DIPLOMOVÁ PRÁCE DAVID HAROK. ŽILINSKÁ UNIVERZITA V ŽILINĚ Elektrotechnická fakulta Katedra telekomunikací a multimédií. Studijní obor: TELEKOMUNIKACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIPLOMOVÁ PRÁCE DAVID HAROK. ŽILINSKÁ UNIVERZITA V ŽILINĚ Elektrotechnická fakulta Katedra telekomunikací a multimédií. Studijní obor: TELEKOMUNIKACE"

Transkript

1 Navržení optimální frekvence vysílacího pásma navigačních prostředků letecké dopravy v souvislosti s výstavbou nové paralelní vzletové a přistávací dráhy na letišti Praha-Ruzyně DIPLOMOVÁ PRÁCE DAVID HAROK ŽILINSKÁ UNIVERZITA V ŽILINĚ Elektrotechnická fakulta Katedra telekomunikací a multimédií Studijní obor: TELEKOMUNIKACE Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Ján Dúha, PhD. Stupeň kvalifikace: inženýr (Ing.) Datum odevzdání diplomové práce: ŽILINA

2

3 Abstrakt Práce popisuje kompletní proces koordinace kmitočtů rádiového spektra. Zaměřuje se na spektrum letecké radionavigace a na reálné situaci, na letišti Praha- Ruzyně, stanovuje kmitočty pro zařízení ILS, které zde bude umístěno v souvislosti s výstavbou nové paralelní dráhy.

4 Anotační záznam Názov práce: Navržení optimální frekvence vysílacího pásma navigačních prostředků letecké dopravy v souvislosti s výstavbou nové paralelní vzletové a přistávací dráhy na letišti Praha-Ruzyně Priezvisko a meno: Harok David akademický rok: 2008/2009 Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikácií a multimédií Počet strán: 59 Počet obrázkov: 19 Počet tabuliek: 15 Počet grafov: 1 Počet príloh: 3 Použitá lit.:. 16 Anotácia v slovenskom (českom) jazyku: Práce popisuje na základě konkrétní reálné situace koordinaci kmitočtů leteckého radionavigačního spektra v souvislosti s přidáním prvku do systému. Zabývá se určením optimálního pracovního kmitočtu navigačního zařízení ILS pro budoucí paralelní dráhu 06R/24L na letišti Praha-Ruzyně. Určení kmitočtů je provedeno z hlediska požadavků na koordinaci v rámci jedné radiokomunikační služby a koordinaci z hlediska rušení radiokomunikační službou ze sousedního kmitočtového pásma. Je zde rovněž popsán administrativní proces přidělení kmitočtu, proces národní a mezinárodní koordinace. Anotácia v cudzom jazyku ( angl. resp. nemecký): Thesis describes process of coordination of aeronautical radio navigation frequency on real situation in connection with add the new element in to the system. Defines an optimal frequency of ILS devices which will be installed on Prague Airport on new parallel runway. Defining of frequency is coordinate with the same radio navigation services and other VHF radio communication services. The administration coordination process of frequency assigning on the national and international coordination bases is described too. Kľúčové slová: koordinace, rušení radiového VKV spektra, mezislužbová a vnitroslužbová koordinace, radionavigační zařízení, Vedúci práce: doc. Ing. Ján Dúha, PhD. Recenzent práce:... Dátum odovzdania práce:

5 Obsah ÚVOD ÚLOHA ANTÉNY V RADIOKOMUNIKAČNÍM ŘETĚZCI [1] PARAMETRY ANTÉN [1], [2], [4] Směrová a vyzařovací charakteristika Výkonová hustota vyzařovacího pole Intenzita vyzařování Směrovost Vstupní impedance Účinnost antény Vyzařovací účinnost antény Výkonový zisk Šumová teplota antény RADIONAVIGACE [5], [7] PŘISTÁVACÍ SYSTÉMY OBECNĚ SYSTÉM PRO PŘESNÉ PŘIBLÍŽENÍ ILS [5], [6], [11] VKV VŠESMĚROVÝ MAJÁK VOR (VHF OMNIDIRECTIONAL RANGE) [5], [11] DÁLKOMĚRNÝ SYSTÉM DME (DISTANCE MEASURING EQUIPMENT) KMITOČTOVÉ PLÁNOVÁNÍ [2], [3], [8], KMITOČTOVÁ KOORDINACE VERSUS RÁDIOVÉ RUŠENÍ [9], [10], [12] RUŠENÍ NAVIGAČNÍHO PROSTŘEDKU (ILS) ROZHLASOVÝMI VYSÍLAČI VKV [8], [9], [13] RUŠENÍ NAVIGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ILS ILS [9], [11] RUŠENÍ NAVIGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ILS VOR [8], [11] KOORDINACE [16] ZPĚTNÁ KONTROLA [13] STÁVAJÍCÍ RADIONAVIGAČNÍ ZAŘÍZENÍ, JAKO VÝCHOZÍ PARAMETR PRO UMÍSTĚNÍ PRVKU DO SYSTÉMU LETIŠTĚ PRAHA-RUZYNĚ [14]...33

6 4.2 LETIŠTĚ A NAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY DO VZDÁLENOSTI 200 KM OD ILS PRAHA- RUZYNĚ Letiště podléhající koordinaci Navigační a traťové zařízení podléhající koordinaci KMITOČTOVÁ KOORDINACE SYSTÉMU ILS PARALELNÍ DRÁHY NA LETIŠTI PRAHA-RUZYNĚ STANOVENÍ FREKVENCE ILS PARALELNÍ DRÁHY 06R/24L PRAHA-RUZYNĚ KONTROLNÍ URČENÍ FREKVENCE PRO ILS N POMOCÍ SOFTWARU NEDOKONALOST HLEDÁNÍ FREKVENCE RUČNÍ METODOU OPROTI SOFTWARU MANIF 6.0X PROCES PŘIDĚLENÍ KMITOČTU TESTOVÁNÍ NALEZENÝCH KMITOČTŮ NA RUŠENÍ ZE STRANY VKV RADIOVÉHO VYSÍLÁNÍ...48 ZÁVĚR...50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...52 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ...54 PŘÍLOHOVÁ ČÁST...55

7 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Směrový diagram vysílací antény 2D zobrazení Dva směrové diagramy vysílací antény pro horizontální a vertikální rovinu kartézské zobrazení Náhradní obvod antény Zobrazení kursové a sestupové osy vzniklé průnikem stejných hloubek modulace dvou navigačních tónů 90 a 150 Hz Požadavky na krytí kursového majáku Požadavky na vertikální krytí sestupového radiomajáku Ukázka amplitudové modulace nosné frekvence kursového nebo sestupového majáku Podélný řez sestupovou rovinou s umístěním tří markerů Systém ILS v plné konfiguraci Aktuální stav umístění navigačních prvků ILS na letišti Praha-Ruzyně se zanesením paralelní dráhy a k ní náležících navigačních prvků ILS Letiště podléhající koordinaci Zobrazení posuzovaných letišť a traťových zařízení Znázornění potřebné vzdálenosti pro umístění dvou ILS vysílačů vysílajících na stejném kmitočtu Zobrazení využití kmitočtového spektra a minimální potřebná vzdálenost rozestupu navrhovaného a existujícího ILS zařízení v případě vysílání na stejném kmitočtu Ukázka grafického zobrazení ILS Dresden 109,7 MHz, ve vzdálenosti 112 km od ILS N Zadání vstupních parametrů pro vyhledávání v software MANIF 6.0x Výpis nalezených frekvencí

8 5.4-1 Směrovost ILS vysílacích antén užitých při výpočtu Výpis zadání programu AeroData Výpis výsledku projev rušení typu A1, A2 a B1 pro stanovený kmitočet 108,150 MHz Seznam tabulek Kmitočtová pásma Požadované separační vzdálenosti mezi ILS zařízeními Kategorie přesného přiblížení Seznam kmitočtů podléhajících koordinaci Popis navigačního zařízení ILS letiště Brno Tuřany Popis navigačního zařízení ILS letiště Karlovy Vary Popis navigačního zařízení ILS letiště Pardubice Popis navigačního zařízení ILS letiště Vodochody Popis navigačního zařízení ILS vojenského letiště Kbely Popis navigačního zařízení ILS vojenského letiště Náměšť Popis navigačního zařízení ILS vojenského letiště Čáslav Popis navigačního zařízení ILS letiště Dresden v SRN Výčet traťových navigačních zařízení, které spadají do oblasti 200 km od ILS Praha-Ruzyně Vzdálenost mezi ILS Praha-Ruzyně a ostatními posuzovanými navigačními zařízeními Rozdíly v nalezených kmitočtech

9 Seznam zkratek CAT I, II, III ČTÚ označení pro kategorii letiště pro přesné přiblížení Český telekomunikační úřad DME Distance Measuring Equipment dálkoměrný systém ERP Effective Radiated Power efektivní vyzářený výkon [W] FM frekvenční modulace nosného signálu GP Glide Path sestupový maják ICAO International Civil Aviation Association Mezinárodní organizace pro civilní letectví IEEE Standard Definitions of Terms for Antennas Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství ILS Instrument Landing System Systém přístrojového přiblížení ITU International Telecommunication Union Mezinárodní telekomunikační unie LLZ viz LOC kursový maják LOC Localiser kursový maják NDB Non Directional Radio Beacon nesměrový radiomaják NM Nautical Mile námořní míle (1NM = 1,85 km) UHF Ultra High Frequency kmitočtové pásmo MHz VHF Very High Frequency kmitočtové pásmo MHz VKV velmi krátké vlny, viz VHF

10 Úvod Kmitočtové spektrum je nutno chápat jako přírodní zdroj, který dala příroda lidstvu a je nutno jej vnímat jako ostatní přírodní zdroje, např. uhlí, nafta, plyn, apod. Z hlediska využívání kmitočtového spektra je nutno přijímat takové postupy a nařízení, jež vedou k jeho maximálnímu využití, které je dané stupněm technického poznání a technických možností v místě a čase. Letecká doprava je jedním z uživatelů kmitočtového spektra. Přesto, že je pouze jeho uživatelem, jsou na spektrum určené letecké dopravě kladeny speciální požadavky. Situace, kdy nám zrní televize, se jistě nedá přirovnat k situaci, kdy je letadlo vedeno radiovým paprskem na přistání, a v jedné chvíli letecké palubní přístroje přestanou paprsek, pro jeho vysoké rušení, rozeznávat od šumu. Koordinací kmitočtového spektra se zabývají národní i mezinárodní organizace. Důvodem jednotného přístupu je nejen celosvětová jednota v rozdělení kmitočtového spektra, ale i fyzikální vlastnosti elektromagnetické vlny, jejíž šíření není omezeno geografickými hranicemi státu. Rozvoj letecké dopravy a služeb jako takových si vyžaduje stanovení míry bezpečnosti, která bude provozovateli leteckých společností, letišť a služeb řízení letového provozu dodržována. V souvislosti s tím se rovněž rozrůstají letiště a jejich vnitřní systémy, které tak poskytují větší kapacity pro cestující, letadla, odbavení, atd. Letiště Praha-Ruzyně je v současné době na svém kapacitním maximu. Výstavba terminálů Sever 1 a Sever 2 zvýšila kapacitu letiště až na 25 miliónů cestujících za rok, nicméně dráhový systém je již se současnými 12 mil. cestujících za rok přetížený. K vyřešení kapacitních problémů, stížností na vysoké zatížení okolních obcí hlukem a udržení či zvýšení provozní bezpečnosti, je nutné postavit paralelní dráhu. Tento záměr existuje již od 60. let. V současné době probíhá fáze příprav. Nová dráha si vyžádá rozšíření letištních navigačních systémů o přistávací systém pro přesné přiblížení. Ten má umožnit vykonání bezpečného přiblížení a přistání i za zhoršených meteorologických podmínek. Práce má za cíl stanovit optimální frekvenci přistávacího zařízení pro přesné přiblížení ILS (Instrument Landing System/Systém přístrojového přistání) tak, aby 1

11 nevzniklo riziko rušení ze strany stávajících systémů, či naopak, aby ony nebyly umístěním nového prvku rušeny. Na letišti Praha-Ruzyně budou umístěny dva systémy ILS na plánovanou paralelní dráhu označovanou jako 06R/24L. Je zapotřebí nalézt optimální kmitočet v leteckém navigačním spektru. Z důvodu komplexního přístupu k dané problematice je nutné brát v úvahu možné rušení ze strany navigačních systémů navzájem či VKV radiového vysílání, popsat aktuální stav na letišti Praha-Ruzyně a blízkém okolí a uvést princip činnosti vybraných leteckých navigačních zařízení. Na základě zjištěných skutečností pak určit optimální pracovní kmitočty pro systémy ILS a provést kontrolu pomocí specializovaného softwaru. 1 Úloha antény v radiokomunikačním řetězci [1] IEEE Standard Definitions of Terms for Antennas definuje anténu jako zařízení pro vyzařování nebo příjem rádiových vln. Anténa představuje, vzhledem ke své pozici v radiokomunikačním řetězci, nejjakostnější prvek zesilovač celé radiokomunikační soustavy. Uplatňuje své výběrové hledisko, a to jak výběrem určitého pásma kmitočtů, tak také výběrem určitého směru příjmu. První hledisko je dáno vlastnostmi frekvenčního filtru, druhé souvisí se specifickou vlastností antén přijímat signál z určitého směru více než z ostatních směrovost. Anténa má tedy možnost vybrat pouze určité pásmo kmitočtů a ostatní potlačit tak, aby vylepšila šumové vlastnosti z hlediska klasické radioelektroniky, mimoto má možnost potlačit příjem z nežádoucích směrů, ze kterých přicházejí rušivá elektromagnetické záření, ať již povahy nežádoucí radiové komunikace, nebo skutečného šumu způsobeného nejrůznějšími možnými přírodními či umělými zdroji. Vlastní příspěvek antény k šumu celého řetězce je dán pouze vlastními ztrátami na konstrukci antény, tedy většinou konečnou vodivostí a dále tzv. šumovou teplotou vlastní antény, která je vztažena právě ke směrovým vlastnostem. Tato šumová teplota má tedy fyzikálně jinou povahu, než jsme zvyklí u jiných prvků radiokomunikačního řetězce, kde se jedná především o šum způsobený uvnitř vlastního zařízení. U antény tento šum přichází naopak z míst, která nesouvisí s anténou, a je přijímán váženě podle směrové charakteristiky antény. Šumová teplota antény je chápána jako teplota fiktivního rezistoru na vstupu bezeztrátové nešumící antény, který je zahřátý na tuto teplotu. 2

12 Jinou možností definice antény v radiokomunikačním řetězci je definovat ji jako hraniční element radiokomunikační soustavy, který transformuje elektromagnetickou vlnu vedenou po určitém typu vedení na elektromagnetickou vlnu, která je vyzařována ne přijímána z volného prostoru. Anténu jako pasivní element s těmito vyznačenými vlastnostmi potom chápeme jako lineární symetrický prvek, a proto je možné zaměnit anténu vysílací a přijímací vzájemně. Pochopitelně z hlediska konkrétního využití se tyto antény liší. Existují antény všesměrové nebo naopak úzce směrové. Vysílací antény jsou uzpůsobeny pro maximální vyzáření elektromagnetické energie do prostoru a měly by mít malé vlastní ztráty a dobré přizpůsobení. S ohledem na výkonová hlediska jsou často robustnější konstrukce. Přijímací anténa je spíše konstruována tak, aby splňovala směrové vlastnosti, které daný typ komunikace vyžaduje. S ohledem na téma diplomové práce a jejího zaměření se v textu práce budeme věnovat anténám výhradně vysílacím. 1.1 Parametry antén [1], [2], [4] Klasickým a nejjednodušším rozdělením parametrů antén může být na to jak se anténa chová při měření ve volném prostoru, tedy její geometrie a vlastnosti materiálů ze kterých je postavena, a na hodnoty, které naměříme v případě, že s ní pracujeme jako s části obvodu. Tedy vlastnosti směrové, které jsou dány rozložením elektromagnetických zdrojů po celé její struktuře, a impedanční. Zdroji jsou náboje a v anténách především proudy, které tečou po určitých drahách po tělese antény. Pak poměrem napětí a proudu v místě připojení antény definujeme vstupní impedanci. Tyto proudy jsou podstatou vzniku vyzařované elektromagnetické vlny určitého prostorového uspořádání. Tím tedy anténa vytváří směrové vlastnosti. Změnou impedančních vlastností způsobíme současně změnu směrových vlastností. Vliv má rovněž její umístění v prostoru a konstrukce Směrová a vyzařovací charakteristika Pojem směrová charakteristika používáme v češtině u přijímacích antén, pojem vyzařovací charakteristika u vysílacích. Jedná se o stejnou veličinu popisující směrové vlastnosti antény. Z principů reciprocity a duality obecně plyne, že řada parametrů 3

13 vysílacích a přijímacích antén je záměnná a že odlišnost v jejich využití je spíš v konkrétních požadavcích kladených na uvedené třídy antén. Anténou vyzařované elektromagnetické pole lze ve sférických souřadnicích vystihnout obecným vztahem jψ e E = C Ae a0f( ϑ, ϕ) r kde C obsahuje konstanty prostředí, Ae jψ a0 jkr, je funkce buzení, tedy amplitudy a fáze zdrojové veličiny, F ( ϑ, ϕ) je vyzařovací charakteristika prostorové rozložení vyzařované intenzity pole prostoru ve sférických souřadnicích a amplitudy a fáze vyzařovaného pole na vzdálenost r od antény. e jkr r je závislost Obecná anténa se vyznačuje tím, že velikost jí vysílané elektromagnetické energie je různá v různých směrech. Směrová charakteristika je definovaná jako reprezentace směrových vlastností antény v závislosti na prostorových souřadnicích, vlastnosti určují komplexní intenzitu elektrického pole (amplitudu a fázi) a polarizační vlastnosti. Všesměrová (izotropická) anténa je definovaná jako hypotetická anténa, jejíž vyzařovací vlastnosti nezávisí na směru. Vzhledem ke komplexnosti pojmu (amplitudy, fáze a polarizace) není tato anténa fyzikálně realizovatelná. Pro řadu aplikací se však používá jako reference k popisu vlastností reálných antén. Směrovou charakteristikou izotropického zářiče je kulová plocha. Směrový zářič má výše uvedené vlastnosti podstatně závislé na konkrétním směru, do kterého vysílá. Speciálním typem je takzvaná všesměrová anténa/zářič (např. elementární dipól, elementární smyčka). Důvodem použití směrového zářiče je soustředit vysílací výkon do požadovaného směru. U směrové přijímací antény je zapotřebí zajistit příjem žádaného signálu z požadovaného směru. Vedlejším produktem je potom omezení vlivu nežádoucího signálu z ostatních směrů, mimo směr hlavního vyzařování antény. Směrové vlastnosti antény se nejčastěji znázorňují diagramem poměrné směrovosti. V něm je graficky znázorněna velikost napětí na svorkách antény v závislosti na úhlu, pod kterým dopadá na anténu rovinná vlna s konstantní intenzitou, u zářiče diagram znázorňuje vyzařovací směrové charakteristiky za konstantního napětí na svorkách zářiče. 4

14 Směrový diagram přijímací antény znázorňuje hlavní lalok a laloky postranní, či lalok zadní. Úhel α je většinou definován jako třídecibelová šířka svazku. Mírou směrových vlastností je velikost úhlu, v jehož rozsahu neklesne napětí na svorkách antény o více než 3 db intenzity pole měřeného od osy antény (70,8 %, tj. 50 % pokles výkonu), jedná se o tzv. třídecibelová šířka hlavního svazku. Jednotlivé laloky směrového diagramu přijímací antény jsou odděleny místy minimálního příjmu, kterým se říká směry nulového příjmu. Polohy takového směru lze využít pří potlačení nežádoucího signálu. Potlačení nežádoucího signálu může být větší, je-li anténa k rušivému signálu směrována nulovým směrem i za cenu, že užitečný signál nedopadá ve směru hlavního maxima. U vysílací antény je popis směrového diagramu analogický. Obr Směrový diagram vysílací antény 2D zobrazení hlavní lalok (svazek) postranní laloky zpětný lalok Obr Dva směrové diagramy vysílací antény pro horizontální a vertikální rovinu kartézské zobrazení 5

15 1.1.2 Výkonová hustota vyzařovacího pole Okamžitá hodnota Poyntingova vektoru je definovaná vektorovým součtem s ( t) = e h, kde s je okamžitá hodnota Poyntingova vektoru [W.m -2 ], e je okamžitá hodnota intenzity elektrického pole [V.m -1 ] a h je okamžitá hodnota intenzity magnetického pole [A.m -1 ]. Poyntingův vektor představuje výkonovou hustotu, celkový výkon antény získáme integrací vektoru přes obklopující plochu Intenzita vyzařování Intenzita vyzařování U v daném směru je definovaná jako výkon vyzařovaný anténou do jednotkového prostorového úhlu. Je to parametr, který získáme součinem vyzařované výkonové hustoty čtvercem vzdálenosti. U = r 2 S vyz U je intenzita vyzařování [W.sr -1 ], S je hustota vyzařovaného výkonu [W.m -1 ] a r je vzdálenost od zdroje [m] Směrovost Směrovost D je poměr intenzity vyzařování U v daném směru k intenzitě vyzařování referenční antény U 0. Většinou se jako referenční anténa používá izotropický zářič, v některých případech krátký dipól. K výpočtu se užívají následující vzorce: U ( ϑ, ϕ) 4πU ( ϑ, ϕ) D( ϑ, ϕ) = = U P D U max max U = U = B 0 max 0 F 2 max 0 4πU = P vyz ( ϑ, ϕ) max kde F max je maximum směrové charakteristiky, vyz úměrnosti. Směrová charakteristika se obvykle udává v decibelech. D db = 10log D ϑ, ϕ určují směr maxima a B 0 je konstanta 6

16 1.1.5 Vstupní impedance Vstupní impedance je definovaná jako impedance antény na jejích napájecích svorkách, tedy jako poměr napětí a proudu na těchto svorkách viz obr Obr Náhradní obvod antény Z = R + jx ; R = R + R, A A A A vyz ztr ke Z A je vstupní impedance antény, vztaženo k místu napájení. R vyz je vyzařovací odpor a R ztr je ztrátový odpor antény. Vyzařovací odpor antény je vztažen k amplitudě proudu, vztah platí např. pro půlvlný dipól. Vyzářený výkon a ztracený výkon se vypočítá: P P vyz ztr U g = 2 U g = ( R ( R vyz vyz + R + R ztr ztr R + R + R g R g vyz ) + ( X ztr ) + ( X A A + X + X g g ) ) Účinnost antény Celkový výkon vyzářený anténou P vyz a výkon P vst na vstupu bezztrátové antény jsou svázány vztahem 7

17 P = η, kde vyz P vst η označuje bezrozměrnou celkovou účinnost antény, která v sobě zahrnuje ztráty na vstupu a uvnitř anténní struktury, což jsou ztráty odrazem výkonu η r v důsledku nepřizpůsobení napájecího vedení, ztráty η c v důsledku konečné vodivosti kovových částí antény a η d ztráty v dielektriku, které se nachází v objemu anténní struktury. Celková účinnost tak může být zapsána pomocí složky z nepřizpůsobení η r, dielektrických ztrát η d a složky, kterou se uplatňuje konečná vodivost materiálu antény η c. η = η r η d η c Celkovou účinnost rovněž ovlivňují objekty ležící v blízkosti antény. Ty jsou sice mimo vlastní anténu, ale ovlivňují rozložení proudu a napětí a absorbují část výkonu Vyzařovací účinnost antény Vyzařovací účinnost antény je dána vztahem níže a slučuje v sobě ztráty způsobené konečnou vodivostí materiálu η c a ztráty v dielektriku η d. Rvyz η vyz = =ηcη d R + R ztr vyz Výkonový zisk Výkonový zisk je dán poměrem vysílacího výkonu (výkon na výstupní ploše antény) k výkonu dodávanému na vstup antény. Častěji se ale používá relativní zisk, jako poměr výkonového zisku v daném směru k výkonovému zisku referenční bezztrátové antény. Zisk je tedy poměr na vstupu bezztrátové referenční antény k výkonu, který musíme přivést do skutečné antény, aby produkovala v daném směru totéž pole (stejný výkonový tok). Tato hodnota se většinou vyjadřuje v decibelové míře, a to takto: G( ϑ, ϕ) = db 10logG( ϑ, ϕ) 8

18 1.1.9 Šumová teplota antény Absolutně černé těleso vyzařuje elektromagnetickou energii, jejíž velikost můžeme určit podle Planckova zákona. Tento výkon má šumovou povahu a pro pásmo rádiových vln můžeme použít jeho aproximaci danou vztahem P N = kt0 f, kde P N je celkový šumový výkon vyzařovaný objektem [W], k je Boltzmannova konstanta [1, J/K], T 0 je teplota objektu [K]a f je šířka pásma [Hz]. Šumový výkon generují v závislosti na své teplotě všechna tělesa v okolí antén, rovněž i ztrátové prvky na vlastním tělese antény. Celkové množství energie vyzařované objekty se většinou reprezentuje pomocí ekvivalentní teploty nebo častěji podle jasové teploty: P T N j = kt f j 2 ( R ) 0 = εt0 = 1 T, kde T j je jasová teplota objektu, ε je emisivita anténou sledovaného jevu, T 0 je absolutní fyzikální teplota a R je koeficient odrazu povrchu tělesa pro danou polarizaci elektromagnetické vlny a danou geometrii uspořádání. Emisivita ε je bezrozměrná, fyzikálně velmi závislá veličina, která závisí na teplotě, frekvenci, elektrických materiálových parametrech, polarizaci a tvaru povrchu. 2 Radionavigace [5], [7] Slovo navigace je odvozeno z latinských slov navis loď a agere řídit, hýbat se. V původním významu tedy navigace znamenala řízení pohybu lodí. Po vzniku letectví a hlavně obchodní dopravy vzniká letecká navigace, jejímž úkolem je určování polohy letadel nad zemským povrchem, vedení letadel po předem stanovených tratích s danou přesností a zajištění jejich bezpečného přistání v daném místě a čase. V současné době se výsledků získaných v letectví a námořnictvu používá pro navigaci vozidel, jednotlivců či skupin lidí ve známém i neznámém terénu. Rádiová navigace, zkráceně radionavigace, je speciální odvětví obecné navigace, které pro plnění úkolů používá vhodné radiové prostředky. Jak je výše popsáno, k letecké navigaci je užito mnoho různých navigačních prostředků pracujících na různých principech, v odlišných frekvenčních pásmech a 9

19 užitých na různých místech letecké trati. V této práci se budu zabývat navigačními prostředky užitými v poslední fázi letu, radionavigačními prostředky sloužícími k přesnému přiblížení na letiště Praha-Ruzyně. Úkolem této práce je popsat stávající navigační prostředky sloužící k navedení letadel na přistání a zabezpečující danou kategorii přesného přiblížení, jakož i stanovení nových navigačních prostředků v souvislosti s budoucí výstavbou paralelní dráhy 06R/24L a stanovení optimální využití kmitočtového spektra tak, aby nedošlo k omezení nebo narušení stávajícího systému. Nutnou součástí této práce je proto popis stávajícího systému umístěného na přistávacích drahách na letišti Praha-Ruzyně, popis funkce jednotlivých zařízení a návrh nového zařízení. 2.1 Přistávací systémy obecně Jednou z nejnebezpečnějších letových fází je konečné přiblížení, tedy příprava na přistání a vlastní přistávací manévr. Při vzniku letectva bylo možné, vzhledem k nedostatečnému přístrojovému vybavení letadel, létat pouze za příznivého počasí a ve dne. Toto způsobovalo velké zpoždění letů, popřípadě odklonění na jiné letiště, což mělo za následek nepopularitu letecké dopravy. Postupným rozvojem přístrojového vybavení palub letadel a letišť bylo možné přiblížení na přistání provádět podle přístrojů, tedy za snížené viditelnosti. Meteorologická situace přestala být limitujícím parametrem pro bezpečné vykonání letu či přistávacího manévru. Úsilí zvýšit letovou bezpečnost právě za nepříznivých podmínek stále pokračuje. Cílem je vyvinout takovou navigační soustavu, která by manévr konečného přiblížení i přistání uskutečnila automaticky, bez zásahu pilota. Pro potřebu klasifikace vlastní meteorologické situace bylo nutné stanovit tzv. meteorologické minima. Podle nich jsou pak určeny stupně vybavenosti letiště navigačními prostředky pro přesné přiblížení. Kategorie Minimální dohlednost - minimální dohlednost v horizontální rovině 10 Minimální výška rozhodnutí - minimální výška kdy musí pilot mít vizuální kontakt se zemí I 800 m 60 m II 350 m 30 m III A 200 m 0 30 m III B m 0 15 m III C 0 m 0 m Tab Kategorie přesného přiblížení

20 K tomu, aby byla zabezpečena potřebná kategorie přesného přiblížení na přistání, musí být letiště patřičně vybaveno. Mezinárodní organizace pro civilní letectví stanovilo, že nutné vybavení pro splnění požadavků pro kategorii I a víc je systém ILS. 2.2 Systém pro přesné přiblížení ILS [5], [6], [11] Přesné přibližovací zařízení ILS (Instrument Landing System / Systém přístrojového přiblížení) poskytuje pilotovi na trati konečného přiblížení stálou informaci jak o směrovém vedení letadla, tak i o jeho vertikální poloze. Pilot v každém okamžiku umí vyhodnotit, zda se s letadlem nachází vlevo nebo vpravo od trati konečného přiblížení, nad či pod sestupovou rovinou. Proto je schopen okamžitě provádět korekce a vést letadlo přesně po sestupové rovině i v ose dráhy. Odtud tedy název přesné přiblížení. ILS je radionavigační pozemní zařízení, jež se skládá ze dvou radiomajáků a tří polohových návěstidel. Kursový maják VKV kursový radiomaják vyzařuje elektronickou rovinu kolmou k rovině dráhy směrem v ose dráhy. Nazýváme ho localizer (LLZ). Je instalován přibližně 400 m za koncem dráhy a zajišťuje letadlu směrové vedení na trati konečného přiblížení. Signál vysílaný anténním systémem kursového majáku v pásmu mezi 108 MHz až 111,975 MHz vytváří složený vyzařovací diagram. Odstup používaných nosných kmitočtů musí být větší než 5 khz a větší než 14 khz. Přidělování kmitočtů pro kursový maják ILS je dáno podmínkou lichého čísla za desetinou čárkou, např. kmitočty 108,1; 108,15; 108,3; 108,35; Vysílání kursového majáku musí být orientováno horizontálně. Nosná frekvence obsahuje amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz, které představují kursový sektor, v němž převažuje hloubka modulace jednoho navigačního tónu na jedné a druhého navigačního tónu na druhé straně od kursové čáry. Na kursové čáře je hloubka modulace obou tónů stejná. Z pohledu přiblížení letadla k prahu dráhy směrem na kursový maják převažuje vpravo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 150 Hz a vlevo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 90 Hz. Ideální směrové vedení přímo na osu dráhy je pouze tehdy, jsou-li oba navigační tóny stejně silné. Pro dostatečně kvalitní příjem pro vedení nesmí být vyzářený výkon menší než 100 µv/m (-106 dbw/m 2 ). 11

21 Obr Zobrazení kursové a sestupové osy vzniklé průnikem stejných hloubek modulace dvou navigačních tónů 90 a 150 Hz Elektromagnetické pole lze vytvořit jen v určitém úhlu a do omezené vzdálenosti od prahu dráhy. Předpisy určují minimální hodnoty takového krytí. Hodnoty krytí kursového majáku: - 46,3 km (25 NM) v rozmezí ± 10 od kursové čáry předního kursového sektoru, - 31,5 km (17 NM) mezi 10 a 35 od kursové čáry předního kursového sektoru a je-li zajištěno krytí do vzdálenosti: - 18,5 km (10 NM) v ostatních směrech mimo sektor ± 35, s výjimkou, že pokud to provozní požadavky dovolí, mohou být v případě nepříznivých terénních podmínek hranice krytí sníženy na 33,3 km (18 NM) v rozmezí ± 10 a 18,5 km (10 NM). 12

22 Obr Požadavky na krytí kursového majáku Sestupový maják UKV sestupový maják vyzařuje elektronickou vlnu, která tvoří sestupovou rovinu a nazýváme ho glide path (GP). Je instalován ve vzdálenosti nejméně 120 m vlevo nebo vpravo od osy dráhy na úrovni bodu dotyku a zajišťuje letadlu plynulé a rovnoměrné klesání v průběhu konečného přiblížení. UHF signál o frekvenci 328,6 MHz až 335,4 MHz vysílaný anténním systémem sestupového majáku vytváří složený vyzařovací diagram obsahující amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz. Odstup mezi užívanými nosnými musí být mezi 4 khz a 32 khz. Hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz převažuje pod a hloubka navigačního tónu 90 Hz nad sestupovou rovinou. Vysílání je polarizováno horizontálně. Rovina sestupového majáku je nakloněná rovina vedoucí až na dotykovou zónu na dráze, svírá s rovinou dráhy úhel 3. Obr Požadavky na vertikální krytí sestupového radiomajáku 13

23 Pro poskytnutí řádného krytí v sestupové rovině nesmí vyzařovaný výkon klesnout pod 400 µv/m (-95 dbw/m 2 ). V obou případech (u kursového majáku i u sestupového majáku) se nosný kmitočet moduluje na navigační tón o frekvenci 90 Hz a 150 Hz. Poměr tónů určuje velikost odchýlení letadla od sestupové osy. Kmitočty kursového a sestupového majáku jsou spolu systémově svázány a každému kmitočtu kursového majáku je přidružen vždy týž kmitočet sestupového majáku. Kmitočtové páry jsou stanoveny Mezinárodní organizací pro civilní letectví, Přílohou č. 10 (Annex 10) [11]. Obr Ukázka amplitudové modulace nosné frekvence kursového nebo sestupového majáku Polohová návěstidla VKV polohová návěstidla (markery) vyzařují směrem vzhůru amplitudově modulovaný kmitočet a jsou instalována v ose dráhy v úseku konečného přiblížení. Při jejich přeletu udávají letadlu informaci o jeho poloze od prahu dráhy, provázenou přerušovanou světelnou a zvukovou signalizací. Návěstidla pracují všechna na nosném kmitočtu 75,0 MHz a fungují tak, že vyzařují kolmo vzhůru jakýsi kužel radiových vln. Vysílání je polarizováno horizontálně. Síla elektromagnetického pole pro dostatečně kvalitní příjem nesmí poklesnout pod 1,5 mv/m (-82 dbw/m 2 ). Přijímač v letadle je pevně naladěn na 75 MHz a zachytí signál při přeletu antény. Pokud se vyskytnou zvláštní provozní požadavky, může letecký úřad udělit výjimku pro instalaci dalšího, třetího polohového návěstidla. Návěstidla se označují 14

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ RUP 01b POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ Časoměrné systémy: Výhody: Vysoká přesnost polohy (metry) (díky vysoké přesnosti měření časového zpoždění signálů), nenáročné antény, nízké výkony vysílačů Nevýhoda:

Více

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole 13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením

Více

Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 5/5.2002 pro kmitočtové pásmo 66 87,5 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5. písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

Novinky v letecké navigaci a komunikaci, přechod na novou kanálovou rozteč

Novinky v letecké navigaci a komunikaci, přechod na novou kanálovou rozteč Novinky v letecké navigaci a komunikaci, přechod na novou kanálovou rozteč Ing. Jiří Valenta Ministerstvo dopravy Odbor civilního letectví RADIOKOMUNIKACE 2014 1 Letecké radiokomunikační služby Letecká

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

OPTIMALIZACE ILS NA LKVO VODOCHODY OPTIMIZATION ILS IN LKVO VODOCHODY

OPTIMALIZACE ILS NA LKVO VODOCHODY OPTIMIZATION ILS IN LKVO VODOCHODY OPTIMALIZACE ILS NA LKVO VODOCHODY OPTIMIZATION ILS IN LKVO VODOCHODY Markéta Čapková 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou přesného přibližovacího zařízení na letišti LKVO Vodochody. Součástí příspěvku

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace 54,25 55,78 VÝZKUMU 55,78 56,9 VÝZKUMU Pohyblivá 3 ) 56,9 57 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 57 58,2 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 58,2 59 VÝZKUMU VÝZKUMU Pevné spoje VÝZKUMU 3 ) Pevné spoje s velkou hustotou stanic Pevné

Více

3.3 Seznamte se s principem systému ADS-B a ovládáním přijímače odpovědí ADS-B Kinetic Avionic SBS-1.

3.3 Seznamte se s principem systému ADS-B a ovládáním přijímače odpovědí ADS-B Kinetic Avionic SBS-1. MRAR-L ZADÁNÍ Č. úlohy 3 Navigační systémy pro civilní letectví 3.1 Seznamte se s navigačními službami řízení letového provozu. 3.2 Sledujte provoz hlasových služeb ŘLP Brno - Tuřany. 3.3 Seznamte se s

Více

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST 9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových

Více

Článek 1 Úvodní ustanovení

Článek 1 Úvodní ustanovení Praha 13. ledna 2010 Čj. 97 059/2009-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2004, kterou se stanoví rozsah údajů, které musí obsahovat žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2004, kterou se stanoví rozsah údajů, které musí obsahovat žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2004, kterou se stanoví rozsah údajů, které musí obsahovat žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Český telekomunikační úřad stanoví podle 149 odst. 5 zákona č..../2004

Více

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Ondřej Fibich, Petr Novák (zdrojová prezentace) Český Hydrometeorologický ústav, oddělení radarových měření Meteorologické radary využití - detekce srážkové

Více

Základní informace. o experimentu pro ověření dopadu provozu sítí LTE 800 MHz na příjem signálů DVB-T

Základní informace. o experimentu pro ověření dopadu provozu sítí LTE 800 MHz na příjem signálů DVB-T Základní informace o experimentu pro ověření dopadu provozu sítí LTE 800 MHz na příjem signálů DVB-T září 2012 1. Úvod Při přípravě vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových

Více

Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra

Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra Příloha č. 4/4.2002 pro kmitočtové pásmo 33,4 39,5 GHz k plánu využití kmitočtového spektra Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 5 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

Více

Signál v čase a jeho spektrum

Signál v čase a jeho spektrum Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005

Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY PRO VNITROSTÁTNÍ RADIOKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY ROZHLASOVÝCH A TELEVIZNÍCH VYSÍLAČŮ A PŘEVADĚČŮ PRO PROVOZOVATELE ROZHLASOVÉHO A

Více

2/9. státu a zásady jejich používání.

2/9. státu a zásady jejich používání. 10. kategorie použití vysílacích rádiových zařízení dle mezinárodní dohody 1 ), 11. obsazení kmitočtu vysíláním nosné (nepřetržité/občasné), 12. informace o zpracovateli technických údajů sítě, 13. účel

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více

ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168

ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168 ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 5 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 5 ÚSEK KONEČNÉHO PŘIBLÍŽENÍ 5.1 VŠEOBECNĚ 5.1.1 Účel Toto je úsek, kde se provádí vyrovnání do směru a klesání na přistání. Konečné přiblížení může být provedeno

Více

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení Úloha: Symetrizační obvody Jméno: Jan Švec Měřeno dne: 3.3.29 Odevzdáno dne: 6.3.29 ID: 78 357 Číslo úlohy: 7 Klasifikace: 1. Zadání 1. Změřte kmitočtovou

Více

Modulační parametry. Obr.1

Modulační parametry. Obr.1 Modulační parametry Specifickou skupinou měřicích problémů je měření modulačních parametrů digitálních komunikačních systémů. Většinu modulačních metod používaných v digitálních komunikacích lze realizovat

Více

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Platí shodně pro prezenční i kombinovanou formu studia. 1. Síla současně působící na elektrický náboj v elektrickém a magnetickém poli (Lorentzova síla) 2.

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření nízkofrekvenčního koncového zesilovače, část 3-13-2

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření nízkofrekvenčního koncového zesilovače, část 3-13-2 MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření nízkofrekvenčního koncového zesilovače, část 3-13-2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

1.1 Pokyny pro měření

1.1 Pokyny pro měření Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1 Bipolární tranzistor jako zesilovač Úkol: Proměřte amplitudové kmitočtové charakteristiky bipolárního tranzistoru 1. v zapojení se společným emitorem (SE)

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

PROVOZ ZÁKLADNÍ INFORMACE

PROVOZ ZÁKLADNÍ INFORMACE Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 1 PROVOZ ZÁKLADNÍ INFORMACE Kurz operátorů Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně 2015/2016 Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 2 Radioamatér, amatérské

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: Kanál č.

vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: Kanál č. vymezených pro CEPT PR 27 rádiová zařízení a o implementaci technických norem pro tato zařízení 4 ), c) stanice využívají tyto kmitočty: 1 26,965 21 27,215 41 26,565 61 26,765 2 26,975 22 27,225 42 26,575

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Antény Antény jsou potřebné k bezdrátovému přenosu informací. Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou energii

Více

Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích

Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25.2.2013 11.3.2013 Příprava Opravy

Více

Charakteristiky optoelektronických součástek

Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_27_měření DVB-T s

Více

Český telekomunikační Ú řa d

Český telekomunikační Ú řa d Český telekomunikační Ú řa d se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02,22502 Praha 025 Praha 27. července 2005 Čj. 30258/2005-613 Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako příslušný

Více

1. Rozdělení kmitočtového pásma. Současný stav Harmonizační záměr (výhled r. 2008) 1 ) (MHz) Přidělení Využití Přidělení Využití 174 216 ROZHLASOVÁ

1. Rozdělení kmitočtového pásma. Současný stav Harmonizační záměr (výhled r. 2008) 1 ) (MHz) Přidělení Využití Přidělení Využití 174 216 ROZHLASOVÁ Příloha č. 21/7.2004 pro kmitočtové pásmo 174 380 MHz k plánu využití kmitočtového spektra Plánem využití kmitočtového spektra, zveřejněným v částce 12/2001 Telekomunikačního věstníku ze dne 17. prosince

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

Přenosová technika 1

Přenosová technika 1 Přenosová technika 1 Přenosová technika Základní pojmy a jednotky Přenosová technika je oblast sdělovací techniky, která se zabývá konstrukčním provedením, stavbou i provozem zařízení sloužících k přenášení,

Více

VY_32_INOVACE_E 15 03

VY_32_INOVACE_E 15 03 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Úloha D - Signál a šum v RFID

Úloha D - Signál a šum v RFID 1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.

Více

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU Č e s k ý t e l e k o m u n i k a č n í ú ř a d Odbor státní kontroly elektronických komunikací Oddělení technické podpory Brno Jurkovičova 1, 638 Brno Z P R Á V č. 13/212 o výsledcích měření nežádoucího

Více

Základy rádiové navigace

Základy rádiové navigace Základy rádiové navigace Obsah Definice pojmů Způsoby navigace Principy rádiové navigace Pozemské navigační systémy Družicové navigační systémy Definice pojmů Navigace Vedení prostředku po stanovené trati

Více

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí

Více

Bezkontaktní spínací prvky: kombinace spojitého a impulsního rušení: strmý napěťový impuls a tlumené vf oscilace výkonové polovodičové měniče

Bezkontaktní spínací prvky: kombinace spojitého a impulsního rušení: strmý napěťový impuls a tlumené vf oscilace výkonové polovodičové měniče 12. IMPULZNÍ RUŠENÍ 12.1. Zdroje impulsního rušení Definice impulsního rušení: rušení, které se projevuje v daném zařízení jako posloupnost jednotlivých impulsů nebo přechodných dějů Zdroje: spínání elektrických

Více

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz) Provazník oscilatory.docx Oscilátory Oscilátory dělíme podle několika hledisek (uvedené třídění není zcela jednotné - bylo použito vžitých názvů, které vznikaly v různém období vývoje a za zcela odlišných

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr. Zadání: A. Na předloženém kompenzovaném vstupní děliči k nf milivoltmetru se vstupní impedancí Z vst = MΩ 25 pf, pro dělící poměry :2,

Více

Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH

Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH Ing.Tomáš Kavalír, Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací FEL /ZČU kavalir.t@seznam.cz, http://ok1gth.nagano.cz Zadání měření: 1. Měření max.

Více

1.1 Paralelní spolupráce transformátorů stejného nebo rozdílného výkonu

1.1 Paralelní spolupráce transformátorů stejného nebo rozdílného výkonu 1.1 Paralelní spolupráce transformátorů stejného nebo rozdílného výkonu Cíle kapitoly: Cílem úlohy je ověřit teoretické znalosti při provozu dvou a více transformátorů paralelně. Dalším úkolem bude změřit

Více

generální licenci č. GL-30/R/2000

generální licenci č. GL-30/R/2000 Český telekomunikační úřad Se sídlem Klimentská 27, Praha 1 Praha 21. listopadu 2000 Č.j. 502500/2000-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy vydává podle 95

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

www.philips.com/welcome

www.philips.com/welcome Register your product and get support at www.philips.com/welcome SDV6222/12 CS Příručka pro uživatele Obsah 1 Důležité informace 4 Bezpečnost 4 Recyklace 4 2 Vaše zařízení SDV6222 5 Přehled 5 3 Začínáme

Více

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace analogových modulací modulační i

Více

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda 3.cvičen ení Úvod do laboratorních měřm ěření Základní měření PCM 1.řádu - měření zkreslení Ing. Bc. Ivan Pravda Měření útlumového zkreslení - Útlumové zkreslení vyjadřuje frekvenční závislost útlumu telefonního

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,

Více

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Úvod Výrazným činitelem, který upravuje maximální přenosovou rychlost, je vzdálenost mezi dvěma bezdrátově komunikujícími body. Tato vzdálenost je

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Ceský telekomunikacní

Ceský telekomunikacní Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Ceský telekomunikacní Praha 13. ríjna 2009 Cj. 55221/2009-613 úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný

Více

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh 6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.

Více

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_37_měření DVB-C s

Více

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS PRAVIDLA LÉTÁNÍ (L 2) Strana Datum Strana Datum. i až vi 4.12.2014 Dod. 5-1 až Dod. 5-4 4.12.2014

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS PRAVIDLA LÉTÁNÍ (L 2) Strana Datum Strana Datum. i až vi 4.12.2014 Dod. 5-1 až Dod. 5-4 4.12.2014 KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS PRAVIDLA LÉTÁNÍ (L 2) Strana Datum Strana Datum i až vi 4.12.2014 Dod. 5-1 až Dod. 5-4 4.12.2014 vii / viii 5.4.2015 Dopl. A - 1 až Dopl. A - 4 4.12.2014 Změna č. 1/ČR 1-1

Více

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ (1.1, 1.2 a 1.3) Ing. Pavel VYLEGALA 2014 Rozdělení snímačů Snímače se dají rozdělit podle mnoha hledisek. Základním rozdělení: Snímače

Více

ÚTLUM KABELŮ A PSV. Měřeni útlumu odrazu (Impedančního přizpůsobení) antény

ÚTLUM KABELŮ A PSV. Měřeni útlumu odrazu (Impedančního přizpůsobení) antény . ÚTLUM KABELŮ A PSV Měření výkonu vysílače 1. indikátor DMU zapněte přepínačem 5 do polohy PWR 3. do konektoru ANT (2) připojte impedančně přizpůsobenou zátěž 4. do konektoru AP (1) připojte vhodným krátkým

Více

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení 1. Zadání: a) Změřte závislost v na kmitočtu pro f 8,12GHz. b) Změřte zadanou impedanci a impedančně ji přizpůsobte. 2. Schéma měřicí soupravy:

Více

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru

4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu. A) Kalibrace tónového generátoru 4. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu Pomůcky: 1) Generátor normálové frekvence 2) Tónový generátor 3) Digitální osciloskop 4) Zesilovač 5) Trubice s reproduktorem a posuvným mikrofonem 6) Konektory A)

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů

Více

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně Rozmanitost signálů v komunikační technice způsobuje, že rozdělení měřicích metod není jednoduché a jednoznačné.

Více

Český telekomunikační úřad

Český telekomunikační úřad From: Zdeněk Vágner [mailto:z.vagner@radynet.org] Sent: Tuesday, June 21, 2005 5:15 PM To: PODATELNA Subject: KONZULTACE S DOTČENÝMI SUBJEKTY č.j. 23820/2005-613 Český telekomunikační úřad poštovní přihrádka

Více

EX 151175, SZU/03277/2015

EX 151175, SZU/03277/2015 Státní zdravotní ústav Protokol č. 1.6/E/15/05 o měření elektromagnetického pole v objektu Základní školy Praha - Dolní Chabry a posouzení expoziční situace podle limitů stanovených v nařízení vlády č.

Více

MĚŘENÍ PORUCH PŘEDIZOLOVANÝCH POTRUBNÍCH SYSTÉMŮ POMOCÍ PŘENOSNÉHO REFLEKTOMETRU BDP

MĚŘENÍ PORUCH PŘEDIZOLOVANÝCH POTRUBNÍCH SYSTÉMŮ POMOCÍ PŘENOSNÉHO REFLEKTOMETRU BDP MĚŘENÍ PORUCH PŘEDIZOLOVANÝCH POTRUBNÍCH SYSTÉMŮ POMOCÍ PŘENOSNÉHO REFLEKTOMETRU BDP 103 Doplněk návodu k obsluze BDP 103 14.09.2000 (upraveno 15.02.2005) Tento doplněk předpokládá znalost Návodu k obsluze

Více

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze.

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze. Nejprve několik fyzikálních analogií úvodem Rezonance Rezonance je fyzikálním jevem, kdy má systém tendenci kmitat s velkou amplitudou na určité frekvenci, kdy malá budící síla může vyvolat vibrace s velkou

Více

ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 8 PŘEDPIS L 8168

ČÁST I DÍL 4 - HLAVA 8 PŘEDPIS L 8168 HLAVA 8 ZOBRAZENÍ V MAPÁCH/LETECKÁ INFORMAČNÍ PŘÍRUČKA (AIP) 8.1 VŠEOBECNĚ Materiál týkající se publikování map je obsažen v předpisu L 4 následovně: a) Mapa standardních přístrojových příletových tratí

Více

DOPLNĚK 6 PŘEDPIS L 16/I

DOPLNĚK 6 PŘEDPIS L 16/I DOPLNĚK 6 PŘEDPIS L 16/I DOPLNĚK 6 METODA HODNOCENÍ PRO HLUKOVÉ OSVĚDČENÍ VRTULOVÝCH LETOUNŮ O HMOTNOSTI DO 8 618 kg ŽÁDOST O TYPOVÉ OSVĚDČENÍ PODANÁ 17. 11. 1988 NEBO POZDĚJI Poznámka: Viz Část II, Hlava

Více

Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače

Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače Vstupní zesilovač musí zpracovat celý dynamický rozsah mikrofonu s přijatelným zkreslením a nízkým ekvivalentním šumovým odporem. To s sebou nese určité specifické

Více

LETECKÝ PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I - RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY L 10/I

LETECKÝ PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I - RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY L 10/I MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví LETECKÝ PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK I - RADIONAVIGAČNÍ PROSTŘEDKY L 10/I UVEŘEJNĚNO POD ČÍSLEM JEDNACÍM:

Více

5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI

5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI část 5, díl 3, kapitola 5.2, str. 1 5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI Metody hodnocení hlukové expozice, jejích účinků na sluch a metody předpovědi sluchových ztrát jsou mezinárodně normalizovány (ČSN ISO

Více

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 Základní pojmy ZVUK Mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.4 Prvky elektronických obvodů Kapitola

Více

4.7 Planární širokopásmové antény

4.7 Planární širokopásmové antény 4.7 Planární širokopásmové antény Základní teorie Širokopásmová technologie Systémy s extrémní šířkou pásma patří k perspektivním systémům moderní rádiové vysokokapacitní komunikace. Původně byla tato

Více

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

www.philips.com/welcome

www.philips.com/welcome Register your product and get support at www.philips.com/welcome SDV5120/12 CS Příručka pro uživatele Obsah 1 Důležité informace 4 Bezpečnost 4 Recyklace 4 2 Vaše zařízení SDV5120 5 Přehled 5 3 Začínáme

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Stack Match neboli dělič výkonu pro 144 MHz

Stack Match neboli dělič výkonu pro 144 MHz Stack Match neboli dělič výkonu pro 144 MHz Ing.Tomáš Kavalír, OK1GTH, kavalir.t@seznam.cz, http://ok1gth.nagano.cz Zde popsané zařízení plní podobnou funkci, jako dříve popsaný Stack Match pro KV [1]

Více

Principy GPS mapování

Principy GPS mapování Principy GPS mapování Irena Smolová GPS GPS = globální družicový navigační systém určení polohy kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy se provádí měření Vývoj systému GPS původně

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

generální licenci č. GL 22/R/2003

generální licenci č. GL 22/R/2003 Český telekomunikační úřad Sokolovská 219, Praha 9 Praha 20. května 2003 Č.j. 16584/03-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bod 3. písm. d) zákona

Více

HLAVA 6 - VIZUÁLNÍ PROSTŘEDKY PRO ZNAČENÍ PŘEKÁŽEK

HLAVA 6 - VIZUÁLNÍ PROSTŘEDKY PRO ZNAČENÍ PŘEKÁŽEK HLAVA 6 PŘEDPIS L14 HLAVA 6 - VIZUÁLNÍ PROSTŘEDKY PRO ZNAČENÍ PŘEKÁŽEK 6.1 Objekty, které musí být označeny a/nebo světelně označeny Poznámka: Účelem značení a/nebo světelného označení překážek je snížit

Více

Global Positioning System

Global Positioning System Písemná příprava na zaměstnání Navigace Global Positioning System Popis systému Charakteristika systému GPS GPS (Global Positioning System) je PNT (Positioning Navigation and Timing) systém vyvinutý primárně

Více

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014 ROADPAC 14 RP45 PROGRAM RP45 Příručka uživatele Revize 05. 05. 2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 RP45 1. Úvod. Program VÝŠKY A SOUŘADNICE PODROBNÝCH BODŮ

Více

Zandl, P. (2003). Bezdrátové sítě WiFi Praktický průvodce. Brno: Computer Press.

Zandl, P. (2003). Bezdrátové sítě WiFi Praktický průvodce. Brno: Computer Press. 4. Antény Wi-Fi Antény Rozsáhlejší Wi-Fi-síť se neobejde bez kvalitních antén. Antény dodávané s jednotlivými prvky postačují pouze pro použití uvnitř budov. Pro běžné propojení několika PC uvnitř rodinného

Více