Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta"

Transkript

1 Nebezpe ný jazyk - studie o pronásledování esperanta Ulrich Lins První vydání nakladatelství Bleicher (D-7016 Gerlinger, francouzská zona mecko) pro UEA (Rotterdam, Nizozemsko) Druhé vydání podle zvláštní smlouvy mezi UEA a vydavatelstvím Progreso, doslov ISBN K vystavení eského p ekladu J.Drahotové na Internetu svolil autor v roce edmluva První vydání Nebezpe ného jazyka vyšlo v roce 1973 v nakladatelství L omnibuso v Kjótu, jako brožura ve velmi malém nákladu, ale již za rok byla za azena jako 21. kapitola do díla Esperanto v perspektiv. V roce 1975 se objevila dopln ná verze prvního vydání v japonském p ekladu od Kurisu Kei, z nakladatelství Iwanami v Tokiu. Zde je nyní publikován nový, zcela p epracovaný rukopis výsledek mnohaletého rozsáhlého výzkumu i zcela nový materiál. Bylo mým p áním isp t p vodním materiálem k výzkumu stoleté historie esperanta, s p ihlédnutím k specifickým aspekt m d jin, které byly dlouho opomíjeny i samotnými esperantisty a byly tabuizovány. Jedná se tedy o negativní stanoviska k esperantu a perzekuci esperanta zp sobené politicko-ideologickými motivy. Cht l jsem popsat osud uživatel jazyka, kte í po desetiletí byli pokládáni cenzory, policisty, národnostními ideology a nejr zn jšími diktátory za nebezpe né. Nezabývám se vnit ní historií esperantského hnutí, ale nep átelskými reakcemi, se kterými se setkávali mluv í tohoto jazyka v r zných politických režimech a ideologiích, zejména za nacismu a stalinismu. Na druhou stranu je však nemožné se zam it jen na popis forem, kterými bylo esperantské hnutí napadáno. Je nutno uvést argumenty protivník a analyzovat motivy, které používaly politické režimy rozdílných charakter k útok m na esperantské hnutí. Tyto motivy mohly pramenit z fundamentálních ideologických pozic a z konkrétních politických zájm. V souvislosti s tím, se snažím osv tlit také názory ve hnutí samotném a názory jednotlivých esperantist, protože pokud si neuv domíme pozadí vzniku jazyka, Zamenhofovy d vody, metody propagandy, teorii a strukturu hnutí, sotva bychom mohli pochopit, pro se esperanto stalo ter em perzekuce. Je t eba, aby bylo za azeno n kolik otázek na které chce studie dát odpov. Co vlastn je na esperantu provokujícího? Zdali jeho pouhá existence, 1

2 jako mezinárodního jazyka, nebo spíše zp sob jeho praktického použití? Jaké bylo spole ensko-politické prost edí, ve kterém hnutí propagovalo sv j cíl: druhý jazyk pro všechny? Jakou roli hrálo p ivlast ování jazyka a sebev domí jeho ši itel ve vztahu k vládám, u kterých hnutí doufalo, že získá podporu, ale nebylo ochotno svoji existenci na n vázat? Jaký byl vztah mezi neutrálním jazykem a ideály jeho stoupenc? Jaké vztahy byly mezi esperantisty a stoupenci jazyka, kte í vid li jiné cíle sm ující k celosv tové solidarit, nap. pacifisté, socialisté a komunisté? A jak esperantisté reagovali na neo ekávané konflikty se svými protivníky? Jak se pou ili z perzekucí, jak definovali esperantské hnutí? Abychom pochopili nesnadnou pozici esperanta na poli ideologií a mocenských zájm, domnívám se, že je nutno alespo nastínit politický vývoj v ur itých zemích, zejména v carském Rusku, v N mecku, v balkánských zemích, v ín a v Japonsku a také v Sov tském svazu. Na historický základ posledních sto let doufám bude takovým zp sobem vrženo sv tlo z dosud nezvyklé strany. Mým základním úmyslem je p edevším toto: ukázat, kolik podez ení, nechuti a odmítání vyvolala snaha o mezilidskou komunikaci, kdy diskriminace byla asto zam ena a identifikována s ur itými skupinami (židé, komunisté, drobná buržoazie), ale v podstat zam ená i na nezávislé lidi, kterým byl blízký kosmopolitismus a které se neda ilo za adit do obvyklých kategorií. Perzekuce esperanta nabádá k záv m, které p ekra ují témata o esperantu a týkají se i sou asnosti. Dlužím dík mnohým esperantist m za to, že mi poskytli informace a vysv tlení a pomohli mi p ipravit tento text. Jména n kterých pomocník se objevují ve vysv tlivkách. Zde uvádím jen pány Norberta Barthelmesse, Michela Duc Goninaze, Davida L. Golda, Itô Kanziho, Kurisu Kei, Simo Milojevi e a Gastona Waringhiena, kte í etli rukopis áste, nebo celý. (Za chyby v uvedených faktech nebo v jejich interpretacích jsem však odpov dný jen já sám.) B hem své práce jsem hojn využíval služeb Knihovny Hodler (UEA), Mezinárodního esperantského muzea ve Vídni a knihoven Japonského esperantského institutu a Esperantské asociace v Británii. Velmi vítané pro mne byly materiály, které mi v noval Teo Jung n kolik let p ed svou smrtí, zejména asopisy z 20tých a 30tých let. SATu a panu Eduardu Borsboomovi d kuji za umožn ní nahlédnout do nepublikované korespondence E. Lantiho. Pomoc mi poskytly také neesperantistické instituce, mezi jinými univerzitní knihovny v Kolín, Bonnu a Tokiu, Federální archív v Koblenci, Institut sou asné historie v Londýn, Vládní institut vále né dokumentace v Amsterodamu a Institut mecké a zahrani ní d lnické literatury v Dortmundu. A nakonec d kuji všem, kte í mi pomohli technickými pracemi s knihou. íjen 1986 U.L. 2

3 1. Podez elý nový jazyk 1.1. Zamenhof a p vod esperanta Autor esperanta pat il k pronásledované menšin lidí. Lazar Zamenhof, který vydal v roce 1887 sv j projekt mezinárodního jazyka, byl Žid. Žil v carském Rusku a židovská menšina tam tvo ila se svými 4 miliony polovinu celosv tového židovstva. 1 Ta poci ovala diskriminaci a útlak v takovém stupni, který v západní Evrop byl již pokládán za minulost. Zamenhof se narodil ve st Bialystok, kde žili Židé (více než dv t etiny), Poláci, Rusové, N mci a lorusové všichni mluvili svým vlastním jazykem se sklonem k podez ívavosti jeden k druhému. V tomto mnohonárodnostním prost edí vznikla idea esperanta, jak vysv tlil Zamenhof v dlouhém dopise ruskému esperantistovi Nikolaji Borovkovi: V takovém m st, více než kde jinde citlivá povaha poci uje hluboký smutek z r zností jazyk a p esv uje se na každém kroku, že zmatení jazyk je jedinou, nebo alespo hlavní p inou, která rozd luje lidi a rodiny do nep átelských skupin. Proto se Zamenhof rozhodl, že až dosp je, rozhodn se pokusí odstranit toto zlo. 2 Když byl tento dopis zve ejn n v roce 1896, dojal mnoho prvních esperantist. 3 Pozd ji byl asto ve ejn publikován, jako velice z etelné vysv tlení Zamenhofových motiv a jako zvláš p esv ující argument pot eby mezinárodního jazyka. Autor esperanta byl zde p edstavován jako altruistický bojovník proti všem národním nesvár m, lov k skromný a idealistický, k jehož snažení nebylo možno nepoci ovat respekt. Naopak zcela neznámý z stal po ty icet let Zamenhof v dopis napsaný roku 1905 Francouzovi Alfrédu Michauxovi. V tomto dopise Zamenhof podtrhl sv j židovský p vod a spojitost svých ideál s p íslušností k tomu tak starobylému, siln trpícímu a bojovnému národu, jehož historickým úkolem je... sjednocení národ pod ideou jednoho boha. Zamenhof zde tvrdil, že jestliže by nebyl hebrejcem z ghetta, myšlenka na sjednocení lidstva by ho nehnala tak vytrvale a také nikdo, tak siln jako Žid, nem že cítit pot ebu nenárodního, neutrálního, lidského jazyka. 4 Není však pot eba vid t v t chto dvou dopisech proti ení. Jsou odrazem Zamenhofova cít ní ve dvou rozdílných životních obdobích. Není jasné, zdali Zamenhof ve svém mládí pomýšlel na specifické použití svého projektu tak, aby to bylo p ínosem konkrétn pro Židy. Jeho rodinné prost edí nás neujiš uje o tom, že by bylo impulsem, které Zamenhofa hnalo k vytrvalosti a cílev domosti. Rodina, která žila od roku 1873 ve Varšav, se asimilovala, p edpokládala další 1 David Vital, The origins of Zionism, Oxford 1975 str.30 (stav z r.1880) 2 PVZ IV 28 (dopis Borovkovi byl publikován v roce 1896, ale Zamenhof ho možná napsal již v roce 1894). O Bialystoku viz N.Z.Maimon, La ka ita vivo de Zamenhof, Tokio 1978 str.17 a další. 3 Senlegenda biografio de L.L.Zamenhof Kjóto 1982 str dopis pro Michauxa, z , PVZ VII

4 zlepšení právní situace Žid. Otec, u itel na reálném gymnáziu, byl stoupencem židovského vzd laneckého hnutí Haskala, které se pokládalo za sou ást vzd lanectví (kultury) pocházející ze západní Evropy a které žilo v nad ji, že stejná práva pro všechny nakonec zvít zí i v Rusku. Zamenhof tedy nevyr stal v tradi ní atmosfé e a dusivé bíd židovského ghetta, ale v prost edí židovské minority buržoazních intelektuál, kte í vid li svou perspektivu v emancipaci a v co nejv tší integraci do majoritní spole nosti. Otec - Marko Zamenhof skute reprezentoval typ moderního m stského Žida v Rusku. Byl loajálním ob anem ruského státu, sám sebe pokládal za Rusa a své židovství redukoval jen na židovské náboženství a p ál si, aby se jeho potomci spole ensky za adili k majorit a využili dostupné vzd lávací íležitosti. Jeho názor charakterizuje dochovaná zpráva o otev ení nové synagogy v Bialystoku v roce Marko p i této p íležitosti p ednesl projev, ve kterém zmínil p edchozí perzekuce a vyjád il dík caru Alexandru II. za jeho spravedlivé zákony a vyzval Židy, aby postupovali v duchu nové, liberální doby: Neodd lujme se od našich bratr Rus, mezi kterými žijeme, ale zú ast ujme se rovnoprávn jako oni na všech právech této zem pro naše dobro a št stí. 5 Lazarovo d tství plynulo pod vlivem této integrace - splývání s majoritní spole ností. On sám pozd ji vzpomíná, že velmi vášniv miloval ruský jazyk a celou ruskou zem a snil o tom, že se stane jednou velkým ruským básníkem. 6 Jazyky jako takové byly jeho zálibou. Po ur itý as m l v úmyslu oživit n který starobylý jazyk 7 a také pomýšlel na obnovení hebrejštiny, jako mluveného jazyka. 8 Ale pozd ji za al nejasn snít o novém, um lém jazyce. 9 Je velmi pravd podobné, že jeho fantazii již asn ovlivnila legenda o Babylonské v ži. Ta dala impuls k p emýšlení o dob, kdy lidé byli schopni voln mezi sebou komunikovat, a na problém, jak vy ešit otázku obnovy bývalého stavu v Bábelu. Charakteristická je poznámka, kterou pronesl dosp lý Zamenhof v roce 1908 o tomto biblickém p íb hu: To, co kdysi bylo následkem stavby Babylonské že, je nyní p inou; kdysi zmatení jazyk bylo trestem za h íchy, ale nyní jazykové rozdíly páchají h íchy samy o sob. 10 Na konci roku 1878, kdy Zamenhof studoval ješt na gymnáziu, byl jeho první projekt lingwe uniwersala již hotov. Spole s n kolika p áteli radostn recitoval, zcela pod vlivem idejí sbrat ení vzd laných lidí, první verše v novém jazyce: Malamikete de las nacjes kadó, kadó, jam temp está! 5 Maimon, p PVZ VII PZV IV 28 8 Esperanto and Jewish ideals, The Jewish Chronicle, , p. 16 esperantský p eklad rozhovoru se Zamenhofem: Maimon, p PVZ IV Cit. Maimon, p.66. V roce 1889 Zamenhof pojmenoval pomatení jazyk za jedno z nejv tších nešt stí lidstva : PVZ II 46. 4

5 La tot homoze in familje konunigare so debá! 11 Ale tenkrát Zamenhof ješt váhal ve ejn vystoupit se svým projektem: P edpokládám jen posm šky a nevraživost, rozhodl jsem se skrýt svou práci ede všemi. 12 Gymnázium skon il uprost ed roku 1879 a odešel do Moskvy studovat medicínu. Tam se nacházel v dob, kdy byl v b eznu 1881, car Alexandr II. zavražd n anarchisty a my nebudeme p ehán t, jestliže p isoudíme tomuto atentátu následky, které také ovlivnily Zamenhofovu innost. Po vražd se politická situace v Rusku rychle zhoršila, zejména pro Židy. V dubnu za aly pogromy. Rozší ily se do velkých ástí Ruska a trvaly více než celý rok. Byly nejv tším pronásledováním, které Židé zakusili v moderní dob. Co u inilo tyto pogromy významnými byl fakt, že se nejednalo jen o krutosti l zy, ale že je doprovázelo tiché nebo i p ímé schvalování carskými autoritami. Zklamání mezi Židy z nové exploze antisemitismu v Rusku bylo hluboké, protože politika zavražd ného cara, která p inesla n kolik zm n k lepšímu, živila v asimilovaných Židech velké nad je na postupné získání rovnoprávnosti. Ale nyní od roku 1881 ruští Židé s bolestí zjistili, že antisemitismus nebyl vymýcen a že jejich snahy integrovat se do spole nosti se setkávají s nep ekonatelnými bariérami. Mnoho z nich si uv domilo pot ebu ešit židovský problém ne adaptací v nep átelském prost edí, ale národní renesancí, která by byla podmín na vlastním teritoriem. Od zimy se v mnoha ruských m stech zakládaly skupiny, které se nazývaly Hovevei Zion 13 a propagovaly myšlenku oživit židovský stát v Palestin. Stimulem k tomuto novému, prasionistickému hnutí byla p edevším brožura Autoemancipation! Leona Pinskera 14, židovského léka e z Od sy, který byl p ed tím jedním ze zapálených stoupenc Haskaly, ale v roce 1881, po krutém zni ení nad jí na trvalý pokrok v harmonickém soužití Rus s Židy, radikáln zm nil své mín ní a za al p esv ovat ostatní, že jejich záchrana se m že uskute nit jen svépomocí, národní solidaritou a získáním teritoria. 15 I Zamenhof prožil v Moskv, v intelektuálním prost edí, novou vlnu protižidovských nálad a byl šokován návratem antisemitismu. V tomto kontextu žeme sledovat ho ké konstatování v Zamenhofov dopise Michauxovi:...p esv il jsem se, že moje láska (k ruštin a k ruské zemi) je mi splácena nep átelstvím. Dodává, že lidé, kte í si uzurpují monopol na definici co je ruské, vidí v n m Žida, jen bezprávného cizince. Tímto zp sobem byl Zamenhof znovu uvržen do židovství a tím se sou asn cítil povinován pomáhat v první ad t m, kte í jsou nenávid ní, podce ovaní a utla ovaní: svým židovským bratr m. 16 Ješt v dob pobytu v Moskv se zabýval elaborátem o 11 PVZ IV PVZ IV P átelé Sionu. Hnutí se také nazývalo Hibbat Zion (Láska k Sionu) 14 brožura se objevila v n in v Berlín v zá í Vital, p PVZ VII 32 Konstatování je v kontextu popisu Zamenhofova d tství v Bialystoku. 5

6 gramatice jidiš 17 a také ho napadla myšlenka na založení kolonie v n jaké neobydlené ásti sv ta, z které by pozd ji vznikl nezávislý židovský stát. 18 V srpnu 1881 se Zamenhof vrátil do Varšavy, aby pokra oval ve studiu. Nedlouho potom se stalo to, co nikdo neo ekával: o vánocích také varšavské Židy postihly pogromy. A to definitivn zp sobilo, že se Zamenhof b hem kolika dalších let soust edil na židovské problémy. 19 Za adil se mezi pr kopníky hnutí za založení kolonie a založil s židovskými studenty první sionistickou skupinu ve Varšav. 20 V následujících letech, hlavn do roku 1884, se Zamenhof ile ú astnil debat o obnovení starého Izraele nebo o založení nové vlasti pro Židy a také psal lánky do rusky psaného židovského týdeníku Razsvet, který vycházel v Petrohrad. 21 Ale tato Zamenhofova innost, a koliv byla velmi intenzívní, netrvala dlouho. Postupn p i p íprav na své povolání o ního léka e, za al pochybovat o tom, zda sionismus vy eší židovskou otázku. Poci oval nejistotu, zda má právo novat své dílo jen svému národu a opominout celé lidstvo. Jak napsal Michauxovi, cítil od nejrann jšího d tství, že lov k jako takový je nejd ležit jší, ale kv li neš astnému osudu jeho lidu, se v jeho srdci asto probouzel patriot, který usilovn bojoval v jeho srdci s lov kem. 22 V roce 1887 byl tento konflikt rozhodnut p ízniv pro lov ka: Zamenhof zcela opustil svou innost ohledn židovských otázek 23 a pln se v noval jazyku, který p edstavil ve stejném roce ve ejnosti pod pseudonymem Doktor Esperanto. B hem dalších dvou desetiletí ovládala Zamenhofa myšlenka všelidského, neutrálního jazyka, pomocí kterého vymizí nejen nenávist a perzekuce Žid, ale také všechny národní nenávisti. 24 Nebylo to tedy tak, že by Zamenhof p estal myslit na Židy. Zam il své snažení na pomoc každému utiskovanému národu a je z eteln vid t, že toto snažení velmi posilovalo jeho vytrvalost v práci na esperantu. A p ání pomoci Žid m bylo jasn zakomponováno do p ání p isp t ke zklidn ní a sjednocení celého lidstva. Je vhodné poznamenat, že vnit ní Zamenhofovy myšlenky se nezrcadlí v jeho První knize. V p edmluv se jen v náznaku zmi uje o svém idealismu, 17 Rusky psaný rukopis je publikován s esperantským p ekladem (J. Kohen-Cedek), v Adolfovi Holzhausovi, L. Zamenhof, Provo de gramatiko de novjuda lingvo a Alvoko al juda intelektularo, Helsinky 1982, str Viz též PVZ V ; Maimon str ; Adolf Holzhaus Doktoro kaj lingvo Esperanto, Helsinky 1969 str ; Bernard Golden La juda gramatiko de dr-o Zamenhof, Heroldo de Esperanto 57, 1981, íslo 16 (1691), str V interview pro The Jewish Chronicle Zamenhof vypráv l, že takový plán navrhl na sch zi patnácti student : Maimon str Podle Edmonda Privata (Vivo de Zamenhof etí vydání Harrogate 1946, str. 42) se p esto Zamenhof už v srpnu 1881 za al op t zabývat svým jazykovým projektem. 20 Maimon, str. 101, 169. Tato studentská skupina se spojila se skupinou Hibbat Zion založenou v srpnu 1883 ve Varšav a brzy se stala nejaktivn jší (Vital, The origins, str 152). 21 Zpo átku Zamenhof obhajoval kolonii v USA, ale pozd ji se p iklonil k myšlence židovského státu v Palestin. T i p ísp vky z let 1881/82 z Razsvetu jsou p etišt ny v p ekladu Holzhause, Doktoro kaj lingvo Esperanto, str ; viz též PVZ V PZV VII Zamenhof dosp l k záv ru, že návrat do Palestiny je nerealizovatelný sen. K velkému sionistickému hnutí Theodora Herzla, které bylo založeno v roce 1897 se nep ihlásil. 24 PZV VII

7 vyzvedá hlavn praktické argumenty jazyka. Zejména upozor uje na ztrátu asu a prost edk, které zp sobuje pot eba nau it se n kolika cizím jazyk m a vyvozuje z toho, jak by bylo užite né, kdyby každý lov k pot eboval pro své domosti pouze dva jazyky mate ský a tento nov navrhovaný, neutrální, mezinárodní jazyk. K tomuto argumentu se váží také formulace, které jsou idealistické. Nap íklad Zamenhof tvrdí, že rozdílnost jazyk také p edstavuje základní rozdíl a vzájemná nep átelství národ, 25 a mluví o zvláštním využití, které by m l neutrální jazyk v zemích s r zn mluvícím obyvatelstvem, což sv í o jeho myšlenkách na situaci v Rusku. Idealistické pojetí také podporuje jeho pseudonym Esperanto, který byl použit brzy i pro samotný jazyk. 26 Že Zamenhof v projekt mohl existovat, vd íme p edevším jeho praktické stránce. Ve své první u ebnici Zamenhof prohlašuje: Mezinárodní jazyk, podobn jako každý národní jazyk, je majetkem spole nosti a autor k n mu nemá v bec žádná osobní práva. 27 Ve své Druhé knize (Dua Libro) z roku 1888 up es uje: Nechci být pokládán za tv rce jazyka, chci být jen jeho iniciátorem. 28 Zamenhof se domníval, že esperanto musí žít a rozvíjet se podle stejných zákon, podle kterých vznikly všechny živé jazyky 29 ; necht l, aby ze svého osobního zájmu stvo il jazyk od hlavy k pat. 30 Tímto vyjád ením o vývoji mezinárodního jazyka na základ kolektivního použití, nezávisle na jeho osobní autorit, ponechal Zamenhof lidské spole nosti a každodenní praxi úkol posoudit a rozvíjet esperanto Porodní bolesti pod carskou cenzurou Jakkoliv se zdála neprovokativní Zamenhofova myšlenka sblížit národy jako jednu rodinu 31, bylo nutno nejprve p ekonat bariéru cenzury. Bylo ironií, že práv Zamehof v otec pat il k ú edník m, kte í m li za povinnost bdít nad tím, aby ob ané nedostali nežádoucí informace o carském režimu. Marko Zamenhof, krom toho, že byl u itelem, pracoval od roku 1878 také jako cenzor hebrejských text a text v jidiš. Tento úkol plnil s neot esitelnou p ísností asimilovaného Žida a byl obávanou osobou židovských spisovatel a redaktor ve Varšav svou pedanterií. 32 Pro syna však jeho postavení m lo jasnou výhodu. Když Zamenhof v roce 1887 žádal povolení k vydání své brožury projektu nového jazyka, Marko Zamenhof p emluvil svého kolegu, který sledoval vydávané texty v ruštin, aby dal souhlas k vydání spisku jeho syna, té ned ležité hlouposti. 33 Povolení bylo 25.PVZ I Porovnej Pierre Janton, L espéranto. Druhé vydání, Pa íž 1977, str PVZ I PVZ I Dodatek k Dua Libro le l Lingvo Iternacia (1888); PVZ I Na stejném míst, strana PVZ I Maimon, str , ; Holzhaus, Doktoro kaj lingvo, str Z. Adam (Adam Zakrzewski), Historio de Esperanto , Varšava 1913, str

8 vy ízeno dne 2. ervna 1887 a pot ebné povolení pro prodej 26. ervence. Mohla tedy vyjít ty icetistránková kniha v ruštin, první konkrétní úsp ch. Následovala vydání v polštin, francouzštin, n in, angli tin, hebrejštin a v jidiš a brzy pak první u ebnice a p íru ky. V roce 1891 již existovalo 33 ebnic esperanta ve 12 jazycích. tená i První Knihy (Unua Libro) byli požádáni, aby podepsali a poslali zp t autorovi kupon se slibem, že pokud stejný, ve ejný slib u iní deset milion osob, podepsaný se za ne mezinárodní jazyk u it. Ale mnozí místo slibu, se za ali u it hned. V zá í mohl Zamenhof vydat první adresá s jedním tisícem jmen t ch, kte í se již jazyk u ili. P evážná v tšina bydlela v Rusku. Tento seznam m žeme považovat za zárodek organizace esperantist a také politickou výzvu sou asné spole nosti, která se zpožd ním hledala svoji cestu k industrializaci, alespo podle p edpoklad režimu, který již zastrašoval lidi ed svobodným sdružováním, i když se t eba zdála taková innost zcela nevinná. 34 V historickém archívu v Leningrad se nacházelo 130 svazk carské administrace o esperantských vydáních z let Podle studie leningradského esperantisty S.K.Chvorostina, která je založena na t chto dokumentech 35, první vydání prošla hladce cenzurou, protože Zamenhofova innost byla zprvu pokládána za zanedbatelnou a tedy nebylo nutno ji zakazovat. Ale již na podzim 1888 se Zamenhof setkal s první vážnou p ekážkou, když nebyla vy ízena jeho žádost vydávat týdeník pro množící se žáky esperanta. 36 Hlavní vedoucí administrace pro noviná ské záležitosti E.M.Feoktistov doporu il V.K. Plevemu, v té dob nám stku ministra pro vnit ní v ci, žádost nep ijmout, protože na cenzurním ú ad není lov k, který by mohl posoudit text v nov vynalezeném jazyce ; Pleve souhlasil. 37 Tehdy se Zamenhof nacházel v krizové situaci, protože jeho otec byl zbaven svého místa v cenzurním ú adu a hrozilo mu i propušt ní z u itelského místa. Marko Zamenhof se dostal do nep íznivého postavení u svého nad ízeného v Petrohradu N.V.Zusmena, šéfa hebrejských cenzor, kv li vydanému povolení textu v jidiš, ve kterém se objevila satirická poema proti pogrom m. Když o trochu pozd ji asopis Ha-Zefira (Ranní ervánky) ve Varšav zve ejnil lánek o škodlivých ú incích p ílišného pití vína na intelektové schopnosti lov ka, Zusmen, který byl známý svým opilstvím, to ozna il za urážku cara a Marko Zamenhof, který byl odpov dný za toto 34 Reinhard Bendix, Könige oder Volk. Machttausübung und Herrschaftsmandat. Druhá ást, Frankfurt a.m. 1980, str O carské cenzu e všeobecn : Charles A. Ruud, Fighting words. Imperial censorship and the Russian press, , Toronto Krom toho viz Heinz-Dietrich Löwe, Antisemitismus und reaktionäre Utopie. Russischer Konservatismus im Kampf gegen den Wandel von Staat und Geselchaft, , Hamburg S.K.Chvorostin, Cara cenzuro kaj Esperanto, Scienca revuo , str , 79-88; viz také Holzhaus, Doktoro kaj lingvo, str Faksimile žádosti a p eklad do esperanta lze najít v Holzhausovi, str , Chvorostin, str. 38; Holzhaus, str

9 vydání, ztratil své místo. 38 Dalším, drastickým následk m se vyhnul jen zaplacením vysoké pokuty. Pro syna, který otce finan podpo il, nyní za aly t žké asy. Jako mladý ní léka se snažil uchytit na r zných místech a stabilizovat se. A protože otc v pomocný kontakt s cenzurním ú adem ve Varšav skon il, musel se asto zabývat handrkováním na ú adech.v dopise z 6. ervna 1891 Zamenhof napsal, že provin ní cenzurní rady odmítají zabývat se texty, které se týkají esperanta a žádají, aby všechny žádosti byly zasílány do Petrohradu. 39 Politika Hlavní administrace byla charakteristická podivnou rozpolceností. B hem roku se Zamenhofovi nepoda ilo vydat další knihu, ani vydat další vydání již stávajících knih, ale sou asn díky p íznivému mín ní cenzora pro zahrani ní ci E.Gejpice, bylo možno importovat esperantská vydání ze zahrani í do Ruska, mezi jinými i asopis La Esperantisto, který se za al objevovat v Norinberku od zá í V dubnu 1892 ruské ministerstvo pro vnit ní v ci povolilo první esperantskou organizaci v Rusku klub Espero - v Petrohrad. V dalších dvou letech mladé esperantské hnutí prožilo svoji první vnit ní krizi. Zamenhof si p ál vzdát se osobní odpov dnosti, a proto navrhl v lednu 1893, aby se p edplatitelé Esperantisty 40 spojili a vytvo ili Mezinárodní esperantskou ligu; a dále pak edstavil sv j plán zm n v jazyce, áste pod tlakem esperantist, kte í byli nespokojení s pomalým rozši ováním jazyka a p isuzovali to slabinám ve struktu e jazyka. P i hlasování se jasná v tšina p edplatitel vyslovila proti zm nám. Pro další rozvoj hnutí se rezignace na reformu ukázala jako stabiliza ní faktor a Zamenhof sám ud lal mnoho proto, aby ukázal, že esperanto je dobré takové, jaké je a m že vytvo it vlastní literaturu. Jeho p eklad Hamleta, publikovaný v roce 1894 požíval nepopíratelný zájem a m l v tší vliv na rozši ování jazyka, než všechna odborná, teoretická vysv tlování. 41 Od roku 1894 až do roku 1899 bylo povolováno dovážet do Ruska esperantské publikace ze zahrani í a pokud se podala žádost, ú ad, který provád l cenzuru zahrani ních vydání, povolil dokonce i tisk n kolika d l v samotném Rusku. 42 Jak soudí Chvorostin, carská cenzura nem la ve vztahu k esperantu vyhran né principy: Povolení, nebo zákaz závisel na libov li posuzovatele. 43 ebaže ne zcela d sledn, p esto vždy stály ruskému esperantskému hnutí v cest p ekážky. Ale podez ívání, šikany a zákazy v žádném p ípad 38 Maimon, str Dopis V.V.Majnovovi, PVZ II Takto se jmenoval asopis bez lenu, la bylo p idáno od dubna Gaston Waringhien, 1887 a následky... Eseoj IV. Antverpy, La Laguna 1980, str Chvorostin, str Na stejném míst, str. 38 O zkušenostech s carskou cenzurou máme k dispozici vzpomínky ruských pr kopník Gerneta a Devjatina: L.Ivan. Ad fontes. Rozhovor s V.Gernetem Sennacieca Revuo 4 (8). 1926/27, str (o nejasnostech tohoto rozhovoru viz Canko Murgin Lumo sur iom nebulitan epizodon, Bulgara Esperantisto , íslo 3, str. 8-9); V.N.Devjatin El memoroj de malnova esperantisto La Nova Etapo , str

10 nezabránily stálému p ibývání po tu nových adept jazyka. Pr kopníky byli edevším m stští intelektuálové, mezi nimi mnoho léka, u itel a spisovatel lidé, které je možno charakterizovat jako vzd lanou elitu, která cht la v Zamenhofov jazyce najít podle Drezenova vysv tlení ur itý odpo inek od šedivého spole enského života v despotickém carství. Drezen píše, že každý esperantista v této zemi politické nesvobody, byl do ur itého stupn idealistou, snícím o vznešených ideálech v prost edí surové reality. 44 A koliv Zamenhof p edal esperanto všem lidem bez rozdílu národního nebo spole enského p vodu a nevolal na podporu utla ovaných, našli se práv takoví, kte í byli esperantem osloveni, ti, kte í byli diskriminovaní a cítili se omezovaní. Faktem je, že práv esperanto m lo v Rusku zvláštní p itažlivost pro leny menšin. Nic neilustruje víc tento fakt, jako vysoké procento Žid, kte í byli prvními esperantisty. 45 Ruští esperantisté z ad inteligence se velmi podobali stoupenc m Lva Nikolajevi e Tolstého svou nespokojeností s podmínkami, které panovaly v Rusku a které se vyhrotily zejména po atentátu na cara v roce 1881, kdy ustaly pokusy o politické a spole enské reformy, sou asn v sob živili nejisté nad je na nový po ádek, který by obrodil lov ka moráln bez násilné revoluce. Tedy to byli lidé, kte í hájili nenásilný odpor proti zlu, vedený tvo ivými lidmi s náboženskou odpov dností, a zárove odmítajícími krajní formy náboženského fanatismu. 46 Jestliže radikálové vy ítali Tolstému, že podkopává mezi mládeží víru v revoluci, stejn tak na mnoho esperantist bylo pohlíženo jako na lidi, kte í p íliš naivn doufají, že spole ný jazyk lidi sbrat í, a že s esperantem zmizí také spole enské zlo. Podle Vladimíra Gerneta 47 byli i takoví lidé, kte í se u ili esperanto, protože ho pokládali za dar, který dal b h es an m, aby jeho pomocí mohli ší it k es anství mezi r zn mluvícími pohany. 48 Sám Tolstoj již d íve, v roce 1889, vyjád il Zamenhofovu dílu svou podporu a pozd ji mnohokrát opakoval své pozitivní stanovisko a dal souhlas, k bezplatnému p ekládání svých d l do esperanta. V roce 1894 publikovali dva noviná i v Od se rozsáhlý dopis, ve kterém Tolstoj shrnuje: Mnohokrát jsem vid l, jak se lidé chovali k sob nep átelsky jen díky mechanické zábran vzájemného nepochopení. A proto výuka esperanta a jeho rozší ení je bezpochyby záležitost k es anská, která napomáhá ví e v království nebeské, které je hlavním a jediným ur ením lidského života E.Drezen Analiza historio de Esperanto-movado Leipzig 1931 (další vydání Kjóto 1972), str Srovnej David L.Gold Towards a study of possible Yiddish and Hebrew influence on Esperanto v: Szerdahelyi Istvan (red.), Miscellanea Interlinguistica, Budapeš 1980, str Erwin Oberländer, Tolstoj und die revolutionäre Bewegung, Mnichov, Salzburg Gernet ( ), pionýr esperanta v Od se byl v roce 1892 vyhnán z university a v zn n za protistátní innost. 48 L. Ivn, Ad fontes, str Dopis z , publikovaný v Esperantisto , str ; PVZ III, srovnej Boris Kolker Lev Tolstoj a mezinárodní jazyk. Esperanto , str

11 Možná následkem tohoto dopisu se prohloubily vztahy mezi tolstojovci a esperantisty. 15. ledna 1895 policejní odd lení Ministerstva vnitra sd lilo Hlavní administraci pro noviná ské záležitosti, že získalo informaci o tom, že n kte í stoupenci Tolstého plánují transformovat asopis Esperantisto na orgán pro rozši ování myšlenek svého mistra. 50 Skute, v únoru redakce vydavatelství Posrednik, která se pod p ísným dohledem cenzury snažila popularizovat myšlenky Tolstého, otev ela rubriku Esperantisto. Tato rubrika m la být nována myšlence klidného, duševního vývoje a sjednocování lidí a všeho živého do jedné celosv tové rodiny v principech Rozumu a Lásky, kde vymizí násilí a p edsudky. 51 Posrednik zapo al svou spolupráci s Esperantistou p ísp vkem Tolstého: Rozum nebo víra? 52, který m l netradi ní a protiautoritá ský obsah, koliv byl napsán v klidném, neprovokujícím stylu:...v li boha m žeme poznat ne podle n jakých mimo ádných zázrak, podle nápis božího prstu na kamenných deskách zákon nebo podle spis bezchybných d l na pomoc svatému duchu, nebo pomocí svatosti n které osoby, ale pouze pomocí rozumu každého lov ka, který své myšlenky p edává druhému slovy pravdy, které budou srozumitelná jeho chápání. 53 Ve stejném ísle je také informace o založení ligy v Amsterodamu, jejíž lenové odmítají platit vládní poplatky 54 a b eznové íslo Posrednika zve ej uje dlouhý lánek o ínsko-japonské válce, ve kterém se mluví o buddhistických náboženstvích v Japonsku, která sm ují k vále nictví a vytvá í nálady k vražd ní, varuje, že vlády pot ebují války, aby národy navzájem mezi sebou rozvrátily a odpoutaly pozornost lidu. 55 Ale sotva po atá spolupráce s tolstojovci zp sobila esperantist m silnou ránu. Kv li p ísp vku Rozum nebo víra? cenzura v dubnu 1895 zakázala další vydávání Esperantisty v Rusku. Následkem bylo, že asopis ztratil náhle t i tvrtiny ze svých tém 600 p edplatitel a musel v srpnu téhož roku p estat vycházet. 56 Protože Tolstoj cítil spoluodpov dnost, intervenoval hned u ú ad a skute docílil, že zákaz dovozu asopisu byl zrušen. Ale to již nemohlo odvrátit konec Esperantisty Text (tajného) spisu: G.Demidjuk -! (Esperanto není žádný jazyk!) Izvestija CK SESR 6, 1928, str Esperantisto , str Jedná se o dopis Tolstého Ann Germanovn Rozenové ze dne Dopis je také obsažen v Tolstého svazek 67, str ; srovnej Holzhaus Doktoro kaj lingvo str Esperantisto 6, 1895, str. 30; nový p eklad nabízí Holzhaus, str Stejný zdroj, str Stejný zdroj str. 44, PVZ III ; Holzhaus str V prosinci 1895 se objevila v Uppsale nová revue Lingvo Internacia, která do 1. sv tové války byla hlavním orgánem esperantist. Pozd ji v roce 1912 Posrednik vydal brožovan n kolik d l Tolstého v esperantském ekladu. 54 Ivan Kulakov Leo Tolstoj, Esperanto kaj rusia endarmaro, Paco 1983, GDR-vydání, str (s reprodukcí ur ité instrukce etnictvu ve Voron ži. 11

12 i tomto incidentu se nejednalo o obvyklou šikanu ze strany cenzurní administrace. Naopak, postup proti Esperantistovi byl na základ zmín ného upozorn ní politické policie, která pozd ji rozeslala instrukce na místní etnické stanice, aby byly sledovány osoby, které tajn tou a p edávají si zakázané íslo. 58 Esperanto jako objekt státní kontroly již nebyl jen nevinnou kuriozitou, koní kem nepraktických idealist, který by si sotva zasloužil pozornost cenzor, ale bylo již hnutím, sice ješt slabým, ale zdálo se, jakoby se za alo spojovat se zastánci reformace spole nosti prost ednictvím náboženství. Esperantisté, kte í na po átku museli v prvé ad bojovat za pochopení, že esperanto je vlastn jazyk, jen zp sob, jakým lze vyjád it myšlenky 59, se od nyn jška museli snažit, aby dokázali ú ad m svou spole enskou a politickou ryhodnost a odvrátili podez ení, že jazyk slouží konspirativním ú el m. asto obhajoba nepomáhala: cenzura odmítla povolit tisk esperantských asopis, i když žadatelé slibovali tisknout paraleln text v ruštin. Mezi ervnem 1899 a íjnem 1904 se objevovala esperantská vydání v Rusku, nebo importovaná do Ruska ze zahrani í, jen velice z ídka. Byla to léta, kdy carská vláda zvyšovala své persekuce proti revolu ním hnutím (nebo hnutím podez elým z revolu nosti). Litevci, nap íklad, kterým bylo do roku 1904 zakázáno vydávat knihy a jiné tiskoviny v jejich národním jazyku, se mohli s esperantem seznámit jen z u ebnice, která byla vytišt na v roce 1890 v Tilsitu v N mecku a propašovaná do Litvy Pronikání na západ Zatímco Rusové stále žili v extrémn obtížných podmínkách, v jiných zemích již esperantisté tvo ili základy pro hnutí, jehož síla byla dostate velká, aby šikany od ú ad s ním nemohly vážn ot ást. Tento základ byl vytvo en lidmi v zemích západní Evropy více politicky a ekonomicky vyvinutých, kte í se necítili kontrolovaní na každém kroku autokratickým režimem, jejich život plynul klidn ji, bez perspektivy krvavých konflikt uvnit vlastní zem. Uprost ed devadesátých let 19. století zde za alo nové období historie esperanta, tzv. francouzská, i propaga ní perioda. Jejím nejvýzna jším p edstavitelem byl pon kud záhadný lov k Louis de Beaufront 61, který v roce 1898 založil Spole nost pro propagaci esperanta a od 59 Chvorostin str. 40; srovnej Demidjuk str Autorem byl katolický kn z Aleksandras Dambrauskas (Dombrovski), který v roce 1889 žil p t let v exilu v severním Rusku, protože zakázal svým katolickým žák m uposlechnout p íkaz, který je nutil navšt vovat ruský pravoslavný kostel. Do své smrti v roce 1938 hrál význa nou roli v esperantském hnutí a všeobecném kulturním život v Litv. (J.Petrulis Unuaj esperantistoj en Litovio Horizonto de Soveta Litovio, íslo 2, 1971, str. 14; Kl.Naudzius u vere peripetioj? l omnibuso , íslo 6 (52) str. 4; PVZ II. 281.) 61 Jak bylo zjišt no až po 2.sv tové válce, jeho skute né jméno bylo Louis Chevreux ( ). Viz Tazio Carlevaro La enigmo de Beaufront, Literatura Foiro 7, 1976, íslo 37/38, str ; Marcel Delcourt, Jean Amouroux Grandeco kaj dekadenco. Fino de mito Literatura Foiro 7, 1976, ílo 40, str. 6-7; , str

13 roku 1901 publikoval ve vydavatelství Hachette první u ebnice pro širší ve ejnost. De Beaufront se stal prvním cílev domým propagátorem jazyka. Zavedl moderní metody do systematické reklamy a postupn se mu poda ilo ilákat do hnutí lidi, kte í od esperanta ekali praktické užití v mezinárodních vztazích v epoše kapitalismu. Ne neprávem byl nazván praotcem francouzských a nových esperantist 62. Díky de Beaufrontov innosti na za átku 20. století praktické použití esperanta se již natolik posunulo kup edu, že mladé hnutí získalo do svého st edu n kolik vlivných osob z francouzského v deckého života. Byli to mimo jiné matematik Carlo Bourlet (získal pro esperanto nakladatelství Hachette a prestižní Touring-Club), filozof Emile Boirac, lingvista Théophile Cart, generál a balistický specialista Hippolyte Sebert. Noví adepti nep išli do hnutí s p áním, aby se vymanili z dusivé intelektuální atmosféry, nebo aby p isp li ke zmírn ní národních konflikt. Byla jim cizí zvláštní sbrat ující rétorika, kterou používali ruští esperantisté v prost edí vzájemných národních nenávistí za carské vlády. Krajn idealistické, skoro náboženské rysy asného vzniku hnutí zde nebyly. Skute, francouzští intelektuálové byli úpln jiného typu, než nádherní, idealisti tí brat i Tolstého. Nem li v bec nic spole ného s léka em A. I. Asnesem, který se v roce 1906 o sob vyjád il jako o jednom z ubohých ruských otrok 63, nebo s polským darwinistou Benedyktem Dybowskim, kdysi odsouzeným k trestu smrti pro svoji ú ast v protiruském povstání v letech , nebo s mnohokrát v zn ným židovským advokátem a spisovatelem Leo Belmontem, populárním esperantským orátorem 65, nebo s mladým eským lníkem, a pr kopníkem esperanta Františkem Vladimírem Lorencem, který v roce 1893 uprchnul p ed persekucí rakouské policie do Brazílie, 66 nebo se slovenským tolstojovcem Albertem Škarvanem, který odmítal sloužit v armád a proti jehož v zn ní protestovaly význa né osoby v celé Evrop. 67 Na rozdíl od Slovan a východoevropských Žid, nemilovali Francouzi sentimentální i o lidském sbrat ení, ani nepovažovali esperanto za pomocníka v boji proti národní, nebo spole enské emancipaci. Byli to lidé, kte í v esperantu nalézali legitimní plod své spole né víry v pokrok civilizace a nad azenosti rozumu. 68 Na základ tohoto p esv ení dokázali, že jazyk získal prestiž také mezi leny horních vrstev západní Evropy. 62 Lingvo Internacia , str Dopis E.Boiracovi z , v Israela Esperantisto 1977,. 60 (duben), str. 3 Asnes byl Žid a byl redaktorem Ruslanda Esperantisto. 64 Józef Toczyski Benedykt Dybowski Pola Esperantisto 1970, íslo 3, str Skute ným jménem Leopold Blumenthal ( ). Viz EdE, str. 47; S.Wininger Große jüdische National- Biographie. Svazek 6, Cernãu i s.j., str Stanislav Kamarýt Historio de la Espranto-movado en oslovakio, Praha 1983, str Peter Brock Pacifism in Europe to 1914, Princethon 1972, str. 466; Pavel Rosa Situacio de Esperanto en Slovaka Socialisma Respubliko, Bratislava 1977, str Škarvan spole s Rusem N.P.Evstifeevem vydali první u ebnici esperanta pro Slováky tedy do slovenštiny p eložené Fundamento de Esperanto (1907). 68 G. Waringhien Leteroj de L.L.Zamenhof I. Pa íž 1948, str. 3 13

14 Historici esperanta asto zd raz ovali rozdíl mezi Rusy a Francouzi mezi idealistickým, pionýrským duchem a pozd jším rozší ením a prakti jším nazíráním. Jakkoliv je správné toto pozorování, nebylo by vhodné zveli ovat kontrast mezi východními a západními esperantisty. Nejprve je nutno si uv domit, že Zamenhof položil nejen základ idealistickému pochopení, ale edvedl i praktickou aplikaci. Nez stal jen u tezí formulovaných v letech V roce 1898, práv když esperanto za alo p itahovat pozornost Francouz a dalších západních ob an, napsal Zamenhof pojednání, které by se mohlo nazvat zkouškou teoreticky ospravedlnit v prvé ad roli esperanta v praktickém život. V pojednání s titulem Podstata a budoucnost myšlenky mezinárodního jazyka Zamenhof upozor uje na to, aby esperanto nebylo zam ováno se sv tovým jazykem; popírá, že by esperanto m lo za cíl zni it národní jazyky. Zní to jako by se odd loval od nejnadšen jších esperantist, když vylu uje možnost, že se lidstvo spojí v jednu velikou rodinu pomocí esperanta; to by se naopak mohlo stát pouze zm nou p esv ení a názor lidí. Zamenhof zd raz oval praktické výhody neutrálního, dorozumívacího prost edku a dokonce ekl, že zam ení na mezinárodní jazyk se nutn nemusí vyhnout nejost ejšímu slepému šovinismu. 69 V listopadu 1900 de Beaufront etl ást tohoto pojednání na kongresu Francouzské spole nosti pro pokrok a v du, který se konal v rámci Sv tové výstavy v Pa íži. Po n jaký as se v ilo, že de Beaufront je sám autorem tohoto pojednání. 70 Na každý p ípad m žeme brát tento text, který ovlivnil pozd jší žáky, jako dokument o spole ném mín ní Zamenhofa a de Beaufronta ve vztahu na nejvhodn jší zp sob obhajoby esperanta ve Francii na po átku 20.století. Za druhé je t eba si uv domit, že možnosti praktického využití esperanta byly limitovány asem a i hnutí v západní Evrop pot ebovalo mít základ v idealismu svých stoupenc. Ano, mezi západoevropskými pr kopníky bylo mnoho t ch, kterým nelze vy ítat hledání zisku využitím jazyka. Felix Moscheles, první prezident Londýnského esperantského klubu, byl známým v pacifistickém hnutí, edsedal Mezinárodní asociaci pro smír a mír. V N mecku banké Georg Arnhold, jeden z hlavních mecenáš n meckého pacifistického hnutí, v noval materiální podporu také esperantskému hnutí. A d lost elecký d stojník Gaston Moch, který v roce 1894 odešel z armády, aby se v noval boji za mír, demokracii a lidská práva, pat il k prvním esperantist m ve Francii. Také de Beaufront, obvykle posuzovaný jako prototyp ist prakticky zam eného esperantisty, se prohlašoval za v elého stoupence mírových ideí. Ale jeho veškerá innost je charakterizována snahou pozorn se vyhnout tomu, aby se esperantismus sm šoval s pacifismem. K této v ci použil argument: na 69 PVZ IV. 79 V pojednání také Zamenhof s vervou obhajuje uv dom ní principu spole enské rovnosti, v protikladu k latin, jazyku vyšších t íd. Jazyk esperanto po n kolika m sících m že ovládnout i nejchudší a nevzd laný venkovan (PVZ IV ). 70 Možná, že sám Zamenhof m l v úmyslu, aby to tak bylo: Senlegenda biografio str. 109 Pojednání se po prvé objevilo pod pseudonymem Unuel ve Fundamenta Krestomatio (1903; naposledy op t publikované v PVZ IV

15 esperantisty a pacifisty je všeobecn nazíráno jako na naivní utopisty a pokud budou postupovat spolu, zdvojnásobili by obtíže na cest k úsp chu. 71 Pokud bychom hledali p iny opatrnosti, z které pramenila de Beaufrontova varování, našli bychom je nejen v práv vzpomínaném osudu Esperantisty v roce 1895, ale také v napjatém politickém klimatu, které vládlo ve Francii práv v letech, kdy esperanto d lalo své první kr ky. Jmenovit od roku 1894 byl národ ost e rozd len p i posuzování aféry kapitána Alfreda Dreyfuse: je Dreyfus zrádce, nebo nevinná ob protižidovských sil? Jeho aféra rozd lila Francii do dvou tábor : jednak na stoupence armády, aristokracie, katolicismu a na konzervativní buržoasii oponující princip m Francouzské revoluce a inící si nárok na vládu rozumu, a jednak na lidi nestudované, socialisty, d lníky a další, kte í v ili na demokracii a lidská práva. Navíc, nespravedlivé obvin ní Dreyfusovo u inilo osudový obrat v historii Žid, žijících v západní Evrop. Zde dosud Židé v ili, že zde již definitivn zvít zila emancipace, která jim umožnila integraci do spole nosti, ale nyní s hr zou museli konstatovat, že proti jejich asimilaci se zvedla op t vysoká vlna antisemitismu, o které si mysleli, že je záležitostí východní Evropy. To bylo impulsem pro noviná e Theodora Herzla, aby za al uskute ovat, pod dojmem aféry Dreyfus v roce 1896, svou myšlenku založení židovského státu, jako jediného ešení nastalé situace. 72 De Beaufront za al vydávat sv j asopis L Esperantiste a založil propaga ní spole nost v lednu 1898; v tomtéž m síci, kv li známé Žalob Emila Zoly, za aly vášn okolo Dreyfuse houstnout. Revize rozsudku rozd lila také francouzské esperantisty 73 a v diskusích poznali, že k tomu, aby získali spole nou základnu pro svou innost, je t eba jazyk a hnutí ponechat stranou od politického nap tí. Takový názor nem l jen de Beaufront. Také Žid Moch, který byl vylou en z armády a byl aktivním v Lize pro lidská práva, v roce 1905 jasn obhajoval úplné odlou ení pacifismu od esperanta a opakoval stejné argumenty jako de Beaufront. 74 Jestliže bychom se pokusili vcelku charakterizovat názory francouzských esperantist, je nutno upozornit ne na n jaký nedostatek idealismu 75, ale na sjednocující p esv ení, že slabé hnutí by zaniklo, pokud by si neudrželo svou plnou neutralitu ke všem otázkám, ve kterých lidé nemají stejné názory. 76 Jak tento názor kontrastuje s duchem vládnoucím mezi východními esperantisty 71 L.de Beaufront El Francujo Lingvo internacia , str Podobn argumentoval René Lemaire, Le mouvement espérantiste et le mouvement pacifique L Espérantiste , str , Jeho známé dílo se objevilo také v esperantském p ekladu La juda tato. Provo de moderna solvo de la juda problemo. Budapeš Podle Waringhiena (Leteroj de L.L.Zamenhof I, str. 24) de Beaufront a Bourlet byli proti Dreyfusovi, zatím co Sebert, Moch a Emile Javal ho obhajovali. 74 eneralaj observoj pri la regularo (de Societo Esperantista por la Paco) Espero Pacifista I str Podle Mocha by bylo nebezpe né prezentovat na ve ejnosti dvounásobnou utopii. 75 Bylo by dobré zmínit, že mezi leny Esperantské spole nosti pro mír, založené v roce 1905, se objevují jména vedoucích francouzských esperantist : Boirac, Bourlet, Cart, Carvet, Fruictier, Grosjean-Maupin, Javal, Sebert a Michaux. 76 eneralaj observoj..., str

16 ilustrují diskuse z roku 1905 o Celosv tové Esperantské Lize. Jednalo se o nový Zamenhof v pokus zbavit se osobní odpov dnosti za další vývoj esperanta. Proti sob stály dva názory charakterizované Francouzi na jedné a Slovany na stran druhé. De Beaufront odporoval návrhu založit mezinárodní organizaci a upozor oval na p ílišnou r znorodost národních tradic a na riziko, které by mohlo vyprovokovat podez ení u vládních institucí, protože jsme již prohlašováni za nebezpe né pro národní jazyky a vlastenectví. 77 Polák Kazimierz Bein 78 se naproti tomu nedomníval, že vlády n kterých zemí p ikro í k perzekucím, pokud bude založen mezinárodní svaz. Podle n j jsou vlády schopny rozlišovat barvu zelenou a ervenou. Jako býka v arén je zastrašuje jen ervená barva. I když by v n jaké zemi byli lenové perzekvováni není to vodem, aby Liga nebyla založena, ekl Bein a ptal se:...protože jsou zem - zení, mají být všichni v okovech? 79 V lét 1905 b hem prvního kongresu esperantist v Boulogne-sur-Mer nebyl plán Celosv tové Ligy v tšinou p ijat. P es nadšení, které vládlo p i tomto kongresu, zp sobené jedine ným prožitkem komunikace bez p ekážek lidé s lidmi, myšlenka mezinárodní organizace nebyla realizovaná áste pro osobní žárlivosti mezi vedoucími francouzskými esperantisty, ale také kv li tomu, že dávali p ednost získávání len v jednotlivých zemích a necht li zbyte provokovat autority nadnárodních organizací. P esto však byl jasn odd len jazyk od jakýchkoliv osobních ideál a aby byl jazyk ochrán n proti vm šování cizích ideologií, p ijal kongres tzv. Deklaraci o podstat esperantismu 80, která pro stávající hnutí je platná z velké ásti dodnes. Deklarace pojmenovala esperantismus takto: snaha rozši ovat v celém sv používání neutrálního jazyka a vážn upozor ovala: každá jiná idea nebo nad je, kterou do n j vkládá jakýkoliv esperantista, bude jeho zcela soukromá v c, za kterou esperantismus neodpovídá. Deklarace se nezmi uje o službách esperanta pro sv tový mír Ideologická stránka esperanta Snaha francouzských esperantist postupovat p ísn podle jazykové strategie byla bezpochyby moudrá vymanit esperantisty ze stavu slabé menšiny idealistických snílk, nelimitovat p itažlivost esperanta na utiskované, ale rozší it jazyk pro schopnou maloburžoazii v Evrop a neposkytnout vládám 77 L.de Beaufront Pri la Tutmonda Ligo Esperantista, Lingvo internacia , str. 314 (z L Espérantiste, íslo 89). Je nutno upozornit, že p iny protikladného stanoviska de Beaufronta byly komplexn jší; viz Leteroj de L.L.Zamenhof I. str. 143, 156, 166 a následující. 78 Bein (pseudonym Kabe, ), jeden z nejv tších stylist esperanta žil n kolik let ve svém mládí v exilu pro protiruskou innost. (V roce 1911 opustil hnutí.) 79 La kongreso en Boulogne-sur-Mer Lingvo internacia , str Text v EeP, str Leo Belmont navrhoval vsunutí této poznámky: - Deklarace obsahuje podn t, že esperanto by mohlo sloužit jako mírový jazyk ve ejných institucí v t ch zemích, kde r zné národy zápasí o sv j národní jazyk formulace, která byla v prvé ad namí ena na situaci v Rusku. 16

17 snadnou záminku k perzekuci. Jejich racionalismus ale nemohl zabránit, aby si lidé s nejr zn jšími sv tovými názory p ivlastnili esperanto lidé, kte í s ním již spojili svoje více mén realistické ideje. Zatím co Francouzi zd raz ovali užití esperanta pro komerci, turismus a v du a našli p íznivý ohlas v t chto kruzích, od roku 1905 se p ihlašovalo k hnutí také víc a víc lidí, kte í vid li v esperantu vhodný nástroj pro sv j polický boj, zejména pacifisté, socialisté, anarchisté. 82 Tito lidé tak disponovali s n ím, na em mohli založit sv j idealismus.: li p ed sebou Zamenhof v vzor. Toto je nutno trochu up esnit: Jak jsme poznali, Zamenhof podporoval strategii hnutí snahou uchovat použitelnost esperanta pro co nejv tší po et lidí, bez rozdílu národního p vodu, nebo politického, i náboženského p esv ení. Necht l, aby ho podporovaly jen menšiny, p ál si získat v tšinu. Na druhou stranu Zamenhof nep estal myslet na židovskou problematiku: esperanto bylo v nováno všem lidem, ale nebylo možno opomenout jeho p vod: protest proti diskriminaci menšin. P i jednom svém vysv tlování svého motivu pro vytvo il jazyk Zamenhof ekl, že pokládal za nutnost, aby vznikl jazyk, který na jedné stran by nebyl výlu ným vlastnictvím jedné ur ité národnosti a na druhé stran by mohl být voln používán lidmi, jejichž jazyk je utla ován. 83 Jinými slovy: esperanto má být zcela neutrální, ale sou asn užite né zejména pro Židy. Ze Zamenhofových dopis víme, jak se od za átku století op t zabýval myšlenkou na ešení židovského problému. Svému p íteli Abramu Kofmanovi napsal: Pokud Židé nebudou mít jazyk a budou nuceni hrát roli Rus, Polák atd. tak vždy budou v nevážnosti a židovská otázka nikdy nebude vy ešena. 84 Krom náboženské izolovanosti Žid, která mu d lala starosti, také iznával, že vlastn esperanto je jen ástí jeho ideje. Krom zklid ování konflikt pomocí jazyka, myslel a snil také o založení morálního mostu, po kterém by se mohly spojit bratrsky všechny národy a náboženství ; realizace tohoto plánu neutráln lidské, filozoficky isté náboženství bylo pro n j sou asn jakoby spln ní historického úkolu židovstva o kterém snil Mojžíš a Kristus. 85 V roce 1901 se Zamenhof pokusil publikovat sv j p ísp vek k ešení židovské otázky, rusky psanou brožurou s titulem Hilelismo 86, ve které navrhuje, aby pro neutralizaci rozd lujících prvk náboženství (a pro 82 Také bylo mnoho t ch, kte í si dopl ovali pomocí E(speranta) svoji sbírku náruživostí: spiritismus, boj proti alkoholismu, pohlavní zdrženlivost, boj proti vivisekcím : Gaston Waringhien, Lingvo kaj vivo,l Laguna 1959, str Maimo str. 164 (rozhovor s The Jewish Chronicle). 84 Dopis z , PVZ VI Dopis Michauxovi ze dne , PZV VII 28, Gomo Sum, Gillelizm. Proekt rešenija evrejskago voprosa,s.petersburg Nové vydání s esperantským ekladem Adolfa Holzhause, Helsinky 1972; také PVZ V Hilelismo je odvozováno od Hillela, židovského mudrce z Jeruzaléma (asi 30 let p ed Kristem 10 po Kristu), který p edkládal bibli s mírností a s duševním širokým rozm rem (PIV); porovnej Nahum N.Glatzer, Hillel. Repräsentant des klassischen Judentums, Frankfurt a. M

18 odstran ní náboženského nacionalismu Žid ) došlo ke konsensu a k p ijetí princip hilelistické víry, ke kterým p ináleží uv dom ní si božích zákon. 87 Tato brožura nebyla rozši ována a o d ležitosti esperanta výhradn pro Židy nikdy Zamenhof ve ejn nemluvil, o tom se zmi oval jen v osobních dopisech, které byly zve ejn ny až po 2. sv tové válce. 88 Zamenhof vždy cítil ostych zd raz ovat p íliš svou ideu, protože si byl v dom, že již kv li jeho židovství je hnutí snadno zranitelné. Necht l ohrozit rozši ování jazyka a také se bál, že Židovi, který se snaží o lidské sblížení, se nebude v it, že se chová skute altruisticky. 89 P ání pomoci neš astným souv rc m bylo bez pochyby jeho krédem, ale prost edkem jak pomoci si nebyl jist a asto se cítil rozpolcený mezi solidaritou s Židy a ve vztahu k celému lidstvu. 90 Na druhou stranu, uprost ed prvního desetiletí nového století se zdálo, že hnutí je již v mnoha zemích dosti stabilizované a nepot ebuje již být svázané s osobou Zamenhofa. Úsp šný kongres v roce 1905, který považovali všichni esperantisté nadšen za kulmina ní bod své dosavadní práce, zp sobil, že se Zamenhof domníval, že se již splnil jeden z jeho sn a že se od te bude moci již v novat také náboženskému sbližování lidí. Na kongresu p etl Modlitbu pod zeleným praporem, ve které cht l vyjád it p irozené náboženství lidského srdce. 91 Ovace, které Zamenhof po svém p ednesu sklidil, p ekvapily francouzské vedoucí. Nep edpokládali, že Zamenhof bude mluvit jako židovský prorok 92, ani to, že p i kongresu bude vládnout skoro náboženská atmosféra. Zamenhofa se snažili také krotit francouzští esperantisté židovského p vodu; cítili totiž s východními Židy málo co spole ného a ostatn po roce 1906, kdy byl Dreyfus kone o išt n, v ili, že již nikdo se nebude odvažovat pochybovat o jejich francouzské národnosti. Emile Javal p átelsky upozor oval Zamenhofa, že hilelismus nemá žádnou nad ji, aby byl ve Francii p ijat; a pokud se má za to, že nadále je t eba skrývat Zamenhof v židovský p vod, tak dlouho, dokud velká bitva nedosp je k vít zství, tím nebezpe jší, by bylo v tuto chvíli, dokonce zhoubné mluvit o hilelismu. 93 Na to Zamenhof ostatní ujistil, že bude jednat velmi opatrn a ve ejn nebude propagovat hilelismus až do doby, kdy bude mít úplnou jistotu, že takové kroky nebudou na škodu esperantu. 94 Ale nová vlna pogrom, která ot ásla mnohými ástmi Ruska v íjnu 1905 nutila Zamenhova dál ne ekat. V lednu 1906 se objevil v Ruslanda 87 Waringhien, 1887 kaj la sekvo, str Dopis Michauxovi byl nap. v EdE (str ) jen nedokonale zve ejn n; porovnej G.Waringhien, Enkonduko, v Maimon, str PVZ VII Tato rozpolcenost mezi partikulární a univerzální orientací zakládá hlavní dilema židovské kultury; porovnej S.N.Eisenstadt Jüdische Identitätsmuster, Schweizer Monatshelfe , str Dopis Michauxovi z , PVZ VII Výrok de Bourleta, podle Leteroj I. str Javal v dopis z , PVZ X Javal také napsal: Pot ebovali jsme obdivuhodnou disciplínu, abychom dokázali p ed ve ejností skrýt váš p vod. 94 Dopis Javalovi ze dne , PVZ VII

19 Esperantisto anonymn lánek Dogmoj de Hilelismo (Dogmata hilelismu) 95 ; po tomto lánku v b eznu následoval revidovaný text brožura s titulem Homaranismo (Sv toob anství) 96. Jestliže slovo hilelismus ješt sv ilo o Zamenhofov p ání v prvé ad odstranit diskriminaci Žid, pozd ji p ijaté slovo homarismus již jasn charakterizuje návrh, aby všechny národy a všechna náboženství neopoušt ly své specifické rysy, ale sešly se na základn neutráln -lidské, na principu vzájemného bratrství, rovnosti a spravedlnosti. 97 koliv Zamenhof eliminoval p íliš nápadné židovské rysy svého projektu a v homarismu bylo možno vid t n co podobného jako náboženství lov ka Augusta Comteho 98, esperantisté vždy reagovali skepsí nebo i nep ízniv, jednak se nedokázali vymanit ze své vlastní náboženské víry, nebo se báli, že by jazykové hnutí nabralo mystický charakter. 99 Zamenhof se bránil kritik m, ale brzy p iznal, že jeho neutrální náboženství není vhodné pro jazykov homogenní zem jako je Francie, ale je ur eno... jen pro zem s r znými národnostmi. 100 P ipustil také, že homarismus, t ebaže založený na esperantu, nem že být vnucován esperantist m a že esperantské hnutí se nem že oficiáln identifikovat s jeho doktrínou. Uprost ed roku 1906 se Zamenhof nacházel pod vlivem nového hrozného pogromu ve svém rodném m st Bialystoku. A na naléhavé prosby Seberta a Javala se ve svém projevu ani v nejmenším nezmínil o homarismu. Od tohoto roku ale ve ejn naléhal alespo na minimální dohodu mezi esperantisty o ur ení z eho se skládá ideový základ esperanta. P i 2. kongresu v Ženev se zmínil o tom, že to, co bylo chápáno, ale nikdy jasn definováno jako vnit ní myšlenka esperanta a to, co žene esperantisty k innosti... není idea praktického využití, ale jen... bratrství a spravedlnost mezi všemi lidmi. 101 Zamenhof nejen odmítl zaml et pravdu kv li pocitu obavy, že by se mohly hnutí vy ítat provokace -... bezbarvý, oficiální proslov by byl z mé strany velký h ích. icházím ze zem, kde se miliony lidí ve velmi obtížných podmínkách snaží bojovat za svobodu, za základní, elementární svobodu, za lidská práva ale také naléhav požadoval, aby esperanto nesloužilo jen sobeckým zájm m, protože nejvíce d ležitá je jeho ideologická stránka: Jestliže my, první pr kopníci esperanta budeme nuceni se ve své innosti vyhýbat všemu ideovému, pak rozho en roztrhneme a spálíme vše, co jme o esperantu napsali, s bolestí zni íme práci a ob celého života, zahodíme daleko zelenou hv zdu, kterou máme na prsou a vyk íme s odporem: S 95 PVZ VII PVZ VII Brožura se objevila dvojjazy v Petrohrad, znovu bez uvedení autora. 97 PVZ VII Waringhien Leteroj I. str. 258; Petr G.Forster The Esperanto Movement, The Hague, Pa íž, New York 1982, str A,Dombrovski Kelkaj rimarkoj pri hilelismo, Ruslanda Esperantisto , str ; Kio estas la homarismo, na stejném míst, str (p etišt no v La neforgeseblaj kongresoj, Kjóto 1984, str , ); l.de Beaufront v L Espérantiste 9, 1906, str , 86 ( áste p etišt no v Leteroj I. str , 262, ). Zamenhofovy odpov di: PVZ VII , Dopis Javalovi ze dne , PVZ VII Podobn v dopisu Javalovi ze dne , PVZ VII PVZ VII PVZ VII Zamenhof zmi oval mezi jiným vraždy v Bialystoku a na Kavkaze. 19

20 takovým esperantem, které by sloužilo výhradn jen cíl m obchodu a praxi, s takovým nechceme mít nic spole ného! 103 Možná žádný jiný Zamenhof v výrok nebyl potom tak asto citován, jako práv tento., ve které se tento výrok nachází, m la být vlastn protiváhou Deklarace o podstat esperantismu, kterou se dostalo oprávn ní používat esperanto komukoliv za jakýmkoliv cílem, a podobn lze i nahlížet na Deklaraci neutrálnosti esperantských kongres 104, která byla schválena hlasováním v Ženev. Tato nová Deklarace, spole se Zamenhofovou í 105 vymezila neutrální zp sob innosti, která nevybízela k ml ení o choulostivých cech, ale dávala p íležitost využít kongresy jako fórum pro diskusi o všem, co pom že lidi sblížit. 106 Zamenhof v jasný požadavek, aby esperanto nebylo jen pomocníkem pro obchodní vztahy a jeho nezast ená obžaloba oportunismu, sloužila mnohým esperantist m jako stimul ne se stát stoupenci homarismu, ale brát svou práci pro esperanto sou asn jako boj za ideu. Formy tohoto idealismu se r znily. edpokládalo se, že vnit ní myšlenka se tím víc rozší í, ím mén se o ní bude mluvit, a doporu ovalo se, aby se esperanto propagovalo jen jako jazyk se sou asným v domím, že jeho vít zství bude víc než jen vít zství jazyka. 107 Nebo se velmi zd raz oval vztah ke vnit ní myšlence, odkud erpali sebev domí Zamenhofovi žáci nebo i lepší esperantisté. Op t jiní se cítili povolaní vložit esperanto do služeb vn jší ideologie, zejména socialismu. Díky nové Deklaraci takoví esperantisté mohli voln po ádat svoje sch ze v rámci celosv tových esperantských kongres (UK). Již v Ženev se konala první sch ze rudých. V roce 1907 za ala vycházet revolu -tenden ní Internacia Socia Revuo, mezinárodní kongres anarchist vydal p íznivou rezoluci pro esperanto 108 a v ervnu téhož roku mladí ané za ali vydávat v Pa íži týdeník Xinshiji s esperantským podtitulem La Novaj Tempoj (Nové asy), který vedle anarchismu p edstavil zaostalé ín i esperanto jako jednu z vymožeností západního myšlení. 109 V jiné ásti sv ta, v Chicagu, se v roce 1908 objevil první esperantský p eklad Komunistického manifestu. 110 ibližn ve stejném ase v roce 1907/1908 prošlo esperanto svou dosud nejvážn jší krizí. Aby esperanto získalo mezinárodní odbornou podporu, souhlasil Zamenhof, aby jeho jazyk byl posouzen komisí skládající se ze 12 význa ných lingvist, které svolal Louis Couturat pod názvem Komise pro ijetí pomocného mezinárodního jazyka. Jako Zamenhof v pov enec se 103 PVZ VII Oficiala Gazeto Esperantista /09, str ; Leteroj I. str Zamenhof dále up esnil roli kongres p i své i v Cambridge (1907); PVZ VIII Srovnej Forster, str Vortoj de profesoro Th.Cart, Jaslo 1927, str. 103, Internacia Socia Revuo I. 1907, íslo 8/9, str. 24. Viz též zprávu p ednesenou na kongresu (v Amsterodamu): Em.Chapelier, Gassy Marin, Les anarchistes et la langue internationale Esperanto, Pa íž Robert A.Scalapino, George T.Yu The Chinese Anarchist movent, Berkeley 1961, str. 25; vý atek ( Esperanto kaj la ina lingvo ) z Xinshiji v The British Esperantist 4, 1908, str Manifesto de la Komunista Partio Karla Marxe a Bed icha Engelse, p eklad Arturo Baker, Chicago

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1.

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1. Formulář žádosti o poskytnutí dotace (Příspěvek na projekt 2011) Číslo žádosti: Datum přijetí: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX PRO ROK 2007 OBSAH OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

5. Ned le postní, tematická homilie

5. Ned le postní, tematická homilie 5. Ned le postní, tematická homilie P t hlavních ástí eucharistické modlitby: 1. Preface - úvod 2. Epikleze vzývání Ducha svatého nad p inesenými dary 3. Slova ustanovení Toto je moje t lo, toto je má

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

Jazykový rozbor 2 - ešení

Jazykový rozbor 2 - ešení Jazykový rozbor 2 - ešení Varianta A hem okupace se mnozí ob ané podíleli na protifašistickém odboji, který vyjad oval jejich bytostný odpor v i fašismu. (všechny následující úkoly se týkají tohoto souv

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

VL 5 výstupní písemná práce

VL 5 výstupní písemná práce VL 5 výstupní písemná práce Jméno autora: Mgr. Alena Dole ková Datum: 11.6.2010 Ur eno pro: 5. ro ník ZŠ Vzd lávací oblast: lov k a jeho sv t Vyu ovací p edm t: Vlastiv da Tematický okruh: Výstupní písemná

Více

VIZE 2020 DLOUHOV KOST

VIZE 2020 DLOUHOV KOST Tento programový dokument vzniká v otev ené diskusi odborník a politik jako podklad pro práci Ob anské demokratické strany. Zabývá se celým komplexem spole enských zm n spojených s prodlužováním života,

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4.

Motivace sv. enc. Martina Clausová. Brno, 3.-4. Motivace sv enc Martina Clausová Obsah 1. Úvod 2. Motivace 3. Psychologie 4. as 5. Desatero vychovatele 6. Hra 7. Zajímav mavá literatura 8. Shrnutí a diskuse 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Motivace Motivace

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin

Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Kde hlavu složit Katalog táborových základen a kluboven Pionýra a pionýrských skupin Pionýr, Je objevitel nových

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

EQUICom. Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT. Praha, 15.2. 2012 INVESTICE PRO ROZVOJE VZD LÁVÁNÍ

EQUICom. Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT. Praha, 15.2. 2012 INVESTICE PRO ROZVOJE VZD LÁVÁNÍ EQUICom Prezentace agentury a p ipravovaných aktivit pro TOP STUDENT Praha, 15.2. 2012 1 Prezentace agentury Kdo a co je EQUICom? 2 EQUICom je hrá na komunika ním h išti eského trhu Lidé, kte í stáli u

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

Číslo materiálu v sad :8

Číslo materiálu v sad :8 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah.

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Skládka Prakšice vznikla v 80-tých letech na severním okraji m sta Uherský

Více

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení S laskavým svolením Andrey Polokové a slovenského sdružení na podporu kojení o.z.mamila www.mamila mamila.sk Mlá ata jsou rozd lena na cache, carry

Více

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 1) Základní údaje Rozpo et obce Ústí na rok 2008 byl schválen zastupitelstvem obce 13.2.2008. Do té doby bylo hospoda ení obce ur ováno rozpo tovým provizoriem. Rozpo

Více

Nová forma výuky adaptivní e-learning

Nová forma výuky adaptivní e-learning Kate ina KOSTOLÁNYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Nová forma výuky adaptivní e-learning Dnešní spole nost lze popsat p ívlastky informa ní, digitální, spole nost celoživotního vzd lávání,

Více

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA)

6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) 6. P ípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) Marie íhová V tomto krátkém textu bude nastín n program migrace pro rozvoj v Africe, který je založen na spolupráci s diasporou, návratech

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 25.02.2015 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Ministerstvo pro místní rozvoj odbor hospodá ských služeb VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ve zjednodušeném podlimitním ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách (dále jen

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Program: Mlá átka a Zví átka PS: PS Dravci Ov ovatel: Mgr. Irena Beránková Klí ová slova: ochrana p írody, záchrana Zem, pomoc p írod, zne išt ní, ochrana životního

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7.

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 2010) edkladatel: Základní škola a Mate ská škola, Tachov, Petra Jilemnického

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

Zp soby sledování pohybu zraku

Zp soby sledování pohybu zraku Mechanické metody Zp soby sledování pohybu zraku Mgr. Jeroným Klimeš DIMAR s.r.o. 200 P esné monitorování zraku se objevilo po válce, kdy se pokusné osob na rohovku oka nalepilo malé zrcátko, na které

Více

Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy

Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy INVENTÁ E A KATALOGY ARCHIVU HLAVNÍHO M STA PRAHY 050200/03 Vojenský referát Úst edního národního výboru hlavního m sta Prahy (1940) 1945 1948 (1953) p ír stkové íslo AMP: sign. AMP: POM 153 Tomáš Rataj

Více

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE eský horolezecký svaz sdružuje zájemce o horolezeckou innost a bezprost edn související sportovní aktivity bez rozdílu národnosti, státní p íslušnosti, rasy

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ Finan nímu ú adu v, ve, pro Sumperku ˇ Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Da ové identi ka ní íslo C Z 7 3 Rodné íslo 7 3 / 3 DAP ) ádné opravné 4 Kód rozlišení typu DAP ) dodate

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 Obor vodních toků legislativa, financování, plánování Technická opatření na vodních tocích zkušenosti

Více

P íloh/list : 0. Datum: 06.04.2012

P íloh/list : 0. Datum: 06.04.2012 Odbor výstavby stavební ú ad Karlovo nám stí 78, 280 12 Kolín I, e-podatelna: posta@mukolin.cz tel.: +420 321 748 231, fax: +420 321 748 217, e-mail: stavebni.urad@mukolin.cz sídlo odboru: Zámecká 160,

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

BESEDA S JANEM OPAT ILEM

BESEDA S JANEM OPAT ILEM Záv r projektu ŠKOLA NANE ISTO Pasování na žáky ZŠ TGM Ve tvrtek 26. kv tna se uskute nilo v rámci projektu Škola nane isto záv re né setkání p edškolák, pedagog a rodi. Po úvodním p ivítání vystoupily

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva -

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva - Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy - Záv re ná zpráva - Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko-

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace je základním atributem a pot ebou každého živého tvora. Jako spole

Více

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti odbor výstavby Nové nám stí 1250, 104 00 Praha 114.j.: P22 8123/2015 OV 10 V Uh ín vsi dne: 3.9.2015 Sp.zn.: MC22 1090/2014 OV 10 Vy izuje: Ing. František Roder Telefon:

Více

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1 Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko Úrovn partnerství ABBYY je partnersky orientovanou spole ností a používá dvoustup ový model partnerství. Partner m že být bu prodejcem,

Více

CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance. První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R.

CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance. První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R. CHYTRÉ M STO? Kvalita Informace Doprava - Finance VYUŽÍVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH ZDROJ ENERGIE V DOPRAV První ve ejná nabíjecí stanice pro elektromobily a elektrické invalidní vozíky v R Desná Nabíjecí stanice:

Více

Austrálie Váš obchodní partner. Jan Brejcha, 26. kv tna 2011

Austrálie Váš obchodní partner. Jan Brejcha, 26. kv tna 2011 Austrálie Váš obchodní partner Jan Brejcha, 26. kv tna 2011 Dobrý den! Austrálie - politické uspo ádání, demografie Federace spole enství 6 stát a 2 teritorií Státní vlády s rozsáhlými pravomocemi Federální

Více

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky AGERIS s.r.o. Je ábkova 5 602 00 BRNO Výzva k podání nabídky do výb rového ízení na dodavatele interních kurz ve firm AGERIS s.r.o. Registra ní íslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01529-1 - 1.0 Název zakázky

Více

2008 Design, redakce, sazba a tisk: Vydavatelství X-PRESS s.r.o. Edvard Centre

2008 Design, redakce, sazba a tisk: Vydavatelství X-PRESS s.r.o. Edvard Centre Edvard Centre SRDCE OSTRAVY BUDE PULZOVAT 24 HODIN, NOVÝ ROZM R MU DÁ C21 Nejrušn jší ulice, nejprestižn jší místo, brána do m sta nám stí Dr. Edvarda Beneše. Pro místní i cizince zde kon í a za íná

Více

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Jilemnice - výstavba kogenera ní jednotky. Únor 2013

Snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Jilemnice - výstavba kogenera ní jednotky. Únor 2013 Snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Jilemnice - výstavba kogenera ní jednotky Únor 2013 sto Jilemnice, Zásobování teplem Jilemnice S rostoucí cenou zemního plynu, a tím i ceny tepelné energie,

Více

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní

Jak se devá áci rozhodují. Studie Než zazvoní Jak se devá áci rozhodují Studie Než zazvoní 16. zá í 2015 Studie o výb ru st ední školy Tento dokument je ve ejnou sou ástí širší dlouhodobé studie Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování o výb ru

Více

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. Tiskopis SSZ. 89 383 8 I/2015 Úvod Metodická pom cka je sou ástí Všeobecných zásad pro vypl ování ELDP (platného od 1.

Více