NIZOZEMŠTINA HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ. Nositel projektu Okresní hospodářská komora Louny

Transkript

1 zdroj: foto Peter Posthumus Nositel projektu Okresní hospodářská komora Louny reg. číslo: CZ.1.07/1.1.34/ Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

2

3 Obsah 5 Úvod Vítejte v Nizozemském království A co města? Jsou nad nebo podvodou? Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolora? Čas pro mladou generaci nečekaná abdikace nizozemské královny Korunovace nizozemského krále nebo královny Změna ve vládě Nizozemského království Amsterdam, osobité hlavní město obchodní a zároveň kulturní centrum Evropy zdroj: foto Peter Posthumus zdroj: foto Peter Posthumus 29 Transport Neklid na hraně Evropy Když Holanďané dobývají svět NS nizozemské dráhy... jsou stejné jako ty české? Nizozemské dálnice a silnice 44 Ekonomie, firma a práce Nákupy a renomované nizozemské firmy Záchranný ekonomický balíček pro Řecko holandský patent Pracovní možnosti a příležitosti v Nizozemsku Pracovní schůzka a podnikání 3

4 57 Společnost, rodina a škola Moudrý muž stavěl dům na skále, ten druhý byl Holanďan Nizozemské školství Svět dívky a ženy v Nizozemsku Když se vrátíme k faktům 70 Kultura, zvyky a tradice Nizozemské umění Typická nizozemská jídla a stravovací návyky Holanďanů Náboženství a Holanďané Sinterklaas den sv. Mikuláše Otec Abrahám a jeho šmoulové 88 Příroda Nizozemsko je zemí vody a nesčetných kanálů... jak si s tím umí poradit? Ale to je historie. Jak je to s vodou v dnešním Nizozemsku? Nizozemsko zemí hrází jak a proč se vlastně hráze staví Počasí holandské téma dne Plážová kultura a Severní moře 103 Nizozemština O chrochtavém jazyce Gramatika, to je magie slov Stavba věty v Nizozemčině Nizozemský minislovníček 126 Fráze do kapsy a na cesty Užitečné fráze a výrazy 128 Etiketa při pracovním pohovoru Pozvánka na pracovní pohovor Pracovní pohovor Motivační dopis Životopis 138 Poznáváme hrou Odlišnosti mezi českým a nizozemským... Víte, že zajímavá fakta o Nizozemském království a společnosti Bratře Kubo, ještě spíš? Het Wilhelmus, státní hymna Kvíz Najděte 2 stejné krále Zoek 2 dezelfde Křížovka Holandští malíři 158 Zajímavosti z Nizozemska Posílání gratulací a přáníček Nizozemské psací písmo 164 Kde hledat informace o Nizozemsku? 165 Použitá literatura 4

5 1 Úvod Koningrijk der Nederlanden Vítejte v Nizozemském království Rijkdom en dubbeltje kennen elkaar ( Bohatství a mědák se vzájemně znají. Kdo šetří, má za tři.) Nejdříve než vůbec začnete cokoli číst o Nizozemsko, měli byste znát alespoň základní data o tomto království. Ponořme se na chvilku do hodin zeměpisu a dějepisu, takové multi-edukativní hodiny. Nizozemské království leží na úplném severozápadním okraji Evropy, tj. na pobřeží Severního moře, a sousedí s Německou spolkouvou republikou a Belgií. Více sousedů na kontinentu nemá, možná ještě přes moře Spojené království Velké Británie. Ale více jich opravdu nemá. Samozřejmě mají ještě pár koloniálních držav, ale ty nebudu detailně uvádět. Budeme se bavit pouze o Nizozemsku, které leží v Evropě a jež je jedním z nejstarších členů Evropské unie. zdroj: foto Peter Posthumus 5

6 1 Úvod Geograficka mapa Nizozemí zdroj: 6

7 Takže pozor, hodina zeměpisu začiná! Nejdříve je nutno si zapamatovat přesný název země. V žádném případě nelze Nizozemsko nazývat Holandskem. Chyba jako hrom! To je jako byste nazývali Českou republiku Čechami nebo Spojené království Velké Británie jenom Anglií. Takže správně se budeme bavit o Nizozemském království, nebo Nizozemsko. Proč ne Holandsko, když to každý říká? To jsou jen dvě současné provincie Jižní Holandsko (Rotterdam) a Severní Holandsko (Haarlem) a historicky to byla pouze západní část dnešního území. Takže zpátky do hodiny zeměpisu! Rozlohou je Nizozemsko na 131. místě na světě. Přestože je celkem malé, asi dvě třetiny českého území, t.j km², žije na tomto malém kousku země, jež ještě z 18,41% zabírá voda, více než mil. obyvatel. Ti, kdo jsou dobří v matematice, už vědí, že zde žije 502 obyvatel na km². To posunulo Nizozemsko na špičku světových statistických žebříčků a obsadilo v disciplíně hustota obyvatel, krásné 15. místo. Pokud bychom hledali ještě další statisticko- -ekonomicko-zeměpisné úspěchy, tak se musíme zmínit o hrubém domácím produktu, jež je 0,890 HDI a jež vynesl Nizozemsko na 7. místo na světě. Prostě jsou šikovní a pracovití! Samozřejmě na to nejsou sami. Království je plné přistěhovalců a cizinců. S těmi si tady vědí rady a něžně je nutí k procesu naturalizace, tzv. inburgering. Během pár let musíte jako cizinec složit zkoušku ze znalosti holandštiny, historie a pár základních společensko-historických dat. Pokud přicházíte z členské země EU (kde jsme si všichni rovni), tento proces podstupovat nemusíte. Výhoda i nevýhoda. Jak se na to podíváme! Nic nemusíte, ale pokud chcete v Nizozemsku pohodlně a plnohodnotně žít, měli byste mluvit a hlavně rozumět holandsky. Kurzy, které jsou pro mimo-eu cizince zdarma, jsou pro vás za peníze. Studijní materiál také něco stojí a samotná zkouška z jazyka a reálií není pro nás bohužel zdarma. Takže suma-sumarum, pokud tady jako Eu občan chcete dlouhodobě žít, musíte za jazykové know-how platit. To takoví Marokánci, Turci, Indonésané či Antiliáni nemusí. Ti zase musí během 10 let složit inburgering-zkoušku. Co je lepší? Opravdu nevím. Ale zpátky ke geografickým datům. Každý žák si musí pamatovat, jaké řeky zemí protékají, nejvyšší horu a podobně. Řek najdeme v Nizozemsku několik, skoro žádná tady nepramení, ale přítékají z Německa, Francie či Švýcarska. Řekou číslo jedna je Rýn. Ten se zde potkává s francouzskou Maasou a nakonec ve spletité deltě končí v Severním moři. Nesmíme samozřejmě zapomenout na řeku Scheldu, jež tvoří hranici mezi Nizozemskem a Belgií a která spojuje belgické Antwerpy s mořem. Pak je tu opravdu holandský IJssel. Ten sice nemá žádný pramen, ale je jedním z četných ramen Rýna. Řeky tady končí svou předlouhou cestu Evropou a vlévají se na několika místech do moře. Samozřejmě je podnikaví holandští mořeplavci využívají k lodní dopravě. Tak můžete lodí z Hoek van Holland doplout až do Basileje ve Švýcarsku nebo dovést 7

8 1 Úvod uhlí do oblasti Porýní-Vestfálsko v SRN, či s malou motorovou lodí doplout až do Středozemního moře, do Marseille. Že to není možné? Ale ano. Poplujete několik dní proti proudu Maasy až do Francie, tam je kanál, který vám pomocí zdymadel a lodních výtahů pomůže vyjet na kopec a pak už sjedete dolů k moři po Rhôně. Otázka pár týdnů a trochy peněz, ale pak už vám nic nebrání se opalovat na středozemských plážích. Když už mluvím o těch kopcích ve Francii, v Nizozemsku jich moc nenajdeme. V provincii Limburg (Maastricht) je naše nejvyšší hora Vaalserberg, celých 321 m.n.m. Navíc se musíme o její vrchol dělit se svými sousedy, jedna třetina patří Belgii, jedna je Německa a ta poslední je Nizozemská. Ale... neplačte! Na vrchol vede sedačková lanovka, abyste se nemuseli do takového kopce trmácet po svých. Nakonec uděláte ještě krok a jste v Belgii, kde se můžete kochat pohledem do kraje z místní rozhledny. Kromě kousku Arden, je Nizozemí placaté. Co chvíli váš pohled sice zacloní nějaká hráz tady ji říkáme dijk. Při svých turistických toulkách krajinou nejednou narazíte na vodu, bezpočet kanálů, řek a říčních ramen. Pak je třeba jít a jít po břehu a věřit, že objevíte někde most. V minulých stoletích to řešili dlouhým bidlem. To si každý farmář nosil na rameni s sebou a když musel překonat kanál, prostě přeskočil. Dneska už nejsme takoví sportovci a raději jdeme o pár kroků dál a přijdeme pohodlně po mostě. Voda je tady všude a je neodmyslitelnou sočástí nizozemské kultury. Například pro slovo kanál/stoka odvádějící vodu mají holanďané několik slov, přesně podle její funkce a velikosti. Ale o tom více v jiné kapitole věnované vodě. Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 0 metrů. Ale více než 30% území leží pod hladinou moře, tedy matematicky. Tulipany zdroj: foto Peter Posthumus 8

9 Prakticky jsou ta místa suchá, protože je non-stop odčerpání vody udržuje suchými a trvale obyvatelnými. Nelze se rovněž nezmínit o nejnižším bodě království, jež se nachází v blízkosti Rotterdamu (míjíme jej po dálnici A20 směrem na Goudu) a jež leží 6,74 m pod hladinou moře. Voda a stabilita podloží ovlivňuje i stavbu mostů a tunelů. Protože po řekách plujou i velké lodě, je lepší postavit pod řekou tunel než most přes ni. Také je mnohdy břeh řeky, hned za hrází, o několik metrů níže než je hladina vody v říčním korytě. To je samozřejmě nevýhoda pro fotografující turisty, kteří se těší na krásnou fotečku řeky Rýna nebo Maasy a místo toho, jedou tunelem a loď jim klidně pluje nad hlavou. A co města? Jsou nad nebo pod vodou? Hlavní město Amsterdam má hustou síť odvodňovacích kanálů a tak je jen taktak nad vodou. Domy stojí na dřevěných nebo modernějších betonových pilotech, sice se pomalu naklánějí na jednu nebo druhou stranu, ale zatím stojí. Turista se může kochat! Den Haag, město schované za dunami písku, poskytuje útočiště vládním orgánům, parlamentu, ministerstvům i královně samotné. Je zvláštní, že vláda ani královna nesídlí v hlavním městě, ale v Den Haagu (asi 50 km jižně od Amsterdamu). Tady se ve vodě zrcadlí storobylý palác parlamentu Het Binnenhof, pracovní palác královny, reprezentativní královský palác Noordeinde, na předměstí je pak její soukromá rezidence - palác Soestdijk. Aby to nebylo tak jednoduché, tak má královna ještě několik dalších paláců po celé zemi. Královskou hrobku a temnější momenty holandské historie je třeba hledat ve městě Delfty, asi 15 km jižně od Den Haagu. To už je jen kousek od ekonomického srdce země - města Rotterdam. To žije přístavem a obchodem. Vylož, nalož, prodej a něco na tom vydělej! Tady prodávají i košile s vyhrnutými rukávy, aby člověk neztrácel zbytečně čas. Rotterdam je moderní město, plné mrakodrapů a moderního designu. Vše je nové, funkční, i když ne moc krásné. Inu přístav... funkčnost a rychlost výstavby je důležitější než nějaké ty ozdoby a super design. Dalším městem, které si motorista zapamatuje je Utrecht. Ať jedete odkudkoli, na každém dálničním ukazateli je vždy Utrecht. To že se jinde říká, že všechny cesty vedou do Říma, tady neplatí. Všechny cesty vedou do Utrechtu! Ten leží v pomyslném středu království, a proto se tam sjíždějí všechny dálnice a železniční tratě. Když je nějaká zemská výstava, je v Utrechtu. Když se koná konference, je tam také. Když je řeba se sejít s přáteli ze všech koutů země, kam jedeme? Ano, správně, do Utrechtu. Popravdě řečeno, je to krásné starobylé město s idilickými terasami na břehu grachtu a noblesou univerzitního města. Určitě stojí za návštěvu. 9

10 1 Úvod Nizozemské provincie zdroj: nederlandse_hoofdsteden.jpg 10

11 Takto bychom mohli pokračovat výčtem dalších a dalších měst, ale to si schovám do další kapitoly. Po krátkém odpočinku na břehu grachtu, se vrhněme na nizozemské provincie. Co to je? Přeci ekvivalent našich krajů. Nizozemsko je rozděleno do celkem 12 provincií, jež mají každá svého Commissaris van de Koningin (funkce hejtmana, ale ten tady není zvolen ve volbách, ale je ustanovem na dobu 6 let ministry a samozřejmě skládá slib věrnosti královně). Jedinou vyjímku tvoří provincie Limburg, kde mají guvernéra. Kdysi byla provincie Limburg polosamostatným knížectvím a dodnes to nikdo politicky nesrovnal. Provincie se od sebe vzájemně liší nejen skladbou obyvatelstva, ale i průmyslem a obchodem. Každá provincie má několik měst a obcí, v holandštině nazývaných Gemeente. Těch po celém Nizozemí napočítáme celkem 415 a v čele každé stojí burgemeester (starosta). Ten spolupracuje jak se sousedními starosty, tak i s provincií a ministerstvy. Gemeente je nejmenší nizozemskou správní jednotkou a každý obyvatel, vyřizuje na radnici (gemeenthuis) své záležitosti a radnice se stará o pohodový život svých obyvatel. Starosta, který je nestraník a není volen ( je vybrán na základě výběrového řízení a je to jeho zaměstnání, nikoli volená funkce), prezentuje práci svých úředníků (amtenaar) a rádců (wethouder). Zajímavou správní jednotkou je tzv. Randstad, městská aglomerace kolem Rotterdamu, Den Haagu a Amsterda- Provincie: Správní město provincie Groningen Groningen Friesland Leeuwarden vlastní jazyk fríština, provincie Fryslân Flevoland Lelystad nejmladší provincie, od Drente Assen nejvíce senionů Overijssel Zwolle Noord-Holland Haarlem sem patří i hl. město Amsterdam Zuid-Holland Rotterdam největší přístav Evropy: Europoort Utrecht Utrecht nejmenší provincie, arcibiskupství Gelderland Arnhem Noord-Brabant Den Bosch pozor Brabant je také v Belgii Zeeland Middelburg nejvíce vodních ploch, vliv na jméno Nového Zélandu Limburg Maastricht specifické postavení v rámci provincií 11

12 1 Úvod mu. Jedná se o úzkou spolupráci několika obcí, jež společně koordinují dopravu, policii a další rozvoj v tomto souměstí. Všichni dohromady se starají o blaho asi 7 milionů lidí. Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolora? Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka má 3 vodorovné, stejně široké pruhy. Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlajka je symbolem jednoty, samostatnosti a sounáležitosti Nizomenského království. Vlajka byla oficiálně přijata ústavním zákonem z roku 1937, kde byly popsány její barvy a rozměr byl stanovem pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. vlaggenwet je vůbec nejkratší zákon, který kdy nizozemský panovník podepsal. Má jen jednu řádku. Vlajka Nizozemska zdroj: fotoalbum/escape/nizozemi.jpg De kleuren van de vlag van het Koningrijk der Nederlanden zijn rood, wit en blauw. (královna Wilhemína, ) Historie nizozemské vlajky se začala psát již v roce 1572, v dobách tzv. Osmdesátileté války. Tehdy severní nizozemské provincie pod vedením Wiléma Oranžského povstaly proti španělské nadvládě. Tehdy byla ale barevná kombinace trochu jiná oranžová, bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém Oranžský podle svého jména, ale záhy ji námořníci změnili na červenou. Důvodů uvedli hned několik červená je na moři lépe vidět, oranžová rychle bledne a navíc obarvit plátno na oranžovou barvu je velmi drahé, červené barvivo je levnější. Inu Holanďané. Za vším hledej peníze! Tak se začaly používat dvě varianty vlajky na moři s červeným pruhem a na souši s oranžovým. Pokud se podíváte na historická plátna ze 16. a 17. století, uvidíte na nich lodě s různými barevnými kombinacemi nizozemské vlajky. Na konci Osmdesátileté války (1648) Nizozemci mluví o své Oranjevlag, jež je ale již s červeným pruhem. A tak oranžový pruh zůstal jen výsadou panovníků z rodu Oranje a stal se tzv. Prinsenvlag. V roce 1796 Generální stavy (nizozemský parlament) rozhodl, že se bude používat pouze jedna jediná vlajka a to s červeným pruhem. Žádná jiná varianta nebyla přípustná, oranžová byla výslovně zakázána. Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávislosti a demokracie, první republikánská trikolora na světě. Jako symbol svobody dala základ všem dalším povstaleckým vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla snad nejznámější trikolóra francouzské revoluce. Podle nizozemské vlajky vytvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku jen červenou umístil až dolů. Podle ní tvořili slovanští obrozenci v 19. století svoje národní vlajky... Dnes trikolórové 12

13 barvy najdeme na slovenské, slovinské, srbské i chorvatské vlajce. A jakou barevnou kombinaci má ta česká? Samozřejmě, bílo-červeno-modrá. Ale zpět do Nizozemského království a jejich vlajce. Od roku 1937 má vlajka kodifikované vlastnosti a je jen jedna pro použítí na moři, souši i pro panovníka. Přesto k ní občas přídávají Nizozemci oranžový praporec (wimpel). Ten se používá pouze v přímém spojení dané události a královské rodiny... např. královniny narozeniny, narozeniny dalších členů královské rodiny, návštěva královny/korunního prince atd. Datum 31.1./ / / Událost Narozeniny královny Beatrix, s oranžovým praporcem Narozeniny prince van Oranje Wiléma Alexandra (od krále), s oranžovým praporcem Koninginnedag (od 2014 zrušeno), s oranžovým praporcem Národní den smutku/ Uctění památky padlých, 18:00 do 21:10 na půl žerdi 5.5. Den osvobození Od roku 1980 existují také pevně stanovená pravidla použití vlajky a instrukce jejího rozvinutí a svinutí. Vlajky mohou konstantně vlát nad státními budovami jako je Rijskmuzeum, ministerstva, parlament atd. Nad královskými paláci vlaje vlajka pouze v přítomnosti panovníka. Během roku je pak několik dat, kdy by měly vlajky zavlát po celé zemi. Pokud nastanou další příležitosti zvláštního významu, vlajka se vyvěsí podle instrukcí. V tomto případě se jedná o královské svatby, pohřby, korunovace či státní návštěvy. Podle protokolu, by vlajka neměla viset přes noc venku. Správně by se měla vyvěsit s ranním úsvitem a se soumrakem opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout země. Státní vlajka není součást standardní výzdoby, a proto by neměla být na školních aktovkách, jako výzdoba /18.5. Poslední sobota v červnu 15.8./ úterý v září Limburg 7.12./ /16.12 Den Evropy, společně s vlajkou EU narozeniny princezny Maximy (od královny), s oranžovým praporcem Den nizozemských válečných veteránů formální konec Druhé světové války otevření parlamentu opening van de Staten-Generaal, pouze v Den Haagu specifické postavení v rámci provincií narozeniny princezny Amalie, (od korunní princezna), s oranžovým praporcem Den království Koninkrijksdag 13

14 1 Úvod pokoje či na sportovním náčiní. Pokud vlajka visí společně s jinými, náleží jí místo napravo (stojíme-li zády k vlajkám). Pokud jsou vlajky tři, národní visí uprostřed. Složit vlajku má také svá pevně stanovená pravidla. Inu jednou z barev je bílá a vlajka je vždy někde uložena, takže se nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení ve skládání vlajky Nizozemského království. 1. Připravíme se, samozřejmě potřebujeme pomocníka. Naše vlajka stále visí na žerdi. Pomalu ji spustíme a hlídáme, aby se nedotkla země. 2. Na protilehlých koncích vlajku uchopíme jednou rukou na švu bílé a červené. Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé. 3. Vlajku složíme jako reporelo, do písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř. 4. Červené pole umístíme nahoru, potom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dostane nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou na žerď jsou nahoře celé složené vlajky. 5. Vlajku uložíme na vhodné místo. Čas pro mladou generaci nečekaná abdikace nizozemské královny V pondělí dne 28. ledna 2013 v 19:00 hodin přerušilo vysílání nizozemské televize NOS nalehávé sdělení královny Beatrix. V den, kdy oslaví své 75. narozeniny ( ), celému království oznámila, že se ke dni 30. dubna 2013 vzdává trůnu ve prospěch svého nejstaršího syna Willema Alexandra van Oranje-Nassou. Ve svém projevu, který byl tak trochu v letošním roce očekávan, zaskočila většinu obyvatel Nizozemského království, když uvedla, že je již ve věku, kdy má nárok na zasloužilý odpočinek a že její nejstarší syn je plně připraven převzít vládu nad zemí. Královna uvedla, že je čas na novou generaci, která zemi bude vládnout a že moc děkuje svým poddaným, že ji umožnili tolik let být jejich královnou. Tyto dvě věty získaly srdce národa i politiků. Všichni jsme se cítili být součástí jejího prohlášení a mladší generace plně souhlasila, že je čas na novou krev a někoho mladšího, kdo se ujme vlády. Vlajka s oranžovým pruhem zdroj: en%20wimpel%20bewerkt.jpg 14

15 Pokud bychom se vrátili k historickým faktům, tak to samé udělala královna Juliána (matka královny Beatrix), kdy v den dceřiných narozenin zveřejnila svoje přání abdikovat a oznámila národu, že slavnostní uvedení do úřadu se bude konat v den jejich narozenin, tj. 30. dubna Královna Beatrix jde ve šlépějích své matky a dodržela dokonce i data. Po 33 letech vlády nad Nizozemských královstvím a dalšími zeměmi, jež pod korunu patří, předála dobrovolně vládu svému synovi. Pro svoji abdikaci si vybrala rok, kdy Nizozemsko slaví 200. výročí nezávislého království. V roce 1813 se král Vilém Frederik ujal vlády nad Nizozemských královstvím a stal se historicky prvním nizozemským králem. Pokud bychom šli zpátky do nizozemské historie, objevili bychom jména jako Willem Oranžský, který se zasloužil o nizozemskou nezávislost na Španělsku, ale tehdy nebyl prohlášen králem, ale pouze Stadshouderem. Později bylo Nizozemsko okupováno Napoleonem a patřilo pod správu Napoleonova bratra Ludovika. Až po roce 1813 se nizozemské stavy dohodly a vyhlásily nezávislé království. Tou dobou také ztácí Nizozemsko území dnešní Belgie a později, když nastoupila na trůn královna (nikoli král) ztrácí dnešní Lucembursko. Pokud mi dovolíte trochu odbočit, tak v Lucemburské ústavě je zakotveno, že trůn může dědit pouze muž. Když na trůn nastoupila královna-regentka, stalo se Lucemburské velkoknížectví na Nizozemsku nezavislým. Proto se dodnes podobají jejich národní vlajky, rozdíl je jen v odstínu modré barvy. Královna Beatrix zdroj: s%20algemeen/koningin%20 Beatrix%20Wilhelmina%20Armgard% jpg 15 Ale zpět k nizozemským králům a královnám. Všichni z hodin dějepisu známe něco málo ze života jednoho z Willémů van Oranje-Nassou. Ale od roku 1890 vládne Nizozemskému království žena. Nejdříve to byla královna-regentka Emma, poté její dcera královna Vilemína, jež byla striktní v dodržování všech nařízení a královského protokolu. Občas ji lidé nazývali mužem v sukni. Byla prý velmi strikní a plně oddaná vládě. Její dcera, královna Juliána, byla úplně jiná. Lidem byla nazývána matkou národa a celý život měla velmi silné socialně-ekonomické cítění. Nikdy nevyžadovala složité španělské královské protokoly a byla prostě jednou z nizozemců. V roce 1980 nastoupila na trůn

16 1 Úvod její dcera Beatrix a stala se královnou- -businessmankou. Všichni její poddaní o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici a profesionálce. Svoji rodinu v jednom ze svých projevů povýšila na firmu van Oranje-Nassou, kde má každý svoji funkci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí dokonale klapat, pak bude dokonale fungovat i nizozemská společnost. Není jistě neznámým faktem, že sama královna je vlastníkem několika desítek akcií firmy Heiniken nebo dalších prosperujících nizozemských firem. V devadesátých letech 20. století byla agenturou Forbes prohlášena za nejbohatší ženu Evropy a ve světovém měřítku byla v první desítce. A proč? Kde vzala tolik majetku a peněz? Pokud odečteme hodnotu jejích nemovitostí a děl Rembrandta a van Gogha, zůstává stále úctihodný kapitál, který vznikl díky jejím obchodním zájmům. Jejím stínovým poradcem byl mimo jiné její manžel princ Claus. Ale zpět ke změnám v Nizozemském království. 30. dubna 2013 byl oficiálně do úřadu uveden nový král Willem-Alexander. V novinách se spekulovalo o králi Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexander Claus George Ferdinand (* ) prohlásil, že nechce být žádným číslem v pořadí, a proto bude králem Willemem- -Alexandrem. Jeho zákonitá manželka Máxima Zorreguieta (* ) se spolu s ním stala nizozemskou královnou. Jejich nejstarší dcera Catharine-Amelia Beatrix Carmen Victoria (* ) se od 30. dubna 2013 oficiálně stala korunní princeznou H.K.H. de Princes van Oranje-Nassou (Její Královská Výsost princezna Oranžsko-Nassauská), první dědička trůnu. Samozřejmě ten den princ Willem-Alexander ztrácí svůj současný oficiální titul Z.K.H. de Princ van Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Koning van het Koninkrijk der Nederlanden (Jeho Královská Výsost, král Nizozemského království). Ve svých 46 letech se Willem-Alexander stane jedním z nejmladších monarchů světa. Nizozemská politická platforma to vítá a říká, že král a premiér Mark Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě jinak, než generace jejich rodičů. Willem- -Alexander je také léta členem Olympijského výboru IOC, kde bude muset svou činnost ukončit. Spolu s Máximou a dcerami jsou velkými fandy nizozemských národních týmů a nevynechají jediné mistroství světa či olympijské hry. Na V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu, sportovního elánu a vždy v oranžovém. Dalším z Alexandrových specifik je jeho aktivní zapojení do projektů spojených s water-managementem (managementem vody) a projektů v rámci Oranjefond-microfinancering (Mikro-ekonomické projekty, doména především jeho ženy princezny Máximy). Co se v nizozemské kultuře od 30. dubna 2013 změnilo? Až do roku 2012 slavili 30. dubna Koninginnedag (Den královny, oficiálně narozeniny královny Juliány), od roku 2014 slaví Koningsdag 27. dubna, narozeniny Willema-Alexandra. První dvě obce, kde se Den krále slaví, jsou Amstelveen a de Rijp. Zde se měl slavit Koninginnedag v roce 2013, ale tento rok se žádný Den královny neslavil. V daný den bula pouze oficiální abdi- 16

17 kace královny Beatrix a uvedení nového krále Willema-Alexandra a jeho ženy do úřadu. Obě obce jsou s tímto faktem smířeny a těší se na historický fakt, že budou historicky prvními v přehledu svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý rok byly vybrány vždy dvě obce/města, kam královna Beatrix s Princem van Oranje dorazila. V jedné strávili dopoledne a ve druhé odpoledne. V roce 2013 se žádný svátek neslavil a obě obce/gemeente byly automaticky nominovány na rok A jak se změnilo pořadí čekatelů na trůn po ? Od 1. května 2013 je první v pořadí H.K.H. Princezna Catharine-Amelia (*2003), princezna van Oranje-Nassau, poté její sestry princezna Alexia (*2005) a Ariane (*2007). Po nich by následoval bratr Willema-Alexandra princ Constantijn a nakonec jeho děti. Kdyby celá tato rodinná větev vymřela, přišla by na řadu sestra stávající královny Beatrix, princezna Margariet. Bohužel její děti se v následnictví trůnu už neuvádí. Jen tak na okraj, princezna Amelia je také 827. v pořadníku na anglický královský trůn. Královna Beatrix vtip Zdroj: 17

18 1 Úvod Takže Long life the Queen! (do ) a Long life the King! (po ). zdroj: scan časopis ORANJE BOVEN 2/

19 Korunovace nizozemského krále nebo královny S uvedením nového nizozemského krále Willema Alexandra do úřadu dne musíme zmínit několik historických fakt spojených s tímto ceremoniálem. V roce 2013 slavilo Nizozemské království slavit 200 let samostatného a nezávislého království, pod jehož správu dnes spadá nejen území 12 provincií v západní Evropě, ale i ostrovy Bonaire, Saba a sv. Eustacha, dále historická území v karibské oblasti jako je Curacao, sv. Martin a Aruba. V roce 1813 byl historicky prvním Nizozemských králem korunován Vilém I. Nizozemský. Tento král si u Amsterdamského obchodníka objednal i korunovační klenoty. Jelikož objednávka byla učiněna narychlo a státní pokladna nebyla zrovna přeplněná, nechal budoucí král Vilém I. královské korunovační klenoty vyrobit z mědi, stříbra a polodrahokamů. V pohledu evropské historie monarchií jsou tyto klenoty velmi mladé a ne tak výstavné jako mají nebo měla jiná království. V roce 1840 je nechal budoucí král Vilém II. vyrobit ze zlata a poněkud dražších kamenů. Přísaha Willema Alexandra a Maximy zdroj: 19

20 1 Úvod Nizozemská společnost má vždy něco extra, a tak i korunovace není v pravém slova smyslu korunovací, ale pouhým uvedením krále do úřadu INHULDI- GING. Ceremonál se 30. dubna 2013 odehrál v Amsterdamu v kostele Nieuwe kerk, jež je ke královským ceremoniálům ze zákona určen. Zde se odehrávají královské svatby a korunovace/uvedení do úřadu (Královské pohřby se ale konají ve městě Delfty v kostele Oude Kerk, kde je i královská hrobka). V tomto případě abdikující královna Beatrix podepsala v paláci De Dam svoji abdikaci a poté byl její syn Willem-Alexander, Z.K.H. de Prince van Orajne-Nassou slavnostně uveden do úřadu krále. Před zraky všech členů parlamentu (de Eeste a Tweede kamer/ senát a sněmovna lidu) slíbil lidu, že bude spravedlivě vládnout a udělá maximum pro rozkvět království. Po slavnostním slibu krále, který sedí na trůně v čele kostela Nieuwe Kerk a má přes ramena královský hermelín, mu slíbí všichni členové parlamentu svoji poslušnost a on je opětovně jmenuje do úřadu. Nizozemský král nemá nikdy na hlavě korunu, proto se také tento ceremoniál nejmenuje korunovace. Královská koruna, jež byla vyrobena v roce 1815 z mědi a stříbra v Amsterdamu, leží na královské podušce a nikdy není umístěna na hlavu monarchy. Na stole před králem leží také královské žezlo symbol královské moci nad královstvím, královské jablko vazba krále k zemi, suvenerita státu, královský meč královská moc, schopnost panovníka vládnout zemi a výtisk Grondwet (ústavy), na který král přísahá. Podle ústavy se jedná o článek 32. Jelikož je Nizozemské království zemí s demokratickým zřízením, musí monarcha slíbit poslušnost a povinnost tzv. Staat-Generaal, reprezentantům správní moci. Tento ceremoniál je pouze občanským ceremoniálem, de jure, a nikoliv církevním pomazáním panovníka. Z tohoto důvodu nemá panovník nikdy korunu na hlavě. Zlí jazykové říkají, že je příliš těžká, aby ji někdo nosil na hlavě, ale v to se znalostmi o Svatovítské koruně nevěřím. A proč byla královna Beatrix bez krále? Její manžel byl pouhým pricem Clausem, nikoli králem. Je pro to jednoduché vysvětlení král znamená de jure mnohem více než královna. Takže když království dědí dcera, bude královnou a její, přiženěný, manžel bude celý život pouhým princem. Pokud království dědí princ, případ Willema Alexandra, jeho žena může být na základě rozhodnutí Staat-Generaal královnou. A tak se z prince Willema Alexandra stal posledního dubna 2013 král a z jeho ženy, argentincké dívky Máximy, královna. Z jejich nejstarší dcery byla poté korunní princezna Cathrina-Amelia van Oranje-Nassou. Toto příjmení má oficiálně vždy jen přímý dědic trůnu. A co se stalo z královny Beatrix? Z ní byla od 1. května 2013 princezna. Odevzdala své paláce svému synovi a odstěhovala se na zámeček Draakenstein, kousek od paláce t Loo. Vždy se o královně říkalo, že tento zámeček má nejraději a že dokonce od něj má i vlastní klíče. Od ostatních paláců nikoliv. Tam je vždy někdo, kdo ji dveře odemkne a ote- 20