MÓDA Etická cesta Etiopská návrhářka bojuje proti dětské práci Strana E6

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MÓDA Etická cesta Etiopská návrhářka bojuje proti dětské práci Strana E6"

Transkript

1 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_1> [JIHLAVA -1 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:19:19 ženy ve světě MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI VZDĚLÁNÍ Šance dokončit školu Chudé vesnické mají jen poloviční šanci dostudovat Strana E4 MÓDA Etická cesta Etiopská návrhářka bojuje proti dětské práci Strana E6 ÚTERÝ E Kde hledat informace O problémech v rozvojovém světě na Alžběta Jungrová: Fakt, že jsi ženská, ti někdy nepomůže Dokumentovala pouliční nepokoje v Pásmu Gazy. Fotografovala v Pákistánu překupníky heroinu či děti pracující v cihelnách. Dostala se na největší vrakoviště lodí i do zlatých dolů v Kolumbii. Za své fotografie získala řadu prestižních ocenění. Fotím od dětství. Je to můj způsob deníku a můj způsob vyjadřování, říká fotografka Alžběta Jungrová. Jako fotografka jste byla u řady ozbrojených konfliktů i dalších nebezpečných situací. Jak takové situace prožíváte? Vždycky se snažím koncentrovat na samotné focení. Zní to hrdinsky, ale v tu chvíli je to samozřejmě šílená vlna adrenalinu. Člověk se snaží soustředit na to, že je tam kvůli fotce, a snaží se najít ten správný moment. Ono to vypadá jednoduše, ale najít v tom zmatku okamžik, který situaci vystihuje, je strašně obtížné. Takže člověk musí zachovat co největší klid. Z nějakých 80 % se snažím soustředit na práci a z 20 % se snažím krýt, koukat se kolem sebe, dávat na sebe pozor. Ono mě to vždycky dožene až po akci. Když to celé skončí, tak se mi pak klepou ruce i nohy, je mi zle. Většina fotografů, se kterými jsem mluvila, to má podobně. Vlastně vám to celé dojde až zpětně. Dokáže vás ještě něco dojmout, emocionálně zasáhnout? Jsem hodně citlivá. Vůbec se za to nestydím. Když se mi chce brečet, tak brečím. Nemyslím, že by to byla slabost. Pětadvacetiletá Kem Navy si splnila dětský sen. Stala se porodní asistentkou a pomáhá lidem ze své komunity. Střední škola jí ale nabídla jen roční studijní program. Navy neměla skoro žádné zkušenosti z praxe a hned po škole nastoupila do zdravotnického centra Leay bo v kambodžské provincii Takeo. Po závěrečné zkoušce jsem neuměla pořádně ani pochovat dítě. Vždycky, když se do našeho zdravotnického centra blížila těhotná maminka, rozklepala jsem se strachy, směje se Navy. Krátce po dokončení školy se však zdarma dostala na praktické měsíční intenzivní školení první V Indii Poslední pracovní cestu podnikla Alžběta Jungrová do Indie. Fotila tu zejména nemocné lidi a seniory, kteří cvičí jógu. Zachytila však také Holi, svátek barev, oslavující příchod jara. Foto: Alžběta Jungrová Za posledních šest let byla každá cesta výzva. Ke každé mohu říct historku, jak to bylo problematické. pomoci. Tam si zkusila vše, na co ve škole nebyl čas. Kurzy porodním asistentkám poskytuje s podporou české vlády společnost Člověk v tísni. Co vás vlastně táhlo do rozvojových zemí? Bylo to postupně. Ještě v Lidovkách jsem byla na Kubě dělat reportáž o nemocnicích a manželkách politických vězňů. Tenkrát jsme přivezli story, kterou vlastně Člověk v tísni využívá dodnes. Takhle to šlo krok za krokem. Pak jsem byla dlouho v Asii. Fotila jsem HIV pozitivní děti v Kambodži. Na základě toho mi nabídli tu práci. Jsou země, kam byste nikdy nejela? Asi neřeknu, že je země, kam bych nejela. Jsou ale země, kam bych odmítla jet v určité době. Třeba před čtyřmi pěti lety jsem odmítla jet do Somálska. V tu danou chvíli bylo riziko neadekvátní tomu, co odtamtud bylo možné přivézt. Odjel tam španělský fotograf. Toho unesli a 40 dní zadržovali, než za něj zaplatili výkupné. Když fotíte problémy, chcete pomoct i jinak než tou fotkou? Je to otázka mých možností, jak skutečně můžu pomoct. Já nejsem doktor, tak nikoho neoperuji. Jsem fotograf, tak fotím. Jsem samozřejmě ráda, když moje fotky něčemu pomůžou třeba když je využije Člověk v tísni na svoje kampaně. Je pro vás jako pro ženu těžší, nebo snazší pracovat v rozvojových zemích? Vždycky je to o tom člověku. Když bude žena extrémně nepříjemná, tak se k ní lidé budou chovat nepříjemně, a pak přijede milý chlap a oni se mu budou snažit pomoct. Samozřejmě u žen mají lidé spíše tendenci je ochraňovat, pomoct jim a poradit. Zároveň je ale podceňují a nechtějí je ani pustit do těch krizových situací. Ale obecně lidé reagují na ženy dobře, není jich ještě tolik. I ostatní fotografové jsou Kambodža: riziko úmrtí při porodu je stále nižší Mateřská úmrtnost se v Kambodži snížila od roku 2005 o 60 procent. Ve zdravotnických centrech však stále chybějí odborníci i zázemí Matka čeká na očkování svého syna. Foto: Tereza Hronová Šití kůže si mladé sestřičky zkoušejí na steaku V malé skupince místní zkušená zdravotnice ukazuje mladým sestřičkám, jak poznat rizikový porod. Na maketě těhotné ženy si zkouší samostatně rodit, na syrovém steaku zase šití pacientů. Padesátiletá Sok Tonh vysvětluje detaily a je při šití opatrná, jakoby jehlou zajížděla do živého. Nejdůležitější je, abyste používaly sterilní čisté nástroje. Nesmíte zapomenout ani na lékařské rukavice, upozorňuje školitelka. Některé porodní asistentky dělají základní chyby, například při porodech tlačí ženě na břicho. Navíc nedokážou rozpoznat rizikové porody a poporodní komplikace. Nejvíc žen umírá po porodu kvůli vnitřnímu krvácení a eklampsii. Porodní asistentky nedokážou rozpoznat příznaky. Úmrtí jsou zbytečná. Často by stačilo pacientku předat do péče zkušených lékařů v provinční nemocnici, říká projektová manažerka Djihan Skinner ze společnosti Člověk v tísni. Zdravotnictví se ale za poslední příjemnější, když je mezi nimi ženská. S tím se váže jedna historka. Čekali jsme na pumpě u hranic Pásma Gazy. Den předtím Palestinci vybombardovali nákupní centrum v Izraeli. V plánu byl palestinský pochod. Izrael dopředu avizoval, že proti němu tvrdě zasáhne. Teď tam byly zátarasy, které se snažily ten průvod zastavit. My jsme tam seděli a čekali a kluci, co mi měli přinést neprůstřelnou vestu, ji zapomněli v kanceláři. Uklidňovali mě, že pochod nebude. Průvod samozřejmě zátarasy překonal a běžel k hranici. Byl tam jeden anglický novinář. Říkal, že vestu potřebovat nebude, a půjčil mi ji. Tak jsem si ji navlékla, běžela do toho zmatku. Střílelo se, tak jsem zalehla za nějaký panelový blok. Na mě si lehlo dalších pět Palestinců.» Pokračování na straně E2 roky v Kambodži hodně zlepšilo. V roce 2005 při porodu zemřelo podle statistik 472 matek na sto tisíc porodů. V roce 2010 už to ale bylo jen 206. I tak mají místní rodičky stále třicetkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí při porodu než české maminky. Tradice vs. zdraví Dnes už většina matek v Kambodži rodí v nemocnici nebo ve zdravotním centru. Ještě před pár lety ale volily často domácí porod s tradiční porodní bábou. Důvodem byl nedostatek odborníků, malá osvěta, ale také společenské zvyky.» Pokračování na straně E5 Ženy ženám aneb jak rodit v Kambodži či podnikat v Barmě Ž Tereza Hronová mediální koordinátorka infor. sekce Rozvojovka, Člověk v tísni eny podle OSN tvoří 70 procent všech chudých ve světě. Důvod? Čelí diskriminaci ve vzdělávání, zdravotní péči i na trhu práce. Mají menší rozhodovací pravomoci a jsou častěji oběťmi násilí. Důsledky chudoby prožívá ženská část populace citelněji v mnoha oblastech. Ženy jsou ty, které výrazněji pocítily dopad světové ekonomické krize. V rozvojových zemích totiž častěji než muži pracují v podnicích orientovaných na vývoz. Častěji jsou zaměstnané na nižších pozicích, a šance na propuštění je tak mnohem vyšší. Okolnosti je nutí pracovat v neformálním sektoru jako domácí služebné, prodavačky drobného zboží nebo pomocnice v zemědělství. Do začarovaného kruhu chudoby přispívá znevýhodňování žen v oblasti vzdělávání. Chudé venkovské mají podle statistik ani ne poloviční šanci, že dokončí základní školu. Vzdělané děvče přitom k rozvoji země může přispět v mnoha ohledech více než vzdělaný chlapec. Ženy, které prošly kvalitní školní docházkou, mají méně dětí, dokážou lépe pečovat o zdraví svoje i svých potomků. Vyšší příjmy pak udrží děti ve škole. Navíc zvyšují příjem celé rodiny a přispívají k politickým změnám a demokracii. Proto jsme se tuto přílohu rozhodli věnovat právě ženám. Dočtete se v ní o tom, jaké to je rodit v Kambodži, pustit se do podnikání v Etiopii, Ugandě či Barmě, bojovat proti diktátorovi přes internet, žít v Iráku a Kongu nebo být lesbou ve Vietnamu. Na následujících stránkách však najdete také články o ženách, které pomáhají. Snaží se situaci v rozvojovém světě zlepšit. Patří mezi ně barmské političky a aktivistky, česká fotografka Alžběta Jungrová i módní návrhářka Fikirte Addis z Etiopie. Doufáme, že tato příloha pro vás bude inspirací, jak se k nim přidat. OBSAH Strana 2 Pomoc z Česka Etiopankám Člověk v tísni podporuje znevýhodňované etiopské ženy. Strana 3 Pod iráckým čádorem Svět islámské ženy očima Evropanky. Strana 4 Vzdělávání chudých Proč je u dívek důležitá alespoň základní škola? Kvůli nim samým i jejich vlastním dětem. Strana 5 Kongo země sexuálního násilí V 60 procentech znásilňují vojáci. Trestný čin je to teprve šest let. Strana 6 Férová móda S módní návrhářkou o tom, jak bojuje proti dětské práci a snaží se, aby děti zmizely z dílen.

2 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_2> [JIHLAVA -2 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:19:16 2 E ženy ve světě K obživě přispívá podnikavým ženám zručnost i fantazie Na dvou opačných koncích světa v africké Ugandě a asijské Barmě žijí dvě ženy, které dělají to, co je baví. Bez ohledu na věk jsou vzdělané a tím, co je naplňuje, si dokážou přivydělat na živobytí. I když jejich životy ovlivňuje všudypřítomná chudoba. Plakáty rozvěšené po celém městečku Kabale na jihozápadě Ugandy mě vylákaly do vesnice za šperky z místních plodů stromů a keřů. Kluk na kole mě vyložil u hliněného domku u prašné cesty, ve kterém žije Phoebes. Osmašedesátiletá Uganďanka teprve začíná s prodejem svých produktů z džungle, avšak už teď slaví úspěchy. Domeček je skromný, ale na první pohled je jasné, že jej obývá umělecká duše. Phoebes, ačkoliv je už v důchodu, pořád dochází do místní střední školy. Tam učí děvčata barvit látky, šít i vyrábět náramky, náušnice nebo náhrdelníky ze semínek. Phoebes je skutečná dáma. Ukazuje nám svou práci, oblečená do vlastnoručně malovaných šatů, vyzdobená šperky. Po chvilce přesvědčování začíná vyprávět svůj příběh. Tvořivá a mladá duchem Stačí, když se podíváte na můj dům všude jsou přírodní věci. Miluji květy. Jednou jsem zkusila vyrobit něco ze semínek a líbilo se mi to, říká Phoebes. Její motivací není zisk, ale naplnění času. Jednou šla kolem japonská turistka, kterou jsem pozvala dovnitř. Po chvilce povídání jsem jí ukázala, co vyrábím. Ptala se mě, proč neprodávám šperky ve městě. To ona vyrobila plakátky, které vás sem přivedly, vysvětluje. Kromě turistky jí pomáhá s prodejem a propagací také dcera Benita. Zrovna dnes nabízely výrobky v resortech kousek od Kabale u jezera Bunyonyi, které je hlavní turistickou atrakcí oblasti. Manžel Phoebes zemřel před deseti lety. Kromě Benity má Phoebes ještě dva syny. A jednoho nevlastního, Edwina. O toho začala pečovat, když mu bylo pět let a jeho mentálně postižená maminka zmizela. V Ugandě si často rodiny adoptují dítě jiných rodičů. Ti nejčastěji zemřou na AIDS. Děti, kromě Edwina, žijí v Kampale. Jezdí za mnou dvakrát do roka na Vánoce a Velikonoce musíme být» Pokračování ze strany E1 Říkala jsem si: to je perfektní, jsem celá přikrytá, já to přežiju. V tu chvíli mi zvoní mobil, tak ho v tom mumraji vytáhnu a slyším toho Angličana. Říká, že kdyby mě v té vestě s logem jeho novin zastřelili, že to v práci nikdy nevysvětlí a že by tu vestu potřeboval. Takže jsem ve finále běžela zpátky 500 metrů, hodila mu tam vestu s helmou a běžela zpět fotit. Takže ani to, že jsi ženská, ti někdy nepomůže. Ale jako žena se můžete dostat do komunit, kam muž nemá přístup. Speciálně v arabských zemích jsou hodně přísní, tak se stává, že vyhodí novináře chlapy a nechají tam jenom mě, protože jsou přítomny i ženy. Ale pak přijedu třeba do Jeruzaléma, kde mi ortodoxní žid neřekne nic, protože jsem žena a měla bych chodit 10 metrů za ním. spolu, říká Phoebes s úsměvem. Osvojený syn pomáhá Phoebes při výrobě šperků. Sbírá semínka, květy a plody. Ty je třeba nejdřív pořádně vysušit na sluníčku, pak zbývá vyleštit je a spojit do náhrdelníků nebo jiných ozdob. Phoebes do sáčků s výrobky přibaluje i vlastní vizitku vytištěnou na obyčejném papíře: Je to něco nového, lidé si ještě nezvykli, popisuje. Ale třeba náš primátor mi sem jednou začas pošle ženy, aby si něco koupily, pochvaluje si Phoebes. Plackami proti chudobě Podobně podnikavá jako ugandská umělkyně Phoebes je i teprve třiadvacetiletá Phyu Phyu. Také pochází ze země, kterou sužuje bída. V Ugandě i Barmě žije pod hranicí chudoby více než třetina lidí a sehnat obživu není jednoduché. Zastavit před domem Phyu Phyu mě donutila zvědavost. Na zahradě na bambusových podstavcích ležely podivné kulaté placky, které jsem neuměla rozpoznat. Hned jak mě paní domu zahlédla, byla u mě. Mladé Phyu Phyu je teprve 23 let, ale v náručí už drží svého mladšího syna. Ten starší, pětiletý, běhá za domem a nevěnuje nám pozornost. Mladá mamina mluví plynule anglicky. Nejdřív mi nabízí barmskou masáž, pak hned projížďku motorovým člunem po jezeře Inle, které je kousek od vesnice Nyuang Shwe v Šanském státě. Lákavě zní hlavně prohlídka kuchyně, kde vyrábí ony záhadné placky. Jsou to rýžové krekry. Denně jich vyrobíme kolem 200 a lidé si je chodí nakupovat ve velkém. Jedí je pak u televize, vysvětluje mladá žena z kmene Intha. Ten je jedním z více než 130, které obývají Barmu. Hliněné kuchyňce dominuje ohniště, kde rodina denně vaří rýži. Z ní pak vyrábí placky, které se asi hodinu suší na sluníčku a následně se ještě opékají. Není to těžká práce, jen kdyby u toho nebylo takové horko, rozhlíží se Phyu Phyu po rozpáleném dvoře. Za svůj drobný byznys je vděčná, stejně jako mnoho dalších rodin, kterým rýžové krekry přispívají do rozpočtu. Lidé z kmene Intha je nosí v obrovských koších pověšených na hlavách. Prodávají je u silnice. Pro většinu z nich to je jediná možnost obživy. Magdaléna Vaculčiaková Podnikatelky Maminka z Barmy peče rýžové placky, ugandská seniorka zase vyrábí šperky. Obě se tím uživí. 2x foto: M. Vaculčiaková Nezaměstnanost v etiopské Addis Abebě dosahuje 40 procent. Ženy jsou tradičně ekonomicky i sociálně znevýhodněné. I proto jim Člověk v tísni pomáhá. Kam všude se vám podařilo dostat? Za posledních šest let byla každá cesta taková výzva. Ke každé bych mohla říct nějakou historku, jak to bylo problematické. O tématu rozhoduje vždycky zadavatel. Mám šanci částečně to ovlivnit. Pokud někam jedu na měsíc, můžu navrhnout nějaká přidružená témata. Něco je jen práce, ale něco vás vyloženě baví, ne? Samozřejmě jsou i témata, která jsou mi bližší. Ale pro mě je rozhodující focení to mě prostě baví, naplňuje. I když jedu na dovolenou, beru foťák a pořád fotím. Fotím od dětství. Je to můj způsob deníku a můj způsob vyjadřování. Na jaké téma, které se vám podařilo vyfotit, jste nejvíc hrdá? Kromě zakázek samozřejmě dělám svoje projekty, které fotím Sedíme na dvorku pod improvizovaným přístřeškem z přikrývek mezi skupinkou asi dvanácti žen v jedné čtvrti Addis Abeby a pijeme kávu. Mohlo by to vypadat jako obyčejná návštěva uprostřed všedního dne, ale není. Tahle část metropole rozhodně není místo, kam by mohl cizinec jen tak bezstarostně zabloudit. Tyto dámy se nesešly jen tak na kus řeči. Ve skutečnosti jsou to členky jedné ze 101 svépomocných skupin, které Člověk v tísni podporuje v rámci etiopské mise. O tom, jak svépomocná skupina funguje v praxi a co členství v ní přináší, mi povídá asi čtyřicetiletá Seti Haile. Na jedno oko nevidí, má ochrnutou ruku a podle slov mého překladatele trpí epilepsií. Když mi říká, kolik jí je let, srovnávám ji v duchu s pěstěnými čtyřicátnicemi z Evropy. Ve skutečnosti jsem jí tipovala alespoň o dvacet let více. Do hlavního města přišla z vesnice jako desetiletá dívka. Jedna žena ji nalákala na představu lepšího živobytí, možná i na možnost chodit do školy. Tam, odkud pochází, bylo vzdělání nedosažitelné. Realita se jako v tolika jiných případech ukázala daleko méně růžová. Seti byla donucená pro překupnici dětí žebrat a všechny peníze jí odevzdávala. Oceňovaná fotografka Alžběta Jungrová: Fakt, že jsi ženská, ti někdy nepomůže Alžběta Jungrová Narodila se v roce Vystudovala v Praze fotografii, poté spolupracovala s předními českými deníky a evropskými agenturami jako fotografka a reportérka. Brodila se největší skládkou odpadu v Kambodži, ropným bahnem na vrakovišti tankerů v Bangladéši, fotila ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy, děti v cihelně v pákistánském Péšávaru nebo trávila dny s Indiány kmene Nukak Maku v kolumbijské džungli. Získala řadu prestižních ocenění, mimo jiné uspěla několikrát i v soutěži české novinářské fotografie Czech Press Photo. Ve spolupráci se společností Člověk v tísni nafotila putovní výstavy Voda nad zlato a Ukradené dětství. Spoření na půjčku Ženy společně spoří v přepočtu tři koruny týdně. Skupina pak zájemkyním poskytne půjčku na založení drobné živnosti. Kromě lepší obživy získají i možnost být více nezávislé nebo se dál vzdělávat. Foto: Petra Antošová I díky podpoře z Česka si Etiopanky pomáhají samy tady. Na ty jsem hrdá. S těmi mám nejvíc práce, úsilí, sebedisciplíny. Nejvíc mě baví věci, které podle mě mají možnost přežít tohle století. Nemyslím, že by to byly krize, války, katastrofy. Když se dívám na sto let staré fotky, tak mě zajímá, jak ti lidé žili, čím se bavili, jak chodili oblékaní. Ještě další témata máte pro radost? Dlouhodobě sbírám takový soubor štěstí. To vzniklo jako reakce na to všechno, co jsem fotila. Z toho budu vytahovat ty šťastné momenty, které jsou všude. Ať se děje cokoli, ať jsem kdekoli na světě. Všichni chtějí být šťastní. Ale je strašně relativní, co pro koho to štěstí je. Pro někoho je to miska rýže. Pro někoho je to drahá kabelka. Je to celé postavené na hlavu. Tenhle projekt budu dělat celý život. Karel Vrána Svépomocné skupiny naděje do budoucna Po čase se vdala, měla děti. Jenže happy end se nekonal a její příběh pokračoval v podobně neveselém duchu. Některé z jejich dětí zemřely a její manžel odešel hledat štěstí jinam. Zůstala tedy sama se čtyřmi dětmi. Opět se vrátila k žebrání jako jedinému zdroji obživy. Před čtyřmi lety Seti Haile oslovily ženy ze sousedství. Přizvaly ji na setkání právě se formující svépomocné skupiny. Dostala možnost společně spořit a pak si vzít půjčku na rozjetí vlastního malého byznysu. Seti byla k této myšlence nedůvěřivá. Lepší život za tři etiopské birry (v přepočtu tři koruny) týdně? Navíc jak by ona mohla na tyto příspěvky našetřit? Nicméně se zúčastnila několika setkání a nechala se přesvědčit. Časem si našla lepší výdělek prodej dřeva a kadidla, které se jí podařilo nasbírat. Díky tomu mohla zaplatit smluvené příspěvky. Ze společně uspořených peněz si členky svépomocné skupiny zakládají drobné živnosti, aby mohly svým dětem koupit školní pomůcky nebo společně výhodněji nakoupit potraviny ve velkém. Ty si pak mezi sebou spravedlivě rozdělí. Konec žebrání Dalším zdrojem financí pro ženy ze svépomocných skupin je provozování a údržba veřejné sprchy. Málokdo má doma totiž možnost soukromé očisty pod tekoucí vodou. Za sprchování zaplatí obyvatelé z chudé čtvrti tři birry. Ty skončí ve společném rozpočtu svépomocné skupiny. Vytvářejí se tak další rezervy pro případ, že v některé z rodin někdo onemocní, ale i že dojde k radostné události, kterou se sluší náležitě oslavit, jako je svatba. Na to by rodiny neměly prostředky. Seti Haile díky pomoci z České republiky už nemusí žebrat. Má důstojný a mnohem jistější zdroj obživy. Peníze od české vlády Společnost Člověk v tísni podporuje ženské svépomocné skupiny i díky penězům od české vlády. Skládají se obvykle z asi 20 chudých žen z jedné lokality. S těmi pak pracují komunitní i sociální pracovníci. Dáváme ženám možnost účastnit se různých školení a rozvíjet schopnosti v drobném podnikání, vysvětluje Sara Worku, která pracuje pro etiopskou misi. Úspěšné skupiny jsou aktivní i na státní úrovni a diskutují s úředníky. Zlepšuje se tak sociální ochrana pracujících i práva žen, dodává Sara Worku. Češi takto pomohli ke vzniku 71 svépomocných skupin, tedy téměř ženám. Další na šanci dostat se z bludného kruhu chudoby čekají. Barbora Jančová Člověk v tísni Fotografka Alžběta Jungrová je držitelka Czech Press Photo a dalších prestižních ocenění. Foto: Nguyen Phuong Thao, MF DNES

3 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_3> [JIHLAVA -3 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:18:09 ženy ve světě E 3 Pozorovat život muslimek optikou Evropanky je vždy nelehké. Striktní pravidla pro život ženy v Iráku jsou pro nás často nepředstavitelná. Životy žen a dívek v Iráku určují bolestivé tradice Štíhlé prsty nervózně bubnují o sebe. Hnědé oči bez jiskry se dívají dopředu tak smutně, že až naskakuje husí kůže. Tohle není tvář čtrnáctiletého dítěte. Dlouho jsem si psala s jedním klukem, špitne najednou do ticha hlas a po krátké pauze nesměle pokračuje: Přijel za mnou autem a tvrdil, že v něm sedí matka a chce mě vidět. Prý abychom domluvili svatbu. Místo ní čekali v autě dva kamarádi. Odvezli mě za město a tam mě všichni tři znásilnili. Kdybych se teď vrátila domů, otec mě zabije. Zamilovala jsem se do špatného člověka. Příběh této z iráckého Kurdistánu není ničím výjimečným. Znásilněná žena představuje pro celou rodinu takovou hanbu, že musí za svůj hřích zaplatit životem. I když to není její hřích. Devětadvacetiletá Lina bin Mhenni patří k nejznámějším tuniským blogerům, kteří vytvořili internetovou opozici prezidentovi bin Alímu. V boji pokračuje i po svržení tyranie psaním proti islamistům. Ti se po svobodných volbách loni v říjnu ujali moci. Její prsty klávesnici notebooku neopustí ani během našeho rozhovoru. Lina se se svým piercingem v obočí a západním oblečením ani trochu nepřibližuje stereotypu arabských žen. Není výjimečná jen vzhledem, ale i svými aktivitami. V roce 2007 přestala psát do šuplíku a zřídila si trojjazyčný blog s názvem Tuniská dívka. V něm se tvrdě pouštěla do tehdejšího diktátora Zína Abidína bin Alího. Vyrůstala jsem v rodině aktivistů. Táta byl dokonce politickým vězněm. Takže být v opozici Známe případy holčiček, které mají v pěti letech za sebou tři obřízky. Mnohdy to končí i smrtí. Suaad A. Sharif manažerka organizace Wádí Znásilnění se obětím neodpouští. Ženy se raději upálí Každá žena tady ví, jak se chovat, aby neposkvrnila čest rodiny. To však rozhodně nestačí. Podle slov kapitána Karwana na policejní stanici Hawler v iráckém Erbilu se žena může do problémů dostat velmi rychle. Stačí, aby kdosi upozornil rodinu, že byla viděna ve společnosti cizího muže. Může být zcela nevinná podezření stačí. Vraždy ze cti se řeší výhradně v kruhu rodiny. Jen hrstka případů se dostane na policejní stůl. Trest je však směšný. Za zabití ženy dostane vražedník v arabské části Iráku maximálně šest měsíců. V Kurdistánu se situace sice lepší, ale donedávna tu platily stejné zákony. Nezřídka se také stává, že se žena raději zavraždí sama, často tak, že se upálí. Žít s poskvrněnou pověstí se v Iráku dá jen velmi těžko. Většina žen, které sem přicházejí, tají, co se jim stalo. Vymýšlejí si různé historky. Stydí se, nechtějí to přiznat, vysvětluje na oddělení popálen erbilské nemocnice doktor Bachtiar Mustafa. Často bohužel přichází pozdě. Jejich popáleniny už jsou v hrozném stavu. V létě jsme měli každý měsíc tak dvacet případů. Žádné oficiální statistiky samozřejmě neexistují, ale my už ty případy ze zkušenosti poznáme, mluví o pokusech o sebevraždu lékař. Proč ženy nevolí méně bolestivý odchod ze života? Podle fyzioterapeutky Shadan Abdulmajid Muhammed jde o tradice. Sebeupalování žen v Iráku patří do portfolia místních tabu, které je podle Shadan staré jako Irák sám. Ženská obřízka: bolestivá vesnická tradice I kurdské vesnice jsou svázány tradicemi, potvrzuje Aiša Abdurrahmán. Žije v malé vesničce Karandžues celý život. Praktikuje se zde ženská obřízka. Sama jsem obřezaná a mé dcery také. Obřezáváme holčičky ve věku od jednoho do pěti let, vypráví Aiša schoulená v tureckém sedu na pestrobarevném koberci v obývací místnosti. Dřív se to dělalo nožem nebo žiletkou doma. Dnes už se spíš chodí k zdravotníkovi. Ten za určitý obnos tajně obřeže dítě v ordinaci. Alespoň se to neděje v příšerných hygienických podmínkách. Obřezává se dvěma způsoby. Nejčastěji se odřezává klitoris, ale závisí to na zkušenostech a stylu obřezávačky. Setkala jsem se i se slepou obřezávačkou, vypráví Suaad A. Sharif, projektová manažerka organizace Wádí. Ta se kromě jiného stará o osvětu ohledně nesmyslnosti obřezávání. Některé dívce to odřežou všechno. Velké i malé stydké pysky. Stává se ale také, že některá děvčátka jsou obřezána několikrát za sebou. Na vině jsou jejich matky, kterým se zdá, že je napoprvé obřezávačka obřezala málo, vysvětluje Suaad. Dokonce známe případy holčiček, které mají v pěti letech za sebou tři obřízky. Jsou tu ovšem i případy smrti, dodává smutně. Některé ženy dodnes trpí ukrutnou bolestí. Díky neustálému přesvědčování místních komunit o dopadech obřízky na psychickou i fyzickou stránku ženy se organizaci Wádí podařilo docílit toho, že se otázka obřízky řeší před svatbou. Stává se prý dokonce, že některé rodiny odmítly přijmout dívku, která je obřezaná. Jestli se situace v Iráku nezmění, odjedeme, tvrdí Češka Dnes není situace v Iráku snadná pro nikoho, a samozřejmě ani pro ženy, vypráví nám na zahrádce svého domku česká klavíristka Nataša al Rádí, která žije v Bagdádu přes 45 let. Například nedávno jsem slyšela, že přepadli úřednice, učitelky. Počíhali si na ně a zabili je. To je každou chvíli něco, vysvětluje. Milovnice orientální kultury zažila v Bagdádu všechno. Honosný svobodomyslný Irák, diktátora Saddáma Husajna, americkou okupaci i sektářské násilí plné výbuchů. Během vyprávění slyšíme ránu. Nataša ani nehne brvou a dál se věnuje své kávě. To bylo blízko. Ale mně už to ani nepřijde. Horší jsou únosy. Hlavně dětí. Mnohokrát se stalo, že jsou do únosů zapleteni i nejbližší příbuzní, upozorňuje Nataša. Stalo se, že vlastní strýc unesl dítě, za které požadoval výkupné. Dítě ho ale prozradilo, a tak ho zavraždil. Bagdád dnes: tohle město prostě není pro život Kvůli příšerné bezpečnostní situaci Nataša prakticky nevyšla osm let z domu. Jen jednou týdně vyjíždí s prověřeným řidičem na zkoušku orchestru. Chytit si taxi na ulici by znamenalo hodně riskantní počin. Co ji v tak krutém městě drží? Žiju tu už hromadu let, jsem tu je u nás dědičné, říká. Rodiče ji podporovali, i když nejdříve nechápali důležitost kyberdisidentství. Mysleli si, že od klávesnice nelze nic změnit. Na přelomu let 2010 a 2011 se ukázalo, že právě blogeři, kteří suplovali roli nezávislých novinářů, byli pro nastartování masových demonstrací arabského jara nezbytní. Revoluce by v arabském světě nejspíše proběhla i bez internetu, ale trvalo by to mnohem déle. Padlo by více mučedníků, říká Lina, která byla na síti průkopnicí. Vytrpěla si své. Tvrdost jejích textů kritizovali i otcovi přátelé z opozice. Dostávala anonymní výhrůžky. Na univerzitě, kde dva dny v týdnu vyučuje angličtinu, jí neplatili. Nechyběly ani domovní prohlídky, kdy jí zabavili veškerou techniku i poznámky. A proč ji jednoduše nedali za mříže? Už jsem byla po Tunisku dost známá, protože jsem psala blog pod svým pravým jménem a se svou fotografií. Navíc po transplantaci ledviny reprezentuji zemi na závodech postižených. Na mistrovství světa jsem získala stříbrnou medaili v chůzi, přemítá Lina. Neustále jí blokovali celý blog i profil na Facebooku. Ale my blogeři jsme si vždycky našli cestu, jak se na zablokované stránky dostat vdaná, mám tu hudbu to mě tu drží. Můj muž to tu má taky rád, říká Češka. Jakmile později přijde řeč na rodný kraj, Nataša se rozplývá, když hovoří o procházkách v lese, kultuře, lidech. Když pak nasedáme po třech dnech do auta směr Kurdistán, odhodlaně špitne: Jestli to tady bude takhle dál pokračovat, odjedeme. Nedivíme se. Za tak krátkou dobu, kterou jsme v Bagdádu strávili, vybuchly ve městě tři velké bomby. Umřelo několik desítek lidí. Situaci nepomohl ani odchod amerických vojáků Oficiální irácké statistiky tvrdí, že v lednu tohoto roku zahynulo v Iráku vinou bombových útoků 151 lidí. Mezinárodní organizace však navyšují počet obětí o 350 lidských životů. Bezpečnostní situaci nepomohl ani odchod americké armády na konci loňského roku. Střelba a výbuchy jsou v hlavním městě Iráku na denním pořádku, v zemi zuří konflikt mezi znesvářenými sunnity a šíity. Bagdád prostě není město pro život. Jarmila Štuková Život kurdských žen Ženská obřízka se v Iráku týká především dívek z kurdských vesnic. Některé ženy dodnes trpí bolestí, jiné tento nebezpečný zákrok nepřežily. 3x foto: Jarmila Štuková V arabských zemích by revoluce proběhla asi i bez internetu, ale trvalo by to mnohem déle. Konflikty Irák, ropná velmoc, v minulosti prošel množstvím těžkých válečných konfliktů. Bombové útoky, sebevražedné atentáty a další násilnosti jsou téměř na denním pořádku. I proto je tu velmi nízká životní úroveň. Pověst Žít v Iráku s poskvrněnou pověstí se dá jen velmi těžko. Znásilněné ženy proto volí raději i sebeupálení. Tuniská blogerka bojuje proti diktatuře i po arabském jaru Tuniská revoluce z konce roku 2010 odstartovala vlnu protestů v arabském světě, které svrhly autoritářské režimy. Blogerka Lina bin Mhenni bojuje po síti dál i proti nově nastolené moci» a pokračovat v práci. Policejní specialisté nám i tyto možnosti narušovali, ale my jsme je zase obešli jinak. Byla to válka na síti, vzpomíná. Další bojovou frontou se postupně staly proprezidentské blogy. Ty tvořily státem placení lidé. Jen jejich šéf, se kterým jsem se později seznámila, jich dělal třicet pod různými jmény, usmívá se v jednom z mála momentů, kdy vzhlédne od obrazovky, a neopomene dodat, že samotný tyran bin Alí jako velký fanoušek nových technologií si vlastně pomohl zařídit vlastní pád. Ze všech arabských zemích měli právě Tunisané masový přístup k internetu nejdříve. A to i díky programu, v němž bin Alí slíbil počítač do každé rodiny. Během revoluce, která spustila arabské jaro, sloužila Lina stejně jako další kyberdisidenti zahraničním novinářům jako alternativní zdroj informací. V soutěži Deutsche Welle se její stránka stala nejlepším blogem roku 2011, a Lina se dokonce dostala mezi vážné uchazeče o Nobelovu cenu míru. Jenže v zahraničí je uznávanější než ve vlasti. Většina jejích vrstevníků ji kritizuje, že píše tak, aby se to líbilo v Evropě. Dalším se nelíbí její tvrdé odsudky současné vlády islamistů. V oněch údajně transparentních volbách si kupovali hlasy chudých. Politická strana Ennahda zneužívá náboženství, aby zavedla novou diktaturu. Islám je přece náboženství, individuální věc každého člověka. Proč bychom měli mít politickou stranu jako prostředníka v kontaktu s Bohem? Začínají proti nám používat násilí a myslím, že udělají všechno pro to, aby u moci zůstali, říká a na podporu svých argumentů vytahuje nohavici. Předvádí obrovskou bouli na holeni, již utrpěla při jedné demonstraci liberálních Tunisanů, kteří mluví o tom, že jim Ennahda volby ukradla. Za ustavičnou kritiku se Lině bin Mhenni dostává odplaty také její vlastní zbraní. Na internetu oponenti deformují její vyjádření, prezentují ji jako ateistku, která chce zničit islám, jako svobodnou zednářku, jako sionistku, jako křesťanku, jako agentku FBI, CIA nebo francouzské tajné služby. Mává nad tím rukou. Rázněji se projeví u otázky na její možný vstup do politiky: Ne, ne, ne. Jsem nezávislá blogerka a tou zůstanu. Více stran mě oslovilo s nabídkou kandidatury, ale nezajímá mě to, protože podle mě jsou všechny plné lhářů. Tomáš Nídr

4 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_4> [JIHLAVA -4 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:18:08 4 E ženy ve světě Základní školu dokončí jen polovina vesnických dívek 47 % 53 % Zdroj: UNGEI, Světová banka Nejmenší naději na vzdělání mají podle statistik nejchudší venkovské. V zemích jako Afghánistán, Čad nebo Guinea-Bissau jich nedostudují více než ¾. V Nigeru a Středoafrické republice to jsou jen 2/3 a v Pobřeží slonoviny, Burkině Faso, DR Kongo, Súdánu, Jemenu nebo Mozambiku jen ½. Naopak městský chlapec má téměř 100% šanci školu dokončit. Vesnická škola V nejchudších rozvojových zemích na základní školu nastoupí 89 % všech dětí, ale jen 2/3 ji v průměru dokončí. Chudoba rodiny hraje ještě větší roli než místo, kde děti bydlí. Mezi venkovskými dívkami z nejchudších rodin tak najdeme jen několik málo dívek ze sta, které základní školu. Foto: Petra Skalická, Tereza Hronová, Lucie Pařízková Pětina nejchudších obyvatel Země 52 % ne 48 % 61 % ne 39 % 40 % ne 60 % 49 % ne 51 % Městská škola Pětina nejbohatších obyvatel Země 89 % 97 % 95 % 95 % ne 11 % ne 3 % ne 5 % ne 5 % Dívka spíše porodí, než získá základní vzdělání Investice do vzdělávání dívek z chudých venkovských oblastí Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky pomůže rozvoji zemí mnohem více než stejná podpora vzdělání chlapců. Potvrdily to průzkumy. Třináctiletá Manayar ze středoafrického Čadu se narodila do chudé venkovské rodiny, která uprchla před válkou ze sousedního Súdánu. Její osud byl v tu chvíli předurčený. S pětkrát vyšší pravděpodobností zemře v prvním roce života, než že dokončí základní školu. Třetina jejích kamarádek a možná i ona sama se provdá před dosažením věku patnácti let. Šestina z nich v té době i poprvé porodí. Manayar ale měla štěstí. Podařilo se jí dostat do jedné z mála škol v uprchlickém táboře. Tu její založila organizace UNICEF. Neumím si už život bez školy představit, říká Manayar. Bude první ženou v rodině, která umí napsat své jméno. Vyšší vzdělání, méně dětí Podpora vzdělávání dívek z chudých venkovských oblastí Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky přispěje podle výzkumů rozvoji zemí mnohem více než investice do vzdělávání chlapců. Dívka, která má alespoň základní školu, se vdává později a později otěhotní. Vzhledem k tomu, že těhotenství je v rozvojových zemích hlavní příčinou smrti dívek ve věku patnáct až devatenáct let, má odklad sňatku a plození dětí zásadní význam. To nejnebezpečnější, co může somálská žena udělat, je otěhotnět, varuje Maryan Qasim, somálská ministryně pro ženské záležitosti. V zemích jako Čad a Niger je přitom v patnácti letech v manželském svazku už třetina dívek, v Mali a Etiopii je to čtvrtina, v Guineji nebo Sierra Leone pětina. Práce v útlém věku poškozuje dítě fyzicky i psychicky Vzdělaná dívka má méně dětí. Ty jsou navíc zdravější. Mají také podstatně vyšší naději, že budou chodit do školy a nebudou muset namísto toho těžce pracovat. Dětská práce, která ohrožuje zdravý fyzický i psychický vývoj dítěte, stále v Africe postihuje čtvrtinu dětí, v Asii pak bezmála osminu. Dívky nejčastěji pracují jako celodenní domácí posluha, neplacené pomocnice v zemědělství, ale také jako prostitutky. V zemích, jako je Thajsko nebo Indie, tvoří děti více než třetinu nabídky v sexuálním byznysu. Jiné tvrdě pracují v cihelnách nebo dílnách, kde šijí, vyšívají nebo tkají látky a koberce. Byla to hrozná práce, vzpomíná nepálská holčička Maya na den, kdy ji překupník nalákal do města s příslibem vzdělání a dobrého zaměstnání. Místo toho otročila v tkalcovně koberců. Pořád mě bili a musela jsem v létě i v zimě pracovat osmnáct hodin denně, popisuje tehdy desetiletá dívka. Možnost chodit do školy je přitom nejlepší prevencí dětské práce. Sexuální obtěžování cestou do školy Co tedy brání rodinám, aby poslaly do školy všechny své děti? Velkým problémem jsou nejen školní poplatky a náklady na učebnice a uniformy, ale i nedostatek škol na vesnicích. Mnoho rodičů se bojí, že jejich dětem a hlavně dívkám hrozí na cestě do vzdálené školy nebezpečí. Například každá třináctá dívka ve venkovské Tanzanii zažila cestou do školy sexuální obtěžování. Významnou roli hraje i vybavení školy. Nemáme lavice ani dost učebnic, stěžuje si Saleh, učitel vesnické školy ve východoafrické Eritreji. Nejsou tu záchody ani tekoucí voda. To nás ale nezastaví, abychom děti vyučovali, dodává. Praxe však ukazuje, že pokud nejsou ve škole hygienická zařízení, desetina dívek školu opouští, jakmile začne menstruovat. Někteří rodiče ve vzdělání nepodporují také kvůli předsudkům a tradicím jejich budoucnost vidí u plotny a mezi dětmi. Pro venkovské je zkrátka velmi těžké získat plnohodnotné vzdělání. Zvláště pokud patří mezi ty nejchudší, vyloučené menšiny nebo žijí v zemi zmítané násilným konfliktem. Jsou však současně i těmi, jejichž vzdělání má pro rozvoj země největší smysl. To vědí místní vlády i neziskové organizace. Mnohé z nich zavedly projekty, díky nimž mohou chudé rodiny získávat malá stipendia, když dívku pošlou a udrží ve škole. Nebo děti motivuje uniforma či oběd zdarma. Za podpory mezinárodních organizací se staví venkovské školy, školí se učitelé. Rozvojové země ale čeká ještě hodně práce. Vzdělání se stále nedostává 67 milionům dětí, většinou právě dívkám. Pavla Začalová koordinátorka kampaně Stop dětské práci, Člověk v tísni Děti v Etiopii Mnohé z nich do školy vůbec nechodí. Místo toho se starají o sourozence, chodí pro vodu či obdělávají pole. Foto: Jan Mrkvička Česká vláda podporuje vzdělávání v chudých zemích Odborná výuka chybí v Africe stejně jako v Asii Paní Otgonjargal pochází z oblasti Mongolska, kde je největší nezaměstnanost. Loni si založila vlastní firmu na zpracování vlny. Její sen odstartovalo školení v oboru. Další lidé získali nové znalosti o včelařství, chovu prasat nebo produkci zeleniny. Mongolský technický vzdělávací systém je hluboce zakořeněný v socialistických časech a nutně potřebuje modernizaci, vysvětluje regionální koordinátor pro Asii Petr Drbohlav, proč Člověk v tísni podporuje odborné vzdělávání. Díky finanční podpoře od české vlády v provinciích Darkhan a Selengei pracuje také Česká zemědělská univerzita a Charita Česká republika. Kožedělnictví v Etiopii, pekařství v Zambii Odborné vzdělávání chybí i v Etiopii, proto tu Češi ve spolupráci s etiopskou vládou podporují rozvoj v sektoru kožedělnictví. Díky tomu například střední odborná škola v Awasse může nově poskytovat zájemcům odborný kurz na zpracování kůže. V Zambii se sociálně ohrožené děti mohou vyučit na pekaře, elektrikáře nebo krejčí. Podle české neziskovky Njovu, která pomáhá Zambijce vzdělávat, pak učni mají větší šanci uplatnit se na trhu práce. V mnoha rozvojových zemích Česká republika pomáhá vzdělávat Česká vláda podporuje vzdělávací rozvojové projekty a stipendia. Tento sektor každoročně tvoří 11 až 13 procent finančních prostředků na tzv. bilaterální zahraniční rozvojovou spolupráci Česka (ZRS). Mongolský vzdělávací systém je zakořeněný v socialistických časech a potřebuje modernizaci. Petr Drbohlav koordinátor pro JV Asii učí nekvalifikovaní pedagogové. Často mají jen několik tříd základní školy. I to se snaží česká rozvojová spolupráce zohlednit. V Afghánistánu Češi podporují kvalitní výuku na středních zemědělských školách. Pro učitele připravují odborná a metodická školení, učí je zavádět do škol praktickou výuku. Vedoucí pracovníci škol získávají manažerské i fundraisingové dovednosti. České peníze ovšem pomáhají i v základním školství, a to v odlehlých okresech provincie Bié v Angole. Tam je stále mnoho lidí negramotných. Místo aby učitel vysvětloval látku, vede žáky spíš k memorování. Děti proto nedokážou kriticky přemýšlet, pouze opakují informace, vysvětluje situaci ve školství Jitka Škovránková, která z Česka vede angolské projekty společnosti Člověk v tísni. Podobně to vypadá i v Etiopii, kde také pracuje tato organizace. Podpora vzdělávání je jedním z předpokladů pro zlepšení životních podmínek v chudých zemích. Snažíme se proto realizovat především takové projekty, které zajistí větší dostupnost a kvalitu vzdělání, a to zejména pro opomíjené a různým způsobem znevýhodněné skupiny obyvatel, vysvětluje zástupce ředitele České rozvojové agentury Martin Náprstek. Tereza Hronová 2013 (dle plánu ZRS) 162,7 mil. Kč 2012 (dle plánu ZRS) 162 mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč Zdroj: ČRA

5 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_5> [JIHLAVA -5 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:12:16 ženy ve světě E 5 Kongo, země sexuálního násilí Až do roku 2006 nebylo znásilnění v Kongu trestným činem. Ani dnes se drtivá většina obětí nedočká vyšetřování tohoto zločinu a za mřížemi končí jen mizivé procento pachatelů. Vinna jsou společenská stigmata a předsudky, zkorumpovanost a nepřipravenost policie a justice. Kongo je tak zemí s nejvyšší mírou sexuálního násilí na světě. Svého syna jsem se musela teprve naučit mít ráda. Nějakou dobu pro mě byl symbolem mého utrpení a zkaženého života, vypráví sedmnáctiletá Konžanka Antoinetta. V náručí drží tříletého okatého klučinu, který se nijak neliší od ostatních dětí. Na rozdíl od nich byl však malý Samuel zplozen při znásilnění. Znásilnil mě voják konžské armády. Ráno, když jsem šla do školy, mě voják se samopalem zatáhnul do rozvalin baráku a tam mě znásilnil. Byla jsem ještě panna. Bylo mi 14 let, vypráví krásná dívka s velkýma hnědýma očima. Otěhotněla jsem. Naštěstí se můj otec za mě postavil a šli jsme na policii. Vojáka nakonec odsoudili k osmi letům ve vězení a už se nesmí vrátit zpět do armády. Můj život je ale zničený. Jako svobodná matka se už nevdám. Navíc to kvůli soudu o mně každý ví, smutně podotýká znásilněná dívka. Její příběh je však velkou výjimkou. To, že se za ni rodina postavila, je mimořádné a potřebovala k tomu velkou dávku odvahy. Takový případ se hned rozkřikne a trpí tím celá rodina, vysvětluje advokát Claude Kaniekete a dodává: U znásilnění nezletilých dívek tak často trvá rodina na tom, aby si pachatel dívku vzal za ženu a tak se celá věc smazala. I samy často souhlasí. Vědí, že by se jinak stejně nevdaly. Policisté bez tužky, kterým se nejdřív muselo zaplatit Soudní proces však stál rodinu Antoinette spoustu peněz a dovolit si jej mohla jen proto, že patří ke střední třídě. Zatímco její tříletý syn je ve školce, ona chodí do školy, a má tak šanci na dobrou budoucnost. První peníze jsme museli zaplatit už policistům za to, aby nás vůbec vyslechli. Další, aby 10 tisíc znásilnění registrovaly roku 2010 v provincii Jižní Kivu nevládní organizace. Před soud se dostalo jen dvacet pachatelů. Odsouzeni byli dva. to sepsali, a další, aby něco začali vyšetřovat. Byly to stovky dolarů. Stejně jako peníze za soud, říká dívka. Policisté nevědí, jak takové případy vyšetřit, a nemají ani základní vybavení jako auta či tužku a papír. Jejich plat je čtyřicet dolarů měsíčně. Aby se s vámi vůbec bavili, chtějí takzvanou motivaci, úplatek, potvrzuje bukavský advokát Pappy Chabanaga. V roce 2010 v provincii Jižní Kivu nevládní organizace registrovaly přes deset tisíc znásilnění. Před soud se dostalo jen dvacet pachatelů. Odsouzeni byli dva. V současné době je nahlášen ať už úřadům či nevládním organizacím každý dvacátý případ znásilnění. Vyšetřovacího procesu se však dočká jen každý třetí. Míra sexuálního násilí se děje stále v obrovské a velmi násilnické míře a nepolevuje. Statistiky nejsou relevantní, vysvětluje Denis Mukwege, šéf nemocnice Panzi v Bukavu. Tam poskytují obětem zdravotní péči zdarma. Znásilněná je nečistá V konžské společnosti panuje obecná nedůvěra v policii a justici, a tak málokdo věří ve spravedlivé potrestání viníků. Nemalým důvodem, proč oběti znásilnění nikde nehlásí trestný čin a snaží se vše ututlat, je společenské stigma, s nímž se pak musí potýkat. V naší kultuře je znásilněná žena obecně považována za nečistou. Komunita nebo i její vlastní manžel jí opovrhují. Stává se, že i ten svoji ženu vyžene, říká advokát Kaniekete. Žena se pak musí rozhodnout mezi touhou po potrestání pachatele a sociálními důsledky, které může přiznání přinést. Největší míra sexuálního násilí je v současné době na východě DR Kongo. Ten zčásti stále okupují rebelové ze sousední Rwandy a je tu stále velké množství vojáků konžské armády. Podle statistik agentury OSN UNFPA 60 procent znásilnění páchají uniformy, tedy vojáci. Mnoho žen znásilní na poli nebo při sběru dříví. Pachatelé poté hned zmizí v pralese a jsou i při nejlepší vůli naprosto nedostižitelní. Také míra nákazy virem HIV je na východě dvacetinásobně vyšší než ve zbytku země. Obětem sexuálního násilí v Kongu pomáhá i česká organizace Člověk v tísni, a to už od roku Zdravotní střediska vybavuje zdravotnickým materiálem a dalšími potřebnými věcmi. Znásilněné ženy mají péči zdarma. Kampaň neziskovky nazvaná Skutečný dárek mnohým zajistila domek či kozu. Pomohly tisíce českých dárců. Markéta Kutilová Oběti Tisíce dětí byly v Kongu zplozeny při znásilnění. Foto: M. Kutilová Kozy pomáhají Dávají mléko a navíc ženy mohou prodat kůzlata na trhu. Tato padesátnice si za to pořídí novou střechu. Foto: Lucie Pařízková SOUTĚŽ Vyhrajte férové tričko z organické bavlny! Certifikát Fair Wear Foundation zaručuje, že při výrobě trička nebyla porušována lidská práva. Výrobce využívá v celém procesu výhradně udržitelnou energii. Více na Na fotografii je sklizeň organické bavlny v Indii foto: (c) Peter Caton, Greenpeace. Odpovězte na tři otázky a vyhrajte: 1. Kolik procent venkovských dívek dokončí základní školu? 2. Kdo je podle OSN nejčastěji pachatelem znásilnění v DR Kongo? 3. Proč v Karenském státě v Barmě stále častěji vedou vesnice ženy-starostky? Správné odpovědi hledejte v této příloze. Zasílejte je do neděle 22. července 2012 včetně na Nezapomeňte uvést své jméno a poštovní adresu. Dívku někdy prodá i vlastní přítel Obětí domácího násilí se podle Světové zdravotnické organizace stane ve Vietnamu každá třetí žena. Problém je i obchod s lidmi nebo genderová diskriminace a práva lesbiček. Homosexualita je ve Vietnamu stále tabu, zvláště ta ženská. Lidé si běžně myslí, že být lesbičkou je forma duševní poruchy, říká Nguyen Van Anh, šéfka místní neziskové organizace CSAGA, která se zabývá mimo jiné právy lesbiček. Jak byste popsala rozdíl mezi životem žen v milionových městech, jako je Hanoj či Ho Či Minovo město, a na venkově? Mezi ženami z vesnic a měst je opravdu propastný rozdíl. Městské ženy jsou mnohdy skvěle vzdělané a zastávají důležité funkce, ale společnost od nich stále očekává především výkony v domácnosti. Jsou pod velkým tlakem, protože musí zvládnout všechno najednou. Venkovanky se stále živí tradičním zemědělstvím. Bohužel kvůli rapidní industrializaci a urbanizaci přicházejí o půdu a jsou nuceny migrovat do měst nebo i do zahraničí. Často pracují jako služky v bohatších domácnostech. Zvláštní kategorii tvoří ženy z etnických menšin v horách. Trpí extrémní chudobou a podvýživou. V těchto podmínkách ženy bojují o přežití sebe i svých dětí. Nguyen Van Anh z neziskové organizace CSAGA. Foto: CSAGA Kterým skupinám žen je ve Vietnamu potřeba věnovat zvýšenou pozornost? Jsou to především oběti obchodu se ženami. Ty končí v nevěstincích ve Vietnamu i v zahraničí. Po svém návratu zpět často nemají žádné dokumenty a je těžké prokázat identitu jich samých i jejich dětí. Ty mají často s klienty. Společnost je vůči nim velmi chladná a je pro ně poměrně těžké začít s běžným životem, najít si jinou práci nebo bydlení. Po návratu domů nemají nic. Jak se tyhle ženy stanou obětí obchodu? Pasáci děvčata často nalákají na zářivý život ve velkoměstě, cestování do cizích zemí a velké výdělky. Některé se nechají zlákat vidinou svatby s bohatým cizincem. Ale známe třeba případ, která byla naopak prodána chudému čínskému farmáři. Podařilo se nám ji zachránit, protože slyšela naše vysílání v rádiu a ozvala se. Dívkám se stává i to, že je prodá jejich vlastní přítel. Ozývají se nám občas i sami klienti nevěstinců, pokud mají podezření, že tam prostituují děti. Kromě obchodovaných žen bojujete i za práva sexuálních minorit. Jak se k nim staví společnost? My pracujeme nejvíce s lesbičkami. Ve Vietnamu mají velmi těžký život. Většina tají svou identitu ze strachu z možných výhrůžek či násilí. Lidé si běžně myslí, že být lesbičkou je forma duševní poruchy nebo že to je jakási podivná západní móda. Na naši linku jsme obdrželi telefonáty popisující znásilnění zorganizované rodinou některých děvčat, pokud se přijde na jejich orientaci. Často je to její otec, kdo si myslí, že takový zážitek ji přetaví v heterosexuální ženu, a povolá hocha ze sousedství. Většina takto znásilněných žen a dívek ze strachu nikdy nic nenahlásí. Homosexuální muže veřejnost přijímá lépe. Eliška Gerthnerová, Jiří Pasz Kambodža: nebezpečí úmrtí při porodu je stále nižší» Pokračování ze strany E1 Ještě dnes některé ženy věří, že první mateřské mléko je škodlivé. Další nebezpečnou tradicí je zapalování ohně pod porodní postelí. Aby matka i dítě zůstaly zdravé, přečkává žena sama po sedm dní v zakouřené místnosti. Dodnes také maminky s malými dětmi nebo těhotné ženy nosí i v největších vedrech vlněné čepice. Mají je ochránit před zlými duchy. Zdravotní systém v Kambodži zničila vláda Rudých Khmerů v 70. letech 20. století. Jejich vůdce, jeden z nejkrutějších diktátorů světa, nechal zavraždit více než 2 miliony lidí. V prvních liniích šla na popravu kambodžská inteligence, tedy také lékaři a další zdravotnický personál. Zdravotnictví tu vstává z trosek teprve poslední desetiletí. Málo kvalifikovaní zdravotníci jsou jen jeden z mnoha problémů. Místo sanitky motorka Některá zdravotnická centra vypadají tak, že by se v nich Evropan snad nenechal ani ošetřit. Jedním takovým je Trea. Před starou budovou stojí motorka. Slouží jako sanitka. Kromě toho je k dispozici i místní taxikář, který odveze pacienta do nemocnice, pokud je to potřeba. V domě chybí elektřina, stejně jako v mnoha dalších zdravotních centrech. Dalším problémem je voda. Češi pomohli vyhloubit v některých centrech studny. Vodu na úklid i mytí nástrojů si zdravotníci museli dříve kupovat nebo ji složitě přivádět z jiných míst. Nemáme dost rukavic nebo injekčních stříkaček a jehel. Ještě nedávno jsme neměli ani skříň na uchování materiálu. Pak je problém se sterilizací nástrojů, protože zvláště v období sucha se hodně práší, stěžuje si sedmapadesátiletý lékař Suon Saroeun, který tu pracuje. Porodit a domů! K ruce má jen jednu sestru. V průměru pomůže na svět 15 dětem za měsíc. I když má zkušenosti, často jí práci komplikují podmínky. Pro maminky máme jen malou místnost, kde jsou vedle sebe dvě porodní postele. Ke zdi je sotva dva metry místa, ukazuje. Hned vedle je dřevěná postel oddělená jen látkovou plentou. Tam si rodička může odpočinout. Jen málo zdravotnických center má speciální místnost, kde by ženy mohly zůstat. I proto jich stále umírá tolik na poporodní komplikace. To je naše další meta, říká Djihan Skinner a dodává: Je potřeba i v budoucnu spolupracovat s místními. Chceme, aby zdravotní střediska začala fungovat samostatně a udržitelně. Tereza Hronová

6 [MSMAFRA: MFP_CS-PRILO_C1-VYROBA <PRIL_6> [JIHLAVA -6 ] ] Author:STCEDIT3 Date: Time:18:02 6 E ženy ve světě Lék na dětskou práci? Osvěta i etické nákupy Etiopie drží nechvalné prvenství v obchodování s dětmi. Ty často končí v tkalcovských dílnách na periferii metropole Addis Abeby. Pracují v otrockých podmínkách v průměru 14,5 hodiny denně za žádnou nebo mizivou mzdu. Proti této dětské práci bojuje etiopská módní návrhářka Fikirte Addis. Své modely šije z bavlny, kterou tkali dospělí. Dobrá zpráva je, že hodně módních návrhářů to chce dělat stejně, říká. Co může módní návrhářka jako vy udělat pro to, aby zmizely děti z tkalcovských dílen? Nejdůležitější je o problému říkat lidem z módního průmyslu. Šířit informace. Pokud totiž žádáte od výrobců produkty bez dětské práce, pak vaše poptávka stimuluje nabídku. To je můj recept. Podstatná je ale i prevence obchodu s dětmi. Je potřeba mluvit s rodinami, které jsou ohrožené. Říkat jim, aby své děti neposílaly pracovat do měst. Vysvětlovat jim, že by mohly skončit jako dětští pracovníci třeba právě v tkalcovských dílnách. Jak si ověřujete, že látky pro vaše modely nevyráběly děti? Mám s tkalci blízké vztahy. Vím, kde pracují, navštěvuji je a kontroluji. Jsou otevření spolupráci. Často cestuji i do regionu Čenča, kde látky nakupuji, a peníze dávám přímo tkalcům. Není to jen o dětské práci, ale i o odpovídající mzdě pro pracovníky. Nemám co skrývat. Dobrá zpráva je, že hodně návrhářů to chce dělat stejně. Zmínila jste region Čenča. Proč se látky vyrábějí právě tady, na jihu Etiopie? Je to tradice. Lidé tu mají talent. Ve stínu dřevěné verandy komunitního centra uprostřed východobarmské vesnice sedí starší ženy. Navršené hromady podivných tuhých listů pod jejich rukama ubývají. Přetváří je na střešní tašky, které pak prodávají v okolních vesnicích. Nejmladší z nich splétá listy po hmatu. Šestnáctileté Moo Moo se totiž před 10 lety dostala do očí infekce. Kdybychom tu měli zdravotníka, možná by to dopadlo lépe, ale jsme moc daleko od města. Příjezdová cesta je mizerná, nemáme tu ani státního učitele, natož lékaře, vysvětluje jedenadvacetiletá Kyaw Wint, která před dvěma lety začala pracovat za podpory barmské pobočky organizace ADRA se starostou a sousedy na plánu rozvoje své vesnice. Většina mých vrstevnic odešla za prací do Thajska. Tady neviděly žádnou budoucnost. Ale proč v dílnách pracují děti? Není to i proto, že je to chudá oblast? Dětská práce jde s bídou ruku v ruce... Jistě, vždy existuje spojení s chudobou. Rodiče mají ekonomické problémy, ač to nerada říkám, nemají kapacitu uživit všechny členy rodiny. To je to, co je donutí zapojit do práce i děti. Mluvíme ale o nejhorších formách dětské práce, ne o běžné pomoci v domácnosti. Běžně rodiče prodají své dítě překupníkovi a pošlou ho do města. Někdy děti utečou z domu do metropole samy. Jenže netuší, co se stane. Překupník jim naslibuje, že se potomek bude mít dobře, vydělá spoustu peněz. Do vesnice přijde hezky oblečený, vypráví o kráse města. Proto je tak podstatná osvěta. Pokud lidé znají realitu, jsou mnohem opatrnější. Z toho důvodu nechci ze všech problémů vinit jen chudobu, i když hraje velkou roli. Znám i lidi, kteří nemají peníze a jejich rodina funguje skvěle. A naopak neznalí jsou i bohatí lidé. Takže obchodované děti nemají kontakt s rodiči? Většinou ne. Jsou někde ve městě odříznuté od komunikace. Ti, kdo je ovládají, jim často vyhrožují. Že zraní nebo zabijí je nebo jejich rodinu, pokud vyzradí, kde jsou a co dělají. Děti často nic neřeknou, i když mají tu možnost. Z jakého důvodu vlastně tkalcovské dílny zaměstnávají děti? Můžou jim méně platit. Lehce je donutí pracovat dlouhé hodiny přesčas. Je snadné je ovládat, kontrolovat. Tyto děti pracují i víc než 16 hodin denně. Jsou daleko od domova a není tam nikdo, kdo by se jich zastal. Pokud se nad tím zamyslím jako návrhářka, děti logicky nevyrobí tak kvalitní látky jako dospělí. Nemají ještě ty schopnosti. Takže to musí být pro peníze. Tkalcovská dílna asi není hezké místo pro prožití dětství... Jaké jsou životní a pracovní podmínky dětských tkalců? Území velké jako polovina České republiky obývá jen jeden a půl milionů Karenů. Dohromady jich jsou přitom celé čtyři miliony. Tato národnostní menšina však více než 60 let bojovala za svá práva proti vojenskému režimu. Mnoho lidí uteklo do zahraničí. V některých vesnicích tu poslalo do nedalekého Thajska za prací alespoň jednoho člena rodiny více než 80 procent domácností. Takové vesnice se poznají na první pohled. Domy jsou tu větší, ale děti místo rodičů svolávají k jídlu babičky. Další Karenové žijí v jiných částech Barmy. Zbývající přebývají v odlehlých vesnicích. Mnozí byli i několikrát násilně přesídleni a v atmosféře doznívajícího konfliktu se snaží především přežít. Za ty dva roky naší práce tu vidím velkou změnu. Dřív se lidi u nás ve vesnici moc nesetkávali. Práce, kterou by měly děti dělat, je hrát si. Ke svému vývoji potřebují prozkoumávat svět a chodit do školy. To je to, co dětským tkalcům chybí. Zaměstnávat je je ilegální, proto pracují na skrytých místech, kde je temno, špína. Musí dlouhé hodiny sedět zkroucení u tkalcovského stavu. Práce opravdu poškozuje jejich vývoj. Fyzicky, intelektuálně, emočně. Jak běžní Etiopané reagují na to, že odmítáte dětskou práci? Přeci jen tu pracují statisíce dětí. Obyčejně když slyší o tomto problému, tak jsou šokovaní. Chtějí s tím něco dělat. Co se týká zaměstnavatelů, existují dva typy. První o dětské práci vědí a profitují z ní, takže o řešeních nechtějí moc slyšet. Ti druzí zapojují děti, protože si myslí, že to není nic špatného. Tak často se potkávám s lidmi, kteří nemají povědomí! Když se o problému dozvědí, začnou spolupracovat. Tradiční tkalcovské výrobky jsou v Etiopii stále žádanější a tkalci je také chtějí vyrábět eticky. Často nejenže odmítají dětskou práci, ale chtějí rozvíjet celou společnost. Nejde jim jen o byznys. Fikirte Addis Je původním povoláním psycholožka a sociální pracovnice. V roce 2009 založila vlastní značku Yefikir Design. Odmítá šít z látek, které tkaly děti. Foto: Tereza Hronová Moji klienti vyžadují odpovědné nakupování, takže já to zase vyžaduji po svých dodavatelích. Dobrá zpráva je, že hodně návrhářů to chce dělat stejně. Co mě vždycky ohromovalo, byly děti, které si prošly peklem, a přesto se s tím dokázaly vyrovnat. Jsou silné. Jen potřebují pomoc odborníků a vzdělání. Barma: karenské ženy opatrně přebírají otěže Ženy funkce vůdkyň karenských komunit přebíraly už dříve. V horských vesnicích některé dohlížely na dodržování práv a tradic. Jejich poslání se zpravidla dědilo. Foto: M. Lančová Etiopská móda Češi ji mohli vidět v Praze na Světovém dni boje proti dětské práci. Čtvrt miliardy dětí pracuje v podmínkách, které ničí jejich zdraví a brání jim chodit do školy. Foto: Tereza Hronová Všechno zařizoval starosta. Dnes mají zájem o to, co se ve vesnici děje. Vidí, že společně můžeme něčeho dosáhnout třeba dát dohromady peníze a postavit studnu, říká Kyaw Wint. Problémem ale zůstávají vojáci, kteří obcházejí vesnice a vyžadují placení daní či berou muže jako nosiče. Z toho důvodu často stojí v čele vesnice žena. O místo starosty se většinou nikdo nehlásí. Máte spoustu odpovědnosti, povinností a prakticky žádný rozpočet. Musíte vyjednávat s ozbrojenými skupinami. Nedávno jsme tu měli jeden případ, kdy vesnice nemohla zaplatit a vojáci vzali starostovu dceru. Tomu nastrčili pod dům minu. Takhle ho vydírali, dokud se celá vesnice nesložila, vysvětluje projektový pracovník Saw EhMoo a dodává: Když dělá starostku žena, vojáci si k ní nedovolí tolik jako k muži. Proti tomu však vypovídají výsledky posledního průzkumu Asociace karenských žen. Podle toho je naděje, že s ženami vojáci zacházejí lépe, mylná. Třetinu z 95 dotazovaných starostek fyzicky napadli nebo mučili. Jste původním povoláním psycholožka a sociální pracovnice. S jakými dalšími formami dětské práce, kromě té nejčastější v zemědělství, jste se setkala? Některé děti pracují jako domácí služebníci. Jsou velmi mladé, nechodí do školy a pracují víc, než jsou schopné unést. Jiné děti zaměstnává prostituce. Setkala jsem se ve své práci s tím, že překupníci třídili děti podle vzhledu zda se víc hodí do sexuálních služeb, nebo do domácnosti. Domácí služba není jen o těžké práci. Tihle pracovníci jsou často zneužíváni, týráni, a to i sexuálně a fyzicky. Často nedostávají ani zaplaceno. Jak takovou práci vnímají samotné děti? Je to individuální. Ale většinou psychika dítěte závisí na jedné věci, a to je opět povědomí o problému. Pokud si myslí, že tohle je jejich úkol a poslání, pak to dělají. Mají psychické problémy. Fyzické a sexuální násilí způsobuje, že jsou nesmělé, uzavřené, bázlivé, a i když jsou mimo ohrožení, necítí se bezpečně. Mají problémy s vyjadřováním pocitů. Pracující děti už nikdy nebudou stejné jako dřív. Celý život si ponesou břemeno. Ty, které o problémech spojených s dětskou prací vědí, často od zaměstnavatele utečou. Ale těch je málo. Co mě vždycky v mé práci ohromovalo, byly děti, které si prošly peklem a dokázaly se s tím vyrovnat. Samy se snažily najít cestu a dostat se z toho. Jsou silné. Jen potřebují pomoc odborníků a vzdělání. Většinou když se jich zeptáte, co by v životě chtěly dělat, odpovědí, že by chtěly zastavit to, čím si samy prošly. Chtějí svým dětem i sousedům říct, že není dobré posílat děti do města, že je potřeba chodit do školy. Ukazují, že se věci dají zlepšit. My si v Evropě připadáme často bezmocní. Etiopie je hodně daleko. Má smysl proti dětské práci vystupovat i odsud? Věřím, že všechno je propojené. Musíme se ptát, jak se my osobně podílíme na problémech. Nakupujeme, vytváříme poptávku. Pokud budeme chtít eticky vyrobené produkty, pak nastartujeme celý proces. Buďme zodpovědní. To je to, co dělám já. Moji klienti vyžadují odpovědné nakupovaní, takže já to zase vyžaduji po mých dodavatelích. Další krok je pak sdílet s ostatními zkušenosti. Předávat jim to, co se povedlo. Tereza Hronová Dětská práce Tradiční etiopské látky tkají často dětští tkalci, z nichž se mnozí stali obětí obchodu s lidmi. S vidinou lepšího života odcházejí z venkova do měst. Tam je však čeká otrocká práce. Foto: Jarmila Štuková Ženy ve vysoké politice Ženy se v Karenském státě do vedoucích pozic dostávají velmi pozvolna, i když často z nutnosti. Jejich zdánlivá slabost však může být jejich hlavní předností. Ve světě 60 let trvajícího ozbrojeného konfliktu mezi vládnoucím režimem a karenskou opozicí, ve světě agresivní politiky a nastupujícího ekonomického růstu ženy na vedoucích pozicích najednou přinášejí jiné hodnoty. Stereotypní obraz ženy-hospodyně narušuje vedle dalších političek i slavná Aun Schan Su Ťij. Nejen ve městech, ale i v odlehlých vesnicích. Kyaw Wint vypráví, jak při jednom z komunitních setkání mapovali práci žen a mužů. Přesně jsme dohromady počítali, kolik hodin denně pracují a kolik z toho je placených. Výsledek byl překvapivý pro všechny. Ukázalo se, že zatímco muži pracují v průměru kolem 8 až 9 hodin, ženy prací stráví až 16 hodin, vypráví. Muži si začali uvědomovat tu neplacenou práci, kterou jejich ženy dělají. Když jsem viděla, jak zaujatě pokyvují hlavami, začala jsem věřit, že se dá opravdu něco změnit, dodává Wint. Jména některých osob v článku byla kvůli jejich bezpečnosti změněna. Markéta Lančová projektová manažerka o. s. ADRA Mimořádná příloha společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Redakce: Tereza Hronová, Michala Hozáková (ČvT), editor: Ivana Faryová (MF DNES). Příloha vychází v rámci projektu V4Aid. Byla finančně podpořena z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničích věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z fondů Evropské unie. Za obsah nese plnou zodpovědnost společnost Člověk v tísni. Kontakt:

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci O společnosti Člověk v tísni Společnost Člověk v tísni vznikla jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat

Více

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Vyhodnocování potřeb dětí Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Principy vyhodnocování Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech - vývoj dítěte, teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové

Více

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Seminář pro učitele geografie Globální a rozvojové vzdělávání informuje o problémech dlouhodobé chudoby a životech lidí v rozvinutých a v rozvojových zemích. směřuje k přijetí zodpovědnosti

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 23. 05. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 23. 05. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 23. 05. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_ZSV Ročník: II. Seminář ze základu společenských věd Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací

Více

based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují

based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují based on Need-driven Grassroots Ownership Venkovské projekty, ve kterých místní vědí co chtějí a aktivně o to usilují bongo Worldwide je nevládní nezisková organizace, která od roku 2005 podporuje několik

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

Informace pro uchazeče o práci

Informace pro uchazeče o práci Informace pro uchazeče o práci Práva a povinnosti uchazeče o práci jsou v zákoně o zaměstnanosti číslo 435/2004 Sbírky Těžké slovo: uchazeč o práci Těžké slovo: práva Těžké slovo: povinnosti Těžké slovo:

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči.

Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Nezavírejte oči.. Jmenuji se Daniel. a lidé přede mnou často zavírali oči. Znamená to, že by bylo lepší kdybych tady nebyl? Stejně tak jako mi to říkávala moje máma když mě prodávala, nebo můj táta když

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ

PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ POSLÁNÍ DOMOVA PRAMEN Domov pro osoby se zdravotním postižením Pramen je dům, ve kterém můžete: bydlet jíst pracovat a dělat další věci, které Vás zajímají.

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

Chemie 8. ročník, FRAUS AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY

Chemie 8. ročník, FRAUS AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY AROMATICKÉ UHLOVODÍKY ARENY ARENY Učebnice str. 58 Uhlovodíky obsahující v molekulách alespoň jedno benzenové jádro Vlastnosti: zapáchají, jsou jedovaté, mají karcinogenní účinky, hořlavé Benzenové jádro

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Flattr v Česku Je vhodný čas, aby jej vyzkoušela 'tradiční' česká média? 6. listopadu 2012

Flattr v Česku Je vhodný čas, aby jej vyzkoušela 'tradiční' česká média? 6. listopadu 2012 Flattr v Česku Je vhodný čas, aby jej vyzkoušela 'tradiční' česká média? 6. listopadu 2012 Kdo jsem David Antoš září 2012 konzultant BCG proto je celá prezentace zelená duben 2012 skupina Český Flattr

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Víte, která pomoc je nejvíce potřeba?

Víte, která pomoc je nejvíce potřeba? Víte, která pomoc je nejvíce potřeba? Přidejte se do Klubu přátel Člověka v tísni. Díky členům Klubu pravidelným dárcům můžeme třeba při zemětřesení nebo povodních pomáhat okamžitě. A rychlost často zachraňuje

Více

JAK ŽIVÍ RODINU SÓLO RODIČE

JAK ŽIVÍ RODINU SÓLO RODIČE JAK ŽIVÍ RODINU SÓLO RODIČE PENÍZE, PRÁCE A SOCIÁLNÍ SYSTÉM V ČR Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. 20. října 2014 Mezinárodn ní kulatý stů ůl SÓLO ROD DIČE SÓLO

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví

KNIHY MAJÍ ZELENOU. CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví KNIHY MAJÍ ZELENOU CO SE SKRÝVÁ MEZI KNIHAMI? Aneb Reportáž z našeho knihkupectví Naše paní učitelka nám v češtině představila soutěž pro základní školy KNIHY MAJÍ ZELENOU, kde máme za úkol vytvořit reportáž

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Pomáháme rodinám v Křešicích, které postihla povodeň (2013)

Pomáháme rodinám v Křešicích, které postihla povodeň (2013) Pomáháme rodinám v Křešicích, které postihla povodeň (2013) Těší nás, že lidé k sobě nejsou lhostejní a pomáhají v místech, kterými se letos prohnala povodeň. Nadace se rozhodla pomoci rodinám s dětmi,

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství, které si pamatujete až do dnes. Stačí popisovat základní události a roky

Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství, které si pamatujete až do dnes. Stačí popisovat základní události a roky Vstupní zpráva Jméno: xyz Datum od:.. Zprávu odešlete na kalina@mujkouc.cz Více informací na www.mujvztah.cz www.mamdepku.cz Životní příběh Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství,

Více

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci?

1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? Otázky k řízení o udělení mezinárodní ochrany 1. Kdo rozhoduje ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany v první instanci? 2. Kdo je odvolací orgán ve druhé instanci? 3. Jaké jsou podmínky v přijímacím

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Newsletter. Leden-únor 2013 Nyakyera, Ntungamo district 06.03.2013

Newsletter. Leden-únor 2013 Nyakyera, Ntungamo district 06.03.2013 Leden-únor 2013 Nyakyera, Ntungamo district 06.03.2013 Začátkem ledna navštívili naši misi v Nyakyeře čtyři Američani, známí od otce Alfreda : Stephany, Christine, Mike a Juanita, která zůstává jako dobrovolník

Více

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř.

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř. Na úvod Speciál. Speciál? Speciál! Právě jste nahlédli do speciálního čísla našeho časopisu. Vítáme vás a jsme rádi za vaši přízeň. Redakci Twistu ovládli Mikuláši a andělé samozřejmě i čertíci. Ti se

Více

*** Kartičky z druhé fáze

*** Kartičky z druhé fáze říjen 2009 Pardubické karty: pomoc cizincům bez znalosti češtiny Barbora Tošnerová Abstrakt: Cizojazyčné a obrázkové kartičky usnadňují lékařům a sestrám v Pardubické krajské nemocnici 1 komunikaci s nemocnými

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Co víme o násilí na ženách?

Co víme o násilí na ženách? Co víme o násilí na ženách? Ludmila Kopecká (Kashpurova) 25. listopad je mezinárodním dnem boje proti násilí na ženách. Podle statistik se 95 % násilí děje právě na ženách a způsobují ho muži. Ženy, které

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem

Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pracovní listy upravil a navrhl Jindřich Racek a kol. Obrázky

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov. Autor práce: Alena Směšná, IX.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov. Autor práce: Alena Směšná, IX. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA Autor práce: Alena Směšná, IX.C Vedoucí práce: Mgr. Roman Vochozka Školní rok: 2009 2010 2010 Základní

Více

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO

Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče DRUHÉ MĚSTO Michal Viewegh Krátké pohádky pro unavené rodiče Druhé město, Brno 2013 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

Pomoc v nouzi o.p.s.

Pomoc v nouzi o.p.s. Pomoc v nouzi o.p.s. Sídlo: Fibichova 852, 356 01 Sokolov, tel: 359 574 087, e-mail: info@pomocvnouziops.cz Služby jsou poskytovány na území Karlovarského kraje. Pomoc v nouzi, o.p.s., je poskytovatel

Více

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1. Prava a povinnosti cizinců na českém Time pracovním management trhu NÁCVIKOVÁ WORKSHOP LEKCE pracovní listy Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/34351)

Více

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Tady v horách, daleko od všeho, žijí lidé, kteří se živí pěstováním kávy. Je jich 25 milionů. Jejich pozemky jsou průměrně veliké

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán je země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Po jeho rozpadu v roce 1991 získal Kyrgyzstán nezávislost a v témže roce

Více

Zaručený návod, jak mít

Zaručený návod, jak mít Zaručený návod, jak mít jistou práci a mzdu Rady k nezaplacení 1. Jak získat práci a začít vydělávat peníze 2. Že vám agentura práce najde práci za vás 3. Co říkají lidé, kteří pracují pro agenturu práce

Více

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná.

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná. SEXUALITA A ZÁKON 185 Znásilnění (1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Ing. Jiří Fiala. >>> www.k213.cz

Ing. Jiří Fiala. >>> www.k213.cz Ing. Jiří Fiala Sdružení K213 dlouhodobě usiluje o ozdravení justice. Upozorňuje na porušování práv dětí. Pomáhá rodičům v opatrovnických sporech a v jejich úsilí o spravedlivou střídavou péči. Pan Fiala

Více

Znáte organizaci ADRA?

Znáte organizaci ADRA? Znáte organizaci ADRA? Nevládní organizace ADRA mezinárodní humanitární organizace pomoc lidem v nouzi založena v USA před více než 50 lety 125 poboček po celém světě v ČR působí už více jak 20 let poskytuje

Více

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Invalidní vozík pro Michalku Michalčin příchod na svět nebyl příliš veselý. Ihned po porodu prodělala krvácení do mozku, které bohužel zapříčinilo celoživotní následky. Lékaři

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

13. 5. 2011, Brno Připravila: Vendula Jičínská NIKAZAM

13. 5. 2011, Brno Připravila: Vendula Jičínská NIKAZAM 13. 5. 2011, Brno Připravila: Vendula Jičínská NIKAZAM Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa 13. 5. 2011,

Více

STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí.

STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ. Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí. STOP DOMÁCÍMU NÁSILÍ Domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá. I ve Vašem okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí. DOMÁCÍ NÁSILÍ je chování, které v partnerském soužití

Více

MŮJ ZAČÁTEČNÍ BOJ S NÁVŠTĚVNOSTÍ

MŮJ ZAČÁTEČNÍ BOJ S NÁVŠTĚVNOSTÍ TŘETÍ STRATEGIE: NÁVŠTĚVNOST V minulých videích jsem vám ukázal, jak správně vytvořit produktovou sekvenci a opravdu znásobit hodnotu i zisk z každého zákazníka. Dále, jak zvýšit konverzi, aby každou z

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

PNP PŘÍSPĚVEK NA PÉČI

PNP PŘÍSPĚVEK NA PÉČI PNP PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Zákon o sociálních službách č. 108/2006Sb., o sociálních službách Změna zákona, odstranění nefunkčního a diskriminujícího způsobu posuzování a jeho negativního dopadu na osoby s postižením

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část 8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 4.část Božena Němcová (1820 1862) *Vídeň narodila se jako dcera panského kočího Němce Jana Pankla a české služky Terezie Novotné dětství prožila v ratibořickém údolí u České Skalice

Více

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie)

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Mgr. Monika Měrotská Zdravotně sociální fakulta Jihočeská universita v Českých Budějovicích Děti ulice Děti ulice: dítě,

Více

Významné dny v ČR a ve světě

Významné dny v ČR a ve světě Významné dny v ČR a ve světě LEDEN 1. 1. Nový rok 1. 1. Den obnovy samostatného českého státu 10. 1. Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb 27. 1. Den památky obětem holocaustu 28. 1. Mezinárodní den

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4960_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací. Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers

Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací. Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers Proč jsou mapy důležité pro humanitární pomoc? Proč se sbírají humanitární data?

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI

HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 HOSPODAŘENÍ

Více

Opravdu nás to zajímá? Christiane Berthiaume Časopis Uprchlíci

Opravdu nás to zajímá? Christiane Berthiaume Časopis Uprchlíci DOPLŇUJÍCÍ MATERIÁLY PRO UČITELE PRO PŘEDMĚT: OBČANSKÁ VÝCHOVA Opravdu nás to zajímá? Christiane Berthiaume Časopis Uprchlíci "Mohli jsme udělat více a mohli jsme to udělat lépe. Něčeho jsme již dosáhli,

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Nezisková organizace Okénko byla založena v únoru roku 2012. Na chodu Okénka se podílí přes 20 dobrovolníků.

Nezisková organizace Okénko byla založena v únoru roku 2012. Na chodu Okénka se podílí přes 20 dobrovolníků. Veronika Marešová: Okénko a čeština v Londýně V první části svého vstupu bych ráda představila Okénko- neziskovou organizaci, jejímž cílem je podporovat českou i slovenskou komunitu ve Velké Británii a

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM

STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM Dnes se prakticky podíváme na to, co všechno musí letos vaše stránky umět, aby fungovaly a vydělávaly. STRÁNKA BY NEMĚLA BÝT POUZE VIZITKOU, ALE MĚLA BY BÝT PRODEJCEM Toto je první věc, která je velmi

Více

Vyhněte se selhání ledvin včasnou prevencí

Vyhněte se selhání ledvin včasnou prevencí Vyhněte se selhání ledvin včasnou prevencí Opravdu si myslíte, že máte zdravé ledviny? Bez preventivního vyšetření si nemůže být jistý vůbec nikdo. Brno, 6. března 2012: Už se stalo zvykem, že druhý čtvrtek

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

7.10. 14.10. 15.10. 22.10.

7.10. 14.10. 15.10. 22.10. 2014 1.10. 5.11. 1. 10. FOOD SAVERS promítání filmu Film Food Savers je dokumentární snímek ukazující "potravní řetězec" z různých úhlů pohledu. Jiný pohled na jídlo má farmář, supermarket, kuchař, student

Více

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Miluji Vás, Mistryně.

Miluji Vás, Mistryně. Odkud jste? Miluji Vás, Mistryně. Miluji Vás, Mistryně! Montreal. Montreal. Kanada? Kanada. Jižní Afrika. Och, můj Bože! Japonsko. (Japonsko!) USA. Au Lac (Vietnam). Různí lidé. Jak se máte lidi? Dobře,

Více

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava 3.5.2007-9.5.2007 Jazykové okénko... Jazykové okénko Tak a zatímco já jsem vás vítal u obrazovek, tak mě tady sledovala, čekala, až domluvím, paní Eva Jandová, vedoucí Katedry českého jazyka z Ostravské

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Karel Čapek. Život a dílo

Karel Čapek. Život a dílo Karel Čapek Život a dílo Karel Čapek (9. ledna 1890, Malé Svatoňovice 25. prosince 1938, Praha) český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf jeho bratr Josef Čapek byl rovněž spisovatel,

Více

Metodika podpory sociálních dovedností

Metodika podpory sociálních dovedností 1 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Metodika podpory sociálních dovedností Aneb jak připravit a vést kurzy sociálních dovedností pro lidi s mentálním postižením

Více

Antidiskriminační právo V kostce. Zuzana Ondrůjová, Petr Polák, Olga Rosenkranzová

Antidiskriminační právo V kostce. Zuzana Ondrůjová, Petr Polák, Olga Rosenkranzová Antidiskriminační právo V kostce Zuzana Ondrůjová, Petr Polák, Olga Rosenkranzová Brno, KVOP, 10. 12. 2013 Věděli jste, že? 56 % osob si myslí, že v ČR je dosti rozšířená diskriminace z důvodu národnosti

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více