Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta"

Transkript

1 Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta Ulrich Lins První vydání nakladatelství Bleicher (D-7016 Gerlinger, francouzská zona mecko) pro UEA (Rotterdam, Nizozemsko) Druhé vydání podle zvláštní smlouvy mezi UEA a vydavatelstvím Progreso, doslov ISBN K vystavení eského p ekladu J.Drahotové na Internetu svolil autor v roce edmluva První vydání Nebezpe ného jazyka vyšlo v roce 1973 v nakladatelství L omnibuso v Kjótu, jako brožura ve velmi malém nákladu, ale již za rok byla za azena jako 21. kapitola do díla Esperanto v perspektiv. V roce 1975 se objevila dopln ná verze prvního vydání v japonském p ekladu od Kurisu Kei, z nakladatelství Iwanami v Tokiu. Zde je nyní publikován nový, zcela p epracovaný rukopis výsledek mnohaletého rozsáhlého výzkumu i zcela nový materiál. Bylo mým p áním isp t p vodním materiálem k výzkumu stoleté historie esperanta, s p ihlédnutím k specifickým aspekt m d jin, které byly dlouho opomíjeny i samotnými esperantisty a byly tabuizovány. Jedná se tedy o negativní stanoviska k esperantu a perzekuci esperanta zp sobené politicko-ideologickými motivy. Cht l jsem popsat osud uživatel jazyka, kte í po desetiletí byli pokládáni cenzory, policisty, národnostními ideology a nejr zn jšími diktátory za nebezpe né. Nezabývám se vnit ní historií esperantského hnutí, ale nep átelskými reakcemi, se kterými se setkávali mluv í tohoto jazyka v r zných politických režimech a ideologiích, zejména za nacismu a stalinismu. Na druhou stranu je však nemožné se zam it jen na popis forem, kterými bylo esperantské hnutí napadáno. Je nutno uvést argumenty protivník a analyzovat motivy, které používaly politické režimy rozdílných charakter k útok m na esperantské hnutí. Tyto motivy mohly pramenit z fundamentálních ideologických pozic a z konkrétních politických zájm. V souvislosti s tím, se snažím osv tlit také názory ve hnutí samotném a názory jednotlivých esperantist, protože pokud si neuv domíme pozadí vzniku jazyka, Zamenhofovy d vody, metody propagandy, teorii a strukturu hnutí, sotva bychom mohli pochopit, pro se esperanto stalo ter em perzekuce. Je t eba, aby bylo za azeno n kolik otázek na které chce studie dát odpov. Co vlastn je na esperantu provokujícího? Zdali jeho pouhá existence, 1

2 jako mezinárodního jazyka, nebo spíše zp sob jeho praktického použití? Jaké bylo spole ensko-politické prost edí, ve kterém hnutí propagovalo sv j cíl: druhý jazyk pro všechny? Jakou roli hrálo p ivlast ování jazyka a sebev domí jeho ši itel ve vztahu k vládám, u kterých hnutí doufalo, že získá podporu, ale nebylo ochotno svoji existenci na n vázat? Jaký byl vztah mezi neutrálním jazykem a ideály jeho stoupenc? Jaké vztahy byly mezi esperantisty a stoupenci jazyka, kte í vid li jiné cíle sm ující k celosv tové solidarit, nap. pacifisté, socialisté a komunisté? A jak esperantisté reagovali na neo ekávané konflikty se svými protivníky? Jak se pou ili z perzekucí, jak definovali esperantské hnutí? Abychom pochopili nesnadnou pozici esperanta na poli ideologií a mocenských zájm, domnívám se, že je nutno alespo nastínit politický vývoj v ur itých zemích, zejména v carském Rusku, v N mecku, v balkánských zemích, v ín a v Japonsku a také v Sov tském svazu. Na historický základ posledních sto let doufám bude takovým zp sobem vrženo sv tlo z dosud nezvyklé strany. Mým základním úmyslem je p edevším toto: ukázat, kolik podez ení, nechuti a odmítání vyvolala snaha o mezilidskou komunikaci, kdy diskriminace byla asto zam ena a identifikována s ur itými skupinami (židé, komunisté, drobná buržoazie), ale v podstat zam ená i na nezávislé lidi, kterým byl blízký kosmopolitismus a které se neda ilo za adit do obvyklých kategorií. Perzekuce esperanta nabádá k záv m, které p ekra ují témata o esperantu a týkají se i sou asnosti. Dlužím dík mnohým esperantist m za to, že mi poskytli informace a vysv tlení a pomohli mi p ipravit tento text. Jména n kterých pomocník se objevují ve vysv tlivkách. Zde uvádím jen pány Norberta Barthelmesse, Michela Duc Goninaze, Davida L. Golda, Itô Kanziho, Kurisu Kei, Simo Milojevi e a Gastona Waringhiena, kte í etli rukopis áste, nebo celý. (Za chyby v uvedených faktech nebo v jejich interpretacích jsem však odpov dný jen já sám.) B hem své práce jsem hojn využíval služeb Knihovny Hodler (UEA), Mezinárodního esperantského muzea ve Vídni a knihoven Japonského esperantského institutu a Esperantské asociace v Británii. Velmi vítané pro mne byly materiály, které mi v noval Teo Jung n kolik let p ed svou smrtí, zejména asopisy z 20tých a 30tých let. SATu a panu Eduardu Borsboomovi d kuji za umožn ní nahlédnout do nepublikované korespondence E. Lantiho. Pomoc mi poskytly také neesperantistické instituce, mezi jinými univerzitní knihovny v Kolín, Bonnu a Tokiu, Federální archív v Koblenci, Institut sou asné historie v Londýn, Vládní institut vále né dokumentace v Amsterodamu a Institut mecké a zahrani ní d lnické literatury v Dortmundu. A nakonec d kuji všem, kte í mi pomohli technickými pracemi s knihou. íjen 1986 U.L. 2

3 1. Podez elý nový jazyk 1.1. Zamenhof a p vod esperanta Autor esperanta pat il k pronásledované menšin lidí. Lazar Zamenhof, který vydal v roce 1887 sv j projekt mezinárodního jazyka, byl Žid. Žil v carském Rusku a židovská menšina tam tvo ila se svými 4 miliony polovinu celosv tového židovstva. 1 Ta poci ovala diskriminaci a útlak v takovém stupni, který v západní Evrop byl již pokládán za minulost. Zamenhof se narodil ve st Bialystok, kde žili Židé (více než dv t etiny), Poláci, Rusové, N mci a lorusové všichni mluvili svým vlastním jazykem se sklonem k podez ívavosti jeden k druhému. V tomto mnohonárodnostním prost edí vznikla idea esperanta, jak vysv tlil Zamenhof v dlouhém dopise ruskému esperantistovi Nikolaji Borovkovi: V takovém m st, více než kde jinde citlivá povaha poci uje hluboký smutek z r zností jazyk a p esv uje se na každém kroku, že zmatení jazyk je jedinou, nebo alespo hlavní p inou, která rozd luje lidi a rodiny do nep átelských skupin. Proto se Zamenhof rozhodl, že až dosp je, rozhodn se pokusí odstranit toto zlo. 2 Když byl tento dopis zve ejn n v roce 1896, dojal mnoho prvních esperantist. 3 Pozd ji byl asto ve ejn publikován, jako velice z etelné vysv tlení Zamenhofových motiv a jako zvláš p esv ující argument pot eby mezinárodního jazyka. Autor esperanta byl zde p edstavován jako altruistický bojovník proti všem národním nesvár m, lov k skromný a idealistický, k jehož snažení nebylo možno nepoci ovat respekt. Naopak zcela neznámý z stal po ty icet let Zamenhof v dopis napsaný roku 1905 Francouzovi Alfrédu Michauxovi. V tomto dopise Zamenhof podtrhl sv j židovský p vod a spojitost svých ideál s p íslušností k tomu tak starobylému, siln trpícímu a bojovnému národu, jehož historickým úkolem je... sjednocení národ pod ideou jednoho boha. Zamenhof zde tvrdil, že jestliže by nebyl hebrejcem z ghetta, myšlenka na sjednocení lidstva by ho nehnala tak vytrvale a také nikdo, tak siln jako Žid, nem že cítit pot ebu nenárodního, neutrálního, lidského jazyka. 4 Není však pot eba vid t v t chto dvou dopisech proti ení. Jsou odrazem Zamenhofova cít ní ve dvou rozdílných životních obdobích. Není jasné, zdali Zamenhof ve svém mládí pomýšlel na specifické použití svého projektu tak, aby to bylo p ínosem konkrétn pro Židy. Jeho rodinné prost edí nás neujiš uje o tom, že by bylo impulsem, které Zamenhofa hnalo k vytrvalosti a cílev domosti. Rodina, která žila od roku 1873 ve Varšav, se asimilovala, p edpokládala další 1 David Vital, The origins of Zionism, Oxford 1975 str.30 (stav z r.1880) 2 PVZ IV 28 (dopis Borovkovi byl publikován v roce 1896, ale Zamenhof ho možná napsal již v roce 1894). O Bialystoku viz N.Z.Maimon, La ka ita vivo de Zamenhof, Tokio 1978 str.17 a další. 3 Senlegenda biografio de L.L.Zamenhof Kjóto 1982 str dopis pro Michauxa, z , PVZ VII

4 zlepšení právní situace Žid. Otec, u itel na reálném gymnáziu, byl stoupencem židovského vzd laneckého hnutí Haskala, které se pokládalo za sou ást vzd lanectví (kultury) pocházející ze západní Evropy a které žilo v nad ji, že stejná práva pro všechny nakonec zvít zí i v Rusku. Zamenhof tedy nevyr stal v tradi ní atmosfé e a dusivé bíd židovského ghetta, ale v prost edí židovské minority buržoazních intelektuál, kte í vid li svou perspektivu v emancipaci a v co nejv tší integraci do majoritní spole nosti. Otec - Marko Zamenhof skute reprezentoval typ moderního m stského Žida v Rusku. Byl loajálním ob anem ruského státu, sám sebe pokládal za Rusa a své židovství redukoval jen na židovské náboženství a p ál si, aby se jeho potomci spole ensky za adili k majorit a využili dostupné vzd lávací íležitosti. Jeho názor charakterizuje dochovaná zpráva o otev ení nové synagogy v Bialystoku v roce Marko p i této p íležitosti p ednesl projev, ve kterém zmínil p edchozí perzekuce a vyjád il dík caru Alexandru II. za jeho spravedlivé zákony a vyzval Židy, aby postupovali v duchu nové, liberální doby: Neodd lujme se od našich bratr Rus, mezi kterými žijeme, ale zú ast ujme se rovnoprávn jako oni na všech právech této zem pro naše dobro a št stí. 5 Lazarovo d tství plynulo pod vlivem této integrace - splývání s majoritní spole ností. On sám pozd ji vzpomíná, že velmi vášniv miloval ruský jazyk a celou ruskou zem a snil o tom, že se stane jednou velkým ruským básníkem. 6 Jazyky jako takové byly jeho zálibou. Po ur itý as m l v úmyslu oživit n který starobylý jazyk 7 a také pomýšlel na obnovení hebrejštiny, jako mluveného jazyka. 8 Ale pozd ji za al nejasn snít o novém, um lém jazyce. 9 Je velmi pravd podobné, že jeho fantazii již asn ovlivnila legenda o Babylonské v ži. Ta dala impuls k p emýšlení o dob, kdy lidé byli schopni voln mezi sebou komunikovat, a na problém, jak vy ešit otázku obnovy bývalého stavu v Bábelu. Charakteristická je poznámka, kterou pronesl dosp lý Zamenhof v roce 1908 o tomto biblickém p íb hu: To, co kdysi bylo následkem stavby Babylonské že, je nyní p inou; kdysi zmatení jazyk bylo trestem za h íchy, ale nyní jazykové rozdíly páchají h íchy samy o sob. 10 Na konci roku 1878, kdy Zamenhof studoval ješt na gymnáziu, byl jeho první projekt lingwe uniwersala již hotov. Spole s n kolika p áteli radostn recitoval, zcela pod vlivem idejí sbrat ení vzd laných lidí, první verše v novém jazyce: Malamikete de las nacjes kadó, kadó, jam temp está! 5 Maimon, p PVZ VII PZV IV 28 8 Esperanto and Jewish ideals, The Jewish Chronicle, , p. 16 esperantský p eklad rozhovoru se Zamenhofem: Maimon, p PVZ IV Cit. Maimon, p.66. V roce 1889 Zamenhof pojmenoval pomatení jazyk za jedno z nejv tších nešt stí lidstva : PVZ II 46. 4

5 La tot homoze in familje konunigare so debá! 11 Ale tenkrát Zamenhof ješt váhal ve ejn vystoupit se svým projektem: P edpokládám jen posm šky a nevraživost, rozhodl jsem se skrýt svou práci ede všemi. 12 Gymnázium skon il uprost ed roku 1879 a odešel do Moskvy studovat medicínu. Tam se nacházel v dob, kdy byl v b eznu 1881, car Alexandr II. zavražd n anarchisty a my nebudeme p ehán t, jestliže p isoudíme tomuto atentátu následky, které také ovlivnily Zamenhofovu innost. Po vražd se politická situace v Rusku rychle zhoršila, zejména pro Židy. V dubnu za aly pogromy. Rozší ily se do velkých ástí Ruska a trvaly více než celý rok. Byly nejv tším pronásledováním, které Židé zakusili v moderní dob. Co u inilo tyto pogromy významnými byl fakt, že se nejednalo jen o krutosti l zy, ale že je doprovázelo tiché nebo i p ímé schvalování carskými autoritami. Zklamání mezi Židy z nové exploze antisemitismu v Rusku bylo hluboké, protože politika zavražd ného cara, která p inesla n kolik zm n k lepšímu, živila v asimilovaných Židech velké nad je na postupné získání rovnoprávnosti. Ale nyní od roku 1881 ruští Židé s bolestí zjistili, že antisemitismus nebyl vymýcen a že jejich snahy integrovat se do spole nosti se setkávají s nep ekonatelnými bariérami. Mnoho z nich si uv domilo pot ebu ešit židovský problém ne adaptací v nep átelském prost edí, ale národní renesancí, která by byla podmín na vlastním teritoriem. Od zimy se v mnoha ruských m stech zakládaly skupiny, které se nazývaly Hovevei Zion 13 a propagovaly myšlenku oživit židovský stát v Palestin. Stimulem k tomuto novému, prasionistickému hnutí byla p edevším brožura Autoemancipation! Leona Pinskera 14, židovského léka e z Od sy, který byl p ed tím jedním ze zapálených stoupenc Haskaly, ale v roce 1881, po krutém zni ení nad jí na trvalý pokrok v harmonickém soužití Rus s Židy, radikáln zm nil své mín ní a za al p esv ovat ostatní, že jejich záchrana se m že uskute nit jen svépomocí, národní solidaritou a získáním teritoria. 15 I Zamenhof prožil v Moskv, v intelektuálním prost edí, novou vlnu protižidovských nálad a byl šokován návratem antisemitismu. V tomto kontextu žeme sledovat ho ké konstatování v Zamenhofov dopise Michauxovi:...p esv il jsem se, že moje láska (k ruštin a k ruské zemi) je mi splácena nep átelstvím. Dodává, že lidé, kte í si uzurpují monopol na definici co je ruské, vidí v n m Žida, jen bezprávného cizince. Tímto zp sobem byl Zamenhof znovu uvržen do židovství a tím se sou asn cítil povinován pomáhat v první ad t m, kte í jsou nenávid ní, podce ovaní a utla ovaní: svým židovským bratr m. 16 Ješt v dob pobytu v Moskv se zabýval elaborátem o 11 PVZ IV PVZ IV P átelé Sionu. Hnutí se také nazývalo Hibbat Zion (Láska k Sionu) 14 brožura se objevila v n in v Berlín v zá í Vital, p PVZ VII 32 Konstatování je v kontextu popisu Zamenhofova d tství v Bialystoku. 5

6 gramatice jidiš 17 a také ho napadla myšlenka na založení kolonie v n jaké neobydlené ásti sv ta, z které by pozd ji vznikl nezávislý židovský stát. 18 V srpnu 1881 se Zamenhof vrátil do Varšavy, aby pokra oval ve studiu. Nedlouho potom se stalo to, co nikdo neo ekával: o vánocích také varšavské Židy postihly pogromy. A to definitivn zp sobilo, že se Zamenhof b hem kolika dalších let soust edil na židovské problémy. 19 Za adil se mezi pr kopníky hnutí za založení kolonie a založil s židovskými studenty první sionistickou skupinu ve Varšav. 20 V následujících letech, hlavn do roku 1884, se Zamenhof ile ú astnil debat o obnovení starého Izraele nebo o založení nové vlasti pro Židy a také psal lánky do rusky psaného židovského týdeníku Razsvet, který vycházel v Petrohrad. 21 Ale tato Zamenhofova innost, a koliv byla velmi intenzívní, netrvala dlouho. Postupn p i p íprav na své povolání o ního léka e, za al pochybovat o tom, zda sionismus vy eší židovskou otázku. Poci oval nejistotu, zda má právo novat své dílo jen svému národu a opominout celé lidstvo. Jak napsal Michauxovi, cítil od nejrann jšího d tství, že lov k jako takový je nejd ležit jší, ale kv li neš astnému osudu jeho lidu, se v jeho srdci asto probouzel patriot, který usilovn bojoval v jeho srdci s lov kem. 22 V roce 1887 byl tento konflikt rozhodnut p ízniv pro lov ka: Zamenhof zcela opustil svou innost ohledn židovských otázek 23 a pln se v noval jazyku, který p edstavil ve stejném roce ve ejnosti pod pseudonymem Doktor Esperanto. B hem dalších dvou desetiletí ovládala Zamenhofa myšlenka všelidského, neutrálního jazyka, pomocí kterého vymizí nejen nenávist a perzekuce Žid, ale také všechny národní nenávisti. 24 Nebylo to tedy tak, že by Zamenhof p estal myslit na Židy. Zam il své snažení na pomoc každému utiskovanému národu a je z eteln vid t, že toto snažení velmi posilovalo jeho vytrvalost v práci na esperantu. A p ání pomoci Žid m bylo jasn zakomponováno do p ání p isp t ke zklidn ní a sjednocení celého lidstva. Je vhodné poznamenat, že vnit ní Zamenhofovy myšlenky se nezrcadlí v jeho První knize. V p edmluv se jen v náznaku zmi uje o svém idealismu, 17 Rusky psaný rukopis je publikován s esperantským p ekladem (J. Kohen-Cedek), v Adolfovi Holzhausovi, L. Zamenhof, Provo de gramatiko de novjuda lingvo a Alvoko al juda intelektularo, Helsinky 1982, str Viz též PVZ V ; Maimon str ; Adolf Holzhaus Doktoro kaj lingvo Esperanto, Helsinky 1969 str ; Bernard Golden La juda gramatiko de dr-o Zamenhof, Heroldo de Esperanto 57, 1981, íslo 16 (1691), str V interview pro The Jewish Chronicle Zamenhof vypráv l, že takový plán navrhl na sch zi patnácti student : Maimon str Podle Edmonda Privata (Vivo de Zamenhof etí vydání Harrogate 1946, str. 42) se p esto Zamenhof už v srpnu 1881 za al op t zabývat svým jazykovým projektem. 20 Maimon, str. 101, 169. Tato studentská skupina se spojila se skupinou Hibbat Zion založenou v srpnu 1883 ve Varšav a brzy se stala nejaktivn jší (Vital, The origins, str 152). 21 Zpo átku Zamenhof obhajoval kolonii v USA, ale pozd ji se p iklonil k myšlence židovského státu v Palestin. T i p ísp vky z let 1881/82 z Razsvetu jsou p etišt ny v p ekladu Holzhause, Doktoro kaj lingvo Esperanto, str ; viz též PVZ V PZV VII Zamenhof dosp l k záv ru, že návrat do Palestiny je nerealizovatelný sen. K velkému sionistickému hnutí Theodora Herzla, které bylo založeno v roce 1897 se nep ihlásil. 24 PZV VII

7 vyzvedá hlavn praktické argumenty jazyka. Zejména upozor uje na ztrátu asu a prost edk, které zp sobuje pot eba nau it se n kolika cizím jazyk m a vyvozuje z toho, jak by bylo užite né, kdyby každý lov k pot eboval pro své domosti pouze dva jazyky mate ský a tento nov navrhovaný, neutrální, mezinárodní jazyk. K tomuto argumentu se váží také formulace, které jsou idealistické. Nap íklad Zamenhof tvrdí, že rozdílnost jazyk také p edstavuje základní rozdíl a vzájemná nep átelství národ, 25 a mluví o zvláštním využití, které by m l neutrální jazyk v zemích s r zn mluvícím obyvatelstvem, což sv í o jeho myšlenkách na situaci v Rusku. Idealistické pojetí také podporuje jeho pseudonym Esperanto, který byl použit brzy i pro samotný jazyk. 26 Že Zamenhof v projekt mohl existovat, vd íme p edevším jeho praktické stránce. Ve své první u ebnici Zamenhof prohlašuje: Mezinárodní jazyk, podobn jako každý národní jazyk, je majetkem spole nosti a autor k n mu nemá v bec žádná osobní práva. 27 Ve své Druhé knize (Dua Libro) z roku 1888 up es uje: Nechci být pokládán za tv rce jazyka, chci být jen jeho iniciátorem. 28 Zamenhof se domníval, že esperanto musí žít a rozvíjet se podle stejných zákon, podle kterých vznikly všechny živé jazyky 29 ; necht l, aby ze svého osobního zájmu stvo il jazyk od hlavy k pat. 30 Tímto vyjád ením o vývoji mezinárodního jazyka na základ kolektivního použití, nezávisle na jeho osobní autorit, ponechal Zamenhof lidské spole nosti a každodenní praxi úkol posoudit a rozvíjet esperanto Porodní bolesti pod carskou cenzurou Jakkoliv se zdála neprovokativní Zamenhofova myšlenka sblížit národy jako jednu rodinu 31, bylo nutno nejprve p ekonat bariéru cenzury. Bylo ironií, že práv Zamehof v otec pat il k ú edník m, kte í m li za povinnost bdít nad tím, aby ob ané nedostali nežádoucí informace o carském režimu. Marko Zamenhof, krom toho, že byl u itelem, pracoval od roku 1878 také jako cenzor hebrejských text a text v jidiš. Tento úkol plnil s neot esitelnou p ísností asimilovaného Žida a byl obávanou osobou židovských spisovatel a redaktor ve Varšav svou pedanterií. 32 Pro syna však jeho postavení m lo jasnou výhodu. Když Zamenhof v roce 1887 žádal povolení k vydání své brožury projektu nového jazyka, Marko Zamenhof p emluvil svého kolegu, který sledoval vydávané texty v ruštin, aby dal souhlas k vydání spisku jeho syna, té ned ležité hlouposti. 33 Povolení bylo 25.PVZ I Porovnej Pierre Janton, L espéranto. Druhé vydání, Pa íž 1977, str PVZ I PVZ I Dodatek k Dua Libro le l Lingvo Iternacia (1888); PVZ I Na stejném míst, strana PVZ I Maimon, str , ; Holzhaus, Doktoro kaj lingvo, str Z. Adam (Adam Zakrzewski), Historio de Esperanto , Varšava 1913, str

8 vy ízeno dne 2. ervna 1887 a pot ebné povolení pro prodej 26. ervence. Mohla tedy vyjít ty icetistránková kniha v ruštin, první konkrétní úsp ch. Následovala vydání v polštin, francouzštin, n in, angli tin, hebrejštin a v jidiš a brzy pak první u ebnice a p íru ky. V roce 1891 již existovalo 33 ebnic esperanta ve 12 jazycích. tená i První Knihy (Unua Libro) byli požádáni, aby podepsali a poslali zp t autorovi kupon se slibem, že pokud stejný, ve ejný slib u iní deset milion osob, podepsaný se za ne mezinárodní jazyk u it. Ale mnozí místo slibu, se za ali u it hned. V zá í mohl Zamenhof vydat první adresá s jedním tisícem jmen t ch, kte í se již jazyk u ili. P evážná v tšina bydlela v Rusku. Tento seznam m žeme považovat za zárodek organizace esperantist a také politickou výzvu sou asné spole nosti, která se zpožd ním hledala svoji cestu k industrializaci, alespo podle p edpoklad režimu, který již zastrašoval lidi ed svobodným sdružováním, i když se t eba zdála taková innost zcela nevinná. 34 V historickém archívu v Leningrad se nacházelo 130 svazk carské administrace o esperantských vydáních z let Podle studie leningradského esperantisty S.K.Chvorostina, která je založena na t chto dokumentech 35, první vydání prošla hladce cenzurou, protože Zamenhofova innost byla zprvu pokládána za zanedbatelnou a tedy nebylo nutno ji zakazovat. Ale již na podzim 1888 se Zamenhof setkal s první vážnou p ekážkou, když nebyla vy ízena jeho žádost vydávat týdeník pro množící se žáky esperanta. 36 Hlavní vedoucí administrace pro noviná ské záležitosti E.M.Feoktistov doporu il V.K. Plevemu, v té dob nám stku ministra pro vnit ní v ci, žádost nep ijmout, protože na cenzurním ú ad není lov k, který by mohl posoudit text v nov vynalezeném jazyce ; Pleve souhlasil. 37 Tehdy se Zamenhof nacházel v krizové situaci, protože jeho otec byl zbaven svého místa v cenzurním ú adu a hrozilo mu i propušt ní z u itelského místa. Marko Zamenhof se dostal do nep íznivého postavení u svého nad ízeného v Petrohradu N.V.Zusmena, šéfa hebrejských cenzor, kv li vydanému povolení textu v jidiš, ve kterém se objevila satirická poema proti pogrom m. Když o trochu pozd ji asopis Ha-Zefira (Ranní ervánky) ve Varšav zve ejnil lánek o škodlivých ú incích p ílišného pití vína na intelektové schopnosti lov ka, Zusmen, který byl známý svým opilstvím, to ozna il za urážku cara a Marko Zamenhof, který byl odpov dný za toto 34 Reinhard Bendix, Könige oder Volk. Machttausübung und Herrschaftsmandat. Druhá ást, Frankfurt a.m. 1980, str O carské cenzu e všeobecn : Charles A. Ruud, Fighting words. Imperial censorship and the Russian press, , Toronto Krom toho viz Heinz-Dietrich Löwe, Antisemitismus und reaktionäre Utopie. Russischer Konservatismus im Kampf gegen den Wandel von Staat und Geselchaft, , Hamburg S.K.Chvorostin, Cara cenzuro kaj Esperanto, Scienca revuo , str , 79-88; viz také Holzhaus, Doktoro kaj lingvo, str Faksimile žádosti a p eklad do esperanta lze najít v Holzhausovi, str , Chvorostin, str. 38; Holzhaus, str

9 vydání, ztratil své místo. 38 Dalším, drastickým následk m se vyhnul jen zaplacením vysoké pokuty. Pro syna, který otce finan podpo il, nyní za aly t žké asy. Jako mladý ní léka se snažil uchytit na r zných místech a stabilizovat se. A protože otc v pomocný kontakt s cenzurním ú adem ve Varšav skon il, musel se asto zabývat handrkováním na ú adech.v dopise z 6. ervna 1891 Zamenhof napsal, že provin ní cenzurní rady odmítají zabývat se texty, které se týkají esperanta a žádají, aby všechny žádosti byly zasílány do Petrohradu. 39 Politika Hlavní administrace byla charakteristická podivnou rozpolceností. B hem roku se Zamenhofovi nepoda ilo vydat další knihu, ani vydat další vydání již stávajících knih, ale sou asn díky p íznivému mín ní cenzora pro zahrani ní ci E.Gejpice, bylo možno importovat esperantská vydání ze zahrani í do Ruska, mezi jinými i asopis La Esperantisto, který se za al objevovat v Norinberku od zá í V dubnu 1892 ruské ministerstvo pro vnit ní v ci povolilo první esperantskou organizaci v Rusku klub Espero - v Petrohrad. V dalších dvou letech mladé esperantské hnutí prožilo svoji první vnit ní krizi. Zamenhof si p ál vzdát se osobní odpov dnosti, a proto navrhl v lednu 1893, aby se p edplatitelé Esperantisty 40 spojili a vytvo ili Mezinárodní esperantskou ligu; a dále pak edstavil sv j plán zm n v jazyce, áste pod tlakem esperantist, kte í byli nespokojení s pomalým rozši ováním jazyka a p isuzovali to slabinám ve struktu e jazyka. P i hlasování se jasná v tšina p edplatitel vyslovila proti zm nám. Pro další rozvoj hnutí se rezignace na reformu ukázala jako stabiliza ní faktor a Zamenhof sám ud lal mnoho proto, aby ukázal, že esperanto je dobré takové, jaké je a m že vytvo it vlastní literaturu. Jeho p eklad Hamleta, publikovaný v roce 1894 požíval nepopíratelný zájem a m l v tší vliv na rozši ování jazyka, než všechna odborná, teoretická vysv tlování. 41 Od roku 1894 až do roku 1899 bylo povolováno dovážet do Ruska esperantské publikace ze zahrani í a pokud se podala žádost, ú ad, který provád l cenzuru zahrani ních vydání, povolil dokonce i tisk n kolika d l v samotném Rusku. 42 Jak soudí Chvorostin, carská cenzura nem la ve vztahu k esperantu vyhran né principy: Povolení, nebo zákaz závisel na libov li posuzovatele. 43 ebaže ne zcela d sledn, p esto vždy stály ruskému esperantskému hnutí v cest p ekážky. Ale podez ívání, šikany a zákazy v žádném p ípad 38 Maimon, str Dopis V.V.Majnovovi, PVZ II Takto se jmenoval asopis bez lenu, la bylo p idáno od dubna Gaston Waringhien, 1887 a následky... Eseoj IV. Antverpy, La Laguna 1980, str Chvorostin, str Na stejném míst, str. 38 O zkušenostech s carskou cenzurou máme k dispozici vzpomínky ruských pr kopník Gerneta a Devjatina: L.Ivan. Ad fontes. Rozhovor s V.Gernetem Sennacieca Revuo 4 (8). 1926/27, str (o nejasnostech tohoto rozhovoru viz Canko Murgin Lumo sur iom nebulitan epizodon, Bulgara Esperantisto , íslo 3, str. 8-9); V.N.Devjatin El memoroj de malnova esperantisto La Nova Etapo , str

10 nezabránily stálému p ibývání po tu nových adept jazyka. Pr kopníky byli edevším m stští intelektuálové, mezi nimi mnoho léka, u itel a spisovatel lidé, které je možno charakterizovat jako vzd lanou elitu, která cht la v Zamenhofov jazyce najít podle Drezenova vysv tlení ur itý odpo inek od šedivého spole enského života v despotickém carství. Drezen píše, že každý esperantista v této zemi politické nesvobody, byl do ur itého stupn idealistou, snícím o vznešených ideálech v prost edí surové reality. 44 A koliv Zamenhof p edal esperanto všem lidem bez rozdílu národního nebo spole enského p vodu a nevolal na podporu utla ovaných, našli se práv takoví, kte í byli esperantem osloveni, ti, kte í byli diskriminovaní a cítili se omezovaní. Faktem je, že práv esperanto m lo v Rusku zvláštní p itažlivost pro leny menšin. Nic neilustruje víc tento fakt, jako vysoké procento Žid, kte í byli prvními esperantisty. 45 Ruští esperantisté z ad inteligence se velmi podobali stoupenc m Lva Nikolajevi e Tolstého svou nespokojeností s podmínkami, které panovaly v Rusku a které se vyhrotily zejména po atentátu na cara v roce 1881, kdy ustaly pokusy o politické a spole enské reformy, sou asn v sob živili nejisté nad je na nový po ádek, který by obrodil lov ka moráln bez násilné revoluce. Tedy to byli lidé, kte í hájili nenásilný odpor proti zlu, vedený tvo ivými lidmi s náboženskou odpov dností, a zárove odmítajícími krajní formy náboženského fanatismu. 46 Jestliže radikálové vy ítali Tolstému, že podkopává mezi mládeží víru v revoluci, stejn tak na mnoho esperantist bylo pohlíženo jako na lidi, kte í p íliš naivn doufají, že spole ný jazyk lidi sbrat í, a že s esperantem zmizí také spole enské zlo. Podle Vladimíra Gerneta 47 byli i takoví lidé, kte í se u ili esperanto, protože ho pokládali za dar, který dal b h es an m, aby jeho pomocí mohli ší it k es anství mezi r zn mluvícími pohany. 48 Sám Tolstoj již d íve, v roce 1889, vyjád il Zamenhofovu dílu svou podporu a pozd ji mnohokrát opakoval své pozitivní stanovisko a dal souhlas, k bezplatnému p ekládání svých d l do esperanta. V roce 1894 publikovali dva noviná i v Od se rozsáhlý dopis, ve kterém Tolstoj shrnuje: Mnohokrát jsem vid l, jak se lidé chovali k sob nep átelsky jen díky mechanické zábran vzájemného nepochopení. A proto výuka esperanta a jeho rozší ení je bezpochyby záležitost k es anská, která napomáhá ví e v království nebeské, které je hlavním a jediným ur ením lidského života E.Drezen Analiza historio de Esperanto-movado Leipzig 1931 (další vydání Kjóto 1972), str Srovnej David L.Gold Towards a study of possible Yiddish and Hebrew influence on Esperanto v: Szerdahelyi Istvan (red.), Miscellanea Interlinguistica, Budapeš 1980, str Erwin Oberländer, Tolstoj und die revolutionäre Bewegung, Mnichov, Salzburg Gernet ( ), pionýr esperanta v Od se byl v roce 1892 vyhnán z university a v zn n za protistátní innost. 48 L. Ivn, Ad fontes, str Dopis z , publikovaný v Esperantisto , str ; PVZ III, srovnej Boris Kolker Lev Tolstoj a mezinárodní jazyk. Esperanto , str

11 Možná následkem tohoto dopisu se prohloubily vztahy mezi tolstojovci a esperantisty. 15. ledna 1895 policejní odd lení Ministerstva vnitra sd lilo Hlavní administraci pro noviná ské záležitosti, že získalo informaci o tom, že n kte í stoupenci Tolstého plánují transformovat asopis Esperantisto na orgán pro rozši ování myšlenek svého mistra. 50 Skute, v únoru redakce vydavatelství Posrednik, která se pod p ísným dohledem cenzury snažila popularizovat myšlenky Tolstého, otev ela rubriku Esperantisto. Tato rubrika m la být nována myšlence klidného, duševního vývoje a sjednocování lidí a všeho živého do jedné celosv tové rodiny v principech Rozumu a Lásky, kde vymizí násilí a p edsudky. 51 Posrednik zapo al svou spolupráci s Esperantistou p ísp vkem Tolstého: Rozum nebo víra? 52, který m l netradi ní a protiautoritá ský obsah, koliv byl napsán v klidném, neprovokujícím stylu:...v li boha m žeme poznat ne podle n jakých mimo ádných zázrak, podle nápis božího prstu na kamenných deskách zákon nebo podle spis bezchybných d l na pomoc svatému duchu, nebo pomocí svatosti n které osoby, ale pouze pomocí rozumu každého lov ka, který své myšlenky p edává druhému slovy pravdy, které budou srozumitelná jeho chápání. 53 Ve stejném ísle je také informace o založení ligy v Amsterodamu, jejíž lenové odmítají platit vládní poplatky 54 a b eznové íslo Posrednika zve ej uje dlouhý lánek o ínsko-japonské válce, ve kterém se mluví o buddhistických náboženstvích v Japonsku, která sm ují k vále nictví a vytvá í nálady k vražd ní, varuje, že vlády pot ebují války, aby národy navzájem mezi sebou rozvrátily a odpoutaly pozornost lidu. 55 Ale sotva po atá spolupráce s tolstojovci zp sobila esperantist m silnou ránu. Kv li p ísp vku Rozum nebo víra? cenzura v dubnu 1895 zakázala další vydávání Esperantisty v Rusku. Následkem bylo, že asopis ztratil náhle t i tvrtiny ze svých tém 600 p edplatitel a musel v srpnu téhož roku p estat vycházet. 56 Protože Tolstoj cítil spoluodpov dnost, intervenoval hned u ú ad a skute docílil, že zákaz dovozu asopisu byl zrušen. Ale to již nemohlo odvrátit konec Esperantisty Text (tajného) spisu: G.Demidjuk -! (Esperanto není žádný jazyk!) Izvestija CK SESR 6, 1928, str Esperantisto , str Jedná se o dopis Tolstého Ann Germanovn Rozenové ze dne Dopis je také obsažen v Tolstého svazek 67, str ; srovnej Holzhaus Doktoro kaj lingvo str Esperantisto 6, 1895, str. 30; nový p eklad nabízí Holzhaus, str Stejný zdroj, str Stejný zdroj str. 44, PVZ III ; Holzhaus str V prosinci 1895 se objevila v Uppsale nová revue Lingvo Internacia, která do 1. sv tové války byla hlavním orgánem esperantist. Pozd ji v roce 1912 Posrednik vydal brožovan n kolik d l Tolstého v esperantském ekladu. 54 Ivan Kulakov Leo Tolstoj, Esperanto kaj rusia endarmaro, Paco 1983, GDR-vydání, str (s reprodukcí ur ité instrukce etnictvu ve Voron ži. 11

12 i tomto incidentu se nejednalo o obvyklou šikanu ze strany cenzurní administrace. Naopak, postup proti Esperantistovi byl na základ zmín ného upozorn ní politické policie, která pozd ji rozeslala instrukce na místní etnické stanice, aby byly sledovány osoby, které tajn tou a p edávají si zakázané íslo. 58 Esperanto jako objekt státní kontroly již nebyl jen nevinnou kuriozitou, koní kem nepraktických idealist, který by si sotva zasloužil pozornost cenzor, ale bylo již hnutím, sice ješt slabým, ale zdálo se, jakoby se za alo spojovat se zastánci reformace spole nosti prost ednictvím náboženství. Esperantisté, kte í na po átku museli v prvé ad bojovat za pochopení, že esperanto je vlastn jazyk, jen zp sob, jakým lze vyjád it myšlenky 59, se od nyn jška museli snažit, aby dokázali ú ad m svou spole enskou a politickou ryhodnost a odvrátili podez ení, že jazyk slouží konspirativním ú el m. asto obhajoba nepomáhala: cenzura odmítla povolit tisk esperantských asopis, i když žadatelé slibovali tisknout paraleln text v ruštin. Mezi ervnem 1899 a íjnem 1904 se objevovala esperantská vydání v Rusku, nebo importovaná do Ruska ze zahrani í, jen velice z ídka. Byla to léta, kdy carská vláda zvyšovala své persekuce proti revolu ním hnutím (nebo hnutím podez elým z revolu nosti). Litevci, nap íklad, kterým bylo do roku 1904 zakázáno vydávat knihy a jiné tiskoviny v jejich národním jazyku, se mohli s esperantem seznámit jen z u ebnice, která byla vytišt na v roce 1890 v Tilsitu v N mecku a propašovaná do Litvy Pronikání na západ Zatímco Rusové stále žili v extrémn obtížných podmínkách, v jiných zemích již esperantisté tvo ili základy pro hnutí, jehož síla byla dostate velká, aby šikany od ú ad s ním nemohly vážn ot ást. Tento základ byl vytvo en lidmi v zemích západní Evropy více politicky a ekonomicky vyvinutých, kte í se necítili kontrolovaní na každém kroku autokratickým režimem, jejich život plynul klidn ji, bez perspektivy krvavých konflikt uvnit vlastní zem. Uprost ed devadesátých let 19. století zde za alo nové období historie esperanta, tzv. francouzská, i propaga ní perioda. Jejím nejvýzna jším p edstavitelem byl pon kud záhadný lov k Louis de Beaufront 61, který v roce 1898 založil Spole nost pro propagaci esperanta a od 59 Chvorostin str. 40; srovnej Demidjuk str Autorem byl katolický kn z Aleksandras Dambrauskas (Dombrovski), který v roce 1889 žil p t let v exilu v severním Rusku, protože zakázal svým katolickým žák m uposlechnout p íkaz, který je nutil navšt vovat ruský pravoslavný kostel. Do své smrti v roce 1938 hrál význa nou roli v esperantském hnutí a všeobecném kulturním život v Litv. (J.Petrulis Unuaj esperantistoj en Litovio Horizonto de Soveta Litovio, íslo 2, 1971, str. 14; Kl.Naudzius u vere peripetioj? l omnibuso , íslo 6 (52) str. 4; PVZ II. 281.) 61 Jak bylo zjišt no až po 2.sv tové válce, jeho skute né jméno bylo Louis Chevreux ( ). Viz Tazio Carlevaro La enigmo de Beaufront, Literatura Foiro 7, 1976, íslo 37/38, str ; Marcel Delcourt, Jean Amouroux Grandeco kaj dekadenco. Fino de mito Literatura Foiro 7, 1976, ílo 40, str. 6-7; , str

13 roku 1901 publikoval ve vydavatelství Hachette první u ebnice pro širší ve ejnost. De Beaufront se stal prvním cílev domým propagátorem jazyka. Zavedl moderní metody do systematické reklamy a postupn se mu poda ilo ilákat do hnutí lidi, kte í od esperanta ekali praktické užití v mezinárodních vztazích v epoše kapitalismu. Ne neprávem byl nazván praotcem francouzských a nových esperantist 62. Díky de Beaufrontov innosti na za átku 20. století praktické použití esperanta se již natolik posunulo kup edu, že mladé hnutí získalo do svého st edu n kolik vlivných osob z francouzského v deckého života. Byli to mimo jiné matematik Carlo Bourlet (získal pro esperanto nakladatelství Hachette a prestižní Touring-Club), filozof Emile Boirac, lingvista Théophile Cart, generál a balistický specialista Hippolyte Sebert. Noví adepti nep išli do hnutí s p áním, aby se vymanili z dusivé intelektuální atmosféry, nebo aby p isp li ke zmírn ní národních konflikt. Byla jim cizí zvláštní sbrat ující rétorika, kterou používali ruští esperantisté v prost edí vzájemných národních nenávistí za carské vlády. Krajn idealistické, skoro náboženské rysy asného vzniku hnutí zde nebyly. Skute, francouzští intelektuálové byli úpln jiného typu, než nádherní, idealisti tí brat i Tolstého. Nem li v bec nic spole ného s léka em A. I. Asnesem, který se v roce 1906 o sob vyjád il jako o jednom z ubohých ruských otrok 63, nebo s polským darwinistou Benedyktem Dybowskim, kdysi odsouzeným k trestu smrti pro svoji ú ast v protiruském povstání v letech , nebo s mnohokrát v zn ným židovským advokátem a spisovatelem Leo Belmontem, populárním esperantským orátorem 65, nebo s mladým eským lníkem, a pr kopníkem esperanta Františkem Vladimírem Lorencem, který v roce 1893 uprchnul p ed persekucí rakouské policie do Brazílie, 66 nebo se slovenským tolstojovcem Albertem Škarvanem, který odmítal sloužit v armád a proti jehož v zn ní protestovaly význa né osoby v celé Evrop. 67 Na rozdíl od Slovan a východoevropských Žid, nemilovali Francouzi sentimentální i o lidském sbrat ení, ani nepovažovali esperanto za pomocníka v boji proti národní, nebo spole enské emancipaci. Byli to lidé, kte í v esperantu nalézali legitimní plod své spole né víry v pokrok civilizace a nad azenosti rozumu. 68 Na základ tohoto p esv ení dokázali, že jazyk získal prestiž také mezi leny horních vrstev západní Evropy. 62 Lingvo Internacia , str Dopis E.Boiracovi z , v Israela Esperantisto 1977,. 60 (duben), str. 3 Asnes byl Žid a byl redaktorem Ruslanda Esperantisto. 64 Józef Toczyski Benedykt Dybowski Pola Esperantisto 1970, íslo 3, str Skute ným jménem Leopold Blumenthal ( ). Viz EdE, str. 47; S.Wininger Große jüdische National- Biographie. Svazek 6, Cernãu i s.j., str Stanislav Kamarýt Historio de la Espranto-movado en oslovakio, Praha 1983, str Peter Brock Pacifism in Europe to 1914, Princethon 1972, str. 466; Pavel Rosa Situacio de Esperanto en Slovaka Socialisma Respubliko, Bratislava 1977, str Škarvan spole s Rusem N.P.Evstifeevem vydali první u ebnici esperanta pro Slováky tedy do slovenštiny p eložené Fundamento de Esperanto (1907). 68 G. Waringhien Leteroj de L.L.Zamenhof I. Pa íž 1948, str. 3 13

14 Historici esperanta asto zd raz ovali rozdíl mezi Rusy a Francouzi mezi idealistickým, pionýrským duchem a pozd jším rozší ením a prakti jším nazíráním. Jakkoliv je správné toto pozorování, nebylo by vhodné zveli ovat kontrast mezi východními a západními esperantisty. Nejprve je nutno si uv domit, že Zamenhof položil nejen základ idealistickému pochopení, ale edvedl i praktickou aplikaci. Nez stal jen u tezí formulovaných v letech V roce 1898, práv když esperanto za alo p itahovat pozornost Francouz a dalších západních ob an, napsal Zamenhof pojednání, které by se mohlo nazvat zkouškou teoreticky ospravedlnit v prvé ad roli esperanta v praktickém život. V pojednání s titulem Podstata a budoucnost myšlenky mezinárodního jazyka Zamenhof upozor uje na to, aby esperanto nebylo zam ováno se sv tovým jazykem; popírá, že by esperanto m lo za cíl zni it národní jazyky. Zní to jako by se odd loval od nejnadšen jších esperantist, když vylu uje možnost, že se lidstvo spojí v jednu velikou rodinu pomocí esperanta; to by se naopak mohlo stát pouze zm nou p esv ení a názor lidí. Zamenhof zd raz oval praktické výhody neutrálního, dorozumívacího prost edku a dokonce ekl, že zam ení na mezinárodní jazyk se nutn nemusí vyhnout nejost ejšímu slepému šovinismu. 69 V listopadu 1900 de Beaufront etl ást tohoto pojednání na kongresu Francouzské spole nosti pro pokrok a v du, který se konal v rámci Sv tové výstavy v Pa íži. Po n jaký as se v ilo, že de Beaufront je sám autorem tohoto pojednání. 70 Na každý p ípad m žeme brát tento text, který ovlivnil pozd jší žáky, jako dokument o spole ném mín ní Zamenhofa a de Beaufronta ve vztahu na nejvhodn jší zp sob obhajoby esperanta ve Francii na po átku 20.století. Za druhé je t eba si uv domit, že možnosti praktického využití esperanta byly limitovány asem a i hnutí v západní Evrop pot ebovalo mít základ v idealismu svých stoupenc. Ano, mezi západoevropskými pr kopníky bylo mnoho t ch, kterým nelze vy ítat hledání zisku využitím jazyka. Felix Moscheles, první prezident Londýnského esperantského klubu, byl známým v pacifistickém hnutí, edsedal Mezinárodní asociaci pro smír a mír. V N mecku banké Georg Arnhold, jeden z hlavních mecenáš n meckého pacifistického hnutí, v noval materiální podporu také esperantskému hnutí. A d lost elecký d stojník Gaston Moch, který v roce 1894 odešel z armády, aby se v noval boji za mír, demokracii a lidská práva, pat il k prvním esperantist m ve Francii. Také de Beaufront, obvykle posuzovaný jako prototyp ist prakticky zam eného esperantisty, se prohlašoval za v elého stoupence mírových ideí. Ale jeho veškerá innost je charakterizována snahou pozorn se vyhnout tomu, aby se esperantismus sm šoval s pacifismem. K této v ci použil argument: na 69 PVZ IV. 79 V pojednání také Zamenhof s vervou obhajuje uv dom ní principu spole enské rovnosti, v protikladu k latin, jazyku vyšších t íd. Jazyk esperanto po n kolika m sících m že ovládnout i nejchudší a nevzd laný venkovan (PVZ IV ). 70 Možná, že sám Zamenhof m l v úmyslu, aby to tak bylo: Senlegenda biografio str. 109 Pojednání se po prvé objevilo pod pseudonymem Unuel ve Fundamenta Krestomatio (1903; naposledy op t publikované v PVZ IV

15 esperantisty a pacifisty je všeobecn nazíráno jako na naivní utopisty a pokud budou postupovat spolu, zdvojnásobili by obtíže na cest k úsp chu. 71 Pokud bychom hledali p iny opatrnosti, z které pramenila de Beaufrontova varování, našli bychom je nejen v práv vzpomínaném osudu Esperantisty v roce 1895, ale také v napjatém politickém klimatu, které vládlo ve Francii práv v letech, kdy esperanto d lalo své první kr ky. Jmenovit od roku 1894 byl národ ost e rozd len p i posuzování aféry kapitána Alfreda Dreyfuse: je Dreyfus zrádce, nebo nevinná ob protižidovských sil? Jeho aféra rozd lila Francii do dvou tábor : jednak na stoupence armády, aristokracie, katolicismu a na konzervativní buržoasii oponující princip m Francouzské revoluce a inící si nárok na vládu rozumu, a jednak na lidi nestudované, socialisty, d lníky a další, kte í v ili na demokracii a lidská práva. Navíc, nespravedlivé obvin ní Dreyfusovo u inilo osudový obrat v historii Žid, žijících v západní Evrop. Zde dosud Židé v ili, že zde již definitivn zvít zila emancipace, která jim umožnila integraci do spole nosti, ale nyní s hr zou museli konstatovat, že proti jejich asimilaci se zvedla op t vysoká vlna antisemitismu, o které si mysleli, že je záležitostí východní Evropy. To bylo impulsem pro noviná e Theodora Herzla, aby za al uskute ovat, pod dojmem aféry Dreyfus v roce 1896, svou myšlenku založení židovského státu, jako jediného ešení nastalé situace. 72 De Beaufront za al vydávat sv j asopis L Esperantiste a založil propaga ní spole nost v lednu 1898; v tomtéž m síci, kv li známé Žalob Emila Zoly, za aly vášn okolo Dreyfuse houstnout. Revize rozsudku rozd lila také francouzské esperantisty 73 a v diskusích poznali, že k tomu, aby získali spole nou základnu pro svou innost, je t eba jazyk a hnutí ponechat stranou od politického nap tí. Takový názor nem l jen de Beaufront. Také Žid Moch, který byl vylou en z armády a byl aktivním v Lize pro lidská práva, v roce 1905 jasn obhajoval úplné odlou ení pacifismu od esperanta a opakoval stejné argumenty jako de Beaufront. 74 Jestliže bychom se pokusili vcelku charakterizovat názory francouzských esperantist, je nutno upozornit ne na n jaký nedostatek idealismu 75, ale na sjednocující p esv ení, že slabé hnutí by zaniklo, pokud by si neudrželo svou plnou neutralitu ke všem otázkám, ve kterých lidé nemají stejné názory. 76 Jak tento názor kontrastuje s duchem vládnoucím mezi východními esperantisty 71 L.de Beaufront El Francujo Lingvo internacia , str Podobn argumentoval René Lemaire, Le mouvement espérantiste et le mouvement pacifique L Espérantiste , str , Jeho známé dílo se objevilo také v esperantském p ekladu La juda tato. Provo de moderna solvo de la juda problemo. Budapeš Podle Waringhiena (Leteroj de L.L.Zamenhof I, str. 24) de Beaufront a Bourlet byli proti Dreyfusovi, zatím co Sebert, Moch a Emile Javal ho obhajovali. 74 eneralaj observoj pri la regularo (de Societo Esperantista por la Paco) Espero Pacifista I str Podle Mocha by bylo nebezpe né prezentovat na ve ejnosti dvounásobnou utopii. 75 Bylo by dobré zmínit, že mezi leny Esperantské spole nosti pro mír, založené v roce 1905, se objevují jména vedoucích francouzských esperantist : Boirac, Bourlet, Cart, Carvet, Fruictier, Grosjean-Maupin, Javal, Sebert a Michaux. 76 eneralaj observoj..., str

16 ilustrují diskuse z roku 1905 o Celosv tové Esperantské Lize. Jednalo se o nový Zamenhof v pokus zbavit se osobní odpov dnosti za další vývoj esperanta. Proti sob stály dva názory charakterizované Francouzi na jedné a Slovany na stran druhé. De Beaufront odporoval návrhu založit mezinárodní organizaci a upozor oval na p ílišnou r znorodost národních tradic a na riziko, které by mohlo vyprovokovat podez ení u vládních institucí, protože jsme již prohlašováni za nebezpe né pro národní jazyky a vlastenectví. 77 Polák Kazimierz Bein 78 se naproti tomu nedomníval, že vlády n kterých zemí p ikro í k perzekucím, pokud bude založen mezinárodní svaz. Podle n j jsou vlády schopny rozlišovat barvu zelenou a ervenou. Jako býka v arén je zastrašuje jen ervená barva. I když by v n jaké zemi byli lenové perzekvováni není to vodem, aby Liga nebyla založena, ekl Bein a ptal se:...protože jsou zem - zení, mají být všichni v okovech? 79 V lét 1905 b hem prvního kongresu esperantist v Boulogne-sur-Mer nebyl plán Celosv tové Ligy v tšinou p ijat. P es nadšení, které vládlo p i tomto kongresu, zp sobené jedine ným prožitkem komunikace bez p ekážek lidé s lidmi, myšlenka mezinárodní organizace nebyla realizovaná áste pro osobní žárlivosti mezi vedoucími francouzskými esperantisty, ale také kv li tomu, že dávali p ednost získávání len v jednotlivých zemích a necht li zbyte provokovat autority nadnárodních organizací. P esto však byl jasn odd len jazyk od jakýchkoliv osobních ideál a aby byl jazyk ochrán n proti vm šování cizích ideologií, p ijal kongres tzv. Deklaraci o podstat esperantismu 80, která pro stávající hnutí je platná z velké ásti dodnes. Deklarace pojmenovala esperantismus takto: snaha rozši ovat v celém sv používání neutrálního jazyka a vážn upozor ovala: každá jiná idea nebo nad je, kterou do n j vkládá jakýkoliv esperantista, bude jeho zcela soukromá v c, za kterou esperantismus neodpovídá. Deklarace se nezmi uje o službách esperanta pro sv tový mír Ideologická stránka esperanta Snaha francouzských esperantist postupovat p ísn podle jazykové strategie byla bezpochyby moudrá vymanit esperantisty ze stavu slabé menšiny idealistických snílk, nelimitovat p itažlivost esperanta na utiskované, ale rozší it jazyk pro schopnou maloburžoazii v Evrop a neposkytnout vládám 77 L.de Beaufront Pri la Tutmonda Ligo Esperantista, Lingvo internacia , str. 314 (z L Espérantiste, íslo 89). Je nutno upozornit, že p iny protikladného stanoviska de Beaufronta byly komplexn jší; viz Leteroj de L.L.Zamenhof I. str. 143, 156, 166 a následující. 78 Bein (pseudonym Kabe, ), jeden z nejv tších stylist esperanta žil n kolik let ve svém mládí v exilu pro protiruskou innost. (V roce 1911 opustil hnutí.) 79 La kongreso en Boulogne-sur-Mer Lingvo internacia , str Text v EeP, str Leo Belmont navrhoval vsunutí této poznámky: - Deklarace obsahuje podn t, že esperanto by mohlo sloužit jako mírový jazyk ve ejných institucí v t ch zemích, kde r zné národy zápasí o sv j národní jazyk formulace, která byla v prvé ad namí ena na situaci v Rusku. 16

17 snadnou záminku k perzekuci. Jejich racionalismus ale nemohl zabránit, aby si lidé s nejr zn jšími sv tovými názory p ivlastnili esperanto lidé, kte í s ním již spojili svoje více mén realistické ideje. Zatím co Francouzi zd raz ovali užití esperanta pro komerci, turismus a v du a našli p íznivý ohlas v t chto kruzích, od roku 1905 se p ihlašovalo k hnutí také víc a víc lidí, kte í vid li v esperantu vhodný nástroj pro sv j polický boj, zejména pacifisté, socialisté, anarchisté. 82 Tito lidé tak disponovali s n ím, na em mohli založit sv j idealismus.: li p ed sebou Zamenhof v vzor. Toto je nutno trochu up esnit: Jak jsme poznali, Zamenhof podporoval strategii hnutí snahou uchovat použitelnost esperanta pro co nejv tší po et lidí, bez rozdílu národního p vodu, nebo politického, i náboženského p esv ení. Necht l, aby ho podporovaly jen menšiny, p ál si získat v tšinu. Na druhou stranu Zamenhof nep estal myslet na židovskou problematiku: esperanto bylo v nováno všem lidem, ale nebylo možno opomenout jeho p vod: protest proti diskriminaci menšin. P i jednom svém vysv tlování svého motivu pro vytvo il jazyk Zamenhof ekl, že pokládal za nutnost, aby vznikl jazyk, který na jedné stran by nebyl výlu ným vlastnictvím jedné ur ité národnosti a na druhé stran by mohl být voln používán lidmi, jejichž jazyk je utla ován. 83 Jinými slovy: esperanto má být zcela neutrální, ale sou asn užite né zejména pro Židy. Ze Zamenhofových dopis víme, jak se od za átku století op t zabýval myšlenkou na ešení židovského problému. Svému p íteli Abramu Kofmanovi napsal: Pokud Židé nebudou mít jazyk a budou nuceni hrát roli Rus, Polák atd. tak vždy budou v nevážnosti a židovská otázka nikdy nebude vy ešena. 84 Krom náboženské izolovanosti Žid, která mu d lala starosti, také iznával, že vlastn esperanto je jen ástí jeho ideje. Krom zklid ování konflikt pomocí jazyka, myslel a snil také o založení morálního mostu, po kterém by se mohly spojit bratrsky všechny národy a náboženství ; realizace tohoto plánu neutráln lidské, filozoficky isté náboženství bylo pro n j sou asn jakoby spln ní historického úkolu židovstva o kterém snil Mojžíš a Kristus. 85 V roce 1901 se Zamenhof pokusil publikovat sv j p ísp vek k ešení židovské otázky, rusky psanou brožurou s titulem Hilelismo 86, ve které navrhuje, aby pro neutralizaci rozd lujících prvk náboženství (a pro 82 Také bylo mnoho t ch, kte í si dopl ovali pomocí E(speranta) svoji sbírku náruživostí: spiritismus, boj proti alkoholismu, pohlavní zdrženlivost, boj proti vivisekcím : Gaston Waringhien, Lingvo kaj vivo,l Laguna 1959, str Maimo str. 164 (rozhovor s The Jewish Chronicle). 84 Dopis z , PVZ VI Dopis Michauxovi ze dne , PZV VII 28, Gomo Sum, Gillelizm. Proekt rešenija evrejskago voprosa,s.petersburg Nové vydání s esperantským ekladem Adolfa Holzhause, Helsinky 1972; také PVZ V Hilelismo je odvozováno od Hillela, židovského mudrce z Jeruzaléma (asi 30 let p ed Kristem 10 po Kristu), který p edkládal bibli s mírností a s duševním širokým rozm rem (PIV); porovnej Nahum N.Glatzer, Hillel. Repräsentant des klassischen Judentums, Frankfurt a. M

18 odstran ní náboženského nacionalismu Žid ) došlo ke konsensu a k p ijetí princip hilelistické víry, ke kterým p ináleží uv dom ní si božích zákon. 87 Tato brožura nebyla rozši ována a o d ležitosti esperanta výhradn pro Židy nikdy Zamenhof ve ejn nemluvil, o tom se zmi oval jen v osobních dopisech, které byly zve ejn ny až po 2. sv tové válce. 88 Zamenhof vždy cítil ostych zd raz ovat p íliš svou ideu, protože si byl v dom, že již kv li jeho židovství je hnutí snadno zranitelné. Necht l ohrozit rozši ování jazyka a také se bál, že Židovi, který se snaží o lidské sblížení, se nebude v it, že se chová skute altruisticky. 89 P ání pomoci neš astným souv rc m bylo bez pochyby jeho krédem, ale prost edkem jak pomoci si nebyl jist a asto se cítil rozpolcený mezi solidaritou s Židy a ve vztahu k celému lidstvu. 90 Na druhou stranu, uprost ed prvního desetiletí nového století se zdálo, že hnutí je již v mnoha zemích dosti stabilizované a nepot ebuje již být svázané s osobou Zamenhofa. Úsp šný kongres v roce 1905, který považovali všichni esperantisté nadšen za kulmina ní bod své dosavadní práce, zp sobil, že se Zamenhof domníval, že se již splnil jeden z jeho sn a že se od te bude moci již v novat také náboženskému sbližování lidí. Na kongresu p etl Modlitbu pod zeleným praporem, ve které cht l vyjád it p irozené náboženství lidského srdce. 91 Ovace, které Zamenhof po svém p ednesu sklidil, p ekvapily francouzské vedoucí. Nep edpokládali, že Zamenhof bude mluvit jako židovský prorok 92, ani to, že p i kongresu bude vládnout skoro náboženská atmosféra. Zamenhofa se snažili také krotit francouzští esperantisté židovského p vodu; cítili totiž s východními Židy málo co spole ného a ostatn po roce 1906, kdy byl Dreyfus kone o išt n, v ili, že již nikdo se nebude odvažovat pochybovat o jejich francouzské národnosti. Emile Javal p átelsky upozor oval Zamenhofa, že hilelismus nemá žádnou nad ji, aby byl ve Francii p ijat; a pokud se má za to, že nadále je t eba skrývat Zamenhof v židovský p vod, tak dlouho, dokud velká bitva nedosp je k vít zství, tím nebezpe jší, by bylo v tuto chvíli, dokonce zhoubné mluvit o hilelismu. 93 Na to Zamenhof ostatní ujistil, že bude jednat velmi opatrn a ve ejn nebude propagovat hilelismus až do doby, kdy bude mít úplnou jistotu, že takové kroky nebudou na škodu esperantu. 94 Ale nová vlna pogrom, která ot ásla mnohými ástmi Ruska v íjnu 1905 nutila Zamenhova dál ne ekat. V lednu 1906 se objevil v Ruslanda 87 Waringhien, 1887 kaj la sekvo, str Dopis Michauxovi byl nap. v EdE (str ) jen nedokonale zve ejn n; porovnej G.Waringhien, Enkonduko, v Maimon, str PVZ VII Tato rozpolcenost mezi partikulární a univerzální orientací zakládá hlavní dilema židovské kultury; porovnej S.N.Eisenstadt Jüdische Identitätsmuster, Schweizer Monatshelfe , str Dopis Michauxovi z , PVZ VII Výrok de Bourleta, podle Leteroj I. str Javal v dopis z , PVZ X Javal také napsal: Pot ebovali jsme obdivuhodnou disciplínu, abychom dokázali p ed ve ejností skrýt váš p vod. 94 Dopis Javalovi ze dne , PVZ VII

19 Esperantisto anonymn lánek Dogmoj de Hilelismo (Dogmata hilelismu) 95 ; po tomto lánku v b eznu následoval revidovaný text brožura s titulem Homaranismo (Sv toob anství) 96. Jestliže slovo hilelismus ješt sv ilo o Zamenhofov p ání v prvé ad odstranit diskriminaci Žid, pozd ji p ijaté slovo homarismus již jasn charakterizuje návrh, aby všechny národy a všechna náboženství neopoušt ly své specifické rysy, ale sešly se na základn neutráln -lidské, na principu vzájemného bratrství, rovnosti a spravedlnosti. 97 koliv Zamenhof eliminoval p íliš nápadné židovské rysy svého projektu a v homarismu bylo možno vid t n co podobného jako náboženství lov ka Augusta Comteho 98, esperantisté vždy reagovali skepsí nebo i nep ízniv, jednak se nedokázali vymanit ze své vlastní náboženské víry, nebo se báli, že by jazykové hnutí nabralo mystický charakter. 99 Zamenhof se bránil kritik m, ale brzy p iznal, že jeho neutrální náboženství není vhodné pro jazykov homogenní zem jako je Francie, ale je ur eno... jen pro zem s r znými národnostmi. 100 P ipustil také, že homarismus, t ebaže založený na esperantu, nem že být vnucován esperantist m a že esperantské hnutí se nem že oficiáln identifikovat s jeho doktrínou. Uprost ed roku 1906 se Zamenhof nacházel pod vlivem nového hrozného pogromu ve svém rodném m st Bialystoku. A na naléhavé prosby Seberta a Javala se ve svém projevu ani v nejmenším nezmínil o homarismu. Od tohoto roku ale ve ejn naléhal alespo na minimální dohodu mezi esperantisty o ur ení z eho se skládá ideový základ esperanta. P i 2. kongresu v Ženev se zmínil o tom, že to, co bylo chápáno, ale nikdy jasn definováno jako vnit ní myšlenka esperanta a to, co žene esperantisty k innosti... není idea praktického využití, ale jen... bratrství a spravedlnost mezi všemi lidmi. 101 Zamenhof nejen odmítl zaml et pravdu kv li pocitu obavy, že by se mohly hnutí vy ítat provokace -... bezbarvý, oficiální proslov by byl z mé strany velký h ích. icházím ze zem, kde se miliony lidí ve velmi obtížných podmínkách snaží bojovat za svobodu, za základní, elementární svobodu, za lidská práva ale také naléhav požadoval, aby esperanto nesloužilo jen sobeckým zájm m, protože nejvíce d ležitá je jeho ideologická stránka: Jestliže my, první pr kopníci esperanta budeme nuceni se ve své innosti vyhýbat všemu ideovému, pak rozho en roztrhneme a spálíme vše, co jme o esperantu napsali, s bolestí zni íme práci a ob celého života, zahodíme daleko zelenou hv zdu, kterou máme na prsou a vyk íme s odporem: S 95 PVZ VII PVZ VII Brožura se objevila dvojjazy v Petrohrad, znovu bez uvedení autora. 97 PVZ VII Waringhien Leteroj I. str. 258; Petr G.Forster The Esperanto Movement, The Hague, Pa íž, New York 1982, str A,Dombrovski Kelkaj rimarkoj pri hilelismo, Ruslanda Esperantisto , str ; Kio estas la homarismo, na stejném míst, str (p etišt no v La neforgeseblaj kongresoj, Kjóto 1984, str , ); l.de Beaufront v L Espérantiste 9, 1906, str , 86 ( áste p etišt no v Leteroj I. str , 262, ). Zamenhofovy odpov di: PVZ VII , Dopis Javalovi ze dne , PVZ VII Podobn v dopisu Javalovi ze dne , PVZ VII PVZ VII PVZ VII Zamenhof zmi oval mezi jiným vraždy v Bialystoku a na Kavkaze. 19

20 takovým esperantem, které by sloužilo výhradn jen cíl m obchodu a praxi, s takovým nechceme mít nic spole ného! 103 Možná žádný jiný Zamenhof v výrok nebyl potom tak asto citován, jako práv tento., ve které se tento výrok nachází, m la být vlastn protiváhou Deklarace o podstat esperantismu, kterou se dostalo oprávn ní používat esperanto komukoliv za jakýmkoliv cílem, a podobn lze i nahlížet na Deklaraci neutrálnosti esperantských kongres 104, která byla schválena hlasováním v Ženev. Tato nová Deklarace, spole se Zamenhofovou í 105 vymezila neutrální zp sob innosti, která nevybízela k ml ení o choulostivých cech, ale dávala p íležitost využít kongresy jako fórum pro diskusi o všem, co pom že lidi sblížit. 106 Zamenhof v jasný požadavek, aby esperanto nebylo jen pomocníkem pro obchodní vztahy a jeho nezast ená obžaloba oportunismu, sloužila mnohým esperantist m jako stimul ne se stát stoupenci homarismu, ale brát svou práci pro esperanto sou asn jako boj za ideu. Formy tohoto idealismu se r znily. edpokládalo se, že vnit ní myšlenka se tím víc rozší í, ím mén se o ní bude mluvit, a doporu ovalo se, aby se esperanto propagovalo jen jako jazyk se sou asným v domím, že jeho vít zství bude víc než jen vít zství jazyka. 107 Nebo se velmi zd raz oval vztah ke vnit ní myšlence, odkud erpali sebev domí Zamenhofovi žáci nebo i lepší esperantisté. Op t jiní se cítili povolaní vložit esperanto do služeb vn jší ideologie, zejména socialismu. Díky nové Deklaraci takoví esperantisté mohli voln po ádat svoje sch ze v rámci celosv tových esperantských kongres (UK). Již v Ženev se konala první sch ze rudých. V roce 1907 za ala vycházet revolu -tenden ní Internacia Socia Revuo, mezinárodní kongres anarchist vydal p íznivou rezoluci pro esperanto 108 a v ervnu téhož roku mladí ané za ali vydávat v Pa íži týdeník Xinshiji s esperantským podtitulem La Novaj Tempoj (Nové asy), který vedle anarchismu p edstavil zaostalé ín i esperanto jako jednu z vymožeností západního myšlení. 109 V jiné ásti sv ta, v Chicagu, se v roce 1908 objevil první esperantský p eklad Komunistického manifestu. 110 ibližn ve stejném ase v roce 1907/1908 prošlo esperanto svou dosud nejvážn jší krizí. Aby esperanto získalo mezinárodní odbornou podporu, souhlasil Zamenhof, aby jeho jazyk byl posouzen komisí skládající se ze 12 význa ných lingvist, které svolal Louis Couturat pod názvem Komise pro ijetí pomocného mezinárodního jazyka. Jako Zamenhof v pov enec se 103 PVZ VII Oficiala Gazeto Esperantista /09, str ; Leteroj I. str Zamenhof dále up esnil roli kongres p i své i v Cambridge (1907); PVZ VIII Srovnej Forster, str Vortoj de profesoro Th.Cart, Jaslo 1927, str. 103, Internacia Socia Revuo I. 1907, íslo 8/9, str. 24. Viz též zprávu p ednesenou na kongresu (v Amsterodamu): Em.Chapelier, Gassy Marin, Les anarchistes et la langue internationale Esperanto, Pa íž Robert A.Scalapino, George T.Yu The Chinese Anarchist movent, Berkeley 1961, str. 25; vý atek ( Esperanto kaj la ina lingvo ) z Xinshiji v The British Esperantist 4, 1908, str Manifesto de la Komunista Partio Karla Marxe a Bed icha Engelse, p eklad Arturo Baker, Chicago

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 15. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10340/16 FISC 103 ECOFIN 624 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát

Více

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád upravuje postup čestné rady Komory, práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení a úkony, které s disciplinárním řízením souvisejí

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3.

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO

Více

Publikační etika časopisu Naše společnost

Publikační etika časopisu Naše společnost Publikační etika časopisu Naše společnost Časopis Naše společnost je odborný multidisciplinární časopis publikující primárně příspěvky o výzkumu veřejného mínění, ale také z oblasti sociologie, politologie,

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Obsah: I. Vznik sdružení II. Základní ustanovení III. Poslání a cíle sdružení IV. Členská základna V. Uspořádané akce v průběhu roku 2012 VI. Propagace sdružení

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

Zpráva z auditu programu Ekoškola

Zpráva z auditu programu Ekoškola Zpráva z auditu programu Ekoškola Název školy Adresa školy Jméno ředitele školy Jméno koordinátora programu Datum auditu Jména auditorů Základní škola, Praha 9 - Horní Počernice, Ratibořická 1700 Ratibořická

Více

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S.

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. Článek I NÁZEV A SÍDLO Název: Komora projektových manažerů, z. s. Sídlo: U Potoka 26, 252 65 Tursko Článek II PRÁVNÍ FORMA 1. Komora Projektových Manažerů, z.

Více

Závěrečná zpráva o výsledku šetření

Závěrečná zpráva o výsledku šetření 1. Nařízení předběžného opatření v podobě statického zajištění stavební jámy soudem nezbavuje stavební úřad povinností uložených mu stavebním zákonem a spočívajících v dozoru nad zajišťováním ochrany veřejných

Více

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 1. Co je manželství Právní řád ČR: Podle zákona o rodině je manželství trvalé společenství muže a ženy založené zákonem požadovaným způsobem.

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 0 0 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 0 Větší část

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.8.2012 COM(2012) 479 final ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU ÚČETNÍHO DVORA ZA ROK 2011 KAPITOLA 6 ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI CS CS ÚVOD ODPOVĚDI KOMISE NA VÝROČNÍ ZPRÁVU

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

EBU POSILOVÁNÍ SPOLEČNOSTI DEKLARACE ZÁKLADNÍCH HODNOT VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ

EBU POSILOVÁNÍ SPOLEČNOSTI DEKLARACE ZÁKLADNÍCH HODNOT VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ EBU POSILOVÁNÍ SPOLEČNOSTI DEKLARACE ZÁKLADNÍCH HODNOT VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ PREAMBULE My, veřejnoprávní mediální organizace sdružené v Evropské vysílací unii, patříme našemu širokému publiku lidem, pro

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost

Více

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz 2. kolo Nehemjáš kviz 1) Po 3 dnech pobytu v Jeruzalémě se Nehemjáš vydal na obhlídku města. Vyjel a) v noci b) na svém věrném velbloudovi c) po obědě a vyjel s celým průvodem Neh 2, 12 2) Kolik lidí bylo

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ZPRÁVA HOSPODÁŘE ROBERT E. LEMON

VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ZPRÁVA HOSPODÁŘE ROBERT E. LEMON ZPRÁVA HOSPODÁŘE VÝJIMEČNÉ ZASLÍBENÍ ROBERT E. LEMON Miliony adventistů sedmého dne na celém světě se každý týden shromažďují pospolu, aby uctívali svého stvořitele. Žijí na různých místech, v různých

Více

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Edice Právo pro každého JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 228. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Odpovědný

Více

Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče

Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče Učebnice pro děti od 0 do 2 let a pro jejich rodiče Z r nk Z učebního cyklu Pouta milosti (GraceLink) Ročník I., první čtvrtletí Přeloženo z anglického originálu: Beginner Bible Study Guide, GraceLink

Více

Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti

Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti datum a čas konání: pátek 31. října 2008 od 9:00 hodin místo konání: sál Slévárny Vaňkovka, ve Vaňkovce 1, Brno ve

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

Metodické pokyny Obsah

Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.03.2005 KOM(2005) 80 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o další změně nařízení (ES) č. 1601/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých

Více

METODICKÉ LISTY. Zpracovala : PaedDr.. Ilona Baarová

METODICKÉ LISTY. Zpracovala : PaedDr.. Ilona Baarová METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech) reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: ČJ KV Název metodického

Více

Příloha č. 1: Seznam respondentů

Příloha č. 1: Seznam respondentů Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Scénář otázek pracovníci ÚP Příloha č. 3: Scénář otázek zahraniční pracovníci Příloha č. 4: Scénář otázek zaměstnavatelé Příloha č.

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 00664/11/CS WP 181 Stanovisko č. 10/2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci,

Více

Zapamatujte si: Žijeme ve vibračním Vesmíru, kde vládne Zákon Přitažlivosti.

Zapamatujte si: Žijeme ve vibračním Vesmíru, kde vládne Zákon Přitažlivosti. ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI je magnetická síla působící v celém Vesmíru.Všechno kolem nás je ZP ovlivněno. Je to podstata všech projevů, které vidíme. Vrána k vráně sedá, rovného si hledá a smolné dny jsou důkazem

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

SONG TAO. Vaše Excelence, vážený pane ministře Kohoute, dámy, pánové, přátelé:

SONG TAO. Vaše Excelence, vážený pane ministře Kohoute, dámy, pánové, přátelé: SONG TAO Generální tajemník Sekretariátu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, Náměstek ministra zahraničních věcí Čínské lidové republiky 13. 11. 2013 / ŠPANĚLSKÝ SÁL PRAŽSKÉHO HRADU

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Shrnutí činnosti za rok 2013 V roce 2013 občanské sdružení Montessori Opava pokračuje v naplňování základního účelu, pro který bylo založeno, a to vytvoření platformy pro činnost

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který:

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který: Styly řízení Řízení lidí je dosahování cílů prostřednictvím druhých lidí. Řízení lidí je proces, do kterého vstupuje široké spektrum faktorů, jehož podstatou jsou různí lidé. Jaký styl řízení charakterizuje

Více

1 Úvodní ustanovení. 2) O otázkách upravených tímto jednacím řádem, popř. o dalších zásadách svého jednání, rozhoduje zastupitelstvo v mezích zákona.

1 Úvodní ustanovení. 2) O otázkách upravených tímto jednacím řádem, popř. o dalších zásadách svého jednání, rozhoduje zastupitelstvo v mezích zákona. 1 Jednací řád zastupitelstva Obce Havlovice Zastupitelstvo Obce HAVLOVICE (dále jen zastupitelstvo) se usneslo podle 96 zákona Parlamentu ČR č. 128/2000 Sb.,o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

II. Termín a lokalizace 1. Soutěž probíhá od 6. 6. 2016 do 7. 7. 2016 23:59:59 hodin. 2. Soutěž probíhá na území České republiky a Slovenska.

II. Termín a lokalizace 1. Soutěž probíhá od 6. 6. 2016 do 7. 7. 2016 23:59:59 hodin. 2. Soutěž probíhá na území České republiky a Slovenska. S Honorem na Colours of Ostrava I. Pořadatel a organizátor soutěže 1. Soutěž na Timeline Honor CZ/SK (dále jen soutěž ) bude probíhat prostřednictvím webových stránek Honor CZ/SK na stránkách www.honor7.cz/colours

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY

ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY ÚMLUVA NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV A DŮSTOJNOSTI LIDSKÉ BYTOSTI V SOUVISLOSTI S APLIKACÍ BIOLOGIE A MEDICÍNY Preambule Členské státy Rady Evropy, další státy a členské státy Evropského společenství, signatáři

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se

RÁMCOVÁ DOHODA ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU. VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se RÁMCOVÁ DOHODA MEZI ŠVÝCARSKOU FEDERÁLNÍ RADOU A VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY týkající se IMPLEMENTACE PROGRAMU ŠVÝCARSKO - ČESKÉ SPOLUPRÁCE NA SNÍŽENÍ HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH ROZDÍLŮ V RÁMCI ROZŠÍŘENÉ EVROPSKÉ

Více

URBACT Věstník Listopad 2010 #10

URBACT Věstník Listopad 2010 #10 URBACT Věstník Listopad 2010 #10 AKTUALITY - URBACTu Jak mohou města získat co nejvíce z PPP projektů. Propojení územního plánování a obnovy města projekt NODUS. Dopady programu URBACT na lokální politiky

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu R. C.

Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu R. C. OSPOD se dopouští překročení svých pravomocí, když na základě jeho rozhodnutí dojde v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc k zabránění kontaktu dětí s rodičem a dalšími členy rodiny. K takovému

Více

Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství

Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství Učební jednotka Příprava na vyučování Globální výchovy s cíli v oblastech EV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Varování

Více

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010 Metoda Lokální multiplikátor LM3 Ing. Stanislav Kutáček červen 2010 Lokální multiplikátor obecně Lokální multiplikátor 1, vyvinutý v londýnské New Economics Foundation (NEF), 2 pomáhá popsat míru lokalizace

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ

JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ KAY POLLAK 65 JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ Zdalipak je tedy pravda, že: Když se cítím rozhněvaný nebo se na někoho rozčílím, svědčí to o tom, že jsem si nesprávně nebo nedostatečně vysvětlil skutečnost. Hněvám-li

Více

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace

Zpráva z jednání Školské rady ZŠ a MŠ Tisá, příspěvková organizace Datum konání: 6. 10. 2010 Program: 1. Projednání a schválení Výroční zprávy o činnosti školy 2009/2010 2. Projekt MŠMT Peníze školám 3. Nařízení vlády o odvodu 30% z částky na pomůcky školy zpět do státního

Více

Láska. Láska a odpovědné předávání lidského života. Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života. Obsah:

Láska. Láska a odpovědné předávání lidského života. Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života. Obsah: Láska Téma: Láska a odpovědné předávání lidského života Cíl: Poznání zákonitosti odpovědného předávání lidského života Obsah: Časová dotace: Doporučený věk: Přednáška o odpovědném rodičovství Čtvrtek 18.00

Více

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 http://www.msmt.cz/vzdelavani/k-novemu-zpusobu-prijimaciho-rizeni-rijen-2008 K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 Odpovědi MŠMT na časté dotazy k přijímacímu řízení do středních škol K novému

Více

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007 Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2007 V roce 2007 se česká, moravská a slezská města opět zapojila do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. 22. září) a Evropský den bez aut (22. září),

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 *UOHSX007XXVS* UOHSX007XXVS ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Definice matematických pojmů Matematika a její aplikace

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

84/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990

84/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 Systém ASPI - stav k 9.3.2010 do částky 22/2010 Sb. a 10/2010 Sb.m.s. Obsah a text 84/1990 Sb. - stav k 10. 3.2010 Změna: 175/1990 Sb. Změna: 259/2002 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Změna: 501/2004 Sb. Změna:

Více

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová

Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Tématem mé ročníkové práce je Periodická tabulka prvků. Práce je rozdělena do několika částí. V první části se zabývám samotným pojmem

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Stanovy horolezeckého oddílu ROT SPORT Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 Zprávu o činnosti dětského rybářského kroužku za rok 2014 kterou jsem vám přečetl na loňské výroční schůzi, jsem ukončil vánoční schůzkou. Rok

Více

(Oznámení) ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EVROPSKÁ KOMISE

(Oznámení) ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EVROPSKÁ KOMISE C 147/4 CS Úřední věstník Evropské unie 5.5.2015 V (Oznámení) ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EVROPSKÁ KOMISE Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových

Více

Zemědělské družstevnictví: kolektivizace Vznik JZD 1948-1949. Státní ústřední archiv, Praha 1995.)

Zemědělské družstevnictví: kolektivizace Vznik JZD 1948-1949. Státní ústřední archiv, Praha 1995.) ZAKLÁDÁNÍ JZD Na základě zákona o JZD (č. 69/1949 Sb.) mělo v každé obci vzniknout jednotné zemědělské družstvo (JZD) a nahradit tak všechny dosavadní typy družstev (např. strojní, hospodářská, meliorační,

Více

Zastupitelstvo města Přerova

Zastupitelstvo města Přerova Pořadové číslo: 4/4 Zastupitelstvo města Přerova Přerov 26.2.2015 Předloha pro 4. jednání Zastupitelstva města Přerova, které se uskuteční dne 9. 3. 2015 Předkladatel: Mgr. VLADIMÍR PUCHALSKÝ, primátor

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE

VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE I. Úvodní informace Vedení fakulty upozorňuje akademické pracovníky a doktorandy na následující skutečnosti: V souvislosti s probíhající reformou výzkumu a vývoje v

Více

doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. advokát zapsaný u ČAK pod ev. c. 3835 Revoluční 24 110 00 Praha 1 Česká republika

doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. advokát zapsaný u ČAK pod ev. c. 3835 Revoluční 24 110 00 Praha 1 Česká republika doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. advokát zapsaný u ČAK pod ev. c. 3835 Revoluční 24 110 00 Praha 1 Česká republika Tel: 00420/224: ;i 77 43 00420/224 : II 47 80 Fax: 00420/224: II 40 54 USTAVNÍ SOUD CR

Více

JUDr. Klára VESELÁ SAMKOVÁ Advokátní kancelář

JUDr. Klára VESELÁ SAMKOVÁ Advokátní kancelář JUDr. Klára VESELÁ SAMKOVÁ Advokátní kancelář Mgr. Lucie DIASOVÁ VEJVODOVÁ Španělská 6, 120 00 Praha 2 Mgr. Petra GERLICHOVÁ tel.: 224 239 390, 224 238 996 Mgr. Jana HAVIGEROVÁ e-mail: lawyers@lawyers.cz

Více

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro nájem bytů ve vlastnictví města Tato pravidla se nevztahují Čl. 1 Předmět úpravy a) na služební byty města Pelhřimova

Více

Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete

Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete TAJEMSTVÍ SÍLY SRDCE Tajemství ve vašem srdci Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete k tomu spoustu dovedností a energie. Tato energie působí ven do světa, dotýká se lidí a spouští děje.

Více

Zastupitelstvo 23.11.2012

Zastupitelstvo 23.11.2012 Zastupitelstvo 23.11.2012 Obsah: 1. Zahájení 2. Volba zapisovatele, volba ověřovatelů, schválení program zasedání 3. Schválení závěrečného účtu za rok 2011 4. Úprava odměny zastupitelů obce 5. Schválení

Více

ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ OBSAH 1. Preambule 2. Etika a výzkumný pracovník 3. Etika a instituce zabývající se výzkumem 4. Etika získávání informovaného souhlasu při výzkumu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 KYNOLOGICKÝ KLUB DRAHELČICE RUDNÁ, O.S. Obsah ÚVODNÍ SLOVO...3 DŮVOD EXISTENCE A CÍLE OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ...3 LIDÉ V OBČANSKÉM SDRUŽENÍ...4 ČINNOST V ROCE 2009...4 Výcvik základní poslušnosti

Více

Týden od 23. března do 29. března 2008

Týden od 23. března do 29. března 2008 Týden od 23. března do 29. března 2008 Texty na tento týden: Mt 14,14; 15,32; 20,34; Mk 1,41; L 6,12.13; 16,19 31; 17,4.5; 18,9 14; Ko 1,14; 1 Tm 5,16 Základní verš Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více