Zdravotní důsledky expozice pasivnímu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotní důsledky expozice pasivnímu"

Transkript

1 S ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA Souhrny poznatků z vybraných monografií Zdravotní důsledky expozice pasivnímu kouření INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Červenec 2004 Supplementum 2

2

3 Zdravotní důsledky expozice pasivnímu kouření Souhrn publikace: HEALTH EFFECTS OF EXPOSURE TO ENVIRONMENTAL TOBACCO SMOKE Smoking and Tobacco Control, Monograph 10 National Cancer Institute, Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Červenec 2004 Suplementum 2

4 Autor souhrnu: Závěrečná editace: Technický editor: Kateřina Langrová Jana Havelková Martin Tuček Kateřina Ženatá Souhrn publikace: Health Effects of Exposure to Environmental Tobacco Smoke Smoking and Tobacco Control, Monograph 10 National Cancer Institute, IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Vydávání povoleno MK ČR: MK ČR E Vydáno v rámci Výzkumného záměru MZO IZPE Kostelec nad Černými lesy, Červenec 2004 ISSN

5 Obsah: 1. Úvod Definice pasivního kouření Metody Měření prevalence a expozice ETS Biologicky aktivní součásti ETS Měření expozice ve vnitřním prostředí Měření expozice: biomarkery Měření expozice: použití dotazníků Faktory ovlivňující expozici ETS (Kalifornie a USA) Determinanty expozice ETS Faktory, které ovlivnily expozici ETS v Kalifornii Zdravotní důsledky expozice ETS Vývojová toxicita I: perinatální manifestace Růst plodu Spontánní potraty a perinatální úmrtnost Vrozené malformace Vývojová toxicita II: postnatální manifestace Syndrom náhlého úmrtí kojence (Sudden Infant Death Syndrome, SIDS) Chování a kognitivní funkce u dětí Tělesný vývoj Vliv na reprodukční zdraví Ženské reprodukční zdraví Mužské reprodukční zdraví Vliv na dýchací systém Akutní zdravotní dopady Chronické účinky Karcinogenní účinky Rakovina obecně Rakovina plic Rakovina nosních dutin Kardiovaskulární efekty

6 1. Úvod Riziko zdravotního poškození vlivem tabákového kouře není omezeno pouze na kuřáky, ale jsou mu vystaveni i ti, kteří inhalují kouř nedobrovolně pasivní kuřáci. Originální publikace Health Effects of Exposure to Environmental Tobacco Smoke poskytuje souhrn známých důkazů o škodlivých účincích pasivního kouření na zdraví. Navíc, vzhledem k tomu, že byla vydána v Kalifornii, má ještě jeden rozměr. Právě na příkladě tohoto státu, který se stal průkopnickým v protitabákové politice, názorně ukazuje, jak významná jsou legislativní opatření a změna ve společenském přístupu k problematice tabáku. Již za relativně krátkou dobu působení tohoto přístupu zaměřeného na kontrolu tabáku můžeme vidět signifikantní zlepšení ve zdravotních parametrech obyvatel, kromě jiného i v důsledku omezení vlivu pasivního kouření. Tomuto tématu se věnuje především kapitola 3. Kouření je nevýznamnější z faktorů, které způsobují nemoci a předčasná úmrtí, a kterým můžeme předcházet. Chceme-li tento aspekt životního stylu ovlivnit, je třeba porozumět alespoň základním pojmům, principům měření, epidemiologickým a biologickým souvislostem v oblasti vlivu kouření na zdraví podmínkou prosazování účinné kontroly tabáku. Tato publikace by měla nabídnout základní orientaci v české literatuře, dosud poněkud opomíjené problematice pasivního kouření. 1.1 Definice pasivního kouření Pro pasivní kouření se i v české literatuře používá zkratka ETS (environmental tobacco smoke). Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem. Protože jednotlivé složky kouře reagují se vzduchem, dochází ke změně jeho charakteru. Za pasivní kouření se považuje také expozice plodu účinkům kouření matky během těhotenství. 4

7 1.2 Metody Metodicky se publikace opírá o analýzu odborné literatury včetně elektronicky přístupných zdrojů. Měření expozice ETS je nejčastěji prováděno některým ze tří nejběžnějších postupů: stanovení kuřáckého chování životního partnera odhad hodin, po které je dotyčný vystaven pasivnímu kouření měřením biomarkerů (viz kapitola 2.2.1) Zvláště při objasňování fyziologických mechanismů účinků tabákového kouře, mohou být využity zvířecí modely. 2. Měření prevalence a expozice ETS Vzduch znečištěný tabákovým kouřem je komplexní směs více než 5000 látek a vzhledem k této povaze je k měření expozice ETS používáno markerů a biomarkerů. Problémem jejich měření je skutečnost, že většina z nich je schopná prokázat vystavení ETS jen v relativně krátké periodě, řádově dny či týdny. Zdravotní důsledky způsobené tabákovým kouřem jsou naproti tomu důsledkem dlouhodobé expozice, tedy měsíců a let. ETS je směsí chemických látek, které vznikají během procesu hoření tabákových výrobků. Hlavní složkou je side-stream smoke neboli vedlejší proud kouře, který pochází z času mezi dvěma potáhnutími doutnajícího tabákového výrobku. Dalšími složkami je hlavní proud kouře, který vydechuje kuřák a složky difundující přes vrchní vrstvu cigarety. Při vykouření cigarety připadá polovina nebo více (měřeno hmotností) vzniklého kouře právě na side-stream smoke. V hlavním proudu bylo identifikováno přes 4000 složek, u 400 z nich byla provedena i kvantitativní měření. Většina látek přítomných v hlavním kouři vzniká během hoření v zóně pyrolýzy a destilace, která se nachází těsně za oblastí, kde při hoření vzniká teplo. 5

8 Odhady hovoří o tom, že skutečný počet látek obsažených v kouři může být 10-20krát vyšší, tedy více než látek. Zatím neurčené látky však netvoří více než 5% hmoty hlavního proudu kouře. Přestože mnohé látky jsou obsaženy jak v hlavním, tak vedlejším proudu kouře, vzhledem k odlišným fyzikálním a chemickým podmínkám během hoření je jejich poměr velmi odlišný. Nelze opomenout ani fakt, že jakmile je kouř uvolněn do vzduchu, dochází k jeho fyzikálním a chemických reakcím s prostředím (diluce, chemické reakce, depozice, absorpce, adsorpce...). Podle současných poznatků je složení vedlejšího kouře relativně stálé i mezi různými tabákovými výrobky. 2.1 Biologicky aktivní součásti ETS V tabákovém kouři je přítomna řada látek, které způsobují (nebo jsou jim přisuzovány) závažné zdravotní problémy, patří sem: látky dráždící oči a respirační trakt, orgánově toxické látky, mutageny, karcinogeny, reproduktivně-toxické látky. Toxické látky s akutním účinkem zahrnují amoniak, akrolein, oxid uhelnatý, formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol, oxidy síry. Amoniak a formaldehyd jsou látky dráždící dýchací trakt a mohou způsobit exacerbaci 1 respiračních onemocnění. Akrolein, krotonaldehyd, formaldehyd, kyanid a další působí toxicky na mukociliární funkce potlačují schopnost odstranit malé částice z plic a dýchacích cest. V tabákovém kouři bylo odhaleno přes 60 látek s karcinogenními účinky. Tyto složky jsou přírodní součástí tabáku nebo vznikají během procesu hoření. Vyskytují se převážně v pevné fázi jako malé částečky a jsou to látky jak 1 nové vzplanutí choroby - pozn. autora 6

9 organického, tak anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů 2. Podmínky, které nastávají v hořícím konci cigarety jsou příznivé pro vznik polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) v tabákovém kouři jich bylo identifikováno přes 35 a některé z nich jsou karcinogenní (např. benzatracen, benz(a)pyren, dibenzantracen). N-nitrosaminy (např. N-nitrosodimethylamin, N-nitrosodimethanolamin, N-nitrosonornicotin) vznikají během sušení tabákových listů a ve velké míře během hoření cigarety. Většina z těchto látek jsou karcinogeny. Jejich obsah ve vedlejším proudu kouře je krát vyšší než v hlavním proudu. Dalšími karcinogenními látkami jsou např. aromatické aminy, benzen, hydrazin, vinyl chlorid a další. Jako i jiné rostliny obsahuje tabák minerály a další anorganické složky pocházející z půdy, hnojiv a znečištěné dešťové vody. Přestože většina kovů zůstává v popelu, část se vypařuje nebo je přenášena, navázána na částice obsažené v kouři; karcinogenní jsou např. arsen, kadmium nebo chrom. Tabák obsahuje také několik radionuklidů, mezi kterými je nejvýznamnější alfa-zářič polonium-210. Přestože tabák není přímým zdrojem radonu, byla v místnostech, kde se kouří naměřena jeho vyšší koncentrace. Je to pravděpodobně proto, že rozpadové produkty se z mnohem větší pravděpodobností naváží právě na drobné částice kouře, než na povrch místnosti. Také mutageny (látky, které narušují integritu genetického materiálu) jsou obsaženy v tabákovém kouři; některé z nich mají i karcinogenní efekt. Mnohé složky jsou toxické pro vývoj a reprodukci, patří sem například oxid uhelnatý, olovo, nikotin, kadmium, toluen a další. 2 V USA Proposition 65, karcinogen nejvyšší, IA třídy 7

10 2.2 Měření expozice ve vnitřním prostředí Vzhledem k ekonomické a technické náročnosti není možné prakticky měřit dlouhodobou expozici jedince tabákovému kouři. Proto se v epidemiologických studiích užívá dotazníků a rozhovorů je to způsob jak získat semikvantitativní informace. Metody měření expozice ETS se dělí na nepřímé a) měření koncentrací jednotlivých složek ETS ve vzduchu a b) populační studie, dotazníková šetření a přímé metody, které zahrnují osobní monitoring (v blízkosti dechové zóny dotyčné osoby je zaznamenávána koncentrace složek ETS, obvykle v průběhu jednoho dne, často je tato metoda užívána v kombinaci s dalšími) a měření biomarkerů. Stanovování biomarkerů - složek ETS nebo jejich metabolitů v tělních tekutinách (nejčastěji moč, sérum, sliny) je nejpřímější způsob určování expozice ETS. Biomarkery jsou často užívány ke sledování prevalence expozice a pomáhají určovat stupeň nepřesnosti epidemiologických studií. Pro měření přítomnosti a koncentrace znečištění vnitřního prostředí tabákovým kouřem jsou nejčastěji užívanými indikátory nikotin a respirabilní částice (respirabile suspended particules, RSP) tedy ty, které se pro svou malou velikost mohou dostat do dolních dýchacích cest. Ve vzduchu přítomný nikotin je specifický produkt hoření tabáku a je emitován ve velkých množstvích do prostředí. Ačkoli RSP nejsou specifické pro ETS, během spalování tabáku jsou uvolňovány do vzduchu ve velkém množství a jejich měření vzhledem k přirozeným hodnotám prostředí dobře vypovídá o znečištění vzduchu ETS (i při výkonné ventilaci nebo nízké koncentraci kouře). 3 3 Zkreslení může nastat např. v místnostech s krbem, plynovými kamny apod., ale při těchto podmínkách naměřené hladiny RSP jsou vždy nižší než při znečištění ETS. 8

11 Pro jednotlivce je totální expozice ETS součtem koncentrací v jednotlivých prostředích, kde se nacházel a dobou, kterou v nich strávil. Navíc hrají roli individuální faktory jako věk, pohlaví, úroveň aktivity, dechová frekvence atd. Nikotin přítomný ve vzduchu je sice specifický pro hoření tabáku, ale vzhledem k tomu, že mizí rychleji než jiné složky ETS, mohou být informace odvozené od jeho koncentrace podhodnocené (obvykle se pohybují v místnostech znečištěných ETS v rozmezí 0,3 30 um/m 3, nejčastěji 2-10 um/m 3 shodnotami typicky vyššími v zimě). 4 Naproti tomu RSP ve vzduchu nejsou specifické pro ETS a proto naměřené koncentrace v místech s tabákovým kouřem musí být porovnávány s prostředími, kde se nekouří. Ve vzduchu je možné měřit i koncentrace jiných látek obsažených v ETS jako N-nitrosaminy, benzen, benzpyren, polycyklické uhlovodíky (PAHs), oxid uhelnatý, formaldehyd, toluen a další. Protože však mohou být produkovány i jinými zdroji než hořením tabáku 5, mohou být získané údaje zkreslené Měření expozice: biomarkery Expozice ETS může být měřena přímo prostřednictvím analýzy tělních tekutin (moč, sérum sliny) na složky tabákového kouře nebo jejich metabolity biomarkery (nikotin, kotinin, thiocyanát, karboxyhemoglobin, hydroxyprolin, N-nitrosoprolin, aromatické aminy, DNA). Ideální biomarker by měl být specifický pro tabákový kouř, ale jen málo markerů splňuje tuto podmínku. 4 Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v barech a kuřáckých sekcích letadel. 5 Např. formaldehyd je přítomen v řadě výrobků a stavebních materiálů, oxid uhelnatý vzniká při jakémkoli hoření 9

12 Nikotin a jeho hlavní metabolit kotinin jsou nejčastěji stanovované (moč, sérum, sliny) biomarkery a jsou specifické pro expozici tabákovému kouři 6. Vzhledem ke krátkému biologickému poločasu (cca 2 hod), je nikotin vhodným indikátorem pro expozici během posledních několika hodin. Poločas kotininu je hodin a výpovědní hodnotu má zhruba 2-3 dny zpět. Koncentrace kotininu naměřené u osob vystavených silně ETS odpovídají hladinám příležitostných kuřáků. Výzkumy potvrdily, že u dětí je významným faktorem vystavení látkám přítomným v ETS také kojení transport nikotinu z krve do mateřského mléka je velmi rychlý a jeho koncentrace jsou v mléce třikrát vyšší než v krvi. Nikotin se nachází také v amniotické tekutině těhotných žen vystavených ETS a hladiny kotininu v moči novorozenců, jejichž matky byly v těhotenství vystaveny ETS, jsou signifikantně vyšší než u novorozenců neexponovaných matek. Oxid uhelnatý (CO) v organismu (přítomný v plicních alveolech stejně jako navázaný na červeném krevním barvivu karboxyhemoglobin) pochází ze dvou zdrojů: z endogenních 7 procesů a z vnějšího prostředí. Kromě kouření jsou zdrojem také automobilové zplodiny, plynové kotle, topení a další. Přesto, že hladiny CO ve vydechovaném vzduchu a karboxyhemoglobinu jsou používány k odlišení kuřáků a nekuřáků, nejsou obecně vzato dobrými indikátory expozice ETS (nízká senzitivita i specifita). V tabákovém kouři je v plynné fázi přítomen také kyanid, který je v játrech metabolizován na thiocyanát (SCN) jeho hladiny v krvi, moči a slinách byly používány při ověřování kuřáctví a v kombinaci s určením nikotinu nebo kotininu k odlišení kuřáků od lidí, kteří užívají bezdýmný tabák (žvýkací, šňupací,..) nebo náhradní terapii nikotinem. Thiocyanát je běžně obsažen i v dietě (hlavně zelenina) 6 S výjimkou několika málo pracovních prostředí při zpracovávání tabákových listů, užívání náhradní terapie nikotinem, užívání bezdýmných forem tabáku (žvýkací, šňupací,..). Nízké hladiny obsahují i některé jiné rostliny jako čaj, rajská jablíčka a baklažány. 7 vnitřního původu 10

13 a není tedy specifickým indikátorem; studie se shodují, že jej není možné použít k indikaci expozice ETS. V tabákovém kouři jsou přítomny také mnohé polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), které můžeme měřit jako biomarkery Měření expozice: použití dotazníků Epidemiologické studie využívají obvykle dotazníků, které vypovídají o expozici ETS jednotlivce v historii a současnosti a zkoumají jeho kuřácký status. Chyby a zkreslení při tomto přístupu mohou být zapříčiněny několika faktory, např. omezení dané nepřesností otázek (např. expozice ETS odvozená od kuřáckých návyků životního partnera), nepřesné anamnestické informace, záměrné zkreslování,... Několik studií se zabývalo spolehlivostí takto získávaných dat. V krátkosti lze výsledky shrnout tak, že údaje o expozici ETS v dětství u v současnosti dospělých probandů mají vysokou výpovědní hodnotu, kvantitativní údaje (počet let, množství cigaret, aj.) jsou ale poměrně nespolehlivé. Validita výsledků studií se liší podle použité metodologie. Její úroveň můžeme zjistit například porovnáním údajů z dotazníků a měřením biomarkerů. V současnosti dostupné výsledky naznačují, že pokud je jako kritérium expozice ETS stanoveno kuřácké chování partnera, pravidelně dochází k podhodnocení. 3. Faktory ovlivňující expozici ETS (Kalifornie a USA) 3.1 Determinanty expozice ETS V Kalifornii bylo v letech vystavení ETS velmi rozšířené. Analýzy ukázaly, že pracovní prostředí, domov a jiné vnitřní prostředí jsou signifikantní pro expozici ETS v dospělosti, v dětství je jediným významným místem domov. 11

14 Graf č. 1: Procento nekuřáků v Kalifornii, kteří udávají expozici ETS 70 procento udávající expozici celkem muži ženy 0 Dospělí Dospívající (12-17 let) Děti (6-11 let) Děti předškolního věku (0-5 let) Zdroj: Jenkins et al., 1992; Lum, 1994b Graf č. 2: Průměrná denní expozice ETS v Kalifornii expozice/minuty celkem muži ženy 50 0 Dospělí Dospívající (12-17 let) Děti (6-11 let) Děti předškolního věku (0-5 let) Zdroj: Lum, 1994a,b 12

15 Graf č. 3: Relativní expozice ETS v různých prostředích* Dospělí nekuřáci - muži 15% doma 23% jiné v uzavřených prostorách 46% zaměstnání 16% mimo uzavřené prostory Dospělé nekuřačky - ženy 31% jiné v uzavřených prostorách 35% zaměstnání 20% doma 13% mimo uzavřené prostory 13

16 21% jiné v uzavřených prostorách Dospělí kuřáci - muži 26% zaměstnání 24% mimo uzavřené prostory 29% doma 22% jiné v uzavřených prostorách Dospělé kuřačky - ženy 12% mimo uzavřené prostory 12% zaměstnání 53% doma * vlivem chyby při zaokrouhlování je možný součet jiný než 100 Zdroj: Lum, 1994a,b Historicky byla v začátcích výzkumu vlivu tabákového kouře na zdraví věnována pozornost výhradně aktivnímu kouření. S rozvojem vědeckých poznatků se pozornost začala upírat také na pasivní kouření, včetně zkoumání prevalence v jednotlivých populačních skupinách. 14

17 Data ukazují, že v USA byl v letech stabilní pokles prevalence kouření v populaci dospělých v průměru o 0,55% ročně, v období byl tento trend akcelerován na průměrný roční pokles o 1,1%. Bohužel, chybí relevantní údaje o expozici ETS ta jasně koreluje s prevalencí aktivního kouření, ale hrají zde roli i další faktory spojené s kuřáckých chováním (např. místo kouření). V jednotlivých populačních skupinách však jsou pozorovány opačné trendy. Příkladem je začátek kouření u žen, kde (minimálně mezi těmi méně vzdělanými) dochází k poklesu věku. Podobně ve skupině mladých lidí ve věku let dochází od roku 1988 k nárůstu prevalence kuřáctví. 8 Zajímavým údajem jsou výsledky studie 9, která hodnotila vliv omezení kouření na pracovišti na expozici ETS podle ní má politika podniku v tomto směru zásadní vliv na expozici ETS: omezení kouření vedlo k šestinásobnému poklesu expozice, zákaz kouření dokonce třicetinásobnému. 3.2 Faktory, které ovlivnily expozici ETS v Kalifornii V posledních několika letech byla hlavní snaha veřejného zdravotnictví v Kalifornii zaměřena na omezení prevalence kouření. Odpovídajícím právním opatřením je především Zákon o zdanění tabáku a ochraně zdraví 10 (Proposition 99 /Propozice 99/) přijatý v roce 1988, který zvýšil zdanění balíčku cigaret o 25 centů a tím zajistil financování celostátního edukačního programu zaměřeného na snížení spotřeby tabáku. Prostředky byly využity také na výzkumy kuřáckého chování, jejichž analýza pak byla použita při evaluaci výsledků přijetí Propozice 99. Jak z následujících grafů vyplývá, po zvýšení daní bylo zaznamenáno strmé snížení spotřeby tabáku. 8 Údaje od roku 1993 naznačují, že by mohlo dojít ke zvrácení tohoto trendu 9 Hammond et al. (1995) 10 Tobacco Tax and Health Protection Act 15

18 Graf č. 4: Prevalence kouření mezi dospělými, Kalifornie, USA, USA 40 prevalence / procenta Kalifornie Nárůst daní, začátek programu na kontrolu tabáku v Kalifornii Zdroj: California Department of Health Services,

19 Graf č. 5: Lineární trend, spotřeba cigaret na 1 osobu před a po Proposition 99 a zvýšení daní balení / měsíc 8 trend před programem Předpokládaný trend v případě nezavedení programu 6 trend po zavedení programu Zdroj: Pierce at al.,

20 Se snížením prevalence kouření souvisí i další pozitivní efekt. Expozice dětí ETS je podmíněna především přítomností tabákového kouře v jejich domovech. V roce 1992 žilo v nekuřáckých domácnostech 75,5% dětí, v roce 1993 toto číslo signifikantně vzrostlo na 80,4%. Během posledních několika let stoupá počet pracovišť, kde je přijímána politika omezování kouření. Od roku 1993 platí úplný zákaz kouření ve všech budovách vlastněných nebo pronajímaných státem, věznicích, nemocnicích a prostředcích hromadné dopravy. Omezení pro širokou škálu pracovišť vstoupila v platnost v roce : kouření bylo zakázáno na všech uzavřených (vnitřních) místech výkonu práce, včetně restaurací. K trendu omezování kouření se připojila také mnohá města 12, která vydala vlastní přísnější nařízení jako například požadavek na úplný zákaz kouření na pracovištích, zákaz prodejních automatů na cigarety, zákazy reklamy na tabákové výrobky a zákazy distribuce vzorků cigaret. Ke změně chování přispěly jistě i komunikační kampaně, které zvýšily informovanost o vlivu ETS na zdraví a podnítily zájem samotných nekuřáků o prosazování svých práv na čistý vzduch (např. hnutí zaměstnanců restauračních zařízení za zákaz kouření na jejich pracovištích). 11 zákon AB13 - Friedman 12 v roce 1994 to bylo celkem 93 měst 18

21 4. Zdravotní důsledky expozice ETS 4.1 Vývojová toxicita I: perinatální manifestace Růst plodu Růst plodu je nejčastěji hodnocen podle porodní délky, hmotnosti a obvodu hlavičky. Jako intrauterinní 13 zpomalení růstu je označována hodnota porodní hmotnosti pod 10. percentilem. Mechanismem vlivu pasivního kouření je pravděpodobně působení oxidu uhelnatého (může způsobit hypoxii plodu) a nikotinu (snižuje utero-placentární perfusi, přechází placentou a ovlivňuje tak přímo kardiovaskulární, centrální nervový a zažívací systém plodu). Všech 25 zpracovaných epidemiologických studií s výjimkou jedné, prokazuje pokles porodní hmotnosti jako důsledek expozice ETS v domácnosti. Souvislost je signifikantní (nejčastěji uváděný pokles je mezi g 14 ), i když samozřejmě méně výrazná než při aktivním kouření matky. Několik nedávných studií bylo zaměřeno také na porodní délku dítěte vliv je pozorován menší než v případě porodní hmotnosti, ale výsledky jsou konsistentnější. Porodní délka dětí matek vystavených pasivnímu kouření je v průměru o 0,25 1,1 cm nižší. Jak v případě porodní hmotnosti, tak délky ohrožení stoupá s expoziční dávkou ETS. Také výsledky studií na zvířatech potvrzují negativní vliv expozice ETS na růst plodu, zpomalení intrauterinního vývoje je pozorováno v rozmezí 4-31% odchylky od normálního průběhu. 13 nitroděložní 14 studie je obtížné srovnávat vzhledem k odlišné metodologii a dalším faktorům (geografická lokalizace, národnost, velikost vzorku,...) 19

22 4.1.2 Spontánní potraty a perinatální úmrtnost Spontánní potrat je definován jako samovolné ukončení těhotenství do 20. týdne gestace 15, perinatální úmrtnost jako úmrtnost v rozmezí 20. týden gestace až 28. den po porodu. Oba pojmy zahrnují širokou škálu různých diagnóz. Důkazy o souvislosti kouření matky a zvýšené perinatální úmrtnosti jsou poměrně jednoznačné, informace o riziku spontánního potratu však nejsou konzistentní. Jen relativně málo studií se zabývá souvislostmi s expozicí ETS. Dvě studie poukazují na riziko perinatální úmrtnosti zvýšené o 50%, třetí studie dospěla k číslu nižšímu a jako možný důvod uvádí handicap nižší porodní hmotnosti u těchto novorozenců. Ohledně spontánních potratů se dvě aktuální studie shodují na zvýšení rizika o 50%. Jedním z vysvětlení častějších spontánních potratů je i domněnka, že roli hraje spíše vliv aktivního kouření na sperma (v případě, že potraty jsou důsledkem abnormalit plodu), než pasivní kouření matky. K jednoznačným závěrům je však třeba dalšího výzkumu Vrozené malformace U 2-3% novorozenců nacházíme vrozené malformace (zahrnuje řadu diagnóz jako defekty neurální trubice [anencefalie, spina bifida,... ], rozštěp patra, defekty pohlavního a močového ústrojí, kardiovaskulárního systému aj.). Známými ovlivňujícími faktory jsou např. věk matky, její předchozí reprodukční anamnéza, socio-ekonomická situace. Důkazy o souvislostech aktivního kouření matky a malformací plodu jsou nejednoznačné. Studie zabývající se vlivem ETS upozorňují, že používané kritérium expozice kouření rodičů může být zavádějící vzhledem k tomu, že kouření otce může 15 ve starších studiích do 28. týdne gestace 20

23 přímo poškodit genetickou výbavu spermií a to by teoreticky mohlo vést k vrozeným defektům. Všechny doposud publikované studie nepoužívaly k určení expozice ETS žádný biomarker, ale vystavení pasivnímu kouření zjišťovaly pomocí dotazníků, což ztěžuje interpretaci výsledků. Také studie prováděné na zvířatech jsou nejednoznačné: 3 ze 7 provedených výsledků našly spojitost mezi vystavením vedlejšímu proudu cigaretového kouře a vrozenými malformacemi. Žádná z dosud provedených studií tedy neposkytuje dostatečně přesvědčivý důkaz o souvislostech mezi expozicí ETS a vrozenými malformacemi; nejkonzistentnější údaje se týkají defektů neurální trubice a centrálního nervového systému. 4.2 Vývojová toxicita II: postnatální manifestace Kuřáci se jako skupina odlišují od nekuřáků v mnoha ohledech, které mohou ovlivnit vývoj dítěte, například v průměru nižší socioekonomická úroveň, nižší vzdělanost, vyšší příjem alkoholu, odlišnosti v osobnostní a emoční výbavě; v roce 1988 byla publikována studie, která domácnosti kuřáků označuje za méně hodnotné ve vztahu k podmínkám pro optimální vývoj dítěte. Proto je třeba k hodnocení studií posuzujících vliv kouření, resp. expozici ETS, přistupovat s jistou dávkou opatrnosti Syndrom náhlého úmrtí kojence (Sudden Infant Death Syndrome, SIDS) SIDS je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku 1 měsíc 1 rok. V rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám úmrtí v tomto věku. Jako rizika ze strany matky byly identifikovány např.: nízký věk, nízký socioekonomický status, kouření cigaret, užívání drog; ze strany dítěte pak mužské pohlaví, nízká porodní hmotnost, nedávné onemocnění, nekojení, apod. 21

24 Aktivní kouření matky během těhotenství bylo jednoznačně prokázáno jako rizikový faktor SIDS, který zvyšuje pravděpodobnost této události 1,6-4,4krát. Riziko je nezávislé na porodní hmotnosti dítěte a zvyšuje se s intenzitou kouření matky. Žádná studie ale zatím nedokázala vliv expozice matky ETS během těhotenství. Expozice dítěte pasivnímu kouření (především kouření matky) po narození zvyšuje riziko SIDS 2,5 3,5krát. Mechanismus účinku není přesně objasněn, nejuznávanější hypotézy počítají s úlohou hypoxie a změn v katecholaminovém systému. Zvířecí modely ukazují na neurochemické změny, které působení nikotinu vyvolává a které mají pravděpodobně zodpovědnost za vyšší riziko kardiorespiračního selhání během apnoických pauz 16 v novorozeneckém období Chování a kognitivní funkce u dětí Obě charakteristiky jsou velmi komplexní a roli zde hrají takové faktory jako neuropsychologický vývoj, osobnost rodičů, socioekonomická úroveň, výživa, pohlaví, faktory životního prostředí a mnohé další. Kouření matky během těhotenství 17 má za následek relativně malý pokles (2-5%) kognitivních funkcí dítěte (zvláště jazykových schopností), pozorován byl také pokles schopnosti soustředit se. Jiná studie konstatovala vyšší výskyt problémů s chováním jako hyperaktivitu. Výzkum školních dětí také potvrdil, že učitelé hodnotí děti matek, které kouřily během těhotenství, jako ty, které mají častěji problémy s chováním, socializací a temperamentem. Možným vysvětlením je, že kouření během těhotenství působí nezvratné změny v mozku plodu, např. chronická hypoxie, poškození vývoje mozku (nikotin snižuje prokrvení placenty, oxid uhelnatý vytváří karboxyhemoglobin oba tyto vlivy snižují zásobování fetálních tkání kyslíkem). 16 krátké intervaly bezdeší 17 signifikantně od 20 cigaret/den 22

25 Studie týkající se expozice ETS matky během těhotenství a dítěte po porodu, jsou spíše raritní a neposkytují přesvědčivé výsledky Tělesný vývoj Tělesný vývoj je opět ovlivňován celou škálou genetických, výživových, ale i sociálních faktorů. U dětí, kterých matky v době těhotenství kouřily, byl prokázán nižší vzrůst. Je však třeba vzít v úvahu, že děti matek kouřících během těhotenství jsou již při porodu handicapovány nižší porodní hmotností, a tak se soudí, že minimálně polovina pozorovaných případů je právě v důsledku nízké porodní hmotnosti. Vzhledem k tomuto faktu existují jen ojedinělé údaje, že samotná expozice ETS v dětství má vliv na fyzický vývoj. 4.3 Vliv na reprodukční zdraví Studie zabývající se reprodukčním zdravím sledují takové faktory jako schopnost otěhotnět, poruchy menstruačního cyklu, věk menopauzy, změny ve spermiogramu. Jen málo studií se zabývalo vlivem expozice ETS na reprodukční zdraví; většinou pak opožděné otěhotnění považovaly za známku snížené plodnosti a zabývaly se především aktivním kouřením žen, expozice ETS byla odvozována z dotazů na kouření životního partnera Ženské reprodukční zdraví Infertilita je definována jako neotěhotnění po roce nechráněného pohlavního styku. Schopnost otěhotnět se vyjadřuje počtem cyklů, který je třeba k otěhotnění; používá se také index vyjadřující pravděpodobnost otěhotnění během jednoho cyklu. Mezi faktory výrazně ovlivňující reprodukční zdraví ženy patří sexuální praktiky, frekvence pohlavního styku, užívání antikoncepce, anamnéza sexuálně přenosných nemocí, věk, socioekonomická úroveň aj. 23

26 Kouření ovlivňuje hladiny steroidních (estrogen a progesteron) a homeostatických hormonů (hormony kůry nadledvinek, hypofýzy). Studium neplodnosti je komplikováno množstvím faktorů, které ji mohou podmiňovat a složitostí procesu otěhotnění (gametogeneze, ovulace, zrání, transport vejcovody, implantace). Každý z těchto dějů může být ohrožen kouřením, jako nejnáchylnější se jeví ovulace a implantace. Provedené studie poukazují na sníženou plodnost žen kuřaček a dřívější nástup menopauzy a naznačují, že podobný vliv má i expozice ETS Mužské reprodukční zdraví Toxické účinky kouření na mužskou plodnost zahrnují změny spermiogramu, jako snížené množství spermií, jejich sníženou pohyblivost a abnormální morfologii. Prozatím uskutečněné studie se zabývaly vlivem aktivního kouření na mužské reproduktivní zdraví a prokázaly mimo jiné koncentraci spermií ve spermatu o 13-17% nižší než u nekuřáků. Mechanismem, kterým kouření tyto změny způsobuje, je pravděpodobně narušení procesu hormonální regulace a gametogeneze. Dostatečná data pro prokázání obdobného vlivu expozice ETS dosud nejsou k dispozici. Je možné, že údaje o infertilitě žen v důsledku pasivního kouření jsou částečně zkresleny právě díky snížené plodnosti mužů v důsledku vystavení ETS. 4.4 Vliv na dýchací systém Vlivu ETS na dýchací systém je věnována velká pozornost. Mezi jednoznačně prokázané následky patří u dětí vznik a exacerbace astmatu, zánět středního ucha, snížení plicních funkcí, u dospělých poškození dolních dýchacích cest, snížené plicní funkce a symptomy podráždění horního respiračního traktu, které se vyskytují i u dětí stejně jako podráždění čichové. 24

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 142 Návrh poslanců Borise Šťastného, Olgy Zubové a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY Piťha J. /Praha/, Fórum zdravé výživy Celostátní konference nutričních terapeutů 2013 Výživa od začátků 20.11.2013 Obsah Rizikové faktory kardiovaskulárních

Více

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí

Více

Expozice dětí nepřímému tabákovému kouři. Definice: Podíl dětí v % vystavených doma tabákovému kouři (pasivnímu kouření).

Expozice dětí nepřímému tabákovému kouři. Definice: Podíl dětí v % vystavených doma tabákovému kouři (pasivnímu kouření). Datum: říjen 2012 Expozice dětí nepřímému tabákovému kouři Jméno: Expozice dětí tabákovému kouři Definice: Podíl dětí v % vystavených doma tabákovému kouři (pasivnímu kouření). Kód: RPG3_Air_Ex2 Úvod Tento

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Bacteria shrink tumors in humans, dogs

Bacteria shrink tumors in humans, dogs Bacteria shrink tumors in humans, dogs Mitch, L. (2014): Bacteria shrink tumors in humans, dogs, Science. Crlíková Hana Svobodová Vendula OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Bakterie injekce škodlivých bakterií

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO OKOLÍ ZÁVISLÉHO Eva Králíková Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1.LF UK a VFN, Ústav hygieny a epidemiologie

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí měřená množstvím CO 2 Změna ve složení vzduchu měřená množstvím CO 2 v cigaretovém

Více

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz Vliv prachu v ovzduší na lidské zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova kazmarova@szu.cz O čem se bude mluvit Co je prach a kde se s ním setkáváme Kde prach vzniká Prach doma

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

Jak přestat kouřit Stop Smoking. Chronické onemocnění ledvin. Chronic kidney disease chapter 7

Jak přestat kouřit Stop Smoking. Chronické onemocnění ledvin. Chronic kidney disease chapter 7 Stop Smoking Chronické onemocnění ledvin Chronic kidney disease chapter 7 Je prokázáno, že kouření je nezdravý zvyk. Cigarety jsou dnes nejběžnějším způsobem kouření. Mezi jiné způsoby kouření patří dýmky

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Epidemiologie CHOPN MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Základní pojmy Epidemiologie: obor lékařství zabývající se příčinami vzniku a zákonitostmi šíření nemocí hromadného výskytu Prevalence:

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Výchova ke zdraví poučení. o lidském těle. A-Z kviz finále T U V W X Z Ž

Výchova ke zdraví poučení. o lidském těle. A-Z kviz finále T U V W X Z Ž Výchova ke zdraví poučení A o lidském těle B C A-Z kviz finále D E F G H Ch I J K L M N O P R Ř S Š T U V W X Z Ž Trvalé osvojení dítěte se nazývá A adopce správná odpověď náhradní otázka Porucha stravování,

Více

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Vnitřní prostředí staveb Je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno Downův syndrom Renata Gaillyová OLG FN Brno Zastoupení genetických chorob a vývojových vad podle etiologie 0,6 %-0,7% populace má vrozenou chromosomovou aberaci incidence vážných monogenně podmíněných

Více

Obsah. První tři měsíce. Prostřední tři měsíce. Poslední tři měsíce

Obsah. První tři měsíce. Prostřední tři měsíce. Poslední tři měsíce Obsah 13 Předmluva k novému vydání 17 Předmluva k prvnímu českému vydání 19 Předmluva k prvnímu vydání Těhotenství První tři měsíce 27 Průvodní znaky těhotenství 33 Léky a potravinové doplňky v raném těhotenství

Více

Nikotinismus Odvykání kouření. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nikotinismus Odvykání kouření. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nikotinismus Odvykání kouření Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nikotinismus 1 Zneužívání tabáku a tabákových výrobků Závislost organismu na droze Vliv na mozek je stále ještě ne zcela jasný Zvyšuje

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK Pro účely preventivní sportovně-kardiologické prohlídky ve zdravotnickém zařízení ProCorde s.r.o. v Chomutově. Příjmení, jméno:............................... Rodné číslo:.....................

Více

Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty:

Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty: Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty: (8) Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány za

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

SCENIHR přijal toto stanovisko dne 26. srpna 2014 k veřejné konzultaci. Veřejná konzultace bude končit 16. listopadu 2014.

SCENIHR přijal toto stanovisko dne 26. srpna 2014 k veřejné konzultaci. Veřejná konzultace bude končit 16. listopadu 2014. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika SCENIHR Předběžné stanovisko na Bezpečnost zubního amalgámu a alternativních zubních výplňových materiálů pro pacienty a uživatele SCENIHR

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

R věty. Jednoduché R věty:

R věty. Jednoduché R věty: R věty Nebezpečné vlastnosti chemických látek jsou popsány tzv. R-větami, které stanoví specifickou rizikovost jednotlivých nebezpečných chemických látek. R-věty jsou jednoduché nebo kombinované (podle

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Příušnice Samostatná práce Informatika a výpočetní technika KIV/IFYER jmeno a prijmeni Obsah 1 Příušnice

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

PLÍCE SI PAMATUJÍ I JEDINOU CIGARETU,

PLÍCE SI PAMATUJÍ I JEDINOU CIGARETU, PLÍCE SI PAMATUJÍ I JEDINOU CIGARETU, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PLÍCE SI PAMATUJÍ I JEDINOU CIGARETU Plíce

Více

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Liberec, 20. listopadu 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Historie I. 1556 - Agricola -postižení

Více

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

A Co je HIV? HIV AIDS Co je AIDS? Co znamená být HIV pozitivní? HIV AIDS. HIV HIV AIDS HIV

A Co je HIV? HIV AIDS Co je AIDS? Co znamená být HIV pozitivní? HIV AIDS. HIV HIV AIDS HIV A Co je HIV? HIV (virus lidského imunodeficitu) je virus, který způsobuje ztrátu obranyschopnosti (imunity) člověka před nejrůznějšími infekcemi. Tento virus napadá zejména určitou skupinu bílých krvinek,

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o. Varicella v těhotenství K.Roubalová Vidia s.r.o. Infekce VZV 90% v dětství (3-5 let), 10% v dospělosti (horší průběh) Většina primárních infekcí symptomatická - Varicella Vždy virémie Infekčnost: vysoká:

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM Urologická klinika VFN a 1.LF UK Praha Epidemiologie Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9.

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

KOUŘENÍ A CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC

KOUŘENÍ A CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC KOUŘENÍ A CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOC Tiskové materiály Listopad 2011 Čím je vinna cigareta Každý rok na celém světě zmaří kouření cigaret život více lidem než HIV, tuberkulóza a malárie dohromady.

Více

Střední škola logistiky a chemie, Olomouc, U Hradiska 29

Střední škola logistiky a chemie, Olomouc, U Hradiska 29 Střední škola logistiky a chemie, Olomouc, U Hradiska 29 Seminární práce Kouřím, no a co! Vypracoval: Filip Vočka Školní rok: 2009/2010 Třída: 1. E Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A HYPOPLAZIE ZUBNÍ SKLOVINY U PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Fakultní nemocnice Olomouc Novorozenecké oddělení Oddělení intermediární péče Vypracovala: Miroslava Macelová a Světlana Slaměníková

Více

posledních deseti letech

posledních deseti letech Jak kouří Češi kuřáck cké zvyklosti české populace v posledních deseti letech Tisková konference ke SVĚTOVÉMU DNI BEZ TABÁKU 31. KVĚTNA SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE Státní zdravotní ústav, 27. května

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE RADA A POUČENÍ LÉKAŘE Obsah: Uživatelky kombinované hormonální antikoncepce Léčebné účinky kombinované hormonální antikoncepce Kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce Vysvětlivky: COC = z anglického

Více

Preventivní medicína

Preventivní medicína Preventivní medicína Předseda Doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc., Ústav epidemiologie LF UK tel: 26710 2485 fax: 272 738 497 e-mail: martin.celko@lfcuni.cz Místopředseda Prof. MUDr. Kamil Provazník,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Návykové

Více

Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů

Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů Konference ČKAIT 14. dubna 2015 Ing. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Praha Co se dá ovlivnit

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2

Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2 Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1) Onanie se jinak nazývá M masturbace správná odpověď náhradní otázka 2) Hymen znamená

Více

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Ing. Anna Cidlinová, MUDr. Magdalena Zimová, CSc., Ing. Zdena Podolská, MUDr. Jan Melicherčík, CSc. Státní zdravotní ústav v Praze Česká zemědělská univerzita

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Autodestruktivní závislosti a zdraví

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Studie zdravotního stavu dětí

Studie zdravotního stavu dětí Studie zdravotního stavu dětí z Radvanic a Bartovic Miroslav Dostál Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i., Praha 1 Zdravotní stav dětí Cíl porovnat zdravotní stav dětí žijících v Radvanicích & Bartovicích

Více

Hlášení těhotenství (formulář)

Hlášení těhotenství (formulář) Hlášení těhotenství (formulář) RO-GNE: HLÁŠENÍ TĚHOTENSTVÍ přijetí hlášení společností Roche (den-měsíc-rok): Lokální číslo: AER: OSOBA PODÁVAJÍCÍ HLÁŠENÍ Počáteční Následné sledování Jméno a příjmení:

Více

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku MUDr. Zdeňka Vandasová Účinky hluku na člověka Orgánové účinky Sluchový aparát: akustické trauma (120 140 db), poruchy sluchu (70 db) Kardiovaskulární

Více

Hlášení těhotenství (formulář) RO-GNE: HLÁŠENÍ TĚHOTENSTVÍ

Hlášení těhotenství (formulář) RO-GNE: HLÁŠENÍ TĚHOTENSTVÍ Tento přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou. Zároveň žádáme

Více

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,

Více

RŮST ČESKÝCH KOJENÝCH DĚTÍ

RŮST ČESKÝCH KOJENÝCH DĚTÍ RŮST ČESKÝCH KOJENÝCH DĚTÍ A DOPORUČENÍ PRO JEHO HODNOCENÍ Markéta Paulová Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav, Praha Konzultační den hygieny dětí a mladistvých, 11. října 2012, SZÚ

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 OBSAH 1. Úvod 11 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 3. Prenatální a postnatální růst 18 3.1. Prenatální období 18 3.2. Postnatální

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více