Pavel Dobe : krtání financí v dopravû je nepfiijatelné

Transkript

1 PM 9/2011 politika ekonomika byznys Pavel Dobe : krtání financí v dopravû je nepfiijatelné Speciální pfiíloha zamûfiená na stavebnictví Smart grids jsou velkou v zvou

2

3 OBSAH Ach ty ãeské dálnice... Během letních měsíců jsem autem procestovala stovky kilometrů po evropských dálnicích. Jejich úseky se v jednotlivých zemích lišily výší poplatků, které se za jejich průjezd platí, ale především kvalitou povrchu. Ať už šlo o dálnice německé, rakouské, italské, slovinské nebo chorvatské, všude se jezdilo lépe než u nás v Čechách. Rozhodně přitom neplatí, že by se všude jednalo o úseky nové. Německo, které se pyšní snad nejhustší sítí dálnic a zcela bez poplatků, své cesty opravuje a udržuje tak, že si může na většině dálnic dovolit ponechat neomezenou nejvyšší povolenou rychlost. To by na naší D1 opravdu nešlo. U nás máme jedny z nejdražších cen pohonných hmot v Evropě a od příštího roku se opět zvedne suma za dálniční známku. Naše dálnice stojí hodně peněz, ale kvalitní zkrátka nejsou. Proč tomu tak je a jak se to má změnit, vysvětluje ministr dopravy Pavel Dobeš. Stavby, nejen ty dopravní, jsou předmětem naší speciální přílohy. Najdete v ní nejen prognózy dalšího vývoje tohoto dnes stagnujícího odvětví, ale i čerstvé nominace na Stavbu roku Pozornost zaslouží i téma energetické, ve kterém se zaměřujeme na smart grids. Implementace tzv. inteligentních sítí, která nás v budoucnu čeká, podstatně změní celou koncepci naší energetiky. Doufejme, že k lepšímu. Marcela Staňková Vaše náměty a komentáře uvítám na: stankova@parlamentnimagazin.cz OBSAH 5 POLITICK KOMENTÁ Jifií Pehe: âeské politické vûjiãky 16 VIRTUÁLNÍ ELEKTRÁRNA Investice do smart grids budou probíhat postupnû 25 Pfiíloha Stavebnictví 49 SAMOSPRÁVA Tisícovka starostû pochodovala Prahou 6 ROZHOVOR Pavel Dobe : Musíme napravit chyby z minulosti 50 VùDA A V ZKUM Alena Krejãí: Vûda je nekoneãná detektivka 10 FINANCE Pavel Kysilka: Sázíme na jednoduchost sluïeb a perfektní poradenství 12 KORUPCE Zastavme korupci 14 E-AUKCE V hody elektronick ch nákupû 18 ÚOHS Pfiedseda ÚOHS Petr Rafaj vsadil na zku enost 20 MONITORING Informace z vlády a ministerstev 22 ROZHOVOR Luká Abazid: Víc neï jen kabel s internetem 24 INFORMACE Z PARLAMENTU âr 36 SMART GRIDS Jifií Borkovec: Smart grids jsou velkou v zvou 40 PRÁVO A LEGISLATIVA Tomá Sokol: Sázet na ãísla je nemrav nemravná 43 TRHY A KOMODITY Petr Dufek: Jestfiábi v ânb stáhli kfiídla, do hry o sazby vstupuje opût kurz koruny 46 ICT Ztracen notebook pro firmu znamená statisícové ztráty 60 KULTURA 62 KNIÎNÍ KLUB Novinky na ich nakladatelství Parlamentní magazín 3

4 politika ekonomika byznys Máme vliv Parlamentní magazín je seriózní politicko-ekonomick mûsíãník s aktuálním a ucelen m zpravodajstvím z oblasti celé státní správy a podnikatelského sektoru. Elektronickou podobu ãasopisu najdete na

5 POLITICK KOMENTÁ âeské politické vûjiãky V ãeské politice existuje nûkolik témat, která hrají roli jak chsi politick ch atrap. V podstatû to nejsou témata skuteãná, ale jen umûle implantovaná do vefiejného prostoru jako pokus té které strany získat pár bodû v Ïebfiíãcích popularity. Jde obvykle o témata, která dobře rezonují ve veřejnosti, protože mají většinovou podporu. Jedním z nich je například už dlouhá léta přímá volba prezidenta. Politici z různých stran přímou volbu slibují, dokonce se jistým způsobem předhánějí v tom, kdo chce přímou volbu více. Zároveň ale veřejnosti přímo, nebo raději mezi řádky, sdělují, že prosadit přímou volbu bude navzdory jejich úsilí velmi těžké. Politické strany se totiž nejspíš neshodnou na detailech, které jsou pro tu kterou stranu údajně velmi důležité. Z takového jednání se v podstatě dá usoudit, že politické strany ve skutečnosti přímou volbu nechtějí. Je to svým způsobem logické, protože by se v podobě přímé volby zbavily možností prosadit s pomocí různých zákulisních obchodů svého kandidáta nebo alespoň něco z nepřímé volby získat od ostatních stran. Zároveň ale dobře znají, co si o celé věci myslí veřejnost, takže pravidelně rozehrávají hru na to, kdo chce přímou volbu prezidenta nejvíce, popřípadě, která strana je největším kazisvětem. Podobným tématem je omezení poslanecké imunity nebo zmrazování poslaneckých a senátorských platů. I v těchto případech se rozehrávají pravidelné politické hry a staví se pro veřejnost celé Potěmkinovy vesnice, po jejichž shlédnutí má občan usoudit, že politici a politické strany si nepřejí nic více, než konečně stav věcí změnit. Jenže nakonec se to pokaždé tak nějak zadrhne. Do tohoto okruhu českých politických evergreenů se pomalu začíná řadit i boj s korupcí. Všechny politické strany s ní chtějí všemožně bojovat, ale navzdory tomu, že základní opatření, která by k tomu vedla, jsou v podstatě známá a ve světě vyzkoušená, se nakonec vždy ukáže, že je to úkol nad lidské síly. Nebo, lépe řečeno, politické strany se snaží veřejnost přesvědčit, že je to úkol nad lidské síly. Rády by prý systém protikorupčních opatření přijaly, ale tu, jako v případě protikorupčních agentů nebo centrálního registru kont, jim v tom prý brání strach o nějakou základní svobodu, tu zase nesystémovost toho či onoho opatření. Mohli bychom dnes už dokonce sestavit určitý slovníček pojmů, které politici používají, aby na jedné straně ukázali, že cosi velmi chtějí prosadit, ale na straně druhé se snaží všemi silami tomu zabránit. Výše zmíněná nesystémovost je takovým klíčovým slovem. Další oblíbenou výmluvou je časová tíseň nebo nekonstruktivnost ostatních stran. V poslední době se také stala populární výmluva na Evropskou unii. Ta nám buď v něčem brání, nebo po nás něco nesmyslného chce, takže čeští politici vlastně nemohou udělat to, co by podle veřejnosti smysl mělo. Dobrým výstražným signálem pro veřejnost je, když nějaký politik nebo strana navrhnou opatření, které už dopředu má jen mizivou šanci být schváleno bez nějaké předběžné dohody vládní koalice s opozicí, zejména v případech, kdy se vyžaduje souhlas obou komor. Ten je zapotřebí v případech změn ústavy (k jejichž přijetí je navíc zapotřebí ústavních většin), některých mezinárodních smluv a změn volebního zákona. Když tedy například skupinka senátorů za ODS oznámí, že navrhne zmenšení Senátu a s ním související změnu senátorské funkce na bezplatnou či čestnou, veřejnost by se měla cítit kvůli takové manipulaci téměř uražená. Ne proto, že by návrh nedával smysl, ale proto, že je naprosto neprůchodný, a všichni politici to vědí. Návrhem spadajícím do oblasti politické utopie je i s nikým neprojednaný návrh z dílny místopředsedkyně vlády pro legislativní záležitosti Karoliny Peake zavést do ústavy institut konstruktivní nedůvěry. Což o to, české politice by jistě prospělo, kdyby opozice mohla vyslovit vládě nedůvěru pouze v případě, že už má připravené náhradní řešení, jenže způsob, jakým byl návrh prezentován, ukazuje, že jde zase jen o další politickou atrapu. Tedy o snahu navrhnout něco, co by mohlo být populární u veřejnosti, která je ale, pokud jde o reálné možnosti dopředu diskvalifikována už tím, že návrh není dopředu konzultován s opozicí, bez které podobná ústavní změna neprojde. Cílem je ukázat, že vláda myslí konstruktivně, zatímco opozice maří její úsilí. Ve skutečnosti se tak především maří důvěra veřejnosti v demokratickou politiku. Jifií Pehe politolog V echny politické strany chtûjí s korupcí v emoïnû bojovat, ale navzdory tomu, Ïe základní opatfiení, která by k tomu vedla, jsou v podstatû známá a ve svûtû vyzkou ená, se nakonec vïdy ukáïe, Ïe je to úkol nad lidské síly. Parlamentní magazín 5

6 ROZHOVOR Musíme napravit chyby z minulosti Je nejmlad í z na ich ministrû. V posledních dnech na sebe upoutal pozornost razantním poïadavkem na nav ení rozpoãtu svého rezortu, kterého nakonec docílil. I tak ministra dopravy Pavla Dobe e ãekají nelehké úkoly, tfieba ten, jak se vypofiádat se stavbami za 29 miliard korun, které byly nasmlouvány v minul ch letech a dnes leïí v uplíku a nebezpeãnû se prodraïují.

7 ROZHOVOR Pane ministře, nakonec se Vám podařilo získat na financování dopravních staveb další 4 miliardy korun. Proč jsou podle Vás další prostředky pro Váš rezort tak důležité? Průřezem tripartity, odkud jsem se právě vrátil, zaznělo unisono, že škrtání finančních prostředků v segmentu dopravy by byl naprosto krizový a nepřijatelný scénář. Jedná se o prorůstový sektor, kde se jakékoliv prostředky financované státem z velké míry odrážejí na příjmové stránce rozpočtu. Ze stokoruny jde 55 korun přímo do příjmové stránky formou korporátní daně, DPH, zaměstnání lidí apod. místo toho, abychom šli cestou zlepšování výběru daní, který klesá právě proto, že nepodporujme tyto prorůstové segmenty. Naši snahu o navýšení finančních prostředků do dopravní infrastruktury podpořila Asociace krajů ČR, členové NERV, ekonomičtí experti, odbory i zaměstnavatelé. Žádali jste další finance, ale i ostatní rezorty si musely utáhnout opasky. Jak je to s úsporami uvnitř Vaší organizace? Samozřejmě jsme hledali úspory i na své straně. Jen namátkou, za právní služby jsme vloni platili 450 mil. Kč, dnes je to téměř desetkrát méně (47 mil. Kč). Škrtáme na dopravních agendách, v BESIPu, na běžných neinvestičních nákladech. Nedáváme žádné milionové odměny. Kde je podle Vás možné při výstavbě dopravní infrastruktury do budoucna ušetřit? Je třeba hledat chytré investice. A samozřejmě motivovat. Ušetří-li stavební společnost, projektant nebo pomůže-li kraj, musí z toho vidět nějaký benefit. Ten bude spočívat v tom, že ušetřené prostředky se vrátí v daném regionu do jiné potřebné stavby. To znamená, že ušetříme a vystavíme tam toho víc. Jak se díváte na zavedení tzv. expertních posudků? V tomto ohledu jsme se shodli s akademiky z vysokých škol z Prahy, Brna i Pardubic, z odborníky z Centra dopravního výzkumu nebo TAZUSu. Expertní posudky, tedy oponentní posudky na úrovni projektanta, jsou potřeba. Není možné, aby jediný, kdo určuje velikost projektu, byla projektová kancelář, tedy někdo, kdo má percentuální výnos z výše zakázky. Nikdo přece nebude dělat menší projekt, dostane-li z něj méně peněz. A to se bohužel v minulosti stávalo. Také se stavěly stavby, které počítaly s intenzitou dopravy ve výhledu let, přitom jejich životnost byla mnohem nižší. Stavělo se dráž a než intenzita dopravy dosáhla předpokládaného stupně, komunikace už potřebovala opravit. To je samozřejmě chyba. Mnohé dopravní stavby zbytečně komplikuje a prodražuje i zdlouhavý proces územní a stavební přípravy... Současná praxe je taková, že se do zásad územního rozvoje (ZÚR) zanese liniová stavba, potom probíhá velmi dlouhé územní a stavební řízení, EIA a v celém tomto období je možné řešit různé směny a prodeje pozemků. Často se nám pak zemědělská půda, která tu byla v době zanesení liniové stavby do ZÚR, změní na stavební pozemek, tudíž její cena mnohonásobně vzroste. To je samozřejmě naprosto nehorázné. Například samotná stavba 511 D1 Běchovice stojí 4 mld. Kč, výkupy pozemků 6,5 mld. Kč. To je podle mého názoru spekulace. Proto podporujeme zákon o změně zákona o vyvlastnění, to znamená výkupu pozemků. Pevně doufám, že návrh ze strany MMR, se kterým na této věci spolupracujeme, půjde už na podzim do parlamentu. Jak bude nový model vypadat? Chceme jít německým modelem, který tam léta dobře funguje. Půjde o dvě oddělená řízení. Jedno o samotném vyvlastnění. Dojde-li ze strany soudu k rozhodnutí o vyvlastnění pozemků pro liniové stavby, ať už železniční nebo silniční, budeme v tuto chvíli moci začít stavět. Pak může běžet i několik let řízení o výši samotné ceny, ale stavba se již bude realizovat. Dále Kontrola kvality staveb by mûla b t vícenásobná, protoïe následné náklady jsou enormní a daleko vy í, neï kdybychom udûlali dva nebo tfii testy navíc. je důležité, aby cena vycházela z data, kdy bylo poprvé rozhodnuto o tom, že stavba do ZÚR patří. Samozřejmě tím nechci omezovat vlastnická práva, třeba pokud si někdo koupil pozemek v roce 1940, tak na ceny v této době to není možné. Chci jen omezit období, odkdy vím, že po daném pozemku povede liniová stavba a dávat cenu obvyklou v době toho rozhodnutí, aby nedocházelo ke zbytečným spekulacím. Jak je možné, že i nové úseky silnic a dálnic vykazují záhy po svém otevření řadu nedostatků a závad a potřebují opravy? Buďme trochu objektivní, kilometrů, které se otevírají, je celá řada a chyb není zase tolik, jen jsou daleko viditelnější. Ale to v žádném případě neznamená, že to není INZERCE Autobusy s levnějším mýtem již od září za mýtné se staví dálnice Česko vybralo už 30 miliard Kč stát podporuje hromadnou dopravu občanů autobusy po dálnicích s nejnižšími tarify přeregistrace nutná na kontaktních či distribučních místech podrobnosti na nebo callcentru

8 ROZHOVOR problém, který je třeba řešit. Za prvé je třeba vynaložit dostatek finančních prostředků na samotnou přípravu dokumentace, neodbýt geologické posudky. Oponentní posudek by pak měl sledovat kvalitu technologického řešení dané stavby. Druhá věc je oddělování výběrových řízení. Pokud je ve stavbě např. mostová konstrukce, měly by se mosty soutěžit samostatně. S tím souvisí také to, že bychom měli jít trochu formou tzv. principu design & bild, to znamená soutěžit funkční mosty, které nemusí být překrásné, ale musí být levnější. Projektantovi by měl být dán prostor pro alternativní řešení. A další podstatná věc je kontrola kvality. Tady musíme opravdu využít státní instituce, jako je Centrum dopravního výzkumu, vlastní laboratoře ŘSD, případně kontrolní mechanizmus i SFDI. Kontrola by měla být vícenásobná, protože následné náklady jsou enormní a daleko vyšší, než kdybychom udělali dva nebo tři testy navíc. Už jsem mluvil o významu expertních posudků. I tady chceme prosadit motivační faktor, najde-li někdo finančně méně náročné řešení, bude to zohledněno v odměně. Nakonec je potřeba klást důraz na garance, tak aby byly i fiskálně výhodné. Tady jednoznačně tlačíme na developery, protože oni ponesou břemeno finanční náročnosti, a tak budou velmi dbát na to, aby měli stavbu řádně připravenou. Řadu let se jako o jednom z možných způsobů financování dopravních staveb hovoří o projektech veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projektech. V čem spatřujete hlavní důvod dosavadních neúspěchů při uplatňování těchto projektů u nás a jak vidíte jejich budoucnost? To je složitá otázka, na kterou je třeba se podívat z více úhlů pohledu. Nyní jsem byl v Sopotech na neformální radě ministrů, kde jedno významné téma bylo právě financování PPP projektů. Jednoznačně tam zaznělo, že tam, kde je dostatečná dopravní intenzita, je jako doplňkový segment pro investování možné. O PPP projektech jsem nedávno mluvil i s ministrem dopravy Figeľem na Slovensku, kde mají zkušenosti pozitivní, ale i negativní. PPP projekty jsou rozhodně cestou, kterou můžeme nastoupit, ale musí splňovat několik zásadních parametrů. Je třeba nastavit legislativu tak, aby riziko bylo vyvážené pro soukromý subjekt i pro stát. Míra rizika se vypočítává od míry zisku a to je věc, která se v ostatních státech ne vždy historicky povedla. Za jakých podmínek by u nás bylo možné PPP projekty realizovat? V podstatě tu jsou tři možnosti financování dopravních projektů buď výhradně soukromými subjekty, nebo ve spolupráci s kraji, nebo developery. Jedná se o finančně velmi náročné projekty, a proto je třeba dobře zvážit, na jakých komunikacích tento způsob financování použít. V prvním případě by si poskytovatel musel sám vzít úvěr, ale někdo by mu musel garantovat, že vynaložené finanční prostředky v budoucnu získá. Takovou garanci může poskytnout buď stát za spolupráce MF, které má ale v tuto chvíli k PPP projektům poněkud zdrženlivé stanovisko, nebo ŘSD garancí na základě majetku. K tomu ale musíme ŘSD nejprve transformovat do akciové společnosti. Druhý způsob je financování za pomoci krajů, o kterém nyní uvažujeme. Tuto variantu jsme chtěli řešit na úrovni hl. m. Prahy právě u zmíněné stavby 511, kde by si Praha mohla vzít úvěr na své vlastní majetky na základě smluvního vztahu s MD, které by jednou majetky vykoupilo a výši závazku na sebe převzalo. Odbor městského investora by měl jako investor možnost mluvit do vlastní stavby, ŘSD by vypomáhalo s výstavbou a TSK by byla v průběhu let správcem komunikace a z výnosů by ji udržovala. Tady je důležité nastavit výkonové zpoplatnění, které přesně ukazuje intenzitu dopravy a je znám přesný výnos, na rozdíl od dnešního časového zpoplatnění, které je velmi vágní. Ministerstvo dopravy má ale z minulých let nasmlouvánu řadu staveb, na které dnes chybí finance. Jak budete postupovat v těchto případech? Jednou z nejvût ích bolestí dopravy je dlouhodobost pfii pfiípravû staveb, ale krátkodobost ve finanãním v hledu. Opravdu, v tuto chvíli čelíme velkému problému. Z let máme smlouvy na stavby ve výši 29 mld. Kč, které jsou plně financované z národních zdrojů. Přitom cena stavebních prací byla v té době na jedné z nejvyšších úrovní, takže kdybychom ty stavby soutěžili dnes, mohla by být cena až o 10 % nižší. Kromě toho, že tyto projekty leží někde v šuplíku a my čekáme až na ně budou peníze, se každoročně o 2 3 % prodražují díky indexu stavebních prací. A tady je možné hledat další princip financování, tj. že si prostředky půjčí u komerčních bank nebo jiných subjektů samotný developer. Tím by ministerstvo dopravy bylo schopné stavby postavit, dlouhodobě by se podle indexu stavebních prací nezvyšovaly jejich ceny a přitom bychom ještě vytvořili pracovní příležitosti. Tyto závazky ale jednou bude ŘSD muset převzít a zaplatit. Důležité je proto připravit a jednoznačně legislativně ošetřit odloženou splatnost a najít garanci. Při plánování je důležité uvažovat tak, aby po nás našim následovníkům nezůstal dáreček ve výši mnoha miliard nových závazků do budoucích let, ale aby to korespondovalo s očekávanými výhledy. Jednou z největších bolestí dopravy je totiž dlouhodobost při přípravě staveb, ale krátkodobost ve finančním výhledu. Každopádně ze strany developerů takový návrh je a já pevně doufám, že v průběhu následujících měsíců najdeme variantní řešení jak doby, tak legislativní úpravy i výběru staveb, které mají prioritu. Marcela Staňková Mgr. Pavel Dobe Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, FSV obor Evropská studia. Na střední škole v ČR studoval jeden rok, zbývající část studia absolvoval a maturitní zkoušku složil na střední škole v USA. V minulosti pracoval ve společnosti Deloitte. Později byl projektovým manažerem při zpracování žádostí o granty ze strukturálních fondů EU a státních fondů. V letech pracoval pro diplomatické zastoupení hlavního města Prahy v Bruselu (tzv. Pražský dům) v pozici zástupce ředitele. Mimo jiné z této pozice vyjednával získání zastoupení agentury Galileo (GNSS) do Prahy, účastnil se propagace Prahy v průběhu českého předsednictví v EU v první polovině roku

9 INZERCE Nav ení rozpoãtu SFDI o 4 miliardy nestaãí Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR je zklamaný z jednání, která předcházela schvalování státního rozpočtu pro rok 2012 i z jejich výsledku, který přinesl navýšení nákladů pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pouze o 4 mld. Kč, tedy na celkových 41 mld. Kč. Uvedená částka neřeší tristní situaci, ve které se v současné době stavebnictví, zejména dopravní infrastruktura, nachází. Vzhledem k tomu, že se již delší dobu nepřipravují nové stavební projekty a není zahajována příprava staveb, svaz navrhuje směrovat podstatnou část z dodatečně přidělených finančních prostředků do projektové a inženýrské přípravy staveb pozemních komunikací s cílem: akcelerovat a finančně posílit projektovou přípravu staveb uvedených v přílohách č. 6 (projektová příprava dálnic a rychlostních silnic) a č. 7 (projektová příprava silnic I. tříd) rozpočtu SFDI tak, aby tyto stavby byly projekčně připraveny k zahájení výkupu pozemků již v roce 2013, a mohly tak získat stavební povolení v průběhu roku 2014; tím bude zajištěn plynulý přechod investora od náhradních projektů OPD I k přípravě nových projektů k OPD II, znovu nastartovat projektovou přípravu těch staveb, které byly zastaveny koncem roku 2009 nebo v průběhu let 2010 a 2011 a které se musí stát nosným programem druhé poloviny plánovacího období OPD II, výkupy pozemků nefinancovat z těchto prostředků a zahajovat pouze ty, u nichž inženýrská činnost před zahájením výkupů prokáže reálnou možnost jejich získání. K zajištění finančního posílení rozpočtu SFDI je třeba navýšit finanční limity přípravy staveb pozemních komunikací minimálně pětkrát ze stávajících 431 mil. Kč na 2,155 mld. Kč s tím, že projektová příprava staveb dálnic a rychlostních silnic bude navýšena šestkrát (ze stávajících 235 mil. na 1,410 mld. Kč) a projektová příprava staveb I. tříd bude navýšena 3,8krát (ze stávajících 196 mil. Kč na 745 mil. Kč). SPS ČR Elektřina přímo ze zdroje...

10 FINANCE Jak byste charakterizoval nejbližší firemní strategii? Strategie, kterou jsme v tomto týdnu představili svým manažerům, reaguje na změněnou situaci po krizi. Ukázalo se, že krize ovlivnila nejen celou ekonomiku jako takovou, ale přelila se i do hlav lidí. A zejména tady v Česku se mentalita od vypuknutí krize velmi změnila. Češi bývali vždycky spíš lidé se sklonem k šetrnosti, což se ale dramaticky začalo měnit někdy v roce 2003 a 2004, kdy došlo ke spotřební a investiční euforii. Ta trvala u firem až do vzniku krize, ale pak přišel obrovský šok. A ten dosud přežívá. Mluvíme o tzv. poúrazovém šoku nebo pokrizovém traumatu. Na tuto situaci naše strategie přesně reaguje. Co je jejím základem? Základ strategie tvoří tři pilíře, které podrobně rozvíjíme pro všechny klíčové segmenty. První z nich je perfektní poradenství, založené na důkladném poznání potřeb klienta, ať již jde o firemní sektor nebo domácnosti. Druhý pilíř strategie je založen na tom, aby naše bankovnictví bylo pro každého klienta srozumitelné a snadné. Naším cílem je, aby návštěva banky byla příjemným zážitkem a zároveň perfektní službou. Třetí pilíř strategie je založený na velmi cílevědomém budování důvěry klientů a celé veřejnosti k nám. Tyto tři pilíře by nás v nejbližších letech měly dovést k naší ambici být vnímáni jako banka číslo jedna v České republice. Doménou České spořitelny bylo dlouho retailové bankovnictví. Jak se Vám daří více pronikat do segmentu firemního bankovnictví? Připravujete nějaké novinky v tomto odvětví? Spořitelna byla opravdu tradičně vnímána jako retailová banka, ale v mezidobí se situace podstatně změnila. Dnes máme i dominantní pozici v oblasti veřejného sektoru a municipalit, kde v některých oblastech zaujímáme až 50% podíl na trhu. Velmi silní jsme v oblasti malých středních firem a velkých českých firem a to je dobrý základ, na kterém nyní můžeme stavět náš další růst. V rámci strategického horizontu se i v tomto segmentu chceme posunout z druhého místa a stát se bankou číslo jedna. Sázíme na jednoduchost sluïeb a perfektní poradenství Ing. Pavel Kysilka, CSc., generální fieditel âeské spofiitelny, NejdÛvûryhodnûj í banky roku 2010 v soutûïi Fincentra, popisuje souãasn bankovní trh i jeho dal í smûfiování. Silnou stránku České spořitelny je bezpochyby nabídka pro obce a města. O jaké produkty je zde největší zájem? Čím jsou požadavky těchto klientů specifické? Veřejný sektor je tradiční doménou České spořitelny. Celý vztah k veřejnému sektoru a municipalitám je budován na perfektním poradenství. Kromě toho spravujeme aktiva měst a obcí. Pro ilustraci pár čísel: V tuto chvíli obhospodařujeme městům a obcím 90 mld. Kč na depozitech, úvěry činí téměř 30 mld. Kč. Vedeme účty 3400 obcím, což je více než polovina z celkového počtu. Spořitelna je velmi silná i v oblasti emise dluhopisů, nabízíme ale další doplňkové služby, jako odkupy pohledávek, zajišťování různých rizik, poskytujeme komplex služeb spojených s platebním stykem apod. Kromě toho nabízíme dotační poradenství, které je díky EU fondům pro města velmi důležitou sou- 10 Parlamentní magazín

11 FINANCE částí jejich rozvoje. Zde máme silnou dceřinou společnost GRANTIKA, která městům pomáhá při zpracování a řízení těchto projektů. Zajišťujeme tedy komplexní obsluhu potřeb municipalit, měst nebo veřejného sektoru. Jaké pozorujete v současnosti trendy v hospodaření či v požadavcích klientů veřejné správy? Z hlediska účelu je dnes pro města klíčová oblast technické a dopravní infrastruktury. Dále oblast zdravotnictví, školství, sociálních služeb apod. Novinkou je dnes možná schopnost municipalit využívat i další zdroje financování ať to jsou EU fondy nebo některé další zdroje. V loňském roce jsme spolufinancovali obcím takové projekty v celkové výši 10 mld. Kč, z toho naše úvěrové zdroje činily skoro 5 mld. Kč. Pomáhali jsme tak financovat téměř polovinu. I letos tu pokračuje velká dynamika, výše realizovaných projektů se za prvních osm měsíců blíží 6 mld. Kč, naše prostředky z toho tvoří více než 3 mld. Kč. Obcím jsme letos pomohli využít i zvýhodněné zdroje z globálního úvěru EIB v celkové výši téměř dvou mld. Kč. Jaké důsledky by v budoucnu mohlo mít pro Vaši banku zavedení nového zákona o rozpočtových pravidlech, podle kterého by si nově města a obce měla zřizovat účty u ČNB nemohl by odsun části těchto peněz snížit schopnost soukromých bank úvěrovat ekonomiku? Obava, kterou vyjadřujete, platí pro sektor bankovnictví jako celek. Peníze jsou v ekonomice jedny a když je přesunete z jednoho zdroje do druhého, nepochybně to pro jeden z těch zdrojů bude znamenat do značné míry ztrátu schopnosti participovat na projektech v takové míře jako předtím. Z pozice České spořitelny přímé ohrožení nevidím, neboť jsme jak po stránce kapitálu, tak po stránce likvidity velmi dobře vybaveni. Máme velmi dobrý poměr úvěrů vůči vkladům a díky tomu dostatek volných zdrojů na participování na velkých projektech. Připravujete v souvislosti se sílící konkurencí nějaké novinky ve svém produktovém portfoliu? V naší strategii se snažíme vyhovět specifickým potřebám různých klientských sektorů. Ukazuje se, že stejně jako u šatů jeden střih a jedna velikost nemohou vyhovovat všem. V příštím roce uvidíte při návštěvě České spořitelny mnohem více rozrůzněnou nabídku šitou na míru jednotlivým segmentům. Bude se lišit nabídka produktů, služeb, typem komunikace, ale i prostředím, kde ji budeme nabízet. Cesta, kterou jdeme, je založena na kombinaci toho, co se dnes snaží nabízet některé menší banky, které nově vstoupily na trh, tedy rychlá a jednoduchá obsluha prostřednictvím nových technologií. Vedle toho ale budujeme perfektní poradenství, o němž jsme přesvědčeni, že vždy zůstane doménou bankovnictví. Takže odlivu klientů k novým bankám, které jsou založeny na on-line komunikaci, se neobáváte? Pochopitelně, že některé klienty to může přilákat. Pro ně musíme mít stejnou nabídku, ale i něco navíc. Naše strategie je založena na tom, že budeme mít nabídku velmi jednoduché a levné obsluhy, ale to, co nakonec zvítězí a přesvědčí klienta, je budování dlouhodobého vztahu a důvěry. Ta je založena na skutečně dobrém poradenství a dobrém poznání potřeb klienta. Takže dlouhodobě se toho nebojíme, i když někteří klienti mohou mít chuť vyzkoušet si nějakou službu jinde. My jsme přesvědčeni, že se pak stejně vrátí k nám, protože komplexnost nabídky a důvěra, kterou k nám klienti mají, jsou tím klíčovým, co rozhoduje. âeská spofiitelna vede úãty 3400 obcím, coï je více neï polovina z celkového poãtu. Zaznamenali jste letos růst spotřebitelské poptávky, nebo stále zůstává poměrně slabá? Spotřebitelská poptávka v ekonomice je celkově velmi slabá. Ani letos růst spotřeby domácností nepřispěje k růstu HDP, který zůstává tažen čistě exporty. Letos je alespoň trochu patrný druhý faktor růstu, kterým jsou investice firem. Mírné zlepšení spotřebitelské poptávky domácností očekáváme v příštím roce. Hezký růst sledujeme naopak u hypoték, kde se dá hovořit dokonce o boomu. V bankovním sektoru se současná nechuť utrácet projevuje i v tom, že spotřebitelské úvěrování je dnes velmi obtížnou částí našeho byznysu. V oblasti spotřeby domácností ale v celé Evropě dosud funguje pokrizové trauma. Jak se ve srovnání s loňským rokem vyvíjí poptávka po úvěrech firem? Ta je rostoucí částí našeho byznysu. Firmy jsou velmi obezřetné. Nejprve využívaly vlastní volné kapacity, ty jsou ale již vyčerpány a nyní sledujeme zájem firem o investiční úvěrování. Často se jedná o firmy, které dosti bolestivě prošly krizí. Naší strategií ale bylo zůstat s těmito firmami i v dobách zlých, i když se objektivně stávaly velmi rizikové. Dnes se nám to vrací, protože loajalita i důvěra k nám se projevuje v tom, že firmy mají chuť s námi pokračovat i v době svého růstu. Jak byste charakterizoval český bankovní trh a jaký na něm očekáváte vývoj? Dnešní trh je velmi dynamický jak na straně produktových inovací, tak na straně inovací v oblasti služeb a celkové nabídky. Pokud chce jakákoliv banka držet krok, musí být v inovacích buď na čele, nebo přinejmenším dohánět inovace ostatních âesk bankovní trh je v oblasti cen, zejména úrokû a poplatkû, ostfie konkurenãní. bank. Zároveň platí, že je to v oblasti cen, zejména úroků a poplatků, trh ostře konkurenční. Chceme-li udržet naše příjmy a zároveň přiměřené ceny, znamená to růst a pečovat o svoje klienty, abychom rostli i s nimi. Ale to je náš úděl a pro ekonomiku a klienty je to pozitivní trend. Jak by podle Vás měly vypadat bankovní služby budoucnosti? Přesně tak, jak je postavena naše strategie. Trend, který sledujeme, spočívá v rozkročení banky na dvou nohách na jedné straně k velmi snadné a rychlé obsluze základních služeb a na druhé ve špičkovém perfektním poradenství, tlumočeném srozumitelným klientským jazykem. Jedině tudy může bankovnictví dál jít. Marcela Staňková âeská spofiitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Česká spořitelna, jejíž historie sahá až do roku 1825, je členem Erste Group, jednoho z největších poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě. V České republice je bankou s největším počtem klientůasnejširšísítípoboček a bankomatů. Se svými 12 dceřinými společnostmi pokrývá celé spektrum potřeb klientů v oblasti bankovnictví a navazujících finančních službách. Parlamentní magazín 11

12 Zastavme korupci âeská republika dosud nereagovala na ãervencovou Ïádost Rady Evropské unie o jasné legislativní opatfiení, které by zamezilo firmám s neprûhlednou majetkovou strukturou získávat vefiejné zakázky. Podle iniciativy Konec korupci!, která je spoleãn m projektem Nadaãního fondu proti korupci (NFPK) a sdruïení Vefiejnost proti korupci (VPK) tak hrozí, Ïe hlavní korupãní problém pfii pfiípadném pfiijetí novely opût nebude odstranûn a Ïe z vefiejn ch zakázek budou i nadále tûïit korupãníci. Zatímco u akciov ch spoleãností je v novû navrhované úpravû obãanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích intenzita zhor ení transparentnosti vlastnictví znaãná, u spoleãností s ruãením omezen m témûfi absolutní a dûlá z nich skoro dokonalou praãku na pinavé peníze. Doporučení Rady Evropské unie z 12. července 2011 v preambuli doslova uvádí, že vláda ČR nedávno přijala opatření pro zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Ovšem jeden prvek regulačního rámce veřejných zakázek, konkrétně určitý druh akcií společností, který umožňuje zcela anonymní převod majetku, by neměl uniknout pozornosti. V návaznosti na to pak po České republice pro období požaduje urychlit provádění protikorupční strategie v souladu se stanovenými cíli a přijmout příslušná opatření týkající se anonymního držení akcií. Iniciativa Konec korupci! upozorňuje na to, že se formují klíčové zákony, které se tváří, že korupci omezí, ale ve skutečnosti tomu zdaleka tak není. Podle současných pracovních verzí těchto zákonů dokonce hrozí, že korupční prostředí v některých ohledech ještě zvýší. Proto iniciativa přichází s vlastními konkrétními návrhy změn, které by dané zákony vybavily mocí korupci významně omezit. Jedná se o zákon o veřejných zakázkách, občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Zákon o vefiejn ch zakázkách Ačkoli vládní novela tohoto zákona byla prezentována jako krok ke zprůhlednění systému veřejných zakázek, ohlašované zprůhlednění v zásadě nepřináší. Neumožňuje totiž zjistit, kdo je konečným vlastníkem veřejných peněz, které v soutěži o zakázku získala vítězná firma. Rovněž nezabraňuje tomu, aby osoby mající vliv na rozhodování o veřejné zakázce nebyly konečnými vlastníky firem získávajících tyto zakázky, a tudíž i beneficienty peněz z veřejných rozpočtů. Chce-li firma dostávat veřejné peníze, musí se před státem svléknout do naha : musí ukázat celou svou majetkovou strukturu až po beneficienty, říká předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. To svlékání firem do naha není žádnou novinkou. Standardně se uplatňuje u všech bank, pojišťoven, finančních institucí, zkrátka u firem, jimž lidé svěřují návratně své peníze. Není tedy nejmenší důvod, proč by firmy, kterým občané svěřují peníze nenávratně, neměly ukázat celou svou majetkovou strukturu, dodává. 12 Parlamentní magazín

13 KORUPCE Obãansk zákoník a zákon o obchodních korporacích Podobnou pasivitu pozorujeme i u anonymních listinných akcií, hlavního nástroje kryjícího korupční praktiky. Občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích ponechává existenci anonymních listinných akcií beze změny. Ba co víc, důvodová zpráva zákona o obchodních korporacích prohlašuje, že zrušení anonymních listinných akcií je překonanou myšlenkou. Kromě toho tento návrh silně rozostřuje vlastnictví společností s ručením omezeným. Zatímco u akciových společností je v nově navrhované úpravě občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích intenzita zhoršení transparentnosti vlastnictví značná, u společností První grant protikorupãnímu projektu První grant ve výši Kč udělil Nadační fond proti korupci protikorupčnímu projektu Konexe. Ten realizují občanská sdružení Centrum aplikované ekonomie, které je známé svým projektem zindex, a Naši politici. Projekt se bude zabývat vyhledáváním a analýzou personálního napojení firem na instituce, u nichž právě tyto firmy vyhrávají veřejné zakázky. Zaměří se na rozkrývání střetů zájmů, klientelistických vazeb a korupčních kauz. Centrum aplikované ekonomie obdrželo Kč a sdružení Naši politici Kč z celkové výše grantu. V pilotní fázi se investigativní projekt zaměří především na Prahu. Pod drobnohled se tak dostanou i zakázky menšího rozsahu a práce vedení radnic jednotlivých městských částí. Postupně se záběr projektu bude rozšiřovat. Primárním výstupem bude databáze veřejných zakázek s prokazatelným napojením dodavatele na vedoucí osoby ze strany zadavatele. Zájemci o udělení grantu na protikorupční projekt zaměřený na veřejnou správu mohou posílat své žádosti včetně rozpočtu na ovou adresu info@nfpk.cz nebo je mohou doručit osobně či poštou do sídla NFPK, Tržiště 366/13, Praha 1. Zprávy i obálky by měly být označeny heslem GRANT. Nedílnou součástí žádosti musí být i stručný popis projektu v rozsahu jedné strany. Pokud bude uvedený návrh projektu NFPK vybrán k postupu do užšího výběru, bude žadatel vyzván k detailnějšímu rozpisu. s ručením omezeným téměř absolutní a dělá z nich skoro dokonalou pračku na špinavé peníze, uvádí členka občanského sdružení Veřejnost proti korupci Hana Marvanová. Zevrubná analýza NFPK a VPK mluví jasně: budou-li návrhy občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích přijaty v současné podobě, markantně přispějí ke zhoršení už tak neprůhledného podnikatelského prostředí a posílení korupčních struktur v České republice. Nepfiijde-li kladná zmûna, budeme dál odvádût 1000 Kã mûsíãnû Iniciativa Konec korupci! je výzvou ke změně. Výzvou vládě, parlamentu, veřejným orgánům: je nejvyšší čas začít korupci účinně řešit! Není možné o ní stále jen diskutovat, potřebujeme hmatatelné výsledky, tvrdí člen správní rady NFPK Stanislav Bernard a doplňuje: Projekt Konec korupci! je také výzvou všem občanům, organizacím a spolkům, kterým není situace v České republice lhostejná. Korupce se totiž týká nás všech, každého obírá o 1000 korun měsíčně. Neuděláme-li něco s korupcí, budeme dál platit korupčníkům toto výpalné. red. INZERCE

14 E-AUKCE V hody elektronick ch nákupû Elektronická nákupní aukce jako souãást v bûrového nebo poptávkového fiízení je speciální postup, umoïàující pfiípadn m dodavatelûm stlaãovat proti sobû cenu smûrem dolû v reálném ãase, a to díky informaãním technologiím a internetu nezávisle na místû, kde se jednotliví úãastníci aukce v dan okamïik nacházejí. Je to nástroj pro anonymní legitimní trïní boj pro zv ení efektivity nákupu a zároveà v bûrové fiízení s nejvy í mírou transparentnosti. V ichni úãastníci vidí, zda je jejich nabídka konkurenceschopná, a mohou ji podle toho stále vylep ovat. Hlavní výhodou elektronických aukcí je významné zkrácení času potřebného pro výběrová řízení a snížení transakčních nákladů o více než 50 % oproti běžnému nákupnímu procesu. Dále můžeme vyzdvihnout aukce jako mimořádně silný protikorupční nástroj s vysokou transparentností celého procesu výběrového řízení a modulárně nastavitelným procesem kontroly podle potřeb zadavatele. Detailní protokoly o celkovém průběhu e-aukce jsou všem účastníkům k dispozici okamžitě po ukončení aukce. Přístup k těmto informacím je přirozeně diferencován podle jednotlivých oprávnění přístupu k těmto informacím. Nejviditelnější výhodou aukcí je snížení nákupní ceny, které dlouhodobě v průměru dosahuje minimálně kolem 15 % proti stavu před zavedením aukčního systému. Výsledkem aukce je setříděný seznam dodavatelů podle předem definovaných kritérií se závaznými cenami poptávaného zboží. Elektronické aukce se hojně využívají ve státní správě. Ministerstva a úřady tak nakupují například různé služby, dodávky elektrické energie a plynu a šetří v desítkách procent. Úřad vlády například Nejviditelnûj í v hodou aukcí je sníïení nákupní ceny, které dlouhodobû v prûmûru dosahuje minimálnû kolem 15 % proti stavu pfied zavedením aukãního systému. takto nakoupil nové dodávky elektrické energie a ušetřil proti předchozím obdobím 30 % nákladů ročně za nákup elektrické energie. K elektronickým aukcím stále častěji přistupují také radnice. Pořizují zboží, ale i služby. Jako první město začala e-aukce před třemi lety využívat Ostrava, nejprve při nákupu energií, postupně je rozšiřuje na další komodity. Jen v oblasti telekomunikačních služeb realizací výběrového řízení formou elektronické aukce uspořila 86 % nákladů, ve finančním vyjádření úspora činí 20 milionů korun. Magistrát města Zlín uspořádal v loňském roce e-aukci na dodavatele papírenských a kancelářských potřeb pro město v roce Díky tomu zaplatí v letošním roce za stejný objem zboží o 13,7 % méně. Pro využití e-aukce se rozhodla i tachovská radnice, která řešila problém, jak co nejlevněji a přesto dobře dovybavit nové kanceláře. Také tady si město od elektronické aukce slibuje, že na nákupu ušetří. Elektronickou aukci také poprvé využila Praha, a sice k nákupu kancelářských potřeb. V elektronické aukci rozhoduje jenom cena, a proto musí být dobře definované základní parametry, aby nebyly diskriminační pro určité podnikatelské skupiny. Na některá úskalí elektronických aukcí z hlediska soutěžícího upozorňujeme v následujícím článku. ms 14 Parlamentní magazín

15 E-AUKCE E-aukce z pohledu soutûïícího Elektronická aukce je dnes oblíben nástroj pro vyjednání ceny produktû nebo sluïeb, hlavnû ve sféfie státní správy, kde je nyní povaïována za spásu nákupních procesû. Výhodou e-aukce je otevřená soutěž, kdy jednotliví soutěžící vidí a reagují na kroky konkurence. E-aukce může být efektivní nástroj, často však není, protože zadavatel podcení přípravu. Častou chybou je špatné stanovení soutěžního koše, nesprávná specifikace výrobků, příliš velké množství soutěžených položek a nesprávná metodika. Výsledkem špatně připravené aukce je nízká cena, ale za jiné výrobky, než zadavatel požadoval. Celý nákup se tak může výrazně prodražit. Efektivitu procesu ovlivňuje i použití správného aukčního prostředí. Některá prostředí jsou tak nepřehledná a uživatelsky nepřívětivá, že soutěžícím v podstatě zabraňují v soutěži. Aby e-aukce byla efektivním nástrojem, je nezbytné ji chápat jen jako část obsáhlého procesu výběru dodavatele. Správně nastavit systém hodnocení, a to nejen ceny, ale i kvality. Proto Office Depot vždy vítá možnost podílet se na přípravě podkladů e-aukce a podělit se o zkušenosti se zadavatelem z pohledu soutěžícího. Cílem Office Depot je účastnit se férové soutěže za jasně definovaných pravidel, využít tak našich znalostí a možností Ambice prûhledného prodeje majetku se naplàuje nad oãekávání Elektronické aukce přinášejí vyšší zisky z prodeje majetku a nižší výdaje při nákupu služeb než výběrová řízení. Zejména pro státní správu a samosprávu by to měla být nejen v těžkých rozpočtových časech volba na jistotu. k úspěchu. Následným krokem po e-aukci musí být vyjednání a smluvní potvrzení soutěženého nákupního koše a stanovení dalších podmínek obchodního vztahu. Díky pečlivě připraveným aukcím se dají snížit náklady na nákup kancelářských potřeb až v desítkách procent. Dobrým příkladem může být nedávno realizovaný výběr dodavatele pro magistrát města Zlín. Ing. Václav Šaroch, ředitel divize pro korporátní zákazníky Office Depot INZERCE Klasická výběrová řízení nemají šanci ve srovnání obstát. Administrativní náročnost, neprůhlednost, která odrazuje řadu investorů, dlouhé schvalování či napadání výsledků proces zdražuje a snižuje výnos z prodeje majetku. U elektronických aukcí nic podobného nehrozí. Dražební společnost obstará vše, soupis majetku, ocenění, zájemce. Pokud je dobře nastavená vyvolávací cena a majetek dobře připraven, prodejní cena stojí za to, říká Dana Hunčovská, ředitelka společnosti Clanroy a.s., která začala jako jedna z prvních u nás elektronické aukce realizovat. Elektronická aukce se stala skoro zaklínadlem. Je to skutečně zázračný nástroj proti korupci? Elektronická aukce podvod sama o sobě prakticky vylučuje. Systém vše automaticky monitoruje a dává výstupy s podrobnou historií. Na výsledcích je to pak znát. S kvalitní propagací máte více zájemců a soutěží se doopravdy. Jde jen o to tuto variantu zvolit. Jde podle Vašich zkušeností o univerzální způsob, jak nejlépe zpeněžit veřejný majetek? Řekněme, že obecně bych vybírala mezi elektronickou aukcí a dobrovolnou dražbou, kterou městům a obcím doporučuje i ministerstvo pro místní rozvoj. Dražba není vhodná, když je s prodejem majetku spojen budoucí závazek (ponechání zdravotního střediska apod.). Dražební proces tyto závazky neumožňuje. Elektronická aukce je ale ideální. Psychologický faktor soutěže nezmizí a zároveň to municipalitám nechává možnosti schvalování procesu i podmínek prodeje. Podle čeho se mají prodejci majetku rozhodnout, zda elektronickou aukci nebo dražbu? Kouzlo je v tom, že se nemusí rozhodovat. Dobrá aukční společnost udělá, co je třeba, a navrhne optimální variantu. My jsme právě dokončili prodej zbytného majetku Lesů ČR s.p. Zdokumentovali a ocenili jsme přes 5 tisíc nemovitostí, pořídili více než 60 tisíc fotografií a za 360 dnů vydražili majetek přesahující půl miliardy korun. Je to (jako vždy) hlavně o zkušenostech. Parlamentní magazín 15

16 VIRTUÁLNÍ ELEKTRÁRNA k ní snažíme přistoupit z platformy obchodu s elektřinou, což považujeme za realističtější cestu, jak ji naplnit. Od obchodníka s elektřinou k virtuální elektrárně směřuje více kroků. Jde o jakési schody, kde další stupeň nesmí být příliš vysoko. Připravujeme pilotní projekty špičkování dodávek elektřiny z bioplynových stanic s využitím zásobníku plynu a akumulace elektřiny na fotovoltaických elektrárnách. Dále se zajímáme o vstup do projektů přečerpávacích vodních elektráren. Cílový modelový stav naší virtuální elektrárny je MW výroby i spotřeby. Fungují obdobné modely někde v zahraničí? Pojem virtuální elektrárna lze v odborných kruzích vyložit mnoha způsoby. Naší představě se nejvíce blíží jeden projekt v Německu, kde stabilizačním prvkem systému je přečerpávací vodní elektrárna. Do projektu jsou zapojeny i takzvané nestabilní zdroje, zejména větrné elektrárny. Několik desítek takovýchto zdrojů je pak řízeno z jednoho dispečinku, centrálního mozku, který on-line přijímá a vyhodnocuje nabídky a poptávky na dodávky elektřiny. Co Vás přivedlo na myšlenku vytvoření virtuální elektrárny? Myšlenka byla inspirována z více směrů. Jedním z nich byly obavy distribučních a energetických společností z dopadu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na provoz české elektrizační soustavy. Potřeba takového projektu přišla i od koncových odběratelů elektřiny, kteří mají zájem optimalizovat svoji spotřebu a v zásadě uplatnit koncept chytrých sítí. Tedy odebírat Investice do smart grids budou probíhat postupnû Ambiciózní projekt virtuální elektrárny, která by mûla v budoucnu pfiedstavovat ideální zpûsob, jak zapojit do na í elektrizaãní soustavy obnovitelné zdroje a pfiitom nabízet odbûratelûm niï í a stabilní ceny elektfiiny, pfiedstavuje generální fieditel spoleãnosti Amper Market Jan Pala ãák. v tu chvíli, kdy je to výhodné. V neposlední řadě je virtuální elektrárna nadstavbou obchodníka s elektřinou. Právě obchod s elektřinou je základna, na které budeme virtuální elektrárnu budovat my. Jak chcete v budování virtuální elektrárny postupovat a jak velkou elektrárnu plánujete? Vize virtuální elektrárny se v podstatě objevovala spíš v akademické rovině. My se Jakjetounás?Mátevtutochvíli nějakou konkurenci, která se zabývá podobným nápadem, nebo jste průkopníky trhu? Trend nakupovat přímo ze zdrojů, tedy ne na burze, a tím šetřit mezičlánky zaznamenávají i ostatní obchodníci. Je celá řada výrobců, kteří nakupují od bioplynových stanic nebo z fotovoltaických elektráren. Přesto si myslím, že náš model je v tuto chvíliinapoliobchodníkaoriginálnínebo unikátní. Zajímavé a perspektivní projekty virtuální elektrárny jsme u nás zaznamenali dva, ani jeden z nich se ale neblíží naší celkové vizi. První je společný projekt výrobce kogeneračních jednotek Tedom s firmou ČEZ. Další zajímavý projekt kogenerační jednotky využívající důlní plyn vznikl na Ostravsku, kde jsou kromě dodávek elektřiny centrálně řízené i dodávky plynu a tepla. To je asi nejpokročilejší projekt, ale opět je orientovaný lokálně a nemá tu ambici, kterou máme my. Kolik máte v tuto chvíli dodavatelů? Na straně dodavatelů jednáme s desítkami nezávislých výrobců, kde se instalované výkony pohybují ve stovkách kilowatů nebo jednotkách megawatů. Co jste schopni jim nabídnout a na základě jaké strategie je získáváte? Primárně jsme jim stejně jako koncovým odběratelům schopni nabídnout dobrou výkupní cenu za silovou elektřinu. Dále 16 Parlamentní magazín

17 VIRTUÁLNÍ ELEKTRÁRNA jim ale nabízíme i dlouhodobější účast na našem projektu, což u každého výrobního zdroje může znamenat jiné možnosti. V principu chceme u každého nestálého zdroje do budoucna nabízet akumulaci elektřiny. Největší výhodou pro nezávislé výrobce, kteří jsou jinak vystaveni napospas energetickým gigantům, je pak účast v systému, který navenek vystupuje jako jedna velká elektrárna, chová se předvídatelně a stabilně a poskytuje jim i určitou ochrannou síť. Jste už dnes schopni nakoupenou elektřinu akumulovat? V tuto chvíli nikoliv. Pracujeme na pilotních projektech u fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic. Jakým způsobem jste schopni zajistit bezpečnost a stabilitu dodávek elektřiny z nestabilních zdrojů? V první řadě podíl nestabilních zdrojů korigujeme, v druhé řadě nakupujeme kromě elektřiny ze stabilních zdrojů i anonymní elektřinu na trzích k minimalizaci takzvaných odchylek. Na vyrovnání výkupu elektřiny z různých zdrojů a odběrů různých typů máme zpracovaný sofistikovaný matematicko-statistický model, na kterém jsme pracovali dlouhou dobu s renomovanou energetickou institucí EGÚ Praha Engineering. Na jak dlouhou dobu jste schopni svým klientům garantovat poměrně nízké ceny elektřiny? Kdo jsou vaši potenciální zákazníci? Základní cenová nabídka je v tuto chvíli na příští rok. Větším odběratelům umíme nabídnout i dvou- a tříleté smlouvy. Primární cílovou skupinou jsou malé a střední podniky a menší města a obce, ale nevyhýbáme se ani domácnostem, případně větším podnikům. Kde na Váš ambiciózní projekt získáte potřebné finance? V tuto chvíli stojí za projektem Amper Market investoři s obratem řádově ve stovkách milionů korun a s aktivy investic v energetice okolo jedné miliardy korun, což z nás samozřejmě činí relativně malého hráče vůči velkým energetickým firmám, ale na druhou stranu je naše pozice relativně velmi slušná ve srovnání s ostatními alternativními obchodníky. Budoucí investice do smart grids budou probíhat postupně, nikdy nepůjde o velký jednorázový projekt, který by byl x let ve fázi výzkumu a pak by znamenal jednu velkou investici. Jak jsem již zmiňoval, budeme postupovat krok za krokem. Začali jsme jako obchodník s elektřinou, nyní budou na prvním místě pilotní projekty v akumulaci energie. Na straně výroby se budeme přesouvat z pozice pasivního monitoringu do pozice aktivního dispečinku. Až další fází bude aktivní regulace smart grids na straně odběratelů, pro které bude výhodné se na této investici také podílet. Na vyrovnání v kupu elektfiiny z rûzn ch zdrojû a odbûrû rûzn ch typû máme zpracovan sofistikovan matematicko-statistick model. Bude třeba pro Vámi plánovaný model virtuální elektrárny nějakým způsobem měnit i legislativu? V zásadě je možné vybudovat virtuální elektrárnu beze změn stávající legislativy. Určitě bychom uvítali, pokud by energetická legislativa šla více naproti moderním trendům smart grids. V jakém ohledu? Můžete být konkrétnější? V tuto chvíli není virtuální elektrárna v legislativě uchopitelná jako jeden celek. Její jednotlivé prvky mohou fungovat, ale každý z nich musí vystupovat jako samostatná firma. Zatím se virtuální elektrárně nejvíce blíží lokální distribuční soustava, která má obrovský potenciál v úspoře nákladů na distribuci, ale má svá omezení. Užitečnou změnou v této oblasti by bylo, kdyby se lokálním distribučním soustavám zjednodušila cesta k prodeji přebytků elektřiny do nadřazené distribuční soustavy, s čímž mají dnes problémy, a mám na mysli podnikové areály, kde výroba ze solárních panelů na střechách pouze někdy a nijak významně převyšuje spotřebu v daném místě. Jak se díváte na vládní návrh nového zákona o podporovaných zdrojích energie, který má nahradit dosavadní zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů? Tento zákon jde dobrým směrem v tom smyslu, že elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být tržně obchodována tak jako každá jiná a její podpora by měla být vnímána jako podpora, která umožnila vznik těchto zdrojů. Jejich provoz by se už ale pokud možno měl chovat maximálně tržně. Konkrétně to znamená přechod těchto zdrojů z režimu výkupních cen do režimu zelených bonusů. My jako obchodník s elektřinou jsme na to určitě připraveni a věřím, že díky zapojení elektřiny z obnovitelných zdrojů na standardní trhy s elektřinou poznáme skutečnou cenu této elektřiny a naučíme se s těmito zdroji lépe pracovat, to je naší snahou, i když paralelně zůstane v nějaké modifikaci zachován systém garantované podpory. Naopak, z hlediska výrobců současná podoba novely představuje značná rizika a některá nová úskalí, jako je například autorizace zdrojů ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, a řadu dalších opatření, která výrobci neuvidí rádi a která potvrzují, že prostor pro konkurenci ve výrobě elektřiny stát otevřel pouze na krátkou dobu pro fotovoltaiku a nyní se opět uzavírá. U kterých obnovitelných zdrojů lze u nás nyní po fotovoltaice očekávat největší expanzi? V tuto chvíli platí, co je všestranně prezentováno, a sice že zažíváme boom bioplynových stanic. Nemyslím si, že je reálné, aby jejich rozvoj byl tak silný a tak neřízený, jako to bylo u fotovoltaiky. Je to dáno tím, že bioplynové stanice jsou velmi náročné na vstupy, které musíte systematicky získávat v nějakém větším celku zemědělských pozemků. To v zásadě toto odvětví omezuje pouze na aktivity zemědělců. Do těchto projektů vstupují finanční investoři jen sporadicky. Takže není pravděpodobné, že by ten boom byl tak silný, jak to nyní vyznívá. Zdrojem budoucnosti jsou určitě kogenerační jednotky spalující plyn, ať už se bude jednat o výkony desítek nebo stovek jednotek kw nebo MW. Primárně pak podle mě půjde o oblasti, ve kterých se rozpadají centrální systémy vytápění, tedy menší okresní města. Marcela Staňková Amper Market Společnost byla založena vlastníky elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE) s cílem přímo uplatnit energii z těchto zdrojů na trhu finálních odběratelů se silovou elektřinou. Elektřinu vyrobenou nezávislými výrobci nabízí koncovým zákazníkům, kde v roli obchodníka s elektřinou přebírá odpovědnost za odchylky na obou stranách u výrobce i odběratele elektřiny. Vizí pro horizont 3 5 let je vybudování virtuální elektrárny sdružující decentralizované výrobny elektřiny do jednotného systému výkupu elektřiny a jejího prodeje koncovým zákazníkům s využitím tzv. smart grids. Tento model buduje postupně na základě vlastnictví elektráren, developmentu nových zdrojů a obchodních vztahů s výrobci i koncovými zákazníky. Parlamentní magazín 17

18 ÚOHS Generální advokátka se pfiiklání k názoru ÚOHS K významnému posunu došlo při řešení otázky, zda je ÚOHS oprávněn ukládat sankce za kartelové dohody, i když již byly potrestány také Evropskou komisí. Petr Rafaj pfiedseda ÚOHS Antimonopolní úřad tímto způsobem postupoval například u tzv. kartelu plynem izolovaných spínacích ústrojí (PISU), kdy jeho účastníkům za uzavření a realizaci zakázané dohody na území České republiky v období před vstupem země do Evropské unie uložil v roce 2007 pokutu ve výši téměř Kč. Kartel byl již dříve z celounijního hlediska potrestán Evropskou komisí, a to za jeho dopad ve státech EU, které byly členy ještě před rozšířením v roce Krajský soud v Brně rozhodnutí úřadu v této věci zrušil s tím, že se jedná o porušení zásady zákazu dvojího trestání v jedné věci (ne bis in idem), jeho rozsudek byl nicméně následně anulován Nejvyšším správním soudem. Krajský soud při opětovném posuzování vznesl tzv. předběžnou otázku k Evropskému soudnímu dvoru. K ní se nyní vyjádřila generální advokátka Juliane Kokottová. Ve svém prohlášení v zásadě říká, že pravidlo zákazu dvojího trestání za jeden přečin nebrání tomu, aby národní soutěžní úřady v rámci EU zasahovaly proti témuž kartelu, pokud jde o rozdílná území nebo časové úseky. Ačkoliv nelze předjímat konečné rozhodnutí Evropského soudního dvora v této věci, stanovisko generálního advokáta bývá soudem ve významné většině případů respektováno, uvedl předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. ÚOHS potvrdil Holdingu Agrofert dal í fúze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil svým prvostupňovým rozhodnutím spojení soutěžitelů AGROFERT HOLDING a Mlékárna Hlinsko. Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Dodal, že ÚOHS v rámci správního řízení posuzoval především dopady spojení na trhy výkupu syrového kravského mléka, výroby a prodeje konzumního mléka, výroby a prodeje másla, výroby a prodeje konzumní smetany a výroby a prodeje sušeného mléka, kde se činnost spojujících se soutěžitelů překrývá, avšak dojde zde jen k mírnému navýšení tržních podílů. Na části dotčených trhů má pak spojení pouze konglomerátní povahu, tedy působí na něm jen jedna ze spojujících se firem například v oblasti výroby zahuštěného mléka. Na zkoumaných trzích jsou navíc vždy přítomni konkurenti se srovnatelnou tržní silou, značná část výrobků pak směřuje do obchodních řetězců, které mají vůči svým dodavatelům silnou vyjednávací pozici. Antimonopolní úřad povolil rovněž dvěma prvostupňovými rozhodnutími převzetí společností ZEDNÍČEK a Recht Holdingem Agrofert. Soutěžitel ZEDNÍČEK a jeho dceřiné společnosti se zabývají mezinárodním obchodem s chlazenými potravinami. Aktivity spojujících se soutěžitelů se překrývají zejména v oblasti zpracování a prodeje výrobků z hovězího, vepřového a drůbežího masa. Společnost Recht se zabývá především zemědělskou živočišnou i rostlinnou prvovýrobou, případně obchodem s produkty zmíněné prvovýroby. Fúze tedy nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. kch Pfiedseda ÚOHS vsadil na zku enost Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj jmenoval počátkem září novou místopředsedkyni. Stala se jí dlouholetá pracovnice této instituce Eva Kubišová. Jsem přesvědčen, že nová místopředsedkyně je velmi schopná manažerka a zkušená odbornice, prohlásil předseda Rafaj. Dodal, že antimonopolní úřad stojí v současné době před zásadními změnami. Podle jeho vyjádření se bude měnit organizační struktura ÚOHS, která představuje nejen personální posílení úřadu o několik desítek lidí, ale zejména půjde o nebývalé rozšíření agendy v souvislosti s přijetím novely zákona o veřejných zakázkách. JUDr. Eva Kubišová je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na ÚOHS působí již od roku Byla tajemnicí rozkladové komise pro oblast hospodářské soutěže, aktivně se podílela na založení odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a následně rovněž na aplikaci nově vzniklé právní úpravy v oblasti zákona o veřejných zakázkách. Kubišová působila jako předsedkyně rozkladových komisí a před jmenováním do funkce místopředsedkyně byla ředitelkou druhostupňového rozhodování. Její dlouholetá praxe se opírá také o zkušenosti z doby před nástupem na ÚOHS, kdy pracovala mj. jako vedoucí správního oddělení Magistrátu města Brna. Nová místopředsedkyně se může pochlubit i podílem na přípravě nové generace právníků. Donedávna totiž přednášela problematiku z oblasti teorie práva a zadávání veřejných zakázek na právnických fakultách v Olomouci a v Brně. Prioritou naší práce je zajištění efektivní soutěže mezi dodavateli a striktní dodržování zákona o veřejných zakázkách, zdůrazňuje místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Eva Kubišová. red. 18 Parlamentní magazín

19 EVROPA REALITNÍ KANCELÁ INZERCE Vlastnûte svou realitní kanceláfi Podnikání s EVROPA realitní kanceláfií nabízí mnoho v hod Franchising, osvědčená a velmi účinná forma podnikání, je postaven na využití potenciálu regionálních realitních kanceláří, které mohou díky spojení se zavedenou značkou EVROPA realitní kancelář těžit z výhod této velké a stabilní firmy na realitním trhu. Majitel pobočky využívá všech výhod sítě, jako například sdílení nákladů na marketing i samotný provoz kanceláře. Neméně podstatnou výhodou je i kvalitní systém školení, díky němuž se dosahuje vysokého standardu služeb pro klienty ve více než dvaceti pobočkách v ČR. Zeptali jsme se tfií franchisantû EVROPA realitní kanceláfie, proã si ke spolupráci vybrali zrovna tuto firmu. Ale Janeãek, nynûj í jednatel poboãky EVROPA realitní kanceláfi Kolín, b val ãlovûk bez zku eností v realitách, kter ov em chtûl podnikat sám pro sebe. Zpûtnû vzpomíná: Celý můj začátek byla vlastně šťastná shoda okolností. Na realitním trhu jsem začal působit v roce Když jsem se rozhodoval, kam investovat své Ale Janeãek peníze už jsem nechtěl být zaměstnancem. Na začátku byly spousty nových informací, ale díky velmi dobrým školením RK EVROPA a ochotě všech spolupracovníků jsem brzy do týmu EVROPY zapadl. Největší výhody spatřuji v exkluzivním postavení majitelů kanceláří v každém regionu, spojení se známou a zavedenou značkou a především možnost finanční a časové úspory. RK EVROPA je pro mě silným partnerem, do kterého jsem vložil svou budoucnost. Kamil Hnízdo, jednatel poboãky EVROPA realitní kanceláfi Milovice, mûl zase zku eností s realitním trhem dost, nicménû i on ocenil moïnost spojení se zavedenou znaãkou: Naše firma úspěšně zrealizovala řadu rozsáhlých projektů bytových i rodinných domů. Od února letošního roku jsem jednatelem pobočky Kamil Hnízdo EVROPA realitní kancelář Milovice a již nyní vím, že rozhodnutí podnikat formou franchisingu s EVROPA realitní kanceláří bylo pro mě tou nejlepší volbou. Je pro nás mnohem efektivnější a levnější, když si nemovitosti prodáváme sami za podpory tohoto velkého realitního partnera, než kdybychom měli prodej zadávat jiné realitní kanceláři a platit jí provize. Renée Zedníãková, jednatelka poboãky EVROPA realitní kanceláfi PlzeÀ, mûla úspû nou firmu v poji Èovnictví, makléfiství a malou fungující kanceláfi. Dobfie vedené rodinné realitní kanceláfie mají sice anci uspût, av ak omezen m marketingem a mal m finanãním zázemím jsou v dne ní dobû ohro- Ïeny. Paní Zedníãková ale chtûla své podnikání rozvíjet a zûstat konkurenceschopná, proto spojila své jméno se zavedenou a uznávanou znaãkou. EVROPA realitní kancelář je pro mě jistota, na niž se mohu spolehnout, odpovídá na otázku, co pro ni EVROPA realitní kancelář znamená. Renée Zedníãková Mohu říci, že s takto silným, zkušeným a spolehlivým partnerem za zády se velmi snížily celkové náklady na podnikání a rovněž rizika s ním spojená. Pokud i vy máte zájem o bližší informace o franchisingu s EVROPA realitní kanceláří, neváhejte kontaktovat našeho manažera pro franchising pana Jiřího Švece na u jiri.svec@rkevropa.cz nebo na telefonu Domluví se s vámi na důvěrné a nezávazné informační schůzce. Parlamentní magazín 19

20 MONITORING Prezident Prezident přijal zástupce českého průmyslu a hospodářství Václav Klaus přijal na Pražském hradě představitele profesních organizací důlního a těžebního průmyslu, Hospodářské komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu měst a obcí ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Setkání se uskutečnilo na žádost zástupců zmíněných organizací, kteří seznámili prezidenta republiky se svým stanoviskem k připravované novele horního zákona. Návštěva prezidenta republiky v Budapešti Prezident republiky vykonal návštěvu Budapešti. V průběhu této své návštěvy se setkal s prezidentem Maďarska Pálem Schmittem a vystoupil na ekonomické konferenci AlixPartners EMEA Annual Forum, kde hovořil o dlouhodobých trendech, které vedly k současným problémům EU a eurozóny. Ministerstva Příjem z příležitostné činnosti do ročně nebude nutné danit Z dvaceti na třicet tisíc korun ročně se zvýší limit pro osvobození daně z příležitostné činnosti a zároveň i limit, od kterého je nutné podávat daňové přiznání pro tento typ příjmu. Ministr zemědělství Ivan Fuksa uplatnil tuto důležitou připomínku k návrhu zákona o daních z příjmu. Jeho novela je součástí změn zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa. Novelu schválila vláda a odsouhlasila přitom i podnět ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství si od svého návrhu slibuje více pracovních příležitostí na venkově a také rozšíření nabídky kvalitních regionálních potravin. O evropských fondech musíme mluvit srozumitelně Praha hostila fórum Publicity Platform: Keeping EU Funds Attractive. Dvoudenní akce věnovaná specifikům informování o evropských fondech v nových členských zemích přinesla jasné závěry. Účastníci konference z 15 evropských zemí se shodli, že daná témata je potřeba veřejnosti sdělovat jednoduše a jazykem cílovým skupinám srozumitelným. K probíraným tématům patřila publicita fondů EU v závěru současného programového období a její příprava na další období. Program tvořily přednášky odborníků, které se věnovaly politickým a sociologickým podmínkám ovlivňujícím problematiku publicity. Diskutovány byly specifické podmínky informování v nových členských státech. Přednášky se věnovaly i nejmodernějším trendům v oblasti komunikace vzhledem k oslovovaným cílovým skupinám. Velká pozornost byla věnována využití internetu a sociálních sítí. Organizátorem akce byl Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo dopravy podporuje transparentní veřejné zakázky Od 3. října 2011 musí podřízené organizace ministerstva dopravy při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (částky jsou bez DPH), jejichž předpokládaná hodnota v případě dodávek a služeb přesáhne 250 tisíc korun a v případě stavebních prací přesáhne 500 tisís korun, nově uveřejňovat výzvu k podání nabídek po dobu minimálně 8 pracovních dnů na svých webových stránkách a na profilu zadavatele. Dále jsou tyto organizace po ukončení výběrového, respektive zadávacího řízení každé takovéto veřejné zakázky povinny na svých webových stránkách zveřejnit minimálně následující informace a dokumenty, a to bez časového omezení zadávací dokumentaci VZ, výzvu k podání nabídek, dodatečné informace k zadávacím podmínkám, jmenování hodnotící komise, protokol o otevírání obálek a o posouzení a hodnocení nabídek v případě VZ, uzavřenou smlouvu včetně všech jejích dodatků, rozhodnutí o zrušení zadávacího, respektive výběrového řízení a informaci o konečné celkové výši plnění z uzavřené smlouvy. Vláda Úvěry na výstavbu nájemních domů dostaly zelenou Vláda na svém zasedání schválila pilotní program poskytování úvěrů ze Státního fondu rozvoje bydlení na podporu výstavby nájemních bytů. První z kroků založený na nedávno schválené Koncepci bydlení ČR do roku 2020 se tak rozběhne již letos. Pro žadatele je připraveno prvních 120 milionů korun. Úvěr bude poskytován právnickým i fyzickým osobám na novou výstavbu byto- 20 Parlamentní magazín