Kulturní programy m síce b ezna

Transkript

1 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Kulturní programy m síce b ezna Hank v d m - Réva cimbálová muzika pro I. II. stupe ZŠ. - Záskok - Cimrmanova hra. - Zápis do tane ních. - Reality show Divadlo Bolka Polívky a divadelní spole nost Frída. - Helena Dvorná fotografie výstavní sí Staré radnice. - Dny R.A. Dvorského 12. ro ník koncert Kruhu p átel hudby Duo Bohemia Bass. - Klí ek Babka Ch apka pásmo pohádek. M stské muzeum - To je Sibi výstava fotografií Ji ího Hegera. - Cestování po Sibi i - Ji í Heger. - Krásy Moravy manželé Mervartovi. - Pohádka Volfovo rodinné loutkové divadlo pro d ti i dosp lé. Knihovna Slavoj - Jordánsko a Jeruzalém - minulost a p ítomnost. - Zahájení celostátního projektu Kde kon í sv t? T i programy (Malé tení, Literární sout ž a Výtvarná sout ž. Jedni ka - Veselá jarní zapichovátka - jejich výroba. - Jarní dekorace - výroba veselých jarních obrázk. - P edprodukce Juniorfilmu pro d ti od pátých t íd a dosp lé. - Karneval v zábavním centru na Zálabí. - XIII. ro ník celostátní sout že film Juniorfilm. - Prima va e ky. - Zví átka z kv tiná - jejich výroba. Léky podražily O t i procenta se zvýšily doplatky za léky. Zvláš citelný dopad je na pacienta, který je dlouhodob nemocný a užívá dražší medikamenty. N kte í pacienti se dostávají do situace, kdy jim je nabídnutý lék bez doplatku, ale byl jim p edtím jako nevyhovující odebrán pro nežádoucí ú inky, anebo se nehodí k ostatním p edepsaným lék m. Státní návšt va Vladimíra Putina Ruský prezident Putin p iznal morální odpov dnost Ruska za okupaci v srpnu 1968, ne však právní. To znamená, že Rusko požadavky na odškodn ní ob tí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do eskoslovenska neuzná. Vyjád il to slovy: Musím vám íci naprosto otev en, že samoz ejm neneseme žádnou právní odpov dnost, ale mravní odpov dnost tady je. Prezident Klaus sd lil, že o srpnu 1968 s prezidentem Putinem nemluvil a vyjád il to slovy: Já nevidím d vod, abych s prezidentem Putinem dnes 1. b ezna 2006 ešil to, co ud lal Brežn v v Sov tský svaz v srpnu N kte í politici a nevládní organizace návšt vu Putina kritizovali. Senátor Jaromír Št tina dokonce prohlásil, že pokud prezident Putin navštíví senát, tak on odejde! Rusko už splatilo naší republice stamilionový dluh a nadále jsme odb rateli jejich zemního plynu. Z Ruska ho odebíráme plné dv t etiny své pot eby. Veletrh Holiday World Na pražském výstavišti v Holešovicích se uskute nil 15. ro ník veletrhu cestovního ruchu. Zastoupeno bylo 698 vystavovatel z padesáti zemí sv ta. Je nejv tším v rámci st ední Evropy. Veletrh navštívilo více jak 23 tisíc návšt vník. Naše m sto zastupovaly pracovnice M stského informa ního centra Jana Mikysková a Jana Vítová. 57

2 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 M sto Dv r Králové nad Labem se d lilo o vystavovatelský stánek se zoologickou zahradou, a ten byl sou ástí expozice Královéhradeckého kraje. Vladimír Remek v kosmu p ed 28 léty Tak tomu bylo dne 2. b ezna 1978 kdy vylétl první eskoslovenský kosmonaut. Byla to tehdy pro naši republiku veliká událost a byli jsme na to pyšní. Dnes je Vladimír Remek bez stranické p íslušnosti a pracuje jako europoslanec v Bruselu, kam byl vyslán voli i KS M, i když z této strany vystoupil. 10. ledna 1979 navštívil Vladimír Remek závod Tiba Zálabí. (Foto J. Nechvíl). Hospital Kuks a Milosrdní brat i - výstava Milosrdní brat i pat í k církevnímu ádu, který ovlivnil život hospitalu v Kuksu. P sobili zde od roku 1743 až do samého za átku druhé sv tové války a starali se o p estárlé a vysloužilé ze Sporckova panství. ádoví brat i se také starali o barokní lékárnu U granátového jablka, a jak sd lil kastelán Libor Švec: Vystaveny budou dobové fotografie a historické p edm ty a poda ilo se sehnat film, který zachycuje b žný život obyvatel hospitalu. Ješt v sedmdesátých letech minulého století sloužil hospital senior m, ale již bez ádových mnich. Ti se vrátili do ech po listopadu 1989 a v sou asné dob p sobí na Morav, kde provozují nemocnici a n kolik lékáren. Michail Gorba ov - 75 let Narozen 2. b ezna 1931 v Privolnoje Rusko mechanizátor traktorové stanice, len Komunistické strany SSSR, poslanec Nejvyššího sov tu, len ÚV KSSS, generální tajemní KSSS, prezident Sov tského svazu, p i pokusu o státní p evrat v zn n s rodinou na Krymu, 1992 vylou en z KSSS. Vdovec, manželka Raisa zem ela p ed sedmi lety, dcera Irina, vnu ky Xenija a Anastasia. Jak je uvedeno v tisku, z stává v cizin oblíbeným, zato doma je zatracován a vystaven opovržení. (K.L ). Je mu p i ítán na vrub pád sov tského imperia, chaos v zemi, hospodá ská mizérie a také prohibice, kterou zavád l. Pobírá d chod ve výši 12 tisíc našich korun, ale dovede si p ivyd lat na své p ezdívce Gorby (jako ochranná známka) a reklama na restauraci Pizza Hut. Ve volbách na prezidenta zcela propadl. O sou- asném Rusku tvrdí, že zde vládne finan ní diktatura Vladimíra Putina, ale jinak o n m mluví jako o zastánci práva a po ádku. O bývalém prezidentu Borisi Jelcinovi hovo il pro francouzský deník Le Monde takto: Byl to velmi nebezpe ný politik bez morálních zásad, cynik, který nem l úctu p ed lov kem a byl náchylný k hazardu. Žvanil bez jakéhokoliv sv domí. Ozdravovna D tský ráj Krajské zastupitelstvo rozhodlo, že uvolní peníze na opravu st echy d tské ozdravovny, která je nyní nazývána Království. Jedná se o ástku dosahující asi milion korun. V ozdravovn se lé í d ti s dýchacími potížemi. 58

3 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Volby názory ohlasy z tisku Královédvorské noviny b ezen 2006: Volte uvážliv nabádá lánek HaŠt v tomto zn ní: P i informacích o posledním z pr...r, který dopustili kormidelníci našeho m sta, nezbývá, než se trpn pousmát. Vrcholová reprezentace, kterou tvo í Dvoráci a SSD se op t p edvedla. Ptám se již pon kolikáté: Koho jste to zvolili, ob ané, do ela m sta? Co se ješt musí stát, abyste proz eli? Nehodlám rozebírat detaily celého pr švihu, to snad ud lají jiní, povolan jší. Chci jenom ve jménu budoucnosti op tovn apelovat na všechny, kte í to myslí s naším m stem opravdu dob e, aby p istupovali v pozdním jaru k volebním urnám s daleko v tší uvážlivostí a zodpov dností, než tomu bylo p i volbách minulých. Volte lidi odpov dné, volte své spoluob any, kte í mají rozhled a umí se dívat dále, než na špi ku svého ješitného nosu. Volte lidi s vizí, volte lidi, kte í alespo trochu inklinují k tomu, aby byli dobrými manažery. Budeme-li mít v ele m sta lidi, kte í bohužel dodnes nep ekro ili úrove školních sboroven o nahlížení na vývoj ani nemluv, pak nás nic dobrého ne eká. Rozhlédn te se kolem sebe a spo ítejte jenom t eba kolik vysokoškolsky vzd laných mladých lidí ze Dvora Králové se po ukon ení vzd lání vrátilo do rodného m sta! Najdete jich žalostn málo! Pro? Protože toto m sto jim bohužel nic nenabídlo a ani pro budoucnost nic nenabízí! Podpora podnikání kon í u billboardu tzv. pr myslové zóny. Jaká je koncepce rozvoje m sta? Žádná! A jak vidno jeho stávající p edstavitelé nedokáží ani pohlídat majetek, který jim byl sv en do opatrování! Drobná výzva m stskému kroniká i: Tento husarský kousek by jist zasloužil zachovat v písemné form jako odstrašující vzor i pro p íští generace. Kroniká : Pane HaŠt, kronika Váš lánek i výzvu p ijala, a protože si musí zachovat vyváženost, tak p ipisuje ješt lánek pana Miroslava Puše z Královédvorských list. Královédvorské listy. 2., 28. února 2006.: O p edvolební džungli Naše ekonomika je úsp šná, p estože vládne sociální demokracie (nikoliv protože vládne). S neúsp chy je to naopak. Ty jsou tady, protože vládne sociální demokracie (nikoliv p estože vládne). Tak n jak bych v nejstru n jší zkratce vyjád il obsah velice rozsáhlého textu Mgr. Vojt cha, nazvaného P ichází volební rok 2006 (Královédvorské noviny 27. ledna 2006). A to se samoz ejm týká situace nejen celostátní, ale i naší královédvorské (kde radnici ovládá koalice vedená Dvoráky). Jediným zp sobem, jak dosáhnout skute ného rozkv tu na obou uvedených frontách, je ve volbách, které nás v tomto roce ekají (komunální i sn movní), dát sv j hlas Ob anské demokratické stran. Mgr. Vojt ch to dob e ví, je lenem této strany, dokonce snad již podruhé. Po tzv. sarajevském atentátu, který pochopiteln žádným atentátem nebyl, protože tak nazývaný akt byl proveden v Praze v dob Klausova pobytu v Sarajev, a provalily se tehdy finan ní aféry ODS, když p ivedly naši spole nost tém ke krachu, ho tyto skute nosti z ejm znechutily, a tak p estoupil do Unie svobody. Le jeho mravní rozho ení nem lo dlouhé trvání US nesplnila jeho nad je a ambice, po krátkém vzestupu následoval její pád, a tak se Mgr. Vojt ch vrátil znova do l na té jediné správné pravicové strany ODS. lánek p. Vojt cha je naprosto jednostranný a nechci ho rozebírat. Všimnu si jen jedné v ci a to jsou aféry, které provázejí celý náš politický život odprava doleva. Podílejí se na n m p edevším ti politici, kte í jsou práv u moci, to je logické. Ale voli rychle zapomíná. Vadí mi aféry, a už je mají na sv domí lenové ODS nebo SSD, i ostatních politických stran, ale ješt víc mi vadí, když ti, kte í se r zných t ch podfuk a lumpáren dopustili t ebas už p ed n kolika lety, mají tu drzost a vyjad ují mravní rozho ení nad lumpárnami sou asnými, pokud je provád jí p íslušníci ostatních stran. To je vrchol pokrytectví a v našem politickém život se s ním setkáváme dnes a denn. A také mi vadí, že krom skute ných afér ( a že jich je požehnan ) existují i takové, které si politi tí podvodníci vymýšlejí, aby pošpinili politické odp rce a které jsou založeny na lži. Ono v tšinou sta í vyslovit a medii prohnat nepodložené podez ení i v domou lež a mnozí uv í a odp rcovy volební preference klesají. Jak prosté a ú inné, ale ubohé a sprosté. Uvedené lánky ponechává kroniká bez jakéhokoliv komentá e, zcela na p íštím, možném tená i kroniky. 59

4 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Dny R. A. Dvorského podvanácté K uvedenému dvanáctému ro níku uvedla editelka M stského kulturního za ízení Zuzana ermáková: Letos jsme pon kud zm nili rytmus koncert. První se bude konat ve tvrtek a druhý až v sobotu. Pozvány jsou orchestry nejen swingové, ale také z oblasti jazzu. Petr Ko ínek Jazz Orchestra spolupracuje s moravskými lidovými muzikami, soubor Ne ež propojuje jazz, folk a rock. Zajímavé bude také vystoupení pražského Magnum Jazz Orchestra, kde hrají žáci ZUŠ ve v ku od dvanácti do dvaceti let. Vrcholem festivalu bude asi vystoupení nejlepší eské jazzové zp va ky Eleny Suchánkové se souborem Jocose Jazz, která úsp šn vystupuje v Anglii a USA. Pr vodcem celého festivalu R.A. Dvorského byl muzikant Ji í Pavlík. Speciální t ídy v ZŠ R.A. Dvorského Jedna z nich by m la být otev ena v p íštím roce pro d ti, které mají poruchy u ení, jako je na p íklad dyslexie. Ale protože se na tuto školu obracejí rodi e s dotazem, zda je možné do t chto t íd umístit d ti z vyšších ro ník, odpov d la na to editelka školy Renata Tauchmannová takto: Jsme schopni p ijmout ješt žáky do druhých a t etích ro ník t chto t íd. D ti jsou v menším kolektivu, pracují s nimi speciální pedagogové, používají se speciální u ební pom cky. Velkým pomocníkem je moderní technika po íta e, které mají d ti p ímo ve t ídách. Také u ební osnovy jsou pro tyto d ti upravené a v p ípad možných zdravotních problém je žá ek doprovázen svým asistentem. Pokud u ení žák zvládne, je možné jeho p e azení do b žné t ídy. ZOO zachra te nosorožce Tak se nazývá výtvarná sout ž, která je sou ástí celosv tového programu. Sout ž bude vyhodnocena v ervnu a výt žek bude v nován celostátním program m, které mají zabránit vybíjení t chto velkých zví at. ZOO v našem m st chová v sou asné dob t iadvacet nosorožc ve t ech druzích, a to ji adí mezi nejv tší sv tové chovatele. Ad N kolik slov k nové knize V únorovém vydání Královédvorských list mohli tená i najít pod uvedeným nadpisem dva lánky, které se vztahují ke kronikou již podchycené události kolem nov vydané knihy. Pro úplnost ješt dva nové lánky, které toto od vod ují. Alexandra Ji i ková ( editelka muzea): P i jazykové korektu e text skute n došlo k p ehlédnutí n kolika pravopisných chyb. Toto pochybení celý kolektiv spolupracovník velmi mrzí. Zárove nás ale pobou ilo celkové vyzn ní uvedeného lánku (pozn. Pana Puše), který zpochyb uje hodnotu celé knihy. Již ve fázi p ípravy jsme si uv domovali, že p ed námi stojí náro ný a zodpov dný úkol. Snažili jsme se ud lat maximum, protože jsme tušili, že kniha bude zkoumána pod drobnohledem kritik. Historické texty jsme konzultovali s n kolika odborníky. Jazyková korektura byla provedena opakovan, a p esto z stalo v textu n kolik pravopisných chyb. S ohledem na výše uvedené jsme se rozhodli, že M stské muzeum vydá errata, tj. záložku s upozorn ním na chyby v publikaci. Errata budou vložena do jednotlivých knih a zárove voln k dostání v M stském muzeu a knihkupectvích pro ty, kte í si již knihu zakoupili. Redaktor M. Puš na to reaguje svým lánkem takto: 60

5 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Vážení tená i, p i tení textu, v n mž se paní editelka vyjad uje k mému jazykovému rozboru knihy o historii a sou asnosti našeho m sta, jsem stále více nabýval dojmu, že jsem m l p edstírat, že v té knize nejsou žádné chyby, p ípadn že jsou celkem nezávažné, že jich je jen n kolik a že jsou pouze pravopisné. To ovšem neodpovídá skute nosti a takový p ístup k v ci se neshoduje s mými zásadami. Je sice pravda, že jsem, asi podobn jako mnozí tená i, zvyklý na to, s jak drastickými chybami se denn setkávám v denním i periodickém tisku (Krkonošské noviny) i v ostatních mediích, ale i v beletrii a odborné literatu e i mluv našich politik, ale nejsem schopen se s takovým stavem smí it. Ty chyby v uvedené knize nejsou jen pravopisné, ale i tvaroslovné, skladebné, interpunk ní a stylistické, a není jich jen n kolik, ale velké množství. M j text nezpochyb uje hodnotu celé knihy, ale jen její jazykovou úrove. Nevím, pro celkové vyzn ní mého textu mohlo n koho pobou it. Pobu- ující je podle mne, jak neodborn a nezodpov dn byla jazyková stránky knihy odbyta, i to, jak na kritiku reaguje paní editelka. Jednodušší než p iznat vlastní chyby a ozna it viníky pochybení je p ejít do útoku proti tomu, kdo na chyby poukázal. Dovolím si ocitovat pár slov z dopisu, který jsem dostal p ed n kolika dny: Musíte být asi punti ká, ale jsme s Vámi zajedno v tom, že ten, kdo zplodil tolik chyb, knihu textov znehodnotil. Podle nás text m sto poškodil. Ale zdá se, že by na lavici h íšník nejrad ji vid li Vás. A to je i m j dojem. Miroslav Puš Co je to dula? ad našich ob an není známo co to vlastn ta dula je. Odpov znají ti, kte í navštívili zajímavý po ad v knihovn, když se mohli osobn seznámit s první eskou dulou Na ou Baliharovou z Miletína. Je to p edn zcela nová služba, která tu existuje od roku 2002 a která je ur ena t hotným ženám. Dula je speciáln vyškolená žena, která poskytuje t hotné žen informace a emocionální podporu, fyzickou podporu a pomoc b hem porodu, šestined lí, pokud to žena pot ebuje. Tedy v etn doprovodu ženy u porodu. V nabídce je také využití muzikoterapie, akupresury, energie reiky, šátku Rebozo, protitlakové masáže, polohování a n které prvky b išního tance, které mohou porod usnadnit. Sama Na a Baliharová k tomu uvádí: P ichází-li miminka na sv t v klidu, pohod a láskyplném prost edí, vyrostou z nich pak lidé, kte í budou um t také kolem sebe ší it klid, pohodu a budou si vytvá et láskyplné vztahy. Svaz postižených civiliza ními chorobami V polovin b ezna se konala výro ní sch ze tohoto Svazu, který se úsp šn za adil mezi aktivity našeho m sta. Na výro ní sch zi byly vybrány p ísp vky a p i jednání byla projednána otázka rekondi ního pobytu v Janských Lázních. P ihlášky na rekondici p ijímala paní Slávka Hlavatá. Skautské d jiny slovem Stanislava Veselého K padesátému výro í vniku skautingu v našem m st napsali dva zakládající lenové a zanícení inovníci Stanislav Veselý a Bohumil Munzar lánek, který byl a je dosud nejobsáhlejší ze všech tiskem (k významným výro ím) dále zve ejn ných. Byl jimi napsán v tehdejších Zprávách vlastiv dného kroužku v tomto doslovném zn ní: Stanislav Veselý a Bohumil Munzar: JUNÁCKÉ JUBILEUM P ed padesáti lety, 8. ledna 1920, sešlo se v našem m st n kolik chlapc, aby se pokusili uvést v život organizaci, o které s dychtivostí etli a po které toužili, SKAUTING. Zalíbil se jim pobyt v p írod, tábo ení i družný a p átelský život v oddílových sch zkách a na výletech. Netušili však, že se jim do cesty navalí balvany p ekážek, nepochopení, ned v ry i zjevného nep átelství. Ale nevzdali se i když jim byla odmítána pomoc ú ad i ve ejnosti, která tenkrát toto hnutí neznala a proto se o n j nezajímala. To však bylo snad t mto hoch m práv pobídkou, aby p esv d ováním, službami ve ejnosti, intenzivní inností a po ádáním p ednášek získávali krok za krokem p íze t ch, na kterých jim nejvíce záleželo, rodi 61

6 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 svých sv enc. To se jim poda ilo, a tak skauting zapoušt l u nás pevné ko ínky i ko eny a my se s ním setkáváme ve Dvo e Králové n. L. i po padesáti letech. D ležitou složkou junácké práce byla již od po átku služba ve ejnosti. Velmi asto byly konány po ádkové služby, sbírky pro dobro inné ú ely, zem d lské brigády, sb r surovin, sb r krmiva pro lesní zv, vysazování lesních stromk, za prvé republiky skautky p ipravovaly nadílky chudým d tem. K ve ejným službám adí se nes etné dobré skutky jednotlivc, ke kterým se každý junák a skautka zavazují p i slavnostním slibu. Prázdninové tábory jsou vyvrcholením celoro ní intenzivní práce v junáckých oddílech. Ale naši chlapci ani d v ata nep icházejí ve skautingu k hotovému. Svoje tábory si sami postaví, obstarají p ísun potravin, práci v kuchyni i vše ostatní. V táborech t ch nejmenších vede sice kuchyni n která ze starších skautek, ale pomocné práce stejn z stanou úkolem d tí, aby se jim už od mládí stala práce pot ebou. Družinová soustava je zárukou toho, že se na všechny dostane od asného rána až po no ní hlídky, které nejen u í d ti nebojácnosti, ale pomohou vnímavým srdcím odhalovat ta nejskryt jší tajemství p írody. Na krásné okamžiky, prožité v junáckých táborech, se do smrti nezapomíná. A byly to dobré tábory, a stály u Ivanského jezera u Rychnova n. Kn., v údolí Byst ice u Ho ic, na b ehu Orlice u Potštejna, Ratibo ickém údolí, pod Rezkem u Nového M sta n. Met., u Vrchlabí, u Rovenska pod Troskami, u p ehrady na Souši, za T šnovem i jinde, od t ch prvních až po ty lo ské v B luni, na Medlov a u Jesenného. Není mezi nimi rozdílu co do krásných prožitk, které vytvá í stejným dílem p írodní prost edí, cílev domý program a vzájemná souhra. Rozdíl je však v po tu ú astník, kterých bylo v prvních letech sotva 20 nebo 50, lo ského roku však už p es dv stovky. Ú ast vedoucích v Lesních školách pro v dce zkvalitnila a zpest ila program v klubovnách i na táborech. P lkruhy stan byly obohaceny o odvážné táborové stavby, brány, strážní v že i totemy. Dnešek je po všech stránkách náro n jší v erejška. Kdysi sta il k doprav táborového materiálu ru ní vozík, pak se jezdilo vlakem a pot ebné d íví na podsady se dopravovalo z blízké pily na vozících. Pozd ji se jezdilo nákladními auty a hotové podsady se dopravovaly na tábor již z domova, což zrychlovalo výstavbu tábor. Dnes si bez autobus SAD nedovedem p epravu do tábor a zp t již ani p edstavit. Podobn je tomu se stravováním. Jednoduchý, i když vydatný spar anský jídelní ek prvních tábor doznal zna ných zm n, a tak dnes s úsm vem pro ítáme rozmnožený ob žník rodi m z r. 1923, kde specifikované výdaje na stravu iní za chlapce na celý týden pouhých 30,- K. Dnes musí skautští kucha i a kucha ky ovládat celou škálu jídel a pochoutek, a to je samoz ejm znát i na rozpo tu. Stejn nezapomenutelné jsou tábory dív ího st ediska u Rychnova, Rovenska pod Troskami, v Antonínském údolí, u Jílovic, Jedlové v Orl. horách a jinde, i ten poslední v roce 1969 u Lužan. S tábory jsou nerozlu n spjaty i písni ky. Ty provázely život všech skautských generací od za átku až dodnes. Jsou to písni ky národní i skautské a mnohé z nich jsou p vodní. Vznikly na táborech nebo byly složeny pro oblíbené táborové ohn ve Dvo e, po ádané pro ve ejnost každým rokem, oby ejn na podzim. Jsou mezi nimi písni ky pochodové i dumavé,rozmarné i sentimentální. Mnohé se dostaly v opisech i do okolních st edisek, znárodn ly a když je náhodou zaslechneme zpívat n kde mimo Dv r, máme z toho radost. Z t ch nejpopulárn jších jmenujme alespo Královédvorští skautíci Karla Veselého a Jind icha Št rby, Munzarovu Westonovu Tornu, Yukon s náp vem br. Binháka a Naši vzpomínku napsanou Westonem na náp v jedné z královédvorských písni ek našeho rodáka R. A. Dvorského. Zpívalo se po první i druhé sv tové válce a jak by se nezpívalo i dnes, když lenkami instruktorského sboru jsou i dirigentky Smíšeného p veckého sboru SZK, u itelky Lidka Munzarová a Alena Sochorová. Každá innost, která se neomezuje na pouhý pobyt v p írod, vyžaduje vhodnou místnost. A ím je ta innost pest ejší a rušn jší, tím spíše to nem že být místnost ledajaká. Junácký program není pouhé sch zování, a tak to bylo v nejvzdálen jší minulosti jen n kolik sch zek, které se konaly v Hankov dom nebo v Podharti v restauraci U Rousk. Místnosti byly jednak nevhodné, a pak také finan n neúnosné. A tak nedostatek kluboven byl již od po átku hlavní brzdou dalšího rozvoje. Po st ídavém pohostinství v soukromých bytech, k l- 62

7 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN nách a prádelnách byla naší první klubovnou šatna bývalého tenisového h išt na Pilském mlýn, v místech dnešního skladu stavebnin. V eské Podharti se scházeli chlapci ve sklep tamní školy. Bylo to ešení provizorní, bylo nutno jednat, a tak došlo k rozhodnutí postavit alespo skromný DOMOV. Ale jak na to, když nebylo hotových pen z ani mecenáš, nebo rodi e junák a skautek byli p evážn d lníky nebo p íslušníky st edních vrstev. Nem l-li však skauting zaniknout, bylo nutno postavit klubovnu st j co st j. Rozhodli jsme se tedy postavit klubovnu na dluh a neváhali jsme ani zaru it se za jeho splacení svým p íjmem a majetkem. U inili jsme tak s v domím, že se o splacení dluhu postaráme po ádáním výd le ných podnik. O stavební místo bylo požádáno m sto, ale naší žádosti nebylo vyhov no. Proto jsme postavili Domov na soukromém pozemku paní Máslové za h išt m školy v Schulzových sadech. Stavbu jsme zahájili 1. listopadu 1926 a již za átkem prosince t. r. mohla být uspo- ádána prvá Mikulášská besídka, a pak klubovna ožila nejen vlastním junáckým programem, ale stala se dostavení kem d tí p i besídkách a divadelních p edstaveních. V plné práci uplynulo šest let a p vodní klubovna již nesta ila p ílivu nové mládeže. Rozhodli jsme se proto Domov p estav t a rozší it. Znovu jsme jednali s m stem o prop j ení vhodného pozemku pro nový Domov. Byl to zejména tehdejší starosta m sta p. Jaroslav Bilina se svým nám stkem Dr. Kozou, kte í se postarali, aby naší žádosti o prop j ení pozemku, na kterém dodnes stojí Skautský domov, bylo vyhov no. A tak léta pán 1933 jsme koncem b ezna za ali s p ípravami, vyzdíváním základ a bouráním starého domova, který jsme p est hovali na nové staveništ. V tšina prací na novém domov byla op t provedena staršími junáky i skautkami. Nový domov jsme zase stav li na dluh a ru iteli za splácení dluhu jsme byli op t sami. Tentokrát však byla situace o n co lepší než v roce 1926, starý dluh byl splacen a byl slibný i prodej tzv. cihel a ve ejné sbírky. Také zkušenosti s výd le nými podniky ze starého Domova byly zárukou, že dluhy se ctí zaplatíme. Stavba nového domova byla ukon ena koncem ervna 1933 a mohli jsme se dát do prací s výzdobou. Dne 17. zá í toho roku byl náš domov slavnostn za p ítomnosti místoná elníka br. Jana Nováka, ná elní S. Mil icové, br. prof. Boh. eháka a významných osobností ve ejného života otev en a p edán svému ú elu. Nekonaly se v n m jen pravidelné oddílové i družinové sch zky, ale také besídky pro mládež i rodi e. Pro nejmenší zde hrála junácká loutková scéna, byly tu po ádány Mikulášské a Silvestrovské zábavy a dokonce i kurzy slušného chování a tance. Každá z konaných besídek m la na programu scénku, písni ku nebo výstup, napsaný výhradn pro ni. Hrál tam i vlastní tane ní orchestr. Byla to innost radostná a vd ná, u ila mládež slušné zábav, a rádi na tu dobu všichni vzpomínáme. Ale uplynulo sedm š astných let, po kterých došlo k nacistické okupaci. Junácký domov obsadila Hitlerova mládež. P esto, že r byla skautská organizace rozpušt na a náš, již tehdy zna ný majetek zkonfiskován, pátý kv ten 1945 našel naše skauty p ipraveny. Koncem války byl ze starších Junák vybrán osmnácti lenný ilegální oddíl, který se dal po zazn ní sirény k dispozici organizátor m povstání. Sestavením oddílu byl pov en V. Horák. Chlapci byli rozmíst ni jako spojky na ur ená stanovišt ve m st. Od dnešní ZŠ 5. kv tna se z nich nevrátil osmnáctiletý br. Vl. Vejr, len 2. oddílu. Byl tam zast elen p i pln ní prvního bodu junáckého slibu: Milovati vlast svou, republiku eskoslovenskou a sloužiti jí v rn v každé dob. Jeho rodi m jsme s lítostí mohli p edat jen vysoké vyznamenání, Junácký k íž Za vlast , zlatý stupe In Memoriam, který byl jmenovanému ud len úst edím Junáka k 28. íjnu Ani v dalších týdnech našeho osvobození se junáci nev novali jen pracím spojeným s obnovením innosti. Zapojili se do strážní služby ve m st i v okolních n meckých vesnicích, provád li prohlídky projížd jících treks n meckých sedlák, hledajících v echách Hitlerem slibovanou zaslíbenou zemi, konali po ádkovou službu a 3vy istili okolní lesy po odchodu vojenských jednotek. Být co nejblíže p írod i mimo dobu prázdninových tábor je samoz ejmou touhou každého z nás. A tak i my jsme využili p íležitosti a projednali se Státním statkem Dolní Ž ár prop j ení dvou opušt ných stavení v osad Eulenberg u Dubového dvora. Samota, ztracená mezi lesy, dostala nový a snad i eský název: Skautíkov. 63

8 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Jedno ze stavení si dali do po ádku chlapci, druhý d v ata. Místnosti byly vyzdobeny malbami se skautskými nám ty a ješt dlouho po tom, co stavení dostala nové majitele, svítil z pr elí stavení chlapc do daleka nápis Junák a slune ní hodiny dále ukazovaly as. Skautíkov byl až do rušení Junáka astým cílem chlapeckých i dív ích výprav a v r i místem tábora našich nejmenších chlapc Vl at. Ve st edisku se dodnes zachoval jeden ze starých dobrých zvyk, návšt va hrob p ed asn zem elých len o Duši kách. Každoro n se tak vzpomíná m. j. brat í e ka Jirá ka, Evžena Dobáše, Vladimíra Moravce, Jind icha Hlavá ka, Karla echa, Ji ího Markla, V ry Balcarové, z umu ených v koncentra ních táborech br. Flejgra, Otto Löwenbacha, Josefa Schütze, J. a E. Würzburgových i ob tí 5. kv tna 1945 br. Vl. Vejra. Skautky vždy zhotoví v ne ky z chvojí, ozdobí je skautskou lilií a skupina složená ze zástupc všech oddíl je pak položí na p íslužné hroby. Pokud nebyl zrušen starý h bitov, platila naše návšt va také hrobu otce zakladatele a ná elníka A. B. Svojsíka, který ve Dvo e Králové n. L. krátkou dobu p sobil a zde také zem el. Za dlouholetou úsp šnou innost máme v našem st edisku i n kolik skautských vyznamenání. Nejd íve to byl tzv. Odznak dík, který jsme dostali poprvé v bronzu sou asn s br. Rambouskem a Vymetalem, pozd ji ve st íb e a s námi i náš první inovník br. L. Jarolímek. Dále byli z dvorských funkcioná odm n ni Odznakem skautské lásky sestra Bož. Pušová a br. Boh. Munzar, Junácký k íž za vlast , zlatý stupe In Memoriam byl ud len br. Vl Vejrovi. Od kv tna 1945 prožíval s námi Skautský domov prudký vzestup zájmu o skauting, takže v roce 1946 bylo v 9 oddílech p es 400 chlapc a dív í st edisko m lo v té dob registrováno v 6 oddílech 300 skautek. Bylo nutno u stávajícího domova p istav t další nouzové klubovny a jednu na h išti Pilského mlýna. Po únoru 1948 se Junák stal sou ástí SM, jeho innost byla omezována a nakonec po nepravdivých a vymyšlených obvin ních byl touto organizací protiprávn rozpušt n. Skautský domov se stal postupn klubovnou SM, pak zam stnanc poštovního ú adu, školní dílnou a nakonec skladišt m správy spoj, která je v n m dodnes, a to již 2 roky po obnovení innosti Junáka. Dnes jsou pro innost oddíl uvoln ny 2 místnosti Junáckého domova, slouží jí klubovna na Zlatni ce, upravuje se roubený Šmíd v d m, pronajatý od Východo- eské zoologické zahrady. P echodn byla klubovnou též místnost SZK v Havlí kov ulici a v Dom d tí a mládeže v Kotkov ulici. Když v minulosti m lo st edisko již n kolik oddíl, stal se neodmyslitelnou sou ástí našeho života Skautský den. Od t ch skromn jších, po ádaných na lou ce u Junáckého domova, až po ty velké, konané na fotbalovém h išti SKDK na Hrubých lukách nebo na Pilském mlýn. Všechny byly p ehlídkou celoro ní práce v klubovn i v p írod. etným divák m tu byly p edvedeny znalosti d tí v signalizování morseovkou i semaforem, ukázky lasování, ada sout ží a her. Sou ástí t chto junáckých slavností byly asto místní nebo okrskové závody v disciplinách branné výchovy, kde junáci i skautky sout žili ve stavb stan, va ení, orientaci, kresb panoramatického ná rtku, ve st elb do ter e i v lehké atletice. P i žádné takové slavnosti nesm l chyb t tradi ní a dob e programov p ipravený táborový ohe pro ve ejnost. Na jedné z nich byl r naším hostem ná elník A. B. Svojsík, který ke shromážd ným d tem a p íznivc m skautingu promluvil z balkonu radnice u p íležitosti 10. výro í založení skautingu v míst. Mezi další vzácné hosty pat ila ná elní E. Mil icová, místoná elník Jan Novák a n kolikráte zpest il program tehdejší v dce Lesních škol F. A. Elstner, pozd ji známý cestovatel a autor mnoha cestopis. Jedna z t chto junáckých slavností m la mimo ádn slavnostní pr b h. Bylo to v ro. 1936, v dob prudkých útok Adolfa Hitlera proti naší republice, kdy spole né nebezpe í semklo ady všech, jimž svoboda a nezávislost republiky byla více než d ív jší politické nebo náboženské rozpory. V této dob byla st edisku nebo jak se tehdy íkalo, sboru, slavnostn p edána nová junácká vlajka. Podle návrhu Fr. Meryarta, tehdy profesora naší textilní školy, ji s nesmírnou ob tavostí vyšily u itelky sestry Pušovy a matka jednoho z našich skautík, paní Šifnerová. 64

9 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Pon vadž zna ný díl junácké výchovy tvo í branná p íprava, v novaly sou asn k vlajce krásné stuhy Jednota sl. obce legioná ské, odbo ka Svazu sl. d stojnictva a Národní garda. Slavnosti se zú astnily delegace všech místních spolk, Sartakovi skauti práce, po etná delegace legioná a záložních d stojník sl. armády. Okresní ú ad zastupoval okr. hejtman Dr. R ži ka, m sto jeho starosta Jar. Bilina a radní Jos. Lhotský a Petr Dvo ák. Za odbor školství byli p ítomni okr. školní inspektor Fr. Havrda, p edseda míst. školní rady ed. Jar. Jankovec, p edseda místního osv tového sboru prof. Dr. Fr. Koza, za okresní osv tový sbor editel Antonín Machek, editel gymnasia Dr. František K ehlík, editel Obchodní akademie František Kolá. Zástupci našich legií byli pp. Jind ich Bém, Boh. Dít a u itel Fr. Zlatník. Vlajka i se stuhami byla za okupace zabavena nacisty a veškeré pátrání po ní po r bylo bezvýsledné. Nezbylo tedy než si po ídit kopii vlajky p vodní. Jinak tomu bylo se stuhami. Dostaly se do pražského Památníku osvobození, který po válce za al pátrat po majiteli prost ednictvím p íslušných organizací, a tak zásluhou p. Dít, otce jednoho z našich skaut, nám byly stuhy vráceny. Po rozpušt ní organizace byla vlajka v etn stuh v r uložena v m stském muzeu, odkud nám byla po obnovení innosti na ja e 1968 vrácena. Nejen táborové ohn a skautské dny byly oblíbeným dostavení kem malých i dosp lých. Jen se na Hrubých lukách objevil kou podzimních ohní k, již tu byly malované plakáty, zvoucí d ti k ú asti na závodech drak. To se pak v ned li stala Hrubá luka d jišt m velkého p eboru a cílem malých závodník i jejich rodi a známých. Na povel se desítky drak a jiných roztodivných letadélek vznesly k obloze, aby t m nejúsp šn jším p inesly nejen titul vít z, ale i sladkou odm nu. Ani my jako p edstavitelé jsme nep išli zkrátka. Vedle v domí, že jsme d tem i dosp lým p inesli vzrušující podívanou, byl zde i p íjem nejen na vstupném, ale i z prodeje opékaných vu t kanadských r ží. A pen z bylo na nákupy stan a jiných tábornických za ízení vždycky zapot ebí. Na podporu naší práce a také na její kontrolu jsme již v r založili Sdružení rodi a p átel Junáka, které se staralo o hospodá ské zajišt ní oddíl, zprost edkovávalo styk s ú ady a pe ovalo o to, aby se na tábor dostali i ti, jejichž rodi e na to nem li. Ob tavými p edsedy Sdružení byli postupn pp. Ing. Ladislav Kraus, Ing. S. Mís a Josef Glás. lenové se o po ádných slavnostech m nili v prodava e párk a zmrzliny, epovali pivo nebo se to ili kolem tomboly. Vzpomínáme všech t ch ob tavých tatínk a maminek, manžel Moravcových, Köchrových, Kozových, erníkových, Rückrových, Stehlíkových, paní Zejfartové, Plickové, Zmatlíkové a dalších a dalších. Jaro 1968 nez stalo p irozen bez odezvy ani u nás. Již koncem b ezna poutalo pozornost ve ejnosti, zejména odrostlých skaut a skautek, velké oznámení ve výloze lékárny o obnovení innosti místního junáckého st ediska. Z iniciativy posledního vedoucího st ediska br. Josefa Šturmy Mika a bývalých vedoucích oddíl, sešlo se po p ípravných sch zkách na 130 bývalých junák a skautek spolu s novými zájemci na porad v malém sále Hankova domu. Byl na ní p ítomen i oblastní velitel br. Ing. Ed. N me ek, zástupci M NV i hosté z Trutnova a Jarom e. To byl základ budoucí innosti. Aby byla úsp šná, byl p ipraven kurs pro vedoucí a rádce, který za ú asti 90 chlapc a d v at probíhal až do léta. Místem konání byl malý sál Hankova domu, t locvi ny škol v Schulzových sadech i v eské Podharti, chata Lidového mysliveckého sdružení Verdek, terasy stadionu i klubovna závodu Tiba Slovany, Instruktory kursu byli osv d ení vedoucí a inovníci b i. Josef a Miroslav Šturma, Bohumil Munzar, Ota Hak, Karel Malý, V. Šturma, J. Nedv d, Rudolf Rejl, s. Lidka Munzarová, Stanislav Veselý a jako host prof. dr. Ing. Milota Fandrlík z Hradce Králové. Mohutná byla ú ast našich skaut a skautek i bývalých len v pr vod 1. máje 1968, i když kroj bylo jen poskrovnu. V ele pr vodu byla za státní vlajkou nesena vlajka st ediska, standarta s junáckým a m stským znakem a transparent s nápisem Š astné mládí d tem dobré ob any vlasti! Kolem Junáckého domova, i když jsou z n ho pro nás uvoln ny jen dv místnosti v podkroví, je stále živo. Je snaha upravit alespo jeho okolí a na plánovanou p ístavbu je sem p ivážen materiál, získaný z demolice darované stodoly. 65

10 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Za íná úporné a nesnadné jednání o vrácení Junáckého domova svému p vodnímu ú elu. Vinou potíží technického rázu, které má Okresní správa spoj p i za izování náhradních prostor, nebylo dosaženo cíle. Náhradou získává vedoucí 1. oddílu br. Ota Hak prost ednictvím Ob anského výboru trosky pavilonu na zahrad bývalého továrníka Viléma Zlatníka v Kotkov ulici Na Nebí ku. Z torsa d ev né chaty postaví v krátké dob n kolika týdn trojice brat í Hak Káde Šícha p knou klubovnu nejen pro sv j oddíl, ale také pro 2 sme ky vl at a oddíl skautek. V srpnu 1968 je pro ást absolvent rádcovského kurzu uspo ádán první tábor u rybníka Medlova na eskomoravské vyso in. Vede jej osv d ená trojice b í. Josef Šturma, Karel Malý a Ota Hak. O hospodá ské vedení v kuchyni pe ují b i. Adolf Lehraus a Václav Horák. Pon vadž st edisko p ed 20 lety p išlo o veškerý sv j majetek, je tábor prop j en závodním výborem ROH n. p. Juta. Na podzim po ádá Vlastiv dný kroužek ve výstavní síni Staré radnice výstavu 50 let SR. Ú astníme se jí velkým panelem, na kterém p edvádíme ve fotografii vývoj královédvorského st ediska od jeho založení až po dnešek. Jsou zde i st ediskové a oddílové asopisy a to z r Kim, primitivn rozmnožovaný z hektografické masy, Totem, vycházející v r i St íbrná lilie vydávaná 10. oddílem profesorem Janem Filipem pro katolické skauty. Náš totem vyst ídala nakonec Dvojka, která byla obnovena a na jejíchž stránkách se dále zaznamenává bohatá innost st ediska. Mimo asopis bylo vydáno n kolik pohlednic se skautskými nám ty. Vedle propagace byly i zdrojem drobných p íjm. V prvních to byly d evoryty Antonína Rambouska, pozd ji linoryty, propagující po ádané slavnosti a v poslední dob vznikly další linoryty jako pozdravy z tábor nebo novoro enky. Oslava padesátého výro í samostatnosti se konala Na Zlatni ce. Ú astnilo se jí již na 160 junák a skautek. Po vzty ení státní vlajky a projevu vedoucího st ediska byl zasazen Strom republiky. Slavnost byla pak zakon ena pochodem k Památníku odboje a obnovenému pomníku presidenta Osvoboditele. Silvestrovským ve erem v Klubu mladých byl skon- en rušný první rok v obnovené junácké innosti. Rok 1969 za al stejn jako každý rok v naší junácké minulosti vzpomínkou na založení skautingu ve Dvo e, spojenou se závody v Morseov abeced a Kimov h e. Konaly se v klubovn n. p. Juta 3 a zú astnili se jich chlapci a d v ata ze všech oddíl. Dalším velkým podnikem byla Junácká beseda,která zaplnila do posledního místa velký sál Hankova domu jak p i dopoledním, tak odpoledním p edstavení. Písni ky u improvisovaného táborového ohn, recitace a veselé hry a výstupy pobavily nejen domácí poslucha e, ale také po etné malé návšt vníky z Trutnova a Jarom e. Besídky m ly velký ohlas a skon- ily ovacemi br. Munzarovi, který se o jejich uspo ádání a nácvik nejvíce zasloužil. Ned le 25. kv tna pat ila návšt v Jarom e, kde se slavnosti otev ení Junáckého domova ú astnil také ná elník br. Dr. Rudolf Plajner. Naše st edisko se dob e representovalo nejen mohutnou ú astí, ale také krátkým p veckým programem v Sokolovn, který ídila sestra Ludmila Munzarová. První ervnová ned le byla v nována D tskému dni, který s Radou žen a Pionýrem organizoval také Junák. Ve skute nosti to však byl neoficielní Junácký den, pr vod m stem tvo ily jen naše junácké oddíly a také bohatý program na h išti TJ Tiba v eské Podharti s výjimkou gymnastické exhibice a st elnice obstarali junáci a skautky. U p íležitosti této akce byla v klubovn Na Zlatni ce uspo ádána výstava rukod lných prací našich d tí, která m la velmi dobrou úrove. Dne 30. srpna 1969 se konalo v Trutnov okresní kolo tradi ního závodu, kterého se z našeho st ediska zú astnily 2 hlídky skautek a 4 hlídky junák. Naše d v ata obsadila druhé a t etí místo, chlapci druhé, t etí, tvrté a šesté místo. V krajském kole téhož závodu, konaném v B l i n. Orl. dne zá í se umístily skautky 1. oddílu na sedmém míst a junáci z 2. oddílu na pátém míst. Svou ú astí jsme navázali na dobrou tradici našeho st ediska, které vždy v oblastních závodech estn obstálo, a to bylo v Jarom i, P elou i, Králíkách i jinde. Po n kolik týdn probíhala ve m st sout ž pro leny junáckého st ediska, ale ú astnili se jí i dosp lí. M la název Znáš své m sto?! a sout žící nem li snadnou práci uhodnout z vystavených fotografických detail, kam pat í a pak o tomto objektu pov d t všechno, co o n m ví. 66

11 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN V zá í 1969 byla obnovena tradice táborových oh pro ve ejnost, a to v zahrad klubovny Na Zlatni ce, za veliké ú asti rodi a p íznivc Junáka. A hned p íští m síc zaplnili junáci a skautky velký sál závodu JUTA 3, aby vyslechli poutavou p ednášku s. ed. Svobody, d stojníka 1. sl. armádního sboru v Sov tském Svazu, o dukelské operaci. P es p l roku trvalo školení vedoucích oddíl, aby bylo v lednu 1970 ukon eno v dcovskou zkouškou. Za ná elnictvo se jí zú astnil br. prof. Dr. Ing. Milota Fandrlík a za krajskou radu Junáka její p edseda br. prof. Šandera, oba z Hradce Králové. Mimo našich dvanácti vedoucích složili zde zkoušku a inovnický slib i vedoucí z Trutnova, Vrchlabí, erveného Kostelce a Malých Svato ovic. Bylo u in no vše, aby výchova mládeže k dobrému ob anství m la zdravý základ a p inášela stejn dobré výsledky jako v minulosti. Jde jen o to, aby junácké výchov bylo dáno v práv tvo eném sdružení d tí a mládeže tolik prostoru, který jí i v dnešních podmínkách pat í. Vzpomínáme-li dnes padesátého výro í založení, je nutno uvést alespo n kolik jmen t ch, kte í se podíleli na budování a vedení prvních junáckých oddíl v našem m st. Vedle zakladatel, autor tohoto lánku, byli to v prvém desetiletí brat i L. Jarolímek, Vl. Vymetal, Antonín Lehraus, Josef Šíl, prof. František Puš, editel Zden k Št rba. Jeden z prvních skautík Antonín Kleinwächter se stal po válce dokonce v Brn nakladatelem junácké knižní edice. V druhém desetiletí byli v dci b i. Jind ich Št rba, Miroslav Bílina, Jaroslav Kraus, Josef Koza, Josef Stránský, Miroslav Škaloud, Josef Pešek, Boh. Mann, Vlad. a Jaroslav Krška, Boh. Rašín Rademacher. Je nutno vzpomenout i ob tavého hospodá e br. Josefa Munzara. Po r doplnila osv d ené pracovníky z minulosti nová generace vedoucích, b i. Miroslav Jäger, Zden k Kout, es a Beneš, Ruda Rejl, Karel Malý, Ota Hak, Miroslav Dít, Jaroslav Adáme, V. Šturma, Bruno Káde, Miroslav a Josef Šturma, který se stal krátce p ed rozpušt ním Junáka po br. Bohumilu Munzarovi vedoucím dvorského st ediska. Koncem roku 1920 byl založen i samostatný oddíl skautek. Z vedoucích dív ích oddíl rádi vzpomínáme s. u itelky Vlasty Saitzové, Hany Moravcové, provdané Bohá ové, Gusty a V ry Rambouskové, Hely Štemberové, J. Munzarové, provdané Matouškové, Sochorové, L. Zákravské Munzarové, Mil. Kmínkové Št rbové, Zdenky Davidové Foldové, Mil. Zeyfartové Jirsákové, Olgy Horákové Pospíšilové a j. Sestra Božena Pušová zastávala dokonce po n kolik let funkci oblastní velitelky. Je velmi pot šitelné, že p es tém dvacetileté násilné p erušení innosti máme i dnes ob tavé pokra ovatele, kte í z vd nosti za š astn prožité skautské mládí dnes nadšen pracují v Junáku jako vedoucí oddíl. Vedoucím st ediska je br. Josef Šturma, v Okresní Junácké rad pracuje Miroslav Šturma, vedoucími oddílu jsou b i. Ota Hak, ing. Rad. Ka e ovský, Ivan Moravec, Karel Malý, Bruno Káde, jejich zástupci a pomocníky b i. Karel Valášek, Jaroslav Toman, Ji í Bou ek, Václav ejka, Vl. Volf, Martin Sochor, Ladislav Hušek, J. Kunc, J. ervený, Miroslav Hroch, Zden k Všete ka a další. Z t ch, kte í p ed 50 lety spolu s námi vstoupili na junáckou stezku a dodnes jsou innými leny jsou b i. Václav a Stanislav Horákové. Posledn jmenovaný je od r prapore níkem st ediska. Je to d kaz toho, že junácké mládí vydrží až do d chodu. Dív í st edisko vede ses. Vlasta tvrte ková a vedoucími oddíl a jejich spolupracovnicemi jsou sestry Eva Valášková, Sylva Havlíková, Jarmila Machková, Eva Lagutínová, B. Vondráková, Stanislava Hamplová, Eva Röslová, Jana Hojná a další. Výsledky tém dvouleté práce vedoucích ukazují, že pracují dob e. Vzorné lo ské tábory v B luni, Lužanech, Jesenném i na Medlov, ve kterých se vyst ídalo 230 d tí, mimo ádn úsp šná propaga ní beseda ve velkém sále Spojeného závodního klubu a stále vzr stající po et len jsou nejlepším vysv d ením za jejich vynikající práci pro mládež i naši socialistickou vlast. Junáckými oddíly u nás prošly od jejich založení tisíce chlapc a d v at. Všichni si odnesli do života krom mnoha cenných pou ení a praktických znalostí ty nejkrásn jší vzpomínky na svoje mládí, prožité ve skautingu. Byla uzav ena nes etná celoživotní p átelství, zpe et ná slavnostním slibem u táborových oh. 67

12 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 My, kte í jsme stáli u kolébky královédvorského skautingu, sloužíme a pomáháme mu i dnes, protože jsme hluboce p esv d eni o jeho mimo ádném významu. A p ehlížíme-li dnes svoji práci pro skauting a mládež, poznáváme, že nebyla marná. Dnes, kdy uplynulo od založení více než osmdesát let, je t eba si p ipomenout, za jak obtížných podmínek skauting v našem m st za ínal, jakými zvraty procházel a jak je platný spole nosti dnes. Proto je t eba si vážit t ch, kte í tento prapor dále nesou a dávají mladým to, co jim samotným bylo odpíráno. estná stráž u hrobu Svojsíkova otce na dolní ásti bývalého Starého h bitova O úprav nám stí TGM rozhodnuto M stská rada se p iklonila k návrhu D, který výrazn omezuje dopravní provoz ve st edu m sta. Znamená to, že do nám stí by vjížd la vozidla ulicí Josefa Hory, tedy nikoliv Palackého ulicí. Výjezd povede kolem m stského ú adu a ulicí Švehlovou nebo kolem spo itelny a ulicí Palackého. Na nám stí z stane omezené parkování. V anket ob an zvít zila varianta D 1, která se liší pouze parkovacími místy. Masopust v Domov d chodc Osmdesát obyvatel Domova tím pokra ovala v letité tradici, která vznikla již v dob, kdy byl Domov v Žir i. K tomu uvedla editelka Ludmila Rapá ová: P ípravy za aly již d íve, obyvatelé si shán li masky, n kte í si masky sami vytvo ili. Personál vyzdobil sál, na stolech byly sladkosti a nápoje. O hudební doprovod se postaral pan František Hobl a tanci se podvolili všichni, kterým to zdraví ko dovolilo. Ve ejné slyšení petice Petici, kterou uvedl v život starosta m sta Ing. Ji í Rain a která se týkala pokra ování dálnice D 11 podepsalo n kolik stovek lidí z m sta a okolí. Týká se umožn ní výstavby dálnice z Hradce Králové do Polska. To by mohlo být dobrým znamením pro n kterého z investor. Ve ejné slyšení se bude konat dne 16. b ezna v Hradci Králové, a toho se mají zú astnit zákonodárci, zástupci Ministerstva dopravy, Státní správy silnic a dálnic a starostové m st z královédvorského a jarom ského regionu. Rozhovor s panem V. Allanem Jak se prosím jmenoval Váš pan otec celým jménem a p íjmením? Hynek Boleslav Allan. Vy jste m li pod nyn jší zoologickou zahradou malou továrni ku, mohl byste mi k tomu n co íci? To nebyla jen továrni ka pod zoologickou zahradou, my jsme m li pronajaty budovy také ve m st. To proto, že nebylo v dob války dovoleno ve m st stav t a u nás už nebylo ke stavb místo. Tak nám byla pronajata polovina tržnice, a za ní to byla ješt stará budova textilní, kde je nyní strojírna (poznámka bývalý Strojtex). Tu továrnu už zrušili. 68

13 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Tu u kostela, ta byla nová, ale tam v t ch starých budovách jsme vyráb li, v jednom nebo ve dvou poschodích, um lý med. Ten jsme vyváželi do ciziny a pak jsme ješt m li továrnu naproti té naší, p es ulici a to bývala továrna Steinova. My jsme vyráb li šumáky v té p vodní budov, co jsem p istav l a naproti jsem vyráb l prášky do pe iva s erveným rohem. M li jsme tam velkou dílnu, kde jsme stav li vlastní stroje a ve m st, jak jsem Vám již íkal, to byla polovina tržnice. Tam jsme vyráb li ho ici, to bylo asi šest tun denn, a naproti, tam co stojí ta strojírna, jsme vyráb li um lý med, zhruba asi deset tun denn.to je vše. D kuji. D lali jsme asi osmdesát milion korun obratu. To bylo ješt za války? Ano, ano ješt za války. Nyní by jist tená e kroniky zajímalo, jak se vše odvíjelo po válce, tedy po roce Po tom roce 1945 to šlo dál, byli jsme sice pod vlivem Ruska, ale všechno b želo dál. Moji lidé se m li moc dob e, pon vadž se nemuseli starat o potravinové lístky, mohli si vzít cukru co pot ebovali, aby uživili svoji rodinu a sebe, aby se mohli teple obléci, m li možnost si koupit st echu nad hlavou. To všechno z cukru, kterého jsme pot ebovali asi trnáct tun denn. Byli jsme moc opatrní, abychom n co neprošantro ili, aby nám zbylo, a ten zbytek si rozebralo naše d lnictvo. Já jsem o tom dost slyšel a dokonce jsem u Vás m l zam stnanou svou tetu, která mi vypravovala, že se u Vás v továrn m li dob e, a i když bylo všechno na lístky, tak u Vás to bylo dokonce zadarmo. Ano, cukr byl na vým nu, oni si mohli vym nit cukr za n co, co bylo na lístky. Ale já jsem o tom samoz ejm nesm l v d t, a tak jsem nic nev d l. Ješt bych se Vás rád zeptal, jak Váš pan otec firmu zakládal. Ano, m j otec ji založil, za ínal úpln z ni eho, a byl to lov k nesmírn inteligentní, který se vyznal v obchod. To víte, jak se íká, ta první generace to s velkou tíží založí, ta druhá generace to má navýšit, ale t etí generaci to nebylo umožn no, protože jsem od toho odešel když mi bylo t icet t i let, když p išli k moci komunisté. To bylo v roce To už jsme slyšeli jak to bude vypadat, že se všechno zestátní, a tak jsem si svolal všechny moje spolupracovníky a ekl jim, že když bude všechno zestátn né, co já vlastn budu d lat. Dlouho, dlouho všichni ml eli, až potom vstalo takové mladé sympatické d v e a eklo, že tady mohu ješt z stat. Když jsem tedy slyšel, že mohu ješt z stat, tak jsem hned druhý den sbalil kufry a odjel jsem pry do ciziny. To Vy jist víte. Ne, jsem rád, že jste mi to up esnil. Emigroval jsem dne 29. února, byl p estupný rok, a já jsem asi o p lnoci odjížd l ze Slovenska do Rakouska. Tam, práv tak jako na celém sv t, jsem m l p átele, my jsme jim tam dodávali, exportovali. Vždy jenom um lého medu odcházelo každý den do ciziny deset tun. V Rakousku jste tedy za ínal, m l zde tu n jaké provozovny? Ne, ale m l jsem zde svého docela malého odb ratele, kterého nechci jmenovat a který odebíral naše zboží a byl to velmi p íjemný chlapík, kterému jsem p edem telefonoval a který tedy ode mne v d l, že míním odjet do ciziny. Nabídl mi, abych se u n ho ve Vídni ur it zastavil. Za ínal jste tedy znova? Za ínal jsem úpln od píky znova. Byl jsem úpln pod podlahou. Kdybychom to tedy zkrátili, za ínal jste v Rakousku? Ne, cht l jsem hned dál do Švýcar, tam jsem m l do jisté míry p ipravenu p du, byl jsem tam na podzim v roce 1947 ješt s vlastním autem. V Itálii jsem m l vlastní auta, a m l jsem tehdy dovoleno vyvézt za šest milion korun ty í k elektrickému vedení. M l jsem si zajistit 69

14 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 zákazníka, prodat a za ít podnikat. To jsem však nemohl, byl jsem už emigrantem a tento obchod jsem nemohl uskute nit. Takže jste v tom Švýcarsku za ínal jako Váš tatínek. Zde jsme byli p erušeni v rozhovoru. Další rozhovor se pro hluk nedal nahrát. S díky jsem p ijal nabídku k rozhovoru v lét p íštího roku, nejlépe na Zvi in. Matri ní události a innost SPOZ za rok 2005 v íslech Touto cestou bychom cht li informovat ob any o innosti matriky nejen ve Dvo e Králové nad Labem, ale i na obcích ve správním obvodu a o innosti Sboru pro ob anské záležitosti (SPOZ) v. porovnání po tu událostí v letech 2004 a Matri ní události Uzav ení manželství Ve Dvo e Králové nad Labem bylo v roce 2005 uzav eno celkem 142 s atk (v roce 2004 celkem 125 s atk ). Z tohoto po tu šlo o 94 s atk na Staré radnici, 1 s atek v ZOO, 1 s atek na golfovém h išti, 44 s atk na zámku v Kuksu, 1 s atek ve Vít zné a 1 s atek v Kohoutov. V okolních obcích, které vedou matriky, bylo celkem uzav eno 33 s atk v Bílé T emešné celkem 3 s atky, v Dubenci celkem 20 s atk, v Mostku celkem 10 s atk. Ve Dvo e Králové nad Labem stoupl po et uzav ených manželství oproti p edchozímu období p edevším na Staré radnici a na jiných vhodných místech, v obci Dubenec došlo k nár stu po tu p edevším v d sledku nabídky atraktivního místa Zámku v Bílých Poli anech, jehož sou ástí je park s jezírky a fontánami a snoubenc m jsou nabízeny pronajímatelem další služby. Úmrtí Ve Dvo e Králové nad Labem zem elo v roce 2005 celkem 305 ob an (v roce 2004 celkem 270 ob an ). Z tohoto po tu šlo o 292 úmrtí ve Dvo e Králové nad Labem ( ) a v okolních obcích (mimo samostatné matri ní ú ady) celkem 13 ( ). V okolních obcích, které vedou matriky, celkem zem elo 18 ob an v Bílé T emešné šlo celkem o 7 úmrtí, v Dubenci rovn ž 7 úmrtí, v Mostku 4 úmrtí. Pro ob any m sta je nezanedbatelná i innost Sboru pro ob anské záležitosti, který se stará p edevším o vítání ob ánk do života, blahop ání jubilant m, organizaci a pr b h slavnostního ob adu, p íp. gratulace p i st íbrných, zlatých a diamantových svatbách našich spoluob an. V roce 2005 bylo celkem obesláno gratulací 72 pár, které spole n žijí v manželství 25 let st íbrná svatba (r pár ). Zlatou svatbu - 50 let spole ného života, slavilo celkem 32 pár (r.2004 rovn ž 32 pár ), slavnostním ob adem na Staré radnici oslavilo výro í celkem 6 pár (r páry), ve 13 domácnostech byla p edána osobní gratulace a dárek (r gratulací) a ve 13 p ípadech byla zaslána gratulace poštou (r gratulací). Diamantovou svatbu 60 let spole ného života, slavily celkem 4 páry (r pár), 1 pár oslavil výro í slavnostním ob adem na Staré radnici, v jednom p ípad byla p edána osobní gratulace a dárek v domácnosti, ve dvou p ípadech byla zaslána gratulace poštou. Jubilanti (ob ané ve v ku od 70 do 75 let) byli obesláni gratulací, celkem šlo o 235 ob an (r.2004 celkem 268 ob an ). Další spoluob any jubilanty (v k let) osobn v domácnosti navštívili lenové SPOZu s blaho áním a malým dárkem celkem se jedná o 204 spoluob an (r.2004 celkem 201 spoluob an ). Vítání ob ánk do života je organizováno v tšinou tvrtletn ve spolupráci s místostarostkou m sta p.mgr. Va kovou. V lo ském roce bylo p ivítáno do života na Staré radnici celkem 124 d tí (r d tí). P i slavnostním ob adu obdrželi rodi e d tí od m sta malý dárek. Ze shora uvedených ísel vyplývá, že mírn roste po et uzav ených manželství ve m st a dochází i k nár stu v po tu narozených d tí. Rovn ž dochází ke zvýšenému zájmu ob an o oslavu výro í svatby na Staré radnici se slavnostním ob adem a se svými nejbližšími. Tato skute nost nás, kte í se o spokojenost a pohodu ob an p i ob adech a jubileích staráme, velmi t ší. Ze shora uvedených ísel sou asn vyplývá i smutn jší skute nost, a to ta, že v posledním období dochází k nár stu i v po tu zem elých ob an ve m st. Karel Kryl - smutné výro í Dne uplynulo t ináct let od úmrtí zp váka Karla Kryla. 70

15 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN Opi í dovád ní Uskute nilo se na d tském h išti v Malém Berlínku. Akci po ádaly Turistické oddíly z Hradce Králové, spolu se zdejším Okrašlovacím spolkem. Školení instrukto i umožnili d tem poznat houpa ku, sít a další atrakce, kde si mohly d ti vyzkoušet svoji odvahu. Ceny vodného a sto ného V Novinách radnice byla zve ejn na rostoucí cena vodného a sto ného v našem m st po jednotlivých letech (rok a cena za kubík): 1994, 1995, ,11 K, ,22 K, ,89 K, ,57 K, ,59 K, ,99 K, ,83 K, ,40 K, ,50 K, ,50 K. Vyhlášení výb rových ízení M sto vyhlašuje výb rová ízení: - na obsazení funkce odborného referenta (referentky) Odboru výstavby a územního plánování M Ú D.K.n.L., na úseku stavebního ú adu. - na obsazení funkce tajemníka M Ú D.K.n.L. Obnova poškozené kašny se sochou Záboje Kašna se sochou Záboje je nyní v zim chrán na p ed sn hem a ledem. Na ja e bude op t napln na vodou a uvedena do funk ního stavu. Do té doby bude opraveno i její poškození, vzniklé v noci z 10. na 11. zá í Jedná se o ulomení ásti top rka sekery ležící u levé nohy sochy. V p estupkovém ízení sice nebyl ur en konkrétní viník, ale bylo dosaženo toho, že osoby, které byly p edvolány k podání vysv tlení, rozhodly se dobrovoln a spole n uhradit náklady spojené s opravou. Rozpo et na opravu je ur en panem akademickým socha em Ji ím Kašparem, který v lo ském roce provedl obnovu celé kašny. Nyní se eká na p íznivé po así, aby mohlo být poškození opraveno. Historickou škodu však nahradit nelze, proto je t eba tuto naši významnou památku i nadále pe liv st ežit. (Noviny radnice únor 2006) Internetové stránky m sta Webové stránky našeho m sta se v sout žích Nejlepší webové stránky a Nejlepší elektronická služba umístily na t etím míst, když byla do sout že p ihlášena elektronická ú ední deska. K nejvýznamn jší zm n došlo tím, že byla za azena rubrika Kalendá akcí, v nové podob byla zavedena i rubrika Zeptejte se. V rubrice M sto a okolí lze dohledat i ísla popisná a jejich polohu. Také inzerce doznala zm n a po ínaje b eznem 2006 bude možno ji objednat na m stských stránkách. M stské internetové stránky jsou i v letošním roce p ihlášeny do sout že Zlatý erb M sto bude obhajovat druhé místo z lo ského roku ve dvou kategoriích krajského kola sout že nejlepší webové stránky m sta a nejlepší elektronická služba. Zvláštní cenou uvedené sout že Zlatý erb, která se ud luje na základ po tu zaslaných hlas uživatel webových stránek, je cena ve ejnosti. Kauza vodné a sto né ve m st O istírn odpadních vod (dále jen OV) se v našem m st mluví a píše již dost dlouho. Situace okolo OV se laikovi jeví jako nep ehledná a nepr hledná. Toto ve ejné mín ní je zcela správné a pravdivé. OV byla v roce 1992 privatizována spole ností TIBA státní podnik, a a koli m sto usilovalo o to, aby isti ka p ešla do jeho vlastnictví, nebyl hlas p edstavitel našeho m sta v Praze vyslyšen. To byl první a zásadní zlom v kauze OV. Od této chvíle za ala OV provozovat soukromá firma TIBA akciová spole nost. V dané souvislosti je t eba ješt zd raznit, že OV byla postavena v letech a že celá tato stavba, asi z 90% financována ze státních dotací, nakonec stála 320 mil. K. TIBA byla v této dob státním podnikem, proto lze naprosto jednozna n íci, že celou stavbu postavil stát z daní nás všech. Ale zp t k roku OV provozuje soukromý subjekt TIBA a.s. a ú tuje si za išt ní. Do své ceny zahrnuje i odpisy (cca 15 mil. ro n ), které zvyšují cenu za išt ní odpadních vod tém o polovinu. iní tak, p estože celá OV byla postavena ze státních pen z a ob ané Dvora Králové tedy za ni platí znovu. Argument TIBY, že OV zaplatila v pri- 71

16 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 vatizaci, pokulhává, a to zejména s ohledem na fakt, že firma TIBA a. s., jak je všeobecn známo, se bankám zadlužila milióny korun. Ty pak p es konsolida ní agenturu vykoupil stát, tudíž TIBU vlastn oddlužil. Tyto pohledávky posléze bylo možno od státu odkoupit za nesrovnateln menší sumu, než byla skute ná výše dluh. Op t tedy platíme za akciovou spole nost TIBA. Ale zde kauza nekon í, TIBA nabízí OV k odprodeji m stu. M sto v tomto obchodu hraje ne druhé, ale spíš t etí housle a TIBA dále jedná podle svých zájm. M stu nabídne OV za 120 mil. K v hotovosti (bez možnosti splátek), ve skute nosti prodá OV firm EVORADO IMPORT a.s. za úpln jiných podmínek a zárove ji pronajme firm WAIPAHU s.r.o. (nyní WWTP DKNL s.r.o.). Víte, že nový vlastník v den podpisu sm l zaplatit za OV jen ,- K? Nebo že má splátkový kalendá, kde ro ní platba iní 20 mil. K? Kde tyto finan ní prost edky získá? Od odb ratel ve form sto ného, kde jsou zakalkulovány mimo jiné odpisy OV ve výši 15 mil. K ro n, p ipo t me zisk z provozování asi 3 mil. K ro n a správní režii, která byla každým rokem ú tována ve výši asi 2 mil. K ro n. Co vám vychází? Mn osobn 20 mil. K. Kdo z nás by necht l po vypršení lh ty splátkového kalendá e mít tak tu né zisky? Tak co íkáte, ob ané našeho m sta, hrají všichni zainteresovaní s námi rovnou hru? Máme sklopit hlavy a za ít všem platit? TIB, EVORADU, WWTPDKNL, VAKU? Za této situace, pokud bychom na radnici podlehli všem tlak m, byla by cena za vodné a sto né v našem m st dle dostupných informací minimáln 60 K /m3. Proto exekuce majetku m sta, proto radnice neústupn vede spory, a práv proto hájí zájmy nás všech, ob an Dvora Králové nad Labem. Ing. Jiří Rain, starosta města, NKR_02 Hypostezka až k Baltu? Nadšenci z ad milovník koní za ali budovat trasu pro kon. Ta by m la podle garanta Ob anského sdružení Jezdecká stezka východní echy Karla Hynka z Koclé ova - Nových Dom 90: probíhat z Jeníkova p es Zvi inu, Vít znou, Pilníkov, Vl ice, Svobodu nad Úpou, Rýchory až k hranicím. Za ú asti polských p íznivc povede až k Baltskému mo i. Po každých t iceti kilometrech má být umíst na jezdecká stanice, kde bude možno ustájit kon, napojit, nakrmit a ošet it je ková em a veteriná em. Do budoucna se po ítá i se službami pro jezdce. Výstava v Barakud Pánové Jakub Reil, Miroslav Kube a Jakub Vik uskute nili výstavu, kterou cht jí oslovit ve ejnost. P edstavuje se na ní šest mladých výtvarník, kte í vystavují obrazy, fotografie, užitou grafiku a plastiky. Uvažujeme o založení ob anského sdružení, které by pomáhalo s inností hudebního klubu Barakuda. Naší p edstavou je rozší ení program nejen pro mladé, vysv tlil p. Jakub Reil. Také by se otev el prostor pro zkoušky za ínajících skupin. Babybox v Praze Odložit novorozen do babyboxu není trestný in. Podle Ústavu státu a práva Akademie v d je prioritní právo dít te na život. Babyboxy mají zabránit tomu, aby rodi e odkládali, nebo dokonce vraždili své d ti sotva se narodí, protože je necht jí a nebo nemohou uživit. Mohou je tedy anonymn odložit do boxu a dít má šanci se dostat do rodiny, která na potomka marn eká. Jsou opravdu n kte í z nás potomky biblického Herodesa, který vraždil nevi átka? Podle dostupných informací ano. M sto rozší ilo své internetové stránky - dopln k K rozší ení došlo na p ání a požadavek ob an v Návšt vní knize. Nejvíce o ekávanou stránkou je rubrika Kalendá akcí, která p edstavuje p ehled všech kulturních a sportovních akcích v našem m st i okolí. Dále je zde také (zatím zkušebn ) provoz sekce, která umož uje vyhledat budovy podle ísel popisných a hledaná budova se objeví na map m sta. Další novinkou je to, že elektronickou cestou je možno klást otázky vedení m sta. Alešova ulice a lipnický vodovod T žké stavební stroje pracují na vybudování inženýrských sítí i p es nep íznivé a stále ješt zimní po así. Sou asn s tím se budou p ipravovat k výstavb i pozemky sousedící s Alešovou ulicí u vle ky. 72

17 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN M stu se poda ilo na tuto akci získat v lo ském roce státní dotaci a navíc ješt p j ku o nízkém úroku. Letos by cht lo m sto získat další dotace na vybudování nové kanalizace, náklady by m ly init asi 30 milion korun a práce je rozd lena do t í etap. Došlo také ke zrušení zahrádek na obecním pozemku. Takto za ala práce v spodní ásti Alešovy ulice. Kanaliza ní potrubí je již p ipraveno k uložení. Královédvorští betlémá i - dodatek V plánu na letošní rok mají obnovení zni ených a zmizelých božích muk kamenného k ížku v Sylvárov, dále kamenného k ížku u Odvárk, studánku a cestu nedaleko bývalé hasi ské zbrojnice v Sylvárov. Dále mají ješt v plánu zkrášlení turistické cesty ze Dvora Králové do Braunova Betléma pro p ší a cyklisty. Takto vypadal k ížek na rozcestí Heydukovy a Sylvárovské p ed rokem Na snímku je ješt dob e vid t hospodu Na Borkách a níže Kazdovu autoopravnu. Snímek pana Matoulka doplnil Geislerovu sbírku. Na snímku, zap j eném laskavostí paní Fialové, je k ížek z roku 1964, tedy kdy byl již poškozen. Toto místo bývalo také d jišt m posledního rozlou ení se zesnulým, kdy po ob adu s p. Antonínem íkovským došlo k odvezení na zpopeln ní. 73

18 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 Rozhodnutí o isti ce odpadních vod Vleklá a nep íjemná jednání kolem isti ky odpadních vod vedla Radu m sta ke zm n územního plánu. Jedná se o lokalitu, kde by se m la vlastní isti ka postavit. Pozemek se nachází mezi m stem a Hartským potokem. Tento pozemek leží nedaleko stávající isti ky ve vlastnictví akciové spole nosti Tiba. S ohledem na plánovanou výstavbu bude nutné na tomto vy len ném pozemku postavit ochranný val proti povodním a zajistit novou zele. Ty by m ly zpevnit uvedenou plochu a také snížit odplavování p dy p i velkých deštích. Na isti ku je však t eba sehnat pot ebné peníze. Zamýšlené stavb se zatím dostalo p edb žné podpory sou asného zastupitelstva. Ješt 10. b ezna nedošlo od trutnovského soudu opravné usnesení k exekuci. Sokolské šib inky Osmdesát d tí a stejný po et rodi m l možnost se radovat z tradi ních šib inek v sokolovn. Cvi- itelka Pavlína Špatenková to hodnotila slovy: Na výzdob se podílely d ti z oddíl všestrannosti a sportovní gymnastiky ze ZŠ Strž a Komenského, které namalovaly obrázky z cirkusového prost edí a v takovém rázu se šib- inky také konaly. Ná elnice jednoty Jitka Karešová se dokonce p edstavila jako editelka cirkusu. Nejvíce bylo k vid ní šašk, ale byli tu i krotitelé, gymnastky, zví ata, kouzelníci i tane nice. Nechyb ly sout že pro d ti a nakonec byla i diskotéka pro d ti. V cirkusovém programu ú inkovaly sportovní gymnastky v úborech klaun s cvi ením na koberci, skoky na trampolín, na dosko né hrazd byla létající Simóne, dále tu byla hadí žena Theréza, Léna s krasojízdou na koni a duo provazochodky Kata. Sout žilo se v hodu na cíl, lovu rybek, zavazování tkani ek, výstupu po šikmé ploše, skákání v pytlích, šplhu, prolézání žeb in a dalších hrách. Na záv r p edvedly gymnastky tanec, na který pozvaly i ostatní d ti. ZOO na videokazetách a DVD discích Navazuje na d ív jší videozáznam kde byla p edstavována ta nejzajímav jší zví ata. Nyní je to zcela nový filmový pr vodce po ZOO, plný informací a zajímavostí ze života jednotlivých druh zví at. Divák se seznámí také s tím, jak se ve zdejší ZOO zachra ují ohrožené druhy zví at, zvláštní pozornost je v novaná pralesní žiraf okapi. Návšt vníci ZOO si mohou vše zakoupit v shopu Serengeti a v galerii Zde ka Buriana. Ve ejné slyšení petice v Hradci Králové Petice Ing. Ji ího Raina usilující o výstavbu dálnice z Hradce Králové dále do Polska se do ká ve ejného slyšení. Petici podepsalo n kolik set ob an našeho m sta a okolí a je adresována Senátu, Poslanecké sn movn a vlád republiky. Na jednání byl vypraven autobus. Nezam stnanost na Královédvorsku Zatímco na celém regionu je míra nezam stnanosti pod hranicí 9,4 %, tak na Královédvorsku už dosáhla hranice 10,97 %, což p edstavuje, že je zde 1521 lidí bez práce. A další nezam stnaní p ibývají. Terra Nostra první absolventi První kurz pro t žko zam stnavatelné ob any skon il. Projekt, který financuje Evropská unie s p isp ním Královéhradeckého kraje, se zam uje na skupinu obyvatel, kte í h e shán jí práci. Sem pat í ženy po mate ské dovolené, zdravotn postižení a také ob ané v p edd chodovém v ku. Na programu je také práce s po íta em. Jak vysv tlil Martin Jukl z Terra Nostry: První absolventi už nastoupili do práce a jsou z našeho m sta, Ho ic a Jarom e. Blíží se stavba šaten pod Hankovým domem První etapa stavby šaten a zázemí by m la stát asi 14 milion korun. Poslední akcí na zimním stadionu bude d tský karneval na led a potom již budou pracovat stroje. 74

19 KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 B EZEN M stský lom, šrotišt a obalovna minulost a p ítomnost Tato zajímavá sta o jmenované lokalit byla kronice nabídnuta panem Milanem Lejskem z Rokycanovy ulice v tomto zn ní: Za átkem šedesátých let povolilo m sto z ídit v prostoru bývalého lomu šrotišt kovového odpadu. Jako správce a pracovník Kovošrotu tu p sobil pan Josef Knál, rodák ze Žir e. Podle jeho vypráv ní byl jako ob an sudeton meckého Žir e odvelen do n meckého Wermachtu. Po n jaké dob však dezertoval, zapojil se do anglické armády na západní front a zú astnil se pozd ji i osvobozování eskoslovenska. V lomu byla po válce veliká sb rna železného odpadu z továren, od ob an m sta v rámci železných ned lí, ale i z vesnic a Jednotných zem d lských družstev. Tehdejší z ízení nedbalo na n jakou ekologii, a tak zde docházelo k velkým únik m chemikálií a olej, které vsakovaly do zem a skalního masivu. Další ranou v této lokalit bylo to, že se zde v šedesátých a sedmdesátých letech umístila obalovna asfaltových sm sí firmy Staveb silnic a železnic závodu Hradec Králové, st edisko Dv r Králové nad Labem. editel závodu Hen l ani jeho pod ízený vedoucí st ediska Šotola nehled li na ekologii a žádná opat ení v tomto sm ru ned lali. Tak se stávalo, že docházelo k nekontrolovaným únik m ropných produkt. První obalovna byla polského p vodu, nazývaná Gomulka, která byla spíše manufaktura, do mísícího stroje se ru n vhazoval asfalt, který se v kovových sudech dovážel z Albánie. Namíchaná sm s se odvážela k finišéru sov tské výroby a nanášela na vozovku. V roce 1975 zrušilo vedení firmy starou obalovnu a instaloval se nov jší typ VIBAU ze západního N mecka. Zde už byla technologie vodního odprašování, které však nebylo ú inné a funk ní a docházelo k velkým únik m spalin do okolního ovzduší. V roce 1982 se i tato obalovna ruší a staví se nový stroj TELTOMAT s vylepšenými látkovými filtry. Teprve tím se zlepšilo pracovní prost edí a také vliv na okolní prost edí. V té dob již došlo ke sledování kontroly ovzduší a sledovaly se úniky olej. Vybudoval se lapol k zachytávání p ípadných únik do sousedního Hartského potoka. Tato obalovna s následnými úpravami sm ujícími k zlepšení životního prost edí pracuje až do dnešní doby. V roce 1985 se ruší šrotišt kovového odpadu v horní ásti bývalého lomu a st huje se do prostoru nad vlakové nádraží, kde pan Knál 75

20 B EZEN KRONIKA M STA DV R KRÁLOVÉ NAD LABEM 2006 využívá nakládky p ímo do vagón a nemusí tedy být skládka velká. Na uvoln né místo v lom se v letech staví betonárka, vybudovaly se boxy na odd lení jednotlivých písk a drtí a zhotovily se jímky na odpadní vody. K provozu se dosud využívá vody ze staré studny nad lomem. P elom ve výrob asfaltových obalovaných sm sí nastává zm nou režimu v roce 1989 a následn poté, co se v privatizaci stal v tšinovým podílníkem Staveb silnic železnic francouzská firma LAFAGE. Za ínají se používat jiné technologie, dále se zlepšuje pracovní prost edí a hlavn se dbá na ekologii. Došlo ke zm n topných medií, z p vodních t žkých topných olej na propan butan. Tím došlo k výraznému snížení obsahu vypoušt ných oxid do ovzduší, odstranilo se potenciální nebezpe í úniku olej, vybudovaly se sb rné kanály odpadních a deš ových vod. Dnešní vzhled bývalého lomu je zcela jiný než p ed ty iceti lety. Skála je op t zarostlá, rostou zde houby, zabydlela se tu zv i ptactvo, prost edí je isté. Smlouva o ist ní odpadních vod s Tibou Radní m sta odsouhlasili podpis smlouvy se spole ností Tiba o ist ní odpadních vod. Je to první dohoda od léta lo ského roku, která upravuje vztahy mezi majitelem kanalizace a vlastníkem isti ky. Tím se poda ilo odstranit další z problém, které dodávky vody a její ist ní provázejí už adu m síc. Konflikt mezi m stem a Tibou vznikl v lét, kdy soukromá spole nost nep istoupila na nabídku m sta a prodala istírnu odpadních vod jiné firm. M sto tehdy nabízelo ty icet milion, Tiba cht la t ikrát tolik. Neshody pokra ovaly, nepoda ilo se podepsat smlouvu o ist ní vody s novým provozovatelem. Ob strany m ly také rozdílný názor na výši vzájemných dluh. Podpis smlouvy o ist ní ale neznamená, že m sto odstoupí od plán na vlastní istírnu. P ednáška Ji ího Hegera: TO JE SIBI Uskute nila se ve špejcharu Muzea a i p es nep íznivé po así byla navštívena p íznivci cestování. Návšt vníci sed li ve výstavním sále mezi fotografiemi p ednášejícího. Zajímavé na této p ednášce bylo to, že se jednalo i o jistou konfrontaci mezi p ednášejícím a také autory n kterých sou asných dobových knižních i listinných publikací. P ednášející pan JUDr. Ji í Heger byl dlouholetým pracovníkem v zahrani ních službách a mohl tedy srovnávat sou asné se svým vlastním poznáním.také tu mohl návšt vník p ednášky vid t fotografie ze stejných míst, ale zcela odlišné. Na jedn ch bylo jinými autory podáváno vše jaksi šedé a erné, na druhých fotografiích byla dokumentována skute nost bez jakéhokoliv zastírání, ale rozhodn ne jen ern. Sibi byla p ednáškou dokumentována jako velice bohatá zem s ohromnými energetickými možnostmi, které jsou dnes již využívány nadnárodními spole nostmi západu i východu od této zem. Více než tisíc fotografií autora to dokazovalo v celé ší i, v etn života zdejších lidí, neuchylovaly se k nepravdám, ší ených n kterými sou asnými autory, kte í touto obrovskou zem vid li o ima jen n kolika dn a nebo týdn. Pan Ji í Heger byl za minulého režimu ze zahrani ních služeb odvolán, po dobu desíti let nesm l publikovat a nedostalo se mu ani odpovídající práce. Nelze ho tedy pokládat za podjatého a zkreslujícího. 76