Průvodce "Špindlerův Mlýn"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Obří důl Údolí, dolina 50 43'35.36"N 15 43'39.94"E Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny ( ) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r postavena vodárna pro Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Kozí hřbety Hřeben 50 43'59.81"N 15 39'37.12"E Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Další informace najdete zde: Medvědín Vrchol 50 44'20.94"N 15 34'56.89"E Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Popis lanové dráhy zde: Odkaz na webkameru: Další informace najdete zde: Malý Šišák Vrchol 50 45'33.65"N 15 38'55.15"E Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: Černá hora Vrchol 50 39'6.54"N 15 44'35.46"E Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů. Další informace najdete zde: Labský důl Rezervace 50 45'19.27"N 15 33'11.26"E Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: Údolí Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'20.13"N 15 38'59.24"E Údolí Bílého Labe - horské údolí erozně ledovcového původu, které se nachází mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem, údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Délka údolí je cca 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Labský vodopád Vodopád 50 46'15.74"N 15 32'53.27"E Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům tak mohl být vodopád pouštěn větším proudem. Další informace najdete zde: Dívčí kameny Vyhlídka 50 46'33.98"N 15 36'9.81"E Dívčí kameny jsou jednou z nejtypičtějších skalních hradeb, které jsou vytvořeny z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede Hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, procházejícím Krkonošemi. Místo vyhlídky. Další informace najdete zde: Kotel Vrchol 50 45'9.07"N 15 31'46.20"E Kotel - výrazný svorový vrchol a dominanta západní části Krkonoš. Jihovýchodní svah Kotle tvoří Malá a Velká Kotelní jáma. Na severním svahu se nachází tajuplná Růženčina zahrádka se zachovalým geometrickým obrazcem z vyrovnaného valu kamení. Na severním svahu bylo ve druhé polovině 30. let 20. století postaveno několik obranných prvků (bunkrů, řopíků) prvorepublikového pevnostního opevnění. Vrchol Kotle je turisticky nepřístupný, i když bývalá turistická cesta je stále viditelná. Dnes Kotel obcházíme po severním úpatí po červené turistické značce ve směru Vrbatova bouda - Dvoračky. Další informace najdete zde: Labe - u pramene Pramen 50 46'32.30"N 15 32'10.57"E Pramen Labe, resp. prameny Labe se nacházejí na vrcholovém rašeliništi zvaném Labská louka. Pramen byl slavnostně vysvěcen již v roce Do dnešní podoby bylo místo, se skruží a se znaky měst, kterými Labe protéká, upraveno až v roce Nejsnažší přístup k prameni Labe je po červené značce od Vrbatovy boudy. Další informace najdete zde: Ambrožova vyhlídka Vyhlídka 50 45'45.42"N 15 32'43.12"E Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu, na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou, z vrcholu Sněžky je však viditelný jen kousek. Směrem při pohledu vpravo se nabízí pohled na Medvědín, Zlaté návrší a hranu Labského dolu. Vyhlídka je pojmenována po Jindřichu Ambrožovi, který byl významným pracovníkem KČT a ochráncem přírody. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Důl Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'14.09"N 15 39'44.44"E Důl Bílého Labe - divoké horské údolí ledovcového původu. Délka údolí je 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Další informace najdete zde: Hřeben Kozí hřbety Hřeben 50 44'5.24"N 15 38'37.52"E Kozí hřbety jsou dominantou kotliny Špindlerova Mlýna a součástí Českého hřbetu. Nazývá se tak celý západní, 3 km dlouhý, hřeben vybíhající z Luční hory. Jedná se o strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Sv. Petrem. Hřbet je porostlý klečí a na svazích jsou porosty smrku a kosodřeviny. Nejzápadnější výběžek Kozích hřbetů 2km severovýchodně od Špindlerova Mlýna se nazývá Železný vrch (1321 m n.m. ). Je to svorový hřbet, kromě k východu, na všechny strany strmě spadající do údolí (o výškových metrů). Jsou zde Kamenná moře a sutě. Tento jediný vrchol splňuje kritéria samostatného vrcholu. Vrchol porůstá kleč, níže smrčina, místy rozvolněná. Na vrcholu je geodetický bod. Další dva vrcholy (1318mn.m. a 1387mn.m.) v hřebeni nejsou v mapách přímo pojmenovány a patří kvedlejším vrcholům Luční hory V století v této oblasti probíhala těžba měděných, arsenových a stříbrných rud. Turisticky jsou Kozí hřbety přístupné pouze ve východní části, kde se nachází vyhlídka. Vede zde odbočka červené turistické značky na počátku hřbetu skótou 1422mn.m. a je nazývána Krakonoš. Z vyhlídky je krásný rozhled do západní části Krkonoš a Sedmidolí. Samotná červená tur. vede jižním úbočím tohoto hřebene. Svahy hřbetů jsou lavinové, proto je v zimě i tato trasa uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Kotelní jámy Rezervace 50 45'4.36"N 15 32'2.34"E Kotelní jámy jsou státní přírodní rezervace (101 ha) na jihovýchodních svazích hory Kotel (Kokrháč) v Krkonoších. Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma v jižním a jihovýchodním svahu Kotle. Rozkládající se v nadmořské výšce výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Velká Kotelní jáma byla ledovcem vyhloubená v žule, Malá ve svoru. Obě jámy od sebe odděluje skalnatý Liščí hřebínek. V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén, svahy mají místy sklon až 45 stupňů. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin. vzácných druhů (například hvozdík pyšný, lilie zlatohlávek, sasanka narcisokvětá, lomikámen vstřícnolistý, rozchodnice růžová, devětsil, jinořadec kadeřavý, měsíčnice vytrvalá, upolín evropský.). Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku a pohybovat se tady může pouze po značených cestách. Dnes jsou součásti velkoplošné NPR Prameny Labe. Kotelními jámami vede zelená turistická trasa z Dvoraček k Horním Mísečkám, která je někdy v zimě kvůli lavinovému nebezpečí uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Vrchlabí Zámek 50 37'44.56"N 15 36'25.21"E Zámek je krásnou památkou města Vrchlabí na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Dvoupatrový zámek má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru je zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami? parkem vede vyznačená stezka. Historie Ve 40. letech 16. století nechal Kryštof Gendorf z Gendorfu postavit renesanční zámek. V roce 1573 zámek vyhořel, obnoven byl pak až v letech 1605? V roce 1624 získal zámek Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti jej dlouhou dobu vlastnili Morzinové, kteří zámek upravili. Ve 30. letech 19. století byl zasypán vodní příkop, který zámek původně obklopoval. V současné době na zámku sídlí Správa Krkonošského národního parku a Městský úřad. Další informace najdete zde: Zlaté návrší Vrchol 50 44'58.20"N 15 33'20.59"E Zlaté návrší (Krkonoš) je holý svorový hřbet, který se nalézá mezi masivem Kotle a Medvědínem. Zlaté návrší je nyní turisticky nepřístupné a tak krásné výhledy, z jeho vrcholu, už jsou dnes bohužel jen krásnou vzpomínkou. Cesta od Medvědína se u Šmídovy vyhlídky odklání k Masarykově silnici po níž se dostaneme k Vrbatově boudě. Další informace najdete zde: Ski areál Herlíkovice Ski areál 50 39'32.18"N 15 35'48.91"E Ski areál Herlíkovice se nachází 4 km od Vrchlabí při silnici do Špindlerova Mlýna. 2x čtyřsedačková lanovka a 5x vlek 12,4 km sjezdových tratí různých obtížností 90 % tratí skiareálu zasněžováno Parkování přímo ve skiareálu ZDARMA VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ - 3km osvětlených sjezdovek Občerstvení přímo na sjezdovkách MĚŘENÝ SLALOM - Slalomová trať měřená profesionální časomírou - 12 branek postavených jako při závodech Autobusová doprava do skiareálu - na denní i večerní lyžování, do areálu a zpět (Rezervace a Informace ) O2 EXTRA DĚTSKÝ PARK - Pohyblivý koberec, kolotoč, pohádkový slalom a další LYŽAŘSKÁ ŠKOLA ve skiareálu Herlíkovice - Sjezdové lyžování i Snowboarding, skupinová i individuální výuka pro dospělé i děti PŮJČOVNY LYŽÍ A SNOWBOARDŮ NETRADIČNÍ JÍZDA na SNOWBIKE - OPĚT JINÝ ZÁŽITEK KVALITNÍ A ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ - Restaurace a občerstvaní na několika místech skaireálu; Speciality české kuchyně, zdravá výživa; Zeleninové saláty i dezerty; Příjemné posezení uvniř i venku Informace o provozu areálu: nebo info@herlikovice.cz Na co se můžete v nové sezóně těšit... NOVÁ samoobslužná Restaurace s terasou u dolní stanice lanovky na Žalý Širší a pohodlnější dojezd na sjezdovkách Wi - Fi zdarma Online rezervace skibusů - jednoduše a rychle Aktuální informace do Vašeho mobilu - Mobilní aplikace Snowhill Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 ... a mnohé další Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark 50 44'3.01"N 15 36'33.73"E Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním šmajdání po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn tel: fax: info@aquaparkspindl.cz web: Další informace najdete zde: Ski areál Černý Důl Ski areál 50 38'13.31"N 15 42'18.76"E Černý důl je ideálním místem pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře. S největším dětským lyžařským parkem, který je vybavený pojezdovým pásem, a mírnými, širokými sjezdovkami, patří Černý Důl k nejoblíbenějším lokalitám SkiResortu ČERNÁ HORA PEC, který je největším lyžařským resortem v ČR. Nabízí 37 km sjezdovek na 1 skipas. Tvoří ho 5 areálů: Černá hora-janské Lázně, Pec p. Sněžkou, Černý Důl, Velká Úpa, Svoboda n. Úpou. AREÁL V ČÍSLECH: Černý Důl Zařízení: 2x 3sedačková lanovky, 6x lyžařský vlek, 1x pojezdový pás Počet km sjezdovek: 6,5 km Technický sníh: 4,5 km Počet km běžeckých tratí: 13 km Přepravní kapacita: osob / hod. Modré sjezdovky: 61% Červené sjezdovky: 39% Černé sjezdovky: 0% Tipy: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Ideální areál pro rodiny s dětmi a lyžaře - začátečníky Největší dětský lyžařský park SkiResortu s pojezdovým pásem FordBar Cappy Hot 10Kč, Espresso 20Kč, Hruškovice 30Kč, SkiExpress menu, Fast Food Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. Černohorská Janské Lázně Infolinka: skiresort@skiresort.cz Další informace najdete zde: Labská přehrada Přehrada 50 42'44.27"N 15 35'7.63"E Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Labská bouda Bouda 50 46'6.30"N 15 32'49.77"E Založena po r nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba ,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) 295,- Kč Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Webkamera Medvědín, viz: Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda 50 45'44.14"N 15 38'7.30"E Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r (též Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Rychrářova bouda). Vyhořela r a znovu r Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Bouda u Sněžných jam - Wawel Bouda 50 46'43.64"N 15 33'21.67"E Bouda u Sněžných jam- Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Další informace najdete zde: Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum 50 42'23.80"N 15 43'55.78"E AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- v- obrim-dole/... Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00-12:00 a12:30-15:00 leden - březen po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00-12:00 a 12:30-15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, Pec pod Sněžkou isobridul@krnap.cz tel: web: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Vrchlabí - infocentrum Infocentrum 50 37'38.78"N 15 36'38.66"E Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská Vrchlabí tel: info@krkonose.eu Další informace najdete zde: Výrovka Ostatní 50 42'55.33"N 15 40'49.33"E Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení zum Geier!, což je jako Naše k čertu! či kýho výra, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: Lánov - infocentrum Infocentrum 50 37'11.13"N 15 39'21.68"E Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt: infocentrum@lanov.cz tel.: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 web: Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum 50 43'30.63"N 15 36'31.00"E Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská Špindlerův Mlýn tic@mestospindleruvmlyn.cz info@spindlmu.info web: tel.: fax: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12