DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA MILAN CABRNOCH A KOL.
|
|
- Jana Ševčíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA MILAN CABRNOCH A KOL Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
2 CEVRO Liberálně-konzervativní akademie, 2009 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
3 OBSAH Jaroslav Blahoš PŘEDMLUVA Milan Cabrnoch DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Z VOLEBNÍHO PROGRAMU ODS Ondřej Mátl FAKTA O STÁŘÍ A STÁRNUTÍ OBYVATEL NÁRODNÍ PROGRAM PŘÍPRAVY NA STÁRNUTÍ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ŽIVOT VESELÝ SENIOR, NADAČNÍ FOND PROJEKT NADAČNÍHO FONDU VESELÝ SENIOR BURZA VZÁJEMNÉ POMOCI Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
4 4 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
5 PROF. MUDR. JAROSLAV BLAHOŠ, DRSC. předseda ČLS JEP PŘEDMLUVA Česká lékařská společnost J. E. Purkyně vítá každou aktivitu jednotlivců i skupin obyvatelstva, jejíž cílem je přispět ke kvalitě života v každém věku. Pro zdravotníky 21. století bude zcela nepochybně stále naléhavějším úkolem usilovat, aby trvale přibývajícímu šedivějícímu lidstvu se dostávalo optimálních životních podmínek. Podle známé definice Světové zdravotnické organizace (WHO) není pojem zdraví pouhé chybění nemoce, nýbrž stav celkové pohody tělesné, duševní i sociální. Je přirozené, že v průběhu stárnutí nastávají v každém živém organizmu, tedy i u lidí změny, které více či méně ovlivňují jeho život. Stáří nebo navrhované označení dlouhověkost či galantní francouzské označení třetí věk, vyžaduje poznávat a případně příznivě ovlivňovat specifické podmínky vnější i vnitřní, jak zdravotnické, tak i sociální. Pro stárnoucí lidstvo bude zdravotník stále více i sociálním pracovníkem. Hodně zdraví (a štěstí) jsou nejčastějším přáním při každé příležitosti. Přispění našim seniorům k radosti ze života bude pro ně naším nejcennějším dárkem. 5 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
6 6 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
7 MUDR. MILAN CABRNOCH poslanec EP za ODS DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Tento programový dokument vzniká v otevřené diskusi odborníků a politiků jako podklad pro práci Občanské demokratické strany. Zabývá se celým komplexem společenských změn spojených s prodlužováním života, s dlouhověkostí. Termín dlouhověkost jsme použili úmyslně namísto často užívaného termínu stárnutí. Stárnutí bývá mylně vnímáno jako problém, kterého je potřeba se zbavit, nějak se s ním vypořádat. Stárnutí přináší komplikace, dopady na důchodový systém, méně produktivních a více potřebných občanů, rostoucí potřebu lůžek v nemocnicích, léčebnách a ústavech, větší výdaje na léky. Nabízíme nový termín dlouhověkost jako výraz pro náš společný úspěch. Stáří není nemoc, ale přirozený výsledek toho, že jsme neumřeli mladí. Žijeme déle, než kdykoli předtím. Je to výsledek lepších životních podmínek, vyšší životní úrovně, lepší vzdělanosti a přístupu k informacím, vyšší bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zdravějšího životního stylu, kvalitnější a dostupnější zdravotní péče. Proč vlastně žijeme déle, jaký to má smysl? Žijeme déle než kdykoli předtím, a to nemusí znamenat, že budeme déle nemocní a bezmocní, déle závislí na důchodech a péči druhých. Žít déle může stejně tak dobře znamenat déle se radovat ze života, déle být prospěšný sobě, své rodině a celé společnosti. DLOUHOVĚKOST NENÍ PRO SPOLEČNOST KOMPLIKACÍ, PROTI KTERÉ SE MÁME BRÁNIT, ALE ÚSPĚCHEM, KTERÝ MŮŽEME VYUŽÍT Senioři budou v příštích desetiletích tvořit stále významnější díl společnosti. Vážíme si práce, kterou odvedli, a zkušeností, které mají. Seniory chápeme jako plnohodnotné členy společnosti. Tvoří velkou pracovní sílu, kvalifikovanou a zkušenou. Je důležité, aby se mohli na trhu práce uplatnit podle svých možností a své vůle. Senioři jsou také spotřebitelé, kteří na trhu rozhodují o úspěšnosti výrobků, a v neposlední řadě i voliči, kteří ve volbách rozhodují nejen o sobě a své budoucnosti, ale o budoucnosti celé společnosti. Nemůžeme se vyhnout realitě. Ve společnosti, díky jejím úspěchům, bude narůstat poměr starých k mladším. Pokud nebudeme situaci odpovědně řešit, hrozí mezigene- 7 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
8 rační konflikt. Mladí budou totiž muset nejen živit více důchodců než dnes, ale také splácet veřejné dluhy, které dnes my, budoucí důchodci, neodpovědně vytváříme. Hlavní cestou k řešení musí být zvyšování produktivity jejich práce. Většina seniorů, uvádí se cca 97% ve skupině mezi 65 a 74 lety, jsou zdraví a soběstační lidé. Často jsou tito zdraví a soběstační senioři svým způsobem diskriminováni, když se společnost, politici a veřejné zdroje soustředí pouze na ty cca 3% seniorů, kteří potřebují péči. Plným právem očekávají senioři rovnoprávné a důstojné postavení ve společnosti. Zdraví a soběstační senioři možná již nejsou tak rychlí a draví, naproti tomu mají velké zkušenosti a znalosti. Každý rozumný zaměstnavatel si cení starších pracovníků, kteří své zkušenosti předávají mladým a doplňují jejich nedočkavost svou rozvahou. VYTVOŘÍME LEGISLATIVU, KTERÁ NEBRÁNÍ SVOBODNÉ DOHODĚ MEZI ZAMĚSTNANCEM A ZAMĚSTNAVATELEM Úkolem společnosti je vytvořit takovou legislativu, která nebrání svobodné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, umožní nalézt i pro starší pracovníky takovou pracovní dobu a další pracovní podmínky, které jim umožní pracovat tak dlouho a tolik, kolik budou chtít. Své místo má i aktivní podpora zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají starší pracovníky. Budeme vždy hájit základní princip: pracovat se musí vždy vyplatit a doplníme ho logickým dávat práci se musí vždy vyplatit. PRACOVAT SE MUSÍ VŽDY VYPLATIT; DÁVAT PRÁCI SE MUSÍ VŽDY VYPLATIT Naše společnost se velice rychle vyvíjí. Překotně nastupují nové technologie, nové znalosti. Každý občan se s tímto pokrokem musí vyrovnat. Pro starší občany je to stejně důležité jako pro mladé, a možná trochu méně snadné. Je proto namístě podporovat přístup ke vzdělávání ve všech věkových kategoriích. Zvláštní místo mají komunikační a informační technologie, jmenovitě mobilní telefony a práce s internetem. Kontakt s blízkými, ale i s úřady a dalšími, je pro každého zásadní, s akcentem na občany s omezenou mobilitou. Schopnost hledat a nacházet informace na internetu, rozděluje podle některých společnost více, než před několika desetiletími znalost psaní a čtení. V politice dlouhověkosti je vzdělávání a školení seniorů v práci s komunikačními a informačními technologiemi na předním místě. PODPORUJEME VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ Každý z nás chce být užitečný. Moudrá společnost umí využívat zkušeností svých seniorů. Je pochopitelné, že ne všichni mohou či chtějí pracovat. Můžeme využít 8 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
9 potenciál seniorů i mimo vlastní práci. Budeme podporovat zapojení starších občanů do výchovného procesu ve školách na všech úrovních. Starší lidé mohou přirozenou formou sdělovat dětem své životní zážitky a předávat jim své zkušenosti. Některé obce již připravily programy, kde žáci škol učí seniory pracovat s počítači a in ternetem, a ti jim to oplácejí, když je učí háčkovat, vyšívat či plést pomlázky. Podporujeme i projekty dobrovolnické pomoci mezi seniory a projekty sociálního podnikání. Dnešní i všechny budoucí generace seniorů musí vědět (a být schopni plánovat) jaké důchody budou mít pro zajištění kvalitního života ve stáří, kdy už se nebudou moci spolehnout na pracovní výdělky. Naše důchody jsou extrémně závislé na státem organizovaném průběžném systému. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná, a proto musíme pokračovat v důchodové reformě směrem k vícezdrojovému systému. DNEŠNÍ PRŮBĚŽNÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM NEZAJISTÍ DŮSTOJNÉ STÁŘÍ PŘÍŠTÍM DŮCHODCŮM Má-li důchodový systém v budoucnosti zajistit důstojné stáří, nemůžeme si nalhávat, že vystačíme pouze se státním průběžným systémem. Do důchodového systému budeme muset dávat více soukromých prostředků, a to na ryze individuální a dobrovolné bázi. Prosazujeme různé formy připojištění a spoření na důchod včetně většího zapojení zaměstnavatelů. Zvláštní kapitolou je bydlení seniorů. Nejde jen o bezbariérové a dobře fyzicky dostupné byty. Zvláště v některých, větších městech, není dostatečná nabídka bytů vhodných pro seniory svou velikostí a cenou. Velké byty v atraktivních centrech se pro jejich obyvatele po odchodu do důchodu stávají finančně neúnosné. PODPORUJEME VHODNÉ BYDLENÍ PRO SENIORY Budeme podporovat obce i soukromé investory v programech hledání a vytváření vhodného bydlení pro seniory. Současně varujeme před izolováním seniorů a vytvářením uzavřených a oddělených senior městeček. Jedním z doprovodných jevů dlouhověkosti je osamění. S rostoucím věkem přibývá těch, kdo ztratili životního partnera a žijí sami. Hledáme příklady, které ukazují, jak může být starší občan užitečný druhým. Ať už je to pomoc v domácnosti, s výchovou dětí, ve školkách i školách, nebo pomoc jiným, potřebnějším seniorům či zdravotně postiženým. Naše babičky a dědové často umí věci, které již my neumíme, a mohou je naučit naše děti. 9 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
10 PODPORUJEME PROJEKTY MEZIGENERAČNÍHO PROPOJOVÁNÍ Budeme aktivně podporovat projekty mezigeneračního propojování a zapojování především osamělých seniorů do společnosti. Jednou z cest propojování nejen osamělých seniorů je využívání komunikačních technologií. Prosadíme dostupnost kvalitního připojení k internetu pro seniory tak, aby mohl být využíván v rámci služeb dlouhodobé péče (telemedicína, tísňová volání a další) i pro běžnou komunikaci mezi seniory. KVALITNÍ DOSTUPNÉ PŘIPOJENÍ K INTERNETU PRO VŠECHNY SENIORY Ke stáří pochopitelně patří jistá omezení. Stárnoucí lidé se kromě osamělosti nejvíce obávají ztráty soběstačnosti. Uvědomujeme si, že většina seniorů jsou lidé soběstační. Těm ostatním je třeba pomoci tak, aby zůstali důstojnými a plnoprávnými občany. Na tomto místě je třeba připomenout právo každého občana svobodně si zvolit místo, kde žije a kde zestárne. Každý z nás si přeje být doma. U starších, křehkých a často ne zcela samostatných občanů je toto přání ještě silnější. Musíme vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby i ti senioři, kteří potřebují pomoc, mohli zůstat doma a nemuseli být umístěni do ústavů. O většinu z těch, kdo potřebují občasnou či každodenní pomoc, se starají jejich nejbližší životní partner, děti či rodiče, příbuzní, sousedi či přátelé. Tito takzvaní neformální, svépomocní pečovatelé poskytují mnohem více péče než všechny instituce dohromady. Přesto se jim nedostává žádného ocenění ani žádné podpory. PODPORUJEME VZDĚLÁVÁNÍ NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ Uvědomujeme si potřebu podpořit práci neformálních pečovatelů a nabídnout jim možnosti vzdělávání. Každý, kdo s láskou pečuje o svého blízkého, chce pečovat co nejlépe a přivítá možnost naučit se správné péči. Velice důležitou součástí podpory neformálních pečovatelů jsou odlehčovací služby, kdy instituce na určitou krátkou dobu převezme péči a umožní tak těm, kdo pečují, odpočinout si, vzít si dovolenou či si vyřídit to, co je třeba a na co při každodenní péči nezbývá čas. Velký prostor mezeru vidíme v roli obce při péči o své občany. Některé obce s velkým zájmem svým potřebným starším a zdravotně postiženým občanům pomáhají, jiné obce se o tuto oblast nezajímají. Vždy záleží na jednotlivcích, na někom, kdo se o pomoc zajímá a dovede ji zorganizovat. Chceme prohloubit odpovědnost obce za její seniory a pomoci obcím efektivně organizovat zdravotní a sociální služby. 10 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:13
11 ROLE OBCE V PRÁCI SE SENIORY JE KLÍČOVÁ A NEZASTUPITELNÁ Občané nejsou jen sportovci, žáci či kynologové, ale i senioři. Zaslouží si stejnou pozornost a podporu. Právě obec, její zastupitelé a pracovníci obecních úřadů nejlépe znají místní situaci i své spoluobčany a jejich potřeby. Obec může nejúčinněji podpořit seniora při jeho začleňování či návratu do života společnosti. Navrhujeme vytvořit provázaný systém komunitních sester, které budou odborně ve spolupráci s radnicemi organizovat zdravotní a sociální sužby pro seniory v obcích. Jistě se nevyhneme tomu, že někteří staří občané budou potřebovat takové služby, které již jejich rodina a blízcí nezvládnou. K tomu je zde celý systém zdravotních a sociálních služeb. Jde o služby terénní, poskytované v domácím prostředí klienta, služby ambulantní, za kterými klient dochází, a služby stacionární, kdy je klient ubytován v zařízení. TERÉNNÍ, AMBULANTNÍ I ÚSTAVNÍ SLUŽBY S CÍLEM ZACHOVAT ČI VRÁTIT KLIENTOVI SOBĚSTAČNOST U všech těchto služeb je zapotřebí na prvním místě usilovat o návrat klienta do jeho přirozeného prostředí. Služby musí být poskytovány primárně s cílem vrátit pacientovi soběstačnost, pomoci mu zůstat či vrátit se domů a postarat se o sebe sám, případně s pomocí rodiny. Zvláště umístění do lůžkového zařízení je často chybně chápáno jako konečný stav, kdy ani klient, ani jeho blízcí, ale ani profesionálové nepočítají s jeho návratem domů. To je velká chyba. Budeme podporovat takové zdravotní a sociální služby, které směřují k návratu soběstačnosti klienta. Služby musí být poskytovány na míru potřeb klienta. Kvalifikovaní odborníci, například již zmíněné komunitní sestry, mohou podle potřeb klienta navrhnout vhodnou kombinaci zdravotních a sociálních, terénních, ambulantních i lůžkových služeb a kombinovat je vhodně s péčí rodiny. Vše s cílem co možná největšího navrácení soběstačnosti klienta. Při všech službách, ať zdravotních, tak sociálních, je potřeba důrazně trvat na jejich kvalitě. Cestou ke kvalitě je vytvoření standardů kvality, jejich důrazné vyžadování a kontrola, a jejich vývoj. Řada standardů již byla vytvořena, mnoho ještě chybí. KVALITNÍ SLUŽBY UŠITÉ NA MÍRU POTŘEB KLIENTA Existují standardy péče, ale chybí například standardy pro ubytování a další. Ruku na srdce, kdo z nás by chtěl dobrovolně trávit měsíce či roky (možná poslední) života například na čtyřlůžkovém pokoji s lidmi, které předtím vůbec neznal? Prosadíme 11 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
12 vytvoření takových standardů, které pomohou poskytovat zdravotní a sociální služby v odpovídající kvalitě. Zvláštní pozornost si zasluhuje dostupnost služeb dlouhodobé péče. Zatímco ve větších městech a aglomeracích jsou služby dostupné bez větších problémů, ve venkovských oblastech je tomu právě naopak. Často v dostupném okruhu bydliště potřebného klienta nelze nalézt vůbec žádného poskytovatele žádané služby. To rozhodně změníme, především ve spolupráci s obcemi. SLUŽBY DLOUHODOBÉ PÉČE Často hovoříme o službách zdravotních a službách sociálních. Organizačně jsou tyto služby v České republice zcela odděleny a jejich koordinace je věcí náhody. Připravujeme koncept dlouhodobé péče, kde chceme po vzoru mnoha nejen evropských zemí spojit poskytování sociálních a zdravotních služeb v rámci dlouhodobé péče do jednoho systému. Navrhneme jeho oddělené organizování i financování. Citlivým tématem je také péče o umírající. V České republice je tzv. hospicová a paliativní péče dostupná jenom části občanů zejména podle toho, kde žijí. Na komplexní péči, která zmírní fyzické i duševní utrpení, by však měl mít právo každý bez ohledu na své bydliště. Podpoříme proto rozšíření domácí i ústavní hospicové péče, abychom umožnili starým a nemocným lidem a jejím blízkým odpovídající podporu a péči. OTEVŘEME PROSTOR PRO SOUKROMÉ POSKYTOVATELE SLUŽEB DLOUHODOBÉ PÉČE A SOUKROMÉ INVESTICE Systém dlouhodobé péče je chronicky podinvestován. Stavební stav i zařízení některých poskytovatelů služeb jsou sotva vyhovující, většinou však katastrofální. Veřejné prostředky na investice do zařízení dlouhodobé péče dlouhodobě chybí a nelze očekávat zlepšení. Přitom právem očekáváme větší poptávku po službách a plným právem chceme jejich vyšší kvalitu. Cestou z tohoto patu je otevření prostoru pro soukromé investory, soukromé poskytovatele služeb dlouhodobé péče. Pro ně jsou důležité jasné standardy kvality služeb, kterou společnost žádá, a jasná pravidla úhrady poskytnutých služeb. Podstatnou úlohu hraje navrhované oddělení financí pro dlouhodobou péči a odstranění bariér, které brání kombinovat veřejnou a privátní úhradu těchto služeb. PONIŽUJÍCÍ A NEJISTÉ DOTACE ZÁVISLÉ NA ROZHODNUTÍ ÚŘEDNÍKŮ NAHRADÍME SYSTÉMEM PLATBY ZA POSKYTNUTOU PÉČI A JEJÍ KVALITU Podílet se na úhradě služeb dlouhodobé péče je přirozené, odpovědnost nemůže nést pouze stát a obec, ale i rodina a klient sám. Otevřeme diskusi o vyživovací povinnosti 12 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
13 dětí vůči rodičům. Nevyhneme se změně v rozdělování veřejných prostředků z nenárokových a nejistých dotací na transparentní úhradu za poskytnuté či objednané služby. Úhrada poskytnutých (či objednávaných) služeb bude vázána na jejich kvalitu. Nezmínili jsme další důležitá témata, jako je například křehkost seniorů ve veřejném i soukromém životě, problematika vysokého rizika sebevražd mezi seniory či nesmírně smutné téma násilí na seniorech, jejich zneužívání a týrání. Nezmínili jsme ani například mimořádný přínos linek důvěry či systémů krizové intervence. Všechna tato důležitá témata a mnoho dalších patří do okruhu otázek, na které při hledání postoje společnosti k dlouhověkosti musíme hledat a najít správné odpovědi. Tento dokument není návodem pro vytvoření zvláštního volebního programu pro seniory. Tak jako jsou senioři součástí společnosti, jako je výzva dlouhověkosti výzvou pro celou společnost, musí být program pro dlouhověkost součástí programu pro všechny. Dlouhověkost je naším společným úspěchem a pouze společně budeme umět využít výhody, které nám přináší. MUDR. MILAN CABRNOCH A SPOLUPRACOVNÍCI 13 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
14 14 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
15 Z VOLEBNÍHO PROGRAMU ODS 2009 KAPITOLA 7.5 PÉČE O SENIORY ČSSD není dlouhodobě ochotna podpořit důchodovou reformu. Už v roce 2004 byla ustavena Bezděkova komise expertů. V roce 2005 předložila závěry, které měly vést k politické dohodě nad základním směrem důchodové reformy. ČSSD a KSČM tuto dohodu odmítly podepsat. První etapu důchodové reformy projednávala v roce 2007 parlamentní politická komise. Kompromisní dohodu nakonec vedle KSČM nepodpořila opět ČSSD. NA CO NAVAZUJEME První etapa důchodové reformy stabilizuje důchodový systém. Vládou ODS prosazená první etapa důchodové reformy je prvním důležitým krokem k dlouhodobé stabilizaci důchodového systému. Čtyři valorizace důchodů. Čtyři valorizace důchodů od ledna 2007 do ledna 2009 způsobily, že v roce 2009 bude nejvyšší reálná hodnota důchodů od roku Průměrný vyplácený důchod v té době stoupl celkem o Kč. Zastavilo se rozevírání nůžek mezi příjmy důchodců a ekonomicky aktivních. Pracujícím důchodcům byly nově přiznány slevy na dani. CO PROSAZUJEME Senioři si zaslouží důstojné postavení ve společnosti a kvalitní život. Stárnutí populace patří mezi hlavní témata, kterými se musí společnost v následujících letech zabývat. Tento trend vyvolává nový pohled na řešení předchozími vládami zanedbávané situace seniorů, a to nejen v podobě pravidelně zvyšovaných příjmů pro současné i budoucí seniory, ale i celkovým přístupem k seniorům. Podpora péče o seniory v domácím prostředí. Výrazně podpoříme péči o seniory v jejich domácím prostředí a přirozené komunitě, rozšíříme chybějící a nedostatečné služby. Na úrovni obcí s rozšířenou působností vytvoříme komunitní centra sociálně-zdravotní péče. S využitím evropských prostředků vytvoříme systém komunitních 15 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
16 geriatrických sester a lékařů s prohloubeným geriatrickým vzděláním. Pokud bude rodina v domácí péči pečovat o seniora závislého na pomoci jiných osob ve vyšším stupni, umožníme pečujícím daňový odpočet ve stejné výši jako při péči o dítě. Podpoříme především rozvoj stacionářů pro seniory a terénních a ambulantních sociálních služeb. Zavedeme zvláštní pojištění, které lidem v době ekonomické aktivity umožní získat další peníze pro hrazení sociálních a zdravotních služeb v případě bezmocnosti ve stáří a zvýšit si tak kvalitu života i v seniorském věku. Podpora připojištění a spoření na důchod. Podpoříme pravidelnou valorizaci důchodů, protože si nepřejeme rozevírání nůžek mezi příjmy ekonomicky aktivní části obyvatelstva a penzisty. Záleží nám na sociální soudržnosti a podporujeme mezigenerační solidaritu. Prosazujeme různé formy připojištění a spoření na důchod, včetně většího zapojení zaměstnavatelů a možnosti částečně použít zlomek odvodů na důchodové pojištění na fondové důchodové spoření. Toto spoření na důchod bude organizované státem a bude dobrovolné. Fondové hospodaření bude založeno na partnerství veřejného a soukromého sektoru a bude pod důsledným dozorem státu. Tyto změny mají dlouhodobý charakter a neměly by podléhat výkyvům politického cyklu. Proto zde chceme dosáhnout co nejširší politické shody. Pokračování důchodové reformy. Česká populace velmi rychle stárne a reakce na demografický vývoj je snad nejdůležitější dlouhodobou výzvou, které čelíme. Čeští penzisté jsou extrémně závislí na státem organizovaném průběžném systému, a to v míře, která je ve vyspělém světě nebývalá. Vzhledem k demografickému vývoji náš důchodový systém ze všeho nejvíce připomíná státem organizované pyramidové schéma a hazardní hru typu letadlo. Odmítáme populismus a krátkozraké strkání hlavy do písku před demografickým vývojem. Příští generace nás proklejí, pokud nebudeme reformovat důchodový systém. Bez reformy ohrožujeme penze nejen budoucích, ale i stávajících penzistů. Zodpovědný přístup k současným i budoucím seniorům. ODS se chová zodpovědně vůči současným i budoucím seniorům, proto chceme a musíme pokračovat v důchodové reformě. Má-li důchodový systém v budoucnosti zajistit důstojné stáří, nemůžeme si nalhávat, že vystačíme pouze se státním průběžným systémem. Do důchodového systému budeme muset dávat více soukromých prostředků, a to na ryze individuální a dobrovolné bázi. Cokoliv jiného znamená dostávat do stavu bídy budoucí generace penzistů, dnešní lidi mladšího a mladšího středního věku. Nebudeme v této jasné a zřetelné věci obelhávat českou veřejnost. Máme jen možnost důchody reformovat, anebo zbídačit budoucí penzisty či zvýšenými daněmi a odvody udusit českou ekonomiku. 16 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
17 Posílení mezigenerační solidarity. Navrhujeme částečné snížení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem a převedení ušetřených peněz do důchodového pojištění. Současně chceme otevřít diskusi, zda je správné, aby rodiče dětí, které jsou budoucími plátci důchodového pojištění, platili stejnou výši důchodového pojištění jako bezdětní. Základní sazba důchodového pojištění placeného zaměstnancem by tak mohla být například symbolicky zvýšena o 1 až 2 % s tím, že rodiče dětí by měli nižší sazbu právě o výše uvedená procenta. Rodiče dětí by tak platili stejné odvody jako dnes, bezdětní o 1 až 2 % vyšší. Šlo by o výraz solidarity bezdětných s rodiči dětí, které budou jednou financovat průběžný důchodový systém. Takto vzniklé finanční zdroje by umožnily princip dobrovolné přímé asignace 1 % z důchodového pojištění rodičům, případně pěstounům. Tímto krokem se bude výrazně demonstrovat mezigenerační solidarita v rodině a zavede se žádoucí částečná vazba mezi počtem řádně vychovaných dětí a příjmem v době důchodu. STÁRNUTÍ V OSTATNÍCH KAPITOLÁCH VOLEBNÍHO PROGRAMU ODS Zdravotnictví účinně reagující na postupné stárnutí obyvatelstva. Zdravotně zajištěné stáří je naší prioritou. Seniory a invalidy ochráníme sociálně únosným limitem spoluúčasti na zdravotní péči. Zavedeme nový typ dobrovolného ošetřovatelského připojištění a související daňová zvýhodnění. Takové připojištění pomůže budoucím seniorům lépe zvládnout náklady na zdravotní a zdravotně-sociální ošetřovatelské služby v souvislosti s jejich stářím. Účinnou podporou domácí péče dáme seniorům skutečnou možnost se rozhodnout, kde chtějí v případě dlouhodobé nemoci pobývat zda v léčebně, nebo doma. Zavedeme státem garantovaný systém financování hospicové péče. Podporována bude jak lůžková, tak i stacionární a domácí hospicová péče. Podpora vzdělávání a výzkumu v medicíně. Budeme pokračovat v podpoře nedostatkových profesí, především praktických lékařů, záchranářů, stomatologů, s využitím evropských fondů. Nadále budeme podporovat zdravotníky v ošetřovatelství i zvýšení kompetencí sester a jejich emancipaci jako důležité součásti zdravotní péče, zvláště o seniory. Lépe oceníme jejich práci (např. samostatně pracující diabetologické sestry, sestry domácí péče, geriatrické sestry apod.). Máme připraveno legislativní řešení pro převod, prodej a dědění praxí. Fakultní nemocnice transformujeme na univerzitní nemocnice na neziskové bázi. Na jejich řízení a kontrole se budou společně podílet stát a univerzity, nebudou privatizovány. 17 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
18 Vzdělávání pro každého a kdykoliv v průběhu života. Chceme každému umožnit získat kdykoli během života novou kvalifikaci. Podpoříme rozšíření funkcí odborně zaměřených středních škol jako center celoživotního vzdělávání. Zajistíme efektivní využití prostředků evropských fondů k adresné podpoře dalšího vzdělávání občanů. Rozvoj a obnova sportovní infrastruktury. Jedná se o rozvoj stěžejní sportovní infrastruktury, která zajišťuje přípravu mládeže, ale i seniorských sportovců. Musí být jasně definována pravidla takové podpory a spoluúčast příjemců podpory. 18 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
19 ING. ONDŘEJ MÁTL, MPA, MSC. analytik FAKTA O STÁŘÍ A STÁRNUTÍ OBYVATEL * Populace stárne a bude i nadále stárnout. Společnost přitom dnes vlastní proces stárnutí vnímá spíše jako hrozbu. Podle průzkumu veřejného mínění realizovaného společností STEM se důchodového věku a stáří obává přes 60 % lidí. Důvodem obav je zejména nedostupnost a špatná kvalita služeb pro staré lidi. Dostupnost sociálních služeb pro seniory hodnotí dobře necelá třetina Čechů, zdravotní péči o staré lidi hodnotí pozitivně přes tři pětiny dotázaných a tři čtvrtiny lidí nejsou spokojeny s výší důchodů a považují ji za nedostatečnou. Stárnutí populace je jednou z nejviditelnějších společenských a ekonomických změn odehrávajících se v současném světě. K základním faktorům ovlivňujícím průměrný věk populace a tím také její stárnutí patří vývoj plodnosti a porodnosti (se zaznamenanými výkyvy a trendem dlouhodobého poklesu), úmrtnost obyvatel (kde zaznamenáváme oddalování úmrtí do vyšších věkových kategorií a s tím související prodlužování délky lidského života) a migrace obyvatel. Populace České republiky bude v nadcházejícím období procházet podobně jako v ostatních zemích poměrně výraznou demografickou transformací, která spočívá v nárůstu počtu současně žijících generací. Je to způsobeno především postupným prodlužováním délky lidského života a snižováním počtu dětí narozených * Tato kapitola vznikla na základě výstupů projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, který byl realizován na základě usnesení Vlády České republiky ze dne 11. června 2007 č Cílem tohoto projektu, který byl realizován od června 2007 do ledna 2009, bylo identifikovat, zhodnotit a komunikovat problémy stávajícího stavu, dlouhodobé výzvy sektoru zdravotnictví a s nimi spojené očekávané problémy, kterým bude muset české zdravotnictví čelit. Jedním z témat, kterými se projekt zabýval, bylo také stárnutí obyvatel a to zejména v souvislosti s dlouhodobou péčí. Na projektu participovaly ODS, KDU-ČSL, Strana Zelených a KSČM. MUDr. Milan Cabrnoch se na projektu podílel jako expert delegovaný za ODS. 19 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
20 ženám dané generace. V zemích, kde došlo k výrazným výkyvům porodnosti v důsledku druhé světové války tzv. silné poválečné ročníky je tento jev dále akcentován vstupem této silné poválečné vlny narozených do silné seniorské vlny. Tyto silné poválečné ročníky začnou od roku 2010 vstupovat do věkové kategorie 65 a víceletých občanů. Graf 1: Dlouhodobý předpokládaný populační vývoj (ČSÚ, Burcin, Kučera) Zdroj: Kol. autorů, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR. Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Praha, Str. 43. Jak je patrné z předchozího grafu, v období mezi rokem 2000 až 2030 bude docházet k výrazné změně věkové struktury populace dojde k výraznému snížení podílu dětské populace a populace ve věkové kategorii 20 až 44 let a k výraznému nárůstu populace ve věkové kategorii 65 až 84 let a k postupnému nárůstu populace ve věku nad 85 let. V období po roce 2050 bude docházet k ustálení proporce jednotlivých věkových skupin (pokud nedojde k dalším událostem, které povedou k výrazným poklesům porodnosti a následně k nárůstu této proporce) a růst seniorské populace se bude odehrávat v nejstarších věkových kategoriích 90 letých a sto a více letých obyvatel v důsledku prodlužování délky života. V následující tabulce jsou zachyceny prognózované počty obyvatel ve třech základních věkových skupinách v roce 2050 podle prognóz různých institucí, ve kterých je uváděna i Česká republika. 20 DLOUHOVĚKOST JAKO POLITICKÁ PRIORITA Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
21 Tabulka: Prognózy počtu a věkové struktury obyvatel v roce 2050 Zdroj: Kol. autorů, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR. Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Praha, Str. 45. Rozdíly v prognózovaném počtu obyvatel v jednotlivých základních věkových skupinách ukazují na obtížnost předpovědí. Všechny však ukazují na to, že dojde nejenom k výraznému nárůstu počtu obyvatel ve věkové skupině 65 a více let, ale že se především výrazně změní poměr tzv. indexu stáří to je počtu obyvatel, kteří budou odkázáni na zajištění zdrojů populací v ekonomicky aktivním věku (20 až 65 let). V nejpříznivějším případě se jedná o nárůst z 22 na 45 a v nejméně příznivém na 76 let. Obdobným vývojem budou procházet i ostatní země evropského prostoru. Nárůst indexu stáří je zachycen v následujícím grafu. Jedná se o střední variantu prognózy OSN a roky 2000 a Tato populační prognóza je z dostupných prognóz nejaktuálnější, její revize byla provedena v roce 2006 a vývoj je zachycen do věkové kategorie 100 a více let. Samotný index stáří je určen normativně na základě kalendářního věku. Jeho reálná ekonomická podoba však bude určována průměrným zahájením ekonomicky aktivního věku (ukončení vzdělávání) a jeho ukončením (odchodem do starobní penze ). K pozdějšímu zahájení ekonomicky aktivního věku bude nepochybně docházet. To povede mimo jiné ke zvýšení indexu závislosti mladé generace (která bude déle závislá na podpoře ekonomicky aktivní populace). Tento posun může být vyrov- 21 Dlouhovekost_2009_pantone_539.indd :24:14
ODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
VíceDlouhov kost jako politická priorita
Dlouhov kost jako politická priorita MUDr. Milan Cabrnoch Jihlava, 14. ledna 2010 Evropský parlament a moje odpov dnosti Koordinátor ECR ve Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku Člen Výboru pro životní
VíceProblematika seniorů v České republice
Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceKoncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika
Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceProblematika seniorů v České republice
Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceKoncepce prorodinné politiky města Hradce Králové na období
Koncepce prorodinné politiky města Hradce Králové na období 2016 2020 schválená usnesením Zastupitelstva města Hradce Králové č. 1017/2016 dne 29. 3. 2016 Hradec Králové věnuje dlouhodobě pozornost vytváření
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceStrategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777
Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující
VícePolitika přípravy na stárnutí
Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím
VíceStárnutí jako politické téma. MUDr. Milan CABRNOCH, MBA
Stárnutí jako politické téma MUDr. Milan CABRNOCH, MBA milan@cabrnoch.cz Naše společnost stárne máme méně dětí podpora porodnosti žijeme déle politika pro seniory ubývá občanů? 2 3 Podpora porodnosti podpora
VíceKvalita života ve stáří
M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í Kvalita života ve stáří Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 Kvalita života ve stáří Národní program přípravy
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VícePodpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceNárodní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Obsah Demografický vývoj v České republice Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Národní akční plán podporující pozitivního
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele Příjemce: Delegace Č. předchozího
VíceMožnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu
Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VícePéče o zdraví stárnoucí pracovní populace
Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceStárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí
Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj základních demografických charakteristik populace na území dnešní ČR
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. 9. 2013 2013/2061(INI) NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012 2020 inovativní
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
VíceOPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)
OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti
VíceProjekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ
VíceKONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE
KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ
VíceSociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč
Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka
VíceKomunitní plánování věc veřejná
Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceRole nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha
Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VícePomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje
Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb
VíceKomunitní plánování - věc veřejná
Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného
VíceBydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum
Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior
VíceProgramový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby
Programový rámec OPZ Program: Operační program zaměstnanost Prioritní osa: 2 Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita: 2.3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl:
VíceAKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI
AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné
VíceProblematika dlouhodobé péče
Problematika dlouhodobé péče Hledání možných cest řešení problémů financování českého zdravotnictví Ing. Ondřej Mátl, MSc. Praha, 11. listopadu 2008 Společnost vnímá výzvu/problém stárnutí populace Populace
VíceDLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku
DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE
VíceNemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost
Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR České nemocnice - ZAMĚSTNANCI stresující pracovní podmínky
VíceModernizace zdravotních systémů v zemích EU
Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému
VíceProjekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI
Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které
VícePODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO
PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO Jak podpořit pečující osoby v rámci Pardubického kraje Senát Parlamentu ČR 5. března 2019 Pardubický kraj ČR Pardubický kraj Obyvatelstvo 10 637 794 519 878 4,89%
VíceZdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek
Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem
VíceZdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO
Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO
VíceVybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch
Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceSlužby, programy a pomoc pro seniory ve městech
"MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče
VícePodpora neformálních pečovatelů
Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících
VíceDŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceNárodní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016
Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti
VíceVyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody
Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco
VícePříprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život
VíceJE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?
JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace
VíceInstitut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra
Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
VíceStárnoucí populace a nové technologie
Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí
VíceKvalita života ve stáří
Kvalita života ve stáří Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 až 2012 Obsah 1 Úvod... 2 2 Základní principy... 4 3 Strategické priority... 9 4 Aktivní stárnutí... 9 5 Prostředí a komunita
VíceProč potřebujeme důchodovou reformu?
Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná
VíceNárodní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012
Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti
VíceSoučasný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví
Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení
VíceKomunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář
Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o
VíceJaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek
Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR
VíceVize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VícePodmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let
VíceMožnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.
Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány
VíceEHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež
EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
VíceIndikátory sociálního podniku.
Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory
VíceModel sociální služby Chráněné bydlení
Model sociální služby Chráněné bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceZELENÁ PRO ZAMÌSTNANCE KLIDNÁ SÍLA
KLIDNÁ SÍLA WWW.KDU.CZ KDU-ČSL prosazuje: Vyvážený partnerský vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, který nebude podvazovat podnikatelské aktivity zaměstnavatelů a zaměstnancům zaručí jistotu ocenění
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceCíle a hlavní úkoly. v prevenci pracovních rizik. v České republice
Cíle a hlavní úkoly v prevenci pracovních rizik v České republice Strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro období 2008-2012 Střednědobá strategie Společenství si s ohledem na
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
VíceAge management Dotazníkový průzkum: věková skupina 50+ a trh práce Ve spolupráci s Komunitním Centrem Domus Vitae
Age management Dotazníkový průzkum: věková skupina 50+ a trh práce 2019 Ve spolupráci s Komunitním Centrem Domus Vitae Brochure Age management / report title Dotazníkový goes here průzkum: Section věková
VíceZdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.
Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu
VíceTransformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta
Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta 2016-2020 Poskytovatel název poskytovatele Zámek Nová Horka, příspěvková organizace statutární zástupce Mgr. Lukáš Spurný právní forma Příspěvková organizace
VícePotřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:
Česká koncepce oboru ošetřovatelství Koncepce ošetřovatelství České republiky Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených národů, Světové
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceVzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015
Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3
Vícepo modré společně Společně Plus pro nová pracovní místa
po modré společně Společně Plus pro nová pracovní místa Společně Plus pro nová pracovní místa Mgr. Petr Gandalovič volební lídr Ústeckého kraje Nezaměstnanost nepovažujeme jen za ekonomický, ale hlavně
VíceEvropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu
Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních
VíceZdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20
VíceEvropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování
Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,
VíceNárodní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až 2017 (NAP)
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR
MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceNaplňování koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina
Naplňování koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina Podpora mladých rodin, pomoc rodičům a dětem se obecně řadí mezi hlavní priority Kraje Vysočina. Kraj Vysočina průřezově podporuje vznik a zachování
VíceKomunitní služby a instituce
Komunitní služby a instituce Historie I. Raný středověk církevní instituce pomáhající chudým a starým lidem, později chudobince, starobince, kláštěrní a městské oše. domy 12. stol. špitály provozované
Více