o státní službě a profesními standardy zaměstnance veřejné a státní správy. Vzdělávání inspekčních pracovníků je řešeno v rámci projektu NIQES Rozvoj školského managementu je podporován činností VŠ, fakult vzdělávajících učitele i MŠMT/NIDV Je realizováno zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů; implementuje se prostřednictvím národního projektu NSK2 (www.narodni-kvalifikace.cz) Srov. problematiku získávání, rozvíjení a udržení efektivních vzdělavatelů (OECD, 2003) 17

18 Řada nedodělků (po 12 letech od vydání Bílé knihy!) v oblasti rozvoje vzdělávání vede podle odborných pramenů věnujících se hodnocení vzdělávání a učení v ČR (Straková, 2009; McKinnsey, 2010; Janík a kol., 2011; Veselý, 2011 aj.) k pouze formálnímu naplnění rozvojových cílů (tedy k plnění na papíře, nikoliv ve vlastním průběhu, podmínkách a výsledcích vzdělávání. O tom pojednává následující podkapitola Institucionalizace bez implementace Podle teoretiků sociální změny (Fullan, 1993, s ) má zavedení změny v socio-humanitních systémech pevná pravidla a fáze; jsou jimi: iniciace, období analýz stavu daného systému, příležitostí a rizik v širším, často celospolečenském; vytvoření analytického záměru změny vč. očekávaných výsledků a jejich indikátorů; odborná i širší diskuse o těchto záměrech; schválení či úprava nebo odmítnutí záměrů implementace, snaha všech složek systému přispět realizaci, zahrnutí všech, koncepčních, výkonných i hodnotících složek, do realizace opatření vedoucích k dosahování stanovených cílů; zajištění veřejné informovanosti a informované podpory nebo kritiky systémových proměn institucionalizace, jakmile systém začne ve většině indikátorů splňovat očekávané výsledky, je stav zafixován legislativně vniklá legislativa pak podle teorie sociální změny nevyžaduje častou revizi; koncepční orgány jsou tak uvolněny z potřeby revidovat stávající stav a mohou se zaměřovat na analyzování rozvoje společnosti, tedy kontextu daného systému, a reflektovat budoucí potřeby (příprava nové iniciace). Také dokumenty společné evropské politiky upozorňují, že existují určité nutné předpoklady (preconditions) úspěšného zavádění reformy do praxe (Adam, 2009, s ): Větší užívání výsledků učení ve vzdělávací soustavě a procesech bude omezené a zůstane formální, dokud nebude probíhat v příznivém prostředí. Je mnoho faktorů, které je nutno zvažovat: Existuje politické vedení, které principy reformy sdílí a zdůrazňuje, že se jedná o prospěšné nástroje usnadňující politiku vzdělávání a učení? Byly při tvorbě zohledněny diskusní náměty a názory rozličných zájmových sektorů jako jsou např. vzdělávací sektor (zejména učitelé a vzdělavatelé) a sociální partneři (zaměstnavatelé, psychologové a personalisti)? Je jasně nastaven systém pro vedení trvalého dialogu mezi politickými lídry a rozličnými sektory 27, který bude v průběhu reformy umožňovat a podněcovat vzájemnou podporu a vznik koherentních přístupů a postupů implementace? Je v průběhu implementace reformy a k jejímu hodnocení organizován výzkum? Vedle tohoto teoretického modelu řízení změny je v ČR k dispozici hlubší výzkumná sonda analyzující formou výzkumných sond ve smíšeném designu 28 stav implementace vzdělávací, kurikulární reformy z pera týmu doc. Janíka z Masarykovy univerzity Brno (2011). Závěry jejich tříletého výzkumu kurikulární reformy na gymnáziích přinášíme v plném znění: 27 Na evropské úrovni se ustálil pojem otevřená metoda koordinace veřejných politik. 28 Celý výzkum v rámci národního projektu Kurikulum G je zdokumentován ve zprávách. Ty jsou dostupné zde: 18

19 (1) Chybí (sdílené) porozumění vůdčím idejím a pojmům reformy; (2) Stav diskuse o reformě: klíčoví aktéři reformy a jejich hlasy a ne-hlasy; (3) Prohlubuje se problém jazyka problém porozumění; (4) Nejasnosti jsou již v tom, o reformu čeho se jedná a kam směřovala; (5) Když se zaváděné má stát zavedeným: implementace reformy jako problém koordinace; (6) Podmínky, v jakých se implementuje; (7) Rozporuplné vnímání a přijímání kurikulární reformy učiteli; (8) Dvoustupňové kurikulum: RVP a tvorba ŠVP jako klíčový prvek reformy a jeho problematika v kontextu přípravy a profesních kompetencí učitelů; (9) Vstupování učitelů do role tvůrců kurikula: rozpaky a zdrženlivost; (10) Realizace kurikula: formalizmus reformy, nebo cesta k nové kultuře vyučování a učení. (Janík a kol., 2011) Podobně vyznívá hodnocení vzdělávací soustavy v době probíhající kurikulární reformy v dalších analýzách: Místo požadavku postupného zlepšování postavila reforma před všechny učitele naráz několik cílů, z nichž každý vyžaduje značný nadhled a zkušenosti. Takový postup může být za hranicí možností mnoha učitelů, kteří provedou pouze formální změny a zůstanou u osvědčených postupů. (Straková a kol., 2009) Uveďme i poměrně extrémní názor reflektující dopady kurikulární reformy, který prezentuje Štech (2013). Z hlediska výstupů z pedagogicko psychologických výzkumů prováděných s učiteli ve školách a jejich porovnání s komentáři provedení kurikulární reformy ze strany decizní sféry (bez odpborné podpory implementace) konstatuje neutěšitelné faktory reformy: ideologičnost : z pedagogicko psychologického hlediska a hlediska teorie učení, paměti chybné východisko klíčových kompetencí pro určování strategií učení a vyučování; špatná odpověď na správné otázky, česká kurikulární reforma byla v podstatě copy-paste aplikací doporučení přicházejících ze Světové banky, OECD, Evropské komise, zaměstnavatelských svazů a dalších rizomů (tj. oddénků, kořínků a větví) neoliberálního způsobu vlády. (Štech, 2013, s. 617). Praktický formalismus provedení reformy ve školách, tedy odmítnutí reformy částí učitelů mohlo mít kořeny v intuitivním tacitním (z reflexe praxe) vědění učitelů o procesech učení žáků a nikoliv v jejich konzervativismu ; v tom, že již východiska kurikulární reformy, která postihla většinu zemí pod neoliberální guvernmentalitou, nebyla doložena seriózním pedagogicko-psychologickým nebo didaktickým výzkumem nebo jsou s nimi v rozporu. (s ) Není jasné, kdo a za co v oblasti kvalit poskytovaného vzdělávání odpovídá na to upozorňuje jiná analýza (McKinnsey, 2010): Porovnáním s nejlepší praxí lze v českém výchovně-vzdělávacím systému nalézt několik oblastí ke zlepšení: zřizovatelé nemají odpovědnost za kvalitu výsledků vzdělávání. Příslušné ustanovení zákona říká, že krajské orgány musí zajistit podmínky pro uskutečňování vzdělávání a obce jeho dostupnost. To potvrdily rozhovory se zástupci zřizovatelů, my odpovídáme jen za provoz škol. školní rady mají omezené informace a podle některých rozhovorů i omezenou možnost přípravy na to, aby mohly monitorovat kvalitu výsledků vzdělávání krajské a obecní orgány nemají často ani odpovídající dovednosti, aby mohly monitorovat kvalitu a podpůrné mechanismy škol, jak dokumentuje průzkum STEM/MARK z roku 2009; pro dokreslení: kandidáti do vedení měst a jejich úřadů nemusí mít žádné certifikované znalosti o školství ani žádné zkušenosti se vzdělávacím systémem, nemají ani povinnost najít si poradce, který by tuto zkušenost měl (McKinnsey, 2010). V neposlední řadě existují značné rozpory a disproporce ve vymezení cílů vzdělávání a vzdělávací soustavy a reálné odpovědnosti za jejich plnění (Veselý, 2011). Za tohoto stavu je obtížné představit 19

20 si, že i dobře vymezené výsledky ve vzdělávání (výsledky vzdělávání a učení), které by byly srovnatelné a přiřaditelné k jednotnému gradačnímu rámci kvalifikací, nějak výrazně ovlivňovaly realitu procesu vzdělávání, vyučování, utváření příležitostí pro učení žáků: a tedy mohly mít potenciál, který mají vymezení vzdělávacího obsahu podle výsledků učení podle teoretických modelů popsaných v odborné literatuře v úvodu textu. Přesto přichází v textu čas a dostane se prostor i ke zhodnocení vymezení výsledků vzdělávání a učení v jednotlivých RVP oborů a stupňů vzdělání Výsledky učení v kurikulárních dokumentech Princip formulovat obsah vzdělávání pomocí výsledků učení žáků má přinést určitou změnu v kultuře vyučování a učení a v klimatu, v němž vzdělávání probíhá: zejména přispívá prostupnosti vzdělávání, jeho transparentnosti a srovnatelnosti a mobilitě absolventů a vůbec obyvatel EU (EU, 2011). Principem je aplikace tohoto přístupu na všech úrovních učení: ve třídě, na pracovišti, v životě, ale i ve školních, regionálních, zemských a státních kurikulárních dokumentech (podle nastavení vzdělávacích soustav zemí EU). Jak jsou formulovány výsledky vzdělávání a učení v českých národních kurikulárních dokumentech? Rámcové vzdělávací programy Kurikulum je v ČR regulováno zákonem ( 3 školského zákona); ze zákona vyjímáme ty jeho části, které jsou naplněny 29 : (2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle 160 až 162. (3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. (4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle 104 až 106. (5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji. Proto se nyní pokusíme analyzovat, jak jsou formulovány výsledky vzdělávání v jednotlivých RVP, což jsou dokumenty stanovující závazné parametry školních vzdělávacích programů (ŠVP) a tedy vyučování a učení ve školách. Je nutno poznamenat, že analýza neprokázala výrazné odlišnosti v metodice, způsobu formulování výsledků učení ani ve formulování průřezových a nadpředmětových výsledků vzdělávání a přínosů vzdělávání na daných stupních. Přesto jsou koncepce dokumentů částečně odlišné 30 a liší se v určité míře i užitá terminologie 31. Konkrétní důkazy nalezne čtenář v následujících podkapitolách textu. 29 Národní program vzdělávání ( 3 odst. 1) není vytvořen. 30 Liší se skladba klíčových kompetencí, průřezových témat i názvy povinných všeobecně vzdělávacích obsahů 31 Výsledky vzdělávání vs. očekávané výstupy, obsahy vzdělávání vs. kurikulární rámce, vzdělávací obor vs. předmět apod. 20

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výroční konference Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT a OP VK Role MŠMT v rámci OP VK EU peníze školám EU peníze středním školám 2 MŠMT a strategické projekty v rámci OP VK IPn

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací

Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Kvalifikační úrovně v Národní soustavě kvalifikací Charakteristiky jednotlivých úrovní a jejich vztah k Evropskému rámci kvalifikací Vydáno v projektu NSK2 jako pracovní materiál Národní ústav odborného

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013 vzdělávání na školní rok 2012/2013 Kritéria pro hodnocení 1) Znaky splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke vzdělávání Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací nabídce

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy pro školní rok 2008/09 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst.

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Učení se praxí. Martina Kaňáková

Učení se praxí. Martina Kaňáková Učení se praxí Martina Kaňáková Učení se praxí Firmy: Nedostatek kvalifikovaných technicky vzdělávaných odborníků Rok 2015 vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání Mateřské školy: podpora polytechnické

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Název projektu: Rozumět si lépe, být si blíže Žadatel projektu:

Více

PŘÍLOHA IV - FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ, KRITÉRIA A TERMÍNY

PŘÍLOHA IV - FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ, KRITÉRIA A TERMÍNY Dlouhodobý záměr a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2011 PŘÍLOHA IV - FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ, KRITÉRIA A TERMÍNY REALIZACE VYBRANÝCH OPATŘENÍ Index opatření Znění opatření Kritérium realizace Zodpovědnost

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Co je národní rámec kvalifikací a jaké jsou jeho potenciální výhody?

Co je národní rámec kvalifikací a jaké jsou jeho potenciální výhody? Co je národní rámec kvalifikací a jaké jsou jeho potenciální výhody? Evropské souvislosti a zkušenosti se zaváděním EQF a národních rámců kvalifikací Milada Stalker Evropské meta-rámce Kvalifikační rámce

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro

Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro rok 2016 1 Dokument Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací

Více

Personální zajištění spolupráce škol a firem 29.5. 2015 České Budějovice

Personální zajištění spolupráce škol a firem 29.5. 2015 České Budějovice Odborná praxe při vzdělávání v Jihočeském kraji Personální zajištění spolupráce škol a firem 29.5. 2015 České Budějovice Mgr. Martina Kaňáková Národní ústav pro vzdělávání, Manažer KA2 projekt POSPOLU

Více

1. Kvalita a relevance. Úvod. Profilace institucí a studijních programů

1. Kvalita a relevance. Úvod. Profilace institucí a studijních programů Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro rok 2014 Úvod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

Seminář Výstupy z učení

Seminář Výstupy z učení Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Seminář Výstupy z učení Přerov, Vysoká škola logistiky, o.p.s. I. Vytváření kvalifikačního

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014 a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014 Kritéria pro hodnocení 1) Indikátory splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Kariérní systém učitelů

Kariérní systém učitelů Kariérní systém učitelů 1 Obsah příspěvku Seznámení s připravovaným KS Rozbor standardu učitele a jeho postavení v kariérním systému Předání podrobných informací k nově připravované kariérní cestě cestě

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 1 Rovný přístup ke vzdělávání a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Kritéria hodnocení 1) Indikátory splnění kritéria 2) Základní právní východiska Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

Opatření na podporu OV

Opatření na podporu OV ŠKOLA VE FIRMĚ FIRMA VE ŠKOLE Opatření na podporu OV Uherský Brod 20. září 2012 Koncepce 2 DZ vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) DZ vychází z Programového prohlášení vlády: - Podpora

Více

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-470/07-13

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-470/07-13 Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-470/07-13 Název školy: Střední škola technická a obchodní, Olomouc, Kosinova 4 Adresa: Kosinova 4, 772 00 Olomouc Identifikátor: 600

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU. Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr.

KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU. Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr. KARLOVARSKÝ KRAJ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KRAJSKÉHO ÚŘADU Inkluze ve vzdělávání Sociálně znevýhodnění žáci Mgr. Eva Maršíková Povinnosti kraje Kraj dbá zejména o soulad rozvoje vzdělávání

Více

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. , s.r.o. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ, INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI VŠRR PRO ROK 2011 Praha 2010 VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s. r. o. AKTUALIZACE

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKTUALIZACE 2012 Brno, září 2011 1 ÚVOD Aktualizace Dlouhodobého

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost

Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost Mgr. Helena Slivková TTnet workshop Kostelec nad Černými Lesy 19. duben 2012 výhled do roku 2013 Program celoživotního učení (LLP) vzdělávací program,

Více

Přetrvávající či prohlubující se problémy trhu práce:

Přetrvávající či prohlubující se problémy trhu práce: ANALÝZA PODPORY CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ, ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI A JEJICH VZÁJEMNÝCH VAZEB S DŮRAZEM NA ADAPTIBILITU ZAMĚSTNANCŮ A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ 11. 4. 2012 Postup hodnocení Shodný postup

Více

MASARYKOVY UNIVERZITY

MASARYKOVY UNIVERZITY INSTITUCIONÁLNÍ PLÁN MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2015 Východiska Rok 2015 bude pro Masarykovu univerzitu rokem bilancování a vyhodnocování současné pětileté strategie a rovněž i obdobím definování priorit

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. , s.r.o. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ, INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI VŠRR PRO ROK 2012 o Praha 2011 VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s. r. o. AKTUALIZACE

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

2. Školní vzdělávací programy

2. Školní vzdělávací programy Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015, Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 (Jednotlivá kritéria se využijí v návaznosti na charakter posuzované školy nebo školského zařízení.

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD., Mgr. Pavla Růžková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi,

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ, VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ, VZDĚLÁVÁNÍ Předběžný harmonogram výzev 2015 OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ, VZDĚLÁVÁNÍ Prioritní osa / priorita unie Investiční priorita / prioritní oblast / specifický cíl (ENRF) Specifický cíl Podporované aktivity

Více

Představení specifik ostatních šablon pro střední školy

Představení specifik ostatních šablon pro střední školy Představení specifik ostatních šablon pro střední školy 1 II V VI VII VIII Cizí jazyky Odborné kompetence Finanční gramotnost Inkluze Mentoring 2 Šablony klíčových aktivit na podporu výuky cizích jazyků

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Schéma vzdělávacího systému České republiky

Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma vzdělávacího systému České republiky Doktorský studijní program PhD. 5 Mgr., Ing., MUDr., MVDr.,... 4 1 0 19 Magisterský studijní program Magisterský Istudijní program 1 Bakalářský studijní program

Více

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Projekt, do kterého se škola přihlásila Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí 19. listopad 2009 Projekt UNIV (1) Výsledky projektu UNIV (1)

Více

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. , s.r.o. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ, INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI VŠRR PRO ROK 2013 o Praha 2012 VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s. r. o. AKTUALIZACE

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci RNDr. Eva Dvořáková Celoživotní vzdělávání na TUL Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH),

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Kariérní systém učitelů MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Obsah příspěvku 1. Očekávání a vize 2. Kariérní cesty KS 3. Standard učitele 4. Kariérní cesta rozvoje profesních kompetencí 5. Atestační řízení

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015

AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKADEMIE STING, o.p.s., vysoká škola v Brně Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 AKTUALIZACE 2015 Brno, květen 2014 1 ÚVOD Aktualizace Dlouhodobého

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více