Bruselské okénko. Plze ský kraj má v Bruselu svého zástupce. P ipravili jsme pro vás proto novou pravidelnou rubriku o jeho innosti.

Transkript

1 ta í ch ipka Od b ezna jsou na portálu lze ského kraje pod složkou Informace k ešení pta í ch ipky respektive pandemie ch ipky pr b žn zve ej ovány informace pro širokou ve ejnost, obce a složky IZS.. Bruselské okénko lze ský kraj má v Bruselu svého zástupce. ipravili jsme pro vás proto novou pravidelnou rubriku o jeho innosti. strana 6 D tská olympiáda Reprezentanti lze ského kraje bojovali se svými vrstevníky z celé republiky na II. zimní Olympiád d tí a mládeže R strana 8 SLOUEK RADNÍHO Mgr. Martin Baxa, radní (ODS) Vážení tená i, p i svých cestách po lze ském kraji se v r zných místech setkávám s mnohdy až p ekvapující aktivitou, a už kulturní i obecn spole enskou. Je n kdy tém neuv itelné, s jakou vehemencí se p es nejr zn jší p ekážky a obtíže v n kterých obcích i m stech rozvíjí kulturní a spole enský život. V mnoha p ípadech je to zásluhou osoby pana starosty i paní starostky, kte í se ve svých ú adech krom praktického zajišt ní základních funkcí ve ejné správy snaží vtisknout i vdechnout svým obcím atmosféru místa, kde je možné žít v plném a dobrém slova smyslu. Místa, kde ob an, obyvatel své obce nebo m sta, získává pocit sounáležitosti se svými sousedy a kde sv j život neohrani uje jenom st nami i plotem svého bytu nebo domku. Kde se zkrátka n co d je, fungují divadelní i p vecký spolek, koncerty, p ehlídky, výstavy i pouze oby- ejné scházení se p i vesnických zábavách nebo tradi ních slavnostech, jako je masopust a jiné. K tomu pat í i postupná obnova památek, návsí, nám stí, domk i dom. Kultura zde hraje naprosto nezastupitelnou úlohu, už jenom proto, aby se z t chto míst nestaly pouhé ubytovny, sloužící jen k p espání, i aby nedocházelo k jejich úplnému vylid ování. Kultura v jakékoliv podob zkrátka dává životu smysl. Uv domuji si, že toto jsou obecn známé myšlenky, nejsem si ale jistý tím, že by byly vždy takto samoz ejm vnímány. Zkusme si pro zajímavost obrátit onu otázku, jakou úlohu sehrává v lidském život kultura: jaký by byl život v míst, kde se nic ned je, kde není kam jít, kde se lidé nedokážou sejít a kde schází i prostor pro tato setkávání, snad krom restaurace, jejíž existence však ješt nutn nemusí znamenat kulturní nebo jakoukoliv spole enskou aktivitu? Znám pár takovýchto míst. okra ování na stran 3 NÁKLAD VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU J N DAVID HRDINA edná se o 111 milion korun, což je asi o 40 milion více, než zbylo v minulém roce, tedy z rozpo tu na rok Navýšení p ebytku z roku 2005 zp sobila i zm na v rozpo tovém ur ení daní. V lo ském roce jsme poprvé hospoda ili s v tšími p íjmy zda ových výnos, íká nám stek hejtmana Vladislav Vilímec. odle n j se p ebytku v hospoda ení docílilo zachováním rozpo tové kázn a nastavením správných parametr rozpo tu. Mnohé projekty, které bude kraj spolufinancovat s Evropskou unií, byly v minulém roce teprve ve stadiu schvalování. Ukázalo se, že lze ský kraj dokáže financovat své b žné výdaje z vlastních p íjm a nemusí si pomáhat b žnými ani p eklenovacími úv ry. Stejn, jako se stalo tradicí dobré hospoda ení kraje, stává se tradicí i rozumné rozd lování p ebytku hospoda ení. rioritou pro letošní rozd lení ušet ených pen z bude posílení investic do našich škol. Odhaduji, že ve školství skon í z celkových 111 milion apojení jihozápadního prostoru na dálnici D5 formou zkvalitn ní p eshrani ního spojení s Bavorskem a rozvoj železni ní trat lze - Domažlice Regensburg Donau Moldau Bahn budou hlavní priority rozvoje dopravní infrastruktury lze ského kraje. Shodli se na tom radní v ele s hejtmanem etrem Zimmermannem na seminá i O rozvoji dopravní infrastruktury, který se za ú asti ministra dopravy M. Šimonovského konal v polovin února ve Zbirohu. okra ování na stran 3 korun zhruba 40 milion. oužijeme je hlavn na odstran ní havarijních situací, hygienických závad v jídelnách, dojde i na n jaké rekonstrukce. Škol z izuje kraj p ibližn 110, takže možností, kam peníze investovat, je mnoho, vysv tluje nám stek Vilímec. Rekonstrukce jídelny a topení se tak z ejm do ká St ední elektrotechnická škola v lzni, která by jinak nespl ovala hygienické normy. Zahájena bude také rekonstrukce budovy bývalé poštovní školy v Husov ulici. Aktuáln je tato budova p evedena na Konzervato lze, která pot ebuje získat další zázemí v etn sálu, kam by m la p ístup i ve ejnost. Mohlo by zde také vzniknout nahrávací studio, které by využívali nejen studenti, pokra uje Vladislav Vilímec. V tších pen z se do ká také St ední odborné u ilišt v Horaž- ovicích nebo D tský domov v Kašperských Horách. Vedení kraje také uvažuje o koupi dvou dom v lzni, které jsou v majetku m sta, ale sídlí v nich krajem z izovaná gymnázia. Jedním z hlavních d vod, pro chceme od m sta koupit tyto nemovitosti, je fakt, že pro tyto školy, které nesídlí ve vlastních prostorách, nem žeme žádat dotace z evropských fond. M sto je p ipraveno o prodeji budov jednat, podotýká nám stek Vilímec. Další oblastí, kam budou sm - ovat ušet ené peníze, jsou p ísp vky na nákup hasi ských cisteren. Kraj se, stejn jako minulý rok, p ipojí ke státu, který vybraným žadatel m poskytuje dotaci do výše 2 milión korun. Ve výjime ných p ípadech pom žeme p i odstra ování havárií n kterým obcím, ale to budou ojedin lé p ípady, protože nemáme prost edky na masivn jší podporu v takovéto podob. okra ování na stran 3 Ročník 4 číslo / ro občany lzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu Ušet ené peníze pomohou hlavn školám lze ský kraj pokra uje v dobré tradici a stejn jako v p edchozích obdobích skon ilo jeho hospoda ení za uplynulý rok p ebytkem. Krajští zastupitelé tla í na ministerstvo dopravy Na rozvoj silni ní sít není dostatek pen z ežije eské zdravotnictví rok 2006? osilování centrálního ízení je podle odborník v rozporu s vývojem ve vysp lých evropských zemích D DAVID HRDINA irektivní politika ministra zdravotnictví Davida Ratha a jím schválené vyhlášky pro první pololetí roku 2006, to byla hlavní témata krajské konference o zdravotnictví, která se 9. února konala v lzni pod záštitou hejtmana lze ského kraje etra Zimmermanna. Ú astníci konference z ad léka-, zástupc zdravotnických za ízení, lékárník a len pacientských organizací se shodli na tom, že v tšinu nedávných opat ení lze ozna it spíše za ú etní škrty než za systematický p ístup, sm ující ke zvýšení efektivity zdravotnictví. Ve vlád ani na ministerstvu neexistuje žádná koncepce i dlouhodob jší p edstava o sm ování eského zdravotnictví. Ú astníci konference kritizovali ministerstvo p edevším za schválení úhradové a lékové vyhlášky, snížení marže lékáren a novely zákon o pojiš ovnách a neziskových zdravotnických za ízeních. ráv návrh zákona o neziskových zdravotnických za ízeních podrobil na konferenci analýze advokát Jaroslav Svejkovský: Tento návrh p edstavuje potla ení práv kraj, obcí i dalších vlastník léka ských za ízení. Nemocnice budou prost ednictvím správní rady ovládány ministerstvem a léka skou komorou. odle Svejkovského tento akt spl uje veškeré aspekty zestátn ní. Centralizaci moci v rukou úzké skupiny politik ap edevším kontroverzní zákon razantn kritizoval i hejtman lze ského kraje etr Zimmermann. Je nutné zbavit 3. ples lze ského kraje V M š anské besed v lzni se 10. února 2005 konal již 3. ples lze ského kraje. rogram byl v tomto roce sestaven a lad n v duchu 30. let. r vodcem celého ve era byl Ond ej Havelka a jeho Melody Makers, nechyb ly ani ukázky standardních tanc, latinsko-amerických tanc i swingové tane ní vystoupení. ed p lnocí Melody Makers vyst ídala skupina Timbre Music, v jejímž podání zazn ly nejznám jší sv tové i eské hity a p edstavila i jejich p veckou a kostýmní show. ro ty, kte í si cht li od tance odpo inout, bylo v Klostermannov kavárn p ipraveno po celý ve er improvizovné kino, kde byly promítány staré n mé grotesky, doprovázené stylovou hudbou. Fotoseriál najdete na stran 4 RED- zdravotnictví závislosti na centrálním ízení a vrátit kontrolu samosprávám, jimž byla protiústavn odebrána, vyjád il svoji nespokojenost hejtman, podle kterého byly kraje vždy dobrými a odpov dnými vlastníky nemocnic. okra ování na stran 3

2 2 B ezen Informace z ú adu Vážení tená i, vzhledem k tomu, že jsme nedávno schvalovali rozpo et F inan ní prost edky na eské projekty jsou již tém vy erpány, což se odrazilo také v nízkém po tu p ijatých žádostí o dotaci. eníze k rozd lení v rámci tohoto jednání byly k dispozici pouze v oblasti cestovního ruchu, ostatní infrastruktu e a vzd lávání. Celkem výbor rozhodl o ud lení dotace 13 eským a 15 bavorským žadatel m. Nezbytnou podmínkou pro získání finan ní podpory byl p eshrani ní partner žadatele a také významný dopad projektu na opa nou stranu hranice. V oblasti cestovního ruchu byly v lze ském kraji schváleny necelé 3 miliony korun. Nejvíc pen z, tém 1,5 milionu, p jde na opravu Šumavské cyklotrasy. 38 v úseku Chot šov Radvanice, zhruba 700 tisíc na druhou realiza ní fázi budování esko-bavorského Geoparku a tém 740 tisíc korun na instalaci trojjazy ných informa ních box v obcích Euroregionu Šumava Jihozápadní echy. rojekt Rekvalifikace pracovní síly v hostinské innosti z oblasti vzd lávání získal 360 tisíc, íká radní Ji í Kalista. Vzhledem k tomu, že ješt stále zbývají finan ní prost edky v opat eních v novaných cestovnímu ruchu a ostatní infrastruktu e, bude v nejbližší dob op t zahájen p íjem projekt ve zmín ných oblastech. Až bude Vážené tená ky, vážení tená i, protože se blíží termín podání da ových p iznání, budu se v tomto ísle v novat možnostem, jak co nejsnadn ji podat da ové p iznání s využitím internetu. Na úvod jednu d ležitou informaci. oslanecká sn movna schválila v únoru novelu zákona o informa ních systémech ve ejné správy. Mimo jiné je v n m ustanovení, které umožní vydávání r zných oficiálních výpis (z rejst íku trest, z katastru nemovitostí atd.) v n kterých obcích, na pobo kách eské pošty, u notá nebo na Hospodá ské komo e. Jako v tšina v cí má ale i tato sv j há ek. Tento zákon to umož uje, ale ne íká nic o tom, kdy a jak taková v c musí skute n fungovat. rvní vlaštovkou budou z ejm výpisy z katastru nemovitostí. Jak praví tisková zpráva ministerstva informatiky, eská pošta i katastr nemovitostí se na zm nu p ipravují už dnes tak, aby první pobo ky eské pošty mohly výpisy z katastru nemovitostí za ít vydávat ješt vpr b hu letošního roku. V me, že se takové v ci stanou samoz ejmostí, nebo ješt lépe, že od nás žádný ú ad podobné výpisy v bec chtít nebude a zajistí si je sám. ivítám, pokud mi pošlete váš názor na tuto rubriku, p ípadn váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu vaclav.koudele@plzensky-kraj.cz. Daňová přiznání elektronicky ( SLOVO ZASTUITELE lze ského kraje na rok 2006, dovolím si vás informovat o problematice rozpo tových náklad na dopravu kraje, která je mi profesn a z innosti lena dopravní komise velmi blízká. Rozpo et kapitoly doprava na rok 2006 ve výši ml K byl v i p edchozímu roku snížen o 31,7 ml K. V oblasti investi ních prost edk iní 251,7 ml K (tj. 34,4 ml K ), v oblasti neinvesti ních prost edk iní 1.153,3 ml K ( tj. + 2,7 ml K ). Toto snížení by z hlediska celkových rozpo tovaných náklad nebylo zásadním problémem. i podrobn jším rozboru na jednotlivé druhy doprav a zajišt ní funk nosti dopravního systému kraje je zarážející, že finan n posiluje silni ní hromadná doprava na úkor železni ní dopravy. Jako železni á e m velmi mrzí, že p i sestav rozpo tu není objektivn zhodnocen vst ícný p ístup dopravce D, a. s., k zajiš ování ve ejné služby formou základní dopravní obslužnosti, což lze dokladovat na úhradách za rok i mírném navýšení celkového smluvního výkonu 5,1 milionu vlkm základní dopravní obslužnosti zajiš ované D, a. s., bez nároku na navýšení schválené rozpo tové úhrady ve výši 340,6 ml K v roce rost ednictvím m sí ních ministerstvem pro místní rozvoj stanoven termín, bude uve ejn n na webových stránkách lze ského kraje p ípadn jej rády sd lí pracovnice záloh a následným doplatkem bylo lze ským krajem uhrazeno pouze 290 ml K. V rozpo tu na rok 2006 je p i stejném objemu výkonu vlkm jako v roce minulém schváleno pouze 310 ml K. Z toho vyplývá, že se nejedná o navýšení, jak bylo nedávno publikováno, ale ve skute nosti celkové oslabení kapitoly doprava je na úkor železni ní dopravy a tím úhrady základní dopravní obslužnosti provád né D, a. s. o zkušenostech z roku 2005 nelze p edpokládat, že budou dodrženy sliby o m sí ních zálohách ve výši 1/12 rozpo tovaných náklad. ING. ŠIDLO KAREL (KSČM) Na p eshrani ní projekty ješt zbývají peníze Oud lení evropských dotací eským a bavorským projekt m, rozvíjejícím p eshrani ní spolupráci, jednal koncem února ve Strakonicích ídící výbor Iniciativy Spole enství Interreg IIIA. O dotaci z tohoto programu mohly na eské stran žádat ve ejné instituce lze ského, Jiho eského a Karlovarského kraje, na bavorské stran ve ejné i soukromé subjekty z p íhrani ních region. Sekretariátu Regionální rady etra K sová (tel ) a Ladislava Khaurová (tel ). Užite né internetové odkazy K samotnému p iznání: okud zvolíte v horním menu položku Dan elektronicky, a dále v pravém menu volbu EO elektronické da ové podání, p ivítá vás úvodní strana aplikace. Zde zvolte odkaz Vstoupit. ak následuje konkrétní výb r p íslušného da ového p iznání, prázdné formulá e najdete pod volbou Vyplnit nový formulá. V pr b hu práce s aplikací m žete být vyzváni k tomu, abyste okamžik po kali, že se instalují pot ebné ásti systému. Samotné vypl ování formulá je stejné jako u papírové podoby a formulá e i obdobn vypadají. T m zdatn jším uživatel m mohu doporu it sekci ro zkušené uživatele, kde si m žete mimo jiné stáhnout z internetu program, kterým vyplníte da ové p iznání ve svém po íta i, aniž byste museli být neustále p ipojeni k internetu. To ocení p edevším ti, co se p ipojují p es telefonní linku. Vyplnit p iznání a odeslat je v etn elektronického podpisu na finan ní ú ad je operace, kterou bez problém zvládne b žný uživatel C. D ležité je neleknout se r zných hlášek a upozorn ní p i vstupu do aplikace a p i samotném vypl ování a odesílání. amátky v lzeňském kraji ( lzeňský kraj vyhlašuje na základě usnesení Rady lzeňského kraje program odpora činnosti informačních center na území lzeňského kraje a schvaluje ravidla pro poskytování finančních prostředků na realizaci tohoto programu. Cíl: odporovat činnost a rozvoj informačních center, poskytujících kompletní turistické informace Aktualizace dat cestovního ruchu pro potřeby Odboru cestovního ruchu a propagace Krajského úřadu lzeňského kraje Konzultační místo a kontaktní osoba: Krajský úřad lzeňského kraje Odbor cestovního ruchu a propagace Ing. Šárka Tomanová, telefon: Sarka.Tomanova@plzensky-kraj.cz O dotaci lze žádat osobním doručením vyplněné žádosti na předepsaném formuláři, nejpozději do 12:00 hodin na podatelnu Krajského úřadu lzeňského kraje, Škroupova 18, lzeň. Více informací najdete na adrese: lzeňský kraj vyhlašuje na základě usnesení Rady lzeňského kraje ravidla pro poskytování finančních prostředků na realizaci programu rogram podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v lzeňském kraji pro rok 2006 Cíl: odporovat obnovu a další budování venkovské a turistické infrastruktury (tradiční výrobu potravin, řemeslnou výrobu, turistické informační systémy, ubytovací zařízení, zařízení pro volný čas a sport) a propagaci turistických cílů prostřednictvím propagačních materiálů. Termín podání žádostí: Žádosti o poskytnutí finanční dotace musí být níže uvedeným způsobem doručeny nejpozději 21. března 2006 do 15 hodin do podatelny Krajského úřadu. Žádosti mohou být podávány poštovní zásilkou na adresu Krajského úřadu lzeňského kraje, odbor cestovního ruchu, Škroupova 18, lzeň, nebo osobně do podatelny Krajského úřadu lzeňského kraje. Kontaktní osoba: Ilona Šnebergerová Odbor cestovního ruchu a propagace Krajského úřadu lzeňského kraje, Škroupova 18, lzeň tel.: , fax ilona.snebergerova@kr-plzensky.cz Více informací najdete na adrese: Vyhlášení výběrového řízení Rada lzeňského kraje svým usnesení ze dne vyhlásila výběrová řízení na místa ředitelů příspěvkových organizací zřizovaných lzeňským krajem: Ústav sociální péče Kralovice pro dospělé občany tělesně postižené a Domov-penzion ve Vlčicích. Termín pro podání přihlášek je stanoven na 7. dubna Bližší informace najdete na webových stránkách lzeňského kraje: O každé památce m žete získat bu její jednoduchý popis i velmi detailní informace v etn fotografií a zobrazení v map. Na tomto p íkladu je i dobré ukázat, jak jsou jedna data využívána pro dva r zné ú ely. Stejná data najdete také na turistickém webu našeho kraje v sekci Historické památky. Jsou zde sice trochu jinak len na, aby to bylo p itažliv jší pro turistu, ale všechny informace oba portály tahají z jedné databáze. eji všem, aby i díky této služb na našem portálu našli nap íklad zajímavý tip na ned lní výlet s rodinou. Systém elektronických zdravotních knížek IZI ( okud chcete podávat da ové p iznání v klidu z domova bez front na finan ních ú adech, m žete využít služby p ístupné prost ednictvím webu ministerstva financí ( p esn ji e eno jeho Da ové správy. o et el. da ových p iznání stoupá exponenciáln a významn rychleji roste po et s elektronickým podpisem. Je patrné, že se tento zp sob komunikace s finan ním ú adem postupn stane hojn využívaným. okud jste milovníkem památek a r zných výlet po zajímavých místech našeho kraje spojených s n jakou historickou zajímavostí, podívejte se na portál kraje do sekce Kultura a památková pé e, kde pod volbou amátky v lze ském kraji najdete tém vy erpávající p ehled všeho z této oblasti. rvotní roz len ní je podle tematických okruh, jako nap. archeologické, technické, vojenské nebo sakrální. Tento p íp vek zde uvádím z toho d vodu, že je v posední dob celá problematika až hystericky p emílána tu n kterým politikem i ministrem, tu v novinách nebo v televizi. itom je celá záležitost velmi racionální a ve svém d sledku jednoduchá. Doporu uji každému, aby si p e- etl v sekci Co je IZI? všechny d vody, které mohou ob ana vést k využívání tohoto systému. Každý se m že svobodn rozhodnout, zda systém chce, nebo nechce používat a zda mu d v uje a bere v úvahu i možná rizika. Osobn si myslím, že tento nebo jiný systém bude pro tyto ú ely fungovat, a to jak pro vým nu dat mezi nemocnicemi a léka- i, tak i pro komunikaci léka e s pacientem. odle po tu uživatel s ním má celá ada z vás i své osobní zkušenosti. VÁCLAV KOUDELE VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY

3 Informace z kraje SLOUEK RADNÍHO Dokon ení ze strany 1 Musím konstatovat, že již na první vn jškový pohled to lze poznat v tšinou neupravená a zanedbaná ve ejná prostranství, celkový šedivý vzhled vracející nás n kam do dob p edlistopadových, je zkrátka vid t nezájem o d ní kolem sebe. Jist, vždycky to záleží na jedinci (a nemusí to být jen starosta) nebo na n kolika aktivních lidech, kte í však dokážou vydupat ze zem tak ka nemožné a p esv d it lidi kolem sebe. Tak tomu vždycky bylo, je a bude, jinak to nejspíš ani fungovat nem že. Tam se rodí ten základní vztah k lidem okolo, kmístu, kde žiji, tam vzniká již zmi ovaný pocit sounáležitosti, který je mimo jiné tou nejlepší obranou proti nejr zn jším zvrat m i revolucím, obranou demokracie a otev ené a sebev domé spole nosti. I proto lze ský kraj z izuje muzea a galerie a prost ednictvím grantového programu podporuje nejr zn jší spolky, sdružení i kulturní aktivity obcí a jednotlivc s v domím, že taková podpora kultury napomáhá též ve vztahu ke svému regionu. Regionu jako je lze ský kraj, svébytnému, samostatnému a nezam nitelnému. Ušet ené peníze pomohou hlavn školám Dokon ení ze strany 1 V ím, že s p ebytkem bude slušn naloženo, uzavírá nám stek hejtmana Vladislav Vilímec. odle n j nebude p ebytek rozd len celý, ást pen z si kraj ponechá jako rezervu, ást použije na profinancování n kterých evropských projekt. V Na rozvoj silni ní sít není dostatek pen z Sytn u St íbra bylo vyskladn no zhruba 100 tun p edevším textilního odpadu. Ve velké k ln jsou uloženy dávno použité hadry. Skladové prostory pronajala jedna nejmenovaná firma, mající sídlo mimo lze ský kraj, další firm i podnikatelské osob s tím, že uskladn ný odpad m že být ješt použit, t eba pro obchody typu second hand, vysv tluje radní pro oblast životního prost edí Boris Kreuzberg. ozoruhodné je, že n me tí dovozci odpadu i eští skladovatelé si jsou z ejm v domi probíhající diskuse na úrovni Evropské komise v Bruselu, kde se objevují tendence umožnit dovoz odpadu p es hranice jednotlivých stát EU, pakliže m že být n jakým zp sobem zužitkován (nap íklad m že sloužit jako palivo). V i t mto tendencím je však významný odpor ady stát Unie, zejména ze strany t ch, které p istoupily v roce Lze si totiž p edstavit, že v p ípad prosazení sm rnice Evropské komise by nastal velký dovoz odpadu z bohatších stát unie do chudších, protože likvidace odpadu v p vodních 15 zemích EU je mnohem dražší než jejich zavezení p es hranice a uskladn ní. Zárove se již ukázalo, že hamižnost n kterých našich firem nezná mezí, a i když jim hrozí pokuta, odm na, kterou dostanou od p vodc odpad, Dokon ení ze strany 1 editelství silnic a dálnic p edstavilo investice na silnicích I. t ídy. Odhadovaná minimální pot eba ro ního objemu prost edk pro rozvoj silni ní sít I. t ídy v lze ském kraji do roku 2018 iní cca 1,4 miliardy korun (všechny plánované akce do roku 2018 po ítají s celkovou investicí 16,9 miliard). Sou asné prost edky ur ené pro rozvoj této sít silnic tomuto p edpokladu zdaleka neodpovídají, íká radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. Kraj proto navrhuje posílit finan ní zdroje Evropské unie na rozvoj dopravní infrastruktury ro n o milion korun. Na peníze z EU je však t eba p ipravit kvalitní projekty. Z dalších bych mohl jmenovat zlepšení dopravních systém v severojižní ose Kralovicko - lze - Klatovy, zkvalitn ní železni ní trat ve stejném sm ru (lze - Žatec, lze -Klatovy-Železná Ruda). Zlepšení vztahu krajských center lzn a eských Bud jovic z hlediska silni ního i železni ního spojení a mnoho jiných, vyjmenovává radní Jaroš a dodal, že kraj Zavážení komunálního odpadu ze Spolkové republiky N mecko do ech je jedním ze žhavých témat sou asné doby. Nejvíce vyhrocená situace je v kraji Ústeckém a Libereckém, nicmén ušet en nez stal ani lze ský kraj. Našt stí jde zatím pouze o jednu obec, která byla takto postižena, zdejší situace je však modelová. p esahuje finan ní postih, jejž p i odhalení dostanou od našich ú ad. Jaká je ochrana proti tomuto zavážení republiky odpadem? Samoz ejm na prvém míst stojí zadržení odpadu již na hranicích a d kladná kontrola kamion. Na druhém je vyhledávání ilegálních sklad Inspekcí životního prost edí a významné pokutování p vodc. Jestliže jsou dosavadní pokuty pouze do výše 10 milion korun a n kterým podnikavc m stojí za to riskovat, pak a je možná pokuta zvýšena až na 50 milion. Otázkou by se rozhodn m li zabývat na jednáních i p edstavitelé stát, tedy minist i životního prost edí eské republiky a Spolkové republiky N mecko a možná i Rakouska, míní B. Kreuzberg. odle dosavadních odhalení už bylo do naší republiky takto dovezeno 15 tisíc tun odpadu. Je ovšem dosti ostudné, když bude apelovat na vládu a ministerstvo dopravy, aby dopravní infrastruktura byla prioritou a poda ilo se na ni získat co nejvíce prost edk, nebo na ní závisí rozvoj dalších oblastí. Rozvoj dopravní infrastruktury je pro lze ský kraj prvo adou záležitostí. ozitivní vývoj v dalších odv tvích je totiž v zásad podmín n existencí kvalitní dopravní sít a z ní plynoucí dobré dostupnosti celého území regionu, shrnuje záv ry konference radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. Seminá byl rozd len na n kolik blok. V úvodu p edstavil kraj i ministerstvo své zám ry v oblasti dopravní politiky a p ítomní se seznámili také s koncepcí dopravy lze ského kraje. Ve druhé ásti hovo ili p ítomní už o konkrétních akcích. Seminá, kterého se zú astnili i senáto i, poslanci, starostové, nám stek Státního fondu dopravní infrastruktury, zástupci D, editelství silnic a dálnic, primátor lzn a zástupci stavebních firem, uspo ádal lze ský kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou. ežije eské zdravotnictví rok 2006? V p íští šestiletém plánovacím období, které za íná v roce 2007, by m lo do eské republiky plynout až 90 miliard korun ro n. Rozd lení tohoto významného balíku pen z je prakticky ponecháno na jednotlivých lenských státech, Brusel pouze stanovuje rámcové mantinely. Vláda R bude v nejbližší dob schvalovat zásadní dokumenty, jejichž sou ástí je i klí k rozd lení finan ních prost edk, které spravují jednotlivá ministerstva a tzv. Regionální opera ní programy, které budou mít ve své kompetenci jednotlivé regiony, sestávající v tšinou ze dvou i více kraj. Krajským zastupitel m jsme proto položili otázku k této problematice. Co íkáte návrhu vládního materiálu, podle kterého mají kraje obdržet pro sv j regionální rozvoj pouze 12% prost edk z pen z Evropské unie a zbylých 88% z stane v pravomoci státu? Dokon ení ze strany 1 Na nejd ležit jší otázku jaký dopad bude mít politika ministra Ratha na pé i o pacienty odpov d l avel Hrobo, expert v oblasti systém zdravotního pojišt ní: Takzvané úspory, které realizuje ministr zdravotnictví, pocítí p edevším chronicky nemocní, tedy nejzraniteln jší skupiny obyvatelstva. Nadále jsou hrazeny banality, a nikoliv životn d ležité léky. Veškeré uspo ené peníze navíc padnou na zvýšení plat léka. Ministerstvem p edepsané limity podle Hrobon zp sobují odkládání nezbytné pé e dramaticky se prodlužují ekací lh ty na operace, u nichž je používán drahý zdravotnický materiál, nap íklad endoprotézy. Jde o ukázkový p íklad sou asného p ístupu ministerstva. roblémy se ne eší, ale v rámci p edstíraných úspor pouze odsouvají. Ze záv r konference vyplynulo, že jediným ešením sou asné kritické situace ve zdravotnictví je co nerychlejší nastartování zm n, ne však sm rem ke státnímu dirigismu ap esunem moci do podru í politik. Je t eba u init zdravotnictví mén závislým na centrálním ízení a politice a umožnit rozvoj iniciativy, lepší ízení a lokáln vhodná ešení. Takové zm ny jsou v souladu s vývojem ve všech zemích Evropské unie. Ji í Kalista (ODS) Administrace tohoto procesu bude stát dvojnásobn více, než kolik dostanou kraje. Navrhovaných 12% si rozd lí 13 kraj, takže každý získá na rozvoj svého území necelé 1% aú edníci, kte í budou rozd lování pen z ídit z centrální úrovn dostanou 2%. Václav ervený (KDU- SL) Toto je p esn v duchu decentralizace podle p edstav sociální demokracie. Domnívám se, že 20% i více je málo a zcela Aktuální situace ve zdravotnictví je charakterizována nepromyšlenými kroky ministerstva zdravotnictví. itom nám na dve e klepou dlouhodobé výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva, míní. Hrobo. Ten také vidí hlavní problém v p ístupu ministerstva zdravotnictví. Namísto seriózní diskuse o možnostech ešení ze strany ministra jsou zatím slyšet jen politická prohlášení a urážky všech oponent. roblémy eského zdravotnictví nedokáže vy ešit koncentrace moci v rukou ministra zdravotnictví. Naopak, posilování centrálního ízení je zcela v rozporu s vývojem ve všech vysp lých evropských zemích, dodává avel Hrobo. ur it by bylo možné prost edky v regionech lépe využít, o em sv d í i stávající stav. Václav Šlajs ( SSD) A koliv chápu, že stát si chce zachovat strategické rozhodování, p esto se domnívám, že kraje by m ly mít v tší možnost rozhodovat o rozvoji vlastního území. Stát by m l do zna né míry respektovat návrhy jednotlivých krajských samospráv. Zde ka Hornofová (KS M) Jestliže se stát se zbavuje pravomocí a p enáší je na kraje, je t eba aby na tyto kompetence dostaly kraje p im ené finan ní prost edky a nesouhlasíme s tímto procentuelním p erozd lením. Úloha kraj se dozvídáme, že na skládku textilu v Sytn podnikají nájezdy n kte í naši spoluob ané, hrabou se v hadrech a snaží se z nich vyzískat ješt n co použitelného. Myslím, že jde o odsouzeníhodné aktivity, a to nejen z hlediska hygienického. Domnívám se, že nás mohou degradovat v o ích našich soused a jsou vodou na mlýn n kterým len m Evropské komise, kte í cht jí otev ít 3 B ezen STŘÍKY lzeň Střední odborné učiliště elektrotechnické lzeň bylo pověřeno pořádáním 11. ročníku soutěže odborných dovedností žáků elektrotechnických oborů, která se uskutečnila koncem února v prostorách SOU. Zúčastnilo se jí 30 dvoučlenných družstev z celé republiky. Jako hosté se do soutěže zapojila i tři SOU energetická ze Slovenska, a to z Žiliny, Trnavy a Velkých Kapušan, a dvě družstva z učňovských středisek RWE z Trieru ze SRN. Nepomuk Dotace 2,3 milionu korun pomůže Nepomuku k rozvoji cestovního ruchu. rojekt, se kterým radnice loni uspěla v grantovém řízení Společného regionálního operačního programu lzeňského kraje, má přilákat a udržet co nejvíce návštěvníků v rodišti jednoho z nejznámějších světců ve světě. lzeňský kraj Kraj musí letos podpořit deseti procenty nákladů dotace ministerstva zemědělství na stavbu nových vodovodů, čistíren odpadních vod a opravu kanalizací. okud kraj nepřispěje, nedostanou malé obce, pro něž je tento několikaletý program často jediným investičním zdrojem, žádné peníze. Kraj sice bojoval s ministerstvem proti těmto neočekávaným letošním výdajům, ale nakonec obcím pomůže. Regionální politici cht jí v tší podíl prost edk z EU na rozvoj kraj Václav etrus (SNK) a obcí oproti státu roste a je pot eba, aby m ly dostatek finan ních prost edk ne jednotlivé oblasti správy. ovažuji to za projev velké ned v ry státu v i kraj m, kam by m lo být p eneseno t žišt regionálního rozvoje. Doufám, že Asociace kraj R bude mít možnost o této problematice ješt jednat s vládou a že tato jednání budou pro kraje úsp šná a dojde k posílení prost edk z EU do regionálních projekt. N mecký odpad dorazil i do našeho regionu hranice pro dovoz odpadu. Tyto tendence p icházející z Bruselu rozhodn nejsou tím, co u iní Evropskou unii p itažliv jší vo ích v tšiny našich ob an, dodává radní Kreuzberg.

4 4 B ezen Zajímavosti Sou ástí plesu byl také fotograf s dobovým fotoaparátem. oslanec ospíšil dal p ed tancem p ednost debat s krajskými politiky Martinem Baxou a etrem Zimmermannem (zleva). Nechyb lo ani n kolik p edtan ení v dobových kostýmech. Stylov oble ená dorazila na ples nám stkyn hejtmana Olga Kal íková. i promítání n mých grotesek nemohl nechyb t ani pianista. Jako z 30. let vypadal pr vodce ve era Ond ej Havelka. inzerce arlamentní televize 24cz olitika pod lupou arlamentní satelitní a kabelová televize 24cz zahájila své vysílání v České republice , a vyplnila tak svým zaměřením existující mezeru na českém televizním trhu. Existence televize tohoto zaměření poskytuje nejen odborné veřejnosti, ale i běžným občanům lepší přístup k informacím a službám státní správy a samosprávy. 24cz zvyšuje přímou zainteresovanost občanů v oblastech politického, ekonomického a společenského života. rostřednictvím 24cz dochází k prohloubení komunikace mezi veřejnou správou a občany se zpětnou vazbou. Z ákladem vysílacího schématu jsou přímé přenosy zasedání plén oslanecké sněmovny a Senátu arlamentu ČR, záznamy vybraných výborů a komisí arlamentu ČR a pořady vlastní tvorby: Studio 24 diskusní pořad k aktuálním politickým a ekonomickým tématům vycházející z jednání oslanecké sněmovny a prezentující postoje politiků k schváleným či zamítnutým zákonům. rofily rozhovory s politiky a významnými osobnostmi o aktuálním dění, profesi a životě. Burzovní týden pořad vyráběný ve spolupráci s Burzou cenných papírů raha zaměřený na rozbory a predikce burzovního trhu. tejte se svého premiéra premiér Jiří aroubek se vyjadřuje k aktuálnímu dění a odpovídá na otázky diváků ve vlastním pravidelném exkluzivním pořadu. Očima předsedy Senátu předseda Senátu ČR řemysl Sobotka v pravidelném exkluzivním pořadu komentuje aktuální události a odpovídá na otázky diváků. Hradní glosy hostem pravidelného exkluzivního pořadu je tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, který v první části hovoří obecně o činnosti Kanceláře prezidenta republiky a aktuálních tématech, ve druhé části pořadu odpovídá na dotazy diváků. Dotazy do pořadů mohou diváci zasílat na: premier@24cz-tv.cz, predsedasenatu@24cz-tv.cz a hrad@24cz-tv.cz. Televizní kanál 24cz je nekódovaný televizní kanál a je přenášen volně přes nejsledovanější satelitní systém družic Astra, současně je v nabídce kabelových sítí UC a Karneval a vysílání je možné sledovat i na internetových stránkách očet registrovaných uživatelů ve zmíněných sítích je Televize 24cz vysílá nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

5 Inzerce 5 B ezen SC-51879/2 SC-60139/1 Inzerujte v novinách lzeňský kraj Bazény, bazénové zastřešení, jímky, vodoměrné a kanalizační šachty, ČOV, lapoly, pramice, zahradní skluzavky a tobogány Renoplast lzeň, Chotíkov 345, Zemědělský areál Chotíkov u lzně, tel/fax: , mobil: info@renoplast.cz SC-60138/1 Strategic Consulting, spol. s. r. o., vedoucí vydavatelství tiskových periodik pro krajskou a místní samosprávu, hledá právě vás: Obchodní zástupce pro měsíčník lzeňský kraj Nabízíme: práci pro prestižní krajské médium jistotu silného zázemí kvalitní produktové a obchodní školení výdělek ovlivněný pouze vlastním výkonem obchodní materiály ráce je vhodná i pro studenty či seniory. Nevyžadujeme živnostenské oprávnění. Více info na Vaše profesní C.V. očekáváme na u: hendrychova@consultants.cz nebo faxem: SC-51887/3 Noviny do každé domácnosti Inzerujte v projektu Český domov náklad více jak měsíčně pokrytí 70 % území ČR distribuce přímo do schránek nejlevnější inzerce Info telefon: , mobil:

6 6 B ezen Informace z kraje Modrý sloup propojí Šumavu a Bavorsko Z novuotev ení historického hrani ního p echodu Modrý sloup u Modravy v jedné z nejkrásn jších ástí Šumavy p ipravuje Správa národního parku ve spolupráci s obcí Modrava a lze ským krajem. Tyto t i subjekty už odsouhlasily harmonogram jednotlivých krok a dohodly se na spolupráci p i otevírání cesty k Modrému sloupu i hrani ního p echodu jako takového, v etn nutných technických opat ení. lze ský kraj vítá snahu o otev ení turistické stezky na Modrý sloup, která by odhalila dosud skryté krásy údolí pod I nformace o p íprav na využití prost edk Evropské unie v letech a mnoho dalších, které souvisejí s turismem, získali majitelé a provozovatelé kemp na pravidelném každoro ním setkání s nám stkyní hejtmana pro oblast cestovního ruchu Olgou Kal íkovou. Sch zka, jejímž cílem bylo informovat mimo jiné o innosti kraje a jeho propagaci, se uskute nila 22. února a zástupci kraje tu také hovo ili o nov vydaném Katalogu ubytování v lze ském kraji. U ž deset let pomáhá lidem v nouzi a n kdy i zachra- uje životy Linka d v ry a psychologické pomoci v lzni. Je to jediné nonstop pracovišt v lze ském a Karlovarském kraji, které nabízí okamžitou anonymní, akutní a bezbariérovou Kraj radí kempa m rvní aktivity Evropské kancelá e lze ského kraje byly ve znamení p ípravy nového programovacího období a poskytování informací o harmonogramu a náplni jednání s Evropskou komisí o regionálních opera ních programech. V t chto týdnech Linka d v ry pomáhá už 10 let Bruselské okénko pomoc lidem a d tem v tíživé životní i krizové situaci formou telefonické intervence i osobní návšt vy. Dlouhodob podporuje také lidi osam lé, staré, nemocné a handicapované i p i b žných lidských starostech. Za 10 let prob hlo více než 46 tisíc kontakt a linka d v ry se stala nedílnou sou ástí psychosociální sít obou region. Aktuálním cílem pomoci je stabilizace stavu volajícího a snížení nebezpe í, že se krize bude prohlubovat. V dlouhodobém horizontu se pak pracovníci linky snaží s klientem hledat východisko z jeho obtížné situace. V p ípad pot eby navigují klienty na další psychosociální a zdravotní sí, slouží jako informa ní servis pro odborníky v této oblasti, mají zmapovaný lze ský a Karlovarský kraj a vytvo enou databázi kontakt. Aby vyhov li pot ebám mladších klient, nabízejí i internetové poradenství. Odbornost práce je zajišt na kvalitním výb rem pracovník, vzd láním v telefonické krizové intervenci, dob e fungujícím intervizním a supervizním systémem. lze ská linka d v ry má také osv d ení o kvalit poskytovaných služeb od eské asociace pracovník linek d v ry. Na sklonku lo ského roku linka d v ry navázala úzkou spolupráci s Terénní krizovou službou Diecézní charity v lzni. V naléhavých p ípadech tak pomoc m že poslat blíže k lidem. Linka d v ry d kuje všem partner m za pomoc a podporu innosti, hlavn Magistrátu m sta lzn a lze skému kraji. V rámci oslavy výro í založení linky d v ry se v lzni ve dnech uskute nil v prostorách Krajského ú adu lze ského kraje celorepublikový odborný seminá eské asociace pracovník linek d v ry. se definují parametry regionální politiky Evropské unie a vymezují se kompetence. Vzniká Rada Regionu soudržnosti Jihozápad (lze ský a Jiho eský kraj) a sestavují se týmy pro negociace s Evropskou komisí. V této souvislosti Evropská kancelá lze ského kraje v Bruselu iniciovala vznik vým nné platformy v rámci Týdne eských region, jenž prob hne v ervnu ve Výboru region v Bruselu. M ly by se zde setkat regiony, jež jsou p íjemci pomoci Cíle 1 a vym ovat si know-how, jak nejen dob e vyjednat vstupní podmínky, ale rovn ž programy dob e spravovat. rost edky z fond EU ur ené eské republice v p íštím sedmiletém období budou historicky nejvyšší a z ejm v takovém objemu i poslední. I když regionální opera ní programy p edstavují pouze 12% celkové ástky soudržnosti, zavazují nás tyto prost edky k maximální profesionalit aú elnému využívání. V Bruselu je d ležité být vid t. Jednou z hlavní cest jsou setkání s klí ovými Luzným a zp ístupnila b žným turist m vrchol Luzného, uvedl hejtman lze ského kraje etr Zimmermann. editel správy Národního parku a Chrán né krajinné oblasti Šumava Alois avli ko zd raznil, že cesta na Modrý sloup je p ímo symbolická pro možnost sledování procesu zániku a obnovy ekosystém, k n muž práv v této oblasti výrazn došlo a který jinde než v národních parcích není k vid ní: Vyváženost ochrany p írody, poznání, turistiky a rozvoje zázemí v nástupních místech se p ímo nabízí v této ásti Šumavy. Nikde jinde nem že být ukázána na dostate né ploše divoká krása a život p írody návšt vník m. rezentace obou národních park a sousedících obcí díky každodenním kontakt m obyvatel a návšt vník nech je d kazem, ekl avli ko. echod v oblasti B ezníku je od roku 1992 tématem horkých diskusí na eské i bavorské stran. Tradi ní obchodní cesta a hrani ní p echod tu fungovaly do roku Modrý sloup leží mezi turistickými p echody Gsenget u rášil a Bu ina u Kvildy t sn pod hrani ní horou Luzný. ístup k p echodu se nachází v klidovém a mimo ád- T oto sdružení iniciovalo na podzim roku 2005 vznik firmy racovní Sobota, která nabízí zahradnické a úklidové práce. Tato firma nabízí na otev eném trhu práce své služby a p itom zam stnává ty klienty Ledovce, kte í dob e zvládli výcvikové programy v Terapeutickém centru Ledovec a cht jí ud lat další krok k samostatnému životu, vysv tluje nám stkyn hejtmana Olga Kal íková. n zachovalém p írodním území Luzenské slat mezi horami Špi ník a Malá a Velká Mokr vka. Je tu nap íklad unikátní svahové rašeliništ a hnízdní oblast tet eva hlušce, který je kriticky ohroženým druhem. Rozhodující pro definitivní variantu bude vliv na stav ekosystém a rozsah nutných technických opat ení. Všechny aspekty posoudí správní ízení, které by m lo být ukon eno zhruba v polovin letošního roku. Tak by bylo možno dodržet ministerstvem životního prost edí již navržený termín zkušebního provozu k Hejtman p edal krajské Zlaté erby restižní ceny Zlaté erby p edal hejtman lze ského kraje etr Zimmermann ve st edu 1. b ezna finalist m krajského kola sout že. V letošním klání, jehož první ro ník uspo ádal Svaz m st a obcí R již v roce 1999, byly hodnoceny subjekty ve t ech kategoriích nejlepší webové stránky m sta, obce a nejlepší elektronická služba. V t chto skupinách získali v lze ském kraji ocen ní stránky m st Rokycany, Nýrsko a B lá nad Radbuzou, mezi obcemi se umístily N m ovice, Kasejovice a Dolní Lukavice. Zvláštní Cenu ve ejnosti si odnesl Karel Ferschmann, starosta vyznamenaných N m ovic. Jejich oficiální stránky dominovaly i v kategorii nejlepší webové stránky obce. Novým hlediskem hodnocení webových prezentací v letošním D ro níku bylo kritérium týkající se elektronické ú ední desky v souvislosti se sou asným platným správním ádem. Za každý kraj se celostátního kola ú astní maximáln t i p edstavitelé, a to držitelé prvního místa v každé kategorii. lze ský kraj tak budou prezentovat Rokycany, N m ovice a Vochov (nejlepší elektronická služba). Cílem sout že je podpo it modernizaci místní a regionální ve ejné správy prost ednictvím rozvoje informa ních služeb poskytovaných ob an m s využitím internetu a ostatních elektronických médií. Dotace jsou i na vodu otace ve výši tém 22 milion korun na ochranu vod a pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou schválili pro žadatele z ad obcí zastupitelé lze ského kraje. Do stanoveného termínu jsme obdrželi celkem 16 žádostí, z toho jsme vyhov li sedmi z nich, íká radní pro oblast životního prost edí Boris Kreuzberg. Nejv tší ástku, 3,5 milionu korun, získala obec Rybnice na istírnu odpadních vod, na stejnou akci, rozší enou ješt o budování kanalizace, dostal Ko ov 3 miliony. Nýrsko si vylepší rozpo et o dva miliony na rekonstrukci kanalizace v Hadravské tvrti. Necelé 3 miliony získali na stejnou akci i ve Strážov. racovní Sobota zam stnává postižené Se zajímavým projektem, který má pomoci zdravotn handicapovaným lidem za lenit se do spole nosti, p išlo sdružení Ledovec. Náplní jeho innosti je poskytovat podporu lidem s duševním onemocn ním i mentálním handicapem. Jsme p esv d eni, že podpora integrace lidí se zdravotním omezením formou sociální firmy a terénních dopl kových služeb je mnohem vhodn jší než jejich izolace v ústavech. Z toho d vodu velice usilujeme o to, aby firma racovní Sobota dob e zvládla sv j rozjezd a vybudovala si na trhu pozici, díky níž bude moci nejen poskytovat dobré a cenov p ív tivé služby zákazník m, ale i nabízet možnost integrace dalším aktéry evropské politiky, které jsou p ínosné pro získání ucelených a p esných klient m našeho sdružení, dopl- uje nám stkyni Martin Fojtí ek ze Sdružení Ledovec. V sou asné dob firma nabízí práci jedné pracovní skupiny (vedoucí skupiny, 2 pracovníci, pracovní asistent) p i úprav ploch (výhraby, sekání), vyklízení a úklidech (v etn odvozu odpadu), pr klestech a kácení a (ve spolupráci s dalšími patronátními zahradnickými firmami) i p i realizaci výsadeb, úpravách terénu atd. racovní Sobota už nyní pravideln pe uje o úklid Borského parku a Homolky, realizovala již likvidaci nálet a úklid h bitova u Všech svatých na Roudné, pomáhala p i podzimích výhrabech na informací o evropské politice soudržnosti. N kolik jednání již prob hlo, Vinicích, úpravách terénu na novém úseku dálni ního obchvatu. Díky zam stnávání osob se zdravotním postižením nabízí také firma podnik m výhodu náhradního pln ní (pro podniky s více než 25 zam stnanci, které nezam stnávají povinná ty i procenta osob se zdravotním postižením). Máte-li zájem o služby této sociální firmy i jen o nezávazné informace, obra te se na Ledovec nebo p ímo na Milana Sobotu, vedoucího firmy (tel: , pracovni.sobota@seznam.cz). Web firmy je nap. s komisa kou pro regionální politiku Danutou Hübner nebo s n kterými vysokými p edstaviteli Evropské komise. Na duben lze ský kraj p ipravuje slavností zahájení innost bruselské kancelá e, jež prob hne v prostorách Stálého zastoupení eské republiky p i EU. i této p íležitosti bude mimo jiné p edstaven klí ový projekt T etího železni ního koridoru raha-norimberk, jenž bude význa n ovliv ovat rozvoj lze ského kraje. Úzké vztahy kraj navázal s partnerským britským regionem East Midlands, na jehož p íklad si m žeme otestovat interregionální spolupráci v Evropské unii. Samoz ejmá je úzká sou innost jednotlivých eských krajských zastoupení v Bruselu. Nemén d ležitá je ale i práce v lze ském kraji. Ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou lze ského kraje jsou ujas ovány rozvojové priority kraje. KAREL LIZEROT, VYSLANEC LZEŇSKÉHO KRAJE V BRUSELU

7 Kultura 7 B ezen edstavujeme kulturní organizace z izované lze ským krajem Muzeum jižního lze ska v Blovicích C enu Osobnost roku, jedinou ve výtvarném um ní, která je srovnatelná s divadelními Cenami Thálie i filmovými eskými lvy, p ipravila letos již po tvrté Galerie Klatovy/Klenová. Každý rok galerie osloví historiky um ní, kritiky, editele muzeí a galerií s prosbou, aby zhodnotili nejvýznamn jší po iny na naší výtvarné scén uplynulého roku, vysv tluje radní pro oblast kultury Martin Baxa. Letos cenu získal malí Jan Merta za dvojici retrospektivních výstav v Moravské galerii v Brn a ve Východo eské galerii v ardubicích. Cena mu byla p edána 18. února na slavnostním ve eru, který Galerie Klatovy/Klenová každoro n po ádá v klatovském Kin Šumava v Klatovech. Cenu p edaly editel galerie Marcel Fišer a klatovská roda ka Ester Ko i ková, která v druhé ásti ve era vystoupila se svými šansony. Kompletní výsledky ceny jsou publikovány v o átky muzejní innosti v Blovicích spadají do roku 1913, kdy z iniciativy editele blovických škol Františka Raušara byl p i místním okrašlovacím spolku založen muzejní odbor. V roce 1936 se stal muzejní odbor lenem Svazu eských muzeí v raze. Vlastiv dné sbírky z Blovic a z okolních obcí byly postupn shromaž ovány a uloženy v byt Františka Raušara. František Raušar umírá roku 1941 a jeho posledním p áním bylo odkázat veškerý majetek m stu za ú elem z ízení muzea. vodn m stské Raušarovo vlastiv dné muzeum rozší ilo v šedesátých letech svoji p sobnost na oblast jižního lze ska. Roku 1976 bylo muzeum p ejmenováno na Okresní muzeum lze - jih se sídlem v Blovicích. ostupn nashromáždilo a zp ístupnilo ve ejnosti bohaté sbírky archeologické, národopisné, um leckopr myslové, výtvarné a literárn historické adou výstav a expozic. Rok 2000 se stal historickým mezníkem v d jinách muzea. To získalo do majetku k muzejním ú el m zámek Hradišt spolu se zámeckým parkem. Vnit ní ást objektu prošla celkovou rekonstrukcí, byl restaurován kazetový strop a zapo aty p ípravné práce na restauraci zámecké kaple. Rok 2002 tak p inesl dlouho o ekávané otev ení a zp ístupn ní zámku ve ejnosti ásti jeho historických expozic a výstavních síní. Granty pomohou zachovat unikátní p ehlídky G rantový program v oblasti kultury pro rok 2006 vyhlásil lze ský kraj. O podporu mohou žádat zájemci na projekty v oblastech divadlo, hudba a tanec, výtvarné um ní, literatura, audiovize (film, foto, nová informa ní média), kulturní d dictví a také na postupové p ehlídky neprofesionálních um leckých aktivit. Forma p id lování dotací se stává v oblasti ve ejné správy samoz ejmostí má pomoci povzbudit iniciativu lidí, kte í by bez finan ní podpory nedokázali akce v oblasti kultury zaplatit. Když je dobrý projekt, kraj rád pom že v rámci konkrétního grantového programu, vysv tluje Vladimír Líbal, vedoucí odd lení kultury krajského ú adu lze ského kraje. Žadatelé mohou podávat r zn finan n náro né projekty, limitující jsou však prost edky, které kraj uvolní, takže v tšinou je nutné spolufinancování projektu ze strany žadatele. Není vylou eno, že n který projekt bude financován stoprocentn krajem zkušenost ale napovídá, že spolufinancování ze strany žadatele je preferováno p i výb ru žádostí o dotaci. Specialitou letošního grantu je podpora postupových p ehlídek neprofesionálních um leckých aktivit. Jde o unikátní systém p ehlídek ochotnických divadelních soubor, v celé Evropské unii je jen u nás. Na místní a krajské úrovni je chce finan n podpo it kraj, protože ministerstvo už v tomto roce zaplatí pouze celostátní kolo a my nechceme, aby tato zajímavá aktivita v regionu zanikla, uzavírá V. Líbal. Více informací v etn žádostí a formulá najdete na webu kraje: - uzáv rka žádostí je Finan ní prost edky budou k erpání po schválení radou (v dubnu) nebo zastupitelstvem (v ervnu). galerijním asopise ARS. Jan Merta m l dlouho v eském prost edí ambivalentní pozici autora, za kterým stojí významní kuráto i, vystavuje v zahrani í (zastupuje jej kolínská Galerie Johnen + Schöttle), ale širší ve ejnost o n m moc neví a velká muzea jeho práci pon kud opomíjejí, up es uje editel Galerie Klatovy/Klenová Marcel Fišer. Na první opravdu velké výstavy si Jan Merta musel po kat až do doby, kdy dva z kurátor stanuli v ele významných muzejních institucí (Marek okorný v Moravské galerii v Brn, Martin Dostál ve Východo eské galerii v ardubicích). Tiché a soust ed né kvality Mertovy tvorby jako by zárove vytvá ely ur itou bariéru, která brání v hlasitém uznání její výjime nosti, napsal Marek okorný. Úsp ch v anket Osobnost roku potvrzuje, že tato výstava kone n uvedla Mertu v širší známost, p edstavila ho jako vysokou kvalitu, soum itelnou s vrcholnými projevy eského Galerie Klatovy/Klenová Hvězdárna v Rokycanech Muzeum a galerie severního lzeňska v Mariánské Týnici Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech Muzeum Českého lesa v Tachově Muzeum Chodska v Domažlicích Muzeum jižního lzeňska v Blovicích Muzeum Šumavy Sušice Stálá divadelní scéna Klatovy Studijní a vědecká knihovna lzeňského kraje Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech Západočeská galerie v lzni Západočeské muzeum lán výstavní innosti rok 2006 Výtvarnou cenu Osobnost roku získal Jan Merta Cenu Janu Mertovi p edala moderátorka Ester Ko i ková. František Jaroslav Vacek Kamenický - život a dílo Doba trvání: Kostel sv. Jana Evangelisty fotografie z opravy vnějšího pláště Doba trvání: Veselé Velikonoce Doba trvání: Stanislav Bukovský naivní realismus regionu Vernisáž: v hod. Doba trvání: Vladislav Rupert péče o sbírkový fond muzea v roce 2005 Drahomíra Synáčová fotodokumentace Doba trvání: ohádky a pověsti na zámku Doba trvání: Řemesla na Blovicku Doba trvání : Obrazy avel Jirsa Vernisáž: v hod Doba trvání: Grafika šperky Jana Vacková, Dagmar Česáková Vernisáž: v hod. Doba trvání: Vánoce na zámku Doba trvání: Muzeum jižního lzeňska v Blovicích zámek Hradiště 1, Blovice tel: , muzeum@muzeum-blovice.cz Otevírací doba muzea: květen září: út ne hod. říjen duben: út pá hod. Vstupné: dospělí expozice 20,- Kč výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16) expozice 15,- Kč výstavy 15,- Kč rodinné vstupné 2 okruhy 90,- Kč prohlídky organizované školou 1 okruh/1 žák 8,-Kč 2 okruhy 16,-Kč hromadné vstupné s průvodcem 1 okruh 20,-Kč 2 okruhy 30,-Kč Kraj bude na mnichovském letišti lovit turisty i prosincové návšt v eského konzulátu v Mnichov nabídl náš konzul lze skému kraji spolupráci, která bude sm ována na propagaci kraje v této ásti Bavorska. Jedná se o velmi lukrativní prostory mnichovského mezinárodního letišt, kde chceme v jednotlivých krocích postupn p edstavovat náš region. rvní akcí bude odborný seminá o lze ském kraji jako atraktivním a moderním evropském regionu, který se uskute ní 13. b ezna v areálu letišt. Tady budeme náš kraj p edstavovat jako velmi zajímavou destinaci z pohledu cestovního ruchu, která je schopna zajistit turist m i dostate né zázemí, íká nám stkyn hejtmana Olga Kal íková. Seminá e se zú astní firmy, hotelié i a ostatní podnikatelé v cestovním ruchu, kte í se p edstaví zástupc m n meckých cestovních kancelá í a bavorským noviná m. V ím, že se na seminá i poda- í navázat podnikatel m v oblasti cestovního ruchu z obou stran hranice spolupráci, která bude prosp šná všem zú astn ným. Na toto setkání navážeme za átkem dubna, kdy se zú astníme otev ení zastoupení CzechInvestu v Mnichov. Tam chceme p edstavit inovovaný materiál o investi ních zónách v lze ském kraji, který mapuje aktuální investi ní možnosti v našem regionu pro n mecké firmy a podnikatele, pokra uje Olga Kal íková. Dalším krokem p i propagaci kraje v Mnichov bude využití eské restaurace na stadionu, kde se v ervnu uskute ní mistrovství sv ta ve fotbale. Návšt vník m mistrovství budou moci nabízet své produkty i podnikatelé z lze ského kraje, plánovány jsou i výlety do krajského m sta spojené s návšt vou pivovaru a podobn. oslední fází propagace kraje v Mnichov bude využití plochy na letišti k celoro ní prezentaci všeho zajímavého, co m že náš kraj návšt vník m ze zahrani í nabídnout. Druhé nejv tší n mecké letišt ro n odbaví statisíce cestujících, které tímto zp sobem chceme nalákat k návšt v našeho regionu, uzavírá nám stkyn Kal íková. RED um ní dvacátého století a respektovanou i v mezinárodním kontextu. Krajský úřad lzeňského kraje. O. BOX 313, Škroupova 18, lzeň elektronická adresa: posta@plzensky-kraj.cz telefon spojovatelka: provolba: ; fax: úřední hodiny pondělí , středa ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU: Ředitel KÚK Mgr. Jiří Leščinský odbor kancelář hejtmana Bc. Alena Šatrová alena.satrova@plzensky-kraj.cz odbor kancelář ředitele pověřena řízením Mgr. Drahomíra Janoušková drahomira.janouskova@plzensky-kraj.cz odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad Ing. Jan Nový jan.novy@plzensky-kraj.cz odbor cestovního ruchu a propagace Bc. Tomáš Kotora tomas.kotora@plzensky-kraj.cz odbor informatiky Bc. Václav Koudele vaclav.koudele@plzensky-kraj.cz odbor ekonomický Ing. Roman Reiser roman.reiser@plzensky-kraj.cz odbor regionálního rozvoje Ing. arch. Miloslav Michalec miloslav.michalec@plzensky-kraj.cz odbor životního prostředí Mgr. Vladimír Dlouhý vladimir.dlouhy@plzensky-kraj.cz odbor majetku Ing. Alena Hemrová alena.hemrova@plzensky-kraj.cz odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková jaroslava.havlickova@plzensky-kraj.cz odbor kultury a památkové péče Mgr. Vlasta Frouzová vlasta.frouzova@plzensky-kraj.cz odbor sociálních věcí a zdravotnictví Bc. Erika Kunešová erika.kunesova@plzensky-kraj.cz odbor dopravy a silničního hospodářství Ing. Jaroslav Vejprava jaroslav.vejprava@plzensky-kraj.cz odbor krizového řízení Ing. Milan Řihošek milan.rihosek@plzensky-kraj.cz odbor právní JUDr. Blanka Žižková blanka.zizkova@plzensky-kraj.cz útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral milan.zaoral@plzensky-kraj.cz odbor fondů a programů EU Ing. Eva Jindrová eva.jindrova@plzensky-kraj.cz

8 8 B ezen Zajímavosti S FOTOHÁDANKA právnou odpov dí na minulou hádanku byl zámek Hradišt v Blovicích. V místech dnešního zámku na Hradišti stávala tvrz, prvn uvád ná roku at ila rodu Hradiš ských z Ho ovic, kte í vlastnili též dv r a ves Hradišt s adou okolních vsí. Hradiš ské panství náleželo od roku 1618 rodu Karl ze Svárova. o t icetileté válce se uvádí jako držitel tvrze Maxmilián hrab z Gutenštejna. Koncem 17. století se stal držitelem Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokn p estav t. Od roku 1728 se dostalo panství odkazem Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolovrat a roku 1741 rokopu Krakovskému. Roku 1775 za Josefa hrab te Krakovského z Kolovrat byl zámek upraven v pozdn barokním stylu. Od roku 1824 se stává majitelem hradiš ského, b eznického a merklínského panství hrab Hanuš z Kolovrat.Ten dal z ídit ve východní ásti ásti zámku Hradišt roku 1853 kapli sv. Ond eje. V roce 1873 byl celý hradiš ský zámek p estav n Eduardem állfym z Erdödu dle starších návrh J. F. Jöndla ve slohu anglické gotiky. Roku 1918 koupil hradiš ské panství hronovský továrník Adolf Klikar, který ho držel až do roku oté byl objekt p izp soben pot ebám zem d lského školství. V roce 2000 byl zámek p edán do majetku okresního muzea. Zámecký park Nedílnou sou ástí zámku Hradišt je zámecký park o rozloze 4,8 ha. Je z ásti lemován ekou Úslavou, do níž se vlévá voda z mlýnského náhonu a voda z potoka, který tvo í v parku meandry. ark byl pravd podobn založen kolem roku Velké zm ny zaznamenal za hrab te Hanuše Kolovrata a p edevším v letech za hrab te Eduarda állfyho, který dal park upravit ve slohu anglickém. Došlo k výsadb nových strom, z ídily se vodotrysky, vodopád, rybní ek s ostr vkem, besídky, ve sklenících se p stovaly vzácné tropické kv tiny. ark dnes zdobí mnoho r zných strom a k ovin dosahujících zna ného stá í a p edevším majících vysokou historickop írodov dnou hodnotu. Ze správných odpov dí jsme vylosovali t i výherce, kte í obdrží pozornost od Krajského ú adu lze ského kraje. Jsou jimi: Jana e inová, Klášter; Václav Kotáb, Dlažov; Martina Velleková, Dýšina. Tentokrát chceme znát název m sta na fotografii. ište na adresu: lze ský kraj redakce, Husova 29, lze, plzen@consultants.cz. Tip na výlet po kraji řírodní památka Krasíkov T entokrát vás chceme pozvat na výlet do okresu Tachov, konkrétn na vrch Krasíkov nedaleko Konstantinových Lázní. Nachází se v katastrálním území obce Kokašice, v nadmo ské výšce m, jeho vým ra iní 4,24 ha. Vrch Krasíkov je tvo en t lesem edi ových hornin t etihorního stá í. Spontánní vývoj lesních ekosystém byl razantn p erušen v souvislosti s budováním opevn ného sídla Švamberk v 1. polovin 14. století. Rozsáhlé odlesn ní znamenalo ve svém d sledku zánik p vodních les. Za prohlídku stojí z ícenina hradu, která je celoro n p ístupná, výlet je možné rozší it o návšt vu blízkého Ov ího vrchu s rotundou a památníkem ob tí selských bou í. Oba vrchy jsou sou ástí nau né stezky s informa ními tabulemi. Mladí sportovci si vyzkoušeli olympiádu R eprezentanti lze ského kraje bojovali se svými vrstevníky z celé republiky na II. zimní Olympiád d tí a mládeže R Ta se uskute nila ve dnech ledna v Královéhradeckém kraji. Hostitelem bezmála tisíce mladých sportovc se staly Špindler v Mlýn, Vrchlabí, Trutnov, Dv r Králové a další sportovní areály východních ech. Naše výprava pat ila k t m mén po etným, ale p esto se na hrách neztratila, íká 1. nám stek hejtmana lze ského kraje pro oblasti školství, mládeže a sportu Václav ervený a dodává: lze ský kraj ú ast zorganizoval a také podpo il významnou finan ní ástkou. Cht l bych pod kovat všem ú astník m z ad mladých sportovc za vzornou reprezentaci kraje. Dík pat í také jejich rodi m, u itel m a editel m škol, které navšt vují, i p edstavitel m krajských sportovních svaz a trenér m. K atmosfé e her p isp la také ú ast významných eských sportovc, nap íklad Jeriové, aul, Martince, Dopity a dalších, kte í jako vlajkonoši p ivedli své krajské výpravy na zimní stadion v Hradci Králové. lze skou výpravu v po tu 50 sportovc, 11 trenér a 2 vedoucích výpravy vedl bývalý vynikající hokejista Vladimír Bedná, ú astník t í mistrovství sv ta, jednou mistr sv ta a jednou st íbrný z OH v Saporu v roce Nejvíce bod pro lze ský kraj získali závodníci v alpském lyžování, a to zejména zásluhou Valentiny Volopichové z 31. ZŠ lze, která si dom p ivezla zlato za slalom Super G a st íbro za ob í slalom v kategorii mladších žáky. Ve starších žácích se pyšnil bronzovou medailí Jan Henig ze Sportovního gymnázia v lzni za ob í slalom. Cenné body p inesla naší výprav také svým 4. místem ve slalomu mladších žáky Tereza Karešová ze Sportovního gymnázia v lzni. Druhým nejúsp šn jším sportem bylo pro výpravu lze ského kraje klasické lyžování, kde zazá- il zejména žák ZŠ Chodov Lud k Keller, když vybojoval zlato v b hu na 2 km klasicky a 4. místo v b hu na 2 km volnou technikou. V kategorii starších žáky byla nejlepší Vendula Janoušková ze Sportovního gymnázia v lzni, která obsadila 4. místo na 3 km volnou technikou, 5. místo ve štafet 3 x 2 km klasicky spolu s Annou Šambergerovou a Terezou Vališovou a 6. místo v b hu na 3 km klasicky. Ani v dalších sportech nechyb li zástupci naší výpravy mezi nejlepšími, v krasobruslení se jako 5. mezi mladšími žákyn mi umístila Magdalena Roušavá a stejné místo získal mezi snowboardisty etr Boh nek. Také hokejisté lze ského kraje, kte í skon ili šestí, podali vynikající výkon a sehráli n kolik vít zných zápas. Rybá i se utkají o lze skou udici Ojedin lá akce, jež nemá v kraji obdoby a kterou podporuje lze ský kraj prost ednictvím fond EU, se uskute ní 23. dubna na Boleveckém rybníce v lzni. Nový rybá ský závod, na který už se p ihlásili i ú astníci ze zahrani í, si klade za cíl nabídnout zábavu, nap tí i pou ení pro širokou ve ejnost. J edná se o prestižní závod v lovu ryb udicí, kterého se m že zú astnit maximáln 300 závodník z celé eské republiky i ze zahrani í. Je pro n p ipraven mimo ádný sportovní zážitek ohodnocený na prvním míst osobním automobilem. Zajímavé ceny jsou p ipraveny i pro dalších 149 sout žících. Navíc budou ocen na také firemní družstva složená ze 3 závodník, vysv tluje za po ádající místní organizaci eského rybá ského svazu lze 3eCity Ond ej Svoboda. Spolupo adatelem je i Správa ve ejného statku m sta lzn. Závod se uskute ní na t i sm ny, losování míst bude provedeno elektronicky se zajišt ným notá ským dozorem. Také celý pr b h závodu a jeho vyhodnocení zkontroluje státní notá. Doprovodný program za íná už v sobotu 22. dubna. Krom rybá ských atrakcí pro diváky bude pro závodníky umožn no vyzkoušet si revír a na ve erní as je p ipravena spole ná zábava s vým nou zkušeností. Více podrobností o akci v etn možnosti p ihlášení lze získat na internetových adresách: www. rybariplzen.cz nebo lze ský kraj, m sto lze a lze ský razdroj na veletrhu cestovního ruchu Holiday World Spole né úsilí partner p ináší ovoce v prezentaci kraje DAVID HRDINA o lo ském mimo ádném úsp chu spole né expozice se lze ský kraj, m sto lze a lze ský razdroj rozhodly znovu oslovit návšt vníky veletrhu cestovního ruchu Holiday World. V levém k ídle r myslového paláce na pražském Výstavišti tak op t p ivítaly návšt vníky pivem, specialitami a hlavn širokou nabídkou atraktivních destinací u stánku v podob tradi ní eské hosp dky. okra ujeme v úsp šné spolupráci s našimi partnery, což dokazuje i letošní spole ná prezentace. V ím, že nejenom ú ast na tomto veletrhu, ale i další aktivity lze ského kraje sv d í o otev enosti našeho regionu pro tuzemské i zahrani ní návšt vníky a naší snaze poskytnout ty nejlepší možné služby, íká hejtman lze ského kraje etr Zimmermann. Spole ná v le partner v oblasti turistického ruchu, vyjád ená poprvé b hem lo ského veletrhu Holiday World, našla své konkrétní uplatn ní v koordinované podpo e takových akcí, jakými byly v roce 2005 kv tnové oslavy 60. výro í osvobození lzn americkou armádou nebo sv tová turistická olympiáda v ervenci lze ský kraj a lze ský razdroj podepsaly za átkem roku 2006 deklaraci, která prohloubila spole né aktivity v oblasti cestovního ruchu a rozší ila záb r spolupráce na další aktivity, v etn prezentace regionu v Bruselu. Jednotná propagace regionu je aktuáln udržována a rozši ována propaga ními materiály, které na sebe navazují. Z hlediska obsahu jsou propojeny a tvo í integrující a tematicky vyvážený celek. Z hlediska grafického a vizuálního stylu i vnímání tvo í souvislý komplet. Jsou vydávány vn kolika jazykových mutacích a práv cizojazy ná mutace byla taktéž ocen na, uvádí nám stkyn hejtmana pro oblast cestovního ruchu Olga Kal íková. lze ský kraj realizuje adu projekt z oblasti cestovního ruchu, které jsou podpo eny z grantových prost edk Evropských fond. rost ednictvím odboru cestovního ruchu a propagace každoro n vyhlašuje také podporu v oblasti venkovské turistiky a pro informa ní centra. Vlo ském roce získalo finance 50 projekt v celkové výši 1,5 milionu korun. V oblasti informa ních center bylo vyhodnoceno a podpo eno 27 subjekt a rozd leno tém p l milionu korun. V minulých dnech prob hla v lze ském kraji cyklokonference za ú asti dalších kraj a zástupc státních orgán i nadací. V b eznu 2006 uspo ádá kraj seminá s názvem lze ský kraj jako moderní evropský region v prostorách kongresového centra Municon na mnichovském letišti a také prezentaci na mezinárodním kongresu ASTA v raze. Na podzim po ítáme s realizací dalšího ro níku Veletrhu cestovního ruchu lze ského kraje v lzni, který m l v minulosti velký ohlas, uzavírá O. Kal íková. Noviny Krajského úřadu lzeňského kraje vydává lzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. vydavatel Jan Čížek ( , cizek@consultants.cz) šéfredaktor David Hrdina ( , hrdina@consultants.cz) Krajský úřad lzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce Redakční rada: Bc Alena Šatrová ( ); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková DT avel Huml ( , huml@consultants.cz) inzerce Ing. František Trávníček ( , travnicek@consultants.cz) adresa redakce: Husova 29; lzeň, tel./fax: , plzen@consultants.cz adresa vydavatele: Na oříčí 8, raha 1, tel: , tel/fax: distribuce výtisků zdarma tiskne VLTAVA-LABE-RESS, a. s. náklad výtisků ověřen auditorskou společností ABC Registrováno pod číslem MK ČR E 14873